Semantinė piniginių vienetų pavadinimų struktūra

DAIVA MURMULAITYTĖ Institut litevského jazyka SÉMANTICKÁ STRUKTURA NÁZVŮ PENĚŽNÍCH JEDNOTEK KLÍČOVÁ SLOVA: sémantika, sémantická struktura, význam, významový odstín, slovníkové heslo. V lexikografických zdrojích litevského jazyka nejsou názvy peněžních jednotek uváděny podrobně a systematicky, snad s výjimkou obsáhlejších slovníků cizích slov1. Systematizace je jednou z funkcí moderní lexikografie (Morkovkin 1993: 37), systematičnost je základním kamenem každého slovníku a slovník je soubor lexikálních jednotek, který není náhodný, nýbrž systematický (Jakaitienė 2005: 9). O systematičnost usiluje také Slovník spisovné litevštiny (dále jen BŽ), který se od dřívějších výkladových slovníků litevského jazyka liší tím, že se v zásadě píše nikoli abecedně, ale podle lexikálně-sémantických skupin slov (Liutkevičienė 2006: 9; Liutkevičienė 2010a: 223; Liutkevičienė 2010b: 141; Naktinienė ir kt. 1999: 4; Naktinienė 2006: 20; o tvorbě a redigování slovníků podle skupin slov viz také Paulauskas 1985; Babickienė 1985: 231; Gudavičius 1997). Jednou z těchto sémantických skupin jsou právě názvy peněžních jednotek. Názvy některých hlavních, významných peněžních jednotek, tj. měn, byly projednány Státní komisí pro litevský jazyk (dále jen VLKK) nebo alespoň posouzeny jazykovědci. Z dřívějších prací, které uvádějí více či méně úplné seznamy slov z této lexikální skupiny, je třeba zmínit Rusko-litevský slovník ekonomických termínů (dále jen RLETŽ), článek Kazimierase Eigminase a Kazimierase Gaivenise „Názvy peněžních jednotek“ 1 Názvy peněžních jednotek začala autorka článku spolu s kolegyní Aurelijou Tamulionienė (jíž děkuje za pomoc při shromažďování a zpracování údajů) zkoumat s cílem systematicky je uvést ve Slovníku spisovné litevštiny. Jak práce pokročily, je již možné podělit se i o některé myšlenky. Ve stejném čísle časopisu Kultura jazyka vychází na stejné téma také samostatný článek A. Tamulionienė „Kritéria výběru názvů peněžních jednotek pro Slovník spisovné litevštiny“. Nevyhnutelné opakování některých informací v těchto dvou článcích věnovaných názvům peněžních jednotek vyplývá z povahy společné práce a nemělo by být považováno za jejich nedostatek. 60 KALBOS KULTŪRA | 86 (Eigminas, Gaivenis 1968), příručka Antanase Buračase Světové měny a mince (Buračas 1999). Zmíněný článek obsahuje rejstřík peněžních jednotek – tabulku, v níž jsou vedle názvů zemí seřazených abecedně uvedeny s označeným přízvukem názvy jejich hlavních peněžních jednotek a menších dílů těchto jednotek. Ve slovníku a příručce je lexikum této oblasti zpracováno lexikograficky – uvádí se ekvivalent v jiném jazyce (ve dvojjazyčném slovníku), nebo se vykládá význam (v příručce); v žádném z těchto případů se však sémantická struktura názvů peněžních jednotek neukazuje. Drobné peněžní jednotky, které obvykle představují setinu hlavní měny, VLKK neprojednávala, nejsou normovány a v různých zdrojích se liší. Jako nejspolehlivější zdroje pro ty, kdo hledají správné názvy peněžních jednotek, lze nyní uvést dva seznamy: příkaz generálního ředitele Celního odboru ze dne 16. ledna 2008 č. 1B–40 „O schválení seznamu měn používaných při deklarování zboží litevské celní správě“ a jeho dvě změny ze dnů 1. a 15. prosince 2008 (1B–749, 1B–794), jakož i průběžně aktualizovaný Europa. Příručka pro přípravu publikací institucí. Příloha A5: Seznam zemí, území a měn. Uvedené seznamy a další zdroje jsou užitečným pomocným