Modernisation of Terminology Teaching Methods in Interdisciplinary Translation and Interpreting Studies

doi.org/10.35321/term30-3 Modernizace metod výuky terminologie v interdisciplinárních studiích překladu a tlumočení Modernizace metod výuky terminologie v interdisciplinárních studiích překladu a tlumočení MILENA SAZDOVSKA PIGULOVSKA Ss. Cyril and Methodious University, “Blaze Koneski” Faculty of Philology ORCID id: https://orcid.org/0000-0001-9227-4815 S O U H R N Katedra překladu a tlumočení ve Skopji v Severní Makedonii nabízí bakalářské studium, v jehož rámci se rozvíjejí klíčové kompetence překladatelů a tlumočníků. Kromě kompetence v oblasti překladu a tlumočení studenti rozvíjejí také kulturní kompetenci, tematické a oborově specifické znalosti, digitální dovednosti a obecné „měkké“ dovednosti. Znalost terminologie hraje ve vzdělávání překladatelů a tlumočníků klíčovou roli. Terminologie se proto na bakalářské úrovni vyučuje jako samostatný předmět v několika různých oborech. Tento článek se zabývá výzkumnou otázkou, zda je podle názoru studentů přístup k výuce terminologie uplatňovaný na katedře autorky účinný pro osvojování terminologie a rozvoj dovedností. Za tímto účelem byl v období od ledna 2020 do září 2021 realizován výzkumný projekt nazvaný „Modernizace metod výuky terminologie v interdisciplinárních studiích překladu a tlumočení“, do něhož se zapojili vyučující sedmi terminologických kurzů. Článek podává přehled projektových aktivit a výsledků významných pro výuku a učení terminologie zaměřené na překlad a tlumočení. Cílem článku je dále představit výsledky dotazníkového výzkumu účinnosti přístupu k výuce terminologie uplatňovaného na katedře autorky a přispět tak ke zlepšení koncepce výuky terminologie ve vzdělávání překladatelů a tlumočníků. KLÍČOVÁ SLOVA: terminologie zaměřená na překlad, koncepce kurzu terminologie, terminologická kompetence, výuka terminologie, překlad a tlumočení. Terminologija | 2023 | 30 51 A B S T R A K T Katedra translatologie na Univerzitě svatých Cyrila a Metoděje ve Skopji v Severní Makedonii nabízí bakalářské studium, jehož cílem je rozvíjet základní kompetence překladatelů a tlumočníků. Kromě těchto kompetencí se rozvíjí také kulturní kompetence a studenti získávají tematické znalosti a znalosti konkrétních oborů, digitální dovednosti a obecné „měkké“ dovednosti. Znalosti terminologie mají při přípravě překladatelů a tlumočníků zásadní význam, proto se terminologie v bakalářském studiu vyučuje jako samostatný předmět v několika různých oborech. Tento článek se zabývá výzkumnou otázkou, zda je podle studentů metoda výuky terminologie používaná na Katedře translatologie Univerzity svatých Cyrila a Metoděje ve Skopji účinná při osvojování terminologie a rozvoji terminologických dovedností. Za tímto účelem byl od ledna 2020 do září 2021 realizován výzkumný projekt „Modernizace metod výuky terminologie v interdisciplinárním studiu překladu a tlumočení“, do něhož se zapojili vyučující sedmi terminologických předmětů. Článek podává přehled projektových aktivit a výsledků důležitých pro výuku a učení terminologie zaměřené na překlad a tlumočení. Cílem článku je také představit výsledky průzkumu účinnosti metody výuky terminologie používané na Katedře translatologie Univerzity svatých Cyrila a Metoděje ve Skopji a přispět tak ke zkvalitnění koncepce výuky terminologie v rámci vzdělávání překladatelů a tlumočníků. KLÍČOVÁ SLOVA: terminologie zaměřená na překlad, tvorba kurzů terminologie, terminologická kompetence, výuka terminologie, překlad a tlumočení. 1. ÚVOD Terminologie je dnes samostatným akademickým předmětem na mnoha univerzitách po celém světě. Terminologie má interdisciplinární povahu díky úzkému vztahu k dalším oborům, například k překladu (Cabré 2010; Thelen 2015; Fischer 2020; Fóris 2022) a informační vědě a technologiím (Bowker, Marshman 2012; Ji, Oakes 2019; Hadley et al. 2022; Rothwell et al. 2023) atd. V minulosti různí autoři a vyučující terminologie používali rozmanité a často improvizované přístupy k výuce terminologie, a uváděli proto v této oblasti různé problémy. Montero Martínez a Faber jako jedni z prvních poukázali na nedostatek odborné literatury o nejvhodnějším způsobu výuky terminologie, což často vedlo k tomu, že vyučující používali modely výuky terminologie, které sami během své akademické dráhy pozorovali nebo zažili (Montero Martínez, Faber 2009: 91). Tento problém přetrvává na některých univerzitách i dnes. 52 Milena Sazdovska Pigulovska Modernisation of Terminology Teaching Methods in Interdisciplinary Translation and Interpreting Studies Knowledge of terminology plays a key role in the training of translators (Kautz 2000: 20; Kelly 2005: 26; Cabré 2010: 358; Montero Martínez, Faber 2019: 1; Fischer 2020: 65) and interpreters (Kalina 2002: 126; Ding 2013: 2). Kaltenböck and Mehlmauer-Larcher (2005) emphasize that the domain of terminology must integrate needs and preferences from the perspective of both students and teachers concerning what and how to teach. It seems that finding the right terminology teaching model can still be challenging as there is no universal solution. Moreover, terminology teaching challenges nowadays seem to evolve around modifying curricula to keep up with the roles translators and interpreters have assumed in the ever-changing translation and interpreting market (Sazdovska Pigulovska, Popovska 2021: 58) and around acquiring a terminological competence in the digital age (Fischer 2020; Li 2023: 760). This puts into perspective a need for re-evaluation of terminology teaching methods with the purpose of greater innovation and integrating new methods affecting the efficacy of learning. Cílem tohoto článku je představit metodiku a výsledky celostátního výzkumného projektu zaměřeného na modernizaci metod výuky terminologie v bakalářských programech překladatelství a tlumočnictví, který byl realizován na instituci autora. Článek rovněž představuje výsledky průzkumu mezi studenty, jehož cílem bylo zjistit účinnost přístupu k výuce terminologie. 