Kūrybinių industrijų terminai: aprėptis ir tvarkyba

Termíny kreativních odvětví: vymezení a správa RASUOLĖ VLADARSKIENĖ Vilniuská Gediminasova technická univerzita KLÍČOVÁ SLOVA: kreativní odvětví, kreativita, tvořivost, terminologický slovník Jako mimořádně důležitá činnost postmoderní společnosti vystupuje v 21. století tvorba, která propojuje tvůrce (kreativní společnost, kreativní třídu, kreativní skupiny), tvůrčí činnost (kreativní myšlení, tvůrčí práci, kreativní podnikání, kreativní služby, kreativní učení) a produkty tvorby. S tím, jak se stále více prosazuje ekonomika tvorby a technologie se stále šířeji uplatňují všude, stává se kreativita nezbytnou kompetencí současného pracovníka. V kreativním věku nabývají nového rozmachu také kreativní profese spojené s nejnovějšími vědeckými a technickými výdobytky. V tomto kontextu se začalo hovořit o kreativních odvětvích jako o samostatném perspektivním sektoru hospodářství, v němž se propojují dvě odlišné oblasti: umění a obchod. Odborníky pro kreativní odvětví připravuje několik vysokých škol: Vilniuská Gediminasova technická univerzita, Univerzita Vytautase Velikého, Univerzita Mykolase Romerise a Univerzita Kazimierase Simonavičiuse (nabízejí studijní programy tohoto zaměření). Odborníky pracující v těchto oblastech připravují také Vilniuská univerzita, Vilniuská akademie umění, Litevská akademie hudby a divadla a několik vyšších odborných škol. Cílem článku1 je po objasnění pojetí pojmu kreativní odvětví a s přihlédnutím ke skutečnému užívání termínů v tomto sektoru hospodářství pojednat o problémech správy terminologie v této oblasti činnosti. POJETÍ KREATIVNÍCH ODVĚTVÍ Termín kreativní odvětví se v litevštině objevil na počátku 21. století; jde o ekvivalent anglického termínu creative industries. V databázi IATE anglický 1 Článek vznikl v rámci výzkumného projektu „Výzkum fungování cizích slov v profesním jazyce“, financovaného Státní komisí pro litevský jazyk podle programu Výzkum fungování a proměn litevského spisovného jazyka, nářečí a dalších jazykových variet na období 2011–2020. Terminologija | 2017 | 24 177 Výrazu creative industry v množném čísle v daném jazyce není, uvádějí se však tyto ekvivalenty v jednotném čísle: litevsky kūrybos pramonė; německy Kultur- und Kreativwirtschaft; francouzsky industrie créative; italsky industria creativa; lotyšsky radošā industrija; polsky przemysł kreatywny; bulharsky творческа индустрия; česky kreativní odvětví / tvůrčí odvětví; dánsky kreativ industri; španělsky industria creativa; estonsky Loomemajandus; finsky luova ala; chorvatsky kreativna industrija; maďarsky kreatív ágazat; makedonsky industrija kreatttiva; nizozemsky creatieve bedrijfstak; portugalsky indústrias criativas; rumunsky industrie creativă; slovensky kreatívny priemysel; slovinsky kreativna industrija; švédsky kreativ näring. Jak je patrné, v mnoha evropských jazycích převažují slovní spojení obsahující internacionalismy, zatímco litevský termín je utvořen z domácích slov. Litevský termín kūrybinės industrijos je utvořen z množného čísla internacionalismu industrija (srov. litevský ekvivalent pramonė uvedený u hesla industrija v TŽŽ) a přívlastkového adjektiva kūrybinis, -ė. DLKŽ uvádí, že toto adjektivum je odvozeno od podstatného jména kūryba ve významu „tvořivá práce, tvorba: Umělecká, technická t.