Coping with the Main Terms of Terminology

Jak si poradit se základními termíny terminologie1 PEEP NEMVALTS Tallinn University KLÍČOVÁ SLOVA: pojem, označení, harmonizace, termín, termstock, terminologie, terminologická norma, slovní zásoba ÚVOD Zdá se, že většina terminologů se shoduje, že veškerá terminologická práce – plánování, správa, harmonizace a standardizace termínů – by měla vycházet z jasného porozumění posuzování založenému na pojmech každého termínu a z nutnosti spravovat každý systém pojmů tak, aby byl každý pojem definován co nejpřesněji. S vědomím, že každý pojem odkazuje na entitu reálného světa, se tento článek zabývá označovacím vztahem mezi termíny jakožto jazykovými jednotkami a pojmy jakožto jednotkami poznání. M. Teresa Cabré et al. (2007: 1) uvedli: „Různorodost přístupů k pojmu ‚termín‘ je dána potřebami konkrétních aplikací. Potřeby však nesmějí vést ke zmatku ohledně povahy termínů.“ Domnívám se, že podstatou pojmu ‚termín‘ je to, že označuje (specializovaný) pojem v určité oblasti. Může jít o jakýkoli symbol, většinou se však jedná o lexikální jednotku jazyka. To, zda toto označení sestává z jednoho či více lexémů a má jednodušší nebo složitější morfologickou či syntaktickou strukturu, nemění povahu termínu. Jiné navrhované označení ‚označení (specializovaného) pojmu‘ než termín, například jednotka porozumění (Temmerman 2000) nebo specializovaná jednotka poznání (Cabré 2003), či dokonce terminologická jednotka (Cabré et al. 2007), tedy neobjasňují podstatu pojmu označovaného termínem termín. 1 Tento článek vychází z přednášky „Podstata terminologie a práce na estonských termínech“, která zazněla na 2. mezinárodní vědecké konferenci o terminologii ve Vilniusu ve dnech 1.–2. června 2017; první stručná verze tohoto příspěvku byla přednesena na summitu EAFT-EAT 2016 v Lucemburku: „Jaký je správný význam termínu terminology?“. Výzkum byl podpořen estonským ministerstvem školství a výzkumu v rámci programu Eestikeelse terminoloogia programm 2013–2017. Terminologija | 2018 | 25 39 S ohledem na dřívější diskuse o „terminologii terminologie“ v učebnicích tohoto oboru i jinde se nedomnívám, že je nutné se jimi zde zabývat. Mým cílem je usilovat o jasnost pojmového systému prostřednictvím termínového systému, který je co nejjednoznačnější. Cílem tohoto článku je prozkoumat, jak se užívají nejzákladnější termíny terminologie (například pojem, označení, termín, terminologie, slovní zásoba), a diskutovat o tom, zda je důvod jejich dosavadní užívání upravit. Požadavek jednoznačnosti platí pro každý národní jazyk, včetně angličtiny. Vycházím z užívání termínů v estonštině, ale protože angličtina slouží jako lingua franca a zároveň je hlavním pracovním jazykem standardizace termínů, zaměřím se na angličtinu a navrhnu novotvary, které by mohly vyřešit některé problémy s nejednoznačností anglických termínů. MONOSEMIE JAKO HLAVNÍ PŘEDPOKLAD JEDNOZNAČNÝCH TERMINOLOGICKÝCH SYSTÉMŮ V každém oboru je žádoucí, aby se jednotný pojmový systém zrcadlil v uspořádaném systému účelně funkčních termínů, vycházejících ze struktury jazyka. Každý jazyk má vlastní morfologické, syntaktické a slovotvorné prostředky. Jedním z nejpodstatnějších rysů funkčního termínu v každém odborném jazyce je však monosemy (spolu s monoreferenčním vztahem mezi pojmem a entitou reálného světa). Bez ohledu na použitý jazyk by každý odborník měl vědět, co je pojem a které termíny jsou nejvhodnější k označení pojmů jeho oboru. Jen tak lze zajistit, aby ostatní odborníci i další zájemci rozuměli tomu, co je v textu přesně míněno. Uživatelé odborného jazyka často mluví o definování termínů (nebo slov) a mylně považují termíny concept a term za synonyma. Například: „Zdá se tedy logické obrátit se na definici tohoto slova ve výkladových slovnících, abychom stanovili přesné významy tohoto termínu“ (Griniewicz 2016: 7). Asta Mitkevičienė (2017: 125) při studiu užívání litevského termínu sqvoka ‚pojem‘ v akademické litevštině dospěla k závěru, že vlastnosti termínu jsou připisovány pojmu. Podle Arviho Tavasta (2008: 38–39) se ve studii podkorpusu tisku korpusu standardní estonštiny Tartuské univerzity objevilo slovo mõiste („pojem“) ve významu ‚jednotka poznání‘ v 31% a ve významu lexikální jednotky (termínu) v 29% relevantních výskytů. V letech 2002–2004 položil na začátku kurzu terminologie estonským studentům magisterského studia překladatelství otázku „Mis on mõiste?