Italų kulinarijos svetimžodžiai

JURGITA GIRČIENĖ Institut litevského jazyka ITALSKÁ KULINÁŘSKÁ CIZÍ SLOVA V Litvě vycházejí knihy představující pokrmy z bližších i vzdálenějších zemí, existují kavárny a restaurace nabízející jídla z různých zemí a v periodickém tisku, na internetu aj. je množství receptů. Taková jídla, nápoje a potravinářské výrobky se označují novými přejatými slovy – novými cizími slovy. Pro jazykové praktiky – autory textů, překladatele, redaktory a kodifikátory jazyka – představují nová cizí slova označující skutečnosti z kuchyní jiných zemí nemalý problém: je třeba rozhodnout, zda ponechat název vyjádřený cizím slovem, nebo se pokusit najít český ekvivalent; zvolí-li se cizí slovo, vyvstávají otázky jeho přepisu a další otázky. Článek z těchto hledisek zkoumá nová cizí slova z italské kuchyně, která je v Litvě obzvláště oblíbená, a která se objevila v litevských písemných a elektronických zdrojích v letech 1990–2008 – v tisku, jídelních lístcích, (kulinářských) internetových stránkách v informačním a komunikačním prostoru i v (překladové) literatuře; tato slova nebyla zaznamenána v litevských slovnících připravených před rokem 1990 (TŽŽ 1985 aj.).1 Pojednává se o tendencích v užívání nových cizích slov – o variantnosti jejich podoby, konkurenci s litevskými ekvivalenty, zvažuje se jejich vztah k normám spisovného jazyka a perspektiva jejich kodifikace. V písemných a elektronických zdrojích bylo zaznamenáno více než sto cizích slov z italské kuchyně (Tart ilaitė 2008: 4). Byla přejata z designačních důvodů (potřeba pojmenovat nové skutečnosti) a sémantických důvodů (když je třeba vyzdvihnout rozdíly ve významu, protože obsah nové a staré představy se shoduje jen zčásti); v textech obvykle plní referenční, tj. informační 1 Vychází se z elektronických databází užívání nových cizích slov a jejich ekvivalentů (1990–2001, více než 1500 cizích slov a 500 jejich ekvivalentů) a litevských neologismů (1990–2008, více než 2000 neologismů), které sestavila autorka článku, a z databáze užívání neologismů italské kuchyně, kterou připravila Jovita Tartilaitė (66 neologismů: viz Tartilaitė 2008: 44–59). K ověření tendencí v užívání byl využit obecný internetový vyhledávač Google. 192 KALBOS KULTŪRA | 81 přenosu (podrobněji o příčinách a funkcích přejímání nových cizích slov viz Vaicekauskienė 2007: 33–67). Největší část těchto nových cizích slov (více než třetinu) tvoří názvy různých výrobků z těsta na těstoviny (např. lazanija), o něco menší podíl (přibližně po pětině) mají cizí slova označující sýry (např. pekorinas) a chléb a sladkosti (např.: brušeta, tiramisas); přibližně desetinu tvoří názvy nápojů a jídel (např.: espresas; rizotas), několik cizích slov označuje omáčky (např. pesto) (viz Tartilaitė 2008: 13). Různá cizí slova z italské kuchyně se v litevských textech objevila v různou dobu, a proto se liší míra jejich přizpůsobení litevskému jazykovému systému. VARIANTNOST PODOBY NOVÝCH CIZÍCH SLOV A NORMA Pro cizí slova z italské kuchyně je stejně jako obecně pro nová cizí slova (viz Mikelionienė 2000: 25; Vaicekauskienė 2007: 159) charakteristická variantnost podoby. Jedno cizí slovo z italské kuchyně může mít v užívání více než deset fungujících variant, např.: kapučinas, kapučino, kapucinas, kapucino, kappucino, kapuccino, cappucino, cappuccino, cappucino, cappuccino „espresso s trochou horkého mléka našlehaného speciálním přístrojem“ (it. cappuccino2). Tak velká variantnost podoby je charakteristická jen pro malou část zkoumaných cizích slov – méně než desetinu. Počet variant se nejčastěji pohybuje od jedné do pěti, např.: pesto „omáčka z bazalky aj.“ (it. pesto); grapa, grappa „vinná pálenka“ (it. grappa); tiramisas, tiramissu, tiramisu „dezert z mascarpone, espressa aj.“ (it. tiramisù < tirami su „pozvedni mě“); latė, lattè, late, latte „espresso s velkým množstvím horkého mléka našlehaného speciálním přístrojem“ (it. (caffè) latte, caffelatte); ravioliai, ravijoliai, ravijoli, raviolli, ravioli „čtyřhranné taštičky z těsta na těstoviny s masovou či jinou náplní“ (it. ravioli)3. Některé podoby jsou vzácné a nahodilé, vždy však existuje alespoň několik skutečně konkurenčních variant téhož cizího slova; nejčastěji jde o původní podobu a jednu či několik podob přizpůsobených litevštině. 