Geroji terminologinė bibliotekų patirtis

Dobrá terminologická praxe knihoven NIJOLĖ BLIŪDŽIUVIENĖ Vilniuská univerzita KLÍČOVÁ SLOVA: knihovnická terminologie, bibliografická terminologie, terminografie, terminologické slovníky, používání termínů XX V posledních dvou desetiletích 20. století byly knihovnické a bibliografické termíny intenzivně zpracovávány; byly vydány čtyři sešity normativního Terminologického slovníku knihovnictví a bibliografie (dále jen BBTŽ). Po celé desetiletí se terminologii věnovala Terminologická skupina Oddělení vědeckého výzkumu Národní knihovny Litvy Martynase Mažvydase. V letech 1990–1999 bylo ve spolupráci odborníků knihovny a dalších institucí a za pomoci terminologa, jazykovědce dr. Stasise Keina z Terminologického oddělení tehdejšího Ústavu litevského jazyka Litevské akademie věd, v sešitech BBTŽ normováno 2239 termínů. Na přípravě BBTŽ se podíleli také odborníci a vědci Vilniuské univerzity a Litevské normalizační služby (nyní Litevské normalizační oddělení), kteří byli přizváni k účasti v redakční radě připravující BBTŽ. Cílem článku je po pojednání o struktuře a charakteristických rysech Terminologického slovníku knihovnictví a bibliografie prozkoumat význam tohoto pramene pro knihovnickou a bibliografickou terminologii na počátku 21. století. Článek analyzuje a porovnává termíny BBTŽ s termíny uvedenými ve dvou rozsáhlých kolektivních učebnicích komunikačních a informačních věd a pojednává o termínech používaných v normách a právních předpisech dané oblasti. TERMINOLOGICKÝ SLOVNÍK KNIHOVNICTVÍ A BIBLIOGRAFIE V sešitech BBTŽ jsou termíny řazeny abecedně, číslovány a opatřeny přízvukem; jsou uvedeny jejich definice a ekvivalenty ve třech jazycích. Na konci je uveden systematický rejstřík termínů a abec- 196 Nijolė Bliūdžiuvienė | Geroji terminologinė bibliotekų patirtis rejstříky ekvivalentů v ruštině, angličtině a němčině. Sešity BBTŽ obsahují několik kategorií termínů, tj. doporučené (nejsou nijak označeny), nedoporučené (označené zkratkou ntk.), historické (ist.) a zastaralé (psn.). BBTŽ představuje první pokus o systematické uspořádání termínů, proto nedoporučené, historické a zastaralé termíny tvoří přibližně 20% všech termínů. V rámci příprav rozsáhlé terminografické práce – vypracování a vydání výkladového vícejazyčného BBTŽ – byla provedena historiografická analýza vývoje a uspořádávání litevských termínů (LBTRT 1989). Jde o první a dodnes jedinou komplexní výzkumnou práci věnovanou vývoji a uspořádávání litevské knihovnické terminologie. Jednotlivé články byly publikovány v odborném časopise Tarp knygų a v průběžně vydávaných vědeckých publikacích Knygotyra, Bibliotekininkystė, Bibliografija. Ohlasy této terminologické práce lze nalézt také v časopise Gimtosios kalbos. Pirmasis Bibliotekininkystės ir bibliografijos terminų žodyno sąsiuvinis (BBTŽ 1990) skirtas katalogų ir kartotekų sudarymo, jų sistemos ir katalogavimo proceso sąvokoms įvardyti. Į BBTŽ įtraukti terminai, įvardijantys net smulkiausias katalogavimo sąvokas, tačiau vengta skolinių, vertinių ir kt. netinkamų terminų. Pirmenybė teikta taisyklingiems lietuviškiems žodžiams. Jeigu tarptautinis terminas yra taisyklingas ir prigijęs vartosenoje, jis BBTŽ pateiktas kaip pagrindinis terminas arba sinonimas. Šis BBTŽ 1990 m. išleistas sąsiuvinis apėmė 518 terminų. O rok později, v roce 1991, vyšel druhý sešit BBTŽ (BBTŽ 1991), který obsahoval 561 termínů. Do tohoto počtu byly zahrnuty nedoporučené termíny z oblasti výroby tiskovin a technických