Corpus-Based Analysis of the Slovak Term Naratív as an Example of Determinologisation

Terminologija / Terminology 2025, vol. 32, pp. 1–24 Contents link / Turinio nuoroda ISSN 2669–2198 (online / elektroninis) KORPUSOVÁ ANALÝZA SLOVENSKÉHO TERMÍNU NARATÍV JAKO PŘÍKLADU DETERMINOLOGIZACE Korpusová analýza slovenského termínu naratív: příklad determinologizace JANA LEVICKÁ Ústav jazykovědy Ľ. Štúra, Slovenská akademie věd E-mail: [email protected] ORCID ID: https://orcid.org/0000-0001-6027-604X Oblasti výzkumu: terminologie, korpusová lingvistika, dějiny terminologie. https://doi.org/10.35321/term32-04 ABSTRAKT Cílem této studie je analyzovat užívání slovenského termínu naratív „narativ“ ve specializovaných i publicistických textech obsažených v korpusových databázích a identifikovat jazykové ukazatele jeho možné determinologizace. První část článku se zabývá frekvenční analýzou termínu, zatímco druhá porovnává jeho kolokace s adjektivy ve specializovaných a publicistických textech. Zvláštní pozornost je věnována počtu a sémantickému obsahu adjektiv kolokujících s termínem, zejména těch anomálních. Autorka tvrdí, že tato metodologie může odhalit rozdíly v užívání termínu ve specializované a obecné komunikaci. Korpusová data navíc ukazují, že v některých případech lze termín nahradit, aniž se změní význam výpovědi. KLÍČOVÁ SLOVA: determinologizace, kolokace, korpus, adjektivum, asociační míra. ANOTACE Cílem této studie je analyzovat užívání slovenského termínu naratív („narativ“) ve specializovaných a žurnalistických textech zařazených do korpusových databází a určit lingvistické ukazatele jeho potenciální determinologizace. První část článku se zabývá frekvencí užívání termínu, druhá pak srovnává jeho kolokace s adjektivy ve specializovaných a žurnalistických textech. Zvláštní pozornost je věnována počtu a sémantickému obsahu těchto kolokací, zejména anomáliím. Autorka tvrdí, že tato metodika může odhalit rozdíly v užívání termínu ve specializované a obecné komunikaci. Korpusová data navíc ukazují, že v některých případech lze termín nahradit, aniž se změní význam výpovědi. KLÍČOVÁ SLOVA: determinologizace, kolokace, korpus, adjektivum, asociační míra. Copyright © 2025 Jana Levická. Vydal Institut litevského jazyka. Tento článek je volně přístupný a šířený za podmínek licence Creative Commons Attribution, která umožňuje neomezené užívání, šíření a reprodukci v jakémkoli médiu za předpokladu, že bude uveden původní autor a zdroj. // Vydal Institut litevského jazyka. Tento článek je otevřeně přístupný a šířený podle podmínek licence „Creative Commons“ Attribution, která umožňuje neomezené užívání, šíření a reprodukci obsahu v jakémkoli médiu při uvedení autora a zdroje. Obdrženo: / Gauta: 2025-09-22. Přijato: / Priimta: 2025-10-29. 1 Ačkoli determinologizace není v terminologii ani lingvistice neznámým jevem, jde o poměrně okrajové výzkumné téma1. Obecně se charakterizuje jako proces, při němž určitá terminologická jednotka, původně užívaná v úzce specializované komunikační sféře, vstupuje do každodenního jazyka. Je jedním z projevů dynamického vztahu mezi terminologií a obecnou slovní zásobou. Cílem této studie je analyzovat užívání slovenského termínu naratív „narativ“, který se často objevuje v médiích. Zaměříme se na jeho výskyt ve specializovaných i žurnalistických textech zařazených do korpusových databází a budeme hledat lingvistické ukazatele jeho možné determinologizace. DEFINICE DETERMINOLOGIZACE2 Ve slovenské lingvistice se o konceptu determinologizace pravděpodobně poprvé zmínil Ján Horecký ve své práci z roku 1956 Základy slovenskej terminológie [Základy slovenské terminologie], byť ve formě slovesa v uvozovkách: „Není neobvyklé, že i takové vysoce ‚technické‘ termíny vstupují do obecného užívání a stávají se tak ‚determinologizovanými‘“ (1956: 36). V kolektivní práci Dynamika slovnej zásoby súčasnej slovenčiny [DVCS, Dynamika slovní zásoby současné slovenštiny] byl tento termín definován jako „proces, při němž se termín, původně úzce specializovaný, s přesně vymezeným významem a místem v určitém systému pojmů, vyčlení ze systému pojmů, vstoupí do širokého užívání a tím ztratí svou definiční a systémovou jednoznačnost“ (DVCS 1989: 260). Julie Humbert-Droz et al. zdůrazňují multidimenzionální povahu tohoto lingvistického jevu a užívají tento termín nejen pro označení samotného procesu, ale také jeho výsledku (2019: 2). Běla Poštolková (1980: 56) upozorňuje, že determinologizace probíhá postupně a pod vlivem častého užívání dané terminologické jednotky; v některých případech hraje roli také její popularita. Perspektivu uživatele v procesu determinologizace zdůrazňují Ingrid Meyer a Kristen Mackintosh (2000: 112), podle nichž k determinologizaci dochází, když termín začne „zajímat širokou veřejnost“. Tento důraz na uživatele se projevuje v několika francouzských definicích: Louis Guilbert (1975: 82, cit. podle Humbert-Droz 2021: 10) uvádí, že když termín přechází z jednoho 1Výjimku představuje monografie Běly Poštolkové z roku 1984 Odborná a běžná slovní zásoba současné češtiny [Odborná a běžná slovní zásoba současné češtiny]. K nejcitovanějším studiím patří práce Ingrid Meyer a Kristen Mackintosh „When terms move into our everyday lives“ (2000), zmínit je však třeba také nedávnou českou práci Zuzany Honové (2020), Le terme dans sa variabilité [Termín ve své variabilitě], a francouzskou disertaci Julie Humbert-Droz (2021): Définir la déterminologisation: approche outillée en corpus comparable dans le domaine de la physique des particules [Definovat determinologizaci: nástrojový přístup v paralelním korpusu z oblasti částicové fyziky], v níž je tento jev mimo jiné spojován s otázkami přenosu znalostí, lexikografie a neologismů. 2V anglofonní lingvistice se používá varianta termínu de-terminologisation; ve francouzské lingvistice se pro označení tohoto jevu užívají jiné (kvazi)synonymní termíny: banalisation, dédomanialisation, vulgarisation, déspécialisation/dé-spécialisation. 2 terminologie či odborné slovní zásoby k jiné získává nový význam, který není určen pouze jejím vztahem k novému referentu, ale také novým profesním prostředím mluvčích (1973: 23, citováno v Humbert-Droz 2021: 10). Robert Galisson (1978: 9) dále tvrdí, že tento proces je víceméně vědomý a jeho cílem je usnadnit komunikaci mezi odborníky a laiky. Důsledky determinologizace na pojmové úrovni však zmiňuje jen několik autorů – determinologizace způsobuje, že termín ztrácí své místo (Poštolková 1980: 55), a tím také vztahy v rámci dílčího terminologického systému (Mikelionienė, Berkmanienė 2018: 238). Poštolková upřesňuje, že terminologická jednotka následně získává rysy typické pro běžná slova. Tím má na mysli zejména takzvanou flexibilitu (pravděpodobně kombinovatelnost) a zapojení jednotky do vztahů běžných v nespecializované slovní zásobě (1980: 55). V definicích determinologizace přirozeně nejvýrazněji vystupuje sémantický aspekt. Rozsah změn původního terminologického významu je vnímán různými způsoby: jako ztráta odborného významu (Masár 1991: 150), vymizení specifických sémantických rysů (DVCS 1989: 266), ztráta sémantické jistoty (Buzássyová 1983: 135), ztráta přesnosti významu (Poštolková 1980: 55), nabývání nových konotací (Nová 2018: 387), „rozšiřování“ či dokonce „rozmělnění“ významu (Meyer, Mackintosh 2020: 115) nebo vznik zcela odlišného významu původního termínu (Nová 2018: 387). Jak shrnuje Klára Buzássyová, význam termínu „se stává méně specifickým, obecnějším, slábne nebo se posouvá“ (1983: 135). Sémantický obsah původního termínu se tedy mění a v některých případech může vzniknout nový význam. Oba procesy probíhají současně. Extrémním případem je úplná ztráta „odborných rysů“, kdy daná lexikální forma plní pouze expresivní funkci a její přenesený význam vzniká v nespecializovaných kontextech (Mikelionienė, Berkmanienė 