2 Základem tohoto italského slova je jiné, starší přejaté slovo kapucinas „mnich náležející k určité větvi františkánského řádu“. Označení mnicha nosícího plášť s kapucí (cappuccio – špičatá kapuce) bylo později metaforicky použito pro označení druhu kávy. 3 Zdroje, z nichž vycházejí definice a základní (italské) podoby cizích slov, jsou uvedeny v seznamu pramenů. Etymologie jednotlivých cizích slov se neuvádí, s výjimkou případů důležitých pro zkoumané téma (srov. it. pesto < pestare < lat. pistare (pinsere)). Shrneme-li to, lze říci, že až na jednu či druhou výjimku (např. it. grappa < střhn. krāpfo) je základem zkoumaných cizích slov z italské kuchyně (italismů) latina. J. GIRCĖNIENĖ. Italų kulinarijos svetimžodžiai 193 Italská kulinářská cizí slova doložená v užívání lze podle míry přizpůsobení systému litevského jazyka rozdělit do čtyř skupin: 1) s původním pravopisem, např. cannelloni (varianty – canneloni, canelloni, caneloni) „velké, široké trubičky z těstovinového těsta plněné sýrem, mletým masem apod., obvykle pečené v troubě“ (it. cannelloni); 2) morfologicky začleněná, ale pravopisně neadaptovaná, např. canelloniai; 3) pravopisně adaptovaná, ale morfologicky nezačleněná, např. kaneloni; 4) pravopisně i morfologicky adaptovaná, např. kaneloniai (srov. Girčienė, Liutkevičienė 2007: 110–111). Nejvíce variant lze zařadit do skupiny slov s původním pravopisem (1), např.: mozzarella, mozzarela, mozarella, mozzarella, moccarella, mocarella, mocarrella „měkký bílý italský sýr z buvolího nebo kravského mléka“ (it. mozzarella). Rajčata a sýr mozzarella nakrájejte na plátky a naaranžujte na talíř do kruhu (www.manovirtuve.com) 200 g sýra Mozzarela (www.manovirtuve.com) Sýr „Mozarella“ se vyrábí podle skutečných tradic dané země a vyznačuje se výjimečnou chutí (www.meniu.lt) Salát se sýrem „Mozzarella“ a rajčaty s pestem (www.delfi.lt) Na každou pizzu se dávají 5 plátků sýra Moccarella (www.gardu.lt) Rybí nákyp: 4 kuličky mozzarella (www.dieta.lt) Mocarrella – to je fantastické (www.naturele)4 Variabilita je často typická také pro pravopisně a morfologicky adaptovaná cizí slova (4), např.: mocarela, modzarela, mozarela. Zelenina, čerstvý losos, krevety, sýr mocarelos, žampiony, olivy (jídelní lístek restaurace „Da Antonio“) Podle struktury se sýry dělí na čerstvé, zrající (sýr z domácí smetany, modzarelos a ricotta), měkké (www.virejai.lt) 250 g sýra mozarelos (www.sintagma.lt) Mimochodem, morfologickou adaptaci lze někdy určit pouze z kontextu, srov. salát s mocarelou a salát z mocarela sýra; teď je budu vařit a jíst s mozzarellou a za studena uzená šunka se sýrem mozzarella. To závisí 4 Zde i dále jsou v příkladech relevantní textové prvky vyznačeny tmavým nebo řídce sázeným písmem autorkou článku; grafická znaménka (uvozovky a kurziva) jsou původní. 194 KALBOS KULTŪRA | 81 podle zakončení cizího slova – v tomto případě se shoduje s litevskou koncovkou ženského rodu -a. Cizích slov z italské kulinářské terminologie ženského rodu je poměrně mnoho – asi třetina (z nových přejatých slov, která získala litevskou rodovou koncovku, lze k ženskému rodu přiřadit pouze asi 12%, viz Vaicekauskienė 2007: 174). Poměrně snadno získávají ženský rod ta přejatá slova, jejichž původní podoba má zakončení -a nebo -e (těch druhých je téměř o polovinu méně), např.: rikota (it. ricotta) „nezrající tvarohový sýr (tvaroh)“; maskarponė (it. mascarpone) „měkký roztíratelný bělavý sýr“ (viz také dříve uvedené příklady). Zatím nemají skloňované tvary pomnožná přejatá slova označující těstoviny, např.: farfale „těstoviny ve tvaru mašliček“ (it. farfalle, j. č. farfalla); pene „těstoviny ve tvaru krátkých trubiček se šikmo seříznutými konci“ (it. penne, j. č. penna). Špagety s ricottou a ovčím sýrem (www.skanus.lt/receptai) Přidáme nasekanou mascarpone, bílky a vše dobře promícháme (www.receptuknyga.lt) Farfale (těstovinové saláty ve tvaru motýlů) s pestovou omáčkou (www.zebra.lt) Pene