XIX a. pab.–XX a. pr. dvižodžiai sudėtiniai pavadinimai su pagrindiniu dėmeniu „liga“ ir būdvardžiu reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis

doi.org/10.35321/term27-10 Dvouslovná složená pojmenování s hlavním členem liga a závislými členy vyjádřenými přídavnými jmény z konce 19. století až počátku 20. století PALMIRA ZEMLEVIČIŪTĖ Institut litevského jazyka A N O T A C E Článek se zabývá dvouslovnými složenými pojmenováními s hlavním členem liga a závislými členy vyjádřenými přídavnými jmény, která se užívala v populárně-naučném lékařském tisku na konci 19. století až počátku 20. století (v knihách, brožurách, novinových a kalendářových článcích). Zkoumá, z jakých významových hledisek závislé členy charakterizují hlavní člen liga a jaké jsou zvláštnosti jejich vyjádření. Hlavní člen liga může být závislým členem charakterizován z různých významových hledisek – podle jeho souvislosti s nehmotnými (nejčastěji) (časem, způsobem projevování apod.) a hmotnými (zřídka) (organismem, tělesnou tekutinou, orgánem apod.) skutečnostmi. Závislé členy jsou vyjádřeny přídavnými jmény prostými, zájmennými a odvozenými (většinou). V menšině dvouslovných složených pojmenování s hlavním členem liga závislé členy označují druhové pojmy – vyjadřují charakteristický rys a je třeba je považovat za vlastní termíny. Ve většině případů tyto členy označují dočasný rys, a je proto třeba je považovat za popisná slovní spojení. KLÍČOVÁ SLOVA: medicína, termín, dvouslovné složené pojmenování, název nemoci, hlavní člen, závislý člen A B S T R A K T Článek se zaměřuje na analýzu dvouslovných složených pojmenování s liga jako hlavním členem a závislými členy vyjádřenými přídavnými jmény, která se užívala v lékařském tisku z konce 19. stoletíth až počátku 20. stoletíth psaném populárně-naučným stylem (knihy, brožury, novinové a kalendářové články). Snaží se určit, z jakých významových hledisek závislé členy charakterizují hlavní člen liga a jaké jsou specifické rysy vyjádření těchto členů. Závislý člen může hlavní člen liga charakterizovat z různých významových hledisek – podle jeho souvislosti s něčím nehmotným (obvykle) (časem, Terminologija | 2020 | 27 2 3 3 typem projevu apod.) a látkou materiální (vzácně) (organismus, tělesná tekutina, orgán apod.). Závislé prvky mají podobu jednoduchých, pronominálních a odvozených (ve většině případů) přídavných jmen. Ve vzácných případech závislé prvky složených názvů s hlavní složkou liga označují nadřazené pojmy – vyjadřují obecný specifický rys, a měly by proto být považovány za vlastní termíny. Ve většině případů závislé prvky upřesňují dočasnou vlastnost, a měly by se proto považovat za popisná slovní spojení. KLÍČOVÁ SLOVA: medicína, termín, dvouslovný složený název, název nemoci, hlavní prvek, závislý prvek ÚVODNÍ POZNÁMKY V Litvě se lékařské knihy začaly tisknout latinsky koncem 16. století. První tištěné litevské lékařské texty se objevily až v 18. století (podrobněji viz Zemlevičiūtė 2009: 39–42) a jejich počet začal růst od 19. století. Toto období by se směle dalo nazvat obdobím rozmachu a žní litevsky psané lékařské literatury. Tehdy vyšla tiskem nejen řada různě rozsáhlých populárně psaných lékařských knih a knížek1, ale o otázkách zdraví a léčby se začalo psát i v jiných typech tiskovin – v novinách a kalendářích. Množství těchto textů nepochybně vedlo také k potřebě lékařských termínů a jejich rozmanitosti. Ke cti litevských lékařů a příslušníků dalších profesí, kteří psali o lékařských otázkách, je třeba říci, že termíny hledali především v živém jazyce; když tam nenašli slova vhodná k pojmenování pojmů, nevolili nejjednodušší cestu, tedy přejímání z jiných jazyků (ačkoli ji samozřejmě nezavrhovali), nýbrž obtížnější cestu tvorby – pokoušeli se vytvářet termíny sami. Domnívám se, že proto je tehdejší litevská lékařská terminologie, třebaže se dnes může zdát nedozrálá, svérázná a zajímavá k výzkumu; poskytuje nejen poznatky z dějin medicíny, ale svědčí také o nevyčerpatelných zdrojích litevského jazyka pro potřeby terminologie. Tehdy se psalo především o nemocech a jejich léčbě. Šlo o palčivý problém dané doby (podrobněji o stavu zdravotnictví v zemi viz Grinius 1929; Micelmacheris 1959; Мицельмахерис 1967; Meškauskas 1987; Šuminas ir kt. 1988; Miežutavičiūtė 2001; Gurevičius 2007). Je tedy pochopitelné, že v publikacích daného období se nejčastěji vyskytují názvy nemocí a slovní spojení, která nemoci charakterizují z různých hledisek. 1 Je důležité poznamenat, že jejich autory nebyli pouze litevští lékaři (z významnějších jmenujme Petrase Avižonise, Juozase Bagdonase, Kazysa Griniuse, Stasysa Matulaitise, Antanase Vileišise aj.), ale také litevští intelektuálové z jiných profesí – jazykovědci, kněží, inženýři, právníci, spisovatelé aj. 2 3 4 Palmira Zemlevičiūtė XIX a. pab.–XX a. pr. dvižodžiai sudėtiniai pavadinimai su pagrindiniu dėmeniu liga ir būdvardžiu reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis Jedním ze znaků, které umožňují považovat slovní spojení za termín, je to, že pojmenovává druhový pojem z určité oblasti lidské profesní činnosti (Kvašytė 2005: 70; Кузовлева 2014: 107). Jádrem složeného termínu2 jsou slova obecné slovní zásoby a teprve jejich spojení se stává termínem (Левенкова 2015: 1399). Dvouslovný či víceslovný složený termín je z hlediska sémantiky složitým pojmenováním, které spojuje dva nebo více lexikálních jednotek v jeden celek. Stejně jako jednoslovný termín plní pojmenovací funkci, liší se však způsob tvorby těchto termínů – pro jednoslovný termín je charakteristický lexikálně-sémantický způsob, pro složený termín způsob syntaktický (Татаринов 2006: 188, 192; Кузовлева 2014: 108). Terminologická literatura uvádí, že složené termíny vyjádřené atributivními slovními spojeními jsou poměrně časté a produktivní. Tento typ slovních spojení je vhodným prostředkem k tvorbě termínů. Atributy dvouslovných složených termínů mohou být kromě podstatných jmen také přídavná jména, příčestí a číslovky (Демьянова 2019: 44). Předpokládá se, že složené termíny jsou typičtější pro mladé a dynamicky se rozvíjející vědy. Zároveň však postupem času dochází k opačnému procesu a vznikají jednoslovné termíny označující pojmy, k jejichž pojmenování byla dříve zapotřebí slovní spojení (Гросс 2015: 55). Složeným termínem3 se tedy nazývá podřadné nebo souřadné, volné nebo frazeologické spojení vzniklé gramatickou a sémantickou soudržností dvou či více slov, které pojmenovává jeden složený druhový pojem z určité oborové oblasti a užívá se ve specializovaných textech (Даниленко 1977: 104; Головин, Кобрин 1987: 47, 132; Татаринов 2006: 192; Кузовлева 2014: 108). Složenými termíny se ve svých terminologických publikacích v širším či užším smyslu zabývali všichni litevští terminologové. Existuje řada výzkumů zaměřených výhradně na složené termíny (viz Gaivenis 1963; Gaivenis 1968; Auksoriūtė 1996; Gaivenytė 2000a; Gaivenytė 2000b; Gaivenis 2004; Umbrasas 2004; Drukteinis 2011; Kitkauskienė 2011; Litevkienė 2013; Litevkienė 2014; Zemlevičiūtė 2014; Litevkienė 2015; Mitkevičienė 2019). Dvouslovné složené termíny litevského jazyka nejpodrobněji prozkoumal Kazimieras Gaivenis ve své disertační práci z roku 1969 Sudėtiniai terminai dabartinėje lietuvių kalboje. 2 Plačiau apie sudėtinio termino bruožus žr. Турчинская 2001: 1; Паршина 2009: 12; Кузовлева 2014: 109. 