2018: 239). Jazyková praxe ukazuje, že terminologické a neterminologické významy často fungují souběžně – jeden v původní sféře odborné komunikace a druhý v obecném jazyce (Poštolková 1980; Buzássyová 1983). Poštolková tento jev označuje jako mezisystémovou homonymii (Poštolková 1980: 56). Když se termín přesune z odborné oblasti do médií, „někdy dokonce i do hovorové komunikace, získává expresivnost a v textech větší rozmanitost kombinovatelnosti“ (Buzássyová 1983: 135). Několik autorů rozlišuje dva typy determinologizace: 1. v širokém smyslu (Poštolková 1984: 106) nebo sensu lato (Holubová 2001: 158), který označuje popularizované termíny často se objevující v médiích, a tak pronikající do jazyka laiků. Ti je používají podobně jako odborníci; jediným rozdílem je míra jejich porozumění původním pojmům (Meyer, Mackintosh 2000: 114): 2. v užším smyslu (Poštolková 1984: 106) nebo sensu stricto (Holubová 2001: 159): výsledkem tohoto typu je vznik samostatného významu terminologické jednotky 3 (Meyer, Mackintosh 2000: 115). Lexikální forma již neoznačuje původní pojem a ve vzácných případech se může dokonce stát součástí frazeologismu. Z přehledu teoretických otázek týkajících se determinologizace můžeme odvodit dva úkoly pro naši korpusovou analýzu: 1. vzhledem k tomu, že determinologizace vede k užívání termínu většinou jazykového společenství a zvyšuje jeho frekvenci v každodenní komunikaci, ověříme frekvenci výrazu naratív v publicistických textech; 2. vzhledem k tomu, že determinologizovaný termín má tendenci rozšiřovat svůj kombinační potenciál, porovnáme jeho kombinovatelnost v odborných a publicistických textech. Konkrétně se zaměříme na a) počet a b) povahu kolokujících adjektiv. Při jejich analýze se soustředíme na jejich sémantický obsah a konotace, jakož i na anomální kolokáty (viz část 3). Plně si však uvědomujeme, že proces determinologizace má neostré hranice a patří k jazykovým jevům vyznačujícím se škálovatelností. Tu posiluje přechod terminologických jednotek do každodenní komunikace i nejistota laiků při užívání pojmově vágnějších termínů. To vede k jejich další „pojmové nestabilitě“. Roli zde hrají také média. Umožňují sice šíření vědeckých výsledků a pronikání termínů do každodenního jazyka, zároveň však přispívají k vyprázdnění jejich sémantického obsahu a k vytváření nových významů v každodenní komunikaci (Humbert-Droz 2021: 27). Právě to je případ termínu narrative, který je v literární vědě považován za nejednoznačný, jak nastíníme v následující části. NARATIV3 Termín narativ má původ ve strukturalistické literární teorii vyprávění, tj. naratologii, která se rozvíjela od poloviny 60. let 20. století. Ve svém textu „Hranice narativu“ uvádí významný francouzský strukturalista Gérard Genette, že narativ je překladem francouzského termínu récit, který znamená „příběh“, a definuje jej jako „znázornění skutečné nebo fiktivní události či série událostí jazykem, a konkrétněji psaným jazykem“ (Genette 1976: 1). Kromě toho se termín narativ ve svém oboru značně rozvinul a dnes je chápán mnohem šířeji jako „mentální obraz nebo kognitivní konstrukt, který lze aktivovat různými typy znaků“ (Ryan 2003; 2014). Until around the 1990s, the term narrative belonged almost exclusively to the terminology of literary studies, but this changed radically at the end of the 20th century with the so-called “narrative turn” in the humanities. Moreover, this method, originally focused 3 Podrobnější informace o původu, historii a proměnách naratologického výzkumu lze najít v publikaci The Living Handbook of Narratology (2014), v publikaci J. Dvorského z roku 2017 Od naratívnej gramatiky k interdisciplinarite naratívu [Od narativní gramatiky k interdisciplinaritě narativu] nebo v online publikaci z roku 2025 Hyperlexikon literárnovedných pojmov [HLT, Hyperlexikon literárních termínů]. 4 v literárních vědách postupně pronikl do dalších vědních oborů a stal se výrazně interdisciplinárním (HLT 2025). To naznačuje, že narativ není snadné definovat, a to ze dvou důvodů: 1. Podle typologie Svatavy Machové (1995: 144) jej lze vnímat jako pseudopreskriptivní termín, tedy termín, jehož pojmové hranice jsou určovány vnímáním či názorem konkrétního autora, školy nebo skupiny. Machová upozorňuje, že při zpracování tohoto typu termínů (k němuž patří většina terminologií humanitních věd) si terminograf nikdy nemůže být jistý pojmovým významem daného termínu v odborném textu. V kontextu literární vědy to potvrzují četní literární vědci, kteří zdůrazňují, že naratologické termíny byly pojmově nejednoznačné již v období strukturalismu (Dvorský 2017: 14); 2. V důsledku takzvaného narativního obratu získal naratologický výzkum postupně intermediální, transmediální a dokonce multidisciplinární charakter. V posledních dvou desetiletích se narativita zkoumá také v oborech, které lze klasifikovat jako (převážně) neverbální, například v pantomimě, filmu či hudbě. V těchto oborech se pozornost přesunula od původních konstitutivních prvků narativu (postav, vypravěče, perspektivy, času a prostoru) k zápletce jakožto základnímu rysu narativity (Dvorský 2017: 104). Ačkoli se zde nebudeme podrobně zabývat různými pojetími narativu v těchto oborech, je důležité poznamenat, že narativ se v politologii a politickém marketingu může prolínat s příběhem, čímž se interpretační perspektiva výrazně posouvá směrem k autorovi. Jak uvádí Alžbeta Hanuliaková (2021: 31), „úkolem narativů je ovlivňovat vnímání společnosti a v konečném důsledku i její chápání reality prostřednictvím vyprávění přesvědčivých příběhů“. Zdá se, že otázka interpretace vyprávěných událostí či příběhů a jejich dopadu na příjemce může hrát v publicistických textech významnou roli. ANALYTICKÁ ČÁST Generally, determinologisation can be observed with loanwords (DVCS 1989: 266–267). The first reason for this is that they have a less clear meaning for the general public; the second reason is their more frequent use in newer scientific fields. According to research by Václava Holubová (2001: 156), terms that were determinologised in Czech belonged to the fields that came to the forefront of general interest after 1989, such as economics, political science, technology and natural sciences. However, this is not the case for the term naratív4, since its original discipline – literary studies – has never been widely discussed in everyday communication. On the contrary, we would rather place the term on the periphery of general vocabulary. Nevertheless, we believe that its interdisciplinarity and widely applied narratological methods, particularly in history and political science, have stimulated its more general and frequent use leading to its penetration into journalistic communication. The 4 Dále budeme používat slovenský ekvivalent. 