s mořskými plody, omáčkou z bílého vína, kari a smetany (www.meniu.lt) Většina přejatých slov, jejichž původní podoba má zakončení -o, získává podobu mužského rodu – to se mění na litevskou koncovku -as, např. taledžas „poloměkký sýr z kravského mléka“ (it. taleggio). K mužskému rodu se řadí také pomnožná přejatá slova, jejichž původní podoba má zakončení -i – získávají litevskou koncovku -is (mn. č. -iai), např. ravi(j)oliai (it. ra-violi, j. č. raviolo). Větší část takových přejatých slov však zatím nemá morfologicky a často ani pravopisně ustálené podoby, např. capellini „dlouhé těstoviny tenčí než špagety“ (it. capellini, j. č. capellino). Taledžas, provolone, ricotta a zase mozzarella a parmazán – člověk může přímo cítit, jak se v něm bouří temperament a roste chuť k jídlu! (www.patie-kalai.lt) italský salát. Pro 4 porce budeme potřebovat: 500 g ravioli se špenátovou náplní, sůl, několik kapek olivového oleje (www.beta.lt) Těstoviny, které známe jako spaghetti, se podle tloušťky mohou nazývat také capellini (www.patiek alai.lt) J. GIRČIENĖ. Italų kulinarijos svetimžodžiai 195 Je třeba poznamenat, že uvedené morfologicky a ortograficky adaptované podoby italských kulinářských přejímek nejsou jedinými variantami – v úzu zatím konkurují jiným, tj. neskloňovaným, ortograficky neadaptovaným podobám (viz výše uvedené příklady). Většina variant těchto přejímek vzniká při pokusech zachytit (často chybně) jejich autentický zápis (někdy se varianty vyskytují i v italštině)5 nebo při hledání nejvhodnější počeštěné podoby (srov. Girčienė, Liutkevičienė 2007: 110). Variabilita podob závisí na době, kdy se přejímka objevila v litevských textech (tj. na tradici jejího užívání), na intenzitě jejího užívání, která souvisí s aktuálností označované reálie pro uživatele jazyka, i na pravopisu přejímky. Zpočátku se přejímka v úzu často objevuje v autentické podobě. Jak ukazují uvedené příklady, u přejímek se složitějším pravopisem se vyskytují také chybné varianty původní podoby. Při snaze zachytit výslovnost přejímky se začínají objevovat ortograficky adaptované podoby. Jejich počet rovněž závisí na pravopisu přejímky – čím je litevštině cizejší, tím více variant vzniká. Podle zakončení přejímky jsou některé podoby poměrně rychle nebo ihned zařazeny do určitého skloňovacího paradigmatu. Jde o typický jev – změna podoby, obvyklá v procesu přejímání, často (nikoli však nutně) probíhá směrem ke konvergenci pravopisu a morfologie (Vaicekauskienė 2007: 159). Je třeba poznamenat, že autentický zápis nebrání morfologické adaptaci italských kulinářských přejímek – tento sklon je typický i pro jiné nové přejímky (podrobněji viz Vaicekauskienė 2007: 183). Pro redigovaný veřejný písemný úzus (literatura, tisk, informační internetový prostor) jsou nejtypičtější ortograficky a morfologicky adaptované podoby přejímek, které mají tradici užívání (a normování), nebo graficky vyznačené autentické podoby přejímek, které takovou tradici nemají. Jako přechodná varianta na cestě ke konečnému přizpůsobení systému litevštiny se zde vyskytují také ortograficky adaptované, avšak morfologicky nezačleněné podoby přejímek. Většina z nich však z veřejného úzu zpravidla mizí. Soukromý písemný úzus (který zastupuje komunikační internetový prostor) je pestřejší. Lze zde samozřejmě najít i uvedené varianty podob italských kulinářských přejímek typické pro veřejný úzus, tj. ortograficky a 5 Podle údajů obecného internetového vyhledávače Google se mimořádně vysoká variabilita takzvaných autentických podob italských kulinářských přejímek vyskytuje i v jiných jazycích, například v angličtině a němčině. 