3 Dar plg. terminai žodžių junginiai (термины словосочетания) (Даниленко 1977: 37, 104, 132; Головин, Кобрин 1987:72), терминологiniai žodžių junginiai (терминологические словосочетания, терминосочетания) (Головин, Кобрин 1987: 43, 45; Татаринов 2006: 192). Terminologija | 2020 | 27 235 Složená pojmenování4 s hlavním členem liga a závislými členy vyjádřenými přídavnými jmény5 byla shromážděna v populárně-naučných publikacích z oblasti medicíny a zdraví z konce 19. až počátku 20. století a v dalších publikacích zabývajících se otázkami těchto oborů (novinách, kalendářích). Zkoumaný materiál tvoří 128 dvouslovných složených pojmenování (bez variant). Cílem článku je prozkoumat, z jakých sémantických hledisek závislé členy vyjádřené přídavnými jmény charakterizují hlavní člen liga a jaké jsou zvláštnosti vyjádření těchto členů. K dosažení tohoto cíle jsou stanoveny tyto úkoly: 1) shromáždit dvouslovná složená pojmenování s hlavním členem liga a závislými členy vyjádřenými přídavnými jmény z populárně-naučných knih, knížek a článků z oblasti medicíny a zdraví z konce 19. až počátku 20. století, 2) rozdělit tato pojmenování do skupin podle druhu přídavných jmen, jimiž jsou vyjádřeny jejich závislé členy, 3) v rámci těchto skupin určit významy závislých členů a typy jejich vyjádření. Při zkoumání materiálu se vychází především z analyticko-deskriptivní metody, jakož i z metody interpretační a srovnávací. Posledně uvedená metoda se používá ke zjištění, jaké jsou současné ekvivalenty názvů nemocí užívaných koncem 19. až počátkem 20. století, i když, pravdu řečeno, ne vždy se podaří určit, které nemoci historické termíny označují. Nejčastěji pomáhají samozřejmě latinské ekvivalenty, které jsou občas uvedeny vedle nich, a také kontext, tj. tematika textů, v nichž se dané termíny užívají. Pro větší srozumitelnost významu se k pojmenováním často uvádějí ilustrační věty. Termíny jsou uvedeny v původním pravopisu spolu s bibliografickými údaji – zkratkou pramene, rokem vydání, číslem (jde-li o periodikum) a stránkou. Uvedené údaje jsou řazeny chronologicky. Dvouslovná složená pojmenování jsou psána kurzivou a jejich závislé členy jsou vyznačeny tučným písmem. Varianty pojmenování6 jsou uvedeny za lomítkem. Tabulky obsahují kvantitativní údaje. 4 V článku se používá sémanticky širší termín složené pojmenování, protože ne všechna pojmenování s hlavním členem liga lze považovat za termíny (podrobněji viz oddíl „O (ne)terminologičnosti dvouslovných složených pojmenování s členem liga“). 5 Je třeba říci, že ve zkoumaném materiálu byla nalezena dvouslovná složená pojmenování s hlavním členem liga, jejichž závislé členy jsou vyjádřeny genitivem podstatného jména a příčestími, avšak tento článek se vzhledem k rozsáhlosti materiálu omezuje pouze na pojmenování, jejichž závislé členy jsou vyjádřeny přídavnými jmény. 6 Za varianty se v článku považují závislé členy, které se liší formou, např.: bjauri ir biauri, baisi ir baigė, aštri ir asztri, lytiška ir lytiškos, vandeninė ir vandeninė, epidemiska ir epidėmiška aj. Někdy se liší i hlavní člen, např. liga ir Liga. 236 Palmira Zemlevičiūtė XIX a. pab.–XX a. pr. dvižodžiai sudėtiniai pavadinimai su pagrindiniu dėmeniu liga ir būdvardžiu reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis O (NE)TERMINOLOGIČNOSTI DVOUSLOVNÝCH SLOŽENÝCH POJMENOVÁNÍ S ČLENEM LIGA Ve zkoumaných textech se vyskytují dvouslovná složená pojmenování s hlavním členem liga, která lze interpretovat dvojím způsobem. Především je třeba odlišit názvy nemocí (takzvané vlastní termíny), například kruvinoji liga (lat. dysenteria), mėlynoji liga (lat. cyanosis) aj., které označují konkrétní klinické pojmy. Existují však také takzvaná popisná pojmenování, která se nejčastěji vyskytují při popisu nemocí. Například vlastní názvy nemocí cholera, sifilis jsou nahrazovány popisným pojmenováním baisi liga. V tomto případě baisi liga není termín. Někdy se však stává, že stejné slovní spojení je v jednom textu vlastním názvem nemoci, v jiném pouze jejím popisem. Například v mnoha publikacích se syfilis označuje termínem bjauri liga, zatímco v jiných je toto slovní spojení pouze popisem nemoci (nejčastěji hodnotícím) – svrab je označován jako bjauri liga. 1. Dvouslovná složená pojmenování s hlavním členem liga, jejichž závislé členy jsou vyjádřeny přídavnými jmény7 K. Gaivenis napsal, že přívlastek složených termínů může hlavní člen charakterizovat z různých hledisek. Proto mohou složené termíny, i když mají stejný hlavní člen, tvořit několik tematických skupin (ve výjimečných případech až několik desítek) (Gaivenis 2014 [1975]: 70). Dvouslovná složená pojmenování s hlavním členem liga se dělí do 3 skupin podle toho, jakým druhem přídavného jména (základním, odvozeným, zájmenným) je závislý člen vyjádřen. Ve zkoumaném materiálu jsou závislé členy dvouslovných složených pojmenování s hlavním členem liga vyjádřeny třemi druhy přídavných jmen – základními, odvozenými (příponovými, předponovými, složenými) a zájmennými (viz tabulka 1). 7 Tento článek se zabývá pouze takovými dvouslovnými složenými pojmenováními, jejichž závislé členy jsou čistě litevského původu nebo hybridní, tj. slovy, která obsahují složky cizího (nejčastěji kořen) a litevského původu (nejčastěji afixy, např. předpony, přípony). Hybridy, které obsahují pouze složky cizího původu, jsou vyloučeny; příkladem je prancūzas (kořen mezinárodního původu a přípona slovanského původu) (termín prancūzka liga LieUK 1905 36), ačkoli složená pojmenování s takto původově utvářenými závislými členy se téměř nevyskytovala, s výjimkou uvedeného termínu. Terminologija | 2020 | 27 237 Tabulka 1. Typy vyjádření strukturního modelu Bdv ← Dktvliga a jejich procentuální zastoupení TYPY REALIZACE PROCENTUÁLNÍ ZASTOUPENÍ Bdvppr ← Dktvliga 23% Bdvišv ← Dktvliga 59% Bdvįvardž ← Dktvliga 18% V atributivních spojeních je věc8 charakterizována přímo, tj. je jí přisuzována přímá vlastnost, která je pojmenována slovy s nemotivovaným významem – je popsána jako vlastnost, která jí náleží sama od sebe (viz Bunevičiūtė 1998: 33). 1.1. Dvouslovná složená pojmenování s hlavním členem liga, jejichž závislé členy jsou vyjádřeny prostými9 přídavnými jmény. V této podskupině se pojednává o dvouslovných složených pojmenováních, jejichž závislé členy jsou vyjádřeny prostými přídavnými jmény. Většinou jde o složená pojmenování vyjadřující popisný vztah. Funkcí jejich závislého členu je ukázat nějaký podstatný rys popisované věci (Bunevičiūtė 1998: 34). Podle převládajících sémantických rysů může závislý člen vyjádřený prostým přídavným jménem charakterizovat hlavní člen liga z různých hledisek; podle toho se rozlišují následující skupiny pojmenování: • p o j m e n o v á n í p o d l e s o u v i s l o s t i z á v i s l é h o č l e n u s v n i t ř n í m i (n e m a t e r i á l n í m i) v l a s t n o s t m i. Tato pojmenování jasně vyjadřují hodnotící postoj autora k popisované nemoci, nejčastěji negativní: hrozná nemoc LKv 1891 (1890) 27, RM 1893 13, U 1895 13 100, TSp 1898 8 9, DžLA 1899 3, PmP 1899 2, UK 1900 (1899) 60, LtUK 1901 (1900) 34, NK 1905 (1904) 19, VŽ 1905 232 1: Již ve Varšavě, Lodži a jinde lidé onemocní a umírají na tu h r o z n o u n e m o c10, VŽ 1905 56 3, DN 1906 36, UKT 1907 53, MGV 1909 216, ŪKT 1910 45, Svk 1911 5 1, Svk 1914 4 16, PR 1915 1, LUL 1915 30, UkK 1917 70, LietK 1918 75, Svk 1920 1 3 / strašná Liga LKA 1895 120, hrozná nemoc DMS 1912 31 / hrozná nemoc Szv 1888 3 81: Přesto se asi nenajde nikdo, kdo by chtěl onemocnět 8 V tomto případě je hlavním členem liga. 9 V této skupině jsou zastoupena především přídavná jména s primárními příponami (o primárních a sekundárních příponách přídavných jmen podrobněji viz LKG I 551, 555–556). Tato přídavná jména mají individuální kvalitativní význam (LKG I 551). 10 Cholera. V této i dalších ilustrativních větách kurzíva je moje – P. Z. 238 Palmira Zemlevičiūtė XIX a. pab.–XX a. pr. dvižodžiai sudėtiniai pavadinimai su pagrindiniu dėmeniu liga ir būdvardžiu reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis svrabem; každý dobře ví, jaká je to o d p o r n á n e m o c, U 1895 21 167: Čím tedy lze léčit vzteklinu? Ještě do posledních let lékaři neznali skutečný lék na tu o d p o r n o u n e m o c; <...> Svk 1910 1 6, Svk 1910 8 5, Svk 1914 3 10, bili11 nemoc DMS 1912 16, dobrá nemoc12 ZGL 1886 9: b ʟ o g a l i g a, brantai (Syfilis), LieUK 1905 36, velká nemoc13 Svk 1909 6 3, ohavá14 nemoc SK 1905 26, úporná nemoc SK 1905 50, citlivá nemoc NG 1908 88, malá nemoc Svk 1920 5–6 1: Proto můžeme poradit jen jedno – ihned se obrátit na lékaře, třebaže jde jen o m a l o u n e m o c / malá nemoc DK 1908 161, zhoubná nemoc MGV 1909 190, DMS 1912 61 / zhoubná nemoc VL 1890 27 4: <...> děti mají sklon trpět různými z h o u b n ý m i n e m o c e m i, jako jsou spalničky, černý kašel, záškrt, krup a tak dále. <...