2. POJETÍ TERMINOLOGIE ZAMĚŘENÉ NA PŘEKLAD Terminologie je jedním z pilířů interdisciplinárního studia překladu a tlumočení. Terminologická kompetence v překladu označuje schopnost překladatele získat přístup ke znalostem reprezentovaným termíny a také nalézt nejlepší ekvivalent pro odborný pojem v cílovém jazyce (Montero Martínez, Faber 2019: 4). Montero Martínez a Faber (2009: 92) předkládají návrh, jak v rámci vzdělávání překladatelů rozvíjet terminologickou kompetenci. Terminologická kompetence je nezbytná pro rozvoj obecné překladatelské (Faber 2004: 479) i tlumočnické kompetence (Stoll 2009: 67) a měla by být ústředním bodem programů terminologické přípravy. V programech přípravy překladatelů klade Cabré důraz na terminologii zaměřenou na překlad jako na přístup, který studentům umožňuje osvojit si Terminologija | 2023 | 30 53 potřebné znalosti a strategie, které umožňují adekvátně a rychle pracovat se specializovanými termíny v různých textech (Cabré 1999: 13). Thelen rozlišuje dva typy terminologické orientace, tj. teoreticky orientovanou terminologii a terminologii orientovanou na překlad, přičemž terminologie orientovaná na překlad působí jako „prostředník“ mezi teoreticky orientovanou terminologií a překladem (Thelen 2015: 348–349). Přístup orientovaný na překlad zkoumá Fischer, který zdůrazňuje, že teorie terminologie může přispět k translatologii (Fischer 2022: 8). Podle Wrighta a Wrightové (1993) by terminologie orientovaná na překlad měla zahrnovat činnosti pokrývající různé aspekty terminologie: správu znalostí, jazykové plánování, terminologické zdroje a reprezentaci pojmových systémů. Austermühl zdůrazňuje potřebu holistického (teoreticky podloženého, projektově orientovaného a kooperativního) přístupu k výuce terminologie a terminologického managementu v rámci studijních programů pro překladatele (Austermühl 2012: 3). Terminologická práce orientovaná na překlad (TOT) by měla překladatelům umožnit zaznamenávat a systematizovat vícejazyčnou terminologii a důsledně ji používat (Faber, León Araúz 2021: 590). Terminologická práce orientovaná na tlumočení (IOT) zahrnuje terminologickou přípravu na tlumočnické zakázky s využitím nástrojů a softwarových aplikací (Stoll 2009: 67) a strategií pro práci s odbornými termíny (Hebenstreit, Soukup-Unterweger 2011: 308). 2.1. Výzvy výuky terminologie orientované na překlad a tlumočení Katedra překladatelství a tlumočnictví ve Skopji nabízí na bakalářské úrovni sedm terminologických kurzů vyučovaných v makedonštině, angličtině, němčině a francouzštině. Studenti začínají úvodním kurzem „Příprava na překlad a tlumočení“, po němž následují specializované terminologické kurzy „Právo“, „Politologie“, „Ekonomie“, „Medicína“, „Terminologie ICT“ a „Diplomatická komunikace“. V některých z těchto kurzů se však terminologie nevyučuje plně v souladu s přístupem zaměřeným na studenta, pokud jde o klíčové prvky koncepce kurzu terminologie, jako jsou metodika výuky, metody hodnocení, a dokonce i získávané dovednosti; zároveň se opomíjí názor studentů na efektivitu učení při použití daných technik. Byla proto rozpoznána potřeba revidovat a modernizovat koncepci kurzů terminologie a zahájit úsilí o větší sjednocení na fakultní úrovni a případně také na 54 Milena Sazdovska Pigulovska Modernisation of Terminology Teaching Methods in Interdisciplinary Translation and Interpreting Studies celostátní úrovni. To se stalo podnětem k předložení výzkumného projektu národní univerzitní komisi pro výzkum, jehož cílem bylo definovat systematickou metodiku výuky terminologie a navrhnout inovativní techniky pro kurzy terminologie orientované na překlad a tlumočení. Nedostatek pedagogických a metodologických zásad ve výuce překladu v minulosti ovlivnil postavení překladu jako akademické disciplíny (Colina 2003). Je tedy rozumné předpokládat totéž o výuce terminologie, pokud nejsou klíčové metodologické zásady systematicky vymezeny. Kompetenci v terminologii orientované na překlad lze rozvíjet, když kurzy terminologie propojují pečlivě zvolené výukové cíle a obsah, způsob výuky a technologické možnosti, které nabízí digitální věk, tedy věk umělé inteligence (Li 2023: 760). 3. CÍLE A METODY. KRITICKÉ BODY VÝUKY TERMINOLOGIE Mezi klíčové prvky koncepce výuky terminologie v rámci translatologických studií patří cíle kurzu, obsah, metodika výuky a hodnocení (Montero Martínez, Faber 2009: 2; Alcina 2011: 4). Zpočátku se předpokládalo, že efektivita výuky a osvojování terminologie úzce souvisí se začleněním holistického přístupu zaměřeného na studenta, který zahrnuje klíčové vzdělávací prvky. Tento model posloužil jako základ pro realizaci výše uvedeného výzkumného projektu. Aby autorka analyzovala situaci v bakalářských terminologických kurzech, provedla úvodní analýzu s cílem stanovit kritické body výuky terminologie, které je třeba zlepšit. Tento článek představuje přístup, který autorka uplatnila na své katedře s cílem překonat uvedené výzvy vytvořením lepšího prostředí zaměřeného na studenta, jež podporuje efektivní výuku a osvojování terminologie (online) v rámci studia překladu a tlumočení. Konečným cílem je připravit studenty na efektivní působení v budoucím profesním prostředí. Pro analýzu úspěšnosti realizace projektu autorka provedla dotazníkové šetření zaměřené na studenty. 3.1. Přehled projektu Národní výzkumný projekt „Modernizace metod výuky terminologie v interdisciplinárním studiu překladu a tlumočení“ byl realizován na katedře autorky v období od ledna 2020 do září 2021, Terminologija | 2023 | 30 55 Projektového týmu se účastnil jeden profesor, dva docenti a jeden odborný asistent. Cílem projektu bylo zlepšit všechny prvky koncepce kurzů terminologie a prostřednictvím dotazníku zjistit názor studentů na účinnost uplatňovaného přístupu k osvojování terminologie. První část projektu zahrnovala nové posouzení čtyř klíčových prvků koncepce kurzů terminologie. Začleněním přístupu zaměřeného na studující do všech klíčových prvků vzniká prostředí podporující autonomii studujících, u níž bylo prokázáno, že pozitivně ovlivňuje motivaci studentů (Horváth 2007: 113; Huszárné Prikler 2020: 104). Druhá část projektu se zaměřila na intenzivnější využívání technologií prostřednictvím softwarových nástrojů a aplikací pro správu terminologie. To se ukázalo jako zvláště nezbytné během online výuky v důsledku pandemie Covid-19: studenti nemohli fyzicky docházet do digitální laboratoře a při práci na společných terminologických projektech z domova se museli spoléhat na technologie. Díky technologiím se počítačová laboratoř katedry proměnila v digitální laboratoř, kde studenti rozvíjeli také technologickou kompetenci a která se stala základem pro vytvoření technicky vybaveného centra distančního vzdělávání. 