Verstinių Europos Sąjungos teisės aktų ir kitų dokumentų pavadinimų tipai
Full text
LINA MURINIENĖ
Vilniuská pedagogická univerzita
TYPY NÁZVŮ PŘELOŽENÝCH PRÁVNÍCH AKTŮ A JINÝCH DOKUMENTŮ EVROPSKÉ UNIE
Právní akty a další dokumenty Evropské unie se začaly překládat do litevštiny v roce 1998, kdy se Litva začala připravovat na jednání o členství v Evropské unii. Počet překladů výrazně vzrostl od roku 2004, kdy se Litva stala členem této Unie.
V institucích Evropské unie se sídlem v Bruselu a Lucemburku se každý den překládá mnoho dokumentů do úředních jazyků Evropské unie, nejčastěji z angličtiny, méně často z francouzštiny a ještě méně často z jiných jazyků.
Je zřejmé, že jazyk dokumentů Evropské unie (dále jen EU) ovlivňuje administrativní styl1. Lze tvrdit, že vstupem Litvy do Evropské unie začala „nová etapa vývoje litevského administrativního jazyka“ (Vladarskienė 2006: 47; viz také táž autorka 2005a: 111–112). Přestože je ještě brzy hovořit o delší tradici překládání dokumentů EU, určité tendence k užívání těch či oněch konstrukcí jsou již patrné.
Tento článek je jedním z prvních pokusů prozkoumat hlavní gramatické typy struktury názvů přeložených dokumentů EU a porovnat je s názvy litevských dokumentů.
V Litvě upravuje přípravu a vyhotovování dokumentů, jakož i jazykové požadavky na ně, několik právních předpisů. Nejdůležitější jsou tyto: Zákon Litevské republiky o postupu při přípravě zákonů a jiných právních normativních aktů (Žin., 1995, č. 41–991), Doporučení pro přípravu zákonů a jiných právních aktů (Žin., 2002, č. 50–1923), Pravidla pro správu a evidenci dokumentů (Žin., 2002, č. 5–211; 2005, č. 132–4773), Pravidla pro přípravu dokumentů (Žin., 2006, č. 60–2169)2.
1 Vliv jazyka dokumentů Evropské unie pociťují také další evropské jazyky (o situaci ve švédštině a dalších severských jazycích viz Lindgren 2001: 110–111).
2 Podrobněji viz záznam „Pravidla kancelářské práce, příprava dokumentů“ v databázi jazykových konzultací Státní komise pro litevský jazyk http://www.vlkk.lt/lit/4380 (srov. také Vladarskienė 2005: 79).
170
KALBOS KULTŪRA | 81
Překlad právních aktů Evropské unie a dalších dokumentů do národních jazyků (tedy i do litevštiny) je částečně upraven Společnou praktickou příručkou pro vypracovávání právních předpisů Společenství (Joint Practical Guide), dále Interinstitucionální příručkou pro úpravu publikací (Interinstitutional Style Guide) a dalšími dokumenty. Příručky a pokyny k překladu Evropské rady, Evropské komise a dalších institucí jsou přizpůsobeny specifickým potřebám samotných institucí. Všechny musí být v souladu s výše uvedenými příručkami pro vypracovávání právních předpisů. Dokument upravující správnost překladového jazyka – příručka pro překlad do litevštiny společná všem institucím Evropské unie (tzv. Interinstitutional Lithuanian Style Guide) – dosud neexistuje.
Lietuviškų dokumentų pavadinimų vartosena išsamiai aprašyta Prano Kniūkštos (2005: 142–165). Naujesni jų darymo polinkiai glaustai aptarti Rasuolės Vladarskienės. Pagal sandarą ji skiria tris pagrindinius dokumentų pavadinimų tipus: 1) junginiai su kilmininku, 2) konstrukcijos su prielinksniai, 3) konstrukcijos su bendratimi (Vladarskienė 2005: 80).
Struktura názvů překládaných dokumentů EU je mnohem rozmanitější. Kromě tří výše uvedených typů, které jsou charakteristické pro litevštinu, lze rozlišit ještě několik dalších: konstrukce s přechodníkem, popisné názvy, konstrukce s vedlejší větou přívlastkovou a konstrukce s činným příčestím.
