Terminologei ir pedagogei Angelei Kaulakienei – 75

doi.org/10.35321/term28-12 Terminoložce a pedagožce Angele Kaulakienė – 75 LINA RUTKIENĖ Institut litevského jazyka ORCID id: orcid.org/0000-0001-6661-3115 Dne 15. června tohoto roku oslavila terminoložka, pedagožka a doktorka humanitních věd Angelė Kaulakienė krásné 75. výročí. Při této významné příležitosti si chceme připomenout šíři jejího působení a přiblížit hlavní životní události a dílo. Budoucí terminoložka se narodila v okrese Panevėžys, v Naujamiesytys, v rodině Juozase a Janiny Mogenisových. Když bylo Angele půl roku, rodiče se přestěhovali k moři, do Klaipėdy. Dětství dívky plynulo stejně jako u většiny poválečných dětí: stála ve frontách na chléb, pomáhala rodičům s domácími pracemi a hrála si dětské hry – hřištěm se stávaly základy budov zničených během druhé světové války. Už v dětství budoucí terminoložku zajímalo všechno, co souviselo s jazykem. Překvapovalo ji, že litevština není všude stejná: děti z Klaipėdy Terminologija | 2021 | 28 257 se jí vysmívaly kvůli panevėžyskému nářečí, které převzala od rodičů. Budoucí lingvistka se brzy rozhodla naučit rusky: učitelkou se jí stala vrstevnice ze sousedství a Angelė ji na oplátku učila litevsky. Základy ruštiny získané v dětství se jí hodily při zdokonalování jazyka ve škole a později při psaní disertace a terminologické práci. Francouzsky se budoucí terminoložka dobře naučila na 9. střední škole v Klaipėdě (studovala na ní v letech 1954–1965), kde vyučovala vynikající učitelka Pranutė Grigaitė, absolventka Sorbonnské univerzity. Zájem o jazyk i literaturu posilovaly také hodiny litevského jazyka a literatury, které vedl ředitel školy, zasloužilý učitel Litevské SSR Steponas Skeivys. Tento pedagog se snažil zasazovat jazyková a literární fakta do širšího kontextu a rozšiřovat obzory žáků. Čtyři spolužačky, inspirované hodinami pedagoga, mezi nimiž byla i budoucí terminoložka, přijely do Vilniusu studovat litevský jazyk a literaturu. V roce 1965 tedy Angelė Mogenytė nastoupila na Vilniuský státní pedagogický institut – tím začalo její vilniuské období. Studium ji bavilo a šlo jí snadno, ale ani ji nenapadlo, že se stane terminoložkou – slovo terminologija slyšela teprve poté, co nastoupila do Institutu litevského jazyka a literatury. V tomto institutu začala A. Kaulakienė pracovat v oddělení slovníků v roce 1969 (za fyzika Juozase Kaulakise se provdala ve čtvrtém ročníku). V institutu tehdy působilo mnoho výrazných osobností, pečujících o rodný jazyk: Kazimieras Gaivenis, Jonas Kruopas, Kazys Ulvydas, Aleksandras Vanagas a další. Setkání s výraznými osobnostmi a odborníky ve svém oboru často mění směřování lidské činnosti či dokonce života – na mladou lingvistku takto zapůsobili nejen již zmíněný učitel litevštiny z 9. střední školy v Klaipėdě S. Skeivys, ale i významný lexikograf a pedagog J. Kruopas – právě on přivedl A. Kaulakienė k vědeckému studiu terminologie. J. Kruopas „navrhl Angele Kaulakienė, aby pracovala v terminologické skupině vznikající v oddělení slovníků. Mladá lingvistka ochotně souhlasila, aniž si dobře představovala, jak náročná práce ji čeká“ (Vladarskienė 2015: 6). Zpočátku tvořili terminologickou skupinu pouze dva pracovníci: A. Kaulakienė a Jonas Klimavičius; později se připojil K. Gaivenis a stal se vedoucím skupiny. Jedním z důležitějších úkolů po nástupu do této skupiny byl překlad knihy ruského inženýra a terminologa Dmitrije Lotého Как работать над терминологией: основы и методы (1968) (Terminologinis darbas: pagrindai ir metodai) (1973). Tato kniha A. Kaulakienė pomohla pochopit požadavky na termíny a porozumět tomu, jak se mají vytvářet terminologické systémy. Teprve po překladu této knihy a po seznámení se s 258 Lina