materiálem při tvorbě slovníkových hesel názvů peněžních jednotek. V těchto heslech by měla být odhalena sémantická struktura těchto názvů – vhodným rozlišením a definováním jejich významů, doplněním příkladů užití apod. Ve slovnících jiných jazyků se názvy peněz uvádějí různě. I v témže slovníku mohou být významy (nejčastěji jejich odstíny) rozlišovány odlišně. Ne všude se v definicích uvádějí drobné peněžní jednotky a jejich vztah k měně, jejíž název tvoří heslové slovo. Ne vždy se zmiňují symboly peněžních jednotek. Někdy jsou staré, již neužívané názvy peněz uvedeny jako jedna lexéma spolu s dosud užívanými názvy, jindy jako samostatná lexéma, historismus, s příslušným označením (např. v lotyšských slovnících mají označení vėst., viz níže citované heslo krona ze SvV). Jen zřídka se názvy peněz uvádějí s příklady užití, zejména v menších a středně rozsáhlých slovnících. Obvykle jsou ilustrována pouze nejčastěji užívaná slova této sémantické skupiny. Liší se také rozsah slovníkových hesel; v thesaurových slovnících mohou být mimořádně dlouhá, encyklopedická. Srov. heslo dollar z CNRTL, které obsahuje četné příklady užití s odkazy na zdroje; samostatný odstavec je věnován informacím o výslovnosti a pravopisu slova, etymologii, četnosti užívání aj.2. 2 Při citování slovníkových hesel bylo usilováno o zachování stejného formátu, jaký má slovník. Vynechané části textu jsou označeny [...]. D. MURMULAITYTĖ. Semantinė piniginių vienetų pavadinimų struktūra 61 dolar A.– Peněžní jednotka Spojených států a Kanady, dělená na 100 centů. Bankovka v hodnotě deseti, sta dolarů. Ona [matka] zároveň dostala malý svazek zelených dolarových bankovek, které si zastrčila do živůtku jako milostný lístek (CÉLINE, Voyage, 1932, s. 274). Ve velkém hotelu v Grasse vsadil jeden Američan tisíc dolarů proti jednomu louisu, že válka skončí do Vánoc (MARTIN DU G., Thib., Epilog, 1940, s. 995): 1. Viděl jsem dvě nebo tři restaurace poněkud zvláštního typu, z nichž nejznámější je Marcel: za jeden a půl dolaru se tam podává bohaté menu, ale všechno, co necháte na talíři, vám bude na účtu připočteno jako pokuta;... MORAND, New York,1930, s. 148. – V přívlastkovém použití s hodnotou přídavného jména. Dolarová zóna. Oblast, v níž je v oběhu dolar. Hlavní z těchto regionálních nerovnováh, nerovnováha mezi dolarovou zónou a zbytkem světa, trvala tak dlouho jen proto, že se Spojené státy rozhodly financovat ji dary a dlouhodobými půjčkami (Univers écon. et soc.,1960, s. 3814). – V jednotném čísle [Jako symbol finanční moci Spojených států] A konečně v americké sekci, krásné dámy Sargenta, Sargenta, portrétisty přitahovaného dolarovými princeznami a miliardářskými obchodníky se soleným vepřovým (LORRAIN, Sens. et souv.,1895, s. 189). Pozn. V dokumentaci se vyskytuje novotvar dollariser, přechodné sloveso. Poameričtit, vtisknout americký charakter, americké smýšlení. Podezíravá povaha romanopisce [Bourgeta], poameričtěná jeho cestou do Ameriky (GONCOURT, Journal, 1896, s. 980). B.