>, SK 1905 65, NLC 1910 9 33, běžná nemoc – syfilis V 1897 3 42, rezavá nemoc DN 1906 93, závažná nemoc BK 1911 44, skutečná nemoc TSp 1898 4 7, Svk 1912 10 39: líh [denaturovaný líh - P. Z.] se velmi dobře hodí do lamp a vařičů, ale nikomu nedoporučujeme ho pít, protože z toho bude s k u t e č n á n e m o c, nebo dokonce smrt. názvy podle souvislosti závislého členu s p o v a h o u p r o j e v u: ostrá15 nemoc V 1891 4 54: Jiná je úplavice; zřídka začíná jako o s t r á n e m o c, <...>, VŽ 1908 9 4, Žin 1911 192, DMS 1912 81 / ostrá nemoc LAK 1885 56, častá nemoc PR 1915 4, lehká nemoc LKᵥ 1891 (1890) 26, DN 1906 139, lē-ni16 (–a?) nemoc UK 1900 (1899) 38, mírná nemoc SK 1901 1, DMK 1912 77: <...> vyskytne se nějaká m í r n á n e m o c, kterou lze odstranit jednoduchými domácími prostředky a léky, jednoduchá nemoc SK 1905 18, DMS 1912 17, vzácná nemoc VL 1890 30 4, prudká nemoc MGV 1909 161, Svk 1915 1 1: Cholera je také p r u d k á n e m o c, která zahubila nemálo milionů lidí, náhlá nemoc Žin 1911 127, DMS 1912 17, těžká nemoc LAK 1885 55, SŽL 1886 4, U 1892 4/5 137, U 1892 9 340, Hyg 1897 58, TSp 1898 8 10, LietUK 1901 (1900) 39, SK 1901 3, SŽK 1902 129, NK 1903 (1902) 152, VŽ 1905 56 3, VŽ 11 Srov. bilus srov. bylus „upovídaný, hovorný; výřečný“ LKŽe. 12 Syfilis. 13 Epilepsie. 14 Srov. grėsmus „hrozivý“ LKŽe. 15 Silná, prudká; projevující se prudce. 16 Srov. lēnus, -i, lēnas, -a 4. „jemný, mírný“ LKŽe. Terminologija | 2020 | 27 239 1906 146 4: Jestliže příčina nachlazení přetrvává, například při jízdě na saních nebo pobytu v chladných místnostech, může dojít k víceméně těžké nemoci: rýmě, onemocnění nosu a krku, suchému zánětu a dalším, DN 1906 114, MGV 1909 196, DS 1910 34, Žin 1911 187, DMS 1912 81, DMK 1914 78, PR 1915 1, Kol 1915 5, LietK 1917 70, ŽmK 1919 51 / těžká nemoc LKA 1903 108, lehká nemoc SK 1905 46, veřejná nemoc VŽ 1908 8 4. názvy podle vztahu závislého členu k času: dlouhá nemoc Hyg 1897 88, SK 1901 23, Vlt 1913 130 1, stará nemoc LPr 1883 49, DK 1908 149, čerstvá nemoc DMS 1912 17. 1.2. Dvouslovná složená pojmenování s hlavním členem liga, jejichž závislé členy jsou vyjádřeny odvozenými17 přídavnými jmény. Druhové členy složených pojmenování této skupiny jsou vyjádřeny přídavnými jmény odvozenými příponami a předponami, jakož i složenými přídavnými jmény (viz tabulku 2). Tabulka 2. Strukturální modely dvouslovných složených pojmenování s hlavním členem liga a typy jejich vyjádření STRUKTURÁLNÍ MODEL | TYP VYJÁDŘENÍ Bdvₚₚᵣ ← Dktvₗᵢgₐ | Bdvᵢšᵥ ← Dktvₗᵢgₐ | Bdv₋ᵢₙᵢₛ ← Dktvₗᵢgₐ | Bdv₋ᵢšₖₐₛ ← Dktvₗᵢgₐ | Bdv₋ᵢₙgₐₛ ← Dktvₗᵢgₐ | Bdv₋ₜₐₛ ← Dktvₗᵢgₐ | Bdv₋ėₜₐₛ ← Dktvₗᵢgₐ | Bdv₋(ᵢ)ᵤₒₜₐₛ ← Dktvₗᵢgₐ | Bdv₋ᵤₜė ← Dktvₗᵢgₐ | Bdvₙₑ₋ ← Dktvₗᵢgₐ | Bdvₐₚᵢ₋ ← Dktvₗᵢgₐ | Bdvₚₐ₋ ← Dktvₗᵢgₐ | Bdvₛդᵣₜ ← Dktvₗᵢgₐ Bdvᵢᵥₐᵣždž ← Dktvₗᵢgₐ | 17 V této skupině jsou uvedena přídavná jména odvozená sekundárními příponami, která mají kvalitativní význam (LKG I 556). 240 Palmira Zemlevičiūtė | Dvouslovná složená pojmenování s hlavním členem liga a závislými členy vyjádřenými přídavnými jmény z konce 19. až počátku 20. století 1.2.1. Dvouslovná složená pojmenování s hlavním členem liga, jejichž závislé členy jsou vyjádřeny přídavnými jmény s příponou –inis. Relativní přídavná jména v roli závislého členu neoznačují předmět přímo, nýbrž vyjadřují jeho vlastnost určenou na základě vztahu k jinému předmětu či jevu, přičemž tento vztah představuje podstatnou vlastnost předmětu (viz Bunevičiūtė 1998: 33). Jde o atributivní spojení vyjadřující vztah příslušnosti. Ukazují, že předmět je s jiným předmětem spojen různými vztahy závislosti; tato příslušnost k něčemu předmět charakterizuje. Daný vztah se vyjadřuje relativními přídavnými jmény (viz Bunevičiūtė 1998: 35). V Akademické gramatice litevštiny je jako první relativní význam substantivních přídavných jmen s příponou –inis, –ė uvedena látka, z níž nebo s níž je něco vyrobeno, např. cukrové pivo (vyrobené s cukrem) (LKG I 568); v lékařské terminologii však podle slov K. Gaivenise existují jiné typy slovních spojení. Uveďme dále zmíněná dvouslovná složená pojmenování alkoholová nemoc, cukrová nemoc. Zde substantivní přídavná jména s příponou –inis označují látku, avšak označovaný obsahovým členem složeného pojmenování denotát z ní vyroben není (Gaivenis 2014 [1975]: 73). „Substantivní přídavná jména s příponou –inis vyjadřují vlastnosti předmětu prostřednictvím vztahu označovaného předmětu k předmětu vyjádřenému základním slovem a na základě tohoto vztahu vyčleňují označované předměty z ostatních předmětů téhož druhu nebo vyjadřují druh označovaných předmětů. Hlavní vztahy, na jejichž základě lze předmět vyčlenit nebo označit druh předmětů, jsou tyto“ (LKG I 568): • n á z v y p o d l e v z t a h u z á v i s l é h o č l e n u k o r g a n i s m u: kamenná nemoc Žin 1911 199, štíří nemoci V 1889 X 153, V 1889 XI 168, UKₜ 1907 51: <...>, vždyť víme, že léčba většiny š t í ř í c h n e m o c í je založena na autosugesci, krční nemoc NamG 1907 5: Krupička (spalničky)18 – jde o nejnebezpečnější dětské k r č n í n e m o c i: patro a rty jsou pokryty krupičkou, krevní nemoc SK 1901 7, měsíční nemoc19 LKA 1903 108, nervová nemoc DMS 1912 75, kožní nemoci VŽ 1908 6 4, organická nemoc DMS 1912 32: <...> měkký vřed se nesmí pokládat za o r g a n i c k o u n e m o c <...>, plicní nemoci V 1889 X 152, kožní nemoci VL 1890 30 5: Proto ani při léčbě k o ž n í c h n e m o c í nelze vystačit pouze se zbytky, které se polykají nebo mažou, nýbrž je třeba zlepšit zdraví a 18 Kurzíva v originále. 19 Menstruace. Terminologija | 2020 | 27 2 4 1 celou existenci, na níž závisí zdraví, mozková nemoc DK 1908 116, „temperamentová nemoc20 VL 1890 37 9, žlučová nemoc SK 1901 5, střevní nemoc21 SK 1905 10, DK 1908 148 / střevní nemoci VŽ 1908 194 2, Svk 1912 3 12: Obraťte se na lékaře, kteří se zabývají střevními nemocemi. • názvy podle vztahu závislého členu k vnitřním (nemateriálním) vlastnostem: trvalá nemoc SK 1901 23, obyčejná nemoc LtUK 1901 (1900) 35 / obyčejné nemoci DžLA 1899 4–5, LUK 1901 (1900) 35, smrtelná nemoc VL 1891 10 116, mírná nemoc LKA 1902 (1902) 35. • názvy podle vztahu závislého členu k mikroorganismu způsobujícímu nemoc: infekční nemoc Gdt 1915 6 22, infekční nemoc Art 1910 26 97: Jestliže některou nakažlivou (infekční) nemoc začne náhle trpět větší počet lidí, hovoří se o epidemii této nemoci, mikrobiální nemoci Svk 1914 3 10, parazitární nemoc ULB 1915 4: S tím, jak se bakteriologická věda stále více rozvíjela, <...> počet parazitárních nemocí rostl, protože se stále více objasňovaly příčiny té či oné formy nemocí. • názvy podle vztahu závislého členu k vnějším (materiálním) vlastnostem. Závislý člen vyjadřuje příznaky nemoci viditelné pouhým okem; například kopřivka se projevuje svěděním kůže a kožní vyrážkou připomínající požahání kopřivou (viz ME I 188), při vodnatelnosti otéká podkožní tkáň a pro tanec svatého Víta jsou příznačné různé tělesné křeče (viz ME I 235): kopřivková nemoc VL 1890 30 4: K o p ř i v k o v á n e m o c (urticaria), podle Hilliera, má tyto příčiny: hluboké a prudké duševní rozrušení; některá jídla, jako šneci, vepřové maso, klobásy, sýr; některé léky, jako copaiba, valerianum a turpentinus; střevní červi, bolesti v podbřišku, jako při hysterii (vyrážka na těle podobná požahaní), vnější nemoci MGV 1909 6, tančivá nemoc22 MGV 1909 161, vodnatelná nemoc U 1896 3 17, V 1897 3 41, SK 1905 58, LŪ 1906 10 142, Svk 1910 9 5, Svk 1911 3 3, 20 Moralizskos ligos – hysterie – se nazývají „nemoci temperamentu“ VL 1891 37. 21 Má se na mysli střevní nemoc. 22Měšluitis „epilepsie“. LKŽe toto slovo nezaznamenává. 2 4 2 Palmira Zemlevičiūtė | Dvouslovné složené názvy z konce 19. a počátku 20. století s hlavním členem liga a závislými členy vyjádřenými adjektivy Vlt 1914 123 1, DL 1915 5, Skarl 1915 11, LytL 1915 13, Svk 1921 2 2, ŽL 1921 40 / vodnatelná nemoc Žin 1911 127 / vodnatelná nemoc – anasarca V 1897 3 42. • názvy podle souvislosti závislého členu s látkou: alkoholická nemoc23 V 1895 9/10 156: Toto překrvení, zpočátku se objevující jen při pití alkoholu, později již trvá nepřetržitě a stává se příčinou různých onemocnění jater, která mají dokonce přímo název alkoholické nemoci, cukrová nemoc24 SK 1901 7, VŽ 1908 159 2, NG 1908 86: Cukrová nemoc. Projevy této nemoci: neuhasitelná žízeň a vydatné močení, Svk 1912 3 12, Vad 1913 16 64 400, NG 1924 98. • názvy podle souvislosti závislého členu s rozšířením: mezinárodní nemoc25 DžPK 1909 6: Ona [souchotiny – P. Z.] si více než jiné zaslouží být nazývána mezinárodní nemocí, usmrtí mnohem více lidí než nejhorší epidemie; rozšířila se mezi všemi národy, ve všech částech zeměkoule, všeobecné nemoci VL 1890 28 3. • názvy podle souvislosti závislého členu se sexuálním stykem. Tyto názvy označují nemoci, které se šíří při pohlavním styku: pohlavní nemoci Svk 1911 3 5, venerické nemoci Svk 1913 2 7 • názvy podle souvislosti závislého členu s časem: letní nemoc SK 1901 33, SK 1905 65. 