Rutkienė | Terminologei ir pedagogei Angelei Kaulakienei – 75 V souladu se zásadami terminologické práce bylo mladé vědkyni navrženo, aby psala odborné články a později také připravila doktorskou disertaci. Již první publikace se věnovaly aktuálním otázkám litevské terminologie. Při práci v Institutu – kdy pomáhala lexikografům a psala příspěvky pro vědecké časopisy (Kalbos kultūrai, Mūsų kalbai aj.) i pro popularizační a jiné publikace (Tarybiniam mokytojui, Vakarinėms naujienoms, později Lietuvos rytui, Inžinerijai aj.) – se terminoložka projevila jako svědomitá pěstitelka jazyka, které záleželo na jeho správnosti a čistotě; značná část jejích příspěvků se věnovala rozboru jazykových neduhů. Vysvětlovala otázky tvoření termínů, sémantické přesnosti, motivace, synonymie a systémovosti. V sovětské době, kdy do litevské terminologie proudily termíny utvořené podle slovotvorných modelů ruštiny, byla terminologická a normativní práce obzvlášť důležitá. Vědkyně navrhovala litevské ekvivalenty přejatých slov i neologismy odpovídající slovotvornému systému litevštiny; záleželo jí na tom, aby stavba slova ani jeho užívání nebyly v rozporu s „ustálenými zákonitostmi tvoření slov v litevštině“ (Kaulakienė 1984). A. Kaulakienė vzpomíná, že vedoucí terminologické skupiny K. Gaivenis vybízel pracovníky, aby rychle reagovali na přejímky z ruštiny a navrhovali litevské termíny, aby se přejímky nestaly běžně užívanými. Terminoložka se nevyhýbala ani tématu dětské řeči a děti vnímala jako adresáty svých článků (ostatně takovou odpovědnost za dětskou řeč dnes v médiích velmi postrádáme). Například v roce 1983 v Lietuvos pionieriuje pojednala o druzích jízdních kol a s ohledem na podstatné rysy pojmu a pohodlí uživatelů navrhla termín paspirtukas. Vědkyni těší, že se tento nadřazený termín vžil a že vznikly i označení jednotlivých druhů. Během práce v Institutu nastoupila mladá terminoložka do doktorského studia v oboru filologických věd a napsala doktorskou disertaci Vertiniai dabartinėje lietuvių technikos terminijoje, kterou obhájila v roce 1983 na Vilniuské univerzitě (v roce 1993 nostrifikována jako doktorát humanitních věd). A. Kaulakienė si téma zvolila podle jeho aktuálnosti – v té době se obzvlášť mnoho termínů tvořilo podle modelů jiných jazyků za použití domácích morfémů. Výzkumu terminologie technických věd se vědkyně věnovala i nadále. Když se začala utvářet litevská počítačová terminologie, A. Kaulakienė se zapojila do jejího výzkumu. Zvlášť jí záleželo na tom, aby byla litevská počítačová terminologie systematizována a normována a aby byl přijatelný poměr litevských a přejatých termínů. Při terminologické práci často spolupracovala s odborníky z jiných vědních oborů a čerpala od nich nejnovější vědecké poznatky. Z této spolupráce vznikly také společné publikace, napří- Terminologija | 2021 | 28 259 klad s fyzikem Valerijonem Žalkauskasem a odbornicí na design Giedrė Fledžinskienė zkoumala termíny označující barvy počítače a připravila článek propojující poznatky z fyziky, výtvarného umění, informatiky a jazyka (podrobněji viz Fledžinskienė ir kt. 2000); počítačové terminologii se A. Kaulakienė věnovala a psala o ní také s fyzikem Vytautasem Valiukėnasem (viz Kaulakienė, Valiukėnas 1996). Společné články odborníků z různých oborů, v nichž jsou nové pojmy a termíny, které je označují, fundovaně vysvětleny, mají velký význam pro zavádění motivovaných, přesných a správných termínů do úzu. Jako kompetentní odbornice A. Kaulakienė posuzovala termíny ve školních učebnicích, vědeckých a popularizačních časopisech i dvojjazyčných a vícejazyčných slovnících, pracovala v terminologické subkomisi Státní komise pro litevský jazyk a v redakčních radách lingvistických publikací, vedla