Typ názvu je nejčastěji určován zásadou formulovanou v Interinstitucionální příručce pro úpravu publikací: překlady do všech jazyků Evropské unie musí být srovnatelné. Velká pozornost se věnuje otázkám sazby. Požaduje se, aby počet řádků, písmo, jeho velikost atd. v názvu originálu a překladu uvedeném na titulní straně dokumentu byly shodné. Srov. anglický, francouzský, litevský a jazykově nám zvláště blízký lotyšský název směrnice Evropského parlamentu a Rady3:
SMĚRNICE 2008/68/ES EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY ze dne 24. září 2008 o vnitrozemské přepravě nebezpečných věcí
SMĚRNICE 2008/68/ES EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY ze dne 24. září 2008 o vnitrozemské přepravě nebezpečných věcí
3 Příklady jsou převzaty z internetové databáze právních předpisů Evropské unie EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu/lt/index.htm
L. MURINIENĖ. Verstinių Europos Sąjungos teisės aktų ir kitų dokumentų pavadinimų tipai
171
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
2008/68/ES
24. září 2008
o přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských cestách
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
2008/68/ES
(24. září 2008)
o vnitrostátní přepravě nebezpečných věcí
První dva řádky jsou určeny k uvedení předkladatele, druhu a čísla dokumentu (píší se velkými písmeny), ve třetím řádku se malými písmeny píše datum4, ve čtvrtém se uvádí odkaz na obsah dokumentu.
V souvislém textu se struktura názvů právních aktů částečně mění – datum se přesouvá na začátek názvu. Název tedy zní takto:
směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. září 2008 2008/68/ES o přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských cestách (lepší by bylo, kdyby datum následovalo po předkladatelích dokumentu: směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. září 2008 <...>).
Jak již bylo uvedeno, názvy prvních tří typů se používají také v překladových dokumentech, pouze jejich četnost užití se liší od dokumentů vypracovávaných v Litvě. Názvů dokumentů EU v překladu prvního typu (spojení s genitivem) a třetího typu (konstrukce s infinitivem) je málo. Druhý typ (konstrukce s předložkami) patří k častěji používaným.
SPOJENÍ S GENITIVEM
Jde o poměrně vzácný typ struktury názvů překládaných dokumentů EU5. Názvy tohoto typu se nejčastěji vyskytují se substantivem zpráva:
Zpráva o činnosti dozorčího výboru OLAF (prosinec 2005 – květen 2007); zpráva o příjmech a výdajích Evropské agentury pro léčivé přípravky za rozpočtový rok 2008; 19. výroční zpráva o provádění strukturálních fondů (2007).
4 V litevské verzi nelze místo data nijak přizpůsobit syntaxi litevštiny. Lotyši si pomáhají tím, že datum píší do závorek.
5 V Litvě jde o jeden z hlavních způsobů tvoření názvů dokumentů (Vladarskienė 2005: 80).
172
KALBOS KULTŪRA | 81
Spojení s genitivem se častěji používají ve zkrácených podobách názvů dokumentů, srov. úplný název a jeho zkrácenou podobu uvedenou v závorkách:
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti politiky mořského prostředí (směrnice o strategii pro mořské prostředí).
Zkrácené podoby je vhodné používat v textech jiných dokumentů, pokud postačuje uvést zkrácený název dokumentu.
KONSTRUKCE S PŘEDLOŽKAMI
V názvech překladových dokumentů EU převažují konstrukce s předložkou dėl. Patří k nejvhodnějším způsobům, jak charakterizovat obsah dokumentu6:
Rozhodnutí Komise ze dne 2. října 2008 sprendimas dėl příspěvku Společenství na rok 2008 pro pilotní projekt určený pracovníkům ve zdravotnictví; směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. listopadu 2008 direktyva 2008/96/ES dėl řízení bezpečnosti silniční infrastruktury.
Konstrukce s předložkou apie se častěji užívá spolu s podstatným jménem ataskaita:
Zpráva Komise zpráva Evropskému parlamentu a Radě o odvětví lnu a konopí; Zpráva Komise zpráva Radě a Evropskému parlamentu o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 ze dne 16. června 2003.
Otázka norem takového užívání je problematická a zaslouží si samostatný článek. Zde lze pouze říci, že konstrukce ataskaita apie dosud nebyla podrobněji zkoumána. Má se za to, že tato konstrukce je v litevštině nežádoucí. V příručce Kanceliarinės kalbos patarimuose se stručně uvádí: předložka apie se nehodí ani k podstatnému jménu ataskaita, ani ke slovesu atsiskaityti7. Z oficiálních—
6 Konstrukce s předložkou dėl jsou velmi časté také v názvech dokumentů vytvářených v Litvě (Vladarskienė 2005: 81; srov. také Šukys 1998: 385).