prostředků polygrafické výroby, doplněné odkazy na normalizované termíny. Termíny pokrývají celý výrobní cyklus publikace, který se skládá ze tří etap. První zahrnuje cestu rukopisu do nakladatelství, druhá jeho proměnu v publikaci a proces vydávání rukopisu spolu se všemi polygrafickými pracemi, zařízeními, prostředky a postupy. Třetí se týká druhů publikací, přičemž pojmy jsou vybírány z hlediska vnějších znaků a synchronních druhů. V tomto sešitě najdeme také termíny z dějin knihy, nerozvíjí se však literárněvědný vztah mezi druhy děl, spisovatelem a textem ani mezi čtenářem a textem. Do třetího sešitu BBTŽ bylo zařazeno 340 bibliografických termínů popisujících druhy bibliografie, oblasti bibliografické praxe a vědy i termíny těchto oblastí; sešit vyšel v roce 1994 (BBTŽ 1994). Autorka v předmluvě při hledání jednotného systému bibliografické terminologie pojmenovala obtíže související s rozmanitostí chápání termínů a rozpory mezi jejich Terminologija | 2016 | 23 197 užíváním ve vědecké komunikaci a praktické činnosti. Při uspořádávání bibliografické terminologie se proto usilovalo o omezení zbytečných přejatých slov a kalků z jiných jazyků a o vytvoření soudržného systému bibliografických termínů podle pravidel a požadavků litevského jazyka na tvorbu termínů. V tomto sešitě tedy najdeme termíny často užívané v jazyce odborníků, které je vhodné nahradit, s odkazy na doporučené termíny. Aby byly zachyceny také ekvivalenty bibliografických termínů v cizích jazycích, jsou některé z nich označeny hvězdičkou. Takové označení ekvivalentů znamená pro uživatele termínů, že nebyly nalezeny v terminologických slovnících, normách ani jiných terminologických zdrojích a jejich překlad schválili zahraniční jazykoví konzultanti BBTŽ. Dvě hvězdičky označují termíny v jiných jazycích, jejichž význam z důvodu rozdílů v bibliografické práci v různých zemích plně neodpovídá definici litevského termínu. Vzhledem k této zvláštnosti uspořádávání termínů lze termíny nejčastěji používané ve vědecké a praktické bibliografické práci užívat při zachování jejich systému a bez zavádění svévolných kalků. Za zvláštnost tohoto sešitu BBTŽ lze považovat „Slovo uživatelům bibliografických termínů“ terminologa St. Keiniyse (Keinys 1994: 9–14). Podrobně v něm popisuje etapy přípravy BBTŽ a organizace uspořádávání termínů i průběh projednávání bibliografických termínů na zasedáních redakční rady. Uživatelé termínů jsou stručně seznámeni se zvláštnostmi terminologické práce a jejími hlavními zásadami. Je přiblížena terminologická práce týkající se jazykových otázek i obsah BBTŽ. Pozornost je věnována požadavku litevskosti terminologie a jsou uvedeny příznačné příklady nahrazování slov cizích jazyků litevskými. V praktické i vědecké oblasti bibliografické práce se běžně vyjadřoval vztah příslušnosti nebo určení víceslovným termínem, jehož jednou složkou bylo přídavné jméno „bibliografický“. St. Keinys zdůrazňuje, že ve slovanských a germánských jazycích se takové vztahy vyjadřují přídavným jménem, avšak v litevštině je třeba použít genitiv podstatného jména. Proto byly termíny bibliografická publikace, bibliografická práce, bibliografická příručka, bibliografický rejstřík, bibliografická kultura atd. zařazeny do normativního BBTŽ a doplnily obecný systém bibliografických termínů. Termíny týkající se bibliografické práce a druhů bibliografických publikací, bibliografického vyhledávání a bibliografických služeb i bibliografického zpracování, bibliografických informací, bibliografické vědy a bibliografické kultury se začaly používat v praxi, ve vědecké bibliografické práci i v dokumentech, které tuto práci upravují. 