“ („Co je pojem?“). 40 Peep Nemvalts | Coping with the Main Terms of Terminology významu lexikální jednotky (= termín) ve 29% relevantních výskytů. V letech 2002–2004 položil na začátku kurzu terminologie estonským studentům magisterského studia překladatelství otázku „Mis on mõiste?“ („Co je pojem?“). Průzkum ukazuje, že estonské slovo mõiste („pojem“) označilo jako jednotku poznání pouze 12% respondentů, zatímco 46% je považovalo za lexikální jednotku (Tavast 2008: 39–40). Potíže s hledáním vhodných termínů se jeví jako zásadní problém doktorandů na všech estonských univerzitách. V roce 2012 jsme ve spolupráci s několika sociology z Tallinské univerzity provedli průzkum jejich názorů na používání akademických jazyků (Roosmaa et al. 2014)2. Na internetový dotazník odpovědělo 240 respondentů, z nichž 92% mělo jako první jazyk estonštinu. Výběr doktorandů reprezentoval jak zastoupené univerzity, tak obory vyučované v Estonsku. Odpovědi na otázku „Co je pro vás nejobtížnější při psaní odborných textů v estonštině?“ ukázaly, že největším problémem je hledání vhodných termínů. Tuto obtíž uvedlo 59% doktorandů přírodovědných a technických oborů a také 44% doktorandů společenských a humanitních věd. Používání termínů v estonských odborných textech představovalo problém pro 70% čtenářů mezi doktorandy přírodovědných a technických oborů a pro 58% doktorandů společenských a humanitních věd. Konkrétněji, potíže s hledáním vhodných termínů při psaní estonských odborných textů se často vyskytovaly u 57% a občas u 37% doktorandů společenských a humanitních věd. Stejné potíže se často vyskytovaly u 71% a občas u 26% doktorandů přírodovědných a technických oborů. Při psaní odborných textů v angličtině mělo potíže s hledáním vhodného termínu často 22% doktorandů společenských a humanitních věd a 21% doktorandů přírodovědných a technických oborů. Tyto potíže se občas vyskytovaly u 61% doktorandů společenských a humanitních věd a u 60% doktorandů přírodovědných a technických oborů. Hledání vhodného estonského termínu nebylo nikdy problémem pouze pro 3% doktorandů přírodovědných a technických oborů a pro 6% doktorandů společenských a humanitních věd. Hledání vhodného anglického termínu nebylo nikdy 2 Průzkum byl součástí studie Estonian as Language of Higher Education and Science, podporované EU prostřednictvím programu Primus Evropského sociálního fondu. Terminologija | 2018 | 25 41 obtížné pro 19% doktorandů přírodních a technických věd a pro 17% doktorandů společenských a humanitních věd. Sebehodnocení znalosti akademických jazyků přineslo tyto průměrné3 hodnoty: 4,0 pro akademickou estonštinu a 3,2 pro akademickou angličtinu u doktorandů společenských a humanitních věd a 3,7 pro akademickou estonštinu a 3,6 pro akademickou angličtinu u doktorandů přírodních a technických věd. Skutečnost, že rodilí estonští studenti považují používání anglických termínů za o něco méně obtížné, může naznačovat méně kritický přístup k termínům používaným v anglických odborných textech. Tyto rozšířené problémy s výběrem vhodného termínu pro pojem v kterémkoli odborném jazyce mohou být často způsobeny polysémií nebo v některých případech synonymií. Existují proto pádné důvody, proč jsou kurzy terminologie potřebné pro každý obor na všech stupních vysokoškolského vzdělávání. Odborníci v jakémkoli oboru také musí i nadále absolvovat školení v terminologii a účastnit se praktické terminologické práce. Nejdůležitější otázkou, kterou je třeba vyjasnit, je: jaká je podstata pojmu „terminologie“ a nakolik jasně je vykládán význam termínu terminology. Každý, kdo