– V širším smyslu Peněžní jednotka přijatá různými zeměmi. Etiopský, malajsijský dolar. Otcovy peníze a peníze jeho malé eskadry tvořily piastres, dublony, zlaté a stříbrné écusy, čínské dolary, Marie-Terezie, habešské tolary (CENDRARS, Bourlinguer,1948, s. 377): 2. Rozšíření florentského florinu od xiii století nezáviselo na jiných příčinách; souviselo s prosperitou, která se všude stávala zřejmou. Z novější doby uvedeme šíření „mexického dolaru“ na Dálném východě. L’Hist. et ses méthodes,1961, s. 343. Prononc. et Orth.: [dɔla:r]. Ds Ac. dep. 1835. Étymol. et Hist. 1776, 13 déc. (Courr. de l’Europe, I, p. 100 ds PROSCHWITZ Beaumarchais, p. 242: le cent pesant ne coûte à Boston que cinq dollars). Anglo-amér. dollar, à l’orig. empr. par l’angl. au b. all. daler (1553 daler; corresp. à l’all. Taler, v. thaler) pour désigner cette monnaie des pays germ.; puis appellation du peso esp. dans les colonies d’Amérique du Nord (1650 Caroline Dollar) enfin unité monétaire adoptée par le Congrès amér. (1785 Resol. Continent. Congress U.S. 6 July ds NED: Resolved that the money unit of the United States of America be one dollar). Fréq. abs. littér.: 383. Fréq. rel. littér.:xixes.: a) 39, b) 373; xxes.: a) 247, b) 1 246. Bbg. PAMART (P.). La Parole est d’argent, mais le silence est d’or. Vie Lang. 1971. p. 138. Ještě několik příkladů z výkladových slovníků různých jazyků, z nichž je patrné, jak rozdílně mohou být názvy peněz uváděny: 62 KALBOS KULTŪRA | 86 Slovníkové heslo Komentáře DŽ7: dolar (1) peněžní jednotka v USA, Kanadě a některých dalších zemích; peněžní znak označující její hodnotu • formulace definice peněžního znaku se mírně liší; • shodné názvy peněžních jednotek v USA a dalších zemích se považují za jednu lexému. cent (2) setina peněžní jednotky Litevské republiky, USA a některých dalších států; peněžní znak označující hodnotu této jednotky LLVV: dolārs –a, v. Peněžní jednotka (ve Spojených státech amerických, Kanadě, Austrálii a dalších zemích). Příslušný peněžní znak, mince. S rozechvělým srdcem položila na Vīzemaņův stůl dvě stě dolarů. Birze 3, 121. • peněžní znak je pojmenován konkrétně – mince; LEV: cent Peněžní jednotka, drobná mince (USA, Kanada aj.). V USA např. 1 c. = 1/100 dolaru. • definice drobné peněžní jednotky uvádí její hodnotový poměr k hodnotě základní jednotky. LLVV: lats –a, v. Peněžní jednotka (v buržoazním Lotyšsku). Příslušný peněžní znak, mince. Posledním důležitým krokem [v roce 1940] bylo zavedení měny Sovětského svazu do oběhu, tedy rovnocenné stanovení hodnoty latu vůči rublu. F Deglavs II, 17. Pět latů! V Voldisově peněžence zacinkalo pět stříbrných koleček. Lācis 5, 37. Myslím na tento den. Jaké to bude? Přinesu večer nějaký lat? Možná se vrátím s prázdnou, když utratím poslední santimy. Lēmanis 9, 14. • významy jsou ilustrovány příklady užití; • u těchto příkladů jsou uvedeny zkratky pramenů; • starší svazky LLVV byly připravovány ještě v sovětských dobách, proto definice latu a santimu neodpovídají dnešní realitě. santīms –a, v. Peněžní jednotka (v buržoazním Lotyšsku, Francii, Lucembursku, Švýcarsku). Příslušný peněžní znak, mince. Voldis utratil celý lat až do posledního santimu. Lācis 5, 35. D. MURMULATYTĖ. Semantinė piniginių vienetų pavadinimų struktūra 63 Slovníkové heslo Komentáře …Martě se nahromadilo několik desítek santimů. Otec jí tu a tam rád něco málo dal. J Kalniņš 2, 126. Runcis: Své santimy bys mohl využít jinak, než je dávat dětem. Zīverts 1, 285. LEV3 santīms –a, podst. jm. 1. Peněžní jednotka v Lotyšsku (také ve Švýcarsku, do roku 2002 také ve Francii a Lucembursku), setina latu; příslušné platidlo, mince. • dva sémantické aspekty (současná lotyšská měna a měna Francie a Lucemburska před zavedením eura) jsou uvedeny jako jedno lexéma. SvV: koruna hist. 1. Peněžní jednotka v Česku, Dánsku, na Islandu, v Norsku a Švédsku. 