5 Rostoucí četnost jeho užívání v posledním desetiletí dokládá také skutečnost, že zatímco autoři the Slovník cudzích slov [Dictionary of the Loanwords, 2005] jej do svého slovníku nezařadili, objevuje se ve třetím svazku the Slovník súčasného slovenského jazyka M – N [Dictionary of the Contemporary Slovak Language M–N, 2015] s označením odb. „odborný“. Kritériem pro zařazení termínu do tohoto slovníku je „především rozšíření termínu za hranice oboru, o němž mimo jiné svědčí jeho výskyt v různých typech textů“ (Jarošová et al. 2006: 14). Podle Patricka Hankse poskytují slovníková hesla vágní, impresionistické znázornění významu slova a spíše naznačují jeho významový potenciál (Hanks 2013: 88). Tvrdí, že analýza korpusových dokladů neposkytuje přímé důkazy o významu dané jednotky, ale pouze nepřímé indicie o vzorcích jejího užívání. Zamýšlíme využít Hanksovu teorii lexikální normy, tj. prototypického užívání lexikální jednotky velkou většinou uživatelů, které se odráží také v její statistické významnosti, a jejího kreativního užití v řeči, známého jako exploitation (Hanks 2013: 211). Při zkoumání kolokací analyzovaného termínu s adjektivy se pokusíme zjistit případné doklady kreativity, např. záměrné anomálie, posuny či odchylky od kolokační normy (Hanks 2013: 147), k nimž může docházet z různých důvodů, například kvůli jazykové ekonomii, potřebě pojmenovat neobvyklý jev či situaci nebo kvůli komunikačnímu účinku. Popis korpusových databází Naše analýza bude vycházet z korpusu prim Slovenského národního korpusu (SNK)5, verze 11.0-public-all, který obsahuje více než 1,859 miliardy tokenů. To nám umožňuje vyhledávat samostatně v publicistických a odborných datech, a to buď ve specializovaných subkorpusech (prim-11.0-public-prf a prim-11.0-public-inf), nebo filtrováním vyhledávacího dotazu na relevantní texty. Významnou výhodou, nejen pro naši korpusovělingvistickou analýzu, je zaznamenání roku vydání každého textu zařazeného do vybraného korpusu. Naratív v odborných textech Při vyhledávání slovních forem termínu naratív ve specializovaném subkorpusu prim-10.0-public-prf (217 milionů tokenů) je třeba vzít v úvahu dvě skutečnosti: 1. možnost určitého procenta nesprávné lemmatizace6, neboť naratív je výpůjčka latinského původu převzatá do slovenštiny. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli nejprve vyhledat řetězec naratív.* a poté pomocí funkce negativního filtru ze seznamu výsledků vyloučit irelevantní lemmata i překlepy. Výsledky vyhledávání ukazují absolutní frekvenci 2140 výskytů (9.85 ipm, ARF: 263.08)7; 5 Více informací naleznete na https://korpus.sk. 6 Lemmatizace je výsledkem ručního nebo automatizovaného přiřazení základního tvaru (lemmatu) slovním formám v textech zařazených do korpusové databáze. 7 Číslo 9.85 v závorce představuje relativní frekvenci jednotky naratív, která vyjadřuje průměrný počet výskytů této jednotky v hypotetickém textu či korpusu o velikosti 1 milionu slov a umožňuje porovnávat 6 2. existence termínu naratívum z oblasti didaktiky, aplikované psychologie a aplikované lingvistiky, kvazisynonyma termínu naratív. Nevyloučili jsme jej však z filtrovaných konkordancí, protože jsme při ruční kontrole zjistili, že lemmatizace vedla k „prolínání“ paradigmat naratív a naratívum. Při hodnocení a analýze jednotlivých konkordancí jsme zohledňovali pouze ty, které obsahovaly správné tvary lemmatu naratív. Celkem se naratív vyskytl ve 241 textech napříč téměř dvaceti subdoménami korpusu SNK8. Nejčastěji se objevoval v literární vědě a kritice, následovaly historie, film, pedagogika a další obory. Rádi bychom upozornili, že korpus SNK prim zahrnuje také články z populárně-vědeckých časopisů a časopisů pro zájmové skupiny. Z hlediska naší analýzy to představuje určité zkreslení. Z časového hlediska se naratív poprvé objevil v prim-10.0-juls-prf v roce 1996. V textech tohoto subkorpusu se jeho četnost výskytu v letech 2013 až 2023 pohybuje od 0,15 do 1,87 ipm. Nakonec je třeba zdůraznit, že tento subkorpus neobsahuje kvantitativně, kvalitativně ani časově reprezentativní data; tyto statistiky proto nelze považovat za přesný odraz skutečného užívání termínu naratív v odborném jazyce. Naratívu v publicistických textech Při vyhledávání slovních tvarů termínu naratív v publicistickém subkorpusu prim-11.0-public-inf (1,265 miliardy tokenů) jsme zohlednili oba faktory, stejně jako v předchozím subkorpusu. Vyhledávání přineslo absolutní frekvenci 1519 (1,20 na milion, ARF9: 217,01). V tomto subkorpusu se naratív vyskytuje v 20 různých zdrojích, především v datech deníku SME. Tento subkorpus je však zkreslen zařazením časopisu Týždeň, který obsahuje nejen publicistické, ale také populárně-vědecké texty. Nyní se zaměřme na data deníku SME – naratív se zde vyskytuje 1018krát, nejčastěji v názorových článcích. Tento termín se v tomto zdroji poprvé objevil v roce 2001 a od té doby se v něm vyskytuje; jeho relativní frekvence (ipm) dosáhla v roce 2014 hodnoty 0,01. V roce 2018 činila jeho hodnota ipm 0,04, v roce 2019 0,07, v roce 2020 0,10, v roce 2021 0,12 a v roce 2022 dokonce 0,27. V roce 2023 však dosáhla pouze 0,10, protože subkorpus zahrnuje data SME jen za prvních pět měsíců roku. son napříč korpusy různé velikosti (https://korpus.cz). Skóre ARF (průměrná redukovaná frekvence) je „upravená frekvence, která brání tomu, aby byl výsledek nadměrně ovlivněn jednou částí korpusu (např. jedním či více dokumenty), v níž se jednotka vyskytuje ve vysoké koncentraci“ (https://www.sketchengine.eu/glossary/arf/). 8 Více informací o anotaci stylu a žánru lze nalézt v Debnár, Kmeťová (2017). 9 Rádi bychom upozornili, že skóre ARF je v tomto případě zkreslené, protože jeho hodnotu ovlivňuje způsob zpracování dokumentů SME v tomto subkorpusu. 7 Závěr frekvenční analýzy Na základě statistických údajů z prim-11.0-public-prf a prim-11.0-public-inf a zejména z deníku SME lze vyvodit závěr, že frekvence výrazu naratív v posledním desetiletí ve psané komunikaci jako takové, a především v publicistických textech, roste. První předpoklad determinologizace lze proto považovat za splněný. SROVNÁNÍ SOUČASNĚ SE VYSKYTUJÍCÍCH ADJEKTIV V souladu s koncepcí díla the Slovník slovných spojení. Podstatné mená [Slovník kolokací. Podstatná jména, 2017] jsme se pokusili určit jedinečný kolokační potenciál výrazu naratív, tj. počet jedinečných slov – v této fázi adjektiv – s nimiž lze tento výraz kombinovat, jakož i jeho kompatibilitu, tj. třídu slov, s nimiž jej lze smysluplně kombinovat (Ďurčo, Majchráková et al. 2017: 9). Na rozdíl od této konkrétní lexikografické práce jsme však zaznamenávali nejen nejčastější a typická adjektiva, ale celý rozsah jeho kombinovatelnosti – od adjektiv, s nimiž naratív vytváří (potenciální) víceslovné termíny nebo běžné kolokace, až po hapaxy, tj. často pouze náhodná současná výskytová spojení. Zvláště nás zajímaly takzvané nekánonické kolokace, tedy takové, které jsou z hlediska obsahu nějakým způsobem anomální (Hanks 2013: 219). Hanks (2013: 117) však upozorňuje, že odchylky od kombinační normy jsou poměrně vzácné a představují přibližně 10%. Zároveň se při analýze tohoto typu dat vyskytuje určité procento údajů, které lze jen obtížně klasifikovat. Zařadili jsme je do poslední, lexikálně různorodé skupiny nazvané miscellanea. Současně se vyskytující adjektiva Adjektiva kombinující se s výrazem naratív byla vyhledávána pomocí funkce Collocations v korpusovém manažeru NoSketch v rozsahu až devíti pozic vlevo. Takto široký kolokační rozsah byl nezbytný kvůli výskytu výrazu naratív v řetězcích s více modifikátory, zejména v odborných textech, např. dichotomous and schematic totalitarian-historical narrative or fragmented, mosaic-like, intertwined narrative. Na základě výsledků vyhledávání lze vyvodit závěr, že navzdory rozdílné absolutní frekvenci výrazu naratív v obou podkorpusech byl zjištěn srovnatelný počet adjektiv, která s ním kolokují. V odborném podkorpusu (PRF) bylo identifikováno celkem 340 jedinečných adjektivních lemmat spojených s tímto termínem, zatímco v publicistickém podkorpusu (INF) jich bylo identifikováno celkem 305 (pouze o 11% více než v souboru PRF). Rozdělení současně se vyskytujících adjektiv do lexikálně-sémantických skupin Vzhledem k velkému počtu zjištěných adjektiv a jejich sémantické rozmanitosti jsme je rozdělili do skupin podle jejich významu vyplývajícího z výskytu s výrazem naratív a 8 širšího kontextu10. V několika případech bylo možné zařadit přídavná jména do více než jedné skupiny, např. modernizačný „modernizační“ může patřit do skupiny obsahu i záměru. Naopak dramatický „dramatický“ se vyskytuje ve dvou skupinách, protože se v INF objevilo jak ve svém prvním, tak v přeneseném významu „bouřlivý“, ale započítává se pouze jednou. Pro přehlednost jsme souběžně se vyskytující přídavná jména seřadili abecedně a podtrhli ta, která se nacházejí v obou subkorpusech. Nakonec zvýrazňujeme tučně přivlastňovací