se zabývá termíny v kterémkoli oboru, by si měl položit následující otázky: • Co termín terminology označuje? • Používá se terminology jako monosemický, jednoznačný termín? • Kolik různých významů má tento termín údajně mít? A v neposlední řadě: • Pro kolik pojmů je vhodné tento termín používat jako označení? Nebo, řečeno jinak: je rozumné používat termín terminology k označení několika pojmů? Při označování úzce souvisejících pojmů je také vhodnější vyhnout se polysémii. Termín designation se však používá jak pro pojem „rozlišovací jméno, znak nebo název“, tak pro pojem „akt označování, poukazování nebo identifikace“. Upřednostňuji designation pouze ve druhém významu a navrhuji používat termín designator výhradně ve významu „rozlišovací jméno, znak (pojmu)“. Mezinárodní terminologická norma (ISO 1087-1:2002) bohužel uvádí designator pouze jako přípustný termín (heslo 3.4.1), zatímco pro pojem „reprezentace pojmu (3.2.1) znakem, který jej označuje“ upřednostňuje termín designation. 3 Průměr na stupnici 1–5, kde 5 = znamená velmi dobrý a 1 = velmi špatný. 42 Peep Nemvalts | Coping with the Main Terms of Terminology Systém pojmů by byl přehlednější, kdyby se důsledně rozlišoval proces označování či pojmenovávání (designation) a lexikální označení jako nástroj (designator). Rute Costa a Christophe Roche (2013) položili několik otázek ohledně designation v normách ISO 704 a ISO 1087, mimo jiné: „Je označení reprezentací?“ a „Jsou ‚designation‘ a ‚term‘ synonyma? Někdy to tak vypadá. Někdy ne.“ Skutečnost, že takové otázky vyvstávají, potvrzuje, že termín designation není jednoznačný. Stejně tak není jednoznačný ani termín terminology. Profesor ekonomie Uno Mereste byl širší veřejnosti znám jako poslanec estonského parlamentu a jako autor mnoha článků o užívání estonštiny jako obecného jazyka, právního jazyka i specializovaného jazyka svého oboru, ekonomie. V estonštině vytvořil několik ekonomických termínů a tvrdil, že estonský (et) termín terminoloogia může označovat čtyři různé pojmy (Mereste 1969): definované buď z hlediska ontologie, nebo gnoseologie a buď v užším, nebo širším smyslu. Tabulka U. Meresteho obsahovala pouze estonské příklady, avšak stejný druh nejednoznačného užívání lze najít v několika jazycích, včetně angličtiny (en), finštiny (fi) a švédštiny (sv); terminology nebo její ekvivalenty v jiných jazycích někdy znamenají ‚specializovanou slovní zásobu‘, jindy ‚studium termínů‘ a někdy ‚specializovaný jazyk, LSP‘ atd. (srov. tabulku 1). Tabulka 1. Polysemické užívání estonského výrazu terminoloogia, který označuje čtyři pojmy, podle U. Meresteho (1969). Angličtinu, finštinu a švédštinu jsem doplnil, abych vysvětlil možné pojmové rozdíly, pokud by se tyto rozdíly vyjádřily. Neznamená to, že všechna tato slova se v uvedených třech jazycích aktivně užívají jako termíny. et terminoloogia | ONTOLOGIE | GNOSEOLOGIE | fi terminologia | sv terminologi | en terminology | UŽŠÍ SMYSL | et ‚oskussõnavara‘ | ‚oskussõnaõpetus‘ | fi ‚termistö, oppisanasto‘ | ‚termioppi‘ | sv ‚fackord (och –uttryck)‘ | ‚terminologilära, fackordlära‘ | en ‚specializovaná slovní zásoba‘ | ‚studium termínů‘ | ŠIRŠÍ SMYSL | et ‚oskussõnavara, erialakeel‘ | ‚oskussõnaõpetus‘ | fi ‚ammatti-, erikoiskieli‘ | ‚erikoiskielten tutkimus‘ | sv ‚fackspråk‘ | ‚fackspråksforskning‘ | en ‚specializovaný jazyk‘ | ‚teorie LSP, výzkum LSP‘ Terminologija | 2018 | 25 43 Estonian terminologist and lexicographer Rein Kull (2000: 142) has observed that terminoloogia in Estonian, as well as its equivalents in English (terminology), German (Terminologie), French (terminologie), and Russian (терминология) have also been used to designate the concept of ’specialised language’, that is to say polysemous manner. Language planner and terminologist Tiiu Erelt (2007: 12) considers it impossible to designate the concept ‘specialised language’ by the term terminology and its equivalents in Estonian, German, Finnish and Russian, but is satisfied with the three other concepts