3.2. Výstupy projektu 3.2.1. Revidované programy a cíle kurzů terminologie Při zpětném pohledu na počátky kurzů terminologie na katedře autorky se ukazuje, že výukové metody ne vždy přispívaly k rozvoji terminologické kompetence, ale spíše k tvorbě terminologických glosářů. Terminologická subkompetence neznamená osvojení seznamů termínů, nýbrž schopnost překladatele osvojit si znalosti, které tyto termíny vyjadřují (Montero Martínez, Faber 2009: 92). Klíčovým úkolem výuky terminologie zaměřené na překlad a tlumočení by mělo být zapojit studenty do problémově orientovaného učení prostřednictvím řešení úloh, v nichž studenti řeší skutečné terminologické problémy z praxe, a osvojují si tak dovednosti potřebné pro budoucí profesi v oblasti překladu a tlumočení. Jak vysvětlují Johnson a Johnson (2018: 1), role vyučujících se mění: z předavatelů informací se stávají tvůrci prostředí a zkušeností podporujících aktivní učení a maximalizujících zapojení studentů. 56 Milena Sazdovska Pigulovska Modernisation of Terminology Teaching Methods in Interdisciplinary Translation and Interpreting Studies Tabulka 1. Srovnání cílů kurzů terminologie zaměřených na vyučujícího a na studující (Zdroj: Sazdovska Pigulovska, Popovska 2021: 15) ROZVOJ TERMINOLOGICKÝCH GLOSÁŘŮ ROZVOJ TERMINOLOGICKÉ KOMPETENCE STUDENTŮ PŘEKLADU A TLMOČENÍ Různé přístupy k výuce terminologie a terminologické práci Koordinované přístupy k výuce terminologie a terminologické práci Výrazný důraz na terminologickou praxi Rovnováha mezi teorií a praxí terminologie Přednáška Kolaborativní aktivita Individuální terminologický výzkum Učení založené na řešení problémů a učení založené na projektech Volitelné využití technologií Rozšířené využití technologií Tabulka 1 představuje různé aspekty výuky terminologie, které byly zdokonaleny. Dřívější nesystematické přístupy k výuce vedly k improvizaci při používání výukových technik a k velkým rozdílům mezi osnovami terminologických kurzů, například k vynechávání klíčových dovedností, jako je vyhledávání terminologie nebo digitální dovednosti apod. Kooperativní učení v terminologických kurzech zvýšilo odpovědnost studentů za vlastní učení, jejich schopnost sebeřízení a sebeorganizace, sebedůvěru a motivaci. Kooperativní učení zahrnuje postupy aktivního učení, jako je učení založené na řešení problémů, týmové učení, kolaborativní učení, vzájemné učení za podpory spolužáků apod. (Johnson, Johnson 2018: 1). 3.2.2. Revidovaná metodika výuky a učení Aktivity v rámci první složky projektu pokračovaly revizí metodiky výuky a učení. Montero Martínez a Faber (2009: 8) navrhují model výuky terminologie, který podporuje autonomii studujících: úspěch v procesu výuky a učení terminologie je totiž možný tehdy, když student není pouze pasivním příjemcem znalostí předávaných vyučujícím, ale stává se aktivním studujícím, který vyhledává informace a aktivně si je osvojuje, což přispívá k významnému učení (Alcina 2011: 3). Terminologija | 2023 | 30 57 Tabulka 2. Srovnání metodiky výuky a učení před projektem a po něm (Zdroj: Sazdovska Pigulovska, Popovska 2021: 16) VÝUKA ZAMĚŘENÁ NA UČITELE: UČITEL JE HLAVNÍM ZDROJEM INFORMACÍ | VÝUKA ZAMĚŘENÁ NA STUDENTA: AKTIVNÍ OSVOJOVÁNÍ INFORMACÍ Učení prostřednictvím předávání | Učení prostřednictvím objevování a samostatného průzkumu Krátkodobé znalosti terminologie | Znovu využitelné znalosti v nových situacích v budoucnu Úkoly a aktivity podporující zapamatování | Úkoly a aktivity podporující autonomii studenta Osobní zkušenosti učitele | Sdílení zkušeností s osvědčenými postupy prostřednictvím online workshopu o technikách výuky terminologie pro studia T&I Přístup zaměřený na studenta je třeba uplatňovat komplexně, což znamená ve všech klíčových aspektech: od programu kurzu a jeho cílů až po metodiku a hodnocení studentů. Tradiční cvičení ve výuce terminologie vedou k tomu, že studenti pasivně přijímají znalosti předávané vyučujícím a terminologii se učí mechanicky a opakovaně. Osvojují si tak krátkodobé znalosti terminologie, které nelze v budoucnu znovu využít při nových úkolech či v nových situacích a které studenty nepřipravují na samostatné řešení terminologických problémů. 3.2.3. Autonomie studentů v kurzech terminologie Koncept autonomie studenta je pro vzdělávání v oblasti překladu a tlumočení zásadní (Fang, Morris 2021; Bolaños-Medina, Núñez 2022). Autonomie studenta znamená schopnost převzít kontrolu nad vlastním učením a nést odpovědnost za všechny jeho aspekty (Holec 1981: 3). Klíčovým úkolem vyučujících terminologie by mělo být povzbuzovat studenty k aktivní účasti na učení prostřednictvím různých technik, protože znalosti získané tímto způsobem se po skončení kurzu terminologie snadno nezapomínají, ale lze je znovu využít při jiných úkolech nebo kurzech, a vytvářejí tak dlouhodobě uchovávané znalosti. Jedním z cílů projektu proto bylo motivovat studenty k aktivní účasti v procesu učení terminologie, a tím předcházet jejímu opakovanému memorování. 58 Milena Sazdovska Pigulovska Modernisation of Terminology Teaching Methods in Interdisciplinary Translation and Interpreting Studies Obrázek 1. Vnímané přínosy autonomie studentů v kurzech terminologie (Zdroj: Sazdovska Pigulovska, Popovska 2021: 91) Obrázek 1 ukazuje, že autonomie studentů zvyšuje efektivitu učení terminologie, motivaci studentů, schopnost sebeorganizace, sebedůvěru, interakci a výměnu znalostí a využívání zdrojů k samostatnému terminologickému výzkumu a učení. 