7 Viz http://lkz.mch.mii.lt/Kanceliarinis
L. MURINIENĖ. Verstinių Europos Sąjungos teisės aktų ir kitų dokumentų pavadinimų tipai
173
Z normativních zdrojů je třeba zmínit pouze tezaurus Evropské unie EUROVOC, v němž se používá zpráva o zaměstnancích (angl. staff report)8.
KONSTRUKCE S INFINITIVEM
Konstrukce s infinitivem se v názvech překládaných dokumentů EU používají zřídka, stejně jako genitivní spojení. Infinitiv lze použít spolu s akuzativem podstatného jména (výzva k vyjádření zájmu), někdy také v konstrukci s infinitivem (doporučení zmocnit k zahájení jednání). Např.:
Doporučení Komise doporučení Radě zmocnit Komisi k zahájení jednání se Srbskem a Černou Horou o dohodě o stabilizaci a přidružení; Doporučení Komise doporučení Radě povolit Komisi zahájit jednání o účasti Společenství na činnostech Mezinárodního dialogu o daňových otázkách; Výzva k vyjádření zájmu stát se členem poradního panelu vědeckých výborů pro vědecké hodnocení rizik a být zařazen do databáze odborníků; Výzva k podávání žádostí v rámci programu ESPON 2013.
Tyto konstrukce tvoří základ názvu a nejčastěji se rozšiřují o další slovní spojení.
Struktura názvů překládaných právních aktů a dalších dokumentů EU je, jak již bylo uvedeno, rozmanitější. Vedle názvů typických pro litevský administrativní jazyk se používá ještě několik dalších typů.
KONSTRUKCE S POLOPŘÍČESTÍM
Názvy, v nichž se používají konstrukce s polopříčestím, jsou velmi vzácné:
Doporučení Rady doporučení Polsku s cílem napravit situaci nadměrného schodku státního rozpočtu; doporučení Komise doporučení Radě s cílem zmocnit Komisi k vedení jednání se Spojenými státy americkými o dohodě, kterou se obnovuje program spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání a odborné přípravy.
Tento typ názvů by se neměl šířit; konstrukci s polopříčestím lze zde nahradit konstrukcí s předložkou dėl: doporučení <...> ohledně <...> nápravy situace (srov. angl. Council Recommendation to Poland with a view to bring-
8 Viz http://www3.lrs.lt/pls/ev/ev.disph?l1=1&l2=2&l3=3&l4=4&a_term=117781
174
KALBOS KULTŪRA | 81
ing an end to the situation of an excessive government deficit). Lze formulovat také infinitivem: doporučení <...> zmocnit Komisi k vedení jednání <...> (srov. angl. Recommendation from the Commission to the Council to authorise the Commission to negotiate with the United States of America an agreement renewing the co-operation programme in the field of higher education and vocational training).
Jiným případem jsou mezinárodní dohody, u nichž se participiu nelze příliš vyhnout. Např.:
Dohoda mezi Evropským společenstvím a Republikou Bělorusko výměnou dopisů (srov. angl. Agreement in the form of an Exchange of Letters between the European Community and the Republic of Belarus).
POPISNÉ NÁZVY
Popisné názvy mají nejčastěji dokumenty EU určené širší veřejnosti. V textu se popisná část obvykle píše v uvozovkách. Např.:
Zelená kniha „Migrace a mobilita. Výzvy a příležitosti pro vzdělávací systémy EU“; Bílá kniha „Společně pro zdraví: Strategický přístup EU na období 2008–2013“; Sdělení Komise „Energetická účinnost – dosažení 20% cíle“.
