Terminografijos plėtros kryptys Lietuvos nacionalinėje Martyno Mažvydo bibliotekoje

doi.org/10.35321/term26-10 Směry rozvoje terminografie v Národní knihovně Litvy Martynase Mažvydase NIJOLĖ BLIŪDŽIUVIENĖ Národní knihovna Litvy Martynase Mažvydase VIOLETA ČERNIAUSKAITĖ Národní knihovna Litvy Martynase Mažvydase A B S T R A K T Článek shrnuje praxi správy a normování terminologie relevantní pro knihovnictví v Národní knihovně Litvy Martynase Mažvydase. Vymezuje nejdůležitější směry terminologického výzkumu, textové správy termínů, přípravy terminologických slovníků a standardizace. Slovníky Bibliotekininkystės, bibliografijos ir knygotyros terminų (1990–1999) a Bibliotekininkystės, informacijos ir knygotyros terminų (2019), které připravila Národní knihovna, a mimořádně důležitá činnost v oblasti standardizace odborné činnosti jsou analyzovány v kontextu zkušeností s přípravou mezinárodních a zahraničních terminologických zdrojů. Byly stanoveny nejbližší priority terminografické činnosti a očekávané výsledky s ohledem na vývojové trendy Informačního systému digitálních jazykových zdrojů Litvy a na tradice terminologické činnosti národních knihoven sousedních zemí. KLÍČOVÁ SLOVA: knihovnictví, informační vědy, terminologie, terminografie, terminologie, standardizace, lexikografie, informační technologie, Národní knihovna Litvy Martynase Mažvydase. S O U H R N Článek shrnuje praxi správy a standardizace terminologie knihovnictví a informační vědy (LIS) v Litevské národní knihovně Martynase Mažvydase. Bylo třeba zdůraznit nejvýznamnější lexikografické trendy při přípravě Slovníku termínů knihovnictví a bibliografie (1990–1999) a Litevsko-anglického slovníku termínů knihovnictví, informační vědy a knižní vědy (2019), jakož i zdroje související se standardizací mezinárodní terminologie. Priority činností a očekávané výsledky byly stanoveny s přihlédnutím k rozvoji Informačního systému digitálních zdrojů litevského jazyka a tradicím terminologické činnosti národních knihoven po celém světě, přičemž se bral v úvahu Terminologija | 2019 | 26 2 0 9 vývoj Informačního systému digitálních zdrojů litevského jazyka a tradice terminologické činnosti národních knihoven po celém světě. KLÍČOVÁ SLOVA: knihovnictví, informační věda, informační technologie, terminologie, lexikografie, standardizace, Litevská národní knihovna Martynase Mažvydase. Termín „knihovnictví“ je v globálních terminologických sítích stále obtížnější identifikovat. Nové nástroje informačních technologií a počítačové lingvistiky dnes umožňují vytvářet a spravovat rozsáhlé vícejazyčné toky terminologických dat. Veškeré informační systémy jsou založeny na řádně uspořádané a standardizované terminologii a jejich kvalitu často určují zvolené terminologické zdroje. Proto nabývá tvorba a harmonizace odborných slovníků, tezaurů, ontologií a dalších terminografických nástrojů mimořádného významu v ekonomice intelektuálních znalostí s vysokou přidanou hodnotou. V nové strategii provádění evropského rámce interoperability, kterou 23. března 2017 zveřejnilo Generální ředitelství Evropské komise pro informatiku, se zdůrazňuje, jak důležité je uvědomit si, že „data a informace jsou společenským bohatstvím, které by mělo být řádně vytvářeno, shromažďováno, spravováno, chráněno a uchováváno a o které by se mělo náležitě dělit“ (COM 2017: 134 final). Bylo také konstatováno, že v současnosti je třeba upřednostňovat důsledně a všeobecně uplatňované informační standardy a specifikace, neboť dříve se tato priorita přiznávala technickým standardům, které již několik desetiletí podporují technickou interoperabilitu sítí. Moderní knihovnictví se stalo jednou z nejvíce standardizovaných a regulovaných oblastí činnosti; jeho lexikum tvoří především průběžně aktualizovaná vydání mezinárodních standardů, příruček, předpisů a pravidel. Vývoj knihovnické terminologie v posledních letech nejvýrazněji ovlivnil mimořádný nárůst norem a právních dokumentů v této oblasti: překlady standardů a směrnic Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (IFLA) i dokumentů jiných mezinárodních organizací tvoří soubor terminologických dat, který se mění nejrychleji a reaguje na nové potřeby a možnosti mezinárodní integrace. Jde o specifický rys knihovnické terminografie, jenž ji nutí pohybovat se po stejné dálnici jako počítačové technologie a vyžaduje odpovídající kompetence, technologie a zdroje. Proto se rozsah a obsah profesní terminologie knihovníků v globálních informačních sítích a systémech stávají důležitějšími nejen pro samotnou profesní komunitu, ale také pro uživatele těchto systémů. 210 Nijolė Bliūdžiuvienė | Violeta Černiauskaitė Terminografijos plėtros kryptys Lietuvos nacionalinėje Martyno Mažvydo bibliotekoje V souvislosti se stým výročím Litevské národní knihovny Martynase Mažvydase (dále jen Národní knihovna) jsme si stanovili za cíl shrnout a zhodnotit zkušenosti s uspořádáním terminologie, které se v ní nashromáždily. K dosažení tohoto cíle jsme formulovali hlavní výzkumné úkoly: analyzovat terminologické zdroje shromážděné v Národní knihovně, systematizovat bibliografické informace o nich, provést knihovědnou analýzu obsahu a vnějších znaků typologie pramenů, zhodnotit probíhající práce na uspořádání terminologie v historickém kontextu a určit nejperspektivnější způsoby dalšího rozvoje této činnosti. Výzkum vychází z bibliografické, typologické a statistické analýzy identifikovaných zdrojů a z popisných a faktografických metod systematizace identifikovaných materiálů. S T A N D A R D I Z A C E V celosvětové praxi je knihovnictví považováno za odvětví informační vědy, a proto se ustálil trend řízení a rozvoje společné terminologie. V klasifikaci norem vypracované Mezinárodní organizací pro normalizaci jsou normy terminologie a terminografie zařazeny do skupiny prvního klasifikačního pole (01. 020), zatímco slovníky jsou vyčleněny do samostatné skupiny (01. 040), která zahrnuje standardizovanou terminologii archivnictví, knihovnictví, dokumentace a informací (01. 040. 01). Do této skupiny patří také standardizovaná terminologie informačních technologií (01. 040. 35) a papírenských technologií (01. 040. 85). Normy archivnictví, knihovnictví a dokumentace, které spadají do informačních věd, jsou zařazeny do rychle se rozrůstající skupiny klasifikace ISO (01. 