198 Nijolė Bliūdžiuvienė | Geroji terminologinė bibliotekų patirtis Šlo o zlomový okamžik v užívání termínů, který byl podle St. Keinise způsoben požadavky vlastního (litevského) jazyka a nutností opírat se o „živý jazyk, jenž nejlépe ukazuje a odráží ducha národa“ (Keinys 1994: 13). „Máme-li jasné litevské termíny atitiktis, tinkamumas (tikimas), aptarnavimas, jsou zbytečná přejatá slova relevantiškumas nebo relevantumas, pertinentiskumas ar pertinentumas, servisas; kde se hodí apibūdinimas, je charakteristika zcela zbytečná atd.“ (Keinys 1994: 12–13). Za nevhodná byla označena četná přejatá slova, pro něž „existuje vhodné vlastní slovo nebo lze takové vytvořit“ (Keinys 1994: 12). Do čtvrtého sešitu BBTŽ Bibliotekos fondai (BBTŽ 1999), vydaného v roce 1999, bylo zařazeno 820 termínů označujících druhy knihovních fondů, pojmy související s tvorbou fondu (akvizicí, organizací a ochranou) i s jeho užíváním a naukou o fondech. Do tohoto počtu byly zahrnuty nejen doporučené termíny a jejich synonyma s odkazy na upřednostňované termíny, ale také zřídka užívané a historické termíny a nedoporučené termíny s odkazy na doporučený termín. Do uvedeného sešitu BBTŽ byly zařazeny termíny označující určité jevy, které z knihoven vymizely, například specfondas, sąjunginiai knygų mainai, sąjunginis privalomasis egzempliorius a další. Tyto termíny, které se v nedávné minulosti aktivně užívaly, ale v důsledku politických, sociálních, ekonomických a dalších změn pozbyly aktuálnosti, jsou v BBTŽ označeny jako historické, ačkoli se dříve široce používaly v odborném jazyce a často se vyskytovaly v tehdejším tisku apod. Některé termíny byly označeny jako nedoporučené a zastaralé, například fondo pasportizacija. Novinkou tohoto sešitu je větší počet rozmanitějších odkazových vztahů než v předchozích třech. Termíny blízké významem se v definicích propojují značkami plg. a dar žr.. Většina termínů v sešitě je víceslovná, proto se v závorkách uvádí část složeného termínu, kterou lze při jeho užívání vynechat. Teorie a praxe tvorby fondů se v různých zemích liší, a proto se nepodařilo určit ekvivalenty některých termínů v jiných jazycích. V BBTŽ je několik termínů, u nichž nejsou uvedeny ruské ekvivalenty a místo nich je vyznačena pomlčka. Jsou zde však také anglické a německé ekvivalenty označené hvězdičkou; jejich překlad, někdy doplněný o širší charakteristiku termínu, upřesnili odborníci na uvedené jazyky. Normativní BBTŽ poprvé uvádí celou základní terminologii knihovních fondů. Termíny označující druhy fondů a činnosti související s tvorbou a užíváním knihovního fondu jasně a přesně odhalují obsah pojmů a odpovídají pravidlům litevského jazyka i zásadám uspořádávání termínů. Terminologija | 2016 | 23 199 Dnes si již nelze představit, jak jinak než rubrikynem nazývat uspořádaný seznam věcných rubrik; užívaný termín rubrikatorius byl označen jako nevhodný. Rekatalogavimas dostalo nové označení perkatalogavimas, mašinos skaitomas katalogas byl nazván mašininiu katalogu a údaje vztahující se k záhlaví – údaji podzáhlaví. V roce 1990 byl termín elektroninis katalogas označen jako nevhodný a odkazuje se na termín mašininis katalogas; do BBTŽ byl zařazen, avšak v praxi se zřídka užívá termín katalogo propaganda. Jedna z oblastí bibliografického popisu, údaje o odpovědnosti, je zde označena jako nevhodný termín s odkazem na údaje o zpracovatelích. To je