196 KALBOS KULTŪRA | 81 morfologicky adaptovaných i v autentické podobě, avšak u posledně jmenovaných není tendence graficky je odlišovat. Navíc se zde častěji obě podoby uvádějí s chybami. Naproti tomu ortograficky neadaptované, ale morfologicky začleněné podoby přejímek lze přinejmenším prozatím považovat za varianty typické právě pro soukromý úzus. Dokládají to i kvantitativní údaje: varianty podob nových přejímek, které jsou morfologicky adaptované, ale ortograficky nezačleněné, jsou nejvzácnější. Zjištěné rozdíly by umožňovaly předpokládat, že ve veřejném písemném úzu, na který (většinou) dohlížejí jazykoví redaktoři, se v zásadě usiluje o dodržování tradice – o ortografickou a morfologickou adaptaci italských kulinářských přejímek. To nepochybně vyžaduje úsilí jazykových odborníků: v různých normativních jazykových zdrojích (v terminologickém slovníku Evropské unie Eurovoc (EUR), v konzultační databázi Státní komise pro litevský jazyk (VLKK KKB), v novějších slovnících cizích slov (TŽŽ 2001 aj.)) lze v dané době najít normativní adaptovanou podobu méně než pětiny italských kulinářských přejímek (především názvů italských sýrů), například: e(k)spresas, gnočiai, gorgonzola, grapa, kapučinas, lazanja, maskarponė, parmidžanas, ravioliai, rizotas. V ostatních případech je třeba vycházet z úzu a zvolit pravděpodobně nejvhodnější adaptovanou variantu. Pokud neexistuje ani sebemenší tradice užívání adaptované podoby (podob), hrozí, že uživatel jazyka dostane podobu přejímky, kterou nerozpozná a kterou mohou normotvůrci později adaptovat jinak. Nejčastějším řešením v těchto případech je proto ponechat autentické podoby graficky odlišené. Jsou poměrně časté, ale postupuje se tak pouze tehdy, když není jiné východisko: neexistuje (vhodný) ekvivalent a bez svolení normotvůrců se zřejmě stále nikdo neodvažuje adaptovat podobu (ze strachu, aby neporušil obecnou zásadu jazykového očišťování). Stále se dostatečně nepřihlíží k tomu, že ve Všeobecných kritériích pro normování nových přejímek, schválených na začátku roku 2007 (dále BNSNK), jsou uvedeny dva možné způsoby normování nových přejímek – normování adaptací a nahrazením ekvivalentem; neadaptované nové přejímky se považují za nenormativní. Tendence veřejného úzu graficky odlišovat autentické podoby vede k domněnce, že jsou takové podoby vnímány jako vsuvka do litevského textu, jako netypický prvek. Tato i další studie by umožnily předpokládat, že tento stav veřejného úzu je důsledkem nedostatečného normování. Po dlouhou dobu, kdy neexistovala jasná kritéria pro normování nových přejímek, se usilovalo o uskutečnění nejdůležitější zásady – nepřijímat přejímky, hledat za ně ekvivalenty a vyhýbat se doporučování adaptovaných podob přejímek, a to i těch, které nemají ekvivalent J. GIRČIENĖ. Italų kulinarijos svetimžodžiai 197 forem, údajně by tak byl legalizován přejatý název. Cizí slova, která nemají vhodné ekvivalenty, se v jazykových příručkách zpravidla obcházela; ve výjimečných případech se navrhovalo graficky odlišovat cizí slova v jejich autentické podobě6. Když tedy bylo třeba novou skutečnost bezodkladně pojmenovat, nezbývalo (a nezbývá) než rozhodnout se sám – lavírovat mezi (neexistujícími) normami, kvalitou textu a schopností adresáta rozluštit jeho význam (viz příklad uvedený níže): Copak to není chuť labutího mléka? Ne – náplň cannoli se připravuje z pomazánkového hrudkovitého tvarohu (riccota) nebo sýra mascarpone a ukrývá se v trubičce z těsta... Poslední šálek kávy. Naučili jsme se objednávat si ji, aniž bychom číšníky děsili: po vydatném obědě žádnou kávu s mlékem, jen espresso, nejlépe se sambukou (likér s anýzovou příchutí), aby se nám rozjasnilo před očima... Sambuka oživuje smysly... (Moteris 2008 07) Italská kulinářská cizí slova a jejich ekvivalenty vyznačené odlišným (tmavým) písmem tvoří dokonce třetinu textu. Snaha autora článku a/nebo redaktora vytvořit kvalitní text je nepochybná. Grafické odlišení a doplňující informace v závorkách samozřejmě narušují jeho soudržnost, obojí však svědčí o snaze předat informace adresátovi srozumitelně a neporušit jazykové normy. Nová cizí slova bývají z komunikačních důvodů často doprovázena (meta)lingvistickými komentáři vloženými do závorek nebo do textu – zde jde o popis sambuky (v závorkách) a popis cannola rozepsaný ve druhé větě: „smažený zákusek z křehkého těsta ve tvaru trubičky, obvykle s náplní z ricotty aj.