přídavná jména odvozená od vlastních jmen ve skupině autora, protože představují otevřenou množinu a nejsou zahrnuta do celkového počtu kolokujících přídavných jmen. Všechny hapaxy z obou subkorpusů jsou uvedeny v příloze. Tabulka 1. Lexikálně-sémantické skupiny identifikovaných přídavných jmen z obou subkorpusů se statistickými údaji o jejich velikosti, počtu hapaxů a rozsahu sdílených přídavných jmen Počet lemmat v PRF | Počet lemmat v INF | Počet hapaxů v PRF | Počet hapaxů v INF | Počet sdílených přídavných jmen 1. forma | 29 | 5 | 12 | 3 | 4 2. obsah | 43 | 24 | 29 | 22 | 11 3. hodnocení | 49 | 64 | 24 | 36 | 17 4. autor | 17 + 13 | 14 + 17 | 10 | 8 | 4 5. etnicita/politika/geografie | 29 | 46 | 19 | 21 | 15 6. historie/ideologie | 34 | 46 | 23 | 35 | 12 7. záměr | 25 | 48 | 19 | 37 | 11 8. čas | 13 | 13 | 7 | 7 | 6 9. umění/žánr/styl | 60 | 19 | 37 | 12 | 10 10. různé | 41 | 27 | 28 | 17 | 12 1. přídavná jména vztahující se k formě naratívu a jeho organizaci ODBORNÉ TEXTY (celkem 29 přídavných jmen): dlhý „dlouhý“, jednotný „jednotný“, koherentný „koherentní“, komplexný „komplexní“, mediálny „mediální“, obrazovo-textový „obrazově-textový“, obrazový „vizuální“, obrázkovo-textový „obrázkově-textový“, obrázkový „obrázkový“, orálny „ústní“, rozsiahly „rozsáhlý“, súvislý 10 Například jsme přídavné jméno kolaboračný „kolaborativní“ zařadili do skupiny umění, nikoli do skupiny záměru, a to na základě jeho významu a výskytu v oblasti digitálních her. 9 „souvislý“, textovoobrazový „textově-obrazový“, textovo-obrazový „textově-obrazový“, transmediálny „transmediální“, ucelený „ucelený“, vizuálny „vizuální“ PUBLICISTICKÉ TEXTY (celkem 5 přídavných jmen): jednotný „jednotný“, mediálny „mediální“ 2. přídavná jména vztahující se k obsahu naratív a jeho organizaci ODBORNÉ TEXTY (celkem 43 přídavných jmen): fikčný „fiktivní“, fiktívny „fiktivní“, chronologický „chronologický“, jednoduchý „jednoduchý“, jednoznačný „jednoznačný“, kozmologický „kosmologický“, kontrafaktuálny „kontrafaktuální“, lineárny „lineární“, minimálny „minimální“, modernizačný „modernizující“, mytologický „mytologický“, originálny „originální“, protifaktový „kontrafaktuální“, radikálny „radikální“, skeptický „skeptický“ PUBLICISTICKÉ TEXTY (celkem 24 přídavných jmen): absurdný „absurdní“, jednoduchý „jednoduchý“, umelý „umělý“ 3. přídavná jména vztahující se k hodnocení naratív ODBORNÉ TEXTY (celkem 49 přídavných jmen): dobrý „dobrý“, důležitý „důležitý“, dominující „dominující“, dominantný „dominantní“, hlavný „hlavní“, klasický „klasický“, neprirodzený „nepřirozený“, oficiálny „oficiální“, podivný „podivný“, populárny „populární“, pozitívny „pozitivní“, propracovaný „propracovaný“, prirodzený „přirozený“, primární „primární“, problematický „problematický“, prototypový „prototypový“, silný „silný“, škodlivý „škodlivý“, tradičný „tradiční“, vedoucí „vedoucí“, veľký „velký“, vládnoucí „vládnoucí“, významný „významný“, zažitý „zažitý“ PUBLICISTICKÉ TEXTY (celkem 64 přídavných jmen): dobrý „dobrý“, dominantný „dominantní“, dramatický „dramatický“, hlavný „hlavní“, hloupý „hloupý“, klasický „klasický“, lživý „lživý“, mainstreamový „mainstreamový“, nenávistný „nenávistný“, nepravdivý „nepravdivý“, nesprávný „nesprávný“, oblíbený „oblíbený“, oficiálny „oficiální“, populárny „populární“, pozitívny „pozitivní“, přitažlivý „přitažlivý“, převažující „převažující“, příznakový „příznakový“, problematický „problematický“, rozšířený „rozšířený“, silný „silný“, škodlivý „škodlivý“, toxický „toxický“, tradičný „tradiční“, typický „typický“, ústredný „ústřední“, úspěšný „úspěšný“, většinový „většinový“, veľký „velký“ 4. přídavná jména vztahující se k autorovi (autorům) naratív Tato skupina zahrnuje přídavná jména odvozená od vlastních jmen i přivlastňovací přídavná jména odvozená od vlastních jmen. 10 ODBORNÉ TEXTY (celkem 13 přídavných jmen + 17 přivlastňovacích přídavných jmen): autorský „autorský“, Darwinov „Darwinův“, Hrušovského „Hrušovského“, individuálny „individuální“, jánošíkovský „jánošíkovský“, osobný „osobní“, personálny „personální“, spoločný „společný“, Vámošov „Vámošův“, vlastný „vlastní“ PUBLICISTICKÉ TEXTY (celkem 17 přídavných jmen + 14 přivlastňovacích přídavných jmen): Ficov „Ficův“, ľudský „lidský“, Matovičov „Matovičův“, Orbánov „Orbánův“, proputinovský „proputinovský“, Putinov „Putinův“, sorosovský „sorosovský“, Trumpov „Trumpův“, vlastný „vlastní“ 5. přídavná jména vztahující se k etnicitě, národnosti nebo zeměpisnému útvaru Význam přídavných jmen z této skupiny může být někdy nejednoznačný; mohou odkazovat na etnicitu, politiku nebo zeměpisnou polohu. V PRF lze etnický význam určit u osmi přídavných jmen a politický u čtyř přídavných jmen, zatímco v INF je etnický význam zřetelný pouze u jednoho přídavného jména, avšak politický význam se vyskytuje u jedenácti přídavných jmen. ODBORNÉ TEXTY (celkem 29 přídavných jmen) český „český“, čínsky „čínský“, maďarský „maďarský“, národný „národní“, ruský „ruský“, slovenský „slovenský“, uhorský „uherský“, prokremeľský „proruský“, protiruský „protiruský“, nacionalistický „nacionalistický“ PUBLICISTICKÉ TEXTY (celkem 46 přídavných jmen) balkanistický „balkanistický“, československý „československý“, český „český“, čínsky „čínský“, európsky „evropský“, imperiálny „imperiální“, kampaňový „kampaňový“, kremeľský „kremelský“, moskovský „moskevský“, nacionalistický „nacionalistický“, národný „národní“, palestínsky „palestinský“, politický „politický“, poľský „polský“, prešpurácky „prešpurský“, pročínsky „pročínský“, prokremeľský „proruský“, proruský „proruský“, protieurópsky „protievropský“, protiukrajinský „protiukrajinský“, protizápadný „protizápadní“, ruský „ruský“, slovenský „slovenský“, vládny „vládní“, volebný „volební“ 6. přídavná jména vztahující se k historickému období nebo události či k náboženskému, politickému a ideologickému přesvědčení Nejednoznačnost se vyskytuje také u některých výskytů přídavných jmen v této skupině; v některých případech je téměř nemožné rozlišit, zda označují historické období, nebo ideologii (např. stalinistický „stalinský“). ODBORNÉ TEXTY (celkem 34 přídavných jmen) budovateľský „budovatelský“, civilizačný „civilizační“, dejinný „dějinný“, feministický „feministický“, historický „historický“, ľudácky „ľudácký“, marxistický „marxistický“, náboženský „náboženský“, národnoobrodenecký „národně-obrozenecký“, národno-historický „národněhistorický“, totalitno-historický „totalitněhistorický“ 11 PUBLICISTICKÉ TEXTY (celkem 46 přídavných jmen) antifašistický „antifašistický“, antisystémový „antisystémový“, euroskeptický „euroskeptický“, globálny „globální“, ideologický „ideologický“, historický „historický“, komunistický „komunistický“, kresťanský „křesťanský“, náboženský „náboženský“, povojnový „poválečný“, protimigračný „protimigrační“, rasistický „rasistický“ 7. přídavná jména vztahující se k záměru naratívu Přídavná jména této skupiny označují funkci nebo účel narativu. Zároveň představují pomyslné kontinuum s přídavnými jmény ve skupině zaměřené na obsah; některá z nich by bylo možné zařadit do obou skupin, např. morálne „morální“. ODBORNÉ TEXTY (celkem 25 adjektivních kolokací) alternatívny „alternativní“, antielitistický „antielitářský“, dezinformačný „dezinformační“, konkurenčný „konkurenční“, konšpiračný „konspirační“, všeobecný „obecný“ ŽURNALISTICKÉ TEXTY (celkem 48 adjektiv) alternatívny „alternativní“, dezinformačný „dezinformační“, falošný „falešný“, fejkový „falešný“, klamlivý „klamavý“, konšpiračný „konspirační“, ľudskoprávny „lidskoprávní“, manipulatívny „manipulativní“, mierový „mírový“, populistický „populistický“, prevažujúci „převažující“, propagandistický „propagandistický“, protikorupčný „protikorupční“, útočný „útočný“, verejný „veřejný“, vojenský „vojenský“, víťazný „vítězný“, všeobecný „obecný“, zjednodušujúci „zjednodušující“, zavádzajúci „zavádějící“ 