jen několik příkladů termínů z normativního BBTŽ, které se po několika desetiletích v odborném jazyce neužívají. Elektronický katalog má každá knihovna a údaje o odpovědnosti jsou názvem jedné z oblastí bibliografického popisu. V roce 1991 byla standardizována terminologie vydavatelských procesů, struktury knihy a druhů publikací; cílem bylo upustit od některých termínů, např.: paginacija se mění na číslování stran, redkole gija – na redakční radu, praislistas a preiskurantas – na ceník, kontrtitulas – na předtitulní stranu, koloncifra – na číslo strany, filigranas – na vodoznak, forzacas – na předsádku a asteriskas – na hvězdičku, adekvatusis vertimas – na přesný překlad a peipebekas – na měkkou obálku. Můžeme pozorovat tendenci nahrazovat doporučenými termíny takzvané mezinárodní termíny pro strukturu knihy a anglické výpůjčky pronikající z angličtiny do odborného jazyka. Z termínů, které se neujaly nebo si jen obtížně hledaly cestu, lze uvést skelbtasis dokumentas a neskelbtasis dokumentas (neustoupily svým synonymům publikuotasis a nepublikuotasis dokumentas), audiovizualinis dokumentas je označen jako nevhodný termín a navrhuje se užívat garsinis regimasis dokumentas; místo audiodokumentas – garsinis dokumentas. Po vydání čtvrtého sešitu BBTŽ byly výsledky terminologické práce aktivně představovány na vědeckých konferencích a odborných seminářích; odborníkům z litevských knihoven byly přednášeny informace o změnách v terminologii, seznamovali se s normativní terminologií knihovních fondů a byli vyzýváni, aby do užívání zařazovali zcela nové nebo doporučené termíny z této oblasti. Čtvrtý sešit BBTŽ Bibliotekos fondai připravil cestu ještě širšímu uplatnění normativní litevské terminologie. Nevhodné termíny alkova nahradilo įsienis, oprava dokumentu – úprava dokumentu, etiketa – štítek, dynamika fondu – změna fondu, cirkulace fondu – oběh fondu, formování fondu – budování fondu, proporce fondu – vyváženost fondu, relevance fondu 200 Nijolė Blūdžiuvienė | Geroji terminologinė bibliotekų patirtis – soulad fondu, statičnost fondu – stálost fondu, horizontální sklad – jednopodlažní sklad, ideální model fondu – vzorový model fondu, vícepodlažní sklad – vícepatrový sklad, místní koordinace akvizice – koordinace akvizice na místní úrovni, dislokace fondu – rozmístění fondu, exemplářovost fondu – exemplářový rozsah fondu, úplnost fondu – komplexnost fondu, lakúna – mezera ve fondu aj. (BBTŽ 1999). Lze uvést i další normativní termíny, které se v užívání ustálily, např.: záložní fond nahradil rezervní fond, jednotku evidence fondu – jednotku uložení, jednotkovou (fondovou) evidenci – individuální evidenci, knihu inventáře – inventární knihu. Obtížněji se v praxi ujímaly termíny knihovní značka, nosič odkazu dokumentu, zatoulaný dokument, náhrada dokumentu, možnosti fondu, výběr fondu, vyváženost fondu, příjem dokumentů, oběh dokumentu, rozmístění dokumentu, (dokumentový) zůstatek, ztráta dokumentu, náhrada dokumentu, odpad fondu. V této etapě úpravy knihovnické terminologie bylo navrženo nejvíce nových termínů, které se dosud ve speciálním jazyce nikdy neužívaly; úspěšně se vžily a používají se nejen v mluveném a psaném jazyce, ale byly také převzaty do litevských norem a normativních knihovních dokumentů i dokumentů pro evidenci činnosti knihoven. UŽÍVÁNÍ KNIHOVNICKÝCH A BIBLIOGRAFICKÝCH TERMÍNŮ V 21. STOLETÍ V roce 2005 vydala Vilniuská univerzita Příručku knihovnických a informačních studií (BISV 2009), která je výsledkem více než dvouleté společné