The development of Latvian terminology under the impact of translation

Vývoj lotyšské terminologie pod vlivem překladu VALENTĪNA SKUJIŅA Lotyšský jazykový institut LU ILZE IRĒNA ILZIŅA Institut matematiky a informatiky LU KLÍČOVÁ SLOVA: kontaktní jazyk, znalosti a dovednosti překladatele, metoda seskupování, soubor pojmově souvisejících termínů, korespondence termín–termín, rozvoj terminologie, tvorba nových slov, tvorba nových termínů, správný překlad ÚVOD Vývoj lotyšského jazyka a terminologie v různých historických obdobích úzce souvisel s různými jazyky, například po několik staletí s němčinou a několik desetiletí s ruštinou. Od konce 20th. století proniká do lotyšského jazyka anglická terminologie. Ještě před vstupem Lotyšska do Evropské unie jsme sestavili soupis terminologických zdrojů. Během následujících deseti let bylo vydáno více než 60 oborových terminologických slovníků (Skujiņa 2010, 2008/1). Článek se zabývá vývojem lotyšské terminologie a zohledňuje vliv angličtiny jako hlavního kontaktního jazyka při jejím rozvoji. Stručně jsou představeny nezbytné znalosti a dovednosti překladatele. Aby se předešlo nepodložené synonymii, je popsána metoda seskupování souborů pojmově souvisejících termínů. Pojednává se o výhodách využívání terminologických norem ISO při tvorbě termínů v různých oborech. Pro ilustraci tvorby termínů byla zvolena oblast informačních a komunikačních technologií (ICT) (Ilziņa 2010). ZNALOSTI A DOVEDNOSTI NEZBYTNÉ PRO PŘEKLADATELE V Lotyšsku, stejně jako v ostatních členských státech Evropské unie, jsou dokumenty a texty v angličtině obsahující mnoho specifických termínů Terminoloģija | 2011 | 18 43 často zdrojem informací. Po vstupu do Evropské unie se rozšířila komunikace v angličtině. Poskytovatelé jazykových služeb nabídli na internetu velké množství terminologických slovníků a databází (Borzovs, Ilziņa, Skujiņa, Vasiļjevs 2006). Téměř každý termín je doplněn souborem vysvětlení, z nichž každé vyjadřuje některé charakteristiky pojmu odpovídající konkrétnímu použití termínu. Překladatel musí zvolit ten správný. Aby bylo dosaženo vzájemného porozumění a bylo možné vyvozovat závěry, musí překladatel stejně jako ostatní uživatelé termínů interpretovat problém na stejné úrovni. Hlavním nástrojem k úspěšnému splnění tohoto úkolu je dobře rozvinutá terminologie daného oboru. Dobrá znalost cizího jazyka není vše, co překladatel potřebuje. Musí být také odborníkem v daném oboru, aby dokázal zvolit nejvhodnější termín pro daný pojem a použít jej v kontextu. Soubor termínů každého oboru je třeba rozvíjet a zdokonalovat v důsledku neustálého a intenzivního rozvoje nových vědních oblastí. Nezbytnost nalézt soulad mezi pojmy a termíny různých oborů vyjádřenými v různých jazycích je dnes zásadní. Různé jazyky obsahují mnoho mnohoznačných slov (Skujiņa 2008/2). Jde o přirozenou vlastnost slovní zásoby jazyka, která však negativně ovlivňuje proces překladu a může způsobit nepochopení významu a ohrozit přesnost i věrnost zdrojovému textu. Aby se tomu předešlo, výzkum pomáhá porovnávat sémantiku termínů dvou jazyků, které se používají především v překladech. Dále můžeme zmínit, že ve druhé polovině 20th. století se lotyšská terminologie rozvíjela s ohledem na systémové modely termínů a v souladu s vědeckými zásadami a požadavky na tvorbu nových termínů (Skujiņa 2002). Modely tvoření termínů v lotyšské terminologii hrají dodnes důležitou roli v překladu i při vytváření nových lotyšských termínů. Vzhledem k naléhavé potřebě překladů na konci 20th. století a na začátku 21st. století je to právě kontext, který ve většině případů určuje, které termíny se mají použít. METODA SESKUPOVÁNÍ POUŽÍVANÁ K VYTVÁŘENÍ SHOD „TERMÍN K TERMÍNU“ V současnosti se metoda seskupování používá při hodnocení oborových termínů. Abychom vyhověli této metodě seskupování, soubor 44 V. Skujiņa, I. I. IlziņaThe Development of Latvian Terminology under the Impact of Translation termínů