“ (it. cannolo, mn. č. cannoli). Popisný ekvivalent cizího slova ricotta pomazánkový sýr z hrudkovitého tvarohu byl nepochybně zvolen ve snaze neporušit jazykové normy, patrně s vědomím jeho nevhodnosti (je neúsporný, netvoří odvozeniny apod.; viz BNSNK) a obtížné dekódovatelnosti (v závorkách je vysvětlen graficky vyznačeným neadaptovaným cizím slovem – nadbytečným prvkem textu). Výraz a grafickou podobu textu nepochybně narušuje i další takto uvedené neadaptované cizí slovo cannoli, zřejmě ponechané ve snaze neporušit jazykové normy. Takovou domněnku jako by potvrzovaly adaptované podoby všech ostatních cizích slov- 6 Podrobněji o tendencích, příčinách a možných důsledcích šíření cizích slov v autentické podobě graficky odlišených od ostatního textu, o směrech normování apod. viz: Girčienė J. Verstinės literatūros naujažodžiai. – Kalbos kultūra 79, 2006, 83–85; Girčienė J. Naujųjų skolinių vartosena: kalbos kultūros ir stilistikos takoskyra. – Kalbos kultūra 80, 2007, 143–147; Girčienė J., Liutkevičienė D. Šiurių pavadinimų vartosena ir norma. – Kalbos kultūra 80, 2007, 110–113; Vaicekauskienė L. Naujieji lietuvių kalbos svetimžodžiai, 2007, 177–189 aj. 198 KALBOS KULTŪRA | 81 podoby mascarpone, espresso7, sambuca8 (it. sambuca): adaptované podoby prvních dvou lze v době vzniku tohoto textu nalézt v uvedených jazykových příručkách. O snaze dodržovat jazyková doporučení, a to i v případě, že je to v rozporu s přesným předáním informace, svědčí další litevský popisný název dané skutečnosti káva s mlékem – ten byl, lze se domnívat, zvolen namísto přejatého názvu jednoho z druhů kávy s mlékem (např. latte nebo cappuccino). Tento typický příklad z veřejného úzu odhaluje současnou situaci, která je složitá nejen pro jazykové odborníky připravující texty, ale také pro jejich čtenáře, kteří je mají rozpoznat a jsou často ve jménu jazykové „čistoty“ (!) navykáni na neslovanštěnou podobu cizích slov. To, jak je autentická podoba cizího slova běžná pro dnešního uživatele jazyka, obzvlášť dobře ukazuje neredigovaný soukromý úzus. Ten se vyznačuje autentickými podobami bez grafického odlišení a ortograficky neadaptovanými, avšak morfologicky začleněnými variantami italských kulinářských cizích slov, např.: Dnes večer jsem připravil/a cannelloni (http://qemm.blogas.lt) Cannelloni se špenátem a vlašskými ořechy jsou jinak velmi chutné (www.papugos.lt) Že je šíření autentických podob obecným trendem, který nesouvisí se sémantickými skupinami cizích slov, ukazují i výsledky dalších výzkumů: Loreta Vaicekauskienė, která zkoumala užívání nových cizích slov, zmiňuje nový trend ortograficky cizí slova neadaptovat (je typický nejen pro litevštinu, ale i pro další jazyky) a zvyk uživatelů jazyka vídat autentický pravopis (Vaicekauskienė 2007: 181, 187). Nabízí se tedy otázka, zda se při snaze prosazovat obecnou zásadu jazykového purismu – nepřijímat cizí slova, aby se neporušovaly normy – jazyku nezpůsobuje větší škoda. Neměli by se jazykoví normotvůrci na základě BNSNK snažit co nejrychleji nabídnout veřejnosti nejvhodnější podobu cizího slova? To by rozhodně nevyloučilo hledání ekvivalentů9. Jak ukazuje 7V podobě Espreso lze spatřovat genitiv: žádnou kávu s mlékem, jen espresso (rozumí se káva); lze ji však hodnotit také jako morfologicky neadaptovanou podobu espresso, která je v úzu stále častá, např. vrstvené espresso (mimochodem, uvádí je BNSNK). 8Totéž lze říci i o cizím slově sambuca. Může jít také o nesklonnou podobu rozšířenou v úzu, srov. likér sambuca, ale cizí slovo užité ve dvou pádových pozicích přece jen napovídá, že nejde o pouhou formální podobnost koncovek. 9Takové příklady již existují: Litevská státní komise pro litevštinu (VLKK) a její KKB uvádějí adaptované podoby italských kulinářských cizích slov lazanija a rizotas a zároveň uvádějí jejich ekvivalenty doporučované v různých zdrojích. J. GIRČIENĖ. Italų kulinarijos svetimžodžiai 199 posuny ve veřejném úzu, podporované byť i jen šířením nemnoha normovaných italských kulinářských cizích slov a obecnými postoji k možnosti užívat adaptované podoby, by mohly brzdit masově se šířící neslovakizované vyjadřování cizích slov. Srov. ukázky textů připravených v různých dobách: Espresso káva je základem mnoha dalších oblíbených kávových nápojů, jako jsou cappuccino, latte. <...