140. 20). Samostatnou skupinu tvoří normy pravopisu a transliterace důležité pro knihovníky (01. 140. 10). Množstvím se vyznačuje také terminologie zaznamenaná v nakladatelských normách (01. 140. 40), avšak terminologie elektronického publikování je rozptýlena v různých oborových normách. Totéž se stalo u většiny ostatních termínů označujících získávání, šíření a využívání informací. V mezinárodní normě pro výkladový slovník LST ISO 5127:2017 Informacija ir dokumentavimas. Pagrindai ir aiškinamasis žodynas (totožné s ISO 5127:2017 Information and documentation – Foundation and vocabulary) převažují knihovnické termíny. Jsou v ní systematicky uspořádány terminologické oblasti dokumentů, datových nosičů a jejich částí, jakož i termíny týkající se dokumentačních institucí – archivů, knihoven a muzeí a jejich fondů; jsou v ní normalizovány termíny plánování, rozvoje, doplňování, uchovávání fondů a vyhledávání— Terminologija | 2019 | 26 2 1 1 —, obsahové analýzy, zprostředkování a popisu, přičemž termíny popisující využívání, péči, správu a služby v oblasti informací a dokumentů jsou uvedeny s podrobnými definicemi. Tato norma upravuje mimořádně aktuální právní aspekty informací a dokumentace: termíny týkající se literárního, uměleckého a průmyslového vlastnictví, jakož i normy pro pojmy upravující autorská práva, soukromí a přístup k informacím. V různých kontextech této mezinárodní normy jsou více než dvě stě padesátkrát zmíněny složené i jednoduché termíny, jejichž součástí je část slova bibliotek*. V předmluvě normy se upozorňuje, že současnou oblast dokumentace charakterizuje užší mezioborová spolupráce, a proto se někdy propojují jednotlivé profesní oblasti a takové profese, jako jsou knihovnictví, archivnictví, textová dokumentace, redakční práce, dokumentace médií, tisk, vydavatelství, zvukové a obrazové dokumenty, vysílání, muzejnictví, konzervace dokumentů aj. (LST ISO 5127:2017). Tvůrci mezinárodní normy pro výkladový slovník termínů se domnívají, že norma ISO 5127 by měla být nástrojem, který pomůže zprostředkovat a adekvátně porozumět komplexní terminologii oblasti dokumentace a zároveň umožní užší vzájemnou spolupráci při respektování samostatnosti specifické terminologie různých souvisejících organizací, jejich tradic a zachování termínů konkrétních pracovních postupů v těchto oblastech. Nové vydání mezinárodní normy pro terminologický slovník ISO 5127:2017 je zásadním zdrojem normalizované terminologie, o který se lze opřít při přípravě jejích verzí v národních jazycích; pomůže tak přesně porozumět jednotlivým termínům a v případě potřeby používat jejich přesné ekvivalenty v jiných jazycích. Neméně důležitá je vzdělávací role terminologické normy – rozsáhlý soubor termínů pomáhá lépe pochopit oblast informací a dokumentace a připravit se na další studium i vědecký výzkum v této oblasti. S ohledem na technologický vývoj mohou být obsah a struktura slovníku zdrojem pro vhodnou formalizaci pojmů v aplikačních IT řešeních a také poskytnout potřebný materiál k tvorbě budoucích ontologií v oblasti dokumentace a informačních věd, jejichž cílem je zlepšovat fungování automatizovaných IT procesů. Při přepracovávání dokumentace a jejích procesů na základě pojmů a modelů vycházejících z IT se význam terminologie určené pro tuto oborovou oblast a v ní používané ani důležitost terminologické přesnosti nesnížily. Naopak, stávají se ještě důležitějšími, protože při automatizovaném zpracování dat musí být termíny označující objekty ještě přesnější. Proto je nezbytné zachovat soulad mezi dokumentací a pojmy informačních technologií používanými v této oborové oblasti— 212 Nijolė Bliūdžiuvienė | Violeta Černiauskaitė Terminografijos plėtros kryptys Lietuvos nacionalinėje Martyno Mažvydo bibliotekoje — a usilovat o sladění termínů a pojmů tak, aby byl jasně patrný integrovaný obecný systém dokumentace a prostředků, které využívá. Standardizace knihovnické terminologie se v posledních letech stala nejaktuálnější součástí terminografické práce Národní knihovny1, protože počet dokumentů upravujících činnost knihoven neustále rostl. Standardizace na národní úrovni v oblasti informací a dokumentace začala v roce 1998, kdy byl z podnětu Národní knihovny založen technický výbor LST TK 47. Na základě analýzy oficiálních dokumentů o činnosti technického výboru lze konstatovat, že tento výbor byl budován systematicky a odpovědně, s ohledem na možné perspektivy dalšího rozvoje. Od roku 2004 se do činnosti technického výboru LST TK 47 Informacija ir dokumentavimas zapojili zástupci hlavních archivů v zemi, odborníci z muzeí, vědeckých a státních institucí i soukromých organizací. Účast na činnosti technického výboru je nepochybnou formou meziodvětvového partnerství a integrace paměťových institucí. Knihovny se nejen jako první zapojily do národní normalizační činnosti organizované podle zásad mezinárodní a evropské standardizace, ale také při koordinaci standardizace v oblasti informací a dokumentace uskutečnily vícestupňovou reorganizaci technického výboru LST TK 47 (Bliūdžiuvienė 2010: 150). V letech 2000–2015 připravil technický výbor LST TK 47 Informacija ir dokumentavimas litevské verze 23 mezinárodních norem v této oblasti, které obsahovaly 1678 termínů (Bliūdžiuvienė 2016: 203). V letech 2016–2019 bylo soubor litevských norem pro informace a dokumentaci rozšířen o 35 norem, z nichž pouze 2 jsou litevskými verzemi mezinárodních norem (LST 2019). Podle údajů z druhé poloviny roku 2019 spadalo pod LST TK 47 Informacija ir dokumentavimas 167 platných norem, z nichž 15 je v litevštině. V Litvě bylo bohužel překladatelsky převzato pouhých 10% mezinárodních norem, ostatní byly převzaty reprodukcí, tj. nebyly přeloženy do litevštiny, nebo byly přeloženy v odborném prostředí, ale nebyly oficiálně schváleny; přesto patří do nezbytného souboru odborných termínů. 1Článek vychází z definice terminografie uvedené v mezinárodní normě LST ISO 1087-1:2005. Terminologijos darbas. Aiškinamasis žodynas. 