doktorandy a pomáhala jim a byla členkou doktorských komisí (obhajobních rad). Lexikografická činnost A. Kaulakienė si zaslouží zvláštní pozornost. Terminoložka je spoluautorkou Radioelektronikos terminų žodyno (2000), Aiškinamojo tekstilės terminų žodyno (2001), Automatikos terminų žodyno (2004), Radioelektronikos terminų elektroninio žodyno (2005, 2011) a Didžiojo anglų–lietuvių kalbų politechnikos žodyno [elektronický zdroj] (2012). Celkem se vědkyně podílela na přípravě více než 50 slovníků: nejenže je připravovala (byla jednou z jejich sestavovatelek), ale také je recenzovala a upravovala jejich terminologii. Díky terminoložce A. Kaulakienė byla systematizována a normována terminologie fyziky, radioelektroniky, metrologie, automatizace, elektrotechniky, počítačových věd a dalších vědních i technických oborů. V Litevském jazykovém institutu (do roku 1991 – Litevský jazykový a literární institut) pracovala A. Kaulakienė 38 let (1969–2007). Většina článků A. Kaulakienė napsaných v Institutu byla zařazena do souboru článků Terminologija. Terminografija. Terminija (2014). Do popisu jazykovědné činnosti je třeba doplnit ještě jednu oblast – pedagogickou činnost. Hloubka jejích znalostí technické terminologie se stala patrně hlavním důvodem, proč byla A. Kaulakienė zvána k práci právě na technických univerzitách. Znalosti pedagogické práce získané na Vilniuském státním pedagogickém institutu tam již mohla uplatnit v praxi. Od roku 1995 přednášela A. Kaulakienė na Kaunaské technologické univerzitě jazykovou kulturu v oboru, jejíž jedním z nejdůležitějších témat je oborová terminologie, a v letech 1996–2000 vedla na této univerzitě katedru litevského jazyka. „Náročná, zásadová, ale zároveň empatická, chápající a podporující vedoucí, kolegiální, nikdy neodmítající pomoc a povzbuzující k rozvoji. Talentovaná přednáš… 260 Lina Rutkienė | Terminologei ir pedagogei Angelei Kaulakienei – 75 „učitelka, specialistka dokonale znalá svého oboru,“ dosvědčuje Vilija Celiešienė, vyučující na této univerzitě a kolegyně A. Kaulakienė (Angelė Kaulakienė: bibliografinė rodyklė 2015: 10). V roce 2001 byla terminoložka pozvána k práci na Vilniuské Gediminasově technické univerzitě, kde až do roku 2012 vedla katedru litevského jazyka. „Jedním z největších přínosů Kaulakienė pro VGTU bylo, že z její iniciativy začaly konzultace pro magistrandy ohledně psaní závěrečných prací a kontrola jazykové správnosti závěrečných prací; to přimělo nejen studenty věnovat větší pozornost jazykové správnosti, ale také vedoucí jejich prací více se zajímat o možnosti tvorby vhodných termínů,“ píše současná vedoucí oddělení litevského jazyka Rasuolė Vladarskienė (2016: 20), která pokračuje v díle započatém A. Kaulakienė. Jako vedoucí katedry litevského jazyka dbala lingvistka zvláště na zvyšování kvalifikace vyučujících katedry, vyžadovala profesionalitu a také usilovala o to, aby na univerzitě byly vytvořeny takové podmínky, které by formovaly pozitivní postoj vyučujících a studentů k mateřskému jazyku. Na univerzitách se A. Kaulakienė projevila také jako vynikající pedagožka oceňovaná studenty. Docentka nešetřila časem na konzultace se studenty, pečlivě kontrolovala práce magistrandů a vysvětlovala jim jejich jazykové nedostatky. Lingvistka se snažila nejen naučit je odbornému jazyku, ale také rozvíjet širší pohled na litevštinu a pěstovat u mladých lidí úctu k jazyku. Práce se studenty a hlubší pronikání do jazyka jejich oboru přiměly A. Kaulakienė nejen psát odborné články o jazyce studentů a o nezbytnosti výuky jazykové kultury odborného jazyka na vysokých školách, ale také připravovat učební publikace. Během svého působení na Technologické univerzitě v Kaunasu vydala společně s kolegyněmi Leonorou