vztahujících se k pojmům se vybírá ve dvou nejbližších kontaktních jazycích (zejména v angličtině a lotyštině) a s přihlédnutím k podstatným charakteristikám každého pojmu a vyřazením nepotřebných synonym daného termínu se krok za krokem snažíme najít shody „termín k termínu“, především alespoň ve dvou kontaktních jazycích. V současnosti se Lotyšsko zaměřuje na kvalitu vědeckého výzkumu. Byla vytvořena sada 12 lotyšských termínů a jejich sladěním s odpovídajícími anglickými termíny byly rovněž vytvořeny základní termíny obecných kritérií pro vědeckou přísnost. Tyto termíny se dělí do tří skupin, z nichž každá obsahuje čtyři termíny v angličtině a lotyštině: • termíny obecných kritérií: pravdivostní hodnota – patiesums použitelnost – lietojamība konzistentnost – konsekventums neutralita – neitralums • termíny kritérií kvantitativní strategie: spolehlivost – noturīgums; drošums interní validita – iekšējā pamatotība externí validita – ārējā pamatotība objektivita – objektīvums • termíny kritérií kvalitativní strategie: důvěryhodnost – ticamība přenositelnost – pārnesamība spolehlivost – uzticamība potvrditelnost – apstiprināmība. Abychom na úrovni termínů kritérií identifikovali shodu, musíme začít analýzou odpovídajících pojmů, výběrem podstatných charakteristik a jejich zaznamenáním v definici. Během tohoto procesu mohou být užitečná kontrastivní jazyková nastavení. Na podporu tohoto postupu můžeme prozkoumat výše uvedený kontrastivní soubor anglických a lotyšských termínů kritérií. Toho lze dosáhnout pouze tehdy, jsou-li odpovídající konkrétní termíny a entity správně spárovány a je-li stanovena korespondence mezi termíny v různých jazycích. Následují příklady takových termínů v angličtině a lotyštině: Terminoloģija | 2011 | 18 4 5 internacionalismy, které mají v angličtině a lotyštině podobnou podobu a používají se k vyjádření téhož pojmu, např.: neutralita – neitralitāte, objektivita – objektivitāte; anglická slova a lotyšská nově vytvořená slova, která představují běžně užívaná slova lotyšského původu a vyjadřují stejný pojem, např.: použitelnost – lietojamība, potvrditelnost – apstiprināmība, věrohodnost – ticamība, přenositelnost – pārnesamība. Podívejme se na dva obrázky, které znázorňují způsoby hledání adekvátnosti a předcházení synonymům anglických a lotyšských termínů. Figure 1 Figure 2 Na výše uvedených obrázcích jsou základní anglické termíny (vytištěné tučně): spolehlivost (obrázek 1) a validita (obrázek 2). Každý ze základních anglických termínů má odpovídající ekvivalenty v lotyštině (vytištěné kurzivou): reliabil- 46 V. Skujina, I. I. Ilziņa The Development of Latvian Terminology under the Impact of Translation ity má čtyři synonyma: ticamība, uzticamība, noturīgums, drošums, a validita má tři synonyma: ticamība, pamatotība, validitāte. Z těchto údajů můžeme vyvodit, že existují další dva anglické a lotyšské termíny, které vykazují určitou míru ekvivalence: credibility — ticamība a dependability – uzticamība. V lotyštině je však termín pamatotība nejvhodnějším ekvivalentem anglického termínu validity (používání anglické výpůjčky validitāte se v lotyštině nedoporučuje). S výjimkou termínu reliability (který má v lotyštině dvě částečná synonyma) se v ostatních případech synonymie nevyskytuje. Všechny termíny uvedené tučně (anglické i lotyšské) se používají v souboru výše zmíněných 12 termínů kritérií. POUŽITÍ TERMINOLOGICKÝCH NOREM ISO JAKO JEDNOHO Z PROSTŘEDKŮ ZAJIŠTĚNÍ SPRÁVNÉHO PŘEKLADU Jedním z nejlepších způsobů, jak zajistit správné překlady v různých technických, ekonomických, společenskovědních a dalších oborech, je používat mezinárodní terminologické normy. K normám mohou přistupovat nejen terminologové, ale všichni, kdo při své překladatelské práci používají terminologii. Hlavním cílem mezinárodních norem je systematicky popsat pojmy v určité oblasti a upřesnit používání termínů v této oblasti. Hlavním účelem mezinárodních norem je abstrahovat