“ Mimochodem, významy slov tvořících toto spojení nepokrývají pojetí zkoumaného pojmu, naznačují však možný směr úvah: jde o činnost, v níž se tvorba spojuje s průmyslem. Podle názoru filozofa Tomase Kačerauskase „je v tomto termínu skryt jistý rozpor. Na jedné straně přívlastek „kūrybinės“ označuje neopakovatelnou, individuální, originální tvorbu, na druhé straně termín „industrijos“ poukazuje na to, že jde o určitou sériovou výrobu, ať už mluvíme o produktu tvorby, nebo o výrobě poptávky a spotřeby“ (Kačerauskas 2014: 10). Je pravda, že pojetí kūrybos se v 21. – tvůrčím – století rozšířilo: zahrnuje nejen činnost v oblasti umění a vědy, ale také jakoukoli činnost, při níž jsou zapotřebí kreativní řešení (podrobněji viz Stunžinas 2017). Právní předpisy, které zdůraznily potřebnost této činnosti, otevřely termínu Kūrybinių industrijų i oblasti činnosti jím označované cestu do litevštiny a do Litvy. Jedním z opatření k provádění programu vlády Litevské republiky na období 2004–2008, schválených usnesením ze dne 24. března 2005, bylo „[p]řipravit strategii podpory a rozvoje kreativních odvětví“. Tato strategie byla schválena příkazem ministra kultury dne 28. března 2007 a kreativní odvětví v ní byla definována jako „činnosti založené na tvůrčích schopnostech a talentu jednotlivce, jejichž cílem a výsledkem je duševní vlastnictví a které mohou vytvářet hmotné bohatství a pracovní místa“. 178 Rasuolė Vladarskienė | Kūrybinių industrijų terminai: aprėptis ir tvarkyba Pojetí kūrybinių industrijų se u vědců z jiných zemí různí, většina z nich však uvádí základní charakteristiky tohoto sektoru: jde o činnost, při níž se kreativita využívá k tvorbě duševního vlastnictví s přidanou hodnotou (podrobněji viz Černevičiūtė et al. 2015). Termín kūrybinės industrijos tedy označuje oblast činnosti, v níž se prolínají podnikání, komunikace, technologie, kultura a umění. V různých zemích se používají různé klasifikace kreativních odvětví (podrobněji viz Černevičiūtė et al. 2015). V Litvě se ke kreativním odvětvím řadí řemesla, architektura, design, film a video, vydavatelská činnost, výtvarné a užité umění, hudba, software a počítačové služby, tvorba a vysílání rozhlasových a televizních pořadů, reklama, scénická umění a další oblasti, v nichž se propojují kulturní a hospodářské aspekty činnosti (Strategie podpory a rozvoje kreativních odvětví 2007). Všechny tyto oblasti lze rozdělit do skupin: 1) činnosti zahrnující tradiční druhy umění (výtvarné a užité umění, film a video, scénická umění, hudba, architektura), 2) design a řemesla spojené s uměním a masovou výrobou, 3) komunikace (vydavatelská činnost, tvorba a vysílání rozhlasových a televizních pořadů, reklama), 4) výpočetní technika (software a počítačové služby), 5) další oblasti, v nichž se propojují kulturní a hospodářské aspekty činnosti. TERMINOLOGICKÁ SPRÁVA Termíny užívané v oblasti kreativních odvětví lze podmíněně rozdělit do dvou skupin: na obecné termíny a termíny jednotlivých specializovaných oborů. Obecné termíny Existence kreativních odvětví jako určité oblasti činnosti závisí na lidech působících v této oblasti, kteří se označují jako kūrybininkais, kūrybiniais darbuotojais, kūrybingais specialistais, kūrybinių profesijų atstovais. Ti se na základě kūrybingumu snaží dosahovat co nejvyššího ekonomického zisku. Při úvahách o účelu a základech fungování tohoto hospodářského sektoru vyvstává otázka definice termínů označujících nejdůležitější pojmy. Jde především o pojetí termínů označujících klíčové pojmy, kūrybingumas a kūrybiškumas, jimiž se zabývají badatelé společnosti tvorby z různých vědních oborů. Jeden z prvních rozdíl mezi těmito pojmy, vycházeje z litevských slovníků, vymezil Viktorija Daujotytė. Podle jejího názoru „přípona –ing– vyjadřuje disponování tvůrčími schopnostmi. Člověka povyšuje a dává mu výjimečné možnosti tvořit“ Terminologija | 2017 | 24 179 výraznost, intenzita tvořivosti“. Literární vědkyně se domnívá, že kreativita souvisí spíše s jednáním: „kreativně jednající člověk nachází nečekaná řešení, vidí východiska, vydává se nečekaným směrem, všímá si toho, co dosud nebylo zaznamenáno ani pochopeno“ (Daujotytė 