2. hist. Peněžní jednotka v několika evropských zemích před zavedením eura. 3. hist. Stříbrná nebo zlatá mince, která byla v minulosti v oběhu v Anglii, Francii a některých dalších zemích. […]. • název měny používaný před zavedením eura se považuje za historismus, označuje se příslušnou značkou a uvádí se jako samostatné lexéma. LEV: lats –a, v. Latvijas Republikas nacionālā valūta 1922.–1941. g. un no 1993. g. (1 Ls = 100 santīmu). • definice vyjadřuje kontinuitu národní měny – název latu, který existoval před okupací a byl obnoven po získání nezávislosti, se považuje za jedno lexéma. SJP: dolar „peněžní jednotka USA; také peněžní jednotka jiných zemí, např. Kanady, Austrálie, Nového Zélandu“ • dolarový • v hesle věnovaném názvu peněžní jednotky jsou uvedena také její odvozená slova; 3 SV uvádí, že toto heslo je převzato z LLVV, avšak samotný LLVV obsahuje jiné heslo santīms, které podle lexikografické techniky zcela odpovídá heslu slova lats z téhož slovníku. 64 KALBOS KULTŪRA | 86 Slovníkové heslo Komentáře cent 1. «drobná mince odpovídající jedné setině základní peněžní jednotky v různých zemích» 2. «měrná jednotka vzdálenosti mezi zvuky» • centový • shodné názvy peněžních jednotek USA a dalších zemí se považují za jedno lexéma, uvádějí se však jako významové odstíny. Longman: dollar [počitatelné] 1 standardní peněžní jednotka v USA, Kanadě, Austrálii a některých dalších zemích, dělená na 100 centů: symbol $: Stálo to tři dolary. desetidolarová bankovka Na letišti můžete platit dolary nebo eury. 2 the dollar hodnota amerických peněz ve vztahu k penězům jiných zemí: Libra posílila vůči dolaru (=zvýšila svou hodnotu ve vztahu k dolaru). → můžete se vsadit o poslední dolar u bet1 (4); → cítit se/vypadat jako milion dolarů u million (4) cent [počitatelné] 1 1/100 standardní peněžní jednotky v některých zemích. Například jeden dolar nebo jedno euro má 100 centů: symbol ¢ 2 říci svůj názoramerická angličtina vyjádřit svůj názor na něco, když ho ostatní nechtějí slyšet → ani jediný cent u red1 (7) • jako samostatná lexéma jsou uvedeny dva sémantické aspekty: označení peněžní jednotky některých zemí, která se skládá ze 100 centů, a hodnota peněžní jednotky USA ve srovnání s peněžními jednotkami jiných zemí; • je uveden symbol peněžní jednotky; • jsou uvedena frazeologická spojení s názvem peněžní jednotky. D. MURMULATYTĖ. Semantinė piniginių vienetų pavadinimų struktūra 65 Slovníkové heslo Komentáře MWLD: dol·lar 🔊/'dɑːlə/ podstatné jméno množné číslo dol·lary 1 [počitatelné] a: základní peněžní jednotka v USA, Kanadě, Austrálii a dalších zemích, která se rovná 100 centům ■ Košile stojí 20 dolarů. [=$20]■ Musela zaplatit stovky dolarů za opravy auta.■ Nemovitost má hodnotu milionu dolarů. = Je to nemovitost v hodnotě milionudolarů.■ Máš dvacetidolarovou bankovku? [=dvacet]■ Stojí to 500 pesos. Kolik je to v dolarech? [=kolik dolarů odpovídá 500 pesos?] b: bankovka nebo mince v hodnotě jednoho dolaru ■ Na chodníku jsem našel dolar. = Na chodníku jsem našel dolarovou bankovku.■ Položila na pult pomačkaný dolar. — viz také PŮLDOLAR, TOP DOLLAR 2 dolar odborně: hodnota dolaru ve srovnání s jinou peněžní jednotkou ■ Dolar prudce klesl vůči libře.■ síla/slabost dolaru■ Dolar má v Mexiku vyšší hodnotu. 3 [počitatelné]: peníze pocházející z určitého zdroje nebo určené ke konkrétnímu účelu ■ Chcete vědět, jak stát nakládá s každým federálním dolarem [=penězi od federální vlády], které dostane?