práce vyučujících a odborníků z praxe z Fakulty komunikace Vilniuské univerzity. Jak se uvádí v předmluvě příručky, jejím cílem je představit „široké spektrum témat knihovnictví a informačních věd“, zároveň se však upozorňuje, že „tato kniha je jakousi mozaikou různých stylů výuky; je to dáno specifiky jednotlivých předmětů i osobitým vyjadřováním autorů, které nebylo cílem sjednocovat“ (BISV 2009: 14). Tím lze patrně vysvětlit, proč se v příručce objevují nenormativní termíny. Například v části o vyřazování dokumentů se užívá nenormativní termín čištění fondů, což je volný překlad anglického slova „weeding“ (BISV 2009: 470), ačkoli ve svazku BBTŽ vydaném v roce 1999 je uvedené anglické slovo ekvivalentem litevského termínu vyřazení dokumentu v angličtině a termín čištění fondu se ve významu vyřazování dokumentu užívat nemá. Avšak Terminologija | 2016 | 23 201 v učebnici jsou také doslovně uvedeny definice některých termínů, například definice volného fondu (BISV 2009: 476). V učebnici se užívají normativní termíny pro uspořádání dokumentů a fondů, např.: formální uspořádání dokumentů, tematické uspořádání dokumentů, věcné uspořádání dokumentů, chronologické uspořádání dokumentů, geografické uspořádání dokumentů, jazykové uspořádání dokumentů, formátové uspořádání dokumentů, číselné uspořádání dokumentů. Text se neodvažuje užít normativní variantu termínu pevné uspořádání dokumentů; uvádí ji po lomítku jako variantu nedoporučeného termínu nevolnické uspořádání (BISV 2009: 475–478). Při pojmenovávání principů budování fondů jsou některé normativní termíny uvedeny v závorkách, např.: profilování (zaměření), koordinování (koordinované doplňování), ačkoli v BBTŽ má určující složka termínu podobu koordinované doplňování (BISV 2009: 452). Zaměňují se normativní termíny oběh dokumentů a obrátka dokumentů, jak lze usuzovat z anglického ekvivalentu uvedeného v textu (BISV 2009: 470). Další rozsáhlou učební publikací z oblasti komunikačních a informačních věd je Knygotyra, která vyšla v roce 2006 a její druhé vydání se objevilo v roce 2007. V předmluvě učebnice se zdůrazňuje, že cílem je „seznámit s vědeckou a odbornou terminologií“ (Knygotyra 2006: 21) a že „zde jsou vyloženy <...> otázky terminologie důležité pro odbornou přípravu <...> <...>“ (Knygotyra 2006: 22). Výklad pojmů najdeme téměř v každé kapitole. Přestože se však slibuje věnovat pozornost terminologii, je celé druhé kapitole učebnice věnována pouze terminologie knihovědy. Pojednává se v ní o vývoji litevské knihovědné terminologie; samostatné oddíly se věnují terminologickým slovníkům, terminologické práci a užívání knihovědných termínů a definicím těchto termínů. Učebnici doplňuje výkladový slovníček termínů (Knygotyra 2006: 347–397). Jako významné pro knihovědnou terminologii jsou uvedeny první dva svazky BBTŽ (Knygotyra 2006: 59). Slovníček termínů v učebnici obsahuje normativní termíny uvedené v těchto svazcích. Samostatně je třeba přehledně zpracovat termíny užívané v právních předpisech. Ve čtvrtém svazku BBTŽ byl nedoporučený termín pohyb fondu nahrazen normativním termínem změna fondu. Tento termín se spolu s dalšími normativními termíny, např. rezervní fond, kniha všeobecné evidence fondu, užívá v nařízeních ministra kultury Litevské republiky (LRKMĮ 2005; LRKMĮ 2006; LRKMĮ 2010); uvedené termíny se z nich následně přebírají do provozních řádů jednotlivých knihoven nebo do předpisů o evidenci a ochraně fondů. Jde o jeden z oficiálních způsobů, jak zakotvit a užívat normativní terminologii. 