3.2.4. Inovativní metody výuky terminologie pro studenty překladu a tlumočení S cílem navrhnout inovativnější aktivity podporující autonomii studentů uspořádali členové projektového týmu v červnu 2021 online workshop „Metody výuky terminologie v programech překladatelství a/nebo tlumočnictví“, kterého se zúčastnilo patnáct profesorů a vyučujících z katedry autorek, dalších kateder fakulty, jiných fakult státních i soukromých univerzit a z makedonského lexikografického centra. Cílem workshopu bylo společně se zamyslet nad nejúčinnějšími postupy výuky terminologie a nad aktivitami ve třídě či online, které podle jejich zkušeností posilují autonomii i motivaci studentů. Účastníci sdíleli nejúčinnější metody osvojování terminologie ze své praxe: problémově orientovanou výuku, kolaborativní projekty, simulované projektové učení, stáže (institucionální praxi), diskusi o studijních materiálech ve výuce atd.; tyto metody připravovaly studenty k samostatnému řešení terminologických problémů a k opětovnému využití těchto znalostí při jiných úkolech a v dalších kurzech. Všichni účastníci workshopu rovněž vyjádřili Terminologija | 2023 | 30 59 ochotu zařadit do svých studijních plánů osvojování terminologie prostřednictvím institucionální praxe jako vysoce účinnou, avšak nedostatečně využívanou metodu umožňující (opětovné) využití znalostí v praxi. Výsledkem workshopu bylo vydání publikace „Priracnik so nastavni aktivnosti po terminoloski predmeti vo nastava po preveduvanje i tolkuvanje“ (Pokyny k výukovým aktivitám v terminologických kurzech překladatelství a tlumočnictví), v níž všichni účastníci představili klíčové prvky koncepce své výuky terminologie (Sazdovska Pigulovska, Popovska 2021: 13–15). Patřily k nim: (1) název kurzu terminologie a katedry, (2) metodologie: přístup nebo pracovní metoda, (3) cíle kurzu: očekávané výsledky učení a osvojené dovednosti, (4) obsah: popis výukové aktivity v terminologii podporující autonomii, motivaci či interakci studentů, (5) využití technologií a terminologických zdrojů, (6) použitý model hodnocení, (7) oblasti, které je třeba v budoucnu zlepšit. Cílem pokynů je nabídnout doporučení, jak zlepšit stávající výuku terminologie v programech překladatelství a tlumočnictví na fakultách v Severní Makedonii, a poskytnout tolik potřebná celostátní doporučení novým a méně zkušeným vyučujícím. 3.2.5. Revidovaný způsob hodnocení Významným výsledkem projektu byl přechod od sumativního k formativnímu hodnocení, jehož hlavní prvky jsou uvedeny v tabulce 3. Tabulka 3. Srovnání sumativního a formativního hodnocení v kurzech terminologie (Zdroj: Sazdovska Pigulovska, Popovska 2021: 62) SUMATIVNÍ HODNOCENÍ | FORMATIVNÍ HODNOCENÍ | Závěrečná zkouška na konci semestru | Zavedení pravidelných testů, kvízů, sebehodnocení, vzájemného hodnocení, kontrolních seznamů atd. prostřednictvím e-learningových platforem | Neúčinné „učení na poslední chvíli“ před zkouškou | Postupné a účinné učení v průběhu celého kurzu | Učitel nemá přehled o účinnosti metod výuky terminologie | Učitel má přehled o účinnosti metod výuky terminologie Před zahájením projektu většina vyučujících terminologie používala sumativní hodnocení se závěrečnou zkouškou na konci semestru, která se zaměřovala na známkování namísto sledování pokroku v osvojování terminologie a často 60 Milena Sazdovska Modernisation of Terminology Teaching Methods Pigulovska in Interdisciplinary Translation and Interpreting Studies vedlo k neefektivnímu učení kampaní před zkouškou. Formativní hodnocení zahrnuje jakékoli známkování, opravy či komentáře, které studentům poskytují častou zpětnou vazbu o jejich učení, aby jim pomohly učit se více nebo lépe (Kelly 2005: 145), a poskytuje kvalitativní informace o efektivitě výuky (Nikolaeva, Korol 2021: 739). Umožňuje průběžné a systematické hodnocení pokroku studentů prostřednictvím pravidelných testů, kvízů, sebehodnocení, vzájemného hodnocení, kontrolních seznamů atd. a ukazuje, zda studenti dosahují skutečného pokroku v konkrétní terminologické činnosti, a učiteli poskytuje vhled do efektivity jeho výukových metod. 3.2.6. Rozšířené využití technologií Analýza současné situace ukázala značný rozdíl v používání technologií mezi jednotlivými terminologickými kurzy na katedře autora. Jedním z cílů projektu bylo rozšířit využívání technologií ve všech terminologických kurzech a přispět k jejich soustavnému používání během studia i po jeho ukončení. Tabulka 4. Přínosy rozšířeného využití technologií v terminologických kurzech (Zdroj: Sazdovska Pigulovska, Popovska 2021: 60) INDIVIDUÁLNÍ TERMINOLOGICKÁ PRÁCE KOLEKTIVNÍ TERMINOLOGICKÁ PRÁCE PROSTŘEDNICTVÍM SDL MULTITERM SERVER, MULTITERM EXTRACT, MULTITERM ONLINE, SDL LANGUAGE CLOUD TERMINOLOGY ATD. Osobní zkušenost Výměna zkušeností a znalostí Omezená motivace Zvýšená motivace k vytváření a správě databází Tradiční glosáře se snadno ztratí nebo smažou a ostatním členům skupiny se sdílejí jen zřídka Zaměření na tvorbu a správu digitálních terminologických databází, které lze znovu použít v budoucnu a sdílet či sloučit s databázemi ostatních členů skupiny Využívání spolehlivých terminologických zdrojů Využívání online zdrojů i vlastních zdrojů pro terminologický výzkum a získávání informací a zaměření na informační technologie atd. Rozšířené využívání technologií pro správu terminologie motivovalo studenty k zapojení do kolektivní terminologické práce a výměně znalostí s kolegy, aniž by museli být fyzicky přítomni na stejném Terminologija | 2023 | 30 61 umístění. Propojením desktopového a cloudového softwaru studenti vytvářeli, spravovali a sdíleli terminologické databáze prostřednictvím desktopu nebo cloudu. Takto získané zkušenosti jsou užitečné nejen při online výuce, ale také simulují profesní situaci. Dovednosti v oblasti správy informací se uplatňují při řešení překladatelských problémů, když studenti narazí na nedostatek spolehlivých terminologických zdrojů (Faber, León Araúz 2021: 590). 4. VÝZKUMNÉ OTÁZKY A METODOLOGIE Účinnost uplatňovaného přístupu k výuce terminologie bylo třeba vyhodnotit také z pohledu studentů, zejména empirickým způsobem. Výchozím předpokladem bylo, že přístup k výuce terminologie je zaměřený na studenta pouze tehdy, pokud se uplatňuje komplexně ve všech klíčových aspektech, od studijního programu kurzu až po hodnocení studenta. Na základě počátečních zjištění a předpokladů jsou proto v tomto článku diskutovány následující výzkumné otázky: 1. Jsou techniky výuky terminologie uplatňované na katedře autorky účinné pro osvojování terminologie? 2. Upřednostňují studenti terminologie samostatnost při učení, nebo spoléhání na vyučujícího? 