2010). Pozdější definice tvořivosti a kreativity uváděné vědci vycházejí především z postřehů V. Daujotytė. Podobně uvažuje i filozofka Jovilė Barevičiūtė (2014: 20–21): „Kreativita souvisí s psychologickým typem člověka, jeho emočním naladěním, způsobem myšlení, orientací v určitých nepředvídaných či specifických situacích a prostředích, nacházením východisek a přijímáním rozhodnutí za okolností, které se nečekaně vyvinuly, a podobně. Tvořivost pak závisí na tom, jakými schopnostmi, možnostmi či talenty člověk disponuje – na schopnosti přesvědčivě ztvárnit roli v divadelním představení, působivě mluvit před publikem, řádně zvládnout pěveckou či taneční techniku atd.“ Je pravda, že v kreativních průmyslech získává tvořivost nové rysy. Literární vědkyně Laura Laurušaitė se domnívá, že „prosazení kreativních průmyslů zásadně rozšířilo a nově aktualizovalo pojetí tvořivosti, takže je nyní spojováno s úspěšnou kariérou a odpovídajícím finančním výnosem“ (Barevičiūtė 2017). Je třeba uznat, že v úzu dochází také k záměně těchto termínů. Ačkoli uvedené dva termíny označují odlišné pojmy, často se používají jako synonyma. Tento stav kritizuje Robertas Stunžinas; podle něj lze nalézt nejen nesprávně užívané synonymní termíny v úzu, ale také nepřesné definice těchto pojmů v terminologických slovnících (Stunžinas 2017). J. Barevičiūtė (2014: 21) se však domnívá: „Tyto dva dosti odlišné, ale zároveň velmi příbuzné jevy – kreativita a tvořivost – spolu úzce souvisejí v podstatě při jakékoli činnosti, a proto by nebylo vhodné stavět je proti sobě. <...> kreativní prostředí či zázemí vytváří příznivé podmínky pro projevy a rozvoj tvořivosti. Nebo ještě přísněji: tvořivý může být jen ten, kdo je kreativní. Kreativita a tvořivost jsou totiž jako dvě větve jednoho stromu; kreativita je neoddělitelná od tvořivosti a naopak“: Termíny specializovaných oblastí a jejich slovníky V Terminologické bance Litevské republiky2 by bylo možné hledat termíny přiřazované ke kreativním průmyslům podle těchto oblastí: kultura (Terminologická bank- 2 Dostupné na internetu: http://terminai.vlkk.lt, navštíveno 2017-05-25. 180 Rasuolė Vladarskienė | Kūrybinių industrijų terminai: aprėptis ir tvarkyba … lze nalézt 154 termínů přiřazených k této oblasti); komunikace (5160 termínů); cestovní ruch (49 termínů); ekonomika (částečně) (14 510 termínů). Různorodost této oblasti vede také k nestejně uspořádané terminologii. Poměrně dobře jsou uspořádány alespoň základní termíny tradičních uměleckých oblastí; vyšla řada dobře připravených slovníků, byly posuzovány ve Státní komisi pro litevský jazyk (dále jen VLKK) nebo prošly kontrolou redaktorů a správné termíny se uvádějí v encyklopediích a odborné i vzdělávací literatuře. Termíny činností zahrnujících tradiční druhy umění lze nalézt v těchto slovnících a encyklopediích: Universalus meno žodynas: nuo seniausiųjų laikų iki dabarties 1998; Dailės terminų žodynas 1999; Dailės žodynas 1999; Muzikos enciklopedija 1–3 t. 2000–2007; Muzikos terminai ir sąvokos 2002; Iliustruotas architektūros istorijos žodynas 2007; Instrumentuotės terminai 2007; Muzikos terminų žodynėlis 2008; Pažintinė choreografijos abėcėlė 2008; Pažintinė muzikos abėcėlė 2008; Anglų–lietuvių kalbų aiškinamasis architektūros žodynas 2009; Dažniausiai vartojamų baleto terminų žodynėlis 2009; Estetikos enciklopedija 2010; Mokyklinis dailės terminų žodynas 2011. Termíny z oblasti kulturního dědictví jsou uvedeny v Lietuvių etnografijos enciklopediniame žodyne z roku 2015, zatímco termíny z oblasti komunikace v Žurnalistikos enciklopedijoje z roku 1997. Termíny používané v činnostech kreativních odvětví, zejména aktuální marketingové termíny, lze nalézt také v ekonomických slovnících. Nejnovější ekonomické