—obvykle množné číslo ■ Měl by se takový program financovat z daňových/daňových poplatníků dolarů? [=z peněz, které vláda získává prostřednictvím daní]■ turistické dolary [=peníze, které ekonomika získá díky tomu, co tam utratí turisté]■ Společnost musí své prostředky na reklamu v dolarech investovat uvážlivě. • jsou uvedeny drobné peněžní jednotky tvořící základní jednotku; • různé sémantické aspekty jsou uváděny jako samostatná lexémata (v dříve uvedených příkladech z litevských, lotyšských a polských slovníků jde o významové odstíny); • jako samostatné lexéma je vyčleněn také význam hodnoty peněžní jednotky ve srovnání s peněžními jednotkami jiných zemí; • všechny významy jsou ilustrovány nejtypičtějšími příklady užití; • uvádí se, že první a třetí lexéma mohou mít také množné číslo. V různých slovnících jsou tedy názvy peněžních jednotek uváděny odlišně v závislosti na účelu slovníků, jejich rozsahu, metodice zpracování apod. Liší se formulace definic slov (nejčastěji jde o určité šablonovité definice), užití je ilustrováno jen zřídka a sémantická struktura těchto slov je rovněž podávána nejednotně. 66 KALBOS KULTŪRA | 86 Shrnutím materiálu zkoumaných slovníků litevštiny, lotyštiny, angličtiny, francouzštiny, němčiny, ruštiny a polštiny (viz seznam pramenů) lze konstatovat, že slova této lexikálně-sémantické skupiny mají tři významy (nebo tři významové odstíny): peněžní jednotka určité země; tato jednotka z hlediska své hodnoty ve srovnání s jinými peněžními jednotkami / peněžními jednotkami jiných zemí; peněžní symbol této hodnoty (bankovka a/nebo mince). Při zkoumání sémantiky názvů peněz bylo provedeno menší šetření. Dotázáno bylo 32 respondentů – 6 lingvistů a 28 studentů třetího ročníku programu kreativních průmyslů. Bylo jim předloženo 30 příkladů užití slov litas a centas (19, respektive 11 vět) a byli požádáni, aby označili, ve kterých z nich tato slova označují samotné peněžní jednotky (jako měřítko hodnoty, národní měnu apod.) a ve kterých jejich symboly (bankovky, mince). Nabízených odpovědí bylo pět: peněžní jednotka, její symbol, spíše peněžní jednotka než její symbol, spíše symbol než peněžní jednotka, nevím. Poslední tři (vyjadřující pochybnost) možnosti byly využívány zřídka. Byly předloženy tyto věty: Se slovem litas Se slovem centas 1. Bankovka v hodnotě sta litů. 1. Mince v hodnotě pěti centů. 2. Dnes mám jen dva lity. 2. Zemědělcům se za 1 kilogram mléka platilo 35 centů. 3. Spletl jsem se v litu. 3. Mám jen několik centů. 4. Litas je navázán na euro a rozhodně nebude devalvován. 4. Nevypadly vám z peněženky dva centy? 5. Lito kursas. 5. Skříňky na úschovu věcí (v obchodech) poškozují různí „šetřílci“, kteří strkají do zámků pěti-centové mince místo dvoulitových mincí. 6. Jak lépe spořit [půjčovat si] – v litas, dolarech, nebo eurech? 6. Hrst centů. 7. Na tržišti mi vnutili dvacet padělaných litů. 7. Nebude vám vadit, když vám vrátím drobné v centech? 8. Můžete mi rozměnit deset litů? 8. Obchodníci i zákazníci uznávají, že placení bílými centy vyžaduje více času a trpělivosti. 9. Lito 85. výročí zavedení litevského litu. D. MURMULAITYTĖ. Semantinė piniginių vienetų pavadinimų struktūra 67 Se slovem litas Se slovem centas 13. Lze v Litevské republice platit za služby a/nebo zboží v cizí měně prostřednictvím pokladny a vrátit lity? 9. Kde by bylo možné bez poplatku vyměnit běloruské centy za větší peníze? 14. V žebrákově čepici ležela hromádka drobných a zmačkaných deset litů. 10. Koruna ke koruně – a je z toho litas. 15. Půjč mi 50 litů do výplaty. 11. Za pět centů by zahnal veš do Austrálie. 