Domininkou Barzdžiukienė a V. Celiešienė učební knihu Baigiamasis studijų darbas: kalbininkų patarimai: teorija ir tvarkyba (1992, 2005), a na Vilniuské Gediminasově technické univerzitě vydala společně s kolegyněmi Angelikou Petrėtienė, Linou Rutkienė a Reginou Žukienė učební knihu Kalbininkų patarimai studentams: teorija ir praktika (2007, 2008, 2010). Je třeba zmínit, že reedice byly doplněny aktuálním materiálem – terminoložka se neustále zajímala o aktuální otázky odborného jazyka a podněcovala k tomu i ostatní, vyučující i studenty. Jako vedoucí katedry litevského jazyka Vilniuské Gediminasovy technické univerzity byla A. Kaulakienė také učitelkou mladších kolegyň a stala se neoficiální redaktorkou článků pracovníků katedry – cítila odpovědnost i za kvalitu práce ostatních. Vědkyně přistupovala k textům jiných autorů s mimořádnou úctou a odpovědností: opravovala je precizně, kontrolovala dokonce i citace, ale upravovala pouze to, co bylo nezbytné, a nevnucovala svůj názor. V roce 2009 vydala terminoložka své nejvýznamnější dílo – monografii Lietu- Terminologija | 2021 | 28 261 vių fizikos terminijos raida. Tato kniha vznikla na základě dlouholetého výzkumu fyzikální terminologie a článků publikovaných ve vědeckých litevských lingvistických publikacích. Monografie zkoumá termíny shromážděné z pramenů pokrývajících dlouhé období 160 let – od prvních popularizačních článků o fyzice, otištěných v novinách Keleivis (1849–1880) a Aušra (1883–1886), až po nejnovější normativní terminografické publikace z oblasti fyziky. Kniha odhaluje také autorčiny zkušenosti lexikografky: jednou ze součástí publikace je slovník vývoje fyzikálních termínů. Tento slovník zachycuje „počátky užívání termínu, vývoj pojmenování pojmu i termín, který se ustálil v současném úzu, a přináší tak nesmírně cenný materiál z oblasti fyzikální terminologie, na jehož základě lze provést ještě řadu dalších vědeckých výzkumů,“ uvádí Albina Auksoriūtė (2009: 271). Monografie A. Kaulakienė je mimořádně cennou publikací litevské terminologie; výsledky výzkumu v ní uvedené představují důležitý zdroj terminologických informací. Výsledky rozsáhlé vědecké a pedagogické činnosti A. Kaulakienė využívá mnoho představitelů litevských technických věd, autoři učebnic, slovníků a dalších vědeckých publikací, překladatelé a redaktoři i budoucí a současní lingvisté. Práce lingvistky jsou významné nejen pro vědu o litevské terminologii, ale také pro litevský vědecký diskurz obecně. „Práce mě bavila,“ tak jednoduše vysvětluje důvod svého rozsáhlého díla terminoložka, terminografka, recenzentka a pedagožka, doktorka humanitních věd A. Kaulakienė. Čerpáme od ní nejen znalosti terminologické vědy, ale také odpovědnost a skromnost. LITERATŪRA Auksoriūtė Albina 2009: Angele Kaulakiene. Lietuvių fizikos terminijos raida [recenzija]. – Terminologija 16, 268–272. Fledžinskienė Giedrė, Kaulakienė Angelė, Žalkauskas Valerijonas 2000: Kompiuterio spalvų terminai. – Terminologija 7, 9–17. Kaulakienė Angelė 1983: Dviratis, paspirtukas ir lipdukas. – Lietuvos pionierius, sausio 22. Kaulakienė Angelė 1984: Techniko specialiųjų kalbos negerovė. – Vakarinės naujienos, kovo 19. Kaulakienė Angelė, Valiukėnas Vytautas 1996: Kompiuterija ir jos pagrindiniai terminai. – Terminologija 3, 56–64. Vladarskienė Rasuolė 2015: Angelė Kaulakienė – terminologė ir pedagogė. – Angelė Kaulakienė: bibliografinė rodyklė, sud. O. Juršaitė, L. Rutkienė, Vilnius: Technika. Vladarskienė Rasuolė 2016: Kūrybingoji terminologė (Angelei Kaulakienei – 70 metų). – Gimtoji kalba, birželis, 19–21. Gauta 2021-08-18 Lina Rutkienė Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas [email protected] 262 Lina Rutkienė | Terminologei ir pedagogei Angelei Kaulakienei – 75