1 dalis. Teorija ir taikymas (totožné s ISO 1087-1:2000) a z jejího podrobnějšího výkladu, který zdůrazňuje, že „současná terminografie zahrnuje jakékoli shromažďování, zpracování a prezentaci terminologických údajů: tvorbu slovníků, vytváření terminologických databází a bank, standardizaci termínů (Gaivenytė-Butler 2018: 27), přičemž je třeba upozornit na to, že terminologická norma je slovník normalizovaných termínů, který se připravuje podle stejných terminografických zásad jako terminologické slovníky“ (Gaivenytė-Butler 2018: 32). Terminologija | 2019 | 26 213 Proto rychlá tvorba norem upravujících činnost knihoven a překlady mezinárodních standardů a dalších dokumentů v Národní knihovně vytvářejí příznivé podmínky pro rozvoj národní terminologické databáze knihovnictví a poskytují více možností začlenění do mezinárodního kontextu odborné terminologie. Důležité je také to, že odborné terminologické standardy se sestavují podle zásad systematických slovníků, a proto je lze nejsnáze začlenit do terminologických databází či jiných datových souborů. Právě rychlé standardizační procesy a jejich rozsah nejvíce ovlivnily současný vývoj knihovnictví, vznik nových termínů a změny. Knihovníci navíc musí jako první soustavně identifikovat a přesně popsat každý nový tištěný či digitální textový, zvukový, obrazový nebo integrovaný zdroj, proto musí být vytvořené termíny v této oblasti schváleny jazykovědci a dobře známy celé komunitě. TVORBA TERMINOLOGICKÝCH SLOVNÍKŮ Terminologie knihovnictví se však v tomto složitém komplexu informačních věd vyznačuje mimořádně starými a bohatými tradicemi, sahajícími nejen do dob písemné, ale i ústní komunikace lidstva. Nahromadily se také zkušenosti s tvorbou terminologických slovníků sahající téměř tři století do minulosti. Již v letech 1802–1804 vyšel třísvazkový abecední Bibliologijos aiškinamasis žodynas (Peignot 1802–1804) ve francouzštině. Samotný termín knihovnictví poprvé použil německý knihovník Martynas Schrettinger, když jím označil souhrn poznatků o organizaci knihovny (Schrettinger 1834). Na rané pojetí knihovnictví a vývoj jeho terminologie měl největší vliv rozvoj knihovědných oborů a polygrafická praxe i praxe vydávání knih. První Poligrafijos žodynas, vydaný roku 1735, byl již dvousvazkový (Barrow 1735). Knihovnictví a jeho terminologii na konci 19. a počátku 20. století nejvíce obohatila dokumentalistika, která rozšířila pojetí dokumentu a terminologii klasifikace, systematizace a struktur poznání a publikací, jež se uplatňuje nejen v knihovnách. Informační paradigma se v knihovnictví prosadilo až po druhé světové válce, kdy se technologické informační systémy začaly zavádět mnohem rychleji. Současné knihovnictví je proto považováno za součást informačních a komunikačních věd (VLE 2003: 161). Mnohovýznamové pojetí knihovnictví, rozmanité již po několik staletí, a jeho historicky proměnlivý věcný záběr se proto odrážejí i v dnešní praxi tvorby terminologických slovníků. Identifikace těchto zdrojů je důležitá, neboť počet slovníků, příruček, encyklopedií a dalších terminologických pomůcek z oblasti knihovnictví a informací, a tím spíše z knihovědy a 214 Nijolė Bliūdžiuvienė Violeta Černiauskaitė Terminografijos plėtros kryptys Lietuvos nacionalinėje Martyno Mažvydo bibliotekoje vydavatelství nadále roste, takže výběr vhodných a spolehlivých informačních zdrojů je stále obtížnější. Zrychlila také digitalizace zdrojů terminologického dědictví, avšak ani elektronické terminologické slovníky s otevřeným přístupem často neodrážejí skutečný stav terminologie, nejsou aktualizovány a jsou dostupné bez zdrojů či jiných nezbytných vysvětlení. Analýza typologie, metodiky a strukturálních zásad, obsahu a vnějších znaků litevských i zahraničních zdrojů odborné lexikografie, kterou provedlo oddělení informačních věd Národní knihovny (Černiauskaitė 2017), ukázala, že mezi 110 identifikovanými relevantními zdroji pro knihovníky převažovaly výkladové slovníky a encyklopedie s dlouhou tradicí, které se dočkaly několika vydání. Proto je tak důležité dále zkoumat historii terminologických zdrojů v těchto oblastech a dobře ji znát. Fondy Národní knihovny obsahují přibližně 70% různých typů tištěných zahraničních terminologických slovníků a encyklopedií z oblasti knihovnictví. Dalších 20% zdrojů v této oblasti tvoří slovníky s otevřeným přístupem a jejich počet rychle roste, což vytváří příznivé prostředí pro rozvoj terminografie v různých podobách. Mezi zdroji z oblasti knihovnictví a informací vydanými v posledních letech převažují anglickojazyčné slovníky, což souvisí také s mezinárodní standardizací těchto procesů. V oblasti knihovědy a vydavatelství je však mnoho zdrojů ve francouzštině, ruštině a němčině. Bohatou odbornou terminologií s podrobnými vysvětleními a četnými odkazy na obrazové zdroje se vyznačuje jeden z celosvětově nejcitovanějších Bibliotekininkystės ir informacijos mokslų žodynas v angličtině (Online Dictionary for Library and Information Science, ODLIS). Výjimečným terminologickým rysem současného knihovnictví je však množství vícejazyčných zdrojů, které vyplývá z nutnosti překládat mezinárodní profesní standardy do národních jazyků, například mezinárodní standard pro bibliografický popis. Jemnosti překladu a pojetí mezinárodního vícejazyčného slovníku katalogizačních termínů lze studovat ve 27 jazycích, včetně litevštiny (MulDiCat 2012). Terminologie informačních věd je systematizována také v rozsáhlých encyklopediích. Některé z nich získaly ocenění a tituly nejlepších informačních publikací. Terminologické bohatství se skrývá v 73svazkové Bibliotekininkystės ir informacijos mokslų enciklopedijoje, kterou připravovalo 1300 předních odborníků z jednotlivých oborů (Kent, Lancour 1968–2003). Encyklopedie se navíc vyznačují pečlivě sestavenými jmennými a věcnými rejstříky, které usnadňují identifikaci termínů. Máme encyklopedie v deseti, sedmi, čtyřech i jednom svazku, a to nejen v angličtině, ale také v němčině, ruštině a polštině, neboť v nich jsou popsány Terminologija | 2019 | 26 215 nikoli slova, ale samotné jevy, události a lidé – to je vynikající, jakoby již připravený terminologický korpus s podrobnými a přesnými kontexty. Ačkoli je věcný obsah knihovnických termínů v mnoha případech velmi jasně vymezen a na mezinárodní úrovni unifikován, prostředky jazykového vyjádření jsou národní. To však neznamená, že nemáme žádný čistě národní věcný obsah termínů, který bychom nemohli předložit mezinárodní komunitě, zejména při přípravě dvojjazyčných či vícejazyčných terminologických slovníků. Terminografie informatiky a výpočetní techniky se vyznačuje soustavným vývojem (Gaivenytė-Butler 2018: 33). To vytváří mimořádně příznivé předpoklady pro terminologickou práci i v dalších souvisejících oblastech. Terminologický výzkum, který se v Národní knihovně provádí od roku 1986, umožnil shromáždit jedinečnou databázi poznatků a údajů z knihovnictví a příbuzných oborů. Historiografický výzkum odborného jazyka, který zahájil zakladatel terminologického oddělení Vytautas Rimša, umožňuje analyzovat knihovnickou terminologii již v kontextu prvních tištěných knih a systematicky zaznamenávat její stále početnější a rozmanitější zdroje (Ralyte, Rimša 1989). První slovník knihovnických termínů vyšel v roce 1956, kdy Knižní komora Litevské TSR vydala první sešit Bibliotekinės ir bibliografinės terminologijos žodyno, sestavený Izidorijem Kisinasem (BBT: 1956). Tehdy se podařilo vydat pouze jeden sešit plánovaného výkladového litevsko-ruského terminologického slovníku, jehož termíny vhodné k užívání schválila tehdejší Terminologická komise Litevského institutu jazyka a literatury Akademie věd Litevské TSR. Teprve po čtyřech desetiletích se opět podařilo sjednotit odborníky a vědce z Národní knihovny Litvy, Litevského jazykového institutu a Vilniuské univerzity a v letech 1990–1999 vyšly čtyři sešity výkladového Bibliotekininkystės ir bibliografijos terminų žodyno s 2237 systematicky uspořádanými termíny (jazykový redaktor St. Keinys), určenými pro oblast dokumentů a vydavatelství, bibliografie, katalogizace a budování i správy knihovních fondů (BBTŽ: 1990–1999). V té době se aktivně zpracovávala terminologie knihovědy. V encyklopedickém slovníku Knygotyra, který vydala Vilniuská univerzita v roce 1997, byla mezi aktuálními termíny z dějin knihy a knihovědy uvedena řada bibliografických a knihovnických termínů s vysvětleními a příklady různého rozsahu. S dalším rozvojem tradic vědy o knize v Litvě se soustavně zpracovává i terminologie těchto oborů: v různých učebních materiálech a dalších publikacích se zveřejňují seznamy nejdůležitějších termínů, aktualizované a doplněné o nové definice. Velká pozornost se harmonizaci odborné terminologie věnuje ve vědeckých pracích Fakulty komunikace Vilniuské univerzity- 216 Nijolė Bliūdžiuvienė | Violeta Černiauskaitė Terminografijos plėtros kryptys Lietuvos nacionalinėje Martyno Mažvydo bibliotekoje jejích vědců, v nichž jsou nejpodrobněji rozebírány jednotlivé termíny nebo jsou předkládány terminologické glosáře, které mají pro vzdělávací proces velký význam. V současnosti lze v Národní knihovně vymezit několik hlavních směrů zpracování knihovnické terminologie: identifikace odborné terminologie knihovníků; kontextová a srovnávací analýza a systematizace; tvorba terminologických údajů; hodnocení a schvalování termínů; standardizace termínů; příprava nového vydání terminologického slovníku; harmonizace termínů s dokumenty upravujícími daný obor na národní a mezinárodní úrovni; zveřejňování normovaných termínů a jejich začleňování do dalších litevských, zahraničních či mezinárodních terminografických zdrojů, databází, bank a korpusů. Mezioborová Terminologijos komisija působící v Národní knihovně doporučila zveřejňovat zdroje průběžně budované, doplňované a zpřesňované terminologické databáze v podobě terminologického slovníku, který bude přístupný širšímu okruhu uživatelů a snadno srozumitelný. Vždyť publikované práce z knihovnické terminologie představují pouze malou část údajů, které jsou v současnosti veřejně dostupné. Předpoklady pro přípravu nového dvojjazyčného Bibliotekininkystės, informacijos ir knygotyros (BIK) lietuvių–anglų kalbų terminų žodynui (autoři dr. Nijolė Bliūdžiuvienė a dr. Jonas Vytautas Valiukėnas) vytvořily v roce 2019 intenzivní procesy standardizace, výzkumu a normování termínů odborné komunikace knihovníků v předchozích letech a neustále rostoucí tok anglicky psané odborné literatury a informací. V novém připravovaném terminologickém slovníku byla provedena podrobná inventarizace termínů z oboru knihovnictví. Dvacet let po vydání posledního výkladového Bibliotekininkystės ir bibliografijos terminų žodyno (BBTŽ 1990–1999) se podařilo systematizovat více než osm tisíc litevských termínů s anglickými ekvivalenty. U příležitosti stého výročí Národní knihovny je zřejmé, jak se knihovnická terminologie rozrostla a jakými směry se vyvíjela, přičemž si zachovala úzké vazby na termíny informačních věd a knihovědy. Jsou důležité i pro podstatně širší okruh uživatelů – vědce, odborníky, výzkumníky i další zájemce, kteří se průběžně podílejí na činnosti v oblasti vědeckých informací, dokumentární komunikace, kulturního dědictví a paměťových institucí. Cílem tohoto slovníku je rovněž přispět ke kodifikaci spisovné litevštiny a upozornit na neustále vznikající nové termíny, které odrážejí zásadní technologické a manažerské změny v činnosti knihoven. Za tímto účelem byl z iniciativy J. V. Valiukėnase zvolen obvyklý abecedně hnízdový princip uspořádání termínů ve slovnících a vytvořen nový model terminologického slovníku, který se v knihovnické praxi- Terminologija | 2019 | 26 2 1 7 V praxi se používá poprvé. To umožní snáze identifikovat odbornou knihovnickou terminologii v širším kontextu obecné litevštiny a rozpoznat souvislosti mezi odbornými knihovnickými termíny a termíny příbuzných vědních oborů, zejména informatiky. Výzkum terminologie v tomto směru bude pokračovat. Přestože mají odborníci k dispozici velkou rozmanitost nástrojů a metod terminologické standardizace, znovu začínají více oceňovat kvalitu soustavné a důsledné přípravy tištěných slovníků. V Národní knihovně se připravuje také vícejazyčný výkladový slovník knihovnických termínů, takže obsah těchto slovníků lze průběžně aktualizovat a využívat při tvorbě dalších terminografických produktů. Vždyť rozmanitost jazykových vyjádření teoretických pojetí knihovnictví a technologických řešení dnes mohou zachycovat velmi různorodé terminografické produkty: seznamy termínů, výkladové slovníky, překladové slovníky, systematické slovníky a tezaury, encyklopedie a encyklopedické slovníky, terminologické normy, terminologické banky, korpusy, specializované terminologické databáze a databáze frazeologických spojení. Knihovnická terminologie, utvářená po staletí a v určitých obdobích systematicky uspořádávaná, prošla mnoha zkouškami, avšak současný prudký rozvoj technologií