that are designated with this term (cf. Table 2. For comparability reasons, I have modified T. Erelt’s table to match U. Mereste’s pattern). The title of her book, Terminiõpetus (‘study of terms’), is synonymous with oskussõnaõpetus in Estonian. Tabulka 2. Polysemické užívání estonského výrazu terminoloogia a jeho ekvivalentů ve finštině, němčině, angličtině a ruštině, které označují tři pojmy, podle T. Erelta (2007) et terminoloogia fi terminologia de Terminologie en terminology ru терминология (ONTOLOGIE) (GNOSEOLOGIE) UŽŠÍ SMYSL et ‚oskussõnavara‘ fi ‚termistö‘ de ‚Fachwortschatz‘ en ‚specializovaná slovní zásoba‘ ru ‚терминология ‚oskussõnaõpetus, terminiõpetus‘ ‚oppi termeistä‘ ‚Terminologielehre, Fachwortlehre‘ ‚věda o terminologii‘, ‚терминоведение‘ ŠIRŠÍ SMYSL et ‚osk uskeel, erialakeel‘ fi ‚ammatti-, erikoiskieli‘ de ‚Fachsprache‘ en ‚specializovaný jazyk‘ ru ‚язык науки и техники‘ ‚osk uskeeleõpetus‘ ‚oppi erikoiskielistä‘ ‚Terminologielehre, Fachsprachlehre‘ ‚věda o terminologii, teorie LSP‘ ‚терминология‘ Likewise, M. T. Cabré Castellví (1999: 32) has noted: “The word terminology refers to at least three different concepts: a. Zásady a pojmové základy, které řídí studium termínů b. Pokyny používané při terminografické práci c. Soubor termínů určitého speciálního oboru První pojem označuje celé oborové pole, druhý jeho metodologii a třetí soubory termínů vztahující se ke konkrétnímu tématu.“ 44 Peep Nemvalts | Coping with the Main Terms of Terminology Obrázek 1. Monosemické označovací užití lexicology a termíny označující předmět zkoumání lexikologie Některé jiné srovnatelné termíny jsou vždy monosemické. Když potřebujeme označit pojem „souhrn či zásobu slov užívaných jazykem, skupinou nebo jednotlivcem (případně dílem nebo v určité oblasti poznání)“, můžeme použít označení vocabulary nebo lexis nebo wordstock – a tato označení jsou monosemická (srov. obrázek 1), stejně jako estonské ekvivalenty sõnavara nebo leksika. Stejně tak je nepochybně monosemický vztah mezi pojmem „studium slov“ a termínem lexicology (en), leksikoloogia nebo sõnavaraõpetus (et) – nikdo se nesnaží tvrdit, že se intenze pojmů „studium, věda o lexiku“ a „jazyk“ shodují nebo že termíny lexicology a vocabulary označují tentýž pojem – „souhrn, zásobu či soubor slov“. Naproti tomu se v témže textu téhož autora často vyskytují různé významy termínu terminology. Zatímco v některých případech lze přesný význam tohoto termínu (tj. označovaný pojem) odhadnout z kontextu, jindy nemusí být dostatečně zřejmý. Taková nejednoznačnost může vyvolat zmatek v tom, jaký pojem se přesně míní, a v nejhorších případech čtenář či posluchač použitý termín nesprávně pochopí. V některých kontextech je autor nucen použít dvojí označení, aby zajistil správné porozumění, jako například terms a terminology u Isabel Durán-Muñoz (2014: 84): „… funguje na úrovni termínů (terminologie), tedy obory sdílejí stejné pojmy, ale pojmenovávají je odlišně.“ KE SYSTEMATICKÉ HARMONIZACI TERMÍNŮ A PLÁNOVÁNÍ TERMSTOCKU Jedním ze základních dokumentů pro terminology a všechny, kdo se zabývají termíny v jakémkoli oboru, je mezinárodní terminologická norma (ISO 1087-1:2002)4, v níž nalezneme tato úvodní tvrzení: 4 Zde odkazuji na vydání normy, které obsahuje anglický text mezinárodní normy ISO 1087-1:2000 Terminology work – Vocabulary – část 1. Theory and application a totožný estonský překlad anglického textu. Terminologija | 2018 | 25 45 [1] „Hlavním účelem této mezinárodní normy pro terminologii je poskytnout systematický popis pojmů v oblasti terminologie a objasnit používání termínů v této oblasti.“ (ISO 1087-1:2002: V) [2] „Tato mezinárodní norma stanoví základní slovní zásobu pro teorii a aplikaci terminologické práce.