Název se na titulní straně dokumentu nepíše v uvozovkách. Názvy sdělení, bílých knih a zelených knih bývají někdy složené a ne vždy je snadné určit, kterou část názvu dokumentu lze považovat za popisnou; při vkládání názvů do souvislého textu proto vznikají pravopisné (a zároveň i skloňovací) problémy. Srov.:
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ PLÁN POLITIKY V OBLASTI AZYLU INTEGROVANÝ PŘÍSTUP K OCHRANĚ V CELÉ EU
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ PLÁN POLITIKY V OBLASTI AZYLU KOMPLEXNÍ PŘÍSTUP K OCHRANĚ V EVROPSKÉ UNII
L. MURINIENĖ. Verstinių Europos Sąjungos teisės aktų ir kitų dokumentų pavadinimų tipai
175
KONSTRUKCE S VEDLEJŠÍ VĚTNOU VĚTOU PŘÍVLASTKOVOU
Několik příkladů:
Nařízení Komise (ES) č. 924/2008 ze dne 19. září 2008 nařízení (ES) č. 924/2008, kterým se stanoví vývozní náhrada pro cukr nepodléhající kvótám a izoglukózu, která se použije do konce hospodářského roku 2008/2009; směrnice Komise 2008/82/ES ze dne 30. července 2008 směrnice 2008/82/ES, kterou se mění ustanovení směrnice 2008/38/ES, pokud jde o krmiva určená k podpoře funkce ledvin při chronické ledvinové nedostatečnosti.
Kdyby šlo o názvy dokumentů vypracovávaných v Litvě, a nikoli o názvy překládaných právních aktů EU, konstrukce s vedlejší větou přívlastkovou by konkurovaly genitivním vazbám a byly by opraveny: <...> stanovení <...> nařízení; <...> změny <...> ustanovení směrnice9. V prvním případě by byla možná také konstrukce s předložkou kvůli: nařízení kvůli <...> vývozní náhradě <...>.
Bohužel kvůli zde již zmíněným požadavkům na sazbu nelze v překladech právních aktů Evropské unie přesunout na začátek celého názvu tu část názvu, která se v litevštině obvykle formuluje genitivem. Názvů překládaných dokumentů formulovaných pomocí genitivních vazeb je proto velmi málo.
KONSTRUKCE S ČINNÝM PŘÍČESTÍM
Názvům této struktury stojí za to věnovat větší pozornost. Např.:
29. září 2008 nařízení Komise nařízení (ES) č. 956/2008, kterým se částečně mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady nařízení (ES) č. 999/2001, kterým se stanoví pravidla pro prevenci, kontrolu a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií; směrnice Komise 2008/84/ES ze dne 27. srpna 2008, směrnice 2008/84/ES, kterou se stanoví zvláštní kritéria čistoty pro potravinářské přídatné látky jiné než barviva a sladidla.
9 Srov. obdobnou strukturu názvů právních předpisů vypracovávaných v Litvě: <...> zákon o změně (a doplnění) (např.: Zákon o změně zákona o obnovení práv osob potlačovaných za odpor proti okupačním režimům zákon o změně (Žin., 2008, č. 137–5368); Zákon o změně a doplnění článku 9 zákona o Státním inspektorátu práce zákon o změně a doplnění (Žin., 2008, č. 137–5386)).
176
KALBOS KULTŪRA | 81
V administrativním stylu je velmi obtížné stanovit hranice užívání personifikace. Článek se pokouší pouze v obecných rysech popsat hlavní příčiny šíření personifikace v tomto stylu a poukázat na možné důsledky tohoto jevu pro systém litevského jazyka.
Personifikace není v administrativním (ani vědeckém) stylu ničím výjimečným, srov.:
Předseda valné hromady členů se při každém svolání hromady volí z členů úvěrové družstevní záložny a do jeho zvolení hromadu vede předseda dozorčí rady, nestanoví-li jinak nenumato úvěrové družstevní záložny įstatai (Žin., 2008, Nr. 76-3003); působnost ředitele a zástupců ředitele Národní správy soudů nustato nuostatai Národní správy soudů (Žin., 2008, Nr. 87-3472); na smlouvu o podnájmu se nevztahují taisyklės, nustatančios přednostní právo nájemce na prodloužení nájemní smlouvy na další období (Žin., 2000, Nr. 74-2262).
Sklon k personifikaci je v posledních letech v oficiálním úzu stále zřetelnější. Vedle metonymií obvyklých v litevském administrativním stylu – zákon dovoluje, zakazuje, stanoví; způsobem stanoveným zákonem aj. – se stále častěji objevují taková vyjádření: program podporuje osoby se zdravotním postižením, opatření poskytuje finanční pomoc, kurzíva označuje termín, článek pojednává o změnách v ekonomice atd. Obecně se čistý styl, zejména odborný (administrativní, vědecký), je-li užíván správně, stává vzácností. O tom naši odborníci na styl hovořili nejednou.
