Толковые словари лингвистической терминологии в восточнославянских странах: сравнительный анализ

Výkladové slovníky lingvistické terminologie ve východoslovanských zemích: srovnávací analýza ВЯЧЕСЛАВ ЩЕРБИН Centrum systémové analýzy a strategického výzkumu Národní akademie věd Běloruska KLÍČOVÁ SLOVA: typologie slovníků, heslová jednotka, lexém, mikrostruktura slovníkového hesla, makrostruktura slovníku, megastruktura slovníku, souhrnný výkladový slovník východoslovanské lingvistické terminologie Provádění srovnávacích výzkumů mezi zeměmi je podmíněno řadou objektivních důvodů, které byly poměrně podrobně popsány v publikacích komparatistů: 1) „srovnání je prostředkem získávání poznání. Protože uvědomění si jednotlivého faktu souvisí s pochopením mnoha faktů, protože jednotlivé lépe chápeme ve světle obecných, univerzálních představ, srovnávání států na mezistátní úrovni mnohonásobně zvyšuje možnost vysvětlit ten či onen jev. Výzkumník, který studuje pouze jednu zemi, může interpretovat jako normální to, co se komparatistovi ve skutečnosti jeví jako anomální“ (Доган, Пеласси 1994: 19); 2) „existují dva hlavní důvody pro provádění specifických mezistátních srovnání. Jeden z nich souvisí s empirickým testováním různých vysvětlujících hypotéz, které údajně přesahují hranice států... Druhý důvod potřeby provádět specifická mezistátní srovnání lze nejlépe označit jako vysvětlení založené na důkazech. Ústředním úkolem takové analýzy je hlubší porozumění zvláštnostem určité země prostřednictvím srovnání jejích zkušeností se zkušenostmi jiných států“ (Сандерс 1995: 32); 28 Вячеслав Щербин Толковые словари лингвистической терминологии в восточнославянских странах: сравнительный анализ 3) mezistátní srovnávací výzkum přispívá k odhalování „poznatků prověřených časem a mezinárodní vědeckou praxí (někdy se jim říká mezinárodní vědecká tradice)“, jejichž zohlednění „umožňuje výzkumníkovi nepromarnit čas a síly, které mu život poskytl, na něco ‚módního‘, avšak pro rozvoj zvolené oblasti poznání nepříliš podstatného“ (Щербин 2008: 43). Kromě výše uvedených nejobecnějších důvodů, které určují provádění jakéhokoli srovnávacího výzkumu mezi zeměmi, však existují i konkrétnější důvody pro uskutečňování takových srovnání, dané specifikou zkoumané oblasti poznání. Jeden z těchto konkrétních důvodů pro srovnávací výzkum v oblasti terminografie popsal ruský badatel Ю.Н. Марчук. Na základě statistických údajů o počtu prvních vydání terminologických slovníků ukázal, že „nové vědní obory se vyznačují vydáváním rostoucího počtu terminologických slovníků. To je nezbytné pro intenzivní práci a rozvoj těchto nových oblastí poznání. Tématika terminologických slovníků je pro scientometrii mimořádně důležitá, protože umožňuje určit oblasti vědy a techniky, v nichž probíhá intenzivní rozvoj“ (Марчук 1992: 21–22). Konkrétně je z tabulky 3 „Абсолютное число первых изданий словарей“, kterou Ю.Н. Марчук sestavil na základě přehledu vydaného v Moskvě Современное состояние научно-технической лексикографии (ССНЛ 1986), patrné, že k rychle se rozvíjejícím oblastem vědeckého poznání v různých zemích světa, v nichž dochází k výraznému nárůstu vydávání terminologických slovníků, patří informatika, ekologie, energetika, lingvistika, polymery, biologie, biochemie aj. (Марчук 1992: 21). Trend rychlého růstu počtu vydávaných slovníků lingvistické terminologie (mimo jiné), na který upozornil Ю.Н. Марчук, se potvrdil při tvorbě naší oborové klasifikace terminologických slovníků vydaných v Bělorusku. Mezi téměř čtyřmi desítkami tematických skupin odborných slovníků, které jsme identifikovali při plošném průzkumu běloruských bibliografických slovníků Terminologija | 2014 | 21 29 rejstříků (Чарняўская, Цыхун 2000; Кіпель, Саўка 2002) zaujímají slovníky lingvistické terminologie (dále SLT) páté místo (46 titulů), přičemž v počtu zaostávají pouze za biologickými slovníky (141 titulů), ekonomickými slovníky (137), historickými slovníky (66) a matematickými slovníky (48) (Щербин 2009: 19). Navíc naše plošné prozkoumání obsahu ruských a ukrajinských bibliografických soupisů slovníkových publikací (НТС 1988; Комова 2003; Дубичинский 2013) ukázalo, že sledovaná tendence k rychlému růstu počtu vydávaných SLT se projevuje také v rámci ruské a ukrajinské terminografie. Konečně je třeba říci, že tvorba SLT jako samostatný směr slovníkové činnosti získala v domácí lingvistice terminologické označení („lexikografie lingvistické terminologie“, „lexikografie v oblasti speciální lingvistické terminologie“) již na počátku 60. let 20. století (Ахманова, Полторацкий 1962: 189–190). Zkušenosti, které jsme nashromáždili při vytváření nejrůznějších slovníkových typologií a klasifikací s cílem vymezit slovníková díla nejlépe srovnatelná co do rozsahu a principů uspořádání (Шчэрбін 1981; Шчэрбін 2002; Щербин 2005; Щербин 2008), nás však přesvědčují, že existence obecného pozitivního megatrendu ve vydávání SLT ve východoslovanských zemích vůbec neznamená, že mezi běloruskou, ruskou a ukrajinskou terminografií v uvedené oblasti slovníkových znalostí nejsou značné rozdíly. Jak správně poznamenal ruský badatel В.Г. Гак v souvislosti se zvláštnostmi porovnávání velkých skupin slovníků v různých jazycích: „Skupinové objekty jsou samy o sobě diskrétní, avšak vzaty dohromady vytvářejí nediskrétní řady, v nichž se jednotlivé objekty od sebe liší dílčími, někdy obtížně postřehnutelnými znaky, což umožňuje klasifikovat je různými způsoby....I když slovníky vyčleňují tytéž (nebo přibližně tytéž) významy slova, jejich seskupení a pořadí ve slovníkovém hesle mohou být odlišné a zpracování téhož slova v různých slovnících, a to i srovnatelného rozsahu, se může lišit. Jde o to, že u mnoha slov se významy vyčleňují na základě překrývajících se znaků. Při určování hierarchie významů lze zvolit různé pořadí 30 Вячеслав Щербин Толковые словари лингвистической терминологии в восточнославянских странах: сравнительный анализ těchto znaků, což předurčuje odlišnou podobu sémantické struktury slova v různých slovnících“ (Гак 1978: 17-18). Z výše uvedených důvodů je tento článek věnován otázkám vymezení společných a specifických charakteristik obsahu nejúplnějších výkladových SLT vydaných v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině. Nejprve vysvětlíme, proč jsme jako hlavní předmět srovnávací analýzy zvolili výkladové SLT vydané ve východoslovanských zemích. Posuzujeme-li totiž slovník z hlediska lexikografické sémiotiky, mezi slovníkové a referenční publikace patří nejen výkladové, překladové, učební a jiné slovníky termínů vydané jako samostatné knihy, ale také a) nejrůznější slovníkové přílohy, věcné rejstříky a indexy termínů obsažené v monografiích, disertacích, vědeckých článcích a dalších publikacích; b) četné elektronické slovníky, terminologické báze a datové banky, které zpravidla existují pouze v paměti počítače. Rozsah takových netradičních slovníkových a referenčních děl (slovníkových příloh, elektronických slovníků apod.) přitom může kolísat od jedné strany až po mnoho tisíc stran textu (například na Wikipedii). Pokud bychom při sestavování vyčerpávajícího soupisu východoslovanských SLT zahrnuli všechna výše uvedená netradiční slovníková a referenční díla, dosáhl by podle našich odhadů již dnes takový soupis mnoha stovek titulů. I kdybychom soupis východoslovanských SLT omezili pouze na speciální slovníky vydané jako samostatné knihy, jejich celkový počet by i tak činil přibližně stovku titulů. Srovnávací analýzu obsahu takového množství východoslovanských SLT lze provést pouze v rámci samostatné monografické studie. Hned na samém počátku práce na tomto článku tedy byla velmi aktuální otázka, jak správně vymezit zkoumaný terminografický materiál východoslovanských jazyků. Podobné otázky se obvykle řeší vytvořením dostatečně úplné a podrobné typologie SLT a následným výběrem speciálních slovníků, které jsou nejlépe srovnatelné co do rozsahu a principů uspořádání. Dosud vznikla celá řada takových specializovaných slovníkových typologií, jejichž autoři někdy zjevně přeceňovali jejich klasifikační možnosti. Tak například, Terminologija | 2014 | 21 31 sovětský terminolog В.М. Перерва se svého času domníval, že „veškerou rozmanitost terminologických slovníků lze klasifikovat podle různých znaků, například: a) podle počtu zastoupených jazyků – jednojazyčné, dvojjazyčné, vícejazyčné; b) podle přítomnosti a principu výkladu – encyklopedické, výkladové, bez výkladů; c) podle zastoupeného oboru či oborů poznání – oborové, úzce oborové, víceoborové (včetně polytechnických); d) podle úplnosti zastoupené terminologie – úplné, střední, stručné; e) podle zvláštního účelu – pojmové, frekvenční, zpětné“ (Перерва 1976: 199). Ruští badatelé Н.А. Слюсарева a Г.Н. Макарова pak rozdělují jimi identifikované zahraniční SLT do následujících pěti základních typů odborných příruček (Слюсарева, Макарова 1977: 283–286): 1) obecné encyklopedické slovníky. Patří k nim například Encyclopedia of linguistics, information and control А.К. Митхема a Р.А. Хадсона (Oxford, London, 1969); 2) speciální encyklopedické slovníky. K nim patří Kenkyusha Dictionary of new linguistics (Tokyo, 1971); 3) obecné výkladové slovníky. Ruští badatelé řadí mezi SLT tohoto typu Glossary of linguistic terminology М. Пеи (New York, London, 1966); 4) specializované výkladové slovníky. Výrazným příkladem SLT tohoto typu je A glossary of American technical linguistic usage Э. Хэмпа (4. vyd. – Utrecht, Antwerp, 1968); 5) slovníčky (glosáře). K nim patří například Multilingual lexicon of linguistics and philology. English, French, German, Russian П. Нэш (Florida, 1968). Ještě podrobnější typologii SLT vytvořili ruští badatelé И.С. Куликова a Д.В. Салмина. Vycházeli z typologických myšlenek В.А. Ицковича a Н.В. Васильевой (Ицкович 1964; Васильева 1990) a rozvíjeli metodu slovníkových antinomií, kterou navrhl Л.В. Щерба (Щерба 1974); vymezili následující typologické opozice mezi SLT: „1) encyklopedie – slovníky-příručky (výkladové slovníky – podle Васильевой); 2) ‚akademické‘ – učební; 3) abecední – tematické (tezaury); 4) původní (ruské) – překladové; 5) slovníky metalangvální – slovníky metadialektu nebo idiolektu; 6) obecné – oborové (specializované – podle Васильевой); 7) slovníky – slovníčky (v ЛЭС: vysvětli- 32 Вячеслав Щербин Толковые словари лингвистической терминологии в восточнославянских странах: сравнительный анализ …ové – nomenklaturní); 8) citační – necitační; 9) jednojazyčné – dvojjazyčné (vícejazyčné). Zvláštní skupinu tvoří frekvenční slovníky“ (Kulikova, Salmina 2002: 59). V rámci Historie vývoje klasifikace slovníků, kterou napsal S. V. Griněv-Griněvič (Griněv-Griněvič 2009: 155–191), jsou analyzovány i další, obecnější klasifikace terminologických slovníků. Patří k nim: 1) přísně hierarchické klasifikace slovníků, představené v pracích V. N. Sergejeva (1973), V. P. Petuškova a V. N. Sergejeva (1976), A. I. Vasiljeva (1978), L. A. Sosnovské (1978) aj.; 2) fasetové klasifikace slovníků, užívané v pracích V. M. Perervy (1976), V. F. Romenské (1978), A. S. Gerda (1981), A. Ja. Šajkeviče (1983), R. Ju. Kobrina (1985), V. V. Morkovkina (1988), L. M. Pologi a L. A. Simoněnko (1991), V. V. Dubičinského (1993) aj.; 3) parametrické klasifikace slovníků, rozvíjené v pracích P. N. Denisova (1976), Ju. N. Karaulova (1981), S. V. Griněva (1986), Ja. L. Donského (1986), E. V. Koroljovové (1986), V. M. Lejčika (1988), Ju. N. Marčuka (1992) aj.; 4) komplexní klasifikace slovníků, které se odrážejí v pracích L. M. Novičkovové (1978), S. V. Griněva-Griněviče (2008) aj. Při jejich studiu se však záhy přesvědčíme, že žádná z výše uvedených klasifikací slovníků, ačkoli má tu či onu přednost, přesto neumožňuje „roztřídit“ všechny dosud vydané východoslovanské lingvistické terminologické slovníky (LTS), jejichž typologická rozmanitost zjevně přesahuje klasifikační možnosti každé jednotlivé typologie LTS. Kromě toho vycházejí ve východoslovanských zemích téměř každoročně LTS zcela nových typů, které si teprve musí najít své místo v existujících klasifikacích slovníků. Jako příklady takových nejnovějších LTS uvedeme několik terminologických slovníků vydaných v zemích východní Slavie v letech 2005–2007: a) Komplexní slovník termínů funkční gramatiky L. V. Popovové (Omsk, 2005), který v sobě spojuje vlastnosti výkladového, ideografického, synonymického a tematického slovníku; b) Сучасна лінгвістика: термінологічна енциклопедія O. O. Selivanovové (Poltava, 2006), v němž se harmonicky snoubí prvky encyklopedického, obecného výkladového a specializovaného výkladového LTS; 3) Словник термінів міжкультурної Terminologija | 2014 | 21 3 3 коммуникации Ф.