202 Nijolė Blū­džiuvienė | Geroji terminologinė bibliotekų patirtis Termín užívaný po mnoho let, souhrnná evidence fondu a kniha souhrnné evidence fondu, byl nahrazen novým termínem všeobecná (fondu) evidence a kniha všeobecné evidence (fondu). Tyto termíny byly zavedeny na nejvyšší úrovni, tj. byly zahrnuty do nařízení ministra kultury Litevské republiky o ochraně knihovních fondů a do předpisů o evidenci knihovních fondů (LRKMĮ 2006; LRKMĮ 2010). Je třeba poznamenat, že také pojmenování některých druhů dokumentů se ustálilo v právních předpisech. V nové verzi usnesení vlády Litevské republiky ze dne 8. června 2016 o počtu povinných výtisků dokumentů a jejich předávání knihovnám, stejně jako v předchozí verzi připravené před deseti lety, se užívají termíny zvukové dokumenty, obrazové dokumenty a zvukově obrazové dokumenty (LRV 2016). Neméně důležité je také začleňování normativních termínů do norem. První etapou bylo vypracování původních litevských norem na základě BBTŽ. Během čtyř let, od roku 1994 do roku 1998, bylo vypracováno sedm původních litevských terminologických norem, do nichž bylo zařazeno 663 termínů spolu s jejich definicemi a ekvivalenty v cizích jazycích. Terminologické normy zahrnovaly termíny označující druhy publikací, autorství a vydávání, jakož i tvorbu bibliografických záznamů a katalogizaci; tři normy se týkaly terminologie knihovních fondů. Původní terminologické normy, které obsahovaly více než 600 termínů, pozbyly platnosti v roce 2008, avšak knihovnické a bibliografické termíny, které se již staly normativními, byly zařazeny do normy LST ISO 5127:2008 Informace a dokumentace. Výkladový slovník. Zcela nový termín výpůjčka, chápaný jako statistický ukazatel a definovaný jako počet dokumentů vydaných během určitého období, rychle nahradil termín vydávání dokumentů. Tím, že se rozlišil pojem statistického ukazatele od pojmu pracovního procesu, se tento termín ustálil v litevských normách (LST ISO 5127:2008; LST ISO 2789:2013). Litevskou verzi jediné mezinárodní terminologické normy v této oblasti (LST ISO 5127:2008), obsahující 1090 termínů, schválila Státní komise pro litevský jazyk. Systém terminologie knihovnictví a příbuzných oborů doplnily také další termíny uvedené v litevských verzích norem Mezinárodní organizace pro normalizaci. V letech 2000–2015 bylo vypracováno 23 litevských verzí mezinárodních norem z oblasti informací a dokumentace, do nichž bylo zařazeno 1678 termínů. Neustálé změny v této oblasti dokládá také narůstající počet vydání norem věnovaných stejné tematice, například takové norm Terminologija | 2016 | 23 203 Příkladem je ISO 2789. Během sledovaného období byla připravena tři vydání normy věnované mezinárodní statistice knihoven. V každém vydání této normy postupně přibývalo termínů. V roce 2003 jich bylo 93, v roce 2006 – 105 a v roce 2013 – 159; její poslední litevská verze byla převzata v roce 2015 (LST ISO 2789:2013). Litevská norma tak může být užitečným zdrojem litevských termínů a jejich ekvivalentů v cizích jazycích. ZÁVĚRY Systematická úprava terminologie knihovnictví a bibliografie probíhala v 80. a 90. letech 20. století. V tomto období byly v Litevské národní knihovně Martyna Mažvyda ve spolupráci s terminologem Stasysem Keiniem a odborníky na cizí jazyky a další obory připraveny a vydány čtyři sešity normativního vícejazyčného Bibliotekininkystės ir bibliografijos terminų žodyno. V tematických sešitech bylo normováno přes dva tisíce litevských termínů z oblasti vydavatelské činnosti a