1.2.2. Dvouslovné složené názvy s hlavním členem liga, jejichž závislé členy jsou vyjádřeny adjektivy s příponou –iškas. „Substantivní adjektiva s příponou –iškas mohou rovněž označovat vlastnost, která je charakteristická pro předmět vyjádřený základovým slovem nebo s ním nějak souvisí.“ Mohou také „naznačovat, že předmět označený základovým slovem tvoří podstatu, základ předmětu označeného adjektivem. Někdy se v tomto případě označuje také druh předmětu. Ve starších písemných památkách substantivní adjektiva s příponou –iškas… 23 Dnes – alkoholismus. Jde o nemoc způsobenou častým požíváním alkoholických nápojů (viz ME I 38). 24 Touto nemocí člověk onemocní při poruše metabolismu sacharidů. V krvi se pak hromadí příliš mnoho cukru a ledviny jej začnou vylučovat močí. Spolu s cukrem se ztrácí také velké množství vody; člověka začne trápit žízeň (viz ME I 152). 25 Takto byla nazvána souchotina. Terminologija | 2020 | 27 243 … se užívají také ve významu „příslušnosti k čemu“ (LKG I 558–559). Rozlišují se tyto skupiny názvů: • názvy podle souvislosti závislého členu s nemocí. Tato přídavná jména, která nemoci charakterizují, je sdružují do určitých skupin podle typického znaku (znaků) nemoci, například zimnice, křivice či syfilidy: diathetiszka26 liga VL 1890 27 4: Diathetiszkas ligas. Iš tujų labiausiai suneruoja ir sukon eveikia vaikus Rachitis, drugiškos Ligos LPr 1883 18, rachitiszka liga VL 1890 27 4, reimatiſka Ligà LPr 1883 46 / reimatiſkos Ligos LPr 1883 31 / rumatiſka liga DK 1908 150, Syfilytiſkos Ligos LPr 1883 11 / sifilitiſka liga DMS 1912 85 Sifilitiškas ligas gydydavo dažniausiai su gyvsidarbio (merkuriaus) pagalba, <...>, tyfėjiſka27 Liga LPr 1883 18. • názvy podle souvislosti závislého členu s organismem: moraliszkos ligos VL 1890 37 8, nerviſzkos ligos VL 1890 36 8, VL 1890 38 8, VL 1890 41 8 / nerviſkos ligos V 1897 3 42: Iszgąstis – <...> tai yra tik priežastis tulų nerviškų ligų / nerviſka liga DN 1906 73, UKₜ 1907 51, DK 1908 150, VŽ 1908 176 3, DS 1910 26, DMS 1912 34, organiſka liga DMS 1912 79, 85, protiſka liga DMS 1912 34, psychiszka liga VL 1890 38 8 / psychiſkos ligos V 1895 9/10 157: Tarp psichiškų ligų nuo alkoholio pirmiausiai eina delirium tremens <...>. • názvy podle souvislosti závislého členu se sexuálním stykem: lytiſka liga DMS 1912 32 / lytiſkos ligos DžA 1911 21: Jis [daktaras Hyslap – P. Z.] čion priskaito ir tuos, kurių beprotystė peina nuo lytiškų ligų, kadangi didžiumas tų ligų įgyjama po alkoholio įtekmę, LytL 1915 3, Svk 1914 6 24, veneriſka liga RAK 1895 6 / veneriſkos ligos LytL 1915 17. • názvy podle souvislosti závislého členu s obyvateli určité země: angliſka liga VŽ 1905 29 3, NamG 1907 10, MGV 1909 82, azijatiſka liga TS 1902 1B 53: Jiní tvrdili, že židovskou cholerou umírá nejvíce lidí proto, že cholera je asijská nemoc, a proto nejvíce postihuje Asiaty. 26Diatéza (řec. diathesis – sklon), sklon k některým nemocem nebo nepřiměřeným reakcím na běžné podněty. Nejčastěji se projevuje v kojeneckém a dětském věku (viz VLE IV 669). 27Srov. lat. typhus – skvrnitý tyfus. 244 Palmira Zemlevičiūtė XIX a. pab.–XX a. pr. dvižodžiai sudėtiniai pavadinimai su pagrindiniu dėmeniu liga ir būdvardžiu reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis • názvy podle souvislosti závislého členu s mikroorganismem způsobujícím nemoc: bakteriška liga V 1891 4 55: Neštovice jsou bezpochyby také bakteriální nemoc; <...>, parazitiška liga V 1890 10 154: Pasteur jednou prohlásil: „Je-li správný můj názor, že samotný vznik vědy o mikroorganismech je chimérou, pak vymýcení parazitárních nemocí v tomto světě přesahuje lidské síly“ • názvy podle souvislosti závislého členu s pohlavím: moteriška liga U 1896 IV 28, SK 1901 9, DN 1906 87, DK 1908 148, DMS 1912 73 / moteriškos ligos U 1896 IV 28, SK 1901 9, vyriška liga DMS 1912 95. • názvy podle souvislosti závislého členu s rozšířením: epidemiskos ligos VL 1890 27 5: <...> černý kašel je podle úmrtnosti mezi epidemickými nemocemi v Irsku na pátém místě / epidēmiška liga NamG 1907 3 / epidemiška liga Žin 1911 130, DS 1910 13. • názvy podle souvislosti závislého členu s časem: chroniška liga V 1891 4 54: Horečka jen zřídka přechází v chronickou nemoc <...>, SK 1905 2, Šlt 1910 18 282, DMS 1912 16, Vlt 1914 144 1, AVKv 1919 (1918) 51 / kroniška liga DK 1908 146, Art 1910 33 126: Ještě musím dodat, že tento „sport“ [plavání – P. Z.] je stejně prospěšný mužům i ženám. Výjimku tvoří lidé trpící nějakou chronickou nemocí, horečkou, srdeční chorobou a námesačníci. 1.2.3. Dvouslovné složené názvy s hlavním členem liga, jejichž závislé členy jsou vyjádřeny přídavnými jmény s příponou –ingas.Přídavná jména s touto příponou se tvoří ze substantiv (nejčastěji), adjektiv a sloves“ (LKG I 556). „Taková přídavná jména tvořená ze substantiv označují hojné množství vlastností souvisejících s předmětem vyjádřeným základovým slovem, výrazný rozsah vlastností spojených s tímto předmětem <...>“, zatímco přídavná jména s uvedenou příponou tvořená z adjektiv „vyjadřují zesílenou vlastnost označovanou základovým slovem“ (LKG I 556, 558). Rozlišují se tyto skupiny názvů: • názvy podle souvislosti závislého členu s vnitřními (nehmotnými) vlastnostmi: bauginga liga LUK 1887 (1886) 46: Tato hrozivá nemoc28, nejednou se rozšířivší, … 28 Píše se o vodnatelnosti. Terminologija | 2020 | 27 245 v jednotlivých domácnostech postupně vyhubí všechny děti, zvláštní nemoc DMS 1912 47, nebezpečná nemoc NK 1905 (1904) 23, SK 1905 26, Žin 1911 124, DMS 1912 50, DMK 1914 79, Svk 1914 3 10, LietK 1918 75, AVKv 1919 (1918) 54 / nebezpečné nemoci UKT 1907 49, DMK 1911 77, DMK 1914 78, UkK 1917 70 / nebezpečné nemoci TS 1897 8 2, ohrožující29 nemoc LPr 1891 18, slabomyslné nemoci SK 1905 1, bolestivá nemoc DMS 1912 43. • názvy podle souvislosti závislého členu se sexuálním stykem: palejstuw ingos nemoci ZGL 1886 43: Nuog lajką atsiradima arielkas, sztonuj neb rejk gundinti žmoniu ing kožna įpatej grieka, gana išzmokite gierti arielka, o nusigieren dasilejd wisokiu nedoribiu, dara musztines, trotij turtus, igun p a-l e j s t u w i n g a s l i g a s, arba sudeg arielkoje ZGL 1857 43. 1.2.4. Dvouslovná složená označení nemocí s hlavním členem liga, jejichž závislé členy jsou vyjádřeny přídavnými jmény s příponou –tas. Bylo nalezeno několik případů, kdy jsou závislé členy utvořeny od bezpředponových a předponových sloves pomocí primárních přípon. Jsou to vrozený a skrytý. Přídavné jméno skrytý ukazuje, že označovaná věc má rysy děje vyjádřeného slovesem nebo je s tímto dějem jinak spojena (viz LKG I 552), zatímco vrozený označuje vlastnost vyplývající z výsledku děje (viz LKG I 555): • názvy podle souvislosti závislého členu s vnitřními (nemateriálními) vlastnostmi: prigimta nemoc SK 1901 3, slapta nemoc LytL 1915 3. 1.2.5. Dvouslovné složené názvy s hlavním členem nemoc, jejichž závislé členy jsou vyjádřeny přídavnými jmény s příponou –ėtas. „Substantivní přídavná jména s příponou –ėtas nejčastěji označují přítomnost určitých jednotlivých, dodatečných povrchových vlastností, existenci něčeho na označovaném předmětu, v označovaném předmětu nebo u označovaného předmětu“ (LKG I 560): • názvy podle souvislosti závislého členu s vnějšími (materiálními) vlastnostmi. Substantivní přídavná jména s touto příponou „nejčastěji označují přítomnost určitých jednotlivých, dodatečných povrchových vlastností, existenci něčeho na označovaném předmětu, v označovaném předmětu nebo u označovaného předmětu“ (LKG I 560): pūsleta nemoc Svk 1921 1 4, ŽL 1921 31 (nemoc s puchýřky). 29 Viz xpriegadingas „představující nebezpečí, nebezpečný“ LKŽe. 246 Palmira Zemlevičiūtė XIX a. pab.