Hlavní příčiny častějšího užívání personifikace jsou zřejmě dvě: zaprvé používání personifikace bez ohledu na požadavky stylu, zadruhé vliv angličtiny, který se projevuje především prostřednictvím překladů právních a odborných textů.
Schéma šíření personifikace v překladech právních předpisů EU je jednoduché: od spojení, které se na první pohled jeví jako vhodné k užití, nařízení, kterým se mění jiné nařízení (gramaticky správné a více metonymické personifikace), se postupně přechází k metaforizovanému vyjadřování příznačnému pro krásnou literaturu, v níž se umělecký způsob zobrazení opírá o přenesení významu (podrobněji viz Župerka 1983: 82; 1997: 64–65).
V následující tabulce jsou uvedeny příklady překladu názvů právních předpisů EU do litevštiny (se zachováním formy činného příčestí originálu). Pro větší přehlednost jsou anglické a litevské názvy zkráceny.
L. MURINIENĖ. Verstinių Europos Sąjungos teisės aktų ir kitų dokumentų pavadinimų tipai
177
UŽÍVÁNÍ ČINNÉHO PŘÍČESTÍ V NÁZVECH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ EU (srov. angličtinu a litevštinu)
Anglicky
Litevsky
Rozhodnutí , kterým se stanoví seznam a společné názvosloví složek <...>
Rozhodnutí, vytvářející <...> seznam složek a společné názvosloví10
Rozhodnutí , kterým se povoluje uvádění sušené dužiny plodů baobabu na trh <...>
Rozhodnutí, povolující uvádění sušené dužiny plodů pravého baobabu na trh <...>
Rozhodnutí , kterým se poskytuje záruka Společenství <...>
Rozhodnutí, poskytující <...> záruku Společenství <...>
Rozhodnutí provádějící společný postoj <...>
Rozhodnutí, provádějící společný postoj <...>
Směrnice zjednodušující postupy <...>
Směrnice, zjednodušující <...> pravidla
Směrnice přizpůsobující <...> technickému pokroku směrnici Rady <...>
Směrnice, přizpůsobující technickému pokroku směrnici Rady <...>
Nařízení prohlašující určité kategorie podpor <...>
Nařízení, prohlašující určité druhy podpor <...>
Nařízení rozdělující <...> 5000 tun krátkého lněného a konopného vlákna <...>
Nařízení, rozdělující 5000 tun krátkého lněného a konopného vlákna <...>
Nařízení opravující <...> rozhodnutí
Nařízení, opravující <...> rozhodnutí
Nařízení stanovující určitá podrobná pravidla <...>
Nařízení, stanovující určitá podrobná <...> pravidla <...>
Nařízení stanovující zákaz lovu sleďů <...>
Nařízení, zakazující <...> lov sleďů atlantských <...>
Kromě názvů uvedených v tabulce11 je třeba jako jazykově obzvláště vadné zmínit také:
10 Jak již bylo uvedeno, všechny příklady pocházejí z internetové databáze právních předpisů EU EUR-Lex.
11 Článek se nezabývá otázkou vhodnosti či nevhodnosti používaných termínů.
178
KALBOS KULTŪRA | 81
direktyvą, išdėstanti aprašą; reglamentas, atidarantis kvotą ir nustatantis jos administravimą; reglamentas, sudarantis oro vežėjų sąrašą; reglamentas, įgyvendinantis Sutarties 81 straipsnį; reglamentas, skelbiantis konkursą; reglamentas, priimantis standartus; reglamentas, panaikinantis muitą; sprendimas, įspėjantis Graikiją; sprendimas, įsteigiantis komitetą; sprendimas, priimantis įsipareigojimą; sprendimas, patvirtinantis planus ir nustatantis finansinio įnašo dydį; sprendimas, priimantis agentūrų vadovą ir dokumentų žodyną; susitarimas, įsteigiantis asociaciją ir t. t.
Šablonovitost je jedním z nejvýraznějších rysů administrativního stylu (viz Župerka 1983: 106; 1997: 85; srov. také Vladarskienė 2004: 26). Překlad anglického názvu dokumentu obsahujícího tvar činného příčestí amending, částečně pozměňující, pozměňující – byl analogicky aplikován i na překlady názvů jiných dokumentů, v nichž se užívají tvary činného příčestí, a stal se šablonou. Užívání činného příčestí v překladech je natolik všeobecné, že i tehdy, když v originále činný tvar není, lze jej přesto přeložit činným příčestím, např.:
Rozhodnutí 2006/784/ES, umožňující používat určité metody klasifikace jatečně upravených těl prasat ve Francii (srov. angl. Decision 2006/784/EC as regards the authorisation of a method for grading pig carcases in France).