> Cappuccino – to je italská káva. K její přípravě se používá espresso káva. <...> Latte se připravuje z espresso a mléka zahřátého párou a lehce našlehaného (www.meniu.lt, Restoranų verslas, č. 5, 2006) Espreso káva s grapou. <...> Kapučino se skládá z espreso kávy, zahřátého mléka a mléčné pěny. <...> Latė káva <...> – to je italská káva s mlékem, podávaná ve vysoké sklenici a připravovaná z espreso kávy a mléka zahřátého párou (www.paulig.lt 2008) POMĚR NOVÝCH CIZÍCH SLOV K ČESKÝM EKVIVALENTŮM Ekvivalenty byly navrženy přibližně pro třetinu italských kulinářských cizích slov. Většina jich má několik, nejčastěji vyjádřených popisnými spojeními dvou či tří slov obvyklých v litevštině (viz Tartilaitė 2008: 11–12), např.: kapučinas – káva s mlékem (se smetanou, ořechy, čokoládou apod.); latė – káva s mlékem, mléčná káva; lazanja – pláty těstovin, italské těstovinové pláty, zapečené těstovinové pláty, skryliai; rizotas – rýže s různou zeleninou, příloha z vařené rýže (s masem, zeleninou, ostrým kořením), pikantní dušená rýže s masem a zeleninou, rýžový nákyp (viz ĮPVT 2005: 27–35, 146). Takové víceslovné popisné ekvivalenty cizích slov se v úzu nešíří. Nemohou se stát jedinými skutečnými názvy: kapučinas a latė nejsou totéž jako to, čemu se v Litvě běžně říká káva s mlékem nebo káva s mlékem (srov. popis významu těchto cizích slov); lazanja „velké nevařené pláty těstovinového těsta s různými náplněmi, pečené v troubě“ se nepochybně liší od v Litvě běžného zapečeného těstovinového nákypu „zapečeného pokrmu z uvařených drobných těstovin ve tvaru proužků s různými přísadami“10; rizotas „pokrm připravovaný z rýže na rizoto osmažené na tuku s různými přísadami“ – zaprvé není totéž jako rýže s různou zeleninou; příloha z vařené rýže (s masem, zeleninou, ostrým kořením); pikantní rýže s 10 Podrobněji o neadekvátnosti významu cizího slova lazanja a jeho ekvivalentů viz Girčienė J., Naujųjų skolinių atitikmenys: struktūra ir vartosena, 2005, 113–114. 200 KALBOS KULTŪRA | 81 dušená rýže s masem a zeleninou; rýžový nákyp; zadruhé jsou tyto ekvivalenty víceslovné. Vždyť pojmenovat něco popisem lze v podstatě jakkoli (Vaicekauskienė 2007: 57). Pokud se takové ekvivalenty přesto užívají, aby nebyly porušeny jazykové normy, musí se vedle nich v závorkách (v jídelních lístcích – v popisu pokrmu uvedeném v angličtině či jiném cizím jazyce) z komunikačních důvodů stále uvádět i cizí slovo, přestože uvedené ekvivalenty již nejsou novými návrhy. Pro objasnění může cizí slovo po určitou dobu doprovázet i vhodný jednoslovný ekvivalent (viz níže). Např.: Káva s mlékem / Coffee Latte (www.transylvania.lt/meniu) Zapečené těstovinové pláty s lososem / Lasagne (4 porce) (www.tindirindi.lt/forum) Je tu také asi tucet výjimečných pochoutek, například <...> rýžový pokrm (risotto) (www.york-capital.lt) Místo přesného pojmenování skutečnosti, které by vystihovalo právě ji samu, se tedy hraje jakási „hra na popisné schovávanou“. Takové počínání je vadné nejen z etického (autor textu by měl pojmenovat skutečnost, která má svůj název, ale ze strachu, že poruší jazykové normy, které ve skutečnosti často ani neexistují, to nemůže udělat) a komunikačního, ale i jazykového hlediska. Jen několik italských kulinářských cizích slov má ekvivalenty vyjádřené jednoslovnými novotvary nebo spojeními s nimi, např. místo cizích slov lazanija a rizotas se navrhují litevské názvy těstovinových vrstvenec a mnohorýže, mnohorýžový nákyp (viz ĮPVT 2005: 31–35). Ačkoli je poslední z navržených výrazů poměrně nový, v úzu, nejen veřejném, je už zaznamenán, pravda, jako neobvyklý novotvar, někdy doprovázený nejen vysvětlujícím cizím slovem, ale také ne zcela příznivými komentáři uživatelů jazyka (viz kurzívou): Mohou to být chlouby italské kuchyně, mnohorýžový pokrm („risotto“), různé těstovinové pokrmy (www.moteris.lt) A právě v jeho domovině, slunné Itálii, vznikly tradiční pokrmy, které se staly klasikou: jak se dnes sluší říkat – „mnohorýžový pokrm“ (pokud vám význam tohoto slova není jasný, vězte, že se pod tímto názvem skrývá dávno známé „rizoto“) (www.alfa.lt) K němu