a globalizace přináší největší výzvy pro tvorbu termínů, jejich správu, standardizaci a užívání (Bliūdžiuvienė 2007: 62). Příčinou je také rychle se měnící technologický vývoj zdrojů obecného jazyka a nové ideologie a koncepce digitálních jazykových zdrojů, založené na logice pojmového inženýrství, interoperability a spolupráce. Knihovníci budou muset v blízké budoucnosti řešit výzvy rozvoje moderního jazyka, které již identifikovali litevští lingvisté: zajistit interoperabilitu stávajících zdrojů a jejich propojení sémantickými vztahy, vytvořit možnosti využívání integrovaných lexikografických zdrojů litevštiny a propojit slovní síť litevštiny se slovními sítěmi jiných jazyků. TEXTOVÁ SPRÁVA TERMÍNŮ Je zřejmé, že většina pokladu knihovnické terminologie se skrývá v odborném tisku. Jde nejen o nejsložitější, ale také o nejzajímavější část terminologické práce. Terminografické objevy rozptýlené v nejrůznějších zdrojích odborného tisku se stále obtížně strukturují a odhalují se se zpožděním, ačkoli jejich digitální či digitalizovaná podoba by umožnila využívat technologie automatického rozpoznávání termínů. Odborný jazyk knihovníků je však jazykem užívaným v daném oboru, jehož charakteristickými rysy jsou specifické výrazové prostředky, tedy nejen terminologie, ale i frazeologie, stylové a syntaktické rysy. 218 Nijolė Bliūdžiuvienė | Violeta Černiauskaitė Terminografijos plėtros kryptys Lietuvos nacionalinėje Martyno Mažvydo bibliotekoje Nejlépe by je zachytily přesné a podrobné korpusy určené k výzkumu odborného jazyka. Zkušenosti s obecnými i specializovanými korpusy, které se v Litvě v poslední době značně rozšířily, umožňují jejich mimořádně univerzální využití v terminologické práci. Korpusy z oblasti informací a komunikace by bylo možné snadno začlenit do těch stávajících; významně by je doplnily a rozšířily možnosti analýzy psaného jazyka vědecké komunikace a pomohly prohloubit porozumění odborným oblastem. Ti, kdo hledají autentické příklady a zdroje odborného jazyka, by je mohli používat jako encyklopedické nebo kontextové slovníky. S ohledem na aktuální potřeby překladu odborné knihovnické terminologie a na potřebu optimalizovat a zpřístupňovat výsledky této náročné práce by bylo možné vytvářet a rozvíjet specializovanou databázi frazeologických spojení, která by zaznamenávala specifické překladatelské zkušenosti z jiných jazyků. Pro knihovníky jsou v současnosti nejaktuálnějšími otázkami překladové konstrukce z angličtiny, metafory, odborný žargon, vícevýznamová slova a další gramatická spojení, která již byla odborně přeložena, ale do slovníků, norem ani jiných publikovaných zdrojů se nedostala. V kontextu obecných nástrojů automatického překladu, kde se objevují značně kontroverzní příklady překladů, je obtížné je určit. V takových případech by se do databáze frazeologických spojení hodily zařadit i nedoporučované překlady zaznamenané v jiných zdrojích (Grigas, Pedzevičienė 2015). Při hledání nejvhodnější struktury pro plánovaný rozvoj správy knihovnické terminologie byly přezkoumány také nejnovější nástroje pro tvorbu lexikonů, které umožní zachytit co nejrozmanitější vztahy mezi kontexty termínů. Vždyť text je soubor údajů vyjádřených znaky, symboly, slovy, slovními spojeními, odstavci, větami, tabulkami nebo jiným uspořádáním znaků, jehož cílem je sdělit význam, přičemž se předpokládá, že jeho porozumění vychází ze znalostí čtenáře o přirozeném nebo umělém jazyce (LST ISO 5127:2017: 63). K segmentaci takto složité struktury je nutný zvlášť uspořádaný a naprogramovaný soubor dat, označovaný jako databáze. Mohla by v něm být umístěna snadno spravovatelná a uživatelsky přívětivá obrovská databáze s integrovanými multimediálními zdroji, jakou je Databáze neologismů litevského jazyka s integrovaným nástrojem pro výslovnost neologismů litevského jazyka. To je mimořádně účelné, protože naše odborná terminologie se tak rychle mění a obohacuje. Například v Databázi neologismů litevského jazyka je již zaznamenána historie užívání termínu bibliomūšis včetně příkladů kontextového užití (Miliūnaitė 2011). V zahraničí se již stalo běžnou praxí začleňovat zvukové a obrazové materiály do vícejazyčných terminografických zdrojů, které se chytře využívají již ve školách— Terminologija | 2019 | 26 219 …cejí. Všechny velké internetové slovníky angličtiny, francouzštiny, němčiny a dalších jazyků mají integrované systémy údajů o výslovnosti. Nejdůležitějším rysem moderního datového úložiště je, že je vytvářejí odborníci a poskytují uživatelům jako neúplnou, neustále se měnící, tedy aktuální a společným úsilím spravovanou a často také udržovanou faktografickou databázi termínů, která nejpřesněji ukazuje, jak se mění lexikum odborného jazyka. Do vhodně strukturovaného datového úložiště propojeného s dalšími integrovanými zdroji by se mohlo vejít mnohem více jevů odborného jazyka knihovníků: symboly, jména, termíny, ekvivalenty termínů, terminologická spojení, zkratky, synonyma, kontexty, zdroje, autoři termínů, speciální ekvivalenty v jiných jazycích, tvary, status užívání a další ukazatele nezbytné pro analýzu užívání termínů. Datové úložiště by navíc pomohlo komplexně vyřešit problém prezentace termínu a terminologického spojení, který se v jiných terminologických nástrojích, například ve slovnících či normách, řeší obtížně, a který je nezbytný pro správnou tvorbu nových termínů. Většina termínů označujících oblasti bibliografického popisu nebo jiné jeho prvky jsou terminologická spojení, tedy slovní spojení, jejichž součástí je alespoň jeden termín a další lexikální jednotky s proměnlivým pořadím, jejichž výběr určuje hlavní termín. Například na základě terminologického spojení oblast seriálu a vícedílného monografického zdroje se tvoří další nezbytné prvky mezinárodního bibliografického popisu: hlavní název vícedílného monografického zdroje, společný název seriálu, podnázev seriálu nebo vícedílného monografického zdroje a podobně. To je důležité také při sestavování četných a často používaných spojení s jinými termíny; například termín vyhledávání má mnoho terminologických spojení a různých rozšíření: vyhledávání podle citovaných dokumentů, vyhledávání podle slovního spojení, vyhledávání obsahu v systému Google atd. Lze je snadno zaznamenávat v korpusech nebo datových úložištích, obtížně se