druhů dokumentů, jakož i termíny z oblasti katalogizace, bibliografie, celého cyklu tvorby knihovního fondu a jeho ochrany a druhů fondů. Tato etapa úpravy terminologie knihovnictví a bibliografie byla příkladem úspěšné mezinstitucionální spolupráce – již užívané normované termíny i nově navrhované termíny se předkládají nejen na základě terminologických zásad, ale také s ohledem na specifika knihovnické praxe. Čtyři sešity BBTŽ umožnily přistoupit k dalším způsobům úpravy – ke standardizaci termínů. V 90. letech 20. století bylo připraveno sedm původních litevských terminologických norem, které pozbyly platnosti v roce 2008. Analýza litevských verzí mezinárodních norem připravených v 21. století ukázala, že obsahují více než jeden a půl tisíce termínů, které doplnily existující terminologický systém knihovnictví a bibliografie. Užívání normativních termínů podporuje jejich zařazování do právních předpisů, norem a publikací určených ke studiu. Tím se zajišťuje zakotvení normativních termínů v profesním jazyce knihovníků, v dokumentech upravujících činnost knihoven i ve vědecké komunikaci. Z rozboru termínů v hlavních učebnicích komunikačních a informačních věd vyplývá, že do studijních publikací bylo zařazeno mnoho normativních termínů, stále se však vyskytují i termíny, které je třeba opravit. Většina termínů se vžila a je aktivně užívána. Je třeba zdůraznit, že pouze malá část litevských termínů knihovnictví a bibliografie 204 Nijolė Bliūdžiuvienė | Geroji terminologinė bibliotekų patirtis se nerozšířila nebo se užívá jen málo; výsledky úpravy některých z nich lze upravovat s ohledem na současné technologické pokroky a na to, že se termíny neujaly. LITERATURA A PRAMENY BBTŽ 1990: Kolesinskienė N. Bibliotekininkystės ir bibliografijos terminų žodynas. Sąs. 1. Katalogavimas; Katalogų ir kartotekų sistema, Vilnius: Lietuvos nacionalinė Martyno Mažvydo biblioteka. BBTŽ 1991: Kolesinskienė N., Balsienė A. Bibliotekininkystės ir bibliografijos terminų žodynas. Sąs. 2. Dokumentas; Leidinys; Leid yba, Vilnius: Lietuvos nacionalinė Martyno Mažvydo biblioteka. BBTŽ 1994: Černiauskaitė V. Bibliotekininkystės ir bibliografijos terminų žodynas. Sąs. 3. Bibliografija, Vilnius: Lietuvos nacionalinė Martyno Mažvydo biblioteka. BBTŽ 1999: Bliūdžiuvienė N., Rimša V. Bibliotekininkystės ir bibliografijos terminų žodynas. Sąs. 4. Bibliotekos fondai, Vilnius: Lietuvos nacionalinė Martyno Mažvydo biblioteka. Bibliotekininkystė 1998: Bibliotekininkystė ’97. Bibliotekininkystės ir bibliografijos terminologija, Vilnius: Lietuvos nacionalinė Martyno Mažvydo biblioteka. BISV 2009: Bibliotekininkystės ir informacijos studijų vadovas. Ats. red. ir sudarytoja A. Glosienė, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. Bliūdžiuvienė N. 2001: Lietuviškasis bibliotekininkystės terminų žodynas: samprata ir rengimo programa. – Bibliotekininkystė 2000. Bibliotekų fondai ir skaitytojai, Vilnius: Lietuvos nacionalinė Martyno Mažvydo biblioteka, 70–74. Bliūdžiuvienė N. 2012: Dokumentinės komunikacijos lietuviškieji terminologiniai ištekliai. – Terminologija 19, 70–82. Keinys St. 1994: Žodis bibliografijos terminų vartotojui. – Bibliotekininkystės ir bibliografijos terminų žodynas. Sąs. 3. Bibliografija, Vilnius: Lietuvos nacionalinė Martyno Mažvydo biblioteka, 9–14. Knygotyra 2006: Knygotyra. Vadovėlis. Sudarytojas ir ats. red. D. Kaunas, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. LBTRT 1989: Ralytė A., Rimša V. Lietuvių bibliotekininkystės terminologijos raida ir