3. Jsou studenti spokojeni se svým osobním pokrokem v osvojování terminologie? 4. Zlepšili studenti své technologické kompetence? 5. Upřednostňují studenti při kurzech terminologie formativní, nebo sumativní hodnocení? Za účelem zodpovězení těchto otázek autorka navrhla dotazník zaměřený na studenty, jehož cílem bylo shromáždit jejich názory na účinnost celkového přístupu k výuce terminologie. Polostrukturovaný dotazník zaměřený na studenty sestával z deseti otázek s výběrem odpovědí a otevřenými částmi a ze dvou otevřených otázek (viz příloha I). Výsledky vedou k závěrům, jak posílit přístup zaměřený na studenta v kurzech terminologie. 5. VÝSLEDKY Na online dotazník zaměřený na studenty odpovědělo 42 studentů bakalářského studia ve třetím a čtvrtém ročníku, kteří během 62 Milena Sazdovska Pigulovska Modernisation of Terminology Teaching Methods in Interdisciplinary Translation and Interpreting Studies realizace projektu absolvovali alespoň dva různé jednosemestrální kurzy terminologie; 83% dotázaných studentů uvedlo, že se výuky účastnilo pravidelně. Polovina dotázaných studentů považovala výukové aktivity uplatňované v kurzech terminologie, které absolvovali, za účinné pro osvojování terminologie, protože jim umožnily aktivně se zapojit do praktického terminologického výzkumu a vyhledávání informací, a pomohly jim tak „lépe si zapamatovat probíranou terminologii“. Někteří studenti naopak vysvětlovali, že se naučili velké množství terminologie, ale snadno ji zapomněli, protože ji znovu nepoužívali. Tyto výsledky vedly k závěru, že účinnou metodou osvojování terminologie je její opakované využívání v dalších úkolech v rámci téhož i jiných kurzů, které umožňují její použití v konkrétním kontextu. Tři otázky se zaměřovaly na uplatňovaný metodologický přístup. Více než polovina dotázaných studentů odpověděla, že při osvojování terminologie upřednostňuje autonomii studujících, a vysvětlila, že „je důležité převzít odpovědnost za vlastní učení tím, že člověk vyhledává zdroje a strategie pro překlad“ a že když studenti zaujmou aktivní roli, „učení je důkladnější a účinnější“. Výsledky ukazují, že program je třeba posílit o další aktivity podporující autonomii studujících při osvojování terminologie. Tyto odpovědi úzce souvisejí s následující otázkou, která ukázala, že pouze třetina respondentů si byla jista svou schopností samostatně řešit terminologické problémy, zatímco dvě třetiny si byly jisté jen někdy, podle toho, „nakolik je student obeznámen s danou oblastí“, protože „studenti nejsou odborníci“ a „stále potřebují pomoc učitele při práci s neologismy a při nedostatku terminologických zdrojů“. To vysvětluje, proč mnozí studenti stále upřednostňují oporu v učiteli. Na základě těchto výsledků lze usoudit, že nedostatek terminologických zdrojů v mnoha oblastech je důvodem k posílení problémově orientovaného učení v kurzech terminologie, aby se studenti připravili na samostatné řešení terminologických problémů. Všichni dotázaní studenti se také shodli, že učitelé by se jich měli ptát na účinnost výukových aktivit zaměřených na terminologii. Více než dvě třetiny respondentů uvedly, že jsou spokojeny s osobním pokrokem, kterého dosáhly při osvojování terminologie. Studenti byli předem upozorněni na mylnou představu, že se po pouhém jednom semestru mohou stát odborníky v určité oblasti, neboť osvojování terminologie je průběžný a dlouhodobý proces. Téměř třetina Terminologija | 2023 | 30 63 odpověděla, že není spokojena se svým osobním pokrokem při osvojování terminologie, protože se „naučila nazpaměť mnoho termínů a brzy je zapomněla“, neboť správně neporozuměla pojmům. To je další argument pro to, aby výukové aktivity studentům umožňovaly aktivně se zapojit do učení, které tak může být účinné. Ačkoli více než dvě třetiny respondentů uvedly, že si v kurzech terminologie zlepšily technologické kompetence, mnozí odpověděli, že „si stále nejsou příliš jisti při používání technologií pro správu terminologie a spolupráci“. Proto je třeba v programu posílit využívání technologií jako oblast, v níž se studenti musí průběžně zdokonalovat, zejména vzhledem k rozvoji nových technologií a potřebě držet krok s profesními požadavky odvětví. Výsledky následující otázky ukazují, že nejúčinnější aktivitou, které jsou dotázaní studenti ochotni se účastnit, je stáž či odborná praxe, následovaná překladatelským workshopem se studenty, učiteli a odborníky a také problémově orientovaným učením. Zdá se, že studenti rozpoznali potřebu navázat kontakt s odvětvím a byli ochotni zapojit se do zkušenostního učení, protože byli ve čtvrtém ročníku. Ukázalo se však, že tyto preferované aktivity učitelé terminologie uplatňovali nejméně, což svědčí o tom, že kurzy terminologie musí posílit výuku založenou na praxi či profesním zaměření. Nejméně oblíbenou aktivitou bylo simulované projektové učení. Tyto výsledky ukazují, že osvojování terminologie nemá jediné řešení, ale vyžaduje různé techniky zaměřené na různé aspekty, zejména aktivity, které studentům pomáhají zaujmout aktivní roli prostřednictvím učení založeného na praxi. Více než dvě třetiny dotázaných studentů upřednostňovaly formativní hodnocení v kurzech terminologie, které přispívá k „účinnějšímu osvojování terminologie, protože probíhá pravidelně“ a umožňuje „sledovat pokrok v tom, co se člověk naučil“. Závěrem lze říci, že celkové výsledky získané prostřednictvím dotazníku zaměřeného na studující ukazují, že studenti potřebují posílit sebedůvěru při osvojování terminologie ve specializovaných oblastech a při používání technologií, neboť jde o průběžné a dlouhodobé procesy vyžadující zkušenosti. Pokud se to podaří, budou mít studenti terminologie větší připravenost a otevřenost k osvojování složité terminologie ve zcela nových oblastech, kterou mohou uplatnit ve své profesi. 