objekty do pojmů, které jsou ve specializovaném jazyce zastoupeny názvy a popsány definicemi. Soubor názvů náležejících ke specializovanému jazyku tvoří terminologii konkrétního oboru. Jako příklad uveďme zavádění terminologie ISO při překladu dokumentů z oblasti ICT, neboť při tvorbě termínů ICT jsme museli překonat četné výzvy (Borzovs, Iļziņa 2003). Tyto normy jsou vypracovávány s cílem vytvořit jednotné východisko pro termíny ICT; hlavním cílem jejich překladu je poskytnout překladatelům nástroj k nalezení českých ekvivalentů odpovídajících anglických termínů. Téměř každý den se uvádějí na trh nová zařízení a technologie a někdy je poměrně obtížné je popsat a najít pro ně vhodné české označení. Při tvorbě nového termínu se snažíme postupovat podle hlavních přístupů k tvorbě terminologie zakotvených v normě ISO 1087-1 Terminology work. Vocabulary. Part 1: Theory and application, například: Terminoloģija | 2011 | 18 47 používání existující slovní zásoby a tvorba nových slov; tvorba termínů pomocí zkracování; tvorba termínů přenesením významu z jiného pojmu; tvorba termínů přejímáním mezinárodních termínů. Dobrým zdrojem termínů ICT je soubor norem ISO 2382, který připravila TC 4 Information technology a který zahrnuje termíny nejen z oblasti organizace, reprezentace, přípravy a zpracování dat, ale také počítačového programování, programovacích jazyků, databází a distribuovaného zpracování dat. Celý tento proces integrovaného zpracování dat se provádí pomocí speciálních prostředků a nástrojů stanovených v bezpečnostních normách, aby byla zohledněna ochrana dat, jejich integrita, důvěrnost a ověřování totožnosti a byla zachována odpovídající úroveň zabezpečení. Tyto normy nejen stanovují termíny ICT, ale každý termín doplňují definicí, takže úkolem překladatele je ověřit, zda zvolený termín odpovídá textu, v němž je použit. Během posledních pěti let vytvořili lotyšští terminologové přibližně 2 500 lotyšských termínů ICT, které jsou ekvivalenty termínů normy ISO 2382. Kromě dříve vytvořených databází termínů ICT má databáze těchto termínů pro lotyšské terminology a překladatele v oblasti ICT velký význam (Ilziņa 2010). Ani termíny normy ISO však nepokrývají všechny situace, které mohou nastat při překladu textu, a někdy zahrnují také termíny odrážející metaforu či slang (Reizniece, Sīlis, Ilziņa, Borzovs 2005). V lotyšské terminologii nejsou vítány, protože lotyšští terminologové usilují o přesné porozumění sémantice termínů, zatímco metafora představuje určitou podobnost mezi dvěma objekty. V poslední době se informace z oblasti výzkumu a komunikace rozšířily také do oblasti vědeckých produktů, což podnítilo všudypřítomnou potřebu vyvíjet nástroje na ochranu informací před důmyslnou kyberkriminalitou. V této oblasti vzniklo mnoho nových termínů, včetně metafor, jako jsou virus, Trojan horse, piggyback entry, to scavenge. Virus (lotyšsky vī̄russ) je nevyžádaný program, který se připojí k jiným počítačovým programům a při jejich spouštění provádí různé nežádoucí činnosti, např. poškozuje soubory, katalogy a výsledky výpočtů a maže paměť. 48 V. Skujiņa, I. I. Ilziņa | The Development of Latvian Terminology under the Impact of Translation Trojan horse (lotyšsky Trojas zirgs) je program, který se tváří jako neškodný, ale vede k neoprávněnému shromažďování, zkreslování a ničení dat. Piggyback entry (lotyšsky pikpauniska piekļuve) je neoprávněný přístup k systému zpracování dat prostřednictvím legitimního připojení oprávněného uživatele. To scavenge (lotyšsky nesankcionēti rakņāties) znamená nezákonně pátrat po citlivých informacích ve zbývajících datech. Velkou výzvou pro lotyšskou terminologii ICT je anglický slang, neboť jeho význam často není srozumitelný. Protože však slang někdy může vyjadřovat relevantní a běžně užívaný význam, musíme vytvořit odpovídající lotyšský termín. Jako příklad můžeme uvést dvě anglická slova, která nepatří do přirozené angličtiny, totiž trolling