–XX a. pr. dvižodžiai sudėtiniai pavadinimai su pagrindiniu dėmeniu liga ir būdvardžiu reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis 1.2.6. Dvouslovné složené názvy s hlavním členem nemoc, jejichž závislé členy jsou vyjádřeny přídavnými jmény s příponou –(i)uotas. Substantivní přídavná jména s touto příponou označují „hojný výskyt vlastností spojených s předmětem vyjádřeným základovým slovem, velký rozsah vlastností spojených s tímto předmětem“ (LKG I 562): • n á z v y p o d l e s o u v i s l o s t i z á v i s l é h o č l e n u s vnějšími (materiálními) vlastnostmi: karszčiūta nemoc LAK 1885 56. 1.2.7. Dvouslovné složené názvy s hlavním členem nemoc, jejichž závislé členy jsou vyjádřeny přídavnými jmény s příponou –utis. Závislý člen je vyjádřen zdrobňovacím přídavným jménem s příponou –utis; nemá zdrobňovací význam, nýbrž pouze zdůrazňovací (viz LKG I 580–582): • n á z v y p o d l e s o u v i s l o s t i z á v i s l é h o č l e n u s povahou projevu: lehkoučká nemoc Svk 1909 5 5. 1.2.8. Dvouslovné složené názvy s hlavním členem nemoc, jejichž závislé členy jsou vyjádřeny přídavnými jmény s předponou ne-. Taková přídavná jména „označují vlastnost opačnou k vlastnosti vyjádřené základovým slovem“ (LKG I 589): • n á z v y p o d l e s o u v i s l o s t i z á v i s l é h o č l e n u s vnitřními (nemateriálními) vlastnostmi: „nedora nemoc“ RAK 1895 6 / nedora nemoc DMS 1912 77, nemaloni nemoc MGV 1909 113, nešťastná nemoc LKᵥ 1891 (1890) 27: Kitoniško būdo ant išgydymo tos n e l a i m i n g o s l i g o s30 nežinome, bet galima tiktai aną išgydyti per pataisima abelno padėjimo sveikatos, ne-smagi nemoc DMS 1912 43, nepatrná nemoc SK 1901 28, neobyčejná nemoc LtAK 1886 (1885) 87, nebaizi nemoc Svk 1909 6 6. 1.2.9. Dvouslovné složené názvy s hlavním členem nemoc, jejichž závislé členy jsou vyjádřeny přídavnými jmény s předponou api-. Byl nalezen pouze jeden závislý člen, utvořený od přídavného jména piktas s touto předponou, který označuje neúplnou míru vlastnosti (viz LKG I 590–591): • n á z v y p o d l e s o u v i s l o s t i z á v i s l é h o č l e n u s vnitřními (nemateriálními) vlastnostmi: apipiktė nemoc MGV 1909 29. 30Píše se o epilepsii. Terminologija | 2020 | 27 247 1.2.10. Dvouslovná složená pojmenování s hlavním členem liga, jejichž závislé členy jsou vyjádřeny přídavnými jmény s předponou pa-. Přídavné jméno utvořené s předponou pa- pavienis má slitou, z obou členů vytvořenou jednotnou významovou hodnotu (LKG I 590): • p o j m e n o v á n í p o d l e s o u v i s l o s t i z á v i s l é h o č l e n u s o j e d i n ě l o s t í: pavienė liga MGV 1909 35. 1.2.11. Dvouslovná složená pojmenování s hlavním členem liga, jejichž závislé členy jsou vyjádřeny složenými přídavnými jmény. Ve zkoumaném materiálu se vyskytl pouze jeden závislý člen vyjádřený složeným přídavným jménem, jehož prvním členem je zájmeno savas a druhým podstatné jméno stovis. V LKG se píše, že „tento typ není produktivní“; „takové útvary vyjadřují vlastnosti závislé na vztazích označované věci k věci vyjádřené druhým členem složeného přídavného jména“ (LKG I 598): • p o j m e n o v á n í p o d l e s o u v i s l o s t i z á v i s l é h o č l e n u s v n i t ř n í m i (n e m a t e r i á l n í m i) v l a s t n o s t m i: savistove31 liga SK 1905 60. 1.3. Dvouslovná složená pojmenování s hlavním členem liga, jejichž závislé členy jsou vyjádřeny substantivizovanými přídavnými jmény. U značné části dvouslovných složených pojmenování jsou závislé členy vyjádřeny substantivizovanými přídavnými jmény, která potvrzují terminologickou povahu těchto pojmenování. Někdy se však substantivizace zdá nadbytečná, např. ilgoji liga. Rozlišují se tyto skupiny pojmenování: • p o j m e n o v á n í p o d l e s o u v i s l o s t i z á v i s l é h o č l e n u s v n i t ř n í m i (n e m a t e r i á l n í m i) v l a s t n o s t m i: bjaurioji liga Ū 1897 9 140, Ū 1897 12 189 / bjaurioji liga ŠŽK 1902 46: Nejčastěji hlava a mícha a nervy onemocní zánětem, francouzskou nemocí (ošklivou nemocí) a výrůstky) Svk 1911 1 1, baisioji liga LUK 1887 (1886), MGV 1909 114, DMS 1912 17, Svk 1914 6 23, Svk 1915 1 1, LUL 1915 9, Skarl 1915 1 / bajioji Liga TKK 1897 91, LtvK 1912 (1912) 156, b logoji liga RAK 1895 6, AS 1904 3: <...> syfilis neboli takzvaná „b l o - g o j i l i g a neboli Francouzi“, <...>, VŽ 1905 29 3, VŽ 1907 189 2, VŽ 1907 218 3, Šlt 1909 1 7, Šlt 1909 25 389, 390, Art 1910 38 146, Art 1910 41 157, Šlt 1911 30 352, Šlt 1911 32 377, Vlt 1914 40 2, didžioji liga LKV 1891 (1890) 27: Epilepsie, velká nemoc, 31 Viz xsavistovis viz xsavistovus (srov. rus. самостоятельно) „samostatný, nezávislý“ LKŽe. 248 Palmira Zemlevičiūtė XIX a. pab.–XX a. pr. dvižodžiai sudėtiniai pavadinimai su pagrindiniu dėmeniu liga ir būdvardžiu reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis nūmarulis, ipatingoji liga VL 1891 10 116, piktoji liga U 1892 VI/VII 231, RAK 1895 6, Ū 1897 9 140, PM 1899 5, VŽ 1905 5 3: syfilis (pikta nemoc), MGV 1909 113, MG 1913 1 19, Svk 1913 4 13, Sif 1915 3, ŽLL 1921 6 / „piktoji liga32 NK 1905 (1904) 20, vidutinioji liga LKA 1903 107. • p o j m e n o v á n í p o d l e s o u v i s l o s t i z á v i s l é h o č l e n u s b a r v o u: baltoji liga33 – fluvia alba V 1897 3 41 / baltajė liga ZGL 1886 8: Płudims išz macicas skistimu wisokie pawejksła, wadinas b a l t o i l i g a, ana szioj gadinej tarp moteriszku didej isikieriejųsi, <...>, geltonoji liga34 TS 1902 1B 13: Není se čemu divit, když opilci často dostávají ž l u t o u n e m o c (geltiģe) / liga geltonoji SK 1905 34: ž l u t á n e m o c neboli žloutenka, která je způsobena vylitím žluči, mėlynoji liga35 (cyanosis) VL 1890 30 4, raudonoji liga36 V 1897 3 42: Č e r v e n á n e m o c (kroužky, praní) – menstrua, LtvK 1912 (1912) 155. • p o j m e n o v á n í p o d l e s o u v i s l o s t i z á v i s l é h o č l e n u s p r ů b ě h e m p r o j e v ů: aštrioji liga DMS 1912 49, paprasčiausioji liga Svk 1909 5 1, staigioji liga DMS 1912 17: <...> avšak v různých nebezpečných příhodách, jako je tyfus, spála, záškrt a jiné n á h l é n e m o c i, při nichž je život v krátké době ohrožen, je třeba ihned přivolat i prvního nejbližšího lékaře, aby poskytl první pomoc a potřebné poučení, sunkioji liga MGV 1909 191. • p o j m e n o v á n í p o d l e s o u v i s l o s t i z á v i s l é h o č l e n u s o r g a n i z m e m: kruvinoji liga MGV 1909 224, Svk 1911 1 2 (srov. kruvinoji Svk 1911 12 1), nerviškoji liga A 1885 10/11 321, pometiškoji37 liga DMK 1908 74. • p o j m e n o v á n í p o d l e s o u v i s l o s t i z á v i s l é h o č l e n u s c h u t í: saldžioji liga38 DŽPK 1909 19. 32 Syfilis. 33 Dnes baltosios (výtok z ženských pohlavních orgánů) (lat. fluor albus) MedŽ 207. 34 Žloutenka. 35 Dnes modravé zbarvení kůže mėlynumas (lat. cyanosis) MedŽ 130. 36 Dnes menstruace (lat. menstruatio) MedŽ 334. 37 Viz xpometis (bělorus. памяць) „paměť; rozum“ LKŽe. 38 Dnes cukrovka (lat. diabetes mellitus) MedŽ 146. Terminologija | 2020 | 27 249 • názvy podle souvislosti závislého členu s časem: dlouhá nemoc Svk 1912 IV 15. • názvy podle souvislosti závislého členu s pohlavím: ženská nemoc U 1896 4 28. • názvy podle souvislosti závislého členu s obyvateli země: anglická nemoc39 U 1897 12 183, SŽK 1902 13, VŽ 1905 225 4, KŪ 1906 11, VŽ 1907 217 2, NG 1908 91, Žmd 1909 3 12, DMK 1911 79, Šlt 1913 32 504, OK 1913 37, Gdt 1915 1 4, LytL 1915 101, UkK 1917 69, LietK 1917 69, NG 1924 103 / anglická nemoc LKA 1902 (1902) 37. • názvy podle souvislosti závislého členu s nemocí: revmatická nemoc DMK 1908 74. ZÁVĚRY Zuřící nemoci byly na konci 19. a na počátku 20. století jednou z nejkrutějších pohrom ohrožujících lidské zdraví. Nedostatek vzdělaných lékařů a dalšího zdravotnického personálu se lidé pokoušeli kompenzovat osvětovou silou slova, tedy psaním a vydáváním lékařských knih a brožur a publikováním článků v periodikách a kalendářích, jejichž cílem bylo seznamovat prosté lidi s různými otázkami ochrany a podpory zdraví. Množstvím vynikaly texty o lidských nemocech, jejich příznacích, léčbě a prevenci. Lze tedy říci, že populárně-naučná lékařská literatura byla jedním z důležitých prostředků, jimiž se lidé snažili předcházet vzniku a šíření nemocí a posilovat lidské zdraví. Publikacemi se usilovalo nejen o zdravotnickou osvětu, ale především o varování lidí před nemocemi. V pojednávaných textech bývá nemoc často polidšťována a jsou jí připisovány antropomorfní vlastnosti. Nemoc může být například zlá, rozhněvaná, hrozná, ošklivá, citlivá, stará, nemravná či nešťastná. To samozřejmě určovalo jak publikum (prostý člověk), tak typ publikací (populární podávání lékařských poznatků). Taková pojmenování jsou názorná, stylisticky konotovaná a ukazují autorův postoj k popisovanému jevu. Posiluje to varovný charakter publikací a nutí čtenáře zbystřit a věnovat pozornost. Domnívám se tedy, že tímto způsobem spisovatel dosahuje svého cíle. Protože se tehdy psalo především o nemocech a jejich léčbě, je pochopitelné, že názvy nemocí nebo názvů, které nemoci různými hledisky charakterizovaly, 39 Dnes křivice (deformace kostí v důsledku avitaminózy D) (lat. rachitis) MedŽ 470. V lékařské literatuře se uvádí, že tuto nemoc poprvé popsal roku 1650 Angličan Francis Glisson (viz ME II 200); domnívám se, že proto ji autoři zkoumaných textů nazývali „anglickou“ angliškoji. 