64 Milena Sazdovska Pigulovska Modernisation of Terminology Teaching Methods in Interdisciplinary Translation and Interpreting Studies 6. ZÁVĚRY Similarly to Li (2023: 763), Austermuehl (2012: 3) and Alcina (2011: 1), this study shows that the effectiveness of terminology teaching and learning is closely related to adopting a holistic approach in key educational elements – from teaching methodology and objectives to assessment of students, i.e., that the acquisition of a translation- and interpreting-oriented terminological competence is closely associated with adopting a full learner-centred approach in terminology courses. Furthermore, one of the main perceived conclusions is that there is a direct link between learner autonomy and student motivation, although additional empirical evidence-based studies are needed to support this thesis in terminology learning specifically. Studie představená v tomto článku rovněž ukazuje, že vytvoření prostředí, které podněcuje studenty k tomu, aby převzali odpovědnost za způsob, jakým si osvojují terminologické znalosti, a aktivně se zapojovali do procesu učení prostřednictvím různých problémově orientovaných a kolaborativních činností, by mělo být klíčovým úkolem každého vyučujícího terminologie. Studenti jsou navíc motivováni ke spolupráci v týmech, protože jim umožňuje sdílet znalosti s vrstevníky a aktivně bádat namísto opakovaného učení. Tato studie dokládá, že jednou z nejdůležitějších výukových technik by měla být práce s technikami řešení problémů, které studentům umožňují samostatně řešit terminologické otázky, a tím je lépe připravují na budoucí profesi v oblasti překladu a tlumočení. Studie dále zjistila, že využívání technologií pro správu terminologie ke kolaborativním účelům může pozitivně ovlivnit motivaci studentů a poukazuje na potřebu většího počtu digitálních laboratoří, které by vytvořily kolaborativní prostředí pro výuku terminologie. Výsledky dotazníkového šetření zaměřeného na studenty ukazují, že si studenti uvědomují význam technologií pro svou budoucí profesi a že musejí držet krok s novými technologiemi a dovednostmi požadovanými v oboru. K integraci technologií do všech kurzů terminologie je nicméně zapotřebí další práce, například prostřednictvím kolaborativního projektového učení terminologie a učení založeného na praxi či profesi, stejně jako při zavádění technik výuky terminologie, které studentům umožňují zaujmout aktivní roli prostřednictvím učení založeného na praxi či profesi, ať už formou stáže, workshopu, nebo řešení problémů. Jedním z hlavních výstupů projektu je vydání „Pokynů k činnostem při výuce terminologie pro studia překladu a tlumočení Terminologija | 2023 | 30 65 “, které uvádějí následující klíčová doporučení, jak zlepšit současnou výuku terminologie v oborech překladu a tlumočení na fakultách v Severní Makedonii (Sazdovska Pigulovska, Popovska 2021: 91–93): – zajistit dostatečný počet semestrálních hodin pro všechny kurzy terminologie; – z metodologického hlediska uplatňovat model učení objevováním, komunikativní přístup založený na aktivním výzkumu a činnosti, které podporují autonomii studentů a zvyšují jejich motivaci; – připravovat studenty na samostatné řešení terminologických otázek; – využívat současné online terminologické zdroje, softwarové nástroje pro práci s terminologií a kolaborativní technologie; – uplatňovat ve všech kurzech terminologie formativní hodnocení. Závěrem lze konstatovat, že hlavním cílem kurzů terminologie zaměřených na překlad a tlumočení je vycvičit a připravit studenty tak, aby efektivně působili v profesním prostředí a dokázali znovu využívat osvojené terminologické znalosti a naučené postupy, ať už teoretické, či praktické, při dalších úkolech a kurzech i ve své budoucí profesi. Toho lze účinně dosáhnout uplatněním přístupu zaměřeného na studenta a vycházejícího z profesní praxe (Nord 1991), který by se měl stát nedílnou součástí pedagogiky překladu a tlumočení zaměřené na studenta. Konečným cílem je také povzbudit studenty, aby osvojené postupy související s terminologií a software, tedy používané nástroje, využívali po celou dobu studia i profesní kariéry a dále je zdokonalovali. Výuka terminologie zaměřená na překlad a tlumočení vyžaduje větší pozornost a empirické studie, v nichž by bylo možné dále a důkladněji ověřovat a rozpracovávat předběžná zjištění studií, jako je tato. Zjištění představená v tomto článku nabízejí vodítka dalším pedagogům a školitelům, kteří se potýkají s podobnými dilematy při výuce terminologie. 66 Milena Sazdovska Pigulovska Modernisation of Terminology Teaching Methods in Interdisciplinary Translation and Interpreting Studies PŘÍLOHA 1 Dotazník zaměřený na studující 1. Které kurzy terminologie jste dosud absolvovali? (právo, politika, ekonomie, medicína, ICT nebo diplomatická komunikace? 2. Docházeli jste na tyto kurzy pravidelně? a. Ano b. Ne c. Příležitostně 3. Domníváte se, že praktická cvičení a aktivity v kurzech terminologie, které jste absolvovali, jsou efektivní pro osvojování terminologie? a. Ano a. Ne c. Pouze někdy Vysvětlete proč: ____________________________________________ 4. Dáváte při učení nové terminologie přednost autonomii studujících, nebo spoléhání na vyučujícího? Měli by studující při osvojování terminologie zaujmout aktivní roli? (Nelze zvolit obojí, protože jsou ze své podstaty zcela protikladné) a. Dávám přednost autonomii studujících b. Dávám přednost spoléhání na vyučujícího Vysvětlete proč: ____________________________________________ 5. Máte pocit, že dokážete samostatně řešit terminologické otázky v různých oborech (např. právo, ekonomie, medicína, IT atd.)? a. Ano b. Ne c. Pouze někdy Vysvětlete proč: ____________________________________________ 6. Jste spokojeni se svým osobním pokrokem v osvojování terminologie v terminologických kurzech, které jste navštěvovali? (Mějte na paměti, že se po pouhých 10 lekcích nemůžete stát odborníkem na konkrétní obor) a. Ano b. Ne Vysvětlete proč: ____________________________________________ 7. Zlepšili jste si digitální dovednosti v některém z terminologických kurzů, které jste dosud navštěvovali? a. Ano Terminologija | 2023 | 30 67 b. Ne c. Digitální dovednosti nejsou pro správu terminologie důležité 8. Myslíte si, že se můžete efektivně učit terminologii, když výuka probíhá online? a. Ano b. Ne c. Nejsem si jistý/á Vysvětlete proč: _________________________________________________ 9. Dáváte přednost sumativnímu hodnocení (závěrečné zkoušce na konci kurzu terminologie), nebo formativnímu hodnocení (týdenním testům v průběhu kurzu terminologie)? a. Dávám přednost sumativnímu