slovníky: B. Martinkus, B. Neverauskas, A. Sakalas, R. Venskus, V. Žilinskas. Aiškinamasis įmonės vadybos terminų žodynas 2000; Aiškinamasis ekonomikos anglų–lietuvių kalbų žodynas 2008; R. Vainienė. Ekonomikos terminų žodynas 2008. Poněkud aktualizovaný elektronický Verslo žinių Ekonominių terminų žodynas (http://zodynas.vz.lt/apie.php). Poměrně dobře je uspořádána terminologie výpočetní techniky související s počítačovými službami; vyšlo několik jejích slovníků, například: V. Dagienė, G. Grigas, T. Jevsikova. Enciklopedinis kompiuterijos žodynas 2000; V. Žalkauskas. Šiuolaikinių kompiuterių programų ir tinklų žodynas 2003; V. Dagienė, T. Jevsikova, G. Grigas. Aiškinamasis kompiuterijos terminų žodynas 2016; V. Dagys, V. Dagienė, T. Jevsikova, G. Grigas. Anglų–lietuvių kalbų kompiuterijos žodynas 2015; S. Maskeliūnas. Žinių technologijų (ir saityno technologijų) terminų žodynėlis 2015. Tyto slovníky jsou dostupné na internetových stránkách Raštija.lt. Hlavním problémem uspořádání terminologie kreativních odvětví je nalezení vhodného litevského ekvivalentu anglického termínu. Soubor nejnovějších standardizovaných Terminologija | 2017 | 24 181 termínů používaných v oblasti kreativních odvětví je uveden v seznamu ekvivalentů cizích slov, který schválila VLKK (www.vlkk.lt), například: • výtvarné termíny: beformė dailė, kūno menas, kūno dailė, kūno tapyba, aplinkos menas; • filmové termíny: anonsinis filmukas, pristatomasis filmukas, nekomercinis kinas, videomenas; • hudební termíny: bibòpas, bigbėndas, bigbìtas, bliugràsas, bliùzo atlikėjas, bliùzininkas, breikas, breikeris, bugivùgis, kántri (kañtri) nkt., kántri (kañtri) mùzika, (kañtri) ròkas, dìsko nkt., dìsko muzika, dìkiselendas, fánkas, fánko muzika, laisvàsis džiazas, kùmbija, šaltàsis džiazas; • mediální termíny: gàrso tinklaraštis, tinklaraštis, tinklaraščio rašymas, tinklaraštininkas, tinklaraščių apžvalga, tinklaraštija, nuotraukų tinklaraštis, mobilùsis tinklaraštis, vaizdo tinklaraštis, mèdijos, mèdijų menas, grojāraš tis. Situace je složitější u termínů z oblasti komunikace a médií, kde jsou zvláště rozšířené internetové slovníky a slovníčky. Jde převážně o překladové slovníky, které uvádějí litevské ekvivalenty anglických termínů, protože v litevských textech je třeba pojmenovat skutečnosti, pro něž v litevštině dosud neexistuje pojmenování. Některé internetové slovníčky jsou lépe zpracovány, například RTŽ 2007 připravený Litevskou asociací komunikačních agentur (KOMAA) a recenzovaný VLKK. Jde o anglicko-litevský terminologický slovník s litevskými definicemi. Termíny jsou uspořádány podle anglických ekvivalentů. Dobře zpracován je také AMŽ; jde rovněž o překladový anglicko-litevský terminologický slovník. Tyto slovníky nejsou rozsáhlé a vhodnější by bylo označovat je jako slovníčky. RTŽ 2007 obsahuje 304 termínů a AMŽ 467 termínů. Při hledání vhodných litevských ekvivalentů se často naráží na problém, že přesné pojmenování pojmu v litevštině vyžaduje delší termín než v angličtině. Proto byla porovnána délka anglických termínů uvedených v těchto slovníčcích a jejich litevských ekvivalentů. Ukázalo se, že většina termínů má stejnou délku: v AMŽ je takových termínů 318, tj. 68,1%, například: kadravimas (angl. framing); scenarijus (angl. script); filmo dailininkas (angl. art director); kompiuterinis žaidimas (angl. video game); personažo kūrėjas (angl. character designer); plėtotes paketas (angl. expansion pack); trimatis lipdymas (angl. digital sculpting); šviečiamosios pramogos (angl. educational entertainment); virtualusis sportas (angl. electronic 182 Rasuolė Vladarskienė | Kūrybinių industrijų terminai: aprėptis ir tvarkyba sports). V RTŽ 2007 je ještě více případů, kdy se anglické termíny a jejich litevské