250 Palmira Zemlevičiūtė XIX a. pab.–XX a. pr. dvižodžiai sudėtiniai pavadinimai su pagrindiniu dėmeniu liga ir būvardžiu reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis Slovních spojení se patrně nejvíce vyskytuje v lékařských publikacích zkoumaného období. Závislý člen strukturního modelu Bdv ← Dktvliga je vyjádřen třemi druhy přídavných jmen – prostými, odvozenými a zájmennými. Nejčastěji má zkoumaný člen podobu odvozených přídavných jmen. Převládajícím typem jejich vyjádření je Bdv-inis ← Dktvliga. Jak ukázal provedený výzkum, hlavní člen liga může být závislým členem charakterizován z různých sémantických hledisek – podle jeho souvislosti s nehmotnými (nejčastěji) (čas, způsob projevování aj.) a hmotnými (zřídka) (organismus, tělesná tekutina, orgán, látka) věcmi. Z hlediska sémantických aspektů převažují dvouslovná kompozitní pojmenování, u nichž závislý člen souvisí s vnitřními (nehmotnými) vlastnostmi a časem; poněkud méně je pojmenování, v nichž závislý člen souvisí s vnějšími (hmotnými) vlastnostmi, pohlavním stykem, organismem a způsobem projevování; méně častá jsou pojmenování, u nichž závislý člen souvisí s mikroorganismem způsobujícím nemoc, pohlavím či obyvateli země, zatímco některá další se vyskytují pouze ojediněle. Pokud jde o vztah mezi typy vyjádření závislého členu a jejich významy, je zřejmé, že přídavná jména všech druhů (prostá, zájmenná i odvozená), která zde plní funkci členu, vyjadřují vnitřní (nehmotnou) vlastnost. Zvlášť je třeba vyčlenit přídavná jména s příponou -inis – závislé členy v této podobě charakterizují hlavní člen liga především podle jeho souvislosti s organismem. Pouze poměrně malá část zkoumaných dvouslovných kompozitních pojmenování s hlavním členem liga představuje skutečné termíny (názvy nemocí), které označují jednotlivé klinické pojmy a jejichž závislé členy vyjadřují charakteristickou vlastnost. Jde výhradně o pojmenování, jejichž závislé členy jsou vyjádřeny zájmennými přídavnými jmény a přídavnými jmény s příponou -inis. O něco terminologičtěji působí pojmenování, jejichž závislé členy jsou vyjádřeny také přídavnými jmény s příponou -iškas. Nejedno takové pojmenování označuje kolektivní pojmy – určité skupiny nemocí, např.: drugiškos ligos, sifilitiškos ligos, lytiškos ligos, nerviškos ligos, moteriškos ligos. Nejčastěji se taková pojmenování v textu užívají v množném čísle. Značná část dvouslovných kompozitních pojmenování s hlavním členem liga jsou pouze popisná slovní spojení, jejichž závislé členy vyjadřují dočasnou vlastnost. Například každá nemoc může být hrozná, chronická apod. Terminologija | 2020 | 27 251 DVOUČLENNÁ KOMPOZITNÍ POJMENOVÁNÍ Z KONCE 19. A POČÁTKU 20. STOLETÍ S LIGA JAKO HLAVNÍM ČLENEM A ZÁVISLÉ PRVKY VYJÁDŘENÉ ADJEKTIVY Shrnutí Článek si klade za cíl analyzovat význam a vyjádření závislých prvků v podobě adjektiv, které se užívaly jako součást dvouslovných složených názvů s hlavním prvkem liga v lékařském tisku z konce 19.th a počátku 20.th století, psaném populárně-vědeckým stylem (knihy, brožury, novinové a kalendářové články). Nedostatek vzdělaných lékařů a dalšího zdravotnického personálu se lidé pokoušeli vyrovnávat vzdělávací silou slova, tedy psaním a vydáváním lékařských knih, brožur a článků v tehdejších novinách a kalendářích. Cílem těchto publikací bylo seznamovat běžné lidi s různými tématy prevence nemocí a podpory zdraví. Lze říci, že lékařské publikace psané populárně-vědeckým stylem byly jedním z hlavních prostředků, jak předcházet vzniku a šíření nemocí a posilovat zdraví lidí. Jejich cílem nebylo pouze rozšiřovat znalosti lidí z oblasti medicíny, ale především je chránit před nemocemi. Nemocím se v textech často přisuzují lidské, antropomorfní vlastnosti. Nemoc může být například zlá, špatná, strašná, odporná, stará, neslušná či ubohá. Takové názvy jsou výrazné a nesou stylistické konotace; zároveň ukazují, jaký postoj autor k danému jevu zaujímá. Názvy nemocí nebo slovní spojení popisující nemoci z různých hledisek jsou pravděpodobně nejpočetněji zastoupeny v lékařských publikacích sledovaného období. Závislý prvek strukturního modelu Bdv←Dktvliga je vyjádřen adjektivy tří typů – jednoduchými, odvozenými a pronominálními. Obvykle má podobu odvozených adjektiv. Převládajícím typem jejich vyjádření je Bdv-inis ← Dktvliga. Jak ukázala studie, závislý prvek může hlavní prvek liga charakterizovat z různých sémantických hledisek – podle jeho vztahu k nějaké nehmotné (obvykle) (čas, typ projevu apod.) a hmotné (zřídka) (organismus, tělesná tekutina, orgán, látka apod.) skutečnosti. Z hlediska sémantických hledisek převažují dvouslovné složené názvy založené na vztahu mezi závislým prvkem a vnitřními (nehmotnými) vlastnostmi, jakož i časem; názvy založené na vztahu závislého prvku k vnějším (hmotným) vlastnostem, sexuálnímu styku, organismu či typu projevu jsou o něco méně časté; názvy vycházející ze spojení závislého prvku s mikroorganismem způsobujícím nemoc, pohlavím či obyvatelstvem dané země se užívají ještě méně; ostatní se vyskytují pouze ojediněle. Pokud jde o vztah mezi typy vyjádření a významy závislého prvku, lze pozorovat, že prvky vyjádřené všemi typy adjektiv (jednoduchými, pronominálními a odvozenými) označují určitou vnitřní (nehmotnou) vlastnost. Zvláštní zmínku si zaslouží adjektiva s příponou -inis: závislé prvky vyjádřené těmito adjektivy obvykle charakterizují hlavní prvek liga podle jeho vztahu k organismu. 252 Palmira Zemlevičiūtė XIX a. pab.–XX a. pr. dvižodžiai sudėtiniai pava- dinimai su pagrindiniu dėmeniu liga ir būdvardžiu reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis Pouze poměrně malá část analyzovaných dvouslovných složených názvů s hlavním členem liga jsou vlastní termíny (názvy nemocí), které se používají k označení specifických klinických pojmů a jejichž závislé členy vyjadřují nějaký specifický rys. Jde o názvy, jejichž závislé členy jsou vyjádřeny zájmennými přídavnými jmény nebo přídavnými jmény s příponou -inis. Názvy, jejichž závislé členy jsou vyjádřeny přídavnými jmény s příponou -iškas, se rovněž podobají odborným termínům. Poměrně mnoho názvů tohoto typu označuje kolektivní pojmy – určité skupiny nemocí, např. drugiškos ligos, sifilitiškos ligos, lytiškos ligos, nerviškos ligos, moteriškos ligos. Takové názvy se v textu obvykle používají také v množném čísle. Značná část dvouslovných složených názvů s hlavním členem liga jsou pouze popisná slovní spojení, jejichž závislé členy vyjadřují dočasnou vlastnost. Každou nemoc lze například označit za hroznou, chronickou atd. ŠALTINIAI L A I K R A Š Č I A I A₁ – Auszra 1883 4 112, 1885 10/11 321 Art – Artojas 1910 15 54; 1910 19 69; 1910 25 93; 1910 26 97; 1910 30 113; 1910 33 126; 1910 38 146; 1910 41 157 Gdt – Gydytojas 1914 1 2; 1914 2 5; 1914 3 9; 1914 4 14; 1914 5 18; 1914 6 21; 1914 7 25; 1915 1 1–4; 1915 3 9; 1915 6 22 LŪ – Lietuvos ūkininkas 1906 10 142 NLC – Nauja lietuwiszka ceitunga 1910 9 33 MG – Medicina ir gamta 1913 1 19 Svk – Sveikata 1909 1 7; 1909 5 1, 3, 5; 1909 6 3, 6; 1910 1 6; 1910 2 6; 1910 3 1; 1910 8 5; 1910 