“ (ISO 1087-1:2002: VII) Zde se používá několik ústředních termínů: pojem, termín, terminologie – ale také – slovní zásoba [2]. Termíny jako terminologické plánování, terminologická práce a terminologická norma, použité v [3], nepomáhají zajistit systematický popis, protože slovo terminologie v těchto termínech není jednovýznamové.5 Proto není v takovém kontextu zcela vhodné. Povšimněme si, že slovní zásoba, jak je použita níže v [3 en], je zjevně jednovýznamný termín, který vymezuje rozsah této normy: „Tato mezinárodní norma stanoví základní slovní zásobu pro teorii a aplikaci terminologické práce.“ (ISO 1087-1:2002: 1) Použití termínu slovní zásoba (heslo 3.7.2) jako označení pododdílu terminologického slovníku (heslo 3.7.1) se však nezdá být nutné. Slovní zásoba (oboru) může být uvedena ve slovnících a glosářích. [3 en] „3.6.4 terminologické plánování činnosti zaměřené na rozvoj, zlepšování, zavádění a šíření terminologie (3.5.1) oboru (3.1.2) POZNÁMKA Terminologické plánování zahrnuje všechny aspekty terminologické práce (3.6.1) a má mimo jiné za cíl dosáhnout kontroly slovní zásoby prostřednictvím takových normativních dokumentů, jako jsou tezaury a terminologické normy.“ (ISO 1087-1:2002: 14) Odpovídající heslo 3.6.4 v estonském překladu normy, srov. [3 et], nepoužívá slovo terminoloogia; místo něj se objevuje přesné označení termin (en term), čímž vzniká složené podstatné jméno terminikor­rastus. Výraz „terminologie (3.5.1) oboru (3.1.2)“ v anglické verzi normy však odpovídá výrazu „mingi valdkonna (3.1.2) terminoloogia (3.5.1)“ v estonském překladu. 5Polysemie je jistě důvodem, proč se slovo terminology objevilo na webových stránkách ISO 13 300krát, jak upozornil Håvard Hjulstad ve svém vystoupení na summitu EAFT-EAT 2016 v Lucemburku. 46 Peep Nemvalts | Coping with the Main Terms of Terminology [3 et] „3.6.4 terminikorraldus oskuskeelekorraldus činnosti zaměřené na rozvoj, zdokonalování, zavádění a šíření valdkonna (3.1.2) terminoloogia (3.5.1)“ (EVS-ISO 1087-1:2002) Druhý termín oskuskeelekorraldus, uvedený v [3 et] jako synonymum, je zavádějící, protože správný význam slova oskuskeel je „odborný jazyk, LSP“. Co plánujeme, když plánujeme terminologii? A co přesně je terminologická práce? Navrhuji, aby se místo takových polysémních termínů terminology (en) a terminoloogia (et) používaly jednovýznamové termíny, jako v [3.1]. [3.1. en] 3.6.4 plánování termstocku činnosti zaměřené na vývoj, zlepšování, zavádění a šíření termínů ~ termstocku (3.5.1) oboru (3.1.2) POZNÁMKA Plánování termstocku zahrnuje všechny aspekty terminologické práce (3.6.1) a jeho cílem je mimo jiné dosáhnout kontroly slovní zásoby prostřednictvím takových normativních dokumentů, jako jsou tezaury a terminologické normy. [3.1. et] „3.6.4 termikorraldus činnosti zaměřené na rozvoj... valdkonna (3.1.2) terminivara (3.5.1) arendamiseks... Stejně jako je pojem „souhrn, zásoba či soubor slov“ nejlépe označen jednoznačným anglickým termínem wordstock (srov. obr. 1), nejlepším řešením by bylo označit pojem „souhrn, zásoba či soubor termínů“ analogickým novotvarem termstock (srov. obr. 2). Ve srovnání s termínem specializovaná slovní zásoba by šlo o kratší a jednoznačný termín. Podobný způsob paralelního tvoření termínů lze nalézt například v estonštině a finštině (srov. tabulku 3). V estonštině jsou oba termíny složeniny, zatímco ve finštině jde o odvozeniny. Tabulka 3. Podobné pojmy označené podobně utvořenými termíny ve třech jazycích en wordstock | termstock et sõnavara | terminivara fi sanasto | termistö „souhrn, zásoba či soubor slov“ | „souhrn, zásoba či soubor termínů“ Terminologija | 2018 | 25 47 Další příklad nepřesného a nejednotného používání terminologie je uveden v [4]. [4] „3.6 Aspekty terminologické práce 3.6.1 terminologická práce práce zabývající se systematickým shromažďováním, popisem, zpracováním a prezentací konceptů (3.2.1) a jejich označení (3.4.1)“ (ISO 1087-1:2002) Jednoznačná označení lze však nalézt ve stejné kapitole i jinde v téže normě (ISO 1087-1:2002): 3.6.6 harmonizace termínů, 3.6.7 výjimka termínu, 3.6.8 identifikace termínu 3.7.4 banka termínů. Navrhuji, aby se i v oddílu 3.6 důsledně používalo jednoznačné označení termín: Aspekty terminologické práce a v oddílu 3.6.1: práce s