Výsledky výzkumu překladů názvů právních aktů EU zveřejněných v databázi EUR-Lex do litevštiny12 ukázaly, že formulace částečně pozměňující, pozměňující se ve většině přeložených názvů vyskytují přibližně 11 000krát, zatímco formulace kterým (kterou) se částečně mění pouze asi 140krát13.
Lze se domnívat, že je nutné držet se způsobu překladu co nejbližšího angličtině. Není tomu tak: žádná země není povinna kopírovat strukturu cizího jazyka. Podle Eglė Mikučionienė14 se anglické (či francouzské) činné příčestí v překladech do jiných jazyků Evropské unie slepě nekopíruje – překládá se tak, aby byl zachován gramatický model národního jazyka. Češi a Slováci zachovávají svou typickou strukturu s vedlejší větou přívlastkovou (kterou se mění; kterou sa mení – kterou se mění).
12 Zkoumané názvy právních aktů EU byly zveřejněny v databázi EUR-Lex v letech 2005–2008.
13 Většina názvů v překladech právních aktů EU s vedlejší větou se objevila poměrně pozdě – až od roku 2008.
14 Vychází se z příspěvku E. Mikučionienė „Některé jazykové zvláštnosti názvů nařízení Evropské unie při překladu z angličtiny do litevštiny“, předneseného dne 14. listopadu 2008 na 16. mezinárodní vědecké konferenci „Text: lingvistika a poetika“, kterou uspořádaly Vilniuská pedagogická univerzita, Šiauliaiská univerzita a Institut lotyšského jazyka Lotyšské univerzity. Teze příspěvku viz http://www.vpu.lt/index.php?2258529256
L. MURINIENĖ. Verstinių Europos Sąjungos teisės aktų ir kitų dokumentų pavadinimų tipai
179
Lotyši rovněž používají vztažnou vedlejší větu (ar ko groza – kuriuo keičia). V dánštině a švédštině se používá konstrukce s předložkou om (o, kvůli) a slovesným podstatným jménem (om ändring – o změně; kvůli změně), ve španělštině pak vztažná vedlejší věta se zvratným slovesem (např. por el que se modifica – kterým se mění). Portugalské a italské překlady jsou bližší anglickým a francouzským názvům – často se v nich používá vztažná vedlejší věta uvozená spojovacím výrazem který v nominativu (que altera – který mění).
Je zřejmé, že při překladu názvů dokumentů EU do litevštiny byl nevhodně uplatněn princip analogie. Konstrukce s činným příčestím začínají aspiravat na oficiální označení druhu právního aktu. Například anglický název dokumentu Council Decision on the signing of the Amending Protocol to the Convention regarding the Regime of Navigation on the Danube of 18 August 1948 (Belgrade Convention) by bylo možné při bezvýhradném dodržení vznikajícího překladového vzorce pro amending přeložit takto: Rozhodnutí Rady o podpisu protokolu, kterým se mění Úmluva o režimu plavby na Dunaji ze dne 18. srpna 1948 (Bělehradská úmluva). Takový způsob překladu je však chybný. Dokládá to pravopis anglického spojení Amending Protocol (obě počáteční písmena jsou velká); navíc lze porovnat několik vět z textu uvedeného rozhodnutí: Přípravný výbor se dne 6. června 2008 dohodl na konečném znění Amending Protocol, jehož součástí byl návrh revidované Bělehradské úmluvy; Postup podpisu Amending Protocol je uveden v první větě prvního pododstavce čl. 300 odst. 2 Smlouvy o ES, který stanoví samostatné rozhodnutí Rady o podpisu Amending Protocol jménem Evropského společenství. Spojení Amending Protocol nelze překládat pomocí činného příčestí. Jedinou možnou variantou překladu je protokol o změně. Výše uvedené věty byly přeloženy takto: Dne 6. června 2008 se přípravný výbor dohodl na konečném znění protokolu o změně, jehož součástí byl návrh revidované Bělehradské úmluvy; Postup podpisu Protokolu o změně je stanoven v první větě prvního pododstavce čl. 300 odst. 2 Smlouvy o ES, která stanoví, že Rada musí přijmout samostatné rozhodnutí o podpisu protokolu o změně jménem Evropského společenství.