9 5; 1910 11 4; 1911 1 1; 1911 3 3–5; 1911 5 1; 1912 3 12; 1912 4 15; 1912 7 28; 1912 8 29, 32; 1912 10 39; 1913 2 7; 1913 4 13, 15; 1913 5 20; 1914 2 7; 1914 3 10; 1914 4 15, 16; 1914 5 19; 1914 6 23–24; 1915 1 1; 1920 1 3; 1920 3 1, 4; 1920 4 1; 1920 5–6 1; 1921 2 2; 1921 6 2 Szv – Szviesa 1888 3 81 Šlt – Šaltinis 1909 1 7; 1909 5 69; 1909 25 389, 390; 1910 18 282; 1911 30 352; 1911 32 377; 1912 3 36; 1912 7 105; 1912 21 328; 1912 40 632; 1913 32 504; 1913 46 729 TS – Tėvynės sargas 1897 8 2; 1898 8 9; 1902 1B 13, 53 TSp – Tėvynės sargo Priedas40 1898 4 7; 1898 8 10 U – Ukininkas 1891 2 77; 1892 4/5 137; 1892 6/7 230, 231; 1892 9 340; 1895 13 100; 1895 21 167; 1896 4 28; 1896 3 17; 1897 3 41; 1897 12 183 Ū – Ūkininkas 1897 9 140, 1897 12 189 V – Varpas 1889 10 152–153, 153–154; 1889 11 168; 1891 4 54–55; 1895 9 ir 10 155–157; 1897 3 41–42 Vad – Vadovas 1913 16 62, 169; 1913 16 63 277; 1913 16 64 400 VL – Vienybė lietuvininkų 1890 27 4–5; 1890 28 3–4; 1890 30 4–5; 1890 36 8; 1890 37 8–9; 1890 38 8; 1890 41 8; 1891 10 116 Vlt – Viltis 1913 62 2; 1913 130 1; 1914 40 2; 1914 83 1; 1914 123 1; 1914 144 1; 1914 159 3; 1915 70 2; 1915 88 2; 1914 101 2 VŽ – Vilniaus žinios 1905 5 2, 3; 1905 29 3; 1905 56 3; 1905 124 4; 1905 225 4; 1905 232 1; 1906 146 4; 1906 222 3; 1907 189 2; 1907 217 2; 1907 218 3; 1908 2 1; 1908 6 4; 1908 8 4; 1908 9 4; 1908 159 2; 1908 176 3; 1908 194 2 Žmd – Žemdirbys 1909 3 12 40 1896–1904 Tilžėje ėjęs mėnesinis lietuvių žurnalas Tėvynės sargas turėjo neperiodinių priedų (nuo 1898 prie kiekvieno numerio) – grožinės literatūros kūrinių, ūkinių patarimų, mokslo populiarinimo knygelių (VLE XXIII 714). Terminologija | 2020 | 27 253 KNYGOS IR KNYGELĖS AS 1904 – Apie blogąją ligą arba syfilį (prancus). Pagal d-ro M. Člėnovo veikalėlį sutaisė d-ras A. V., Tilžėje. DK 1908 – Daktaras kišenjuje: aiškus pamokinimai kaip užlaikyti sveikatą ir kaip nuo ligų apsiginti, su daugeliu receptų surinktų nuo geriausių daktarų / sutaisė M. Paltanavičia, Worcester, Mass: spausdinta spaustuvėje M. Paltanavičiaus. DL 1915 – Apie drugio ligą / Pirogovo draugijos skyriaus sveikatos žinioms platinti leidinio Nr. 7 vertimas, Maskva: Lietuvių d-ja aukštųjų Maskvos m-klų moksleiviams šelpti. Leidimo komisija], (Vilnius: Martyno Kuktos sp.). DMS 1912 – Daktaras bei mokslas apie sveikatą: naujausia knyga, Philadelphia, Pa.: išleido The Philadelphia Medical Clinic. DN 1906 – Daktaras namuose, arba, Apraszymas ligu ir jų gydymas / pagal daktarus Basanavičiu, Vileiszi, Collins, Stout ir daugelį kitu sutaisė K. W. Gedeminas, So. Boston, Mass.: [išleid. ir] spauda Gedemino ir Mickevičiaus. DS 1910 – Darbininko sveikata / pagal daktarą A. Kats’ą parašė P. Norkus, Philadelphia, Pa.: turtu ir spauda „Kovos“. DžA 1911 – Džiova: referatai, surengti „Aušros“ draugijai / dr. F. Matulaitis, [JAV: s.n.] (Chicago, Ill.: spauda „Lietuvos“). DžLA 1899 – Džiova ir Kaip tos ligos apsisaugoti. Pagal S. Sterlingą. Sutaisyta L., Tilžėje. DžPK 1909 – Dr. K. Jokanto. Džiova, jos priežastis ir kova su ja, Vilnius. Hyg 1897 – Hygiena arba Mokslas apie užlaikymą sveikatos. Pagal Berners‘ą, d-rą Noll ir kitus sutaisė Szernas, Chicago, Ill.: kasztu ir spaustuwe „Lietuvos“. Kol 1915 – Apie kolerą ir kaip nuo jos apsisaugoti / Pirogovo draugijos skyriaus sveikatos žinioms platinti leidinio Nr. 8 vertimas, Maskva: Lietuvių d-ja aukštųjų Maskvos m-klų moksleiviams šelpti. Leidimo komisija], (Vilnius: Martyno Kuktos sp.). KU 1906 – Kaip užsilaikyti pavasarį, vasarą, rudenį ir žiemą. Pagal D-rą Med. L. Volbergą sutaisė d-ras A. Vileišis, Vilnius. LPr 1883 – Ligonijų Prietelius. Kelrodys wisiems tiems, kurie prie atsirandanczių Ligų patys saw pirmąję Pagalbą prisiteikti nor ir tai Progai geras Namų Pryprowas įsitiekti wėlyjas / Friedrich Adolph Richter. Leipcikej‘Rikterio Iszleidimo Itaisymas. (Drukowatos prie F. Ad. Richter&Draugai, Rudolstadt). LPr 1891 – Ligonijų prietelius: kelrodys wisiems tiems, kurie prie atsirandanczių ligų patys saw pirmąję pagalbą prisiteikti nor ir ant to geras namų pryprowas įsitiekti wėlyjas / sudarė Friedrich Adolph Richter, Leipcikej‘: Richterio knyginyczia ([Rudolstadt: Richterio drukorija]). LytL 1915 – Lytiškos Ligos ir Kaip nuo jų apsisaugoti. Parašė D-ras F. Matulaitis. Antra, peržiūrėta ir pagerinta laida, So Bostona, Mass. LUL 1915 – Apie limpamąsias arba užkrečiamas ligas: (daktaro pasikalbėjimas su žmonėmis) / Pirogovo draugijos skyriaus sveikatos žinioms platinti leidinio Nr. 5 vertimas, Maskva: Lietuvių d-ja aukštųjų Maskvos m-klų moksleiviams šelpti. Leidimo komisija], (Vilnius: Martyno Kuktos sp.). MGV 1909 – Mano gydymas vandeniu sulig 40-metinių patirimų. Parašė kunigas S. Kneipp. Iš vokiečių kalbos vertė Aguonaitis, Ryga: A. Macijausko knygynas. NamG 1907 – Naminis gydytojis / parašė A. Aitvaras, Ryga: lėšos A. Macejevskio, [i.e. 1906] (Ryga: H. Hempel ir ko). NG 1908 – Naminis gydytojas: Trumpas aprašymas prasčiausių ligų ir prasčiausių vaistų kovoje su jomis: / D. 1. Apie žmonių ligas ir jų gydymą. Sutaisė D-rs A. Vileišis, Seinai. NG 1924 – Naminis gydytojas. Trumpas prasčiausių ligų aprašymas ir jų gydymas. Antrasis pataisytas leidimas, Kaunas. OK 1913 – Oras ir klimatas ir jų svarbumas žmogaus sveikatai. Pagal Zolotariną. Dras A. Vileišis, Seinai. PM 1899 – Patar mės moterims, kurios nori būti sveikos. Pagal Zielčaka parašė Dr. A. V. Tilžėje. PmP 1899 – Pamokinimas, kaip nuo pagedimo apsaugoti žmones, pagedusių šunų aprėtus, Tilžėje. PR 1915 – Kaip pasisaugoti rauplių? / [Pirogovo draugijos skyriaus sveikatos žinioms platinti leidinio Nr. 1 vertimas]. Maskva: Lietuvių d-ja aukštųjų Maskvos m-klų moksleiviams šelpti. Leidimo komisija], (Vilnius: Martyno Kuktos sp.). RAK 1895 – Rodos motinoms apie auginimą žindomų kūdikių. Sutaisyta pagal Michailovą; [vertė J. Račiūnas?], Tilžėje: [Ūkininkas]. RM 1893 – Negirdėtas daiktas, ir Geros rodos mūsų moterelėms, Vilniuje. 254 Palmira Zemlevičiūtė XIX a. pab.–XX a. pr. dvižodžiai sudėtiniai pavadinimai su pagrindiniu dėmeniu liga ir būdvardžiu reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis Sif 1915 – Apie sifilį / Pirogovo draugijos skyriaus sveikatos žinioms platinti leidinio Nr. 3 vertimas. [Maskva: Lietuvių d-ja aukštųjų Maskvos m-klų moksleiviams šelpti. Leidimo komisija], (Vilnius: Martyno Kuktos sp.). Skarl 1915 – Apie skarlatiną (karùs) / [Pirogovo draugijos skyriaus sveikatos žinioms platinti leidinio Nr. 14 vertimas]. [Maskva: Lietuvių d-ja aukštųjų Maskvos m-klų moksleiviams šelpti. Leidimo komisija], (Vilnius: Martyno Kuktos sp.). SŽK 1902 – Kaip sutaisytas žmogaus kunas. Parašė S. M., Plymouth, Pa. SŽL 1886 – Svarbiausios žmonių ligos. Petro Nėrio, Tilžėje. ULB 1912 – Užkrečiamųjų - limpamųjų ligų išsiplėtojimo budai ir kova su jomis / dr. A. L. Graičiunas, Wilkes-Barre, Pa.: „Draugo“ [išleid. ir] sp.. ZGL 1886 – Zinia apie gydima ligu kuno ir duszes, Wilniuje: kasztu ir spaustuwieje Juozapa Zawadzkia, 1857⁴¹. Žin 1911 – Žinynas: knyga žinių iš mitologijos, historijos, etnografijos, astronomijos, aritmetikos, medicinos ir kitų mokslų bei jų šakų / iš įvairių šaltinių surinko J. Laukis [Domininkas Keleiauninkas], Chicago, Ill.: „Aušros“ knygynas, (Chicago, Ill.: „Lietuvos“ spauda). ŽL 1921 – Žmonių ligos. D-ras K. Grinius, Kaunas: „Varpo“ bendrovės leidinys. ŽLL 1920 – Kas reikia žinoti apie lyties ligas. Vertė iš vokiečių kalbos D-ras J. Bagdonas, Kaunas: Vidaus reikalų ministerijos Sveikatos departamento leidinys. K A L E N D O R I A I AVKv 1919 (1918) – Aušros Vartų kalendorius 1919, Vilniuje, 1918. BK 1911 – Biržų kalendorius 1911, Tilžėje. DMK 1908, 1911, 1912, 1914 – Didysis Marijos Kalendorius Lietuvos ir Žemaičių Katalikams, New York. LAK 1885 – Lietuwiszkas Auszros kalendorius ant metu 1885, Bitėnai. LietK 1918 – 1918 metams Lietuvos Kalendorius, Vilniuje. LKA 1895 (1895) – Lietwiškos kalendros su abrozais metui 1902, Tilžėje, 1895. LKA 1902 (1902) – Lietwiškos kalendros su abrozais metui 1902, Tilžėje, 1902. LKA 1903 – Lietuwiškos kalendros su abrozais metui 1903, Tilžėje, 1903. LKv 1891 (1890) – Lietuwiszkas kalendorius ant metų nū Kristaus užgimimo 1891, Vilniuje, 1890. LtAK 1886 (1885) – Lietuwiszkas Auszros kalendorius ant metu 1886, Tilžėje, 1885. LtUK 