se podává mnohorýžový pokrm s hřiby (www.meniu.lt) Ekvivalenty italských kulinářských cizích slov, včetně novotvarů, lze samozřejmě navrhovat, měly by však splňovat požadavky uživatelů jazyka a normotvůrců na adekvátnost významu ekvivalentu a cizího slova, slovotvornou produktivitu, ekonomič J. G I R Č I E N Ė. Italų kulinarijos svetimžodžiai 201 miškumo ir kt. kriterijus (žr. Miliūnaitė 2004: 35–38; BNSNK 2007 ir kt.). Kaip rodo šio ir kitų tyrimų rezultatai, tik tokie atitikmenys yra pajėgūs konkuruoti su svetimžodžiais11. Atitikmenų paieškos neturėtų trukdyti teikti visuomenei adaptuotas tokių svetimžodžių formas. Nederėtų pamiršti bendrosios norminimo nuostatos, kad kitų šalių nacionalinių valgių svetimžodžiai į lietuvių kalbą tradiciškai būdavo įsileidžiami (pvz.: pica, spagečiai). Taip pat reikia atsižvelgti į polinkį svarbiausiose dabartinėse tarptautinio bendravimo kalbose paplitusius naujuosius svetimžodžius (ypač klasikinių kalbų kilmės) vertinti nuosaikiau, juos laikyti naujaisiais tarptautiniais žodžiais (plačiau dėl naujųjų svetimžodžių vertinimo kriterijų žr. Miliūnaitė 2004; BNSNK 2007; Vaicekauskienė 2007: 135–152). Kaip tik tokie ir yra daugumas italų kulinarijos svetimžodžių. ZÁVĚRY 1. V písemných a elektronických zdrojích z období 1990–2008 bylo nalezeno více než sto nových cizích slov označujících pokrmy italské kuchyně – těstovinové výrobky, chléb, sýry, sladkosti a nápoje. Důvody jejich pronikání do jazyka jsou designační a sémantické: potřeba pojmenovat nové reálie (např. lazanija) nebo zdůraznit rozdíly ve významu tam, kde se obsah nové a staré reálie shoduje jen částečně (srov. virtiniai a ravioliai). 2. Pro cizí slova z oblasti italské gastronomie je charakteristická variabilita podoby. Podle míry přizpůsobení systému litevského jazyka je lze rozdělit do čtyř skupin: 1) s původním pravopisem, např.: cannelloni, canneloni, canelloni, canelo-ni (it. cannelloni); 2) morfologicky začleněná, ale pravopisně neadaptovaná, např. canelloniai; 3) pravopisně adaptovaná, ale morfologicky nezačleněná, např. kaneloni; 4) pravopisně i morfologicky adaptovaná, např. ka-neloniai. Variabilita závisí na tradici užívání cizího slova a jeho pravopisu – většina variant podoby vzniká nejprve při pokusech zachytit, často s chybami, původní pravopis cizího slova, později při hledání nejvhodnější podoby přizpůsobené litevštině. 2.1. Ačkoli původní pravopis nebrání morfologické adaptaci cizích slov označujících italskou gastronomii, pro proces přejímání je obvyklá změna podoby nejčastěji výsledkem konvergence pravopisu a morfologie- 11 O faktorech určujících konkurenci lexikálních variant viz Girčienė J. (tamtéž, 107–127). 202 KALBOS KULTŪRA | 81 e. Pravopisně a morfologicky adaptované varianty podoby, ačkoli dosud konkurují s původními nebo jen částečně adaptovanými formami, má přibližně třetina zkoumaných cizích slov. Většina z nich nabývá podob mužského rodu, avšak do ženského rodu se v porovnání s obecnými tendencemi adaptace nových cizích slov zařazuje také poměrně mnoho (dokonce přibližně třetina) cizích slov z oblasti italské gastronomie. Je to dáno velkým počtem původních forem zakončených na –a (srov. it. mozzarella – litev. mocarela). 2.2. Bylo zjištěno, že pro redigované veřejné užívání jsou nejcharakterističtější pravopisně a morfologicky adaptované formy cizích slov, které mají tradici užívání a (kodifikace), nebo graficky vyznačené původní podoby cizích slov, které tradici užívání (a kodifikace) nemají. Tendence poměrně často graficky vyznačovat původní formy umožňuje předpokládat, že jsou vnímány jako netypická vložka do litevského textu, používaná v případě, že není k dispozici (vhodný) ekvivalent. V neredigovaném soukromém užívání není tendence graficky odlišovat původní formy; navíc se zde častěji vyskytují jak původní, tak zcela litevštině přizpůsobené formy s chybami. Nejvzácnější podoby cizích slov, které nejsou pravopisně adaptované, ale jsou morfologicky začleněné, lze přinejmenším prozatím považovat za varianty soukromého užívání. Tyto tendence v užívání ukazují, že nepřizpůsobené podoby se pro současné uživatele jazyka (neprofesionály) stávají poměrně běžnými. 