hodnocení b. Dávám přednost formativnímu hodnocení Vysvětlete proč: _________________________________________________ 10. Myslíte si, že je důležité, aby studenti vyjadřovali svůj názor na efektivitu cvičení a aktivit používaných vyučujícím při různých kurzech terminologie? a. Ano b. Ne Vysvětlete proč: _________________________________________________ 11. Kterých z těchto aktivit byste se během kurzu terminologie byli ochotni účastnit, abyste se efektivněji naučili terminologii v určité oblasti (Zde můžete zvolit více odpovědí): a. stáž v instituci, organizaci, společnosti atd. b. individuální řešení problémů (student dostane zadání, aby samostatně podal vysvětlení nebo našel řešení konkrétního terminologického dilematu z reálného světa) c. společný výzkum terminologie mimo výuku se spolužáky d. týmová práce, např. simulovaná výuka založená na projektech e. vedení rozhovorů/konzultací s odborníky (právníkem, bankéřem, ekonomem, lékařem...) f. překladatelský workshop se studenty, učiteli a profesionálními překladateli 12. Jak lze zlepšit kurzy terminologie? Co byste změnili, aby se studenti mohli terminologii učit efektivněji? 68 Milena Sazdovska Pigulovska | Modernisation of Terminology Teaching Methods in Interdisciplinary Translation and Interpreting Studies REFERENCES Alcina Amparo (ed.) 2011: Teaching and Learning Terminology: New Strategies and Methods, ed. A. Alcina, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 1–35. Austermühl Frank 2012: Using concept mapping and the web as corpus to develop terminological competence among translators and interpreters. – Translation Spaces 1, 54–80. Bolaños-Medina Alicia, Núñez Juan L. 2022: Autonomy support, critical thinking, and motivation as key predictors of translator trainees’ strategic competence. – Across Languages and Cultures 23, 131–147. Bowker Lynne, Marshman Elizabeth 2012: Translation technologies as seen through the eyes of educators and students: harmonizing views with the help of a centralized teaching and learning resource. – Global Trends in Translator and Interpreter Training: Mediation and Culture, eds. S. Hubscher-Davidson, M. Borodo, London/New York: Continuum International Publishing Group, 69–94. Cabré Maria Teresa 1999: Terminology. Theory, Methods and Applications, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins. Cabré Maria Teresa 2010: Terminology and translation. – Handbook of Translation Studies, eds. Y. Gambier, L. van Doorslaer, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 356–365. Colina Sonia 2003: Translation Teaching from Research to the Classroom: A Handbook for Teachers, USA: McGraw-Hill. Ding Yan 2013: Effects of domain knowledge on consecutive interpreting performance. – 19th International Congress of Linguistics, ed. Département de Linguistique de l’Université de Genève, Switzerland, Geneva, 1–20. Faber Pamela 2004: Terminological competence and enhanced knowledge acquisition. – Translationskompetenz, eds. P. A. Fleischmann, J. Schmitt, G. Wotjak, Tübingen: Stauffenburg, 479–499. Faber Pamela, León Araúz Pilar 2021: Designing terminology resources for environmental translation. – The Oxford Handbook of Translation and Social Practices, eds. J. Meng, S. Laviosa, online edn, Oxford Academic, 587–615. DOI: 10.1093/oxfordhb/9780190067205.013.7. Faber Pamela, León Araúz Pilar, Prieto Velasco Juan Antonio 2009: Semantic relations, dynamicity, and terminological knowledge bases. – Current Issues in Language Studies 1, 1–23. Faber Pamela, Montero Martínez Silvia 2019: Terminology. – The Routledge Handbook of Spanish Translation Studies, eds. R. Valdeón, Á. Vidal, New York: Routledge, 247–266. Fang Xiaoqing, Morris Philip (eds.) 2021: Cultivation of student translator autonomy in UK higher education. – English Language Teaching 14, Canadian Center of Science and Education, 41–57. DOI: 10.5539/elt.v14n5p41. Fischer Márta 2020: Developing terminology competence, with special focus on recognising terms. – Fit-for-Market Translator and Interpreter Training in the Digital Age, eds. R. Besznyák, M. Fischer, Cs. Szabó, United States/Spain: Vernon Art and Science Incorporated, 65–78. Fischer Márta 2022: Horizontal and vertical terminology work in the context of EU translations. – Porta Lingua 1, 7–15. DOI: https://doi.org/10.48040/PL.2022.1.1. Fóris Ágota 2022: Translation and Terminology. Theory and Practice in Hungary, Budapest/Paris: KRE – L’Harmattan. Hadley James Luke, Taivalkoski-Shilov Kristiina, Teixeira Carlos S. C., Toral Antonio (eds.) 2022: Using Technologies for Creative-Text Translation, Routledge Advances in Translation and Interpreting Studies, New York: Routledge. Hebenstreit Gernot, Soukup-Unterweger Irmgard 2011: Terminologiemanagement als Wissensmodellierung für das Community Interpreting. – Modelling the Field of Community Interpreting. Questions of Methodology in Research and Training, eds. C. Kainz, E. Prunč, R. Schögler, Wien/Berlin: LIT Verlag, 298–325. Holec Henri 1981: Autonomy and foreign language learning, Oxford: Pergamon. Horváth Ildikó 2007: Autonomous learning: what makes it work in postgraduate interpreter training. – Across Languages and Cultures 8(1), 103–123. DOI: 10.1556/Acr.87.2007.1.6. Huszárné Prikler Mária Renáta 2020: Motivation, Autonomy and Assessment in Translation Studies BA Classes: Doctoral Dissertation, Pécs: University of Pécs. Ji Meng, Oakes Michael (eds.) 2019: Advances in Empirical Translation Studies, Developing Translation Resources and Technologies, Cambridge/New York: Cambridge University Press. Johnson David W., Johnson Roger T. 2018: Cooperative learning: the foundation for active learning. – Active Learning – Beyond the Future, 59–70. DOI: 10.5772/intechopen.81086. Terminologija | 2023 | 30 69 Kalay Dilşah, Fedorenko Svitlana, Guryeeva Liudmyla, Kolomiiets Svitlana 2020: Forming students’ terminological competence in the moodle-based e-learning course. – Advanced Education 16, 104–111. DOI: 10.20535/2410-8286.216980. Kalina Sylvia 2002: Quality in interpreting and its prerequisites a framework for a comprehensive view. – Interpreting in the 21 Century, eds. G. Garzone, M. Viezzi, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 122–130. Kaltenböck