8. adjektiva vztahující se k času nebo časovým jevům ODBORNÉ TEXTY (celkem 13 adjektiv) častý „častý“, nový „nový“, moderný „moderní“, pôvodný „původní“, starý „starý“, súčasný „současný“ ŽURNALISTICKÉ TEXTY (celkem 13 adjektiv) častý „častý“, doterajší „dosavadní“, každodenný „každodenní“, nový „nový“, pôvodný „původní“, súčasný „současný“ 9. přídavná jména vztahující se k umění a humanitním vědám, uměleckým formám, médiím a antropologickým charakteristikám ODBORNÉ TEXTY (celkem 60 přídavných jmen) antimimetický „antimimetický“, biografický „biografický“, dokumentaristický „dokumentární“, filmový „filmový“, folklórny „folklorní“, hollywoodský „hollywoodský“, hraný „hraný“, hrdinský „hrdinský“, intelektuální „intelektuální“, intertextový „intertextový“, komiksový „komiksový“, kultúrny „kulturní“, literárny „literární“, ľudový „lidový“, mimetický „mimetický“, mýtický „mytický“, odborný „odborný“, príbehový „narativní“, realistický 12 „realistický“, romantický „romantický“, rozprávkový „pohádkový“, umelecký „umělecký“, vedecký „vědecký“, vývinový „vývojový“ ŽURNALISTICKÉ TEXTY (celkem 19 přídavných jmen) biblický „biblický“, dramatický „dramatický“, filmový „filmový“, kultúrny „kulturní“, literárny „literární“, popkultúrny „popkulturní“, romantický „romantický“ 10. přídavná jména vztahující se k různorodým sémantickým rysům ODBORNÉ TEXTY (celkem 41 přídavných jmen) celkový „celkový“, ďalší „další“, debutový „debutový“, jednotlivý „jednotlivý“, kompletný „kompletní“, konkrétny „konkrétní“, podobný „podobný“, predchádzajúci „předchozí“, rôzny „různý“, samotný „samotný“, skúmaný „zkoumaný“, sukcesívny „sukcesivní“, transformovaný „transformovaný“, určitý „určitý“ ŽURNALISTICKÉ TEXTY (celkem 27 adjektiv) celý „celý“, ďalší „další“, jednotlivý „jednotlivý“, konkrétny „konkrétní“, ostatný „ostatní“, podobný „podobný“, rovnaký „stejný“, rôzny „různý“, známy „známý“ Shrnutí souvýskytových adjektiv V těchto závěrečných poznámkách se zaměříme na kvantitativní a sémantické aspekty analyzovaných adjektiv. Jak lze vzhledem k desetiletím výzkumu narativu v literární vědě očekávat, počet adjektiv v prvních dvou skupinách i v 9. skupině je vyšší v PRF než v INF. V ostatních čtyřech skupinách – 3., 5., 6. a 7. – je situace opačná a stojí za zmínku, že dvě z těchto skupin – skupina hodnocení a záměru – zahrnují v INF téměř dvakrát více adjektiv než v PRF. Celkově mají obě množiny adjektiv společnou přibližně jednu třetinu prvků. Naše analýza odhalila mnoho synonymních dvojic v rámci deseti lexikálně-sémantických skupin. Můžeme předpokládat, že existence těchto synonymních dvojic je jistým ukazatelem stability těchto kolokací. Je však třeba poznamenat, že v INF je více synonymních dvojic (14) než v PRF (11). Podobně jsme v INF identifikovali více antonymních dvojic (5) než v PRF (1). Tvrdíme, že nejvýznamnějším zjištěním je míra negativní polarity adjektiv ve čtyřech skupinách – hodnocení, autor, etnicita a historie. Zatímco identifikovaná adjektiva z obou subkorpusů jsou srovnatelná, pokud jde o pozitivní polaritu vyjádřenou pozitivním prefixem, situace se výrazně liší v míře adjektiv s negativním prefixem (ne-, proti-, anti-) – v PRF jich je 5 a v INF 22, což představuje 7,2% celkového počtu adjektiv identifikovaných v tomto subkorpusu. Je třeba poznamenat, že skupina hodnocení zahrnuje také adjektiva s negativní konotací – PRF 13 1011 oproti INF 2312. Podobně skupina záměru zahrnuje adjektiva, která lze považovat za negativně zabarvená – PRF 213 oproti INF 1014. Oba subkorpusy sdílejí další čtyři adjektiva, která mají v některých případech negativní zabarvení: manipulatívny „manipulativní“, dezinformačný „dezinformační“, konšpiračný „konspirační“ a alternatívny „alternativní“. Hapaxy v obou subkorpusech zahrnují nekánonická adjektiva. Nejprve zmíníme čtyři příležitostně utvořená slova z INF označující obsah narativu: nespokojnostný „plný nespokojenosti“; záměr narativu: vítačský „podporující příchod migrantů do EU v roce 2015“, predavačský „napomáhající prodeji konceptu EU zdůrazňováním jeho výhod“ a konečně popieračský „podporující popírání odpovědnosti“. S výjimkou posledního z nich autorovo novotvoření naznačovaly uvozovky. Identifikovali jsme také několik případů ironie: jeden ve skupině hodnocení PRF – normálny „normální“ – a dva ve skupině záměru INF: takzvaný „takzvaný“ a již zmíněné příležitostně utvořené slovo vítačský. Pokud jde o obrazné užití adjektiv, identifikovali jsme v PRF pouze adjektivum výbušný „výbušný“, avšak tento obrazný význam je již zachycen ve slovenských slovnících. Podobně jsme v INF narazili na ustálené obrazné významy dvou adjektiv zařazených do skupiny obsahu: ostrý „ostrý“, užité však ve významu „významný, kritický“, a prísny „přísný“, zde však užité v obrazném významu „nepřipouštějící žádnou výjimku, důsledný“. Naproti tomu adjektivum vzdorovitý „vzdorovitý“, zařazené do skupiny záměru INF, nejspíše představuje metonymický přenos významu od „vzdorovité osoby či postoje“ k jejich projevům či interpretaci a není doloženo ve slovenských slovnících. Skupina hodnocení INF zahrnuje také adjektiva chyťľavý „chytlavý“ a módny „módní“, jako by narativ byl jakousi populární písní. Skupina hodnocení INF konečně zahrnuje adjektiva, která se a priori ve specializovaných textech neužívají, protože je lze považovat za hovorová a pejorativní, nebo dokonce urážlivá: bláznivý „pošetilý“, hlúpy „hloupý“, falošný „falešný“, jedovato-ľživý „jedovatě prolhaný“, nenávistný „nenávistný“, poklesnutý „pokleslý“, toxický „toxický“, vyšinutý „šílený“ nebo zúfalý „zatracený“. 11 Podivný „podivný“, problematický „problematický“, škodlivý „škodlivý“, čudesný „podivný“, fádny „mdlý“, kontroverzný „kontroverzní“, negatívny „negativní“, pochybný „pochybný“, pokrytecký „pokrytecký“, výbušný „výbušný“. 12 Hlúpy „hloupý“, lživý „prolhaný“, nenávistný „nenávistný“, problematický „problematický“, škodlivý „škodlivý“, toxický „toxický“, agresívny „agresivní“, bláznivý „pošetilý“, iracionálny „iracionální“, jedovato-ľživý „jedovatě prolhaný“, mylný „mylný“, negatívny „negativní“, nudný „nudný“, plytký „plochý“, poklesnutý „pokleslý“, povrchný „povrchní“, scestný „scestný“, škaredý „ošklivý“, trollský „trollí“, tvrdý „tvrdý“, vyšinutý „šílený“, zákerný „zákeřný“, zúfalý „zatracený“. 13 Subverzívny „podvratný“, zavádzajúci „zavádějící“. 14 Falošný „falešný“, fejkový „fejkový“, klamlivý „klamavý“, populistický „populistický“, útočný „urážlivý“, zjednodušujúci „zjednodušující“, dehumanizačný „dehumanizující“, podvratný „podvratný“, popieračský „podporující popírání odpovědnosti“, simplifikujúci „zjednodušující“. 14 Tabulka 2. Adjektiva kolokující s naratív ve specializovaných a publicistických textech z korpusových dat prim-11.0, sdílená adjektiva jsou zvýrazněna tučně Statisticky významná adjektiva ve specializovaných textech Statisticky významná adjektiva v publicistických textech logDice MI logDice MI dezinformačný 7.213 11.916 prokremeľský 8.710 14.799 obrazový 7.090 9.132 proruský 7.725 12.732 konšpiračný 7.005 10.712 dezinformačný 7.407 13.051 textovoobrazový 6.930 16.462 kremeľský 7.098 12.561 fikčný 6.794 9.763 protizápadný 6.657 13.508 prokremeľský 6.725 14.631 manipulatívny 6.104 12.238 národnoobrodenecký 6.669 12.606 antisystémový 5.946 12.422 orálny 6.569 9.599 imperiálny 5.522 11.287 protifaktový 6.513 15.632 konšpiračný 5.397 9.929 biografický 5.839 8.572 nacionalistický 4.934 9.169 dokumentaristický 5.818 11.124 populistický 4.517 9.466 neprirodzený 5.333 8.515 protikoru pčný 4.497 9.505 romantický 5.247 7.248 propagandistický 4.226 10.634 mýtický 5.206 7.788 falošný 4.159 8,896 dominantný 5.185 7.086 čínsky 3.542 8.420 nacionalistický 5.113 7.947 nepravdivý 3.508 8.380 originálny 5.097 7.027 ústredný 2.707 7.419 marxistický 4.910 7.262 dominantný 2.650 7.427 civilizačný 4.738 7.196 súvislý 4.697 7.123 Tabulka 