však normují v termínových slovnících, které obvykle používáme; navíc nám často chybí čas i znalosti, abychom sami pokaždé vytvářeli nová terminologická spojení, zvláště když je třeba je přeložit z některého cizího jazyka. Je nezbytné vytvořit vhodné nástroje nejen k zaznamenávání zdrojů termínů, ale také autorství jejich tvůrců. Významný jazykovědec a terminolog doc. St. Keinys, který obohatil terminologii knihovnictví o velké množství nových termínů, zdůraznil, že zaznamenávání všech doložených významů termínu, včetně historických, by bylo opodstatněné a mělo by velkou vědeckou a poznávací hodnotu. Poznamenal, že litevské termíny bývají zpravidla zpracovávány později než odpovídající 220 Nijolė Bliūdžiuvienė | Violeta Černiauskaitė Terminografijos plėtros kryptys Lietuvos nacionalinėje Martyno Mažvydo bibliotekoje termíny v jiných jazycích, což umožňuje vyhnout se nedostatkům a chybám terminologie jiných jazyků a učinit vlastní terminologickou soustavu soudržnější, přesnější a vzornější. Navrhoval proto, aby se před zahájením terminologické práce zjistilo, v kterém jazyce je daná terminologie nejlépe uspořádána (Keinys 1994: 13). Hlavní databáze terminologie knihovnictví v litevštině, angličtině, španělštině, francouzštině, ruštině a němčině, spravovaná v Národní knihovně, umožňuje tyto termíny snadněji upřesňovat, analyzovat a tvořit a integrovat tato data do odborných kontextů v jiných jazycích. Udržují se také úzké kontakty a vyměňují informace s kolegy-terminology z národních knihoven Estonska a Lotyšska, studují se jejich zkušenosti a zároveň se zpřístupňují nashromážděná data o terminologii knihovnictví. Při analýze průniku terminologie knihovnictví v lotyštině a litevštině bylo zjištěno, že v současnosti lze nejvíce společných otevřených knihovnických termínů nalézt na terminologické platformě vytvořené lotyšskou společností Tilde, která úspěšně rozvíjí jazykové technologie, Tilde Terminology. Je do ní integrován vícejazyčný tezaurus Evropské unie EuroVoc ve 23 jazycích Evropské unie a projekt EuroTermBank, rozvíjený ve 33 jazycích, v němž lze nalézt více než 35 000 litevských termínů z knihovnictví, lingvistiky, výpočetní techniky a dalších oborů. Při zkoumání zvláštností terminologie knihovnictví v lotyštině a litevštině bylo zjištěno, že ekvivalenty těchto termínů, jejich podoby a způsoby prezentace se v obdobných databázích liší v důsledku používání různých lexikografických zdrojů. Vhodný výběr zdrojů, jejich průběžná aktualizace a technologická kontrola se staly jedním z nejaktuálnějších problémů harmonizace odborné terminologie. Cílem je, aby se dnes z velké části již standardizovaná terminologie knihovnictví zveřejňovala rovněž soustavně a ve vhodných podobách, dále se analyzovala a rozvíjela a aby se přitom vytvářela přímá spojení s uživateli. Šíření vytvořeného produktu je sice obvykle závěrečnou fází každého výzkumu, moderní technologie však způsobují, že každý inteligentní informační systém je založen na přímých vazbách s uživateli, jejich spolupráci a dalším vlivu na vývoj celého systému. Rozmanitost terminologických služeb a produktů podněcuje kreativní myšlení, třebaže jde možná o oblast činnosti nejvíce svázanou jazykovými normami, pravidly a předpisy, jakož i vnitrostátními a mezinárodními dohodami. Terminologické zdroje jsou nezbytné jak pro získávání nových informací, tak pro odhalování jejich retrospektivního obsahu, jejich zásadním rysem je však přesné Terminologija | 2019 | 26 221 předávání v jakémkoli jazyce. Podle ředitelky Odboru informačních věd Národní knihovny, předsedkyně odpovídajícího národního technického komitétu LST TK 47 Informace a dokumentace při Mezinárodní organizaci pro normalizaci (ISO), dr. N. Bl.ū dž iuvienės, podporuje používání normativních termínů nejvíce jejich začlenění do právních předpisů, norem a vzdělávacích prostředků určených ke studiu a sebevzdělávání. V Estonsku se již více než deset let rozvíjejí různé programy rozvoje profesního jazyka knihovníků, které koordinuje Terminologická rada Spolku knihovníků. Z její iniciativy se každoročně pořádají dny profesního jazyka a semináře, vyhlašují se soutěže o vzdělávací pomůcky k jazyku, provádějí se další výzkumy uživatelů terminologie a materiály přednášek na jazykových seminářích pořádaných každoročně na podzim se zveřejňují na webových stránkách Estonské národní knihovny a Spolku knihovníků. V Lotyšské národní knihovně se každoročně pořádají vědecké konference věnované problémům terminologie knihovnictví a příbuzných oborů. Spolek knihovníků Litvy na základě smlouvy o spolupráci se Státní komisí pro litevský jazyk z roku 2018 usiluje o pořádání Dnů litevského jazyka, diskusí, seminářů a dalších akcí a o zvyšování kvality šíření profesního jazyka. Počet akcí zaměřených na rozvoj profesního jazyka se každoročně zvyšuje v rámci programů Litevského národního týdne knihoven pořádaných Spolkem knihovníků. Pracovníci knihoven jsou vyzýváni, aby se sami účastnili a povzbuzovali čtenáře k účasti na virtuálních kvízech z litevského jazyka pořádaných Spolkem litevského jazyka i na dalších projektech rozvoje jazyka. Profesní terminologie vzniká a rozvíjí se v podmínkách stále rychlejší komunikace, kdy se na jazyk začíná pohlížet pouze jako na nástroj komunikace, což brání pochopení jeho nejzásadnější funkce – zachování kultury a identity. Shromažďováním a uspořádáváním jedinečné zásoby terminologie knihovnictví usilujeme společným úsilím lingvistů a odborníků z různých dalších oborů o zachování pokladů jazykového dědictví i o vytváření zdrojů profesního jazyka odpovídajících současnosti. Jedinečná terminologická řešení knihovníků se proto stávají mimořádně důležitými při rozvíjení vlastních národních terminologických soustav a jejich začleňování do globálních mezinárodních sítí. ZÁVĚRY Výzkum umožnil identifikovat a posoudit kontinuitu a úspěšnost výzkumu profesní terminologie a terminografických prací prováděných v Litevské národní knihovně Martyna Mažvyda při slaďování lexikografických tradic 222 Nijolė Bl.