termíny. To by mohlo být dobrým příkladem skutečné harmonizace termínů, která by odpovídala užití v oddílech 3.6.6 až 3.6.8. Pokud chceme zdůraznit vědecký základ této práce, lze použít alternativu s přídavným jménem terminologická práce, například v názvu oddílu 3.6 normy. Protože veškerá smysluplná práce s termíny vychází z pojmů a je systematická, nehrozí, že by se význam práce s termíny příliš omezil použitou slovní zásobou – nebylo by představitelné ignorovat pojmovou stránku této práce. Někteří výzkumníci zřejmě ospravedlňují nejednoznačnost vznikající polysemním užíváním termínů tím, že dopad polysémie stavějí na roveň dopadu synonymie: „Ukázalo se, že snaha odstranit polysémii a synonymii v terminologii s cílem dosáhnout jednoznačnosti a neambivalentní komunikace zasahuje do způsobu, jakým přirozené jazyky fungují a vyvíjejí se.“ (Temmerman, Van Campenhoudt 2014: 3) Omezená a účelová synonymie by se nikdy neměla odstraňovat. Ačkoli je polysémie v přirozeném jazyce běžným jevem a není třeba se vyhýbat polysemnímu užívání každého jednotlivého slova v obecném jazyce, u termínů používaných v odborném jazyce a ve vědeckých textech bychom tak činit měli, kdykoli je to možné. V normě ISO terminologie 1 (3.5.1) a 48 Peep Nemvalts | Coping with the Main Terms of Terminology terminology 2 (3.5.2) se používají. Pouze druhý z nich je správnou volbou označení, zatímco terminology 1 by bylo možné nahradit přesnějším jednovýznamovým termínem, např. en termstock, terms (of a field) a et terminivara (srov. obrázek 2). Pokud jde o estonštinu, navrhl jsem to již dříve (srov. Nemvalts 2007, 2011). Termíny jako en terminology science, de Terminologielehre, et terminoloogiateadus jsou tautologické kvůli příponě -logy pocházející z řeckého -λογία, která označuje především „vědu, studium“, používají se však také k označení předmětu, nikoli jeho studia. Této nadbytečnosti by se dalo předejít, kdyby termín terminology označoval pouze pojem „studium, věda o termínech“, a zůstal tak jednovýznamový (srov. obrázky 2 a 4). Obrázek 2. Preferované jednovýznamové termíny označující pojmy „studium, věda o termínech“ a „zásoba, souhrn, soubor termínů“ Obrázek 3 znázorňuje pojmové schéma, jak je zachyceno v anglické verzi normy ISO, kde terminology označuje dva různé pojmy. Jako označení se používají terminology 1 a terminology 2. Tento typ číselného zápisu nelze použít v žádném textu, což znamená, že termín terminology zůstává v mnoha případech vícevýznamový a bude čtenářům i posluchačům nadále zprostředkovávat nejednoznačnost. Černé popisky byly doplněny k vysvětlení grafického znázornění vztahů mezi pojmy ve schématu. Terminologija | 2018 | 25 49 Obrázek 3. Pojmové schéma termínu „terminology“ podle normy ISO 1087-1:2000 Terminologická práce – Slovník – Část 1: Teorie a aplikace V žádném jazyce téměř neexistuje jazykový důvod, proč termín terminology nebo jiné termíny nepoužívat jednovýznamově. Obrázek 4 představuje návrh, jak by se v angličtině mohly používat jednovýznamové termíny, aby bylo označování pojmů co nejpřesnější, nejvhodnější a nejharmonizovanější. A mutatis mutandis to platí pro každý jazyk. Ačkoli se podle zásad terminologické práce nedoporučuje měnit ustálený termín, tato zásada by neměla bránit nezbytnému zvýšení jednoznačnosti termínů a přesnosti terminologického systému. Proto navrhuji používat termín terminology a jeho ekvivalenty v kterémkoli jazyce důsledně a jednovýznamově v jeho 50 Peep Nemvalts | Coping with the Main Terms of Terminology Obrázek 4. Pojmové schéma termínu „terminology“ s navrženými preferovanými jednovýznamovými termíny a upravenými definicemi pojmů nejpřesnějším významu, tj. tak, že bude označovat pouze jediný pojem – „vědu o termínech“ –, a pro související pojmy budou upřednostněny jiné, vhodnější termíny. Z tohoto hlediska entity jako „ekonomická terminologie“, „právní terminologie“ nebo „vědecká terminologie“ sotva existují; jde spíše o ekonomické, právní, vědecké atd. termíny nebo o termínovou zásobu či