С. Бацевича (Киев, 2007), реестр которого включает не только лингвистические термины. Поэтому следует согласиться, на наш взгляд, с выводом С.В. Гринева-Гриневича о том, что в каждом конкретном случае «в основу классификации словарей в первую очередь должны быть положены их наиболее важные отличительные особенности» (Гринев-Гриневич 2009: 185). V rámci naší komparativní analýzy obsahu východoslovanských LTS, jejímž cílem je hlubší porozumění zvláštnostem vývoje lexikografie lingvistické terminologie v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině, byly jako nejdůležitější rozlišovací znaky analyzovaných LTS posuzovány tyto charakteristiky: 1) míra úplnosti jejich hesláře; 2) vnější rozsah (v přepočtených autorských arších a počtu svazků); 3) typ slovníku; 4) způsob textové organizace (typ makrostruktury slovníku); 5) jejich metajazyková orientace; 6) míra srovnatelnosti porovnávaných LTS podle všech hlavních charakteristik aj. Pokud jde o první charakteristiku (míru úplnosti hesláře LTS), v současnosti obsahují největší počet heslových termínů nejrozsáhlejší výkladové (Achmanova 1969; Bulachov 2002–2005; Zahnitko 2012), překladové (RBSLT 1988; ARSLS 1996; AURSTNK) a encyklopedické (LES 1990; BME 1994; RE 1998; UME 2000) východoslovanské LTS. Začneme jejich rozborem analýzou nejúplnějších výkladových LTS. Nejúplnější výkladové LTS Běloruska, Ruska a Ukrajiny mají konkrétně tyto počty hesel: O. S. Achmanova 1969 – přibližně 7 000 termínů, M. G. Bulachov 2002–2005 – přibližně 6 500 a A. P. Zahnitko 2012 – přibližně 8 000 termínů. V ruském (Achmanova 1969) a částečně také v ukrajinském (Zahnitko 2012) LTS, které užívají abecedně-hnízdní uspořádání slovníkového textu, jsou téměř všechny termíny s menším sémantickým rozsahem, zařazené do slovníkového hnízda základního termínu, uvedeny také v heslářích těchto slovníků (pomocí odkazových hesel). Navíc „je-li termín víceslovný, uvádí se ve slovníku tolikrát, kolik terminologických prvků obsahuje; jednou s výkladem, v ostatních případech s odkazem“ (Achmanova 1969: 24). V běloruském slovníku (Bulachov 2002–2005), který abecedně-hnízdní způsob organizace slovníkového textu užívá ještě ve větší míře, 34 Вячеслав Щербин Толковые словари лингвистической терминологии в восточнославянских странах: сравнительный анализ se však termíny s menším sémantickým rozsahem, zařazené do slovníkového hnízda nadřazeného termínu, neuvádějí ani v celkovém hesláři slovníku, ani ve „Věcně-terminologickém rejstříku“ obsaženém v pátém svazku tohoto slovníku. Vzhledem k velmi rozsáhlým jednotlivým hnízdovým heslům v běloruském LTS (například heslo termínu язык zaujímá 80 stran textu a podle našich výpočtů obsahuje více než 5 200 termínů s menším sémantickým rozsahem, neboli, užijeme-li terminologii O. S. Achmanovové, „segmentů metajazyka“ (Achmanova 1969: 10); heslo termínu слово má 42 stran; heslo termínu речь má 14 stran a uvádí výklady a adresátové charakteristiky 894 „termínů uvnitř hnízda“ neboli „segmentů metajazyka“), lze předpokládat, že počet termínů s menším sémantickým rozsahem, které nejsou zahrnuty do „Věcně-terminologického rejstříku“ připojeného k pátému svazku běloruského LTS, dosahuje desítek tisíc jednotek (podle našich výpočtů činí celkový počet heslových termínů a termínů zařazených do slovníkových hnízd základních heslových termínů v běloruském výkladovém LTS přibližně 60 000 jednotek). Značná podobnost je patrná také u nejúplnějších výkladových východoslovanských LTS podle druhého klíčového ukazatele (vnější rozsah): ruský LTS (Achmanova 1969) vyšel v jednom svazku a má rozsah 45,9 tiskového archu; běloruský LTS (Bulachov 2002–2005) vyšel v pěti svazcích o celkovém rozsahu 197,3 tiskového archu; ukrajinský LTS (Zahnitko 2012) obsahuje čtyři svazky o celkovém rozsahu 91 tiskových archů. Poněkud větší rozsah běloruského výkladového LTS (ve srovnání s obdobnými ruskými a ukrajinskými LTS) je způsoben těmito okolnostmi: a) v běloruském slovníku jsou šířeji popsány metajazykové, kolokační a adresátové charakteristiky všech heslových termínů a souvisejících termínů s menším sémantickým rozsahem; b) do slovníkového hnízda termínu язык (Bulachov 2005 V 40–119) jsou vedle termínů s menším sémantickým rozsahem (Genealogie jazyků, Dialektální základ jazyka, Ideologie jazyka, Dějiny jazyka, Klasifikace jazyků, Spisovný jazyk, Obecně přijímané normy jazyka, Syntaktické jednotky jazyka) a „segmentů metajazyka“ (hovorovější zabarvení jazyka, zna- Terminologija | 2014 | 21 35 poznávání jazyka jako prostředku komunikace, očišťování jazyka od pestré cizorodé příměsi, vztah myšlení a jazyka, užívání jazyka, problém vzniku jazyka, stará a současná rozmanitost jazyka a další), jakož i všechny glottonymy zjištěné v prozkoumaných textových zdrojích (několik tisíc názvů typu abcházské jazyky, abcházský jazyk, avestský jazyk, australské jazyky, austronéské jazyky, ázerbájdžánský jazyk, asijské jazyky, akkadský jazyk, albánský jazyk, alemanský jazyk, amharština, americké jazyky atd.). Pro srovnání: ukrajinský slovník (Загнітко 2012) názvy světových jazyků neuvádí „kvůli omezenému formátu a existenci zvláštních publikací věnovaných tomuto problému“ (Загнітко 2012 г 6). Výše srovnávané výkladové východoslovanské slovníky lingvistické terminologie (SLT) náležejí k témuž slovníkovému typu: jde o všeobecné výkladové slovníky, „jejichž cílem je podat co možná nejúplnější soupis termínů ze všech oblastí jazykovědy (extenzivní typ)“ (Васильева 1990: 461). Z uvedeného důvodu vykazují posuzované výkladové východoslovanské SLT maximální míru srovnatelnosti také podle třetího klíčového ukazatele (typ slovníku). Vysoká míra blízkosti srovnávaných výkladových východoslovanských SLT (Ахманова 1969; Булахов 2002-2005; Загнітко 2012) je z velké části dána podobnými příčinami také z hlediska jejich čtvrté charakteristiky (způsobu organizace textového prostoru). Jako základní makrostrukturní způsob uspořádání jejich obsahu slouží tentýž abecedně-hnízdový princip. Srovnávané výkladové východoslovanské SLT se velmi blíží také z hlediska takové charakteristiky, jako je metajazyková orientace. Jinými slovy, jejich autoři se při sestavování svých slovníků plně ztotožňovali s následujícími metodologickými tezemi: 1) „terminologie se získává jako kov z rudy z celého souboru metajazykových děl zkoumaného období“ (Ахманова 1969: 5); 2) „prvořadým a v současnosti reálně splnitelným úkolem je lexikografický popis toho (byť nedokonalého, nejednotného a rozrůzněného) jazyka, jehož prostřednictvím spolu jazykovědci komunikují a který používají při výuce“ (Ахманова 1969: 9). Ve prospěch tohoto závěru svědčí seznamy uvedené ve srovnávaných běloruském, ruském a ukrajinském 36 Вячеслав Щербин | Толковые словари лингвистической терминологии в восточнославянских странах: сравнительный анализ SLT, které obsahují dlouhé seznamy zdrojů terminologického materiálu (slovníků různých typů, gramatik, monografií, učebnic a vědeckých článků z různých oborů současné lingvistiky), jež autoři těchto slovníků použili při vyhledávání hlavního souboru lingvistických termínů. Jediným rozdílem mezi srovnávanými východoslovanskými SLT, pokud jde o použité metajazykové zdroje terminologického materiálu, je skutečnost, že na rozdíl od ruského a ukrajinského výkladového SLT, v nichž jsou uvedeny pouze hlavní zdroje tohoto druhu (40, respektive 49 titulů), běloruský výkladový SLT uvádí úplný seznam použitých materiálů (celkem 867 titulů). Nejúplnější výkladové SLT vydané ve východoslovanských zemích mají tedy velmi vysokou míru srovnatelnosti, danou těmito ukazateli: a) blízkým rozsahem heslářů (7–8 tisíc termínů); b) srovnatelným fyzickým (polygrafickým) rozsahem; c) shodným typologickým zařazením mezi všeobecné výkladové SLT; d) téměř totožným způsobem organizace textového prostoru (abecedně-hnízdový princip); e) obdobnou metajazykovou orientací na texty použité jako terminologický materiál (slovníky, gramatiky, monografie, učebnice a vědecké články z lingvistiky). Vysokou míru srovnatelnosti výše posuzovaných výkladových východoslovanských SLT nemůže zásadně ovlivnit ani skutečnost, že se uvedené slovníky výrazně liší dobou svého prvního vydání: první vydání ruského výkladového SLT vyšlo v roce 1966, běloruského v letech 2002–2005 a ukrajinského v roce 2012. Jde o to, že časové charakteristiky původních metajazykových materiálů použitých v těchto slovnících se do značné míry překrývají. Výmluvná je také skutečnost, že běloruský a ukrajinský SLT zahrnují do seznamu hlavních zdrojů použitých metajazykových materiálů různá vydání ruského slovníku (Ахманова 1966; Ахманова 2007), třebaže, jak bude ukázáno níže, zdaleka ne všechna heslová slova ze slovníku O. S. Achmanovové byla zařazena do heslářů běloruského a ukrajinského SLT. Již samotná skutečnost, že uvedený ruský terminologický slovník vychází opakovaně (v roce 2010 vyšlo další, páté vydání slovníku O. S. Achmanovové) a dodnes zůstává nejúplnějším Terminologija | 2014 | 21 37 výkladovým SLT v ruštině, je nejlepším důkazem předčasnosti tvrzení některých ruských badatelů, že „slovník Achmanovové dnes již neodráží současný stav metajazyka vědy, tj. neplní své hlavní poslání a badatelé jej používají pouze jako doplňkový lexikografický zdroj“ (Куликова, Салмина 2002: 80). Souhrnné údaje o nejúplnějších výkladových SLT vydaných v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině jsou uvedeny v tabulce 1. Tabulka 1. Souhrnné údaje o nejúplnějších výkladových východoslovanských SLT Název SLT (zkratka) Charakteristiky výkladových východoslovanských SLT Rozsah hesláře Fyzický rozsah (v aut. tisk. arších) Počet svazků Typ slovníku Princip organizace textu Počet textových zdrojů Náklad (počet výtisků) Achmanova 1969 Přibližně 7 000 45,9 1 Obecný výkladový slovník lingvistické terminologie Abecedně-hnízdový 40, z toho 17 slovníků lingvistické terminologie v 9 jazycích 40 000 Bulakov 2002–2005 Přibližně 6 500 197,3 5 Obecný výkladový slovník lingvistické terminologie Abecedně-hnízdový 867, z toho 10 slovníků lingvistické terminologie v ruštině 50 Zahnitko 2012 Přibližně 8 000 91,02 4 Obecný výkladový slovník lingvistické terminologie Abecedně-hnízdový 49, z toho 32 slovníků lingvistické terminologie ve třech jazycích 100 Jiná situace se týká srovnatelnosti nejúplnějších východoslovanských lingvistických terminologických slovníků (LTS) překladového a encyklopedického typu. O míře jejich srovnatelnosti lze usuzovat z rozdílů mezi hlavními charakteristikami překladových a encyklopedických východoslovanských LTS. Hlavní charakteristiky nejúplnějších překladových LTS v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině jsou konkrétně uvedeny v tabulce 2. 