3. Ekvivalenty byly navrženy přibližně pro třetinu cizích slov z oblasti italské gastronomie. Litevské varianty jsou nejčastěji vyjadřovány opisnými spojeními, která nesplňují kritéria kladená na ekvivalenty, jako jsou úspornost, produktivnost a adekvátnost významu ekvivalentu a cizího slova aj.; proto se s výjimkou ojedinělých případů v úzu nešíří. 4. Hledání ekvivalentů by nemělo bránit tomu, aby byly veřejnosti nabízeny adaptované podoby cizích slov z oblasti italské gastronomie. To by mohlo pomoci zastavit šíření nepřizpůsobených podob cizích slov. ŠALTINIAI Ayto J. 2007: Oxford a Century of New Words, Oxford University Press. EUR: Europos Sąjungos terminų žodynas Eurovoc. Interneto prieiga: http://www3.lrs.lt/pls/ev/ev.main ĮPVT 2005: A. Šiupienienė. Į pagalbą valgiaraščių tvarkytojams, Vilnius: Ciklonas. Laisvoji interneto enciklopedija „Vikipedija“: http://en.wikipedia.org/wiki/Main_Page J. GIRČIENĖ. Italų kulinarijos svetimžodžiai 203 Merriam-Webster’s Online Dictionary, 11th Edition. Interneto prieiga: http://www. merriam-webster.com Petrauskas V. 2003: Italy–lietuvių kalbų žodynas, Vilnius: Žodynas. TŽŽ 1985: Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius: Vyriausioji enciklopedijų redakcija. TŽŽ 2001: Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius: Alma littera. VLKK KKB: Valstybinės lietuvių kalbos komisijos Kalbos konsultacijų bankas. Interneto prieiga: http://www.vlkk.lt/konsultacijos LITERATŪRA BNSNK 2007: Bendrieji naujųjų skolinių norminimo kriterijai. Interneto prieiga: http://www.vlkk.lt/i/news/267.doc Girčienė J., Liutkevičienė D. 2007: Sūrių pavadinimų vartosena ir norma. – Kalbos kultūra 80, 110–122. Mikelionienė J. 2000: Naujoji lietuvių kalbos leksika. Daktaro disertacija, Kaunas. Miliūnaitė R. 2004: Skolinių vertės motyvacija. – Skoliniai ir bendrinė lietuvių kalba. Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla, 30–54. Tartilaitė J. 2008: Itališkos virtuvės naujažodžiai dabartinėje lietuvių kalboje. Bakalauro darbas, Vilniaus pedagoginis universitetas. Vaicekauskienė L. 2007: Naujieji lietuvių kalbos svetimžodžiai. Kalbos politika ir vartosena, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla. Gauta 2008 09 02 LOANWORDS OF ITALIAN CUISINE S u m m a r y The paper deals with new loanwords referring to Italian cuisine, now very popular in Lithuania. The new loanwords appeared in 1990–2008 in Lithuanian written and electronic sources. The paper discusses major tendencies of the usage of the loanwords in terms of their variability, competition with Lithuanian equivalents, their relation with standard language norms and the prospect of standardisation. There were over 100 terms of Italian cuisine identified in the written and electronic sources of the above period. Most of them refer to the pasta dough, bread, cheeses, sweets and drinks. The causes of their appearance in Lithuanian are designatory and semantic: a need to name new things or identify differences in meaning when semantically old and new words partially overlap. 204 KALBOS KULTŪRA | 81 Loanwords of Italian cuisine in Lithuanian are characterised by the variability of expression, e.g. cannelloni, canneloni, canelloni, caneloni; canelloniai; kaneloni; kaneloniai (It. cannelloni). The authentic orthography does not prevent the morphological adaptation of the loanwords; however, a change in the form which is most characteristic in the process of borrowing frequently leads to converging the orthography and morphology of the loanword. Lithuanian equivalents have been suggested for ca. one third of loanwords of Italian cuisine. The equivalents are often expressed by descriptive phrases; however, they fail to meet the criteria of language economy, equivalence, meaning adequacy etc., which prevents their wider acceptance in actual use. A search for equivalents should not prevent suggesting adapted forms of loanwords of Italian cuisine to the society. JURGITA GIRČIENĖ Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] J. GIRČIENĖ. Italų kulinarijos svetimžodžiai 205