slovní zásobu, které lze analyzovat, zkoumat a spravovat pomocí terminologie. Zavádějící se zdají být také výroky typu „Podle St. Keinys je terminologie součástí spisovného jazyka“ (Mockienė, Rackevičienė 2016: 52). Správnější je říci, že termíny a odborné slovní zásoby jsou součástí jazyka. Terminologija | 2018 | 25 51 Dalším problémem souvisejícím s přesností terminologických soustav se zabývala Anita Nuopponen (2014: 9): „...potřebujeme propracovanější terminologické nástroje. Typologie pojmových vztahů prezentovaná v normách ISO je omezena na několik základních typů vztahů a jejich definice a zpracování nejsou zcela jednoznačné ani konzistentní.“ ZÁVĚRY Správa termstocku, jeho standardizace a plánování by měly vycházet z jasného chápání pojmově založeného užívání každého termínu. V ideálním případě by měl být každý termín monosemický, jednoznačný a důsledně užívaný v rámci jasného systému. To je obzvláště důležité vzhledem k tomu, co se uvádí v úvodu normy ISO 1087-1, totiž že tato mezinárodní norma je určena nejen normalizátorům a terminologům, ale také všem, kdo se podílejí na terminologické práci, i uživatelům termínů. Každý, kdo se podílí na terminologické práci, a uživatelé termstocku v jakémkoli oboru by si měli být vědomi důležitosti jednoznačnosti a důslednosti. To neznamená odstraňování synonymie; naopak, některá synonyma jsou ve vhodných kontextech žádoucí. Je však zásadní zvolit pro daný pojem jako preferovaný termín označení s co nejjednoznačnějším významem. V každém jazyce by se měly plně využívat lexikální a slovotvorné prostředky, které tento jazyk nabízí, k budování terminologických soustav co nejvěrněji odrážejících pojmové soustavy příslušného oboru. Systematická terminologická práce je nezbytná pro úspěšné plánování termstocku, harmonizaci a standardizaci. To umožňují důkladné znalosti terminologie, tj. vědy, která zkoumá strukturu, tvorbu, vývoj, užívání a správu pojmově založeného termstocku v jakémkoli oboru. Proto se zdá být vhodná doba provést určitou harmonizaci termínů v mezinárodní normě, aby bylo možné zavést a šířit schválenou odbornou slovní zásobu terminologické práce. REFERENCES Cabré M. T. 1999: Terminology: Theory, methods and applications. Ed. by J. C. Sager, transl. by J. A. DeCesaris, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company. Cabré M. T. 2003: Theories of terminology. Their description, prescription and explanation. – Terminology 9(2), 163–200. 52 Peep Nemvalts | Coping with the Main Terms of Terminology Cabré Castellví M. T., Condamines A. & Ibekwe-SanJuan F. 2007: Introduction: Application-driven terminology engineering. – Application-Driven Terminology Engineering. Ed. by F. Ibekwe-SanJuan et al., Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company. Costa R., Roche C. 2013: Rethinking terminology standards: 704 & 1087. – LSP 2013 Conference, Vienna, https://lsp2013.univie.ac.at/fileadmin/user_upload/k_lsp2013/LSP2013_Presentations/TERM/TERM23_Costa_Roche.pdf (2013). Durán-Muñoz L. 2014: Cross-domain disharmonization: A case study with adventure activities in legal and tourism domains in Spain. – Dynamics and Terminology: An interdisciplinary perspective on monolingual and multilingual culture-bound communication. Ed. by R. Temmerman and M. Van Campenhoudt, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 79–98. Erlet T. 2007: Terminõpetus, Tartu: Tartu Ülikool. EVS-ISO 1087-1:2002 Terminoloogiatöö. Sõnastik. Osa 1: Teooria ja rakendus. Terminology work – Vocabulary – Part 1. Theory and application. (This standard consists of the English text of the International Standard ISO 1087-1:2000 “Terminology work – Vocabulary – Part 1: Theory and application” and an identical Estonian translation of the English text.) Griniewicz S. 2016: Concerning the Formation of Legal Terminology. – Terminologija 23, 6–20. Kull R. 2000 [1984]: Oskuskeelekorralduse radadelt. – Kirjakeel, oskuskeel ja üldkeel, Tallinn: Eesti Keele Sihtasutus. Mereste U. 2000 [1969]: Oskuskeele