Gunther, Mehlmauer-Larcher Barbara 2005: Computer corpora and the language classroom: on the potential and limitations of computer corpora in language teaching. – ReCALL 17(1), 65–84. DOI: 10.1017/S0958344005000613. Kautz Ulrich 2000: Handbuch Didaktik des Übersetzens und Dolmetschens, München: Iudicum, Goethe-Institut. Kelly Dorothy 2005: A Handbook for Translator Trainers: A Guide to Reflective Practice Translation, Manchester/Northampton: St. Jerome. Li Zhiping 2023: Cultivation of translation-oriented terminological competence in the era of artificial intelligence. – Proceedings of the 2022 nd International Conference on Modern Educational Technology and Social Sciences (ICMETSS 2022), 760–767. Montero Martínez Silvia, Faber Benítez Pamela 2009: Terminological competence in translation. – Terminology 15(1), 88–104. DOI: 10.1075/term.15.1.05mon. Nikolaeva Sofiya, Korol Tatiana 2021: Formative assessment in the translation classroom: closing a feedback loop. – International Journal of Evaluation and Research in Education 10(2), 738–746. DOI: 10.11591/ijere.v10i2.21274. Nord Christiane 1991: Text Analysis in Translation, Amsterdam: Rodopi. Pöllabauer Sonja 2017: Issues of terminology in public service interpreting. From affordability through psychotherapy to waiting lists. – Non-professional interpreting and translation, State of the art and future of an emerging field of research, eds. R. Antonini, L. Cirillo, L. Rossato, I. Torresi, John Benjamins Publishing Company, 131–155. Rothwell Andrew, Moorkens Joss, Fernández-Parra María, Drugan Joanna, Austermeuhl Frank (eds.) 2023: Translation Tools and Technologies, London/New York: Routledge. Sazdovska Pigulovska Milena 2021: Integrating experiential learning in the virtual translation classroom. – Proceedings of the 20th ITRI International Conference on The Roles and Identities of Interpreters and Translators in an Ever-Changing World, North Korea: Seoul, 43–53. Sazdovska Pigulovska Milena, Popovska Solzica (eds.) 2021: Priracnik so nastavni aktivnosti po terminoloski predmeti vo nastava po preveduvanje i tolkuvanje, Skopje: Filoloski fakultet “Blaze Koneski”. Schäffner Christina 2005: Preparing students of translation for the real world: Needs, methods, constraints. – On the Relationships between Translation Theory and Translation Practice, ed. J. Peeters, Frankfurt: Peter Lang, 237–248. Sikora Iwona 2014: Contemporary approach to terminological competence, management and terminology teaching on the basis of courses for translators offered by Polish higher education institutions. – Languages for Special Purposes in a Multilingual, Transcultural World. Proceedings of the 19th European Symposium on Languages for Special Purposes, eds. G. Budin, V. Lušicky, Vienna: University of Vienna, 500–508. Stoll Christoph 2009: Jenseits simultanfähiger Terminologiesysteme. Methoden der Vorverlagerung und Fixierung von Kognition im Arbeitsablauf professioneller Konferenzdolmetscher, Trier: WVT Wissenschaftlicher Verlag Trier. Thelen Marcel 2015: The Interaction between Terminology and Translation or Where Terminology and Translation Meet. – Trans-kom 8(2), 347–381. Wright Sue Ellen, Wright Leland D. (eds.) 1993: Scientific and Technical Translation, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Pub. Co. 70 Milena Sazdovska | Modernisation of Terminology Teaching Methods in Interdisciplinary Translation and Interpreting Studies TERMINOLOGIJOS MOKYMO METODŲ MODERNIZAVIMAS TARP DALYKINĖSE VERTIMO RAŠTU IR ŽODŽIU STUDIJOSE Santrauka Straipsnyje nagrinėjamas tiriamasis klausimas, ar, studentų nuomone, terminologijos mokymo metodas, taikomas Skopjės šventųjų Kirilo ir Metodijaus universiteto Vertimo raštu ir žodžiu katedroje, yra veiksmingas mokantis terminologijos dalyko ir ugdant įgūdžius, įgyvendinus nacionalinį mokslinių tyrimų projektą „Terminologijos mokymo metodų modernizavimas tarp dalykinėse vertimo raštu ir žodžiu studijose“. Projekto tikslas – skirti daugiau dėmesio į besimokantįjį orientuotam požiūriui pagrindiniuose terminologijos kursų kūrimo elementuose. Šiame straipsnyje apžvelgiama projekto veikla ir rezultatai, svarbūs į vertimą raštu ir žodžiu orientuotam terminologijos mokymui ir mokymuisi. Tikslas – pristatyti Skopjės šventųjų Kirilo ir Metodijaus universiteto Vertimo raštu ir žodžiu katedroje taikomo terminologijos mokymo metodo veiksmingumo tyrimo rezultatus, taip prisidedant prie vertimo raštu ir žodžiu mokymo tobulinimo. Šis tyrimas rodo, kad terminologijos mokymo ir mokymosi veiksmingumas yra glaudžiai susijęs su holistiniu požiūriu į pagrindinius mokymo elementus, pradedant mokymo metodika ir tikslais bei baigiant studentų vertinimu, t. y. į vertimą raštu ir žodžiu orientuotos terminologijos kompetencijos įgijimas yra glaudžiai susijęs su visapusišku į besimokantįjį orientuotu požiūriu terminologijos kursuose. Galima daryti išvadą, kad terminologijos dėstytojai, aktyviai įtraukdami studentus į mokymosi procesą, turi kurti aplinką, skatinančią besimokančiųjų savarankiškumą. Vienas iš svarbiausių mokymo metodų turėtų būti problemų sprendimo būdai, padedantys savarankiškai spręsti terminologinius klausimus ir taip parengti studentus vertėjo raštu ir žodžiu profesijai. Į besimokantįjį orientuoto klausimyno rezultatai rodo, kad reikia daugiau dirbti integruojant technologijas terminologijos kursuose, t. y. bendradarbiavimu grįstą projektinį terminologijos mokymąsi ir praktiką arba profesiją grindžiamą mokymąsi, kurie turėtų tapti į besimokantįjį orientuotos vertimo raštu ir žodžiu pedagogikos dalimi. Pagrindinis vertimo raštu ir žodžiu terminologijos kursų tikslas – išmokyti ir paruošti studentus veiksmingai funkcionuoti profesinėje veikloje, pakartotinai taikyti įgytas terminologijos žinias ir įgytą praktiką kitose užduotyse ir kursuose bei būsimoje profesinėje veikloje, taip pat skatinti studentus toliau taikyti su terminologija susijusią įgytą praktiką ir IT programines priemones studijose ir profesinėje karjeroje. Gauta 2023-10-06 Milena Sazdovska Pigulovska Ss. Cyril and Methodious University “Blaze Koneski” Faculty of Philology Blvd. Goce Delcev 9A 1000 Skopje, North Macedonia E-mail [email protected] Terminologija | 2023 | 30 71