2 shrnuje adjektiva kolokující s naratív z obou subkorpusů, která jsou statisticky významná podle dvou kolokačních skóre logDice a MI (Rýchly 2008)15. Jsou seřazena podle skóre logDice, protože tato míra není citlivá na velikost korpusu, a umožňuje tak srovnání napříč korpusy. Je třeba zdůraznit, že jsme při výpočtu obou skóre zahrnuli pouze ta adjektiva, která se v subkorpusech vyskytla čtyřikrát nebo vícekrát, abychom minimalizovali nevýhodu MI 15 Skóre MI se ukázalo jako užitečné pro identifikaci nízkofrekvenčních kolokací s vyšší mírou sémantické a syntaktické jednoty (tj. výlučné kombinovatelnosti), zejména vlastních jmen a termínů, které nejsou v korpusech rovnoměrně rozloženy. Kolokační míra logDice se rovněž zaměřuje na výlučné kolokace, ale nepodléhá zkreslení v případě nízkého výskytu kolokace nebo jejích prvků (Rychlý 2008). Hodnoty MI blízké 0 ukazují na náhodnou kolokaci, zatímco hodnota 7 a vyšší se považuje za relevantní hranici pro skutečné kolokace v korpusu o 100 milionech slov (https://korpus.cz). Teoretické maximum logDice je 14 a statisticky významné kolokace se pohybují v rozmezí od 0 do 14; záporné hodnoty znamenají statistickou nevýznamnost kolokace. Rozhodli jsme se použít obě skóre, abychom získali ucelenější obraz. Podle Gablasová et al. (2017) je korelace mezi těmito dvěma skóre 0,79. 15 skóre, které má tendenci nadhodnocovat nízkofrekvenční dvojice, jež mohou být pouhými náhodnými souvýskyty. Dvě z pěti sdílených adjektiv mají srovnatelné skóre logDice (nacionalistický „nacionalistický“ a dezinformačný „dezinformační“), zatímco zbývající tři – konšpiračný „konspirační“, prokremel’ský „prokremelský“ a dominantný „dominantní“ – se liší přibližně o dva body. Při srovnání dvou skóre logDice rozdíl dvou bodů znamená, že kolokace s vyšším skóre je přibližně čtyřikrát častější a zároveň statisticky silnější (Rychlý 2008), např. adjektivum prokremel’ský je statisticky silnější a v INF se pojí s narratív čtyřikrát častěji než v PRF. Adjektiva v tabulce z PRF spadají do sedmi z deseti zavedených lexikálně-sémantických skupin, zatímco adjektiva z INF zastupují pouze čtyři z těchto skupin, zejména skupinu záměru (osm z nich) a skupinu etnicity (šest z nich). Rys polarity je patrný také v tabulce 2: v části PRF je jedno adjektivum s pozitivním prefixem a čtyři adjektiva s negativní polaritou (dvě se záporným prefixem a dvě s negativní konotací). Naproti tomu v části INF jsou dvě adjektiva s pozitivním prefixem a jedenáct adjektiv s negativní polaritou, což představuje více než polovinu adjektiv INF v tabulce (čtyři adjektiva se záporným prefixem a sedm s negativní konotací). ZÁVĚR Překryv adjektiv z obou subkorpusů představuje celkem 102 lemmat (30% z hlediska specializovaného subkorpusu a 33,4% z hlediska publicistického subkorpusu). Zbývajících 66,6% identifikovaných adjektiv v publicistických textech lze podle našeho názoru považovat za rozšíření sémantické kompatibility výrazu narratív, čímž odpovídáme na naši druhou výzkumnou otázku. Za zmínku také stojí, že skupiny hodnocení a záměru mají nejnižší podíl adjektiv a zároveň se nejvíce liší polaritou a zabarvením. Naše sémantická analýza identifikovala pouze několik nekánonických adjektiv; ukázalo se, že tato adjektiva byla příležitostnými výrazy. Analýza naopak pomohla zdůraznit dva sémantické rysy adjektiv z INF, které jsou v PRF zastoupeny méně – vyjádřenou polaritu a hovorové a pejorativní zabarvení, jež Buzássyová vnímá jako jeden z příznaků determinologizace (1983: 135). Jak již bylo zmíněno, literární vědci sami často popisují pojmový obsah a obrysy termínu narratív jako vágní. V konkrétních kontextech bývá jeho přesná ekvivalence často problematická. V některých případech však autor textu uvádí jeho synonymum v závorkách (např. „individuální interpretace minulosti“). V určitých publicistických textech lze tento termín nahradit, aniž by se změnil význam výpovědi – například slovem príbeh „příběh“ nebo výrazy presvedčenie, predstava „přesvědčení, představa“. Lze tvrdit, že v takových kontextech původní termín ztrácí spojení se svým původním specifickým významem a stává se součástí specifické synonymické řady. 16 Závěrem kvantitativní i kvalitativní analýzy ukázaly, že slovenský termín naratív je v širokém smyslu determinologizován, neboť se často objevuje v médiích a v jazyce laiků, kteří jej používají s různou mírou porozumění ve srovnání s odborníky. Tento argument je však třeba podpořit analýzou dvou dalších klíčových slovních druhů, které se vyskytují společně s tímto termínem: podstatných jmen a sloves. REFERENCES Buzássyová Klára 1983: Dynamika v odbornej terminológii [Dynamics in the Specialised Terminology]. – Jazykovedný časopis 34, 132–144. Available at: https://www.juls.savba.sk/ediela/jc/1983/2/JC_1983_2_LQ.pdf. Debnár Marek, Kmeťová Beáta 2017: Bibliografická a štýlovo-žánrová anotácia dokumentov a textov v Slovenskom národnom korpuse [Bibliographic and Style-Genre Annotation of Documents and Texts in the Slovak National Corpus]. – Slovenský národný korpus. Texty, anotácie, vyhľadávania, Bratislava: Mikula, 33–159. Ďurčo Peter, Majchráková Daniela et al. 2017: Slovník slovných spojení. Podstatné mená [Dictionary of Collocations. Nouns], Bratislava: VEDA. Dvorský Juraj 2017: Od naratívnej gramatiky k interdisciplinarite naratívu [From Narrative Grammar to Narrative Interdisciplinarity], Ružomberok: Verbum. Gablasová Dana, Brezina Vaclav, McEnery Tony 2017: Collocations in Corpus-Based Language Learning Research: Identifying, Comparing, and Interpreting the Evidence. – Currents in Language Learning Series: Experimental, Computational, and Corpus-Based Approaches to Language Learning: Evidence and Interpretation 67, 155–179. DOI: https://doi.org/10.1111/lang.12225. Galisson Robert 1978: Recherches de lexicologie descriptive, la banalisation lexicale: le vocabulaire du football dans la presse sportive, contribution aux recherches sur les langues techniques [Recherches de Lexicologie Descriptive, la Banalisation Lexicale: le Vocabulaire du Football dans la Presse Sportive, Contribution aux Recherches sur les Langues Techniques], Paris: F. Nathan. Génette Gérard 1976: Boundaries of Narrative. – New Literary History 8.1, 1–13. Glossary. Sketch Engine. Available at: https://www.sketchengine.eu/guide/glossary/. Hanks Patrick 2013: Lexical Analysis: Norms and Exploitations, London/Cambridge: The MIT Press. DOI: https://doi.org/10.7551/mitpress/9780262018579.001.0001. Hanuliaková Alžbeta 2021: Stratégie politickej reklamy [Strategies of the Political Advertising], Trnava: Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave. Hyperlexikon literárnovedných pojmov [Hyperlexicon of Literary Terms], ed. R. Mikuláš, Bratislava: Ústav svetovej literatúry SAV, v. v. i. Available at: https://hyperlexikon.sav.sk/ Holubová Václava 2001: K pojetí determinalogizace [On the Concept of Determinalogisation]. – Termina 2000, ed. M. Žemlička, Praha and Liberec: Galén a Technická univerzita v Liberci, 157–160. 