Pokud by se v překládaných dokumentech EU rozšířil měnící se či měnící protokol a další podobné varianty s touto gramatickou strukturou, negativně by to ovlivnilo celý systém litevské terminologie.
Názvy mají často smíšenou strukturu: konstrukce s činným příčestím mohou být spojeny s předložkovými (či jinými) konstrukcemi
180
KALBOS KULTŪRA | 81
konstrukcemi. Tak vznikají názvy dokumentů, které jsou pro litevštinu stylisticky i gramaticky nepřijatelné:
Nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. února 2005 nařízení (ES) č. 396/2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu nebo na jejich povrchu a kterým se částečně mění směrnice Rady 91/414/EHS (srov. angl. Regulation (EC) No 396/2005 of the European Parliament and of the Council of 23 February 2005 on maximum residue levels of pesticides in or on food and feed of plant and animal origin and amending Council Directive 91/414/EEC); 15. července 2002 nařízení Evropského parlamentu a Rady nařízení (ES) č. 1592/2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a zřizující Evropskou agenturu pro bezpečnost letectví (srov. angl. Regulation (EC) No 1592/2002 of the European Parliament and of the Council of 15 July 2002 on common rules in the field of civil aviation and establishing a European Aviation Safety Agency).
Takto přeložené názvy jsou doslovnou kopií originálu, která přejímá nepovedený strojový překlad.
Opíraje se o jazykovou analogii, ale bez dobré znalosti jazykového systému, lze téměř každý jazykový jev uznat za normu. Jedním ze způsobů, jak nešířit názvy s chybnou strukturou obsahující činné příčestí, je používat vztažnou vedlejší větu15. Takové užití by bylo originálu nejbližší. Dalším jazykově možným řešením je konstrukce s předložkou o a slovesným podstatným jménem, např. nařízení o částečné změně; takto by se názvy překládaných dokumentů více podobaly názvům vytvářeným v Litvě. U názvu rozhodnutí lze použít nejen konstrukci s předložkou o, ale také infinitiv, např.: rozhodnutí o zřízení výboru a rozhodnutí zřídit výbor.
ZÁVĚRY
1. Struktura názvů překládaných právních předpisů Evropské unie a dalších dokumentů do značné míry závisí na požadavcích na sazbu textu, které jsou společné všem zemím Evropské unie a jimiž se musí řídit všechny instituce překládající texty EU.
2. Základní typy struktury názvů překládaných dokumentů EU:
• spojení s genitivem,
• konstrukce s předložkami,
15 Hlavní zákonitosti nahrazování vedlejších vztažných vět přístavky uvádí J. Balkevičius (1963: 343–344), později je rozpracoval K. Župerka (1995: 40–52).
L. MURINIENĖ. Verstinių Europos Sąjungos teisės aktų ir kitų dokumentų pavadinimų tipai
181
konstrukce s infinitivem,
konstrukce s přechodníkem,
popisné názvy,
konstrukce s vedlejší vztažnou větou,
konstrukce s činným příčestím.
Nejčastější z nich jsou konstrukce s předložkami a konstrukce s činným příčestím. V překládaných názvech se nejméně často používají spojení s genitivem, konstrukce s infinitivem a konstrukce s přechodníkem.
3. Konstrukce s činným příčestím používané v názvech právních předpisů Evropské unie a dalších překládaných dokumentů jsou nevhodné nejen z hlediska litevského administrativního stylu, ale také z hlediska tvorby terminologie a zachování její svébytnosti. Tento sklon je třeba omezit, protože může mít negativní důsledky pro celý systém litevského jazyka.
ŠALTINIAI
EUR-Lex – internetinė Europos Sąjungos teisės aktų bazė http://eur-lex.europa.eu/lt/index.htm
EUROVOC – elektroninis Europos Sąjungos terminų žodynas http://www3.lrs.lt/pls/ev/ev.main
Internetinė Lietuvos Respublikos Seimo dokumentų bazė http://www3.lrs.lt/dokpaieska
Valstybinės lietuvių kalbos komisijos Kalbos konsultacijų bankas http://www.vlkk.lt/lit/konsultacijos
LITERATŪRA
Balkevičius J. 1963: Dabartinės lietuvių kalbos sintaksė, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla.