ū dž iuvienė | Violeta Černiauskaitė Terminografijos plėtros kryptys Lietuvos nacionalinėje Martyno Mažvydo bibliotekoje s novými požadavky na normalizaci, určit nejdůležitější etapy prací, mezi nimiž vyniká počátek systematického uspořádávání termínů v posledních desetiletích 20. století, kdy se litevská terminologie knihovnictví začala uspořádávat komplexně a zkoumaly se i utvářely perspektivy jejího rozvoje. Normalizace terminologie knihovnictví se stala nejaktuálnější součástí terminografické práce v posledních několika desetiletích. Knihovny se nejen jako první zapojily do národní normalizační činnosti organizované podle zásad normalizace na mezinárodní a evropské úrovni, ale zůstávají také jejími vůdčími aktéry. Rychlá a včasná tvorba norem upravujících činnost knihoven a překlady mezinárodních norem i dalších dokumentů v Národní knihovně vytvářejí příznivé podmínky pro rozvoj národní databáze terminologických údajů z oblasti knihovnictví a nabízejí více možností začleňovat se do mezinárodního kontextu profesní terminologie. Pro litevskou terminologii představuje výzvu skutečnost, že v Litvě se prostřednictvím překladu přebírá pouhých 10 procent mezinárodních norem a do Terminologické databáze Litevského úřadu pro normalizaci se zařazují pouze termíny v nich užívané. Překlady dalších oficiálně neschválených litevských termínů se rovněž dostávají do nezbytné zásoby profesních termínů, která není veřejně přístupná. Knihovníci musí být neustále první, kdo identifikuje a přesně popíše každý nový tiskový či digitální textový, zvukový, obrazový nebo kombinovaný zdroj; usiluje se proto o to, aby termíny vytvořené v této oblasti schválili lingvisté a aby je dobře znala celá komunita. Nejvýznamnější výsledky uspořádávání terminologie knihovnictví přinesla Národní knihovna – v letech 1990–1999 zde vyšly čtyři sešity výkladového Slovníku termínů knihovnictví a bibliografie (jazykový redaktor St. Keinys), které zahrnují 2237 termínů z oblastí dokumentů a vydavatelství, bibliografie, katalogizace a budování a správy knihovních fondů. V současnosti se připravuje dvojjazyčný Litevsko-anglický slovník termínů knihovnictví, informační vědy a knihovědy (BIK), v němž se podařilo systematicky uspořádat 8000 nejaktuálnějších termínů pro knihovníky spolu s jejich anglickými ekvivalenty. Za účelem realizace projektu vícejazyčného výkladového slovníku termínů knihovnictví byla provedena analýza typologie, metodiky a principů struktury, obsahu i vnějších znaků zahraničních odborných lexikografických zdrojů, která umožnila porovnat zkušenosti s vývojem terminologie knihovnictví. Výzkum terminologie z lexikografického hlediska se plánuje dále rozvíjet, protože Terminologija | 2019 | 26 223 specialisté opět začínají více oceňovat kontinuitu a důslednost při zajišťování kvality přípravy terminologických slovníků. Textová správa terminologie je zatím nedostatečně koordinována a představuje nejméně rozvinutou část terminografické práce Národní knihovny. Termíny roztroušené v různých profesních informačních zdrojích se stále obtížně strukturují a jsou vyhledávány se zpožděním, ačkoli jejich digitální či digitalizovaná podoba by umožňovala využívat technologie automatického rozpoznávání termínů. V této činnosti by bylo vhodné rozšiřovat a doplňovat již existující korpusy a integrovat do nich texty z knihovnictví a informačních věd, které by významně obohatily a rozšířily možnosti analýzy psaného jazyka vědecké komunikace, pomohly prohloubit věcné porozumění novým oblastem a těm, kdo hledají autentické příklady a zdroje odborného jazyka, by posloužily jako encyklopedické či kontextové slovníky. V současnosti nashromážděný materiál z terminologie knihovnictví značně překračuje hranice tradičního terminologického slovníku, normy či jiných již existujících terminografických struktur, proto se při provádění dalších výzkumů intenzivně hledají nové způsoby a prostředky, jak uchovávat a využívat již shromážděná data. Za tímto účelem byly analyzovány možnosti vytvářet rozmanitější terminografické nástroje: terminologické databáze, frazeologické databáze a korpusy; zkoumají se vývojové trendy informačních systémů digitálních jazykových zdrojů. Cílem je, aby terminologie knihovnictví, která je v současnosti z velké části již standardizována, byla soustavně a vhodnými formami zpřístupňována veřejnosti, dále zkoumána a rozvíjena, aby se nacházely přímé vazby na uživatele a prostřednictvím různých vzdělávacích programů a nástrojů se rozvíjela kultura používání normativních termínů. Při analýze rozvíjených směrů správy terminologie knihovnictví a hledání nových strategií terminografické činnosti je důležité zohlednit také skutečnost, že odborný jazyk knihovníků, stejně jako většina ostatních odborných jazyků, již neexistuje izolovaně a nereaguje pouze na potřeby jediné komunity. Další úspěšný rozvoj integrovaných terminologických jazykových zdrojů v Litvě je nezbytný jak pro harmonický rozvoj terminologie jednotlivých oblastí, tak pro vzájemnou spolupráci a rozvoj ŠALTINIAI BBT 1956: Bibliotekinė ir bibliografinė terminologija, Vilnius: Lietuvos TSR knygų rūmai. BBTŽ 1990–1999: Bibliotekininkystės ir bibliografijos terminų žodynas. Sąs. 1–4, Vilnius: Lietuvos nacionalinė Martyno Mažvydo biblioteka. Gaivenis K. 2002: Lietuvių terminologija: teorijos ir tvarkybos metmenys, Vilnius: LKI leidykla. 2 2 4 Nijolė Bliūdžiuvienė | Terminografijos plėtros kryptys Lietuvos nacionalinėje Violeta Černiauskaitė | Martyno Mažvydo bibliotekoje Grigas G., Pedzevičienė S. 2015: Kompiuterijos frazynas, Vilnius: Vilniaus universitetas. Prieiga per internetą: http://ims.mii.lt/frazynas/enciklo.html. Janonis O. 2009: Bibliografijos teorija, Vilnius: Vilniaus universitetas. Keinys St. 2012: Bibliotekininkystės terminologijos apybraiža. – Lietuvių terminologijos raida, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla, 89–92. LST ISO 5127:2017: Informacija ir dokumentavimas. Pagrindai ir aiškinamasis žodynas (tapatus ISO 5127:2017 Information and documentation – Foundation and vocabulary): pakeičia LST ISO 5127:2008, Vilnius: Lietuvos standartizacijos departamentas, 2019. LST ISO 1087–1: Terminologijos darbas. Aiškinamasis žodynas. 