38 Вячеслав Щербин Толковые словари лингвистической терминологии в восточнославянских странах: сравнительный анализ Tabulka 2. Souhrnné údaje o nejúplnějších překladových východoslovanských LTS Názvy LTS (zkratka) | Charakteristiky překladových východoslovanských LTS | Rozsah hesláře | Vnější rozsah (v aut. vyd. arších) | Počet svazků | Typ slovníku | Princip textové organizace | Náklad (počet výtisků) | РБСЛТ 1988 | Přibližně 5500 | 10,8 | 1 | Obecný dvojjazyčný LTS | Abecední | 4300 | АРСЛС 1996 | Přibližně 8000 | 40,25 | 2 | Obecný dvojjazyčný LTS s prvky výkladu | Abecední | 1000 | АУРСТНК | Přibližně 5000 | (v tisku) | 1 | Specializovaný trojjazyčný LTS | Konceptuální | (v tisku) Souhrnné údaje o nejúplnějších východoslovanských LTS překladového typu uvedené v tabulce 2 ukazují, že mezi těmito slovníky existují poměrně značné rozdíly: 1) v rozsahu jejich hesláře; 2) v jejich vnějším rozsahu; 3) v typologickém zařazení srovnávaných LTS; 4) v principech jejich textové organizace. Uvedené rozdíly jsou příčinou relativně nízké míry srovnatelnosti těchto překladových východoslovanských LTS. Hlavní charakteristiky nejúplnějších encyklopedických LTS vydaných v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině jsou zase uvedeny v tabulce 3. Souhrnné údaje o rozsahu hesláře a vnějším rozsahu východoslovanských encyklopedických LTS uvedené v tabulce 3 rovněž ukazují značné kvantitativní rozdíly mezi těmito encyklopedickými LTS ve zvolených ukazatelích. K uvedeným kvantitativním rozdílům mezi posuzovanými LTS lze doplnit kvalitativní údaje, které dokládají například následující: 1) ze 517 encyklopedických hesel obsažených v běloruské encyklopedii (БМЭ 1994) je 143 hesel věnováno medailonům významných lingvistů a spisovatelů, a nemají tedy terminologickou povahu. Podobně z 1797 hesel obsažených v ukrajinské encyklopedii (УМЕ 2000) se v 438 předsta- Terminologija | 2014 | 21 39 Tabulka 3. Souhrnné údaje o nejúplnějších encyklopedických LTS vydaných v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině Názvy LTS (zkratka)Charakteristiky východoslovanských encyklopedických LTSRozsah heslářeVnější rozsah (v aut. vyd. arších)Počet svazkůTyp slovníkuPrincip textové organizaceNáklad (počet výtisků)ЛЭС 1990700162,931Obecný encyklopedický LTSAbecední150 000РЯЭ 199869698,141Specializovaný encyklopedický LTSAbecední50 000БМЭ 1994517111,371Specializovaný encyklopedický LTSAbecední10 000УМЕ 2000179798,141Specializovaný encyklopedický LTSAbecední5000 …ují medailony ukrajinských a zahraničních lingvistů; 2) v БМЭ 1994 a УМЕ 2000 chybějí věcně-terminologické rejstříky, které by umožnily určit celkový počet lingvistických termínů používaných v jejich encyklopedických heslech. Pro srovnání: v ruském encyklopedickém slovníku (ЛЭС 1990) 1) je všech 700 obsažených hesel věnováno termínům, medailony osobností v něm tedy zcela chybějí; 2) připojený terminologický rejstřík k ЛЭС 1990 obsahuje přibližně 6000 lingvistických termínů; několik tisíc termínů obsahuje obdobný rejstřík také v РЯЭ 1998. Mezi srovnávanými běloruským (БМЭ 1994), ruským (РЯЭ 1998) a ukrajinským (УМЕ 2000) LTS, které jsou encyklopediemi běloruské, ruské, respektive ukrajinské jazykovědy, a ruským encyklopedickým LTS (ЛЭС 1990), který má obecnělingvistický charakter, existují značné kvalitativní rozdíly také z hlediska jejich typologického zařazení. Konkrétně právě obecnělingvistický charakter ЛЭС 1990 vysvětluje, proč jsou v něm „ve velké míře zastoupeny lingvistické ‚nomenklatury‘, především glottonyma: jazyky světa 40 Вячеслав Щербин Толковые словари лингвистической терминологии в восточнославянских странах: сравнительный анализ jsou uvedeny jak v samostatných heslech, tak ve velmi úplném (přibližně 2500 položek) „Ukazateli jazyků světa“ (Kulikova, Salmina 2002: 76). Všechny výše uvedené rozdíly svědčí o nedostatečně vysoké míře srovnatelnosti porovnávaných východoslovanských encyklopedických slovníků lingvistické terminologie, což brání jejich využití jako terminografických zdrojů pro provedení korektní komparativní analýzy. Zatímco problém výběru nejlépe srovnatelných východoslovanských slovníků lingvistické terminologie lze považovat z velké části za vyřešený (dále budou jako takové posuzovány nejúplnější výkladové slovníky lingvistické terminologie vydané v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině), samotná metoda provádění jejich komparativní analýzy dosud vyvolává řadu otázek. Podle našeho názoru je nejvhodnější provádět komparativní analýzu východoslovanských výkladových slovníků lingvistické terminologie pomocí metody paralelního čtení slovníků, kterou vypracoval a ověřil akademik RAN O. N. Trubačev. K současným podobám využití této metody ruský vědec „dospíval řadu let, když porovnával slovníky různých jazyků i typů a postupně zdokonaloval metodiku jejich komparativního studia“ (Ѕ̌с̌ербин 2007: 13). O. N. Trubačev nejprve zjišťoval (za účelem komparativního hodnocení ve svých slovníkových recenzích) pouze jednotlivé prvky struktury posuzovaných slovníků – celkový počet hesel, jejich odvozených podob, výkladů, charakteristik adresátů apod. – a později dospěl „k vlastnímu „paralelnímu čtení“, tj. kontrastivní charakteristice: a) cílů, k jejichž dosažení posuzované slovníky slouží; b) principů, na nichž jsou založeny; c) metod, které sestavovatelé použili při přípravě těchto slovníků. Porovnávána byla rovněž makro- a mikrostruktura slovníků, jejich odborný přínos, složení jejich heslářů, míra souladu přístupů uplatněných ve slovnících s existující slavistickou tradicí, jazyková příslušnost porovnávaných slovníků, jakož i oprávněnost toho, že jejich sestavovatelé používají jednotlivé lexikografické parametry (například odkazová hesla)“ (Ščerbin 2007: 14). Vycházejme z metodologických poznatků O. N. Trubačeva týkajících se používání metody paralelního čtení slovníků a začněme komparativní analýzou heslářů východoslovanských výkladových Terminologija | 2014 | 21 41 slovníků lingvistické terminologie. Pro přehlednost byl zkoumaný heslářský materiál tří poměrně rozsáhlých slovníků omezen na komparativní studium lingvistických termínů začínajících písmeny А, Р, Я (výběr termínů na uvedená písmena vycházel ze snahy seznámit se s dostatečně reprezentativním souborem heslové slovní zásoby z počáteční, střední a závěrečné části porovnávaných slovníků lingvistické terminologie). Konečným výsledkem komparativního studia heslářů východoslovanských výkladových slovníků lingvistické terminologie bylo sestavení souhrnných indexů heslových termínů těchto slovníků na písmena А (obsahuje 995 položek), Р (obsahuje 762 položek), Я (obsahuje 58 položek). Tyto souhrnné indexy dohromady pokrývají téměř 10% heslářského materiálu porovnávaných východoslovanských výkladových slovníků lingvistické terminologie, a jsou tedy z hlediska statistiky dostatečně reprezentativní. Komparativní analýza obsahu souhrnných indexů heslových termínů tří východoslovanských výkladových slovníků lingvistické terminologie (na písmena А, Р, Я) umožnila zjistit následující: 1) téměř zcela ekvivalentní (svými formálními i obsahovými charakteristikami) lingvistické termíny tvoří: a) pouze 4,8% souhrnného indexu heslových termínů všech tří východoslovanských výkladových slovníků lingvistické terminologie na písmeno А (аббревиатура, аббревиация, абзац, аблатив, аблаут, абсорбция, агенс, аграфия, адаптация, адвербиализация, адстрат, аканье/аканья, аккомодация, акузма, акут, акцент, акцентология, акцентуация, алалия, алексия, алфавит, альтернант, альтернация, амбивалентный, анаграмма, анаколуф, анализ, аналитизм, аналогия, анафора, англицизм, антесе-дент, антитеза, антиципация, антонимия, антономазия, антропонимика, аорист, аподозис, апостроф, арго, ареал, артикль, артикуляция, архетип, асиндетон, атрибут, афазия — celkem 48 společných termínů); b) pouhých 1,7% souhrnného indexu heslových termínů na písmeno Р (редукция, редупликация, реконструкция, рекурсия, релевантный, рема, референт, речение/речення, ритм, ритмика, ритмомелодика, риторика, ряд — celkem 13 společných termínů); c) v souhrnném indexu heslových termínů na písmeno Я zcela chybějí lingvistické termíny ekvivalentní formou i významem; 2) výrazně vyšší podíl téměř úplné ekvivalence (formou i významem) lingvistických termínů se vyskytuje ve dvou ze 42 Вячеслав Щербин Толковые словари лингвистической терминологии в восточнославянских странах: сравнительный анализ tří zkoumaných východoslovanských výkladových slovníků lingvistické terminologie (12,4% souhrnného indexu heslových termínů všech tří východoslovanských výkladových slovníků lingvistické terminologie na písmeno А; 7,3% souhrnného indexu heslových termínů na písmeno Р a 27,6% souhrnného indexu na písmeno Я). Přitom největší počet ekvivalentních dvojic termínů byl zjištěn v ruském a běloruském slovníku (Achmanova 1969 a Bulachov 2002), neboť oba slovníky obsahují především ruskojazyčnou lingvistickou terminologii: a) 7,4% souhrnného indexu heslových termínů východoslovanských výkladových slovníků lingvistické terminologie na písmeno А (абруптив, абсолютов, абсолютный, абстрактное значение, автоматическая альтернация, авторская речь, агглютинативный, агглютинация, адвербиальный, адъективация, адъективирование, адъективированный, адъективный, азбука, аккузатив, акустический, акутовый, акцентный, акцентуационный, аллатив, аллегория, аллитерация, аллитерирующий, алфавитный, альвеолярный, аморфные языки, аморфный, амфибрахий, анакруза, аналитико-синтетический, аналитический, аналогисты, аналогический, анафорический, аномалисты, аномалия, аномальный, антецедентный, антропофоника, антропофонический, анусвара, аппозитивный, аппозиционный, аппозиция, арготивческий, артикулятор, артикуляционный, архаизация, архаизирующий, архаизм, архаический, асемантический, аспирация, аспирированный, ассимиляция, ассимиляттивный, ассимиляция, ассоциация, атематический, атрибутивно-предикативный, атрибутивный, аттракция, аугмент, ауслаут, афористический, аффективный, аффикс, аффиксальный, аффиксация, аффилиация, аффриката, ахлаут, ахронистический, ахронический, ахрония – celkem 74 společných termínů); b) 4,6% souhrnného indexu heslových termínů na písmeno Р (равносложный, равноударенный, раздвоение, раздел интонационный, разделительный, различительный, разложение, размер, разносклоняемость, разносклоняемый, разностильный, раскатистый, расподобление, расположение, распределение, распределительный, распространение, распространенный, раствор, растяжение, расчлененный, расширение, расщепление фонемы, реализация, реальное значение, регрессивный, резонатор, резонаторный, результативный, рекурсивный, релевантность, релятивный, речевой, речь, ритмический, ритмомелодический, риторический, рифма, род, родительный падеж, родовой, родословное древо, родство Terminologija | 2014 | 21 43 jazyků, rotacismus, runa, řada – celkem 46 společných termínů); c) 20,7% obsahu souhrnného indexu heslových termínů na písmeno Я (jazyk, výchozí jazyk, cílový jazyk, jazykověda, jazykovědný, jazykový, nauka o jazyce, základní jazyk, zprostředkující jazyk, jazykový, jakání, jamb – celkem 12 společných termínů). Podstatně méně plně ekvivalentních (formou i významem) lingvistických termínů je zastoupeno v heslářích ruského a ukrajinského výkladového lingvistického slovníku (Achmanova 1969 a Zahnitko 2012): a) 3,2% obsahu souhrnného indexu heslových termínů východoslovanských výkladových lingvistických slovníků na písmeno А (automatismus, agent, agramatismus, adekvativ, aditiv, adlativ, admirativ, akronym, aktiv, aktualizace, amerikanismus, amfibolie, anadiplóze, anastrofa, anachronismus, enjambement, annominace, antiklimax, antimetabole, antinomie gramatické struktury, antipóza, antistrofa, antifráze, apelativum, apokoinu, apokopa, argotismy, areální lingvistika, archifoném, asemantický, aspekt, dialektologický atlas – celkem 32 společných termínů); b) 0,5% obsahu souhrnného indexu heslových termínů na písmeno Р (repríza, refrén, rondel, rondo – celkem 4 společné termíny); c) 3,5% obsahu souhrnného indexu heslových termínů na písmeno Я (jaderné struktury/ядерні структури, jádro výpovědi/ядро вис-повлення – celkem 2 společné termíny). A konečně nejmenší počet plně ekvivalentních (formou i významem) lingvistických termínů je zastoupen v heslářích běloruského a ukrajinského výkladového lingvistického slovníku (Bulachov 2002–2005 a Zahnitko 2012): a) 1,3% obsahu souhrnného indexu heslových termínů východoslovanských výkladových lingvistických slovníků na písmeno А (abrakadabra, abstrakce, azbukovník, aktivní slovní zásoba, akustika, akuidence, amplituda, antroponym, antroponymie, apostrofa, artikulační fonetika, aspektologie, aforismus – celkem 13 společných termínů); b) 0,8% obsahu souhrnného indexu heslových termínů na písmeno Р (rezonance, replika, reference, reflex, reflexe, rusifikace – celkem 6 společných termínů); c) 3,5% obsahu souhrnného indexu heslových termínů na písmeno Я (vrstva, jať – celkem 2 společné termíny); 3) nejvýznamnější část obsahu souhrnných indexů heslových termínů tří východoslovanských výkladových lingvistických slovníků (na písmena А, Р, Я) tvoří lingvistické termíny zastoupené pouze v jednom ze tří zkoumaných výkladových slovníků. 