17 Honová Zuzana 2020: Le terme dans sa variabilité [The Term in its Variability], Ostrava: Ostravská universita. Horecký Ján 1956: Základy slovenskej terminológie [The Fundamentals of Slovak Terminology], Bratislava: Vydavateľstvo SAV. Available at: https://www.juls.savba.sk/ediela/zaklady_slovenskej_terminologie/zaklady_slovenskej_terminologie.pdf. Horecký Ján, Buzássyová Klára, Bosák Ján et al. 1989: Dynamika slovnej zásoby súčasnej slovenčiny [Dynamics of the Vocabulary of the Contemporary Slovak], Bratislava: Veda. Humbert-Droz Julie 2021: Définir la déterminologisation: approche outillée en corpus comparable dans le domaine de la physique des particules [Defining Determinologisation: a Tooled Approach in Comparable Corpus in the Field of Particle Physics]: PhD Dissertation, University of Toulouse – Jean Jaurès & University of Geneva. Humbert-Droz Julie, Picton Aurélie, Condamines Anne 2019: How to Build a Corpus for a Tool-Based Approach to Determinologisation in the Field of Particle Physics. – Research in Corpus Linguistics 7, 1–17. DOI: https://doi.org/10.32714/ricl.07.01. Jarošová Alexandra, Buzássyová Klára, Bosák Ján 2006: Východiská a zásady spracovania slovníka [Starting Points and Principles of Dictionary Processing]. – Slovník súčasného slovenského jazyka A–G, Bratislava: Veda, 13–47. Machová Svatava 1995: Terminografie [Terminography]. – Manuál lexikografie, ed. F. Čermák, R. Blatná, Praha: H&H, 13–47. Masár Ivan 1991: Príručka slovenskej terminológie [Handbook of Slovak Terminology], Bratislava: Veda. Meyer Ingrid, Mackintosh Kristen 2000: When Terms Move Into Our Everyday Lives: An Overview of De-terminologization. – Terminology 6, 111–138. Mikelionienė Jurgita, Berkmanienė Aušra 2018: Determinologisation of Lithuanian and English Technical Terms: The Case of Apparatus. – Readings in Numanities. Numanities – Arts and Humanities in Progress, eds. O. Andreica, A. Olteanu, 235–246. DOI: https://doi.org/10.1007/978-3-319-66914-4_15. Nová Jana 2018: Terms Embraced by the General Public: How to Cope with Determinologization in the Dictionary? – Proceedings of the XVIII EURALEX International Congress: Lexicography in Global Contexts, Ljubljana, Slovenia, 387–398. Poštolková Běla 1977: K vlivu odborné terminologie na národní jazyk [On the Influence of Terminology on the National Language]. – Slovo a slovesnost 38, 112–120. Available at: http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2439. Poštolková Běla 1980: K specifičnosti významu termínů [On the Specificity of the Meaning of terms]. – Slovo a slovesnost 41, 54–57. Available at: http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2652. Poštolková Běla 1984: Odborná a běžná slovní zásoba současné češtiny [Specialised and Common Vocabulary of Contemporary Czech], Praha: Academia. 18 Přehled základních pojmů korpusové lingvistiky [Overview of Basic Concepts of Corpus Linguistics]. Available at: https://wiki.korpus.cz/doku.php/pojmy:prehled_pojmu. Ryan Marie-Laure 2003: On Defining Narrative Media. – Image and Narrative 6. Available at: https://www.imageandnarrative.be/inarchive/mediumtheory/marielaureryan.htm. Ryan Marie-Laure 2014: Narration in Various Media. – The Living Handbook of Narratology. Available at: https://www-archiv.fdm.uni-hamburg.de/lhn/node/53.html. Rychlý Pavel 2008: A Lexicographer-Friendly Association Score. – Proceedings of Recent Advances in Slavonic Natural Language Processing (RASLAN 2008), eds. P. Sojka, A. Horák, Brno: Masaryk University, 6–9. Available at: https://www.sketchengine.eu/wp-content/uploads/2015/03/Lexicographer-Friendly_2008.pdf. Slovenský národný korpus [Slovak National Corpus] – prim-11.0-public-prf. Bratislava: Jazykovedný ústav Ľ. Štúra SAV 2025. Available at: https://korpus.sk. Slovenský národný korpus [Slovak National Corpus] – prim-11.0-public-inf. Bratislava: Jazykovedný ústav Ľ. Štúra SAV 2025. Available at: https://korpus.sk. Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [Lexicographic Portal of the Ľ. Štúr Institute of Linguistics], Slovak Academy of Sciences. Available at: https://slovnik.juls.savba.sk/. The Living Handbook of Narratology 2014, eds. P. Hühn, J. Christoph Meister, J. Pier, W. Schmidt. Available at: https://www-archiv.fdm.uni-hamburg.de/lhn/index.html. Appendix Lexico-semantic groups of hapax adjectives 1. adjectives relating to the form of naratív and its organisation SPECIALISED TEXTS (12 adjective hapaxes in total) digitálny “digital”, dichotomický “dichotomic”, fragmentarizovaný “fragmented”, implicitný “implicit”, prepletený “intertwined”, mozaikovitý “mosaic”, písomný “written”, rytmický “rhythmic”, schematický “schematic”, ústny “oral”, virtuálny “virtual”, vizuálno-verbálny “virtual-verbal” JOURNALISTIC TEXTS (3 adjective hapaxes in total) implicitný “implicit”, schematický “schematic”, úsporný “efficient” 2. adjectives relating to the content of naratív and its organisation SPECIALISED TEXTS (adjective hapaxes in total) antagonistický “antagonistic”, cyklický “cyclical”, eschatologický “eschatological”, exponovaný “exposed”, faktuálny “factual”, faustovský “Faustian”, femslashový “femslash”, homogénny “homogeneous”, ironický “ironic”, komický “comic”, konzistentný “consistent”, kozmologicko-kozmogonický “cosmological-cosmogonic”, kritický “critical” 19 magický “magic”, minimal istický “minimalist”, nefiction “non-fiction”, objektívny “objective”, protichodný “contradictory”, protirečivý “inconsistent”, rozvinutý “advanced”, samostatný “autonomous”, sebareflexívny “introspective”, spomienkový “commemorative”, symbolický “symbolic”, široký “wide”, špecifický “specific”, tragický “tragic”, umelý “artificial”, životný “life” JOURNALISTIC TEXTS (22 adjective hapaxes in total) analytický “analytic”, antagonistický “antagonist”, antideveloperský “anti-property developer”, autonómny “autonomous”, fiktívny “fictitious”, homogénny “homogenous”, jasný “clear”, jednostranný “one-sided”, katastrofický “catastrophic”, komický “comic”, modernizačný “modernising”, mytologický “mythologic”, nelogický “illogical”, nespokojnostný “full of dissatisfaction”, objavný “original”, ostrý “significant, critical”, prísny “consistent”, protichodný “contradictory”, sporný “debatable”, široký “wide”, špecifický “specific”, tragický “tragic” 3. adjectives relating to the evaluation of naratív SPECIALISED TEXTS (24 adjective hapaxes in total) čudesný “strange”, fádny “bland”, charakteristický “characteristic”, kánonický “canonical”, kodifikovaný “codified”, kontroverzný “controversial”, konvenčný “conventional”, kvalitný “quality”, negatívny “negative”, nevýrazný “dull”, normálny “normal”, pochybný “dubious”, pokrytecký “hypocritical”, prijateľný “acceptable”, prostý “plain”, pútavý “engaging”, rezonujúci “resonant”, ukážkový “exemplary”, učebnicový “textbook”, ústredný “central”, väčšinový “majority”, výbušný “explosive”, vydarený “delightful”, zmysluplný “meaningful” JOURNALISTIC TEXTS (36 adjective hapaxes in total) agresívny “aggressive”, bežný “common”, bláznivý “foolish”, hlboký “intense”, chytil’avý “catchy”, iracionálny “irrational”, jedovato-lživý “poisonously deceitful”, kľúčový “key”, mocný “mighty”, módny “fashionable”, mylný “erroneous”, nebezpečný “dangerous”, negatívny “negative”, nekompatibilný “incompatible”, nepekný “ugly”, nevhodný “unsuitable”, nevkusný “vulgar”, nezmyselný “pointless”, nudný “boring”, plytký “flat”, poklesnutý “damaged”, povrchný “superficial”, prirodzený “natural”, referenčný “referential”, scestný “misguided”, správny “correct”, stereotypný “stereotypical”, škaredý “nasty”, štandardný “standard”, trollský “troll”, tvrdý “hard”, vhodný “suitable”, vyšinutý “batshit”, zákerný “wicked”, zaujímavý “interesting”, zúfalý “bloody” 4. adjectives relating to the author(s) of naratív SPECIALISED TEXTS (6 adjective + 7 possessive adjectives hapaxes in total) Andrejevov “Andrejev’s”, Dziakov “Dziak’s”, Grochov “Groch’s”, Hurbanov “Hurban’s”, Jarošov “Jaroš’s”, kolektívny “collective”, ľudský “human”, masarykovský 20 “Masaryk-like”, mužský “masculine”, neosobný “impersonal”, Otčenášov “Otčenáš’s”, Robbe-Grilletov “Robbe-Grillet’s”, ženský “female” JOURNALISTIC TEXTS (8 adjective + 12 possessive adjectives hapaxes in total) Aničkin “Anička’s”, antisorosovský “anti-Soros-like”, Babišov “Babiš’s”, Hegerov “Heger’s”, Hobbesov “Hobbes’s”, Kiskov “Kiska’s”, Kotlebov “Kotleba’s”, kolektívny “collective”, Miklošov “Mikloš’s”, Pelleho “Pelle’s”, plickovsko-martinčekovský “Plicka-Martinček-like”, protikiskovský “anti-Kiska-like”, putinovský “Putin-like”, Salviniho “Salvini’s”, spoločný “common”, Stalinov “Stalin’s”, Sulíkov “Sulík’s”, trumpistický “Trump-like”, Zaľudného “Zaľudný’s” 5. adjectives