1901 (1900) – Lietuvos ūkininkų kalendorius ant metų 1901, Vilniuje, 1900. LtvK 1912 – Lietuwiškos kalendros metui 1912, Tilžėje, 1912. LUK 1887 (1886) – Lietuvos ūkininkų kalendorius ant meto 1887, Tilžėje, 1886. LUK 1901 (1900) – Lietuvos ūkininkų kalendorius ant metų 1901, Vilniuje, 1900. NK 1903 (1902) – Naujas kalendorius 1903 metams, Tilžėje, 1902. NK 1905 (1904) – Naujas kalendorius 1905 metams, Tilžėje, 1904. SK 1901 – Severos kalendorius lietuviams metui 1901, W. F. Severa, Cedar Rapids Iowa. SK 1905 – Severos kalendorius dėlėi Lietuviui, W. F. Severa Co. Cedar Rapids, Iowa. TKK 1897 – Tilžės keleiwio kalendros ant Meto 1897, Tilžėje. UK 1900 (1899) – Ukiškasis kalendorius ant metų 1900, Vilniuje, 1899. UkK 1917 (1916) – Ūkininkų kalendorius 1917 metams, Vilniuje 1916. UKT 1907 – Ukiškasis kalendorius metams 1907, Tilžėje. UKT 1910 – Ukiškasis kalendorius 1910 metams, Tilžėje. ŽmK 1919 – Žemaičių kalendorius Tilžės keleivio 1919 metams, Tilžėje. LITERATŪRA Auksoriūtė Albina 1996: Sudėtinių terminų vartosenos netikslumai. – Terminologija 3, 47–49. Bunevičiūtė Laimutė 1998: Atributinių junginių samprata, aprašymo galimybės ir kai kurie požymiai. – Kalbotyra XLVII(1), 29–42. Drukteinis Albinas 2011: Sintaksiniai sudėtinių jūreivystės terminų modeliai. – Res humanitariae 10, 234–255. 41 Kontrafakcinis leidinys. Tikrieji knygos išleidimo duomenys: Krokuva–Tilžė, 1885–1886. Terminologija | 2020 | 27 255 Gaivenytė Jolanta 2000a: Sudėtinių fizikos terminų motyvacija. – Lituanistica 3/4, 19–25. Gaivenytė Jolanta 2000b: Sudėtinių fizikos terminų sinonimijos atvejai terminų žodynuose. – Kalbos kultūra 73, 62–67. Gaivenis Kazimieras 1963: Sudėtinių terminų dėmenų išdėstymo klausimu. – Kalbos kultūra 5, 64–65. Gaivenis Kazimieras 1968: Iš 2 ir 3 dėmenų sudarytų sudėtinių terminų tipai dabartinėje lietuvių kalboje. – Lietuvos TSR Mokslų akademijos darbai. A serija 3(28), 109–120. Gaivenis Kazimieras 1969: Sudėtiniai terminai dabartinėje lietuvių kalboje: disertacija filologijos mokslų kandidato laipsniui įgyti, Vilnius: Vilniaus valstybinis V. Kapsuko universitetas. 285 p. VUB RS F76–1153. Gaivenis Kazimieras 2004: Sudėtinių terminų pateikimas ir aiškinimas terminų žodynuose. – Terminologijos istorijos ir dabarties problemos: [straipsnių rinkinys]: Kazimierui Gaiveniui atminti, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla, 85–117. Gaivenis Kazimieras 2014 [1975]: Dvižodžiai sudėtiniai terminai dabartinėje lietuvių kalboje. – Kazimieras Gaivenis. Rinktiniai raštai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 60–97. Grinius Kazys 1929: Medicinos mokslų laimėjimai per pastaruosius 35 metus Lietuvos Respublikoje. – Medicina 11, 1–8. Gurevičius Romualdas 2007: Sveikatos apsauga. – Visuotinė lietuvių enciklopedija 12, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 219–221. Kitkauskienė Laimutė 2011: Eponiminiai architektūros, meno ir statybos terminai lietuvių kalboje. – Santalka: filologija, edukologija 19(1), 48–58. Kvašytė Regina 2005: Mokomasi terminologijos žodynėlis, Šiauliai: VŠĮ Šiaulių universiteto leidykla. Litevkienė Nijolė 2013: Lietuviškų trიოžodžių terminų ir lotyniškų atitikmenų skirties atvejai. – Profesinės studijos: teorija ir praktika 12, 26–35. Litevkienė Nijolė 2014: Lotyniškų ir lietuviškų sudėtinių anatomijos terminų skirties atvejai. – Profesinės studijos: teorija ir praktika 13, 73–81. Litevkienė Nijolė 2015: Trižodžių anatomijos derinamojo pažyminio ir nederinamojo pažyminio lietuviškų terminų ir lotyniškų atitikmenų priklausomybė. – Profesinės studijos: teorija ir praktika 15, 42–46. LKG 1965: Lietuvių kalbos gramatika I, vyr. redaktorius K. Ulvydas, Vilnius: Mintis. LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas (I–XX, 1941–2002), e. variantas, vyr. red. G. Naktinienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005. Prieiga internete: www.lkz.lt ME 1991: Medicinos enciklopedija I, Vilnius: Valstybinė enciklopedijų leidykla, 38, 151–152, 188, 235. ME 1993: Medicinos enciklopedija II, Vilnius: Valstybinė enciklopedijų leidykla, 200. Meškauskas Juozas 1987: Lietuvos medicinos istorija = History of medicine in Lithuania: medicinos mokslas, gydytojų mirt ingumo ir socialinio aprūpinimo istor inė ir dokumentinė apžvalga, Chicago: Pasaulio lietuvių gydytojų sąjunga. Micelmacheris Viktoras 1959: Sveikatos apsauga Lietuvoje 1918–1919 metais, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla. Miežutavičiūtė, Vitalija 2001: Vilniaus medicinos draugija ir jos kova su infekcinėmis ligomis (1805–1939): mokomoji knygelė studentams, Vilnius: VU leidykla. Mitkevičienė Asta 2019: Sujungiamasis ryšys terminuose: terminai su jungtukais ir (ar), ir (arba). – Terminologija 26, 88–102. Šuminas Mykolas ir kt. 1988: Sveikatos apsauga. – Tarybų Lietuvos enciklopedija 4, Vilnius: Vyriausioji enciklopedijų redakcija, 139–141. Umbrasas Alvydas 2004: Bendrašakniai dvižodžių teisės terminų sinonimai ir variantai 1918–1940 m. Lietuvos kodeksuose. – Terminologija 11, 100–118. VLE 2003: Visuotinė lietuvių enciklopedija IV, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. VLE 2013: Visuotinė lietuvių enciklopedija XXIII, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras. Zemlevičiūtė Palmira 2014: Pirmojo lietuviško medicinos mokslo žurnalo dvižodžiai ir trižodžiai sudėtiniai terminai. – Terminologija 21, 160–175. Головин Борис Николаевич, Кобрин Рафаил Юрьевич 1987: Лингвистические основы учения о терминах, Москва: Высшая школа. Гросс Милена Александровна А. 2015: Структурные особенности английских терминов-слов договорного права. – Филологические науки. Вопросы теории и практики 4–1(46), Тамбов: Грамота, 54–56. Prieiga internete: https://www.elibrary.ru/download/elibrary_23068892_77392556.pdf [žiūrėta 2020-06-23]. Даниленко Валерия Петровна 1977: Русская терминология: опыт лингвистического описания, Москва: Наука. 256 Palmira Zemlevičiūtė XIX a. pab.–XX a. pr. dvižodžiai sudėtiniai pavadinimai su pagrindiniu dėmeniu liga ir būdvardžiu reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis Демьянова Ольга Петровна П. 2019: Модели двухкомпонентных английских юридических терминов. – Актуальные аспекты лингвистики лингводидактики и межкультурной коммуникации. Материалы Всероссийской научно-практической конференции, Краснодар: Кубанский государственный университет, 42–48. Prieiga internete: https://www.elibrary.ru/download/elibrary_37533944_92219979.pdf [žiūrėta 2020-06-23]. Кузовлева Галина Валерьевна В. 2014: Синтаксические терминобразовательные типы юриспруденции. – Вестник Краснодарского университета МВД России 3(25), Краснодар: Федеральное государственное казенное образовательное учреждение высшего профессионального образования „Краснодарский университет Министерства внутренних дел Российской Федерации“, 107–112. Prieiga internete: https://www.elibrary.ru/download/elibrary_22251621_32647988.pdf [žiūrėta 2020-06-23]. Левенкова Анна Юрьевна 2015: Степень устойчивости терминологического словосочетания. – Научный альманах 7(9), Тамбов: ООО „Консалтинговая компания Юком“, 1394–1400. Prieiga internete: https://www.elibrary.ru/download/elibrary_24068596_91023843.pdf [žiūrėta 2020-06-23]. Мицельмахерис Викторос 1967: Очерки по истории медицины в Литве, Издательство „Медицина“, Ленинградское отделение. Паршина Ольга Дмитриевна 2009: К проблеме анализа составных педагогических терминов. – Альманах современной науки и образования 2–3, Тамбов: „Грамота“, 124–127. Prieiga internete: https://www.elibrary.ru/download/elibrary_17645451_82315804.pdf [žiūrėta 2020-06-23]. Татаринов Виктор Андреевич 2006: Общее терминоведение: энциклопедический словарь, Москва: Московский Лицей. Турчинская Н. Ю. 2001: Термины-словосочетания в терминосистеме возрастной психологии. – Вісник Запорізького національного університету. Філологічні науки 3, Запорожье: Государственное высшее учебное заведение Запорожский национальный университет Министерства образования и науки Украины, 144–146. Prieiga internete: https://www.elibrary.ru/download/elibrary_27239202_87252786.pdf [žiūrėta 2020-06-23]. Gauta 2020-07-02 Palmira Zemlevičiūtė Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas [email protected] Terminologija | 2020 | 27 257