ekvivalenty skládají ze stejného počtu slov – 77,3% (235), např.: zastupující reklama (angl. advocacy advertising); dohoda o směnném vysílání (angl. barter syndication); kreativní shrnutí (angl. creative brief); kreativní realizace (angl. creative execution); hlavní myšlenka (angl. big idea); koncentrovaný marketing (angl. concentrated marketing); stanovení ceny podle konkurence (angl. competition-oriented pricing). V AMŽ bylo nalezeno 134 termínů, jejichž anglický ekvivalent je kratší než litevský termín (28,7%), např.: autorská práva (angl. copyright); pulzující reklama (angl. flighting); tvůrce dialogů (angl. dialogist); vložená scéna (angl. cutscene); zvětšený model (angl. bigature); účast celebrity (angl. cameo); protisvětlo (angl. backlighting); asistent kameramana pro technické práce (angl. grip); získávání prostředků z potenciálních fondů (angl. generation); stručný popis filmu (angl. logline); stálý vysílací čas pořadu (angl. slot), a 15 (3,2%) termínů, jejichž litevský ekvivalent je kratší, např.: expoziční list (angl. exposure sheet); ostřič (angl. focus puller); střihový spoj (angl. continuity cut); záruka dokončení (angl. completion bond guarantee); licence s jednorázovým poplatkem (angl. flat fee licence agreement). V RTŽ bylo nalezeno 53 litevských termínů delších než anglické, což představuje 17,4%, např.: zkušební klip (angl. animatic); sousední reklama (angl. adjacencies); atraktivita postavy (angl. attractiveness); prodejní soutěžní akce (angl. contest); autor nápadů a textů (angl. copywriter); balení s bezplatným dárkem (angl. bonus packs), a 16 termínů (5,3%), kratších než anglické ekvivalenty, např.: příspěvková marže (angl. contribution margin); samoregulace (angl. self regulation); proměnlivá cena (angl. open rate structure); socializace spotřebitele (angl. consumer socialization process); metoda předpokládaného podílu na prodeji (angl. percentage of projected future sales method). Vzhledem k absenci litevských termínů se zdá, že cílem sestavovatelů internetových slovníčků je vysvětlit význam anglických termínů, popsat jimi označované pojmy a uvést litevské ekvivalenty, ty však chybějí. Některé internetové slovníčky jsou zpracovány poměrně nekvalitně: obsahují mnoho cizích slov nebo anglických slov či spojení, která nebyla adaptována ani pravopisně, ani morfologicky. Anglický termín je například uveden jako citace bez litevského ekvivalentu, pouze je k němu podána litevská definice (s chybami), např.: „B u l b – je ruční režim expozice, při němž clona zůstává otevře- Terminologija | 2017 | 24 183 ná [sic!] tak dlouho [sic!], dokud je stisknuté tlačítko spouště³“ FTŽ; „L a n d i n g p a g e⁴ – je část internetové stránky, na kterou odkazuje reklamní inzerát“ SMTŽ; „B o u n c e r a t e⁵ se zaznamenává v případě, kdy uživatel po vstupu na webové stránky dál neprochází jejich obsah a stránky opustí“ SMTŽ. Když je označen složený druhový termín, bývá někdy neurčené cizí slovo výrazem, který jej blíže určuje, např.: „D i g i t a l reklama⁶ může mít několik různých kanálů“ SMTŽ; „Výjimečnost v i r á l n í reklamy⁷ spočívá v tom, že se za její šíření samostatně neplatí“ SMTŽ; „R e s p o n s i v e design⁸ – je vlastnost webových stránek přizpůsobit se obrazovkám mobilních zařízení“ SMTŽ. Dalším problémem je, že i ve slovníčcích, které jsou poměrně dobře uspořádány, se pro označení specifických, úzce užívaných pojmů uvádějí žargonové profesionalismy (anglicismy), např.: banner9 „reklamní panel viditelný na internetových stránkách“ SMTŽ, blockbuster10 „působivý, vysokorozpočtový film, který přiláká mnoho diváků a je velmi výnosný“ AMŽ, frag „bod získaný v počítačových hrách za poraženého protivníka“ AMŽ, lipsync „pohyby úst postavy animovaného filmu, obvykle