üldprobleeme kaug- ja lähivaates. – Oskuskeel ja seaduste keeleline rüü. Artikleid ja lühiuurimusi, Tallinn: Eesti Keele Sihtasutus. Mitkevičienė A. 2017: Sąvoka lietuvių mokslo kalboje. – Terminologija 24, 94–126. Mockienė L., Rackevičienė S. 2016: Analysis of Term Formation in Lithuanian, Russian and English Terminology Works. – Terminologija 23, 52–72. Nemvalts P. 2007: Õigus mõista õigusakte. – Õiguskeel 1. Nemvalts P. 2011: Terminiteadusest eesti teaduskeeleni. – Eesti teaduskeel ja terminikorrastus. Koostanud ja toimetanud Peep Nemvalts. Tallinna Ülikooli Eesti Keele ja Kultuuri Instituudi Toimetised 13, TLÜ teaduskeelekeskuse köide 1. Tallinn, 136–171. Nuopponen A. 2014: Tangled Web of Concept Relations. Concept relations for ISO 1087-1 and ISO 704. – Terminology and Knowledge Engineering 2014, 1–9. https://tke2014.sciencesconf.org/conference/tke2014/eda_en.pdf Roosmaa E.-L., Roosalu T., Nemvalts P. 2014: Doktorantide teadustöö keele valikutest. – Ülikool ja keelevahetus. Tartu Ülikooli ajaloo küsimusi XLII, Tartu: Tartu Ülikooli muuseum, 37–52. Tavast A. 2008: The translator is human too: a case for instrumentalism in multilingual specialised communication. Dissertationes Philologiae Estonicae Universitatis Tartuensis 21, Tartu University Press. Temmerman R. 2000: Towards New Ways of Terminology Description: the Sociocognitive Approach, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing. Temmerman R., Campenhoudt M. Van 2014: Introduction: Dynamics and terminology. – Dynamics and Terminology: An interdisciplinary perspective on monolingual and multilingual culture-bound communication. Ed. by R. Temmerman and M. Van Campenhoudt, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 1–13. APIE PAGRINDINIUS TERMINOLOGIJOS TERMINUS Šio straipsnio tikslas – išnagrinėti pagrindinių terminologijos terminų vartoseną ir padiskutuoti, ar reikėtų ją keisti. Vienareikšmiškumo siekis būdingas visoms nacionalinėms kalboms, įskaitant anglų kalbą. Straipsnio atspirties taškas – terminų vartosena estų kalboje, tačiau anglų kalba yra ir lingua franca, ir pagrindinė darbinė terminų standartizacijos kalba, todėl daugiausia dėmesio skiriama anglų kalbai. Siūlomi naujadarai, kurie galėtų išspręsti angliškų terminų nevienareikšmiškumo problemą. Siekiama sąvokų sistemos aiškumo naudojant terminų sistemą, kuri yra kiek įmanoma vienareikšmė. Straipsnyje taip pat trumpai aptariamas studentams ir net tik jiems būdingas tam tikras „sąvokos“ ir „termino“ esmės nesupratimas. Kaip matyti iš 2012 m. atliktos Estijos Terminologija | 2018 | 25 53 universitetų doktorantų apklausos, tinkamo termino radimas – viena iš pagrindinių problemų. Sunkumą parinkti tinkamus estiškus ir angliškus terminus dažnai lemia daugiareikšmiškumas. Kiekviena kalba turi tik jai būdingas morfologines, sintaksines ir darybines priemones, tačiau vienas iš svarbiausių bet kurioje specialiojoje kalboje tinkamai funkcionuojančio termino bruožų yra vienareikšmiškumas. Nepaisant to, pats pagrindinis terminas terminology žymi keturias sąvokas. Net terminologijos standarte ISO 1087-1 išskirtos dvi terminology reikšmės. Straipsnio autorius mano, kad angliškas terminas terminology bei jo atitikmenys kitomis kalbomis turėtų būti nuosekliai ir vienareikšmiškai vartojami tik vienai sąvokai – ‘mokslui apie terminus’ – žymėti ir siūlo vartoti darinį termstock vietoj standarte terminijos reikšme vartojamo termino terminology. Kai kurie kiti terminai – terminology planning, terminology work, terminology science ir designation – aptariami atsižvelgiant į jų vienareikšmiškumą ir vartojimo nuoseklumą sąvokų sistemoje. Sistemiškas terminų darbinimas ir terminijos planavimas yra būtinas kuo didesniam vienareikšmiškumui bet kurioje žinių srityje, įskaitant terminologiją, pasiekti. Gauta 2018-07-28 Peep Nemvalts Tallinn University School of Humanities, Centre for Academic Estonian Narva mnt 25, 10120 Tallinn, Estonia [email protected] 54 Peep Nemvalts | Coping with the Main Terms of Terminology