44 Вячеслав Щербин Толковые словари лингвистической терминологии в восточнославянских странах: сравнительный анализ Mezi třemi srovnávanými východoslovanskými výkladovými lingvistickými slovníky je přitom zřejmým lídrem v počtu „svébytných“ lingvistických termínů (tj. termínů bez úplných ekvivalentů v jiných slovnících) ukrajinský slovník (Zahnitko 2012). Konkrétně je v tomto slovníku pod písmenem А uvedeno 390 lingvistických termínů, které nemají úplné ekvivalenty (formou ani významem) v jiných východoslovanských výkladových lingvistických slovnících (абдукція, абіонім, абонімінація, абревійоване ім’я, абрупція, абсолютний кінець слова, абсолютний початок слова, абсолютний час, абсолютні синоніми, абстрактна лексика, абстрактне мислення, абстрактні іменники, абузія, ас-з dolby digital, аверсія, автокаталіз, автокомунікація, автологія, автоматичний (машинний) переклад, автоматичний словник, автоном, автор, автор-функція, авторизатор, авторизація a další ukrajinské lingvistické termíny). Souhrnně tyto národně specifické termíny tvoří 39,2% celého obsahu souhrnného indexu heslových termínů východoslovanských výkladových lingvistických slovníků na písmeno А. В свою очередь, на букву Р в украинском словаре (Загнітко 2012) выявлены 372 лингвистических термина, не имеющие полных (по форме и значению) эквивалентов в других восточнославянских СЛТ (радиксоїди, рамка перформативна, рамка відмінкова, рамплісаж, ра-ритив, раса, рацея, реактивний мовленнєвий акт, реакція, реакція пер-локутивна, реалізація грамем імплікативна, реалізовані норми и др.). В совокупности эти национально специфические украинские термины составляют 48,5% содержания сводного индекса реестровых терминов восточнославянских толковых СЛТ на букву Р. Наконец, на букву Я в рассматриваемом СЛТ (Загнітко 2012) идентифицировано 14 лингвистических терминов и номенов, не имеющих полных эквивалентов в белорусском и русском СЛТ (явний контекст, ядро лінгвокультурологічного поля, язичок маленький (увула), як емфатична придієслівна, як початкова розповідна, як…, так і… градаційний розмовний, який так (який тут) емоційна, якийсь емоційний, якийсь емфатичний, якість міжмовної комунікації, якість мовлення, якості мовлення комунікативні, ясність мовлення/ясність мови, я-текст). Эти украинские термины и номены составляют 24,3% содержания сводного индекса реестровых терминов восточнославянских толковых СЛТ на букву Я. Terminologija | 2014 | 21 45 На втором месте после украинского СЛТ (Загнітко 2012) по количеству лингвистических терминов, не имеющих полных эквивалентов в составе других восточнославянских ЛСТ, идет белорусский словарь (Булахов 2002–2005). В частности, на букву А в нем представлено 237 «уникальных» терминов (абс̧еда, аблативный/аблятивный, аблаутный, абсолютная конструкция, абсорбировать, абстрагировать, абстрактная единица, абстрактное слово, абстрактно-семантический принцип, абстрактно-собирательное имя, абстрактность, авеста и др.), которые в совокупности составляют 23% всего состава сводного индекса реестровых терминов восточнославянских толковых СЛТ на букву А. Далее, на букву Р в белорусском словаре содержится 201 лингвистический термин, не имеющий полных эквивалентов в других рассматриваемых словарях (равногласный, равнозвучащий, равнозначащий/ равнозначующий, равнозначный, равносложность, разбирание, разбор, разветвление, развиваться/ развиться, развитие, разговаривать, разговор, разговорная речь, разговорно и др.), удельный вес которых в сводном индексе реестровых терминов восточнославянских толковых СЛТ на букву Р составляет 26,2%. Наконец, на букву Я в белорусском словаре выявлено 18 исторически ориентированных, «самобытных» терминов (язык-жаргон, языковед/языковеды, языкоиспытатель, языкоисследование, языкоисследователь, языкосравнение, языкотворчество, языкоучение, язык-первоисточник, язык-потомок, язык-предок, язык-примитив, язык-родоначальник, язычно-небный, яканье-иканье, якать, якающий, якутский язык), доля которых в сводном индексе реестровых терминов восточнославянских толковых СЛТ на букву Р доходит до 31%. Třetí místo mezi srovnávanými východoslovanskými výkladovými lingvistickými slovníky podle počtu lingvistických termínů, které nemají úplné ekvivalenty v jiných slovnících, zaujímá slovník O. S. Achmanovové. Pod písmenem А je v něm uvedeno 197 zastaralých a zřídka užívaných termínů, které se nevyskytují v heslářích jiných východoslovanských výkladových lingvistických slovníků (ablautový základ, abruptivní, absolutní, absolutní bezpodmětová věta, absolutní otázka, abstraktivní relevance, abstraktní děj, abstraktní věta, abstraktní podstatná jména, abstraktní tvary, abstraktní sloveso, abstraktní zvuk a další), které dohromady 46 Вячеслав Щербин Толковые словари лингвистической терминологии в восточнославянских странах: сравнительный анализ tvoří téměř 20% obsahu souhrnného indexu heslových termínů východoslovanských výkladových lingvistických slovníků na písmeno А. Dále je pod písmenem Р ve slovníku O. S. Achmanovové napočítáno 120 lingvistických termínů, které nemají úplné ekvivalenty v heslářích jiných východoslovanských výkladových lingvistických slovníků (dynamická rovnováha, rovnovážný diftong, stejně znějící slova, slova stejného významu, rovnocenný protiklad, slova stejného významu, stejný název, stejná koncovka, stejnoměrný přízvuk, srozumitelnost řeči a další). Podíl uvedených termínů přesahuje 15,7% celého obsahu souhrnného indexu heslových termínů východoslovanských výkladových lingvistických slovníků na písmeno Р. Konečně bylo pod písmenem Я ve slovníku O. S. Achmanovové zjištěno 9 termínů, které nemají úplné ekvivalenty v běloruském a ukrajinském lingvistickém slovníku (zanikající jevy, rozvíjející se jevy, jádro diftongu, slabikové jádro, jazykový, jazýčkový, světlé samohlásky, světlý, jambické krácení). Zřídka užívané termíny zjištěné ve slovníku O. S. Achmanovové tvoří více než 15,5% obsahu souhrnného indexu heslových termínů východoslovanských výkladových lingvistických slovníků na písmeno Я. Výsledky srovnávací analýzy obsahu souhrnných indexů heslových termínů tří východoslovanských výkladových lingvistických slovníků (na písmena А, Р, Я) za použití metody paralelního čtení slovníků nám umožňují vyvodit následující závěry: 1) výběr heslové slovní zásoby pro zkoumané lingvistické slovníky byl nejvíce ovlivněn praxí užívání termínů ve vědeckých, příručkových a výukových textech, které autoři těchto slovníků (O. S. Achmanovová, M. G. Bulachov a A. A. Zahnitko) použili jako zdroje terminologického materiálu při jejich sestavování. Zejména zpracování 17 různých lingvistických slovníků v 9 jazycích O. S. Achmanovovou skutečně ovlivnilo zařazení celé řady lingvistických termínů do hesláře jejího slovníku (Achmanova 1969); tyto termíny se používaly v metajazyce zahraniční lingvistiky poloviny minulého století a v současném východoslovanském jazykovědném bádání se užívají zřídka (ablautový základ, abruptivní, autonomisté, agma, adversiv, aktum, amalgamující jazyky, anudatta, anunasika a další). Proto bylo zcela oprávněné nezařadit uvedené termíny a jim podobné Terminologija | 2014 | 21 47 přejatých termínů do rejstříků následujících východoslovanských výkladových lingvistických terminologických slovníků (Bulachov 2002–2005 a Zahnitko 2012). Obdobně využití značného množství lingvistických textů z XVI-XIX. století jako textového základu pro jeho Zkušenost s historickým slovníkem ruské lingvistické terminologie M. G. Bulachovem přispělo k zařazení celé řady zastaralých lingvistických termínů a profesionalismů, majících převážně historický význam, do rejstříku tohoto slovníku (абецеда, аблаутный, азъ, акальщик, алфавитарь, аналогисты-грамматики, ариевропейский, аудиция, языкоисследование, языкосравнение, языкоучение aj.), které se v současných výkladových lingvistických terminologických slovnících zpravidla nepoužívají. Konečně, důrazná pozornost A. A. Zahnitka, autora Slovníku současné lingvistiky: pojmy a termíny, věnovaná studiu metadialektů (podjazyků) nejnovějších směrů současné jazykovědy (lingvokulturologie, etnolingvistiky, patolingvistiky, neurolingvistiky, komunikativní lingvistiky, funkční gramatiky aj.), vedla k zařazení četných nejnovějších termínů do jeho slovníku (абіонім, ас-3 dolby digital, агнонімы, адресантність, aiff (audio interchange file format), аксіальна комунікація, аксіолема, аксіостемма, аксон, актантно-рольова граматика aj.) a specializovaných nomenklaturních názvů (початкове що за…, ти вульгарне/ти фамільярне, ти покровительства, це емфатичне, це розмовне незадоволення, як емфатична придієслівна, як початкова розповідна, як…, так і… градаційний розмовний, який так (який тут) емоційна, якийсь емоційний, якийсь емфатичний aj.), které představitelé těchto směrů používají ve svých pracích; 2) Významný vliv na výběr lexika zařazeného do rejstříků východoslovanských výkladových lingvistických terminologických slovníků měla rovněž metodologická pozice, kterou zastávali autoři těchto slovníků. Podle O. S. Achmanovové „je velmi důležitou otázkou, ke kterým slovním druhům lingvistické termíny patří nebo by měly patřit: zda se terminologie dané oblasti poznání omezuje na podstatná jména, nebo zda do ní patří také přídavná jména, slovesa a jiné slovní druhy. Při zodpovídání této otázky je třeba především věnovat pozornost tomu, že v evropských jazycích je systém podstatných jmen natolik rozvinutý a možnosti tvořit dějová podstatná jména a abstraktní podstatná jména od adjektivních základů jsou natolik neomeze- 48 Вячеслав Щербин Толковые словари лингвистической терминологии в восточнославянских странах: сравнительный анализ né, že hlavní část terminologického seznamu pro tyto jazyky může být zcela vyčerpána podstatnými jmény. Co se týče sloves, ta nejsou pro lingvistickou terminologii typická a lze je snadno nahradit dějovými podstatnými jmény“ (Achmanova 1969: 11). Právě v důsledku metodologické pozice, kterou O. S. Achmanovová zaujala v otázce slovnědruhových charakteristik lingvistických termínů, v rejstříku jí sestaveného slovníku naprosto převládají termíny-podstatná jména a termíny-přídavná jména. Zařazení jednotlivých předpon do rejstříku jejího slovníku (алло-, верхне- aj.) patří k vzácným výjimkám. M. G. Bulachov zastával v této otázce zcela odlišnou metodologickou pozici a o slovnědruhových charakteristikách jednotek zařazených do rejstříku svého slovníku napsal toto: „Hlavní část slovníkového korpusu tvoří substantivní a slovesné termíny. Vedle nich se za účelem předvedení derivačních a valenčních vlastností termínů zařazují do slovníkového rejstříku přídavná jména, příčestí a příslovce, pokud se vztahují k lingvistické terminologii“ (Bulachov 2002 I 5). V plném souladu s těmito metodologickými názory M. G. Bulachova jsou v rejstříku jeho slovníku hojně zastoupena nejen slovesa a příčestí, ale dokonce i příslovce (адвербиально, акустически, алфавитно, аналогически, анафорически, аномально, антегозитивно, аппозитивно, артикуляторно, архаически, атрибутивно aj.); 3) Důležitým faktorem, který výrazně ovlivnil výběr lexika zařazeného do rejstříků srovnávaných východoslovanských výkladových lingvistických terminologických slovníků, bylo autorovo pojetí makrostruktury těchto slovníků. Protože ve všech těchto třech slovnících představuje základní způsob organizace textového prostoru abecedně-hnízdový princip, velmi záleželo na tom, jaký status daný lingvistický termín získal (status základní rejstříkové jednotky, nebo status termínu užšího sémantického rozsahu, zařazeného do slovníkového hnízda základní rejstříkové jednotky) a zda se ve slovníku využíval takový lexikografický parametr, jako je odkazové heslo (odkazový článek). Nyní však již přecházíme ke srovná- Terminologija | 2014 | 21 49 vacímu rozboru mikro- a makrostruktury východoslovanských výkladových lingvistických terminologických slovníků. Studium mikrostruktury, tj. struktury slovníkových hesel srovnávaných slovníků (Achmanova 1969; Bulachov 2002–2005; Zahnitko 2012), konkrétně ukázalo, že autoři těchto výkladových lingvistických terminologických slovníků stanovovali podle typu použitého hesla různě soubor povinných strukturálních prvků takového hesla. Slovník O. S. Achmanovové