odpovídající vyslovovaným zvukům“ AMŽ, slogan „reklamní heslo“ SMTŽ. Jak je patrné, některá cizí slova mají kodifikované ekvivalenty uvedené v jiných publikacích, stále však existují i cizí slova, která kodifikována nejsou. Takové neupravené termíny v internetových slovníčcích jasně odhalují také skutečné užívání, kdy se v témže textu střídají anglické a litevské termíny, např.: „Vytváření ‚B r a n d b o o k‘; Všechno dohromady vytváří jednotnou identitu a je popsáno v s t y l o v é p ř í r u č c e (b r a n d b o o k)“ (rebrand.lt); „Tvorba W i r e f r a m e; internetové w e b o- 3 Jazyk internetových slovníčků nebyl jazykově upraven. 4Vstupní webová stránka (Dagienė, Dagys et al. 2015). 5 Míra okamžitého opuštění stránky. 6 Správný ekvivalent digitální reklama. 7 Správný ekvivalent virální reklama, srov. viral marketing | viružinė rinkodara RTŽ 2007. 8Adaptivní návrh (Dagienė et al. 2016). 9 Nedoporučené cizí slovo, které je třeba nahradit ekvivalenty reklamní pruh, reklamní banner, reklamní obrázek, reklamní okénko; rotující reklama (Kalbos patarimai 2013:16). 10Databáze nových slov litevského jazyka (http://naujažodziai.lki.lt) uvádí se, že neologismus blockbuster dosud není kodifikován a nemá přesný litevský ekvivalent. 184 Rasuolė Vladarskienė | Kūrybinių industrijų terminai: aprėptis ir tvarkyba lizace (angl. wireframe) je vizuální uspořádání obsahu webové stránky“ (rebrand.lt). Někdy se ani nehledá litevský termín, spokojí se s přepisem podle výslovnosti, např.: „Takové stránky jsou vytvořeny tak, aby lidé při prohlížení viděli nejen miniverzi stránky, ale také rozvržení, které dokonale odpovídá návykům při skrolinimo (angl. scrolling) na mobilním zařízení“ (rebrand.lt). Takové užívání potvrzuje, že v současnosti vznikají chybějící litevské termíny z oblasti kreativních odvětví a že počáteční fáze utváření jakékoli terminologie se vyznačuje synonymií a variantností. Zatím se hledá nejvhodnější způsob pojmenování pojmů. ZÁVĚRY 21. století je věkem kreativity, kreativní ekonomiku vytváří kreativní společnost. Kreativní odvětví jsou velmi široký pojem, který spojuje podnikání, komunikaci, technologie, kulturu a umění. Jde o nový pojem a nový termín, které vznikly v důsledku rozšíření pojetí kreativity; to zahrnuje nejen uměleckou a vědeckou činnost, ale i jakoukoli činnost, při níž jsou zapotřebí kreativní řešení. Představitelé kreativních profesí usilují na základě tvořivosti a kreativity o co nejvyšší ekonomický zisk. Rozmanitost této oblasti vede také k nejednotně uspořádané terminologii. Termíny z oblasti kreativních odvětví jsou různorodé; některé z nich, stejně jako termíny z jiných oborů, již byly normovány a ustálily se ve slovnících, terminologických databázích i v úzu. U některých pojmů se stále hledají vhodné způsoby pojmenování; v neupravených textech i internetových slovníčcích se často používají citátová slova (cizí slova nepřizpůsobená ani pravopisně, ani morfologicky) a morfologicky adaptovaná cizí slova; v textu se vedle litevského ekvivalentu často uvádí i anglický výraz. To je typické pro počáteční fázi utváření terminologie. ŠALTINIAI AMŽ – Audiovizualinių medijų žodynas. Prieiga per internetą: http://www.lkc.lt/wp-content/uploads/2013/10/Audiovizualiniu-terminu-zodynas.pdf. DLKŽ 2012: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Vyr. red. S. Keinys. 