tvarkyba: nuo ištakų iki 1989 m., Vilnius: Lietuvos nacionalinė Martyno Mažvydo biblioteka. LRKMĮ 2005: Dėl bendrosios bibliotekos apskaitos knygos ir bibliotekos dienoraščio formų patvirtinimo, Lietuvos Respublikos kultūros ministro 2005 m. gruodžio 23 d. Nr. ĮV-75757 įsakymas. LRKMĮ 2006: Dėl Lietuvos bibliotekų fondo nuostatų patvirtinimo, Lietuvos Respublikos kultūros ministro 2006 m. gruodžio 11 d. Nr. ĮV-670 įsakymas. LRKMĮ 2010: Dėl bibliotekų fondo apsaugos nuostatų patvirtinimo, Lietuvos Respublikos kultūros ministro 2010 m. spalio 6 d. Nr. ĮV-499 įsakymas. LRV 2016: Dėl 1996 m. lapkričio 22 d. nutarimo nr. 1389 „Dėl dokumentų privalomųjų egzempliorių skaičiaus ir jų perdavimo bibliotekoms“ pakeitimo, Lietuvos Respublikos Vyriausybės 2016 m. birželio 8 d. Nr. 590 nutarimas. LST ISO 2789:2013 Informace a dokumentace. Mezinárodní statistika knihoven (totožné s ISO 2789:2013), Litevský normalizační úřad. LST ISO 5127:2008 Informace a dokumentace. Výkladový slovník (totožné s ISO 5127:2001), Litevský normalizační úřad. DOBRÁ KNIHOVNICKÁ PRAXE V TERMINOLOGII V osmdesátých a devadesátých letech 20. století probíhala systematická péče o knihovnickou a bibliografickou terminologii. V tomto období odborníci z Národní knihovny Litvy Martyna Mažvyda spolu s lingvistou Stasysem Keiniem a dalšími odborníky dosáhli významného terminografického úspěchu: připravili a vydali čtyři sešity „Slovníku knihovnických a bibliografických termínů“ (Bibliotekininkystės ir bibliografijos terminų žodynas). Terminologija | 2016 | 23 205 Sešity obsahují více než dva tisíce litevských standardizovaných termínů, které označují oblast vydavatelství a druhů dokumentů, a také termíny týkající se katalogizace, bibliografie, celého cyklu budování knihovního fondu, ochrany dokumentů a druhů fondů. Tato etapa péče o knihovnickou a bibliografickou terminologii je příkladem úspěšné mez instituční spolupráce; zavedla novou praxi navrhování standardizovaných i nových termínů nejen na základě terminologických zásad, ale také s ohledem na specifika knihovnické praxe. Čtyři sešity knihovnických a bibliografických termínů umožnily uplatnit další způsoby péče o terminologii, konkrétně normalizační činnost v této oblasti. V devadesátých letech 20. století bylo vypracováno sedm původních litevských terminologických norem, jejichž platnost skončila v roce 2008. Analýza litevských verzí mezinárodních norem vypracovaných v 21. století ukazuje, že obsahují více než 1 500 termínů, které doplnily soubor dosavadních knihovnických a bibliografických termínů. Normativní užívání termínů je podpořeno jejich zařazením do právních předpisů, norem a studijní literatury, čímž se zajišťuje používání standardizovaných termínů v odborném jazyce knihovníků, v normativních dokumentech pro knihovny a ve vědecké komunikaci. Analýza termínů používaných v předních učebnicích informačních a komunikačních oborů ukazuje, že studijní literatura obsahuje mnoho standardizovaných termínů, přesto se v ní vyskytuje i jejich nenormativní užívání. Lze konstatovat, že většina termínů se ustálila a aktivně se používá. Je třeba poznamenat, že část litevských knihovnických a bibliografických termínů se neujala nebo se aktivně nepoužívá a některé z nich je třeba revidovat s ohledem na moderní technologický pokrok a nízkou míru jejich přijetí. Obdrženo 2016-12-05 Nijolė Bl div? Vilniaus universitetas Saulėtekio al. 9, I rūmai, LT-10222 Vilnius E-mail [email protected] 206 Nijolė Blūdžiuvienė | Geroji terminologinė bibliotekų patirtis