obsahuje následující typy hesel: 1) heslo-hnízdo termínů; 2) heslo jednoho termínu; 3) odkazové heslo. Nejrozsáhlejší je přitom heslo-hnízdo termínů, které zpravidla zahrnuje tyto strukturální prvky: a) heslové slovo, tj. nadřazený (rodový) termín, jehož roli nejčastěji zastávají jednoslovné ruské termíny (аббревиатура, абсолютный, адаптация, аканье, анализ aj.) nebo terminologická sousloví (будущее время, внутрислоговой приступ, именительный падеж, родительный падеж aj.); b) cizojazyčné ekvivalenty nadřazeného termínu (angl., fr., něm., šp.); c) výklad nadřazeného termínu; d) termíny užšího sémantického rozsahu spojené s heslovým termínem (Аббревиатура буквенная, Аббревиатура буквенно-звуковая, Аббревиатура звуковая aj.); e) cizojazyčné ekvivalenty termínů užšího sémantického rozsahu; f) výklady termínů užšího sémantického rozsahu; g) sousloví ilustrující užití vykládaného termínu v lingvistickém kontextu (například k nadřazenému termínu абсолютный jsou uvedena ilustrační sousloví Абсолютные глаголы. Абсолютный падеж. Абсолютная позиция. Абсолютное положение). Menší rozsah má ve slovníku O. S. Achmanovové heslo jednoho termínu, neboť zahrnuje tyto strukturální prvky: a) heslový termín, jehož roli nejčastěji zastávají jednoslovné ruské termíny (аббревиация, абзац, автоматизм aj.) nebo terminologická sousloví (автономный грамматический процесс, акрофонический принцип, аморфное предложение aj.), méně často předpony (алло-, анте-, верхне-, нижне- aj.) nebo latinské termíny (abstractum pro concreto, activa tantum, media tantum, nomen agentis, pluralia tantum, singularia tantum aj.); b) cizojazyčné ekvivalenty heslového termínu (například pro rejstří- 50 Вячеслав Щербин Толковые словари лингвистической терминологии в восточнославянских странах: сравнительный анализ … termínu резонатор – angl. англ. resonator, fr. resonauter, něm. Resonator, špan. resonador); c) výklad heslového termínu (například heslové slovo резонатор má následující podobu: ‚Přístroj nebo přirozené zařízení, které rezonují na určité frekvenci kmitání a zesilují je‘); d) ilustrace v podobě terminologických slovních spojení (heslový termín резонатор je například ilustrován slovním spojením Резонатор ротовой). Nejlakoničtější podobu má ve slovníku O. S. Achmanovové odkazová slovníková stať, která zpravidla obsahuje pouze dva strukturní prvky: a) heslový termín a b) odkaz na jinou slovníkovou stať, v níž je uveden výklad daného termínu. Vzhledem k nepatrnému rozsahu odkazových slovníkových hesel uveďme jako příklady dvě takové stati s odlišnou strukturou odkazu: „абстрактное действие см. действие абстрактное. абстрактное значение см. значение“ (Achmanova 1969: 30). Soubory typů slovníkových hesel a seznamy jejich strukturních prvků se ve slovníku M. G. Bulachova podstatně liší (ve srovnání se slovníkem O. S. Achmanovové). Konkrétně zahrnuje skladba slovníkových hesel v běloruském SLT tyto typy: 1) slovníkové heslo – terminologické hnízdo; 2) slovníkové heslo jednoho termínu. Slovníkové heslo – terminologické hnízdo přitom může dosahovat značného rozsahu (od jedné až po několik desítek stran slovníkového textu), zatímco slovníkové heslo jednoho termínu někdy nepřesahuje délku standardního řádku slovníkového textu. Uvedené rozdíly v rozsahu obou typů slovníkových hesel u M. G. Bulachova lze vysvětlit odlišnými seznamy strukturních prvků obsažených v těchto heslech. Slovníkové heslo – terminologické hnízdo ve slovníku M. G. Bulachova tedy zpravidla obsahuje tyto strukturní prvky: a) heslové slovo, tj. heslový (nadřazený) termín, jímž jsou jednoslovné ruskojazyčné termíny (аббревиатура, аблатив/аблятив, аблаутный, абстракция aj.) nebo terminologická slovní spojení (ассимилятивно-диссимилятивное аканье (яканье), беглый гласный (согласный), бытийное предложение aj.); b) gramatickou Terminologija | 2014 | 21 51 značku označující rod termínu (ж., м., ср.); c) výklad významu heslového termínu (například: аббревиатура – ‚konvenční zkrácení slov‘); d) ilustrační citáty (jejich počet se liší od hesla k heslu) z analyzovaných textových zdrojů (monografií, učebnic, slovníků, encyklopedií, vědeckých článků aj.), obsahující doplňující informace o pojmovém obsahu heslového termínu (například obsah rejstříkového termínu абстракция je odhalen mimo jiné prostřednictvím následujícího citátu z 2. vydání knihy R. A. Bulatova Введение в науку о языке (Moskva, 1965, s. 219): „Gramatika pracuje nikoli s libovolnými abstrakcemi, nýbrž s abstrakcemi skutečných slov a skutečných jazyků“); e) adresní údaje ke každému použitému ilustračnímu citátu; f) termíny užšího sémantického rozsahu spojené s heslovým termínem (například: абстракция грамматическая; абстракция лексическая; абстракция фонетическая aj.); g) výklad jednotlivých termínů užšího sémantického rozsahu (například termín сила языка je v terminologickém hnízdě hesla язык vykládán takto: ‚potenciální schopnost, podmínka, možnost zdokonalování jazyka‘ (Bulachov 2005 V 55). Naprostá většina termínů užšího sémantického rozsahu ve slovníku M. G. Bulachova však zůstává bez výkladu; h) ilustrační citáty z textových zdrojů k jednotlivým termínům užšího sémantického rozsahu. Například pojmový obsah termínu сила языка je kromě výkladu objasněn také pomocí dvou ilustračních citátů z učebnice I. I. Davydova Чтения о словесности (Moskva, 1837, s. 94–95) a jeho Опыта общесравнительной грамматики русского языка (Petrohrad, 1852, s. 449). U naprosté většiny termínů užšího sémantického rozsahu se však ve slovníku M. G. Bulachova podrobné ilustrační citáty neuvádějí; i) adresní údaje ke každému termínu užšího sémantického rozsahu. Podstatně kratší seznam strukturních prvků mají ve slovníku M. G. Bulachova slovníková hesla jednotlivých termínů. Obsah tohoto seznamu se navíc liší od hesla k heslu. Nejúplnější varianta takového seznamu zahrnuje tyto strukturní prvky: a) heslové slovo, tj. heslový termín, jímž jsou jednoslovné ruskojazyčné termíny (аббревиация, 52 Вячеслав Щербин Толковые словари лингвистической терминологии в восточнославянских странах: сравнительный анализ абецеда, абзац, абруптив aj.) nebo terminologická slovní spojení (абстрактная единица, абстрактное значение, абстрактное слово aj.); b) gramatickou značku označující rod termínu; c) výklad heslového termínu; d) ilustrační citáty z textových zdrojů; e) adresní údaje k ilustračním citátům. Nejkratší varianta tohoto seznamu obsahuje pouze dva strukturní prvky: a) heslový termín a b) adresní údaje k tomuto termínu v textových zdrojích. Jako příklady takto mimořádně stručných slovníkových hesel ve slovníku M. G. Bulachova lze uvést hesla s těmito heslovými termíny: абсолютная хронология языковых изменений, акустический аспект в изучении звуков языка, апеллятив географический, апеллятивная лексика, ритмико-интонационные отношения, ритмико-мелодическая особенность стиха, ритмико-мелодическая сторона речи, ритмико-синтаксические единицы, ритмико-синтаксический период, ритмико-синтаксическое членение, язык-жаргон, язык-источник, язык-объект, язык-первоисточник, язык-посредник, язык-потомок, язык-предок, язык-примитив, язык-родоначальник, якутский язык aj. Je zřejmé, že nahrazovat výklady jednotlivých rejstříkových termínů jejich adresními údaji není pro výkladový SLT rovnocenným řešením. Mikrostrukturními zvláštnostmi se vyznačuje také slovník A. A. Zahnitka. Ukrajinský SLT zahrnuje konkrétně tyto typy slovníkových hesel: 1) slovníkové heslo – terminologické hnízdo; 2) slovníkové heslo jednoho termínu; 3) odkazové slovníkové heslo. Nejrozsáhlejší jsou slovníková hesla – terminologická hnízda, která zpravidla obsahují tyto strukturní prvky: a) heslové slovo, tj. heslový (nadřazený) termín, jímž jsou jednoslovné ukrajinskojazyčné termíny (абзац, абревіація, антитеза, антоніми, аорист, архаїзми, асиміляція aj.) nebo terminologická slovní spojení (бібліотека електронна, варіантність літературної норми, відмінок давальний (давив) aj.); b) etymologická poznámka o původu heslového termínu, například абзац (něm. Absatz – odstavec); антоніми (řec. anti – proti a опута – jméno); c) výklad heslového termínu (například абревіація – ‚způsob tvoření podstatných jmen zkracováním prvků slov spojených do jednoho slovního spojení‘); d) termíny užšího se- Terminologija | 2014 | 21 53 sémantického rozsahu, které souvisejí s heslovým termínem (například: абревіація ініціальна, абревіація поскладова, абревіація поскладово-слівна, абревіація змішана, абревіація телескопічна); d) výklady termínů menšího sémantického rozsahu (například: абревіація поскладово-слівна – ‚spojení celého slova a zkráceného prvku: зарплата – mzda, корпункт – korespondenční středisko‘); e) v jednotlivých slovníkových heslech – hnízdech termínů jsou uvedeny také ilustrační citáty z textových pramenů (například v hnízdovém slovníkovém hesle termínu антитеза je pojmový obsah termínu menšího sémantického rozsahu антитеза складна objasněn prostřednictvím následujícího citátu z básnického díla Liny Kostenko: „Bílé, bílé tváře v černé vodě, / neopakovatelné tváře navždy zůstávají. / Na starých fotografiích jsou všichni mladí, / Na starých fotografiích se mrtví smějí“). Menší rozsah mají ve slovníku A. A. Zahnitka slovníková hesla jednotlivých termínů, která zpravidla zahrnují následující soubor strukturních prvků: a) lemma, tj. heslový termín, jímž jsou obvykle jednoslovné ukrajinské, latinské a anglické termíny (абдукція, абіонім, аблаут, agnomen, агнонім, аграфія, альтер-его (alter-ego), harpy, haveo-конструкції aj.), terminologizovaná slovní spojení (ас-3 dolby digital, автостереотип етнічний, адекватність семантична, азбука морзе, aiff (audio interchange file format), акомодація лінгвокультурна негативна aj.), jednotlivé předpony (а-, ан-, ім-, ін-, орто-, суб-, супер-, ультра-, уні-) a sufixoidy (-цид); b) etymologická poznámka o původu termínu (například аблаут (něm. Ablaut – změna samohlásky)); c) výklad heslového termínu (například: абіонім – ‚vlastní jméno neživé entity přírodního prostředí nebo vytvořené člověkem. Patří sem toponyma, stratonyma, kosmonyma, astronyma, antroponyma, kataikonyma, hydronyma apod.‘); d) u některých heslových termínů se ve slovníku A. A. Zahnitka kromě stručného výkladu uvádí také podrobný encyklopedický popis jejich pojmového obsahu (například u termínů абдукція, аглютинація, алюзія, варваризм, дискурс, дреговичі aj.). A konečně nejstručnější soubor strukturních prvků obsahují ve slovníku A. A. Zahnitka odkazová slovníková hesla: a) lemma— 54 Вячеслав Щербин Толковые словари лингвистической терминологии в восточнославянских странах: сравнительный анализ —, tj. heslový termín, a b) odkaz na jiné slovníkové heslo, v němž je daný termín vyložen (například: абревійоване ім’я – viz: ім’я абревійоване). Mikrostrukturální charakteristiky výkladových východoslovanských slovníků lingvistické terminologie (SLT) se tedy značně liší a) souborem používaných typů slovníkových hesel; b) počtem a rozmanitostí strukturních prvků obsažených v těchto heslech; c) průměrným rozsahem hnízdových slovníkových hesel (nejkompaktnější jsou tato hesla ve slovníku O. S. Achmanovové, nejrozsáhlejší ve slovníku M. G. Bulachova). Nejvýraznější rozdíly mezi srovnávanými východoslovanskými výkladovými SLT jsme však zjistili nikoli v mikrostruktuře, ale v makrostruktuře těchto slovníků. Makrostrukturu (neboli makrokompozici) srovnávaných SLT jsme přitom chápali, v návaznosti na S. V. Griněva-Griněviče, poměrně široce: „Do oblasti makrokompozice, tj. utváření makrostruktury slovníku, patří takové otázky kompozice slovníku jako celku, jako je volba principu prezentace (uspořádání) lexika, určení složení hlavních částí slovníku i způsobů prezentace víceslovných jednotek (terminologických slovních spojení), jakož i polysémních a homonymních jednotek“ (Гринев-Гриневич 2009: 39). Navzdory příliš širokému spektru otázek spadajících do oblasti makrokompozice slovníku hraje při určování typu jeho makrostruktury obvykle klíčovou roli základní princip organizace textového prostoru (abecední, tematický, chronologický, číselný aj.). Autoři všech tří východoslovanských výkladových SLT označují za tento základní princip prezentace popisované terminologické slovní zásoby