relating to the ethnicity, nationality or geographical entity SPECIALISED TEXTS (19 adjective hapaxes in total) antiizraelský “anti-Israeli”, balkánsky “Balkan”, etnický “ethnic”, etnocentristický “ethnocentric”, francúzsky “French”, geopolitický “geopolitical”, grécko-centrický “Greek-centric”, lokálny “local”, multietnický “multiethnic”, náciálny “national”, patriotický “patriotic”, politický “political”, židovský “Jewish”, proukraininský “pro-Ukrainian”, proruský “pro-Russian”, protizápadný “anti-Western”, pseudo-balkanistický “pseudo-Balkanist”, osmanský “Ottoman”, slovensko-nemecký “Slovak-German” JOURNALISTIC TEXTS (21 adjective hapaxes in total) balkánsky “Balkan”, geopolitický “geopolitical”, juhoslovanský “Yougoslav”, lokálny “local”, národno-štátny “national state”, patriotický “patriotic”, proafrický “pro-African”, proeurópsky “pro-European”, promoskovský “pro-Muscovite”, protibruselský “anti-Brussels”, protikremeľský “anti-Kremlin”, protiromský “anti-Roma”, sovietsko-ruský “Soviet-Russian”, stredoeurópsky “Central European”, štátotvorný “state-forming”, teheránsky “Tehrani”, ukrajinský “Ukrainian”, ultrapopulisticko-protizápadný “ultrapopulist-anti-Western”, visegrádsky “Visegrád”, vlastenecký “patriotic”, západný “western” 6. adjectives relating to the historical period or event or to religious, political and ideological beliefs SPECIALISED TEXTS (23 adjective hapaxes in total) buddhistický “Buddhist”, buržoázno-nacionalistický “bourgeois-nationalistic”, dejepisný “historiographic”, dejinotvorný “history forming”, historicko-reflexívny “historical reflexive”, ideologický “ideological”, katolícky “Catholic”, komunistický “Communist”, kresťanský “Christian”, ľavicový “leftist”, ľudácko-autonomistický “HSĽS-like-autonomist”, marxisticko-leninský “Marxist-Leninist”, medzivojnový “inter-war”, neoliberálny “neoliberal”, normalizačný “normalising”, osvietenský “enlightened”, pro­stalinský “pro-Stalin”, socialistický “socialist”, stalinistický “Stalinist”, stredoveký 21 “medieval”, svetodejinný “world-shaking”, trianonský “Trianon”, veľkomoravský “Great Moravian” JOURNALISTIC TEXTS (35 adjective hapaxes in total) antiliberálny “antiliberal”, antiúniový “anti-EU”, cirkevnohistorický “church-history”, cirkevný “Church”, covidový “covid”, dejinný “historical”, džihádistický “jihadist”, fašistický “Fascist”, globalizačný “globalising”, hegemonický “hegemonic”, konzervatívny “conservative”, kresťansko-konzervtívny “Christian-conservative”, kultúrno-politický “cultural-political”, ľudácky “HSĽS-like”, ľavicový “leftist”, nacistický “Nazi”, národovecký “patriotic”, neliberálny “illiberal”, neoliberálny “neoliberal”, osvietenský “enlightened”, pokrokársky “progressive”, pomančesterský “post-Manchester”, ponovembrový “post-November”, povstalecký “rebel”, protiepidemický “antiepidemic”, provládny “pro-governmental”, protisystémový “antisystemic”, protiutečenecký “anti-immigration”, republikánsky “Republican”, režimový “regime”, sekulárno-konzumný “secular consumer”, sexistický “sexist”, socialisticko-oslavný “socialist celebratory”, stalinistický “Stalinist”, stranícky “party”, stredoveký “medieval” 7. adjectives relating to the intention of the naratív SPECIALISED TEXTS (19 adjective hapaxes in total) funkčný “functional”, konkurujúci “competing”, manipulatívny “manipulative”, morálny “moral”, mytologizačný “mythologizing”, obetný “sacrificial”, oslavný “celebratory”, pragmatický “pragmatic”, propagandistický “propagandistic”, psychologizujúci “psychologizing”, subverzívny “subversive”, traumatický “traumatic”, vplyvný “influential”, univerzálny “universal”, verejný “public”, zástupný “substitutive”, zavádzajúci “misleading”, zjednocujúci “unifying”, zrkadlový “mirror” JOURNALISTIC TEXTS (37 adjective hapaxes in total) bezpečnostný “security”, dehumanizačný “dehumanizing”, dodávajúci “giving”, ekonomický “economic”, funkčný “functional”, interný “internal”, korupčný “corrupt”, kremel’sko-dezinformačný “Kremlin-disinformation”, militaristický “militaristic”, mobilizačný “mobilizing”, mocenský “power-based”, moralistický “moralistic”, morálny “moral”, moralizátorský “moralizing”, mýtotvorný “myth-forming”, nepripúšťajúci “not allowing”, oslovujúci “appealing”, podporný “supportive”, podvratný “subversive”, polarizačný “polarizing”, polarizujúci “polarising”, polyfunkčný “polyfunctional”, popieračský “promoting the denial of the responsibility”, porovnávací “comparative”, predavačský “helping to sell the EU concept by emphasizing its benefits”, pro-choice “pro-choice”, protestný “protest”, reklamný “advertising”, simplifikujúci “simplifying”, spásonosný “saving”, univerzálny “universal”, takzvaný “so-called”, triumfalistický “triumphalist”, strategický “strategic”, účinný “effective”, víťazský “supporting the arrival of migrants to the EU in 2015”, vzdorovitý “defiant” 22 8. adjectives relating to time or temporal phenomena SPECIALISED TEXTS (7 adjective hapaxes in total) budúci “future”, dnešný “present-day”, dobový “period”, neskorý “late”, novovznikajúci “newly emerging”, súbežný “parallel”, vznikajúci “emerging” JOURNALISTIC TEXTS (7 adjective hapaxes in total) aktuálny “current”, denný “daily”, dlhodobý “log-term”, dnešný “present-day”, dvojstoročný “bicentennial”, počiatočný “initial”, živý “live” 9. adjectives relating to art and humanities, artistic forms, media, anthropological characteristics SPECIALISED TEXTS (37 adjective hapaxes in total) apologetický “apologetic”, autobiografický “autobiographic”, autopsívny “autopsy”, bájkový “fable”, beletristický “fictional”, biblický “biblical”, cestopisný “travelogue”, denníkový “diary”, deskriptívny “descriptive”, detektívny “detective”, diegetický “diegetic”, dramaturgický “dramaturgic”, epizodický “episodic”, experimentálny “experimental”, filozofický “philosophic”, heroistický “heroistic”, herný “gaming”, inscenovaný “staged”, kolaboračný “collaborative”, konverzný “conversion”, lyrický “lyric”, metadiegetický “metadiegetic”, neo-romantický “neo-romantic”, palimpsestový “palimpsest”, pastorálny “pastoral”, paternalistický “paternalistic”, populárno-náučný “popular science”, postmoderný “postmodern”, pseudovedecký “pseudo-scientific”, románový “novelistic”, romantizujúci “romanticizing”, satirický “satiric”, seriálový “serial”, spravodajský “news”, subžánrový “subgenre”, ťahací “pulling”, teleologický “teleological” JOURNALISTIC TEXTS (12 adjective hapaxes in total) biografický “biographic”, folklórny “folkloric”, heroický “heroic”, hudobný “musical”, literárnohistorický “literary historical”, ľudový “folk”, mýtický “mythical”, prírodopisný “natural history”, rituálny “ritual”, rozprávkový “fairy-tale”, spoločensko-vedecký “socio-scientific”, vedecký “scientific” 10. adjectives relating to miscellanea semantic features SPECIALISED TEXTS (27 adjective hapaxes in total) analyzovaný “analysed”, jediný “single”, jednotný “unified”, príbuzný “related”, celý “whole”, diferencovaný “differentiated”, odlišný “different”, ostatný “other”, určitý “certain”, úvodný “introductory”, rozličný “various”, rozmanitý “diverse”, hotový “ready”, výsledný “resulting”, existujúci “existing”, pravdepodobný “probable”, príslušný “relevant”, tradovaný “handed down”, vytvorený “created”, zmienený “mentioned”, zodpovedajúci “corresponding”, kultúrnospołočenský “cultural-social”, mnohý “numerous”, pretrvávajúci “persistent”, závislý “dependent”, pamäťový “memory”, aktualizujúci “updating”, 23 JOURNALISTIC TEXTS (16 adjective hapaxes in total) celkový “overall”, existujúci “existing”, hotový “ready”, možný “possible”, nevyhnutný “inevitable”, odlišný “different”, okrídlený “well-known”, posledný “last”, predchádzajúci “previous”, priamočiary “straightforward”, prvý “first”, sebaistý “self”, sprievodný “accompanying”, výstupný “outgoing”, zemitý “persistent”, zvyškový “residual” 24