Kanceliarinės kalbos patarimai. Sud. Pranas Kniūkšta. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, internetinis leidimas, 2007 (http://lkz.mch.mii.lt/Kanceliarinis).
Kniūkšta P. 2005: Administracinė kalba ir jos vartosena, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.
Lindgren B. 2001: Language Cultivation in Sweden with a Short Survey on other Nordic countries. – Keelekorralduse konverents 18. ja 19. Novembril 1999, Talinn: Eesti Keele Instituut, 107–125.
Mikučionienė E. 2008: Kai kurie Europos Sąjungos reglamentų pavadinimų kalbinės raiškos ypatumai verčiant iš anglų kalbos į lietuvių kalbą. – Pranešimų tezės: 2008 m. lapkričio 14 d. Vilniaus pedagoginio universiteto, Šiaulių
182
KALBOS KULTŪRA | 81
universiteto ir Latvijos universiteto Latvių kalbos instituto 16-oji tarptautinė mokslinė konferencija „Tekstas: lingvistika ir poetika“ (http://www.vpu.lt/index.php?2258529256).
Šukys J. 1998: Lietuvių kalbos linksniai ir prielinksniai: vartosena ir normos, Kaunas: Šviesa.
Vladarskienė R. 2004: Sintaksinių priemonių ypatybės valstybės dokumentų kalboje, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.
Vladarskienė R. 2005: Dokumentų pavadinimų darymo polinkiai. – Kalbos kultūra 78, 79–89.
Vladarskienė R. 2005a: Lietuvių administracinės kalbos pokyčiai. – Žmogus ir žodis 1, 110–113.
Vladarskienė R. 2006: Keletas pastabų apie lietuvių administracinę kalbą. – Kalbos kultūra 79, 41–50.
Župerka K. 1983: Lietuvių kalbos stilistika, Vilnius: Mokslas.
Župerka K. 1995: Kalbos priemonių konkurencija kaip lietuvių kalbos stilistikos objektas, Šiauliai: Šiaulių pedagoginis institutas.
Župerka K. 1997: Stilistika, Šiauliai: Šiaulių universitetas.
Gauta 2008 10 07
TITLE STRUCTURE OF THE TRANSLATED EU LEGISLATION AND OTHER DOCUMENTS
S u m m a r y
The article is an attempt to analyse the main grammatical structures employed in translating the titles of EU legal acts and other documents into Lithuanian, to compare them with the titles of Lithuanian legal acts as well as to identify major tendencies in their translation.
The structure of the titles of translated EU documents is more diverse than the structure of Lithuanian legal acts. The title structure of European legislative acts is often determined by the layout requirements which are common to all EU Member States and which all institutions translating EU texts have to observe.
In the Lithuanian translations of EU documents the following major structural types of the titles have been identified: word combinations with the genitive case, prepositional, infinitival and gerundial constructions, descriptive titles, constructions with a subordinate attributive clause and constructions with an active participle. Prepositional and participial constructions are the most frequent (the preposition dėl prevails). The least frequent are infinitival and gerundial constructions.
L. MURINIENĖ. Verstinių Europos Sąjungos teisės aktų ir kitų dokumentų pavadinimų tipai
183
The article focuses on an increasingly evident tendency to personification in the administrative style. Its distribution in the Lithuanian translations of EU legal acts tends to adopt the following pattern: grammatically correct and metonymic personifications in the titles, such as reglamentas, iš dalies keičiantis kitą reglamentą (regulation amending another regulation), shift towards entirely metaphorical expressions. The following constructions are linguistically completely unacceptable: direktyva, išdėstanti aprašą (Directive setting out the schedule); reglamentas, įgyvendinantis straipsnį (Regulation implementing article); reglamentas, skelbiantis konkursą (Regulation opening a standing invitation); sprendimas, priimantis įsipareigojimą (Decision accepting an undertaking); susitarimas, įsteigiantis asociaciją (Agreement establishing an association) etc.
Constructions containing active participles used in the titles of the EU legislation and other documents are inappropriate from the point of view of the Lithuanian administrative style, as well as from the standpoint of terminology creation and preservation of its national identity. This tendency ought to be interrupted since it could have negative impact on the entire system of the Lithuanian language.
LINA MURINIENĖ
Vilniaus pedagoginis universitetas
Studentų g. 39, LT-08106 Vilnius
[email protected]
184
KALBOS KULTŪRA | 81