abecední řazení heslářového materiálu (Ахманова 1969: 21; Булахов 2002 I 5; Загнитко 2012 I 7). Je však třeba mít na paměti, že „abecední pořadí slovníkových hesel… může být souvislé, kdy má každé lemma – lexikální jednotka, která má být ve slovníku popsána – vlastní heslo a všechna hesla jsou řazena v přísném abecedním pořadí, nebo hnízdové, kdy může jedno slovníkové heslo sdružovat informace o několika vzájemně souvisejících lemmatech“ (Гринев-Гриневич 2009: 40). Terminologija | 2014 | 21 5 5 Protože ve všech třech východoslovanských výkladových SLT se střídavě používá jak souvislé abecední řazení lemmat, tak jejich hnízdové abecední uspořádání, je vhodné hovořit o smíšeném, abecedně-hnízdovém principu organizace textového prostoru srovnávaných východoslovanských SLT. Jak navíc ukázal náš výzkum, hlavní rozdíly mezi zkoumanými výkladovými SLT vyplývají právě z odlišných autorských přístupů k používání smíšeného abecedně-hnízdového principu prezentace terminologických jednotek. Zjistili jsme zejména značné rozdíly mezi srovnávanými východoslovanskými SLT ve dvou následujících parametrech: a) podíl hnízdových slovníkových hesel na celkovém počtu zkoumaných slovníkových hesel (u písmen А, Р, Я) v posuzovaných SLT; b) průměrný počet lemmat (nadřazený termín a s ním spojené termíny menšího sémantického rozsahu), které jednotlivé východoslovanské SLT zahrnují do jednoho slovníkového hnízda. Slovník O. S. Achmanovové obsahuje 339 slovníkových hesel na písmeno А, z nichž 75 (neboli 22,1%) tvoří slovníková hnízda. Největší hnízdová slovníková hesla (mezi něž byla zařazena hnízda sdružující 10 a více lemmat) mají následující heslové (nadřazené) termíny: абсолютный – 28 lemmat, анализ – 17, артикль – 14, артикуляция – 13, ассимиляция – 11, атрибутивный – 10, аффикс – 11. V jednom slovníkovém hnízdě pod písmenem А je ve slovníku O. S. Achmanovové v průměru vyloženo 4,6 termínu včetně nadřazeného termínu. Pod písmenem Р je ve slovníku O. S. Achmanovové uvedeno 175 slovníkových hesel, z nichž 43 (tj. 24,6%) lze zařadit mezi slovníková hnízda. Největší slovníková hnízda mají následující nadřazené termíny začínající na písmeno Р: речевой – 20 lemmat, речь – 44, род – 12, родительный падеж – 31. V jednom slovníkovém hnízdě je v průměru vyloženo 5,6 termínu včetně nadřazeného termínu. A konečně slovník O. S. Achmanovové obsahuje pod písmenem Я 21 slovníkových hesel, z nichž tři (tj. 14,3% z jejich celkového počtu) jsou slovníková hnízda. Největší slovníková hnízda mají dvě heslová označení: язык – 91 lemmat a языковой – 10. V jednom slovníkovém hnízdě pod písmenem Я je v průměru vyloženo 35 termínů včetně nadřazeného termínu. 56 Вячеслав Щербин Толковые словари лингвистической терминологии в восточнославянских странах: сравнительный анализ Vzhledem k tomu, že rozptyl kvantitativních údajů u dvou analyzovaných parametrů v heslech slovníku O. S. Achmanovové pod písmeny А, Р, Я je značný, má smysl vycházet z agregovaných hodnot těchto ukazatelů, tj. vypočtených na celém souboru analyzovaných slovníkových hesel pod písmeny А, Р, Я. Celkový rozsah tohoto souboru činil 535 slovníkových hesel, z nichž 121 (tj. 22,6% z celého souboru hesel) lze zařadit mezi slovníková hnízda. Podíl slovníkových hnízd na celkovém počtu analyzovaných hesel ze slovníku O. S. Achmanovové je tedy výrazně nižší než hodnota uváděná I. S. Kulikovovou a D. V. Salminovou pro tento slovník: „... přibližně polovina hesel je uspořádána podle hnízdového principu, tj. zahrnuje odvozené víceslovné termíny s užším sémantickým rozsahem než heslový termín“ (Куликова, Салмина 2002: 79). V jednom slovníkovém hnízdě pod písmeny А, Р, Я ve slovníku O. S. Achmanovové se v průměru vykládá 5,7 termínu včetně nadřazeného termínu. Při zkoumání hesel slovníku M. G. Bulachova pod písmeny А, Р, Я byly u uvedených parametrů (podíl slovníkových hesel uspořádaných do hnízd a průměrný počet heslových jednotek v jednom slovníkovém hnízdě) zjištěny zcela jiné kvantitativní hodnoty. Ve slovníku je tak pod písmenem А 381 slovníkových hesel, z toho 151 slovníkových hnízd, což představuje 38,8% z celkového počtu zkoumaných slovníkových hesel. Největší slovníková hnízda pod písmenem А mají tyto heslové termíny: адъективный – 19 heslových jednotek, азбука – 24, азбучный – 10, аканье/акание – 42, акающий – 50, акустический – 50, акцент – 47, акцентный – 22, акцентологический – 20, акцентология – 11, акцентуация – 26, алфавит – 95, алфавитный – 18, анализ – 16, аналитический – 20, аналогический – 14, аналогия – 47, аорист – 93, аппозитивный – 13, арго – 39, арготический – 12, артикулировать – 12, артикуляционный – 28, артикуляция – 178, архаизм – 43, архаический – 31, ассимиляция – 53, ассоциативный – 13, ассоциация – 88, атрибут – 37, атрибутивно-предикативный – 11, атрибутивность – 13, атрибутивный – 27, аффикс – 28, аффриката – 39. V jednom slovníkovém hnízdě jsou v průměru uvedeny informace o 11,5 různých termínech včetně nadřazeného termínu. Ve slovníku M. G. Bulachova je pak pod písmenem Р 263 slovníkových hesel, z nichž 96 (tj. 36,5% z celkového počtu Terminologija | 2014 | 21 57 hesel pod písmenem Р) patří mezi slovníková hnízda. Největší slovníková hnízda mají tyto heslové termíny: разговор – 65 heslových jednotek, разговорный – 36, рефлекс – 122, рефлексация – 18, рецессия – 15, речевой – 181, речение – 188, речь – 894, ритм – 18, ритмический – 46, ритмичность – 10, риторика – 45, риторический – 37, рифма – 34, род – 86, родительный падеж – 93, родовой – 37, рукописный – 16, рукопись – 168, русизм – 20, русификация – 12, русский язык – 32. V jednom slovníkovém hnízdě pod písmenem Р jsou v průměru uvedeny informace o 25,7 termínu včetně nadřazeného termínu. Konečně, pod písmenem Я je ve slovníku M. G. Bulachova 32 slovníkových hesel, z toho 14 slovníkových hnízd (tj. 34,4% z celkového počtu hesel pod písmenem Я). K největším slovníkovým hnízdům patří hesla s těmito heslovými termíny: язык – 5211 heslových jednotek, языковед/языковеды – 18, языковедение – 25, языковой – 595, языкознание – 46, яканье – 29. V jednom slovníkovém hnízdě pod písmenem Я se v průměru uvádějí informace o 73,5 termínech včetně nadřazeného termínu. Při stanovení průměrného počtu heslových jednotek v jednom slovníkovém hnízdě pod písmenem Я nebyly záměrně zohledněny kvantitativní údaje slovníkového hnízda konceptu язык, které je podle našeho názoru jak svým vnějším rozsahem (80 stran slovníkového textu), tak počtem zahrnutých heslových jednotek (5211 termínů s užším sémantickým rozsahem než nadřazený termín язык) zvláštním slovníkem jednoho konceptu v rámci jiného slovníku. Jak vyplývá z uvedených kvantitativních údajů o dvou analyzovaných parametrech ve slovníku M. G. Bulachova, jejich rozptyl mezi jednotlivými písmeny je rovněž značný: a) u prvního parametru (podíl slovníkových hnízd na celkovém počtu slovníkových hesel) činí rozptyl pro písmena А, Р, Я postupně 38,8%, 36,5% a 34,4%; b) u druhého parametru (průměrný počet heslových jednotek v jednom slovníkovém hnízdě) je rozptyl kvantitativních údajů mezi písmeny ještě větší: 11,5 heslové jednotky, 25,7 a 73,5. Proto jsme vypočítali agregované hodnoty analyzovaných ukazatelů pro celý soubor slovníkových hesel pod písmeny А, Р, Я. Celkový rozsah tohoto souboru ve slovníku M. G. Bulachova činil 676 slovníkových hesel, z nichž 258 (tj. 38,2% z celkového počtu hesel v souboru) jsou slovníková hnízda. Přitom v jednom slovníkovém hníz- 58 Вячеслав Щербин Толковые словари лингвистической терминологии в восточнославянских странах: сравнительный анализ dě (v souboru slovníkových hesel pod písmeny А, Р, Я) se ve slovníku M. G. Bulachova v průměru uvádějí informace o 19,1 termínu včetně nadřazeného termínu. Pokud tyto průměrné ukazatele extrapolujeme na celý rozsah slovníku M. G. Bulachova, lze snadno jednoduchým výpočtem odhadnout celkový počet všech heslových jednotek (heslových termínů a termínů s užším sémantickým rozsahem, které s nimi souvisejí) obsažených v tomto slovníku. Podle našich výpočtů jde přibližně o 60 tisíc terminologických jednotek. Při zkoumání hesel slovníku A. A. Zahnitka pod písmeny А, Р, Я byly u makrostrukturálních parametrů zjištěny ještě působivější kvantitativní hodnoty. Ve slovníku je tak pod písmenem А 489 hesel, z toho 13 (neboli 2,7% z jejich celkového počtu pod tímto písmenem) tvoří slovníková hnízda. Největší z nich jsou slovníková hesla s těmito heslovými termíny: антонимы – 11, аорист – 24, асиміляція – 17, афікс – 10, афоризм – 12. V jednom slovníkovém hnízdě se v průměru vykládá 8,1 termínu včetně nadřazeného termínu. Ve slovníku A. A. Zahnitka je pak pod písmenem Р 394 slovníkových hesel, mezi nimiž je 26 slovníkových hnízd, což představuje 6,6% z celkového počtu hesel pod písmenem Р. Největší slovníková hnízda mají tyto heslové termíny: речення багатокомпонентне складне – 10 heslových jednotek, речення неповне – 12, речення односкладне – 13, речення складнопідрядне нерозчленованої структури – 19, речення складнопідрядне розчленованої структури – 13, речення складносурядне закритої структури – 10, рівні мови – 11. V jednom slovníkovém hnízdě pod písmenem Р se v průměru vykládá 6,5 termínu včetně nadřazeného termínu. Konečně, pod písmenem Я je ve slovníku A. A. Zahnitka 18 slovníkových hesel, mezi nimiž nejsou žádná slovníková hnízda. Vzhledem k velmi značnému rozptylu kvantitativních hodnot analyzovaných ukazatelů mezi písmeny А, Р, Я ve slovníku A. A. Zahnitka (u prvního parametru 2,7%, 6,6% a 0,0%; u druhého parametru 8,1 termínu, 6,5 a 0,0) byly stanoveny agregované hodnoty ukazatelů pro celý soubor slovníkových hesel pod písmeny А, Р, Я ve slovníku A. A. Zahnitka. Celkový rozsah tohoto souboru činil 902 slovníkových hesel, z nichž 39 (tj. 4,3% z celého souboru) jsou slovníková hnízda. V jednom slovníkovém hnízdě pod písmeny А, Р, Я se v průměru vykládá 7,1 termínu včetně nadřazeného termínu. Terminologija | 2014 | 21 59 Pro názornost jsou kvantitativní údaje o analyzovaných makrostrukturálních parametrech ve třech porovnávaných východoslovanských výkladových slovnících lingvistické terminologie uvedeny v tabulce 4. Tabulka 4. Souhrnné údaje o makrostrukturálních charakteristikách východoslovanských výkladových slovníků lingvistické terminologie Název slovníku lingvistické terminologie (zkráceně) Makrostrukturální charakteristiky východoslovanských výkladových slovníků lingvistické terminologie Podíl slovníkových hnízd ve výkladových slovnících lingvistické terminologie (v%) Průměrný počet hesel v jednom slovníkovém hnízdě výkladových slovníků lingvistické terminologie Hesla na A Hesla na R Hesla na Я Hesla na A, R, Я Hesla na A Hesla na R Hesla na Я Hesla na A, R, Я Ахманова 1969 22,1 24,6 14,3 22,6 4,6 5,6 35,0 5,7 Булахов 2002-2005 38,8 36,5 34,4 38,2 11,5 25,7 73,5 19,1 Zahnitko 2012 2,7 6,6 0,0 4,3 8,1 6,5 0,0 7,1 Po analýze obsahu tabulky 4 lze dospět k závěru, že makrostrukturální charakteristiky nejúplnějších výkladových východoslovanských SLT (podle podílu slovníkových hnízd na celkovém počtu hesel a podle průměrného počtu hesel v jednom slovníkovém hnízdě) se podstatně liší. Uvedené rozdíly doplňuje skutečnost, že autoři srovnávaných východoslovanských výkladových SLT přistupovali různě k určování statusu jednotlivých termínů jako heslových (nadřazených) termínů i k typu jejich hesel ve svých slovnících. Například O. S. Achmanovová se domnívala, že „ačkoli se takové termíny jako ‚algoritmus‘, ‚počet‘, ‚matice‘, ‚entropie‘ apod. nyní vyskytují v některých stylech lingvistické literatury, nelze je v žádném případě považovat za součást metal jazyka lingvistiky a není žádný důvod zařazovat je do tohoto slovníku“ (Achmanovová 1969: 8). Jak však správně poznamenávají I. S. Kulikovová a D. V. Salimina, „za posledních 10 let se tvář lingvistiky zásadně změnila“ (Kulikovová, 60 Вячеслав Щербин Толковые словари лингвистической терминологии в восточнославянских странах: сравнительный анализ Салмина 2002: 74), и в более современном словаре А.