7-as pataisytas ir papildytas leidimas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga per internetą: http://lkiis.lki.lt/dabartinis. FTŽ – Fotografijos terminų žodynas. Prieiga per internetą: http://www.efoto.lt/terminai. Rebrand.lt. Interneto svetainė. Prieiga per internetą: http://rebrand.lt/musu-paslaugos/firminio-stiliaus-kurimas. RTŽ 2007: Reklamos terminų žodynas. Prieiga per internetą: http://www.komaa.lt/reklamos-terminu-zodynas. SMTŽ – Skaitmeninio marketingo terminų žodynėlis. Prieiga per internetą: https://www.digitalstar.lt/reklamos-terminu-zodynas/. Terminologija | 2017 | 24 185 LITERATŪRA Barevičiūtė J. 2014: Pagrindiniai kūrybiškumo ir kūrybingumo aspektai šiuolaikiniuose humanitariniuose bei socialiniuose moksluose. – Filosofija. Sociologija 25(1), 19–28. Barevičiūtė J. 2017: Kūrybinės industrijos, kūryba ir kūrybingumas: ar įmanomas jų susitikimas? [interviu su Laura Laurūšaite] Prieiga per internetą: http://www.bernardinai.lt/straipsnis/2017-08-17-kurybines-industrijos-kuryba-ir-kurybingumas-ar-imanomas-ju-susitikimas/162755. Černevičiūtė J. et al. 2015: Černevičiūtė J., Strazdas R., Jančoras Ž., Kregždaitė R., Morkevičius V. Kūrybinių industrijų plėtojimo kompleksiniai veiksniai: kolektyvinio kūrybingumo ugdymas, Vilnius: Baltijos kopija. Dagienė V. et al. 2016: Dagienė V., Jevsikova T., Grigas G. Aiškinamasis kompiuterijos terminų žodynas, Vilnius: VU. Dagienė V., Dagys V. et al. 2015: Dagienė V., Dagys V., Jevsikova T., Grigas G. Anglų–lietuvių kalbų kompiuterijos žodynas, el. leidimas. Daujotytė V. 2010: Kūrybingumas ir kūrybiškumo atpažinimas. – Mokslo Lietuva 3(425), 1–2. Gritėnienė A. 2017: Kūrybos subjektas ir objektas žodynuose. – Zabarskaitė J. ir kt. Kūrybiškumo slinktys ir lūžiai. Kalbinė kurti analizė. Kolektyvinė monografija, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 46–73. Kačerauskas T. 2014: Kūrybos visuomenės terminai ir sampratos. – Logos 78, 6–18. Prieiga per internetą: litlogos.eu/L78/Logos_78_006_018_Kacerauskas.pdf (žiūrėta 2017 m. spalio mėn.). Kalbos patarimai 2013: Kalbos patarimai 4. Leksika 1. Skolinių vartojimas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras. Kūrybinių industrijų skatinimo ir plėtros strategija, patvirtinta Lietuvos Respublikos kultūros ministro 2007 m. kovo 28 d. įsakymu Nr. ĮV-217. – Teisės aktų registras. Prieiga per internetą: www.lrs.lt (žiūrėta 2017 m. gegužės mėn.). Stunžinas R. 2017: Šiuolaikinė kūrybos, kūrėjo ir kūrinio samprata. – Zabarskaitė J. ir kt. Kūrybiškumo slinktys ir lūžiai. Kalbinė kurti analizė. Kolektyvinė monografija, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 87–110. TERMS OF CREATIVE INDUSTRIES: SCOPE AND STANDARDIZING The 21st century is a century of creative work; a creative economy is being created by a creative society. ‘Creative industries’ is a very broad concept connecting business, communication, technologies, culture and art. This is a new concept and a new term, arising from the widened understanding of creative work which covers not only artistic and scientific activities but also any other activity requiring creative solutions. Representatives of creative industries are seeking economic profit on the basis of creativity. The diversity of the field predetermines the lack of uniformity in its terminology. Terms of creative industries vary. Some terms are also used in other fields and are standardized, included in dictionaries and terminological databases and are rooted in usage. For some concepts appropriate forms of naming haven’t yet been found; frequently quotations (borrowings which aren’t adapted either orthographically or morphologically) and morphologically adapted borrowed words are used instead of terms in unedited texts and internet dictionaries; quite frequently the English equivalent is given in the text next to a Lithuanian term. All this is characteristic to the initial stage of terminology development. Gauta 2017 11 21 Rasuolė Vladarskienė Vilniaus Gedimino technikos universitetas Saulėtekio al. 11, LT-03227 Vilnius E. paštas [email protected] 186 Rasuolė Vladarskienė | Kūrybinių industrijų terminai: aprėptis ir tvarkyba