a phishing. Trolling znamená poslat do chatovací místnosti nepravdivou nebo hloupou zprávu a vyprovokovat ostatní uživatele k odpovědi, čímž se projeví jako důvěřiví a hloupí. Lotyšským ekvivalentem tohoto termínu je liekas diskusijas provocēšana nebo āzēšana. Termínem phishing se označuje lákání uživatelů na webové stránky, které se vydávají za stránky skutečných organizací, s cílem nezákonně získat jejich osobní údaje. Odpovídajícím lotyšským termínem je personas datu izmanīšana nebo pikšķerēšana. Z Á V Ě R Y Terminologický soubor každého oboru je třeba rozvíjet, protože nové vědní obory se neustále vyvíjejí. V současnosti je nutné dosáhnout souladu mezi pojmy a termíny vyjádřenými v různých jazycích. Vzhledem k rozsáhlým mezinárodním vazbám se zastává názor, že všechny nově vytvořené termíny jsou převážně výpůjčky. Strukturální sémantickou analýzou odpovídajících anglických a lotyšských termínů jsme však zjistili, že z hlediska fungování převládají dobře známé termíny lotyšského původu. Používá-li se slovo jako termín, je důležité, aby jeho sémantika nebyla v rozporu s pojmem, který má vyjadřovat. V překladech se do jisté míry upřednostňují internacionalismy latinského nebo řeckého původu, aby jejich sémantika zůstala v různých jazycích stejná. Jedním z nejlepších způsobů, jak zajistit správné překlady v různých oborech, je používat mezinárodní normy pro terminologii. Terminoloģija | 2011 | 18 49 Hlavním úkolem při tvorbě lotyšské terminologie ICT je posoudit, zda je nutné zavádět různé typy anglických výpůjček, což znamená nalézt rovnováhu mezi termíny vytvořenými na základě lotyšských slov a anglickými výpůjčkami. REFERENCES Borzovs J., Ilziņa I. 2003: About the Challenges of coining ICT Terms. – Terminology at the Beginning of the Third Millennium, Vilnius: Institute of the Lithuanian Language, 14–20. Borzovs J., Ilziņa I., Skujiņa V., Vasiļjevs A. 2006: Terminology Standards in the Aspect of Harmonization for International Term database. – Terminologija 13, 17–32. Ilziņa I. 2010: ISO standartu un Informācijas un komunikācijas tehnoloģijas terminoloģijas izstrādes pieredze. – Linguistica Lettica 19, 74–81. Reizniece D., Sīlis J., Ilziņa I., Borzovs J. 2005: To use or not to use Metaphors in Latvian ICT Terminology. – Pabalitjo tautų terminologijos problemos ir Europos Sąjunga, Vilnius: Institute of the Lithuanian Language, 108–119. Skujiņa V. 2010: Arī terminoloģijas komisijai – deviņdesmit. – Latvijas Zinātņu akadēmijas Vēstis, 3./4. nr., 64. sēj., 128–131. Skujiņa V. 2008: Gadsimtu pieredze valodai starpnacionālās saziņas līdzekļa funkcijā (par E. Drezeņu). – Letonika. II kongress. Valodniecības raksti – 2, Rīga: LZA, LU LaVI, RPIVA, 9–15. Skujiņa V. 2008: Some Lexicological Aspects of Terminology and Terminography. – Terminologija 15, 17–19. Skujiņa V. 2002: Latviešu terminoloģijas izstrādes principi, Rīga: Latvijas Zinātņu akadēmija, LU Latviešu valodas institūts. VERTIMO ĮTAKA LATVIŲ TERMINOLOGIJOS RAIDAI Straipsnyje aptariamos problemos, kurios pastaraisiais dešimtmečiais iškyla latvių terminologijai, susiduriančiai su didžiuliu įvairių sričių naujų terminų srautu, ateinančiu iš anglų kalbos ir bandančiu įsitvirtinti latvių kalboje. Terminologai ir vertėjai turi susipažinti su naujomis žinių sritimis, kurti latviškų atitikmenų sudarymo būdus ir taisykles bei stengtis išlaikyti pusiausvyrą tarp latviškų terminų ir iš anglų kalbos perimamų skolinių. Terminologams ir vertėjams labai padeda įvairių sričių latviškos terminijos duomenų bazės, kurios nuolat papildomos naujais latviškais terminais. Gauta 2011-11-28 Valentīna Skujiņa Latvian Language Institute of LU Akadēmijas lauk. 1, Riga, LV-1050, Latvia E-mail [email protected] Ilze Irēna Ilziņa Institute of Mathematics and Computer Science of LU Raiņa bulv. 29, Riga, LV-1459, Latvia E-mail [email protected] 50 V. Skujiņa, I. I. Ilziņa | The Development of Latvian Terminology under the Impact of Translation