1 dalis. Teorija ir taikymas (tapatus ISO 1087–1:2000 Terminology work. Vocabulary. Part 1: Theory and application), Vilnius: Lietuvos standartizacijos departamentas LST 2019: Lietuvos standartai, Vilnius: Lietuvos nacionalinė Martyno Mažvydo biblioteka. Prieiga per internetą: https://www.lnb.lt/paslaugos/bibliotekoms/norminiai-ir-teises-dokumentai-bibliotekininkui. Miliūnaitė R. 2011: Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga per internetą: http://naujazodziai.lki.lt/?zodis=bibliomušis. MulDiCat 2012: Multilingual Dictionary of Cataloguing Terms and Concepts, IFLA Classification and Indexing Section. Prieiga per internetą: https://www.ifla.org/publications/multilingual-dictionary-of-cataloguing-terms-and-concepts-muldicat. Ralyte A., Rimša V. 1989: Lietuvių bibliotekininkystės terminologijos raida ir tvarkyba: nuo ištakų iki 1989 metų, Vilnius: Lietuvos nacionalinė Martyno Mažvydo biblioteka. VLE 2003: Visuotinė lietuvių enciklopedija 3, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 161. LITERATŪRA Bliūdžiuvienė N. 2012: Dokumentinės komunikacijos lietuviškieji terminologiniai ištekliai. – Terminologija 19(12), 70–80. Bliūdžiuvienė N. 2016: Geroji terminologinė bibliotekų patirtis. – Terminologija 23, 196–206. Bliūdžiuvienė N. 2010: Standartizacijos vaidmuo atminties institucijų integracijos procese. Daktaro disertacija, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. Bliūdžiuvienė N. 2007: Tarptautiniai standartai kaip terminų šaltinis. – Šiandien aktualu 2(37), 62–66. COM 2017: 134 final: Europos sveikumo sistema. Prieiga per internetą: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?qid=1508393747361&uri=CELEX:52017DC0134. Černiauskaitė V. 2018: Atvirieji bibliotekininkystės terminologijos duomenys nacionalinėse bibliotekose: Latvijos, Estijos ir Lietuvos lyginamoji analizė. – Šiandien aktualu 1(58), 106–131. Prieiga per internetą: https://drive.google.com/file/d/15QsXkUIWn6N1CJdJQg3HVT×5a0utwRBJ/view arba https://www.lnb.lt/atradimai/leidiniai/kiti-leidiniai/siandien-aktualu. Černiauskaitė V. 2017: Bibliotekininkystės, knygotyros ir informacijos mokslų terminų žodynų bei enciklopedijų anotuotas bibliografijos sąrašas su nuorodomis į šaltinius, Vilnius: Lietuvos nacionalinė Martyno Mažvydo biblioteka. Prieiga per internetą: https://www.lnb.lt/paslaugos/bibliotekoms/norminiai-ir-teises-dokumentai-bibliotekininkui/terminologijos-darbai#dd. Černiauskaitė V. 2018: Intersection of Latvian and Lithuanian librarianship terminology online. – Proceedings of the international conference „Bibliotēku nozares un saskarnozaru terminoloģija: vēsturiskais un mūsdienu aspekts“, Riga, National Library of Latvia, 5 October 2018. Prieiga per internetą: http://dom.lndb.lv/data/obj/file/23129961.pdf. Černiauskaitė V. 2018: Profesinė terminija: plėtros, bendradarbiavimo ir kūrybos galimybės. – Tarp knygų 2, 17. Černiauskaitė V. 2018: Terminologijos darbai, Vilnius: Lietuvos nacionalinė Martyno Mažvydo biblioteka. Prieiga per internetą: https://www.lnb.lt/paslaugos/bibliotekoms/norminiai-ir-teises-dokumentai-bibliotekininkui/terminologijos-darbai. Gaivenytė-Butler J. 2018: Apie terminografiją ir terminų standardizaciją. – Terminologija 25, 23–38. Gaivenytė-Butler J. 2018: Informatikos ir kompiuterijos lietuviškos terminografijos ir terminijos norminimo bei tyrimų apžvalga. – Lietuviškos informatikos ir kompiuterijos terminijos tyrimai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Keinys St. 1994: Žodis bibliografijos terminų vartotojui. – Bibliotekininkystės ir bibliografijos terminų žodynas. Sąs. 3. Bibliografija, Vilnius: Lietuvos nacionalinė Martyno Mažvydo biblioteka. Terminologija | 2019 | 26 225 DEVELOPMENTS TRENDS OF THE LIBRARIANSHIP TERMINOGRAPHY AT THE MARTYNAS MAŽVYDAS NATIONAL LIBRARY OF LITHUANIA Summary At the Martynas Mažvydas National Library of Lithuania, control of the librarianship terminology has been taking the following trends since 1986: identification of the professional library terminology, its contextual and comparative analysis and categorization, creation of terminology data, evaluation and approval of terms, administration of the terminology database, standardization of terms, preparation of terminology dictionaries, conformation of terms to special national and international normative documents, publication of standardised terms and integration of terms into other terminographic sources and databases in Lithuania and abroad. The article presents consistent analysis of the main results of the terminology work: rapid processes of terminology standardization and preparation of the Dictionary of Librarianship and Bibliography Terms (1990–1999) and the Lithuanian–English Dictionary of Librarianship, Information and Book Science Terms (2019) as well as sources under preparation. A new multilingual dictionary of library terms in English, Lithuanian, French, Russian and German is under preparation and looking possibilities for being a subject in professional cooperation. The most effective period of intensive standardization of professional librarianship terminology drawing on rich experience of lexicographic control by Lithuanian specialists. The librarianship terminology, which has been developed for several centuries, faced many encounters, and many more challenges in drafting, control, standardization and usage of terms are to be met during the contemporary globalization and technological leaps. One of the most urgent issues in the harmonization of the professional terminology has become expedient development of proper sources and their choice as well as their permanent updating and technological maintenance. Such development of the integrated terminology sources in Lithuania is essential also for the evolution and interaction of terminology of various professional domains. Taking into account that professional terminology is created and developed in circumstances of universal communication, when a language is considered only a communication tool – the fact that impedes the comprehension of its fundamental function, that of preserving culture and identity. For this reason, unique terminological solutions of librarians are of great importance for fostering national terminological databases and integrating them into global international networks. Gauta 2019-08-12 Nijolė Bl iūdžiuvienė Lietuvos nacionalinė Martyno Mažvydo biblioteka Gedimino pr. 51, LT-01109 Vilnius E. paštas [email protected] Violeta Černiauskaitė Lietuvos nacionalinė Martyno Mažvydo biblioteka Gedimino pr. 51, LT-01109 Vilnius E. paštas [email protected] 226 Nijolė Bliūdžiuvienė | Terminografijos plėtros kryptys Lietuvos nacionalinėje Martyno Mažvydo bibliotekoje Violeta Černiauskaitė |