А. Загнитко уже представлены следующие заголовочные термины: алгоритм, ентропія, ентропія повідомлення, матриця, матриця контекстна, матриця метропитмічна, матриця спілкування, матриця рольова. Dalším rozdílem je, že autoři srovnávaných východoslovanských SLT volí různé typy slovníkových hesel pro tentýž heslový (nadřazený) termín a jeho odvozeniny. Například ve slovníku O. S. Achmanovové i ve slovníku M. G. Bulachova jsou nadřazený termín slovník a termíny s ním související, které mají užší sémantický rozsah (Dvojjazyčný slovník; Dialektologický slovník; Diferenciální slovník; Ideologický slovník aj.), uvedeny v jednom slovníkovém hnízdě termínu slovník. Ve slovníku A. A. Zahnitka se používá zcela jiný přístup, neboť jeho rejstřík obsahuje celý „trs“ slovníkových hesel pro nadřazený termín slovník a jeho odvozeniny: slovník; autorský slovník; aktivní slovník; analogický slovník; antropocentrický slovník aj. V porovnávaných východoslovanských SLT se různě vykládá také takový heslový (nadřazený) termín, jako je gramatika, a jeho odvozeniny. Ve slovníku O. S. Achmanovové se tak v jednom slovníkovém hnízdě termínu gramatika vykládá jak samotný nadřazený termín, tak termíny s ním související, které mají užší sémantický rozsah (Akademická gramatika; Antická gramatika; Asociační gramatika; Vnější gramatika; Vnitřní gramatika; Všeobecná gramatika; Deskriptivní gramatika aj.; celkem 25 odvozených termínů). Ve slovníku M. G. Bulachova se naproti tomu uvedený heslový termín a některé jeho odvozeniny vykládají v samostatných slovníkových heslech, řazených abecedně podle prvního slova ve složení termínu: analytická gramatika; všeobecná gramatika; generativní gramatika; gramatika; historická gramatika ruského jazyka; kontrastivní gramatika; logicko-sémantická gramatika; spekulativní gramatika; filozofická gramatika. Kromě toho jsou ve slovníkovém hnízdě heslového termínu gramatika uvedeny odkazy na dalších 60 termínů s užším sémantickým rozsahem (Akademická gramatika; Atomistická gramatika; Kritická gramatika; Vědecká gramatika; Normativní gramatika; Popisná gramatika aj.). Terminologija | 2014 | 21 61 Ve slovníku A. A. Zahnitka se konečně používá třetí přístup k výkladu heslového termínu gramatika a jeho odvozenin. Ve slovníkovém hnízdě uvedeného heslového termínu se vykládá pouze samotný nadřazený termín, zatímco souvisejících 27 termínů s užším sémantickým rozsahem (Akademická gramatika; Antická gramatika; Asociační gramatika; Vnitřní gramatika aj.) se pouze vypočítává. Hned za slovníkovým hnízdem termínu gramatika je pak uveden celý „trs“ samostatných slovníkových hesel pro odvozené termíny od nadřazeného termínu gramatika, která jsou řazena abecedně podle druhého (po základovém) slova ve složení termínu: Aktantově-rolová gramatika; Gramatika bezprostředních složek; Pádemová gramatika; Gramatika závislostí aj.; celkem 19 slovníkových hesel. I když se přístupy autorů srovnávaných východoslovanských SLT u některé skupiny termínů (například u heslového termínu teorie a jeho odvozenin) shodují (ve všech třech SLT se každý termín s užším sémantickým rozsahem, který souvisí s termínem teorie, vykládá v samostatném slovníkovém hesle), i tehdy se tyto slovníky významně liší počtem takových hesel. Ve slovníku O. S. Achmanovové tak „trs“ slovníkových hesel pro termíny související s nadřazeným termínem teorie čítá 20 položek (teorie adaptace; teorie vln; genealogická teorie; teorie dvoučlenné komunikace aj.). Obdobný „trs“ slovníkových hesel ve slovníku M. G. Bulachova zahrnuje 46 položek (teorie adverbializace; teorie alternace; Beckerova teorie; teorie vln (I. Schmidta); teorie samohlásek; teorie gramatiky aj.). Ve slovníkových hnízdech termínů gramatika, lexikografie, slovník, jazyk aj. je navíc uvedeno ještě několik desítek termínů s užším sémantickým rozsahem souvisejících s nadřazeným termínem teorie (Lexikografická teorie; Lomonosovova teorie jazyka; Vědecká teorie jazyka; Obecná teorie gramatiky; Obecná teorie lexikografie; Teorie a praxe lexikografie aj.). Ve slovníku A. A. Zahnitka konečně „trs“ slovníkových hesel pro odvozeniny nadřazeného termínu teorie čítá 45 položek (teorie argumentace; teorie mezijazykové komunikace; znakové teorie jazyka; verbocentrická teorie; interjekční teorie aj.). Srovnávané výkladové východoslovanské SLT se od sebe liší nejen svou mikro- a makrostrukturou, ale dokonce i celkovou 6 2 Вячеслав Щербин Толковые словари лингвистической терминологии в восточнославянских странах: сравнительный анализ megastrukturou. Megastruktura slovníku O.S. Achmanovové tedy zahrnuje následující oddíly: Předmluva; Seznam použitých slovníků; O koncepci slovníku; Seznam zkratek [Základní soubor slovníkových hesel řazených v abecedním pořadí. – V.Щ.]; Rejstřík hlavních anglických překladů [Anglicko-ruský slovník lingvistických termínů. – V.Щ.]; Základní terminologie metriky a poetiky [Výkladový slovník poetických termínů, sestavený V.F. Beljajevem. – V.Щ.]; Seznam slovníků použitých při sestavování přílohy. Megastrukturu slovníku M.G. Bulachova tvoří zase následující oddíly: Sv. I. Úvod [Základní soubor slovníkových hesel řazených v abecedním pořadí od А do Й. – В.Щ.]; Hlavní prameny „Pokusného slovníku“; Sv. II [Základní soubor slovníkových hesel řazených v abecedním pořadí od К do П. – В.Щ.]; Sv. III [Základní soubor slovníkových hesel řazených v abecedním pořadí od П do С. – В.Щ.]; Sv. IV [Základní soubor slovníkových hesel řazených v abecedním pořadí od С do Ч. – В.Щ.]; Sv. V [Základní soubor slovníkových hesel řazených v abecedním pořadí od Ш do Я. – В.Щ.]; Dodatky [Nová slovníková hesla doplňující základní soubor slovníkových hesel a řazená v abecedním pořadí od А do Ф. – В.Щ.]; Náčrt dějin ruské lingvistické terminologie; Věcně-terminologický rejstřík; Doplňkový seznam pramenů lingvistické terminologie; Tiskové chyby a opravy v „Pokusu o historický slovník ruské lingvistické terminologie“ (svazky I–V). Vlastní specifickou soustavu oddílů má konečně také megastruktura slovníku A.A. Zahnitka: Sv. 1. Úvod [Opakuje se v každém svazku slovníku. – В.Щ.]; Struktura slovníku [Opakuje se v každém svazku slovníku. – В.Щ.]; Поняття і терміни [Základní soubor slovníkových hesel řazených v abecedním pořadí od А do Й. – В.Щ.]; Sv. 2. Úvod; Struktura словника [Základní soubor slovníkových hesel řazených v abecedním pořadí od К do О. – В.Щ.]; Sv. 3. Úvod; Struktura словника [Základní soubor slovníkových hesel řazených v abecedním pořadí od П do С. – В.Щ.]; Sv. 4. Úvod; Struktura словника [Základní soubor slovníkových hesel řazených v abecedním pořadí od Т do Я. – В.Щ.]; Abecední rejstřík; Seznam literatury a slovníků. Terminologija | 2014 | 21 63 Srovnávací analýza obsahu tří nejobsáhlejších východoslovanských výkladových slovníků lingvistické terminologie za použití metody paralelního čtení slovníků tak umožnila odhalit společné i specifické prvky v heslářové, mikro-, makro- a megastrukturální složce těchto slovníků. Každý z analyzovaných výkladových slovníků lingvistické terminologie má své specifické přednosti. Silnou stránkou slovníku O.S. Achmanovové jsou zejména dodnes stručné a logicky propracované definice termínů, jakož i přítomnost cizojazyčných (anglických, francouzských, německých a španělských) ekvivalentů k heslovým termínům. Nespornými přednostmi slovníku M.G. Bulachova jsou zase: a) pevný metajazykový základ slovníku; b) mimořádně široký záběr odvozenin od heslových termínů; c) množství ilustračních citátů a „segmentů metajazyka“ z textových pramenů; d) vyčerpávající údaje o pramenném původu každého lingvistického termínu (heslového či s ním souvisejícího) použitého ve slovníku. K silným stránkám slovníku A.A. Zahnitka je konečně třeba počítat jeho aktuálnost, široké pokrytí terminologie nejnovějších směrů světové lingvistiky a systematické uvádění celých „hnízd“ slovníkových hesel seskupených kolem jednotlivých ústředních pojmů, jako jsou акт; аналіз; відмінок; граматика; закон; значення; категорія; комунікація; лексика; лінгвістика; метод aj. Právě ve využití silných stránek srovnávaných východoslovanských výkladových slovníků lingvistické terminologie spatřujeme perspektivy dalšího rozvoje východoslovanské výkladové lexikografie lingvistické terminologie. Tyto perspektivy bude možné uskutečnit již v nejbližší době, podaří-li se sestavit společný tým lexikografů a terminografů z Ruska, Ukrajiny a Běloruska, který se při své práci bude opírat o výše uvedené přednosti slovníků O.S. Achmanovové, M.G. Bulachova a A.A. Zahnitka. Konečným výsledkem práce takového společného (rusko-ukrajinsko-běloruského) týmu lexikografů a terminografů by měl být souhrnný výkladový slovník východoslovanské lingvistické terminologie s heslářem o rozsahu 15–20 tisíc heslových termínů, k nimž budou uvedeny ekvivalenty v ruštině, ukrajinštině a běloruštině. Vytvoření takového souhrnného výkladového slovníku východoslovanské lingvistické 64 Вячеслав Щербин Толковые словари лингвистической терминологии в восточнославянских странах: сравнительный анализ terminologie by umožnilo posunout studium metajazyka ruské, ukrajinské a běloruské jazykovědy na kvalitativně vyšší informační úroveň. O potenciální uskutečnitelnosti takového společného (rusko-ukrajinsko-běloruského) terminografického projektu svědčí následující konkrétní kroky v tomto směru: 1) v rámci Очёрков по сравнительной грамматике восточнославянских языков (Oděsa, 1958) již vyšel rusko-ukrajinsko-běloruský „Slovník gramatických termínů“ (s. 377–387); 2) ruské, ukrajinské a běloruské ekvivalenty nejběžnějších termínů slovanské jazykovědy obsahuje také dvousvazkový Словаре славянской лингвистической терминологии (Praha, 1977–1979); 3) cenné metodologické základy pro tvorbu společných (rusko-ukrajinsko-běloruských) terminologických slovníků byly vytvořeny společným úsilím ruských, ukrajinských a běloruských folkloristů při přípravě první souborné knihy tohoto druhu ve slovanské vědě, Восточнославянский фольклор: Словарь научной и народной терминологии (Minsk, 1993); 4) jako spolehlivý faktografický základ budoucího společného výkladového slovníku východoslovanské lingvistické terminologie mohou posloužit heslářové, definiční, ilustrační a další materiály ze slovníků O.S. Achmanovové, M.G. Bulachova a A.A. Zahnitka. Vzhledem k tomu, že první dva autoři již nežijí, mohl by společný tým lexikografů a terminografů z Ruska, Ukrajiny a Běloruska pověřit přípravou souhrnného výkladového slovníku východoslovanské lingvistické terminologie známého ukrajinského lingvistu a terminografa, člena-korespondenta Národní akademie věd Ukrajiny, profesora A.A. Zahnitka, který má zkušenosti s vedením rozsáhlých mezinárodních projektů. Je zejména vedoucím skupiny ukrajinských účastníků otevřeného mezinárodního projektu „Gramatika slovanské předložky v synchronii a diachronii: morfologie a syntax“ (spoluvedoucími projektu jsou za Rusko prof. M.V. Vsevolodova, za Bělorusko prof. M.I. Konoskevič, za Polsko prof. Č. Ljahur a za Bulharsko G.N. Gočev) (Konoskevič 2013: 90). O úspěšnosti společné práce mezinárodního týmu gramatiků na realizaci uvedeného projektu lze soudit podle prvních výsledků dosažených v jeho rámci (Vsevolodova 2004; Zahnitko 2003; Konoskevič 2013). Terminologija | 2014 | 21 65 Na druhé straně by účinnou vědecko-organizační a metodickou pomoc takovému společnému (rusko-ukrajinsko-běloruskému) kolektivu lexikografů a terminografů při práci na uvedeném terminografickém projektu mohla poskytnout Terminologická komise při Mezinárodním komitétu slavistů (MKS), jejíž předsedkyní je vedoucí oddělení terminologie Ústavu ukrajinského jazyka Národní akademie věd Ukrajiny, doktorka filologických věd V. L. Ivaščenko. V současnosti členové Terminologické komise při MKS pracují na přípravě společné mezinárodní monografie Slovanská terminologická věda konce XX. – počátku XXI. století. Bibliografické, terminologické a další informační materiály shromážděné v průběhu této práce mohou být užitečné pro tvůrce souhrnného výkladového slovníku východoslovanské lingvistické terminologie. Každopádně naše studium dějin vývoje takového nejnovějšího lexikografického směru, jakým je konceptografie, ukazuje, že „nejvýznamnější úspěchy slovanské konceptografie byly výsledkem společné práce představitelů různých slovanských zemí. K takovým společně připraveným referenčním dílům lze zařadit následující slovanské konceptuáře: a) Srovnávací rejstřík námětů: Východoslovanská pohádka (Leningrad, 1979); b) Poleský etnolingvistický sborník: Materiály a studie, red. N. I. Tolstoj (Moskva, 1983); c) The Russian Mentality. Lexicon, red. A. de Lazari (Katovice; Lodž, 1995); d) Stručný slovník kognitivních termínů, hlavní red. E. S. Kubrjakovová (Moskva, 1997); e) Idee w Rosji. Идеи в России. Ideas in Russia: Leksykon rosyjsko-polsko-angielski (Varšava; Lodž, 1999–2003)“ (Ѕ̌с̌ербин 2014: 129). Ve srovnání se slovanskou konceptografií má východoslovanská terminografie výraznější faktografické a metodologické předpoklady pro realizaci společných terminografických projektů. Chybí pouze odvážné organizační iniciativy a pochopení toho, že „cesta se otevře tomu, kdo po ní kráčí“. ZÁVĚRY Provedená srovnávací analýza obsahových a formálních charakteristik tří nejúplnějších východoslovanských výkladových slovníků lingvistické terminologie (slovníků O. S. Achmanovové, M. G. Bulachova a A. A. Zahnitka) nám umožňuje vyvodit následující závěry: 66 Вячеслав Щербин Толковые словари лингвистической терминологии в восточнославянских странах: сравнительный анализ 1. Z hlediska formálních a obsahových charakteristik vykazuje heslářový materiál těchto slovníků poměrně nízkou míru ekvivalence: plně ekvivalentní jsou pouze 3,3% položek souhrnného rejstříku heslových termínů slovníků O. S. Achmanovové, M. G. Bulachova a A. A. Zahnitka na písmena А, Р, Я; nejvýznamnější část obsahu tohoto souhrnného rejstříku heslových termínů však tvoří lingvistické termíny zastoupené pouze v jednom ze tří zkoumaných výkladových slovníků lingvistické terminologie (zejména v souhrnném rejstříku tří zkoumaných slovníků na písmena А, Р, Я představují národně specifické heslové jednotky slovníku A. A. Zahnitka 39,2% veškerého zkoumaného heslářového materiálu; obdobné heslové jednotky slovníku M. G. Bulachova tvoří 23% heslářového materiálu a tytéž jednotky ve slovníku O. S. Achmanovové přibližně 20% hesláře). 2. Slovníky O. S. Achmanovové, M. G. Bulachova a A. A. Zahnitka se liší také mikrostrukturou hesel: v prvním a třetím slovníku jsou zastoupeny tři typy hesel (hnízdové heslo sdružující termíny, heslo věnované jednomu termínu a odkazové heslo), zatímco ve druhém slovníku se používá pouze hnízdové heslo sdružující termíny a heslo věnované jednomu termínu. Kromě toho se rozsah jednotlivých používaných typů hesel v každém ze srovnávaných slovníků značně liší (nejstručnější jsou hesla ve slovníku O. S. Achmanovové, nejrozsáhlejší ve slovníku M. G. Bulachova), stejně jako soubor jejich strukturálních prvků (lexikografických parametrů). 3. Významnými rozdíly se vyznačuje i makrostruktura zkoumaných výkladových slovníků lingvistické terminologie: podíl hnízdových hesel na celkovém počtu hesel na písmena А, Р, Я činí 22,6% ve slovníku O. S. Achmanovové, 38,2% ve slovníku M. G. Bulachova a 4,3% ve slovníku A. A. Zahnitka; průměrný počet heslových jednotek v jednom hnízdovém hesle srovnávaných slovníků na písmena А, Р, Я dosahuje 5,7 jednotky ve slovníku O. S. Achmanovové, 19,1 jednotky ve slovníku M. G. Bulachova a 7,1 jednotky ve slovníku A. A. Zahnitka. 4. Rozdíly existují také v celkové megastruktuře srovnávaných výkladových slovníků lingvistické terminologie. Slovník O. S. Achmanovové se například vyznačuje dvěma doplňkovými oddíly („Rejstřík hlavních anglických překladů“ a „Základní terminologie metriky a poetiky“). Specifickou součást megastruktury slovníku M. G. Bulachova tvoří následující oddíly: Terminologija | 2014 | 21 67 vyčerpávající seznam textových pramenů, z nichž byly vybírány lingvistické termíny; „Nástin dějin ruské lingvistické terminologie“ a „Věcně-terminologický rejstřík“. Konečně, charakteristickým rysem megastruktury slovníku A. A. Zagnitka je opakování oddílů „Úvod“ a „Struktura slovníku“ v každém svazku slovníku a přítomnost oddílu „Abecední rejstřík“. 5. Perspektivy dalšího rozvoje východoslovanské výkladové lexikografie lingvistické terminologie jsou podle našeho názoru spojeny se společným úsilím ruských, ukrajinských a běloruských lexikografů a terminografů vytvořit souhrnný výkladový slovník lingvistických termínů s rozsahem 15–20 tisíc heslových termínů, v němž budou uvedeny ekvivalenty heslových jednotek v ruštině, ukrajinštině a běloruštině. Pouze vytvoření takového souhrnného výkladového slovníku lingvistických termínů umožní posunout studium metajazyka východoslovanské jazykovědy na kvalitativně vyšší informační úroveň. ЛИТЕРАТУРА АРСЛС 1996: Англо-русский словарь по лингвистике и семиотике. Около 8000 терминов. В 2-х т. Под ред. А.Н. Баранова, Д.О. Добровольского, Москва. АУРСТНК – Жаботинська С.А., Бровченко І.В., Ваховська О.В. Англо-україно-російський словник-тезаурус наукових кліше (в печати. См.: Бюлетень Української асоціації когнітивної лінгвістики і поетики 6, 2014, 5). Ахманова О.С. 1966: Словарь лингвистических терминов, Москва. Ахманова О.С. 1969: Словарь лингвистических терминов, 2-е изд., Москва. Ахманова О.С. 2007: Словарь лингвистических терминов. 4-е изд., Москва. Ахманова О.С., Полторацкий А.И. 1962: Словари лингвистической терминологии (обзор). – Лексикографический сборник 5, 188–191. БМЭ 1994: Беларуская мова. Энцыклапедыя. Пад рэд. А.Я.Міхневіча, Мінск. Булахов М.Г. 2002 I – Введение. – Опыт исторического словаря русской лингвистической терминологии. В 5 т., Минск, 3–6. Булахов М.Г. 2002–2005 I–V – Опыт исторического словаря русской лингвистической терминологии. В 5 т., Минск. Васильева Н.В. 1990: Словари лингвистических терминов. – Лингвистический энциклопедический словарь. Гл. ред. В.Н. Ярцева, Москва, 461–462. Всеволодова М.В. 2004: Предлоги в синхронии и диахронии: морфология и синтаксис. Первые результаты межнационального проекта. – Функционально-коммуникативные аспекты грамматики и текста: Збірник наукових праць: до ювілею А.П. Загнітка, Донецьк, 173–179. Гак В.Г. 1978: Об относительности лексикологических категорий в лексикографии. – Проблемы учебной лексикографии и обучения лексике. Сборник статей. Под ред. П.Н. Денисова и В.В. Морковкина, Москва, 13–24. Гринев-Гриневич С.В. 2009: Введение в терминографию: Как просто и легко составить словарь. Учебное пособие. 3-е изд., Москва. Доган М., Пеласси Д. 1994: Сравнительная политическая социология. Пер. с франц., Москва. 68 Вячеслав Щербин | Толковые словари лингвистической терминологии в восточнославянских странах: сравнительный анализ Дубичинский В.В. 2013: Лексикография украинского языка: прошлое и настоящее. Краткий библиографический указатель словарей украинского языка (1990-2010). – Славянская лексикография. Международная коллективная монография. Отв. ред. М.И. Чернышева, Москва, 294-309. Загнитко А.А. 2003: Предлог в морфологическом пространстве украинского языка: (Синхронно-контрастивные наблюдения). – Вестник Московского университета. Сер. 9. Филология 3, 92-106. Загнитко А.П. 2012 І–ІV – Словник сучасної лінгвістики: поняття і терміни. У 4 т., Донецък. Ицкович В.П. 1964: О словаре новой лингвистической терминологии. – Лингвистическая терминология и прикладная тономастика. Москва, 31-36. Кіпель В., Саўка З. 2002: Беларуская слоўнікі й энцыкляпэдыі. Бібліяграфія, Нью Ёрк; Мінск. Комова М.В. 2003: Українська термінографія (1948-2002). Бібліографічний покажчик, Львів. Конюшкевич М.И. 2013: Из опыта атрибуции славянского предлога. – Мовазнаўства. Літаратуразнаўства. Фалькларыстыка: XV Міжнародны з’езд славістаў (Мінск, 20-27 жніўня 2013): даклады беларускай дэлегацыі, Мінск, 85-98. Куликова И.С., Салимина Д.В. 2002: Введение в металингвистику (системный, лексикографический и коммуникативно-прагматический аспекты лингвистической терминологии), Санкт-Петербург. Лейчик В.М. 1988: Опыт построения классификации терминологических словарей. – Теория и практика научно-технической лексикографии. Сборник статей, Москва, 40-47. ЛЭС 1990: Лингвистический энциклопедический словарь. Гл. ред. В.Н. Ярцева, Москва. Марчук Ю.Н. 1992: Основы терминографии. Методическое пособие, Москва. НТС 1988: Научно-технические словари 1931-1987. – Теория и практика научно-технической лексикографии. Сборник статей, Москва, 278-301. Перерва В.М. 1976: О принципах и проблемах отбора терминов и составления словника терминологических словарей. – Проблематика определений терминов в словарях разных типов, Ленинград, 190-204. РБСЛТ 1988: Русско-белорусский словарь лингвистических терминов. Ред. Н.В. Бирилло, П.В. Стэцко, Минск. РЯЭ 1998: Русский язык. Энциклопедия. 2-е изд. Гл. ред. Ю.Н. Караулов, Москва. Сандерс Д. 1995: Некоторые методологические соображения о сравнительных межгосударственных исследованиях. – Международный журнал социальных наук 9, 27-35. Слюсарева Н.А., Макарова Г.Н. 1977: Обзор современных зарубежных словарей лингвистических терминов (1960-1975 гг.). – Актуальные проблемы учебной лексикографии, Москва, 272-286. ССНЛ 1986: Современное состояние научно-технической лексикографии. Обзор, Москва. УМЕ 2000: Українська мова. Енциклопедія, Київ. Чарняўская Л., Цыхун Г. 2000: Тэрміналагічныя слоўнікі (асабныя выданні) 1918-1998 гг. Бібліяграфічны даведнік, Мінск. Шчэрбін В.К. 1981: Супастаўляльна-тыпалагічны аналіз тэмпаральнай лексікі рускай і беларускай моў. – Беларуская лінгвістыка 20, 40-45. Шчэрбін В.К. 2002: Сучасныя класіфікацыі і тыпалогіі слоўнікаў. – Весці Нацыянальнай акадэміі навук Беларусі. Серыя гуманітарных навук 2, 108-113. Щерба Л.В. 1974: Опыт общей теории лексикографии. – Языковая система и речевая деятельность, Москва, 265-304. Щербин В.К. 2005: Белорусская и украинская терминография: сравнительный анализ. – Українська термінологія і сучасність. Збірник наукових праць 6, 26-31. Щербин В.К. 2007: Вклад О.Н. Трубачева в развитие научной критики словарей. – Вопросы языкознания 5, 3-21. Щербин В.К. 2008: Белорусская и литовская терминографии: сравнительный анализ. – Terminologija 15, 43-55. Щербин В.К. 2009: Генетическая, параметрическая и дисциплинарная классификация белорусских терминологических словарей. – Українська термінологія і сучасність. Збірник наукових праць 8, 15-20. Щербин В.К. 2014: Глава 1.7. Структура современной славянской концептографии. – Современная лингвистика и исследования ментальности в XXI веке. Коллективная монография: к 80-летнему юбилею профессора В.В. Колесова. Отв. соред. М.В. Пименова, В.И. Теруклов, Киев, 110-135. Terminologija | 2014 | 21 69 RYTŲ SLAVŲ ŠALIŲ AIŠKINAMIEJI KALBOTYROS TERMINŲ ŽODYNAl: LYGINAMOJI ANALIZĖ Straipsnyje nagrinėjami rusiški, ukrainietiški ir baltarusiški kalbotyros terminų žodynai. Išskiriami bendri ir specifiniai didžiausių aiškinamųjų rytų slavų kalbotyros terminų žodynų registrų, mikro-, makro- ir megastruktūros ypatybių elementai. Nustatomos rytų slavų kalbotyros terminų aiškinamosios leksikografijos raidos perspektyvos. Pagrindžiama išvada, kad kokybiškai aukštesnis informacinis rusų, ukrainiečių ir baltarusių kalbotyros metakalbos tyrimo lygmuo gali būti pasiektas tik bendromis Rusijos, Ukrainos ir Baltarusijos žodynininkų ir terminografų pastangomis sudarius suvestinį aiškinamąjį rytų slavų kalbotyros terminų žodyną. EXPLANATORY DICTIONARIES OF LINGUISTIC TERMINOLOGY IN EASTERN SLAVIC COUNTRIES: A COMPARATIVE ANALYSIS Russian, Ukrainian, and Belarusian dictionaries of linguistic terms (DLT) are considered in the article. General and specific elements in register, micro-, macro-, and megastructural characteristics of the most significant explanatory DLT of Eastern Slavic languages are singled out. The perspectives of further development of Eastern Slavic explanatory lexicography of linguistic terminology are defined. It is concluded that a much higher informational level of analysis of the metalanguage of Russian, Ukrainian and Belarusian linguistics can only be reached if a combined explanatory dictionary of Eastern Slavic linguistic terminology is created by mutual efforts of lexicographers and terminologists of Russia, Ukraine, and Belarus. Gauta 2014-08-15 Вячеслав Константинович Щербин Центр системного анализа и стратегических исследований Национальной академии наук Беларуси ул. Академическая, 1, 220072, г. Минск, Республика Беларусь Эл. почта: [email protected] 70 Вячеслав Щербин Толковые словари лингвистической терминологии в восточнославянских странах: сравнительный анализ