16. Budete mít nazpět z 500 litů? 17. Dostal jsem zpět dvě bankovky po dvaceti (litech) a ještě litas v drobných. 18. Na dárek pro kolegu vybíráme po dvaceti litech. 19. Jak dlouho po zavedení eura v Litvě bude ještě možné platit lity? Ačkoli se skupiny dotázaných odborníků a studentů lišily velikostí, a proto nelze vyvozovat závažné závěry, nelze tvrdit, že profesionálové odpovídali přesněji. V některých případech byly naopak přesnější odpovědi studentů. Jediná věta, kterou všichni respondenti kromě jednoho jazykovědce označili shodně, byla Kurz litu. Správně bylo určeno, že slovo litas v této větě označuje peněžní jednotku. Další věty, jejichž sémantický aspekt byl častěji hodnocen správně než nesprávně: • V žebrákově čepici ležela hromádka drobných a zmačkaných deset litů. To, že litas v této větě označuje peněžní jednotku, uvedlo 6 studentů; že označuje znak peněžní jednotky, uvedlo 28 respondentů (6 jazykovědců a 22 studentů). • Litas je navázán na euro a rozhodně nebude devalvován. 23 respondentů (5 lingvistů a 18 studentů, z nichž jeden odpověděl „spíše peněžní jednotka než označení peněžní jednotky“) se domnívalo, že litas v této větě znamená peněžní jednotku, 8 (1 lingvista a 7 studentů) se domnívalo, že označení peněžní jednotky. Význam zkoumaných slov byl nejčastěji chybně určen v příkladech užití Bankovka v hodnotě sto litasů a Mince v hodnotě pěti centů. Pouze 2 studenti v prvním případě a 4 v druhém uvedli, že litas a centas v těchto větách 68 KALBOS KULTŪRA | 86 znamenají peněžní jednotky. Velká většina ostatních respondentů – 30 (4 lingvisté a 26 studentů) v prvním případě a 27 (5 lingvistů a 22 studentů) v druhém – označila význam „označení peněžní jednotky“. 2 lingvisté v případě lito a 1 v případě cento odpověděli „nevím“. Je zřejmé, že respondenty mate užívání obecného názvu peněžního znaku (slov bankovka, mince) vedle konkrétních názvů peněz. Zajímavý případ: věty Mince v hodnotě pěti centů a Kamery na úschovu věcí (v obchodech) poškozují všelijací „šetřílci“; hodnocení toho, že do zámků strkají pěticentové mince místo dvoulitasových. Tatáž skutečnost je pojmenována dvojím způsobem: mince v hodnotě pěti centů a pět centů. V prvním případě centas označuje peněžní jednotku, ve druhém její znak, minci. Význam tohoto slova je však v obou větách hodnocen odlišně: v prvním případě (mince v hodnotě pěti centů) odpověděli správně pouze 4 studenti, zbývajících 27 respondentů se domnívalo, že centas v této větě označuje peněžní znak, 1 lingvista zvolil odpověď „nevím“. Ve druhém případě tomu bylo naopak: většina respondentů (23) zvolila správnou odpověď, 2 studenti si nebyli jisti a pouze 7 chybně uvedlo, že do zámků úschovných schránek se strkají samotné peněžní jednotky, nikoli jejich znaky (mince). Další zajímavý příklad: Můžete mi rozměnit sto litasů? Ačkoli většina respondentů uvedla, že litas v této větě označuje znak vyjadřující hodnotu peněžní jednotky, pouze 5 studentů uvedlo, že jde o samotnou peněžní jednotku. Přesto se objevily 3 odpovědi „nevím“, z nichž jedna byla doplněna poznámkou, že význam slova lito v této větě závisí na tom, za co se žádá rozměnit – za drobnější jednotky, nebo za jinou měnu. Některá hodnocení překvapila. Například při určování významu slova litas ve větách Dnes mám jen dva litasové mince a Spletl jsem se o jeden litas se správné a nesprávné odpovědi rozdělily přibližně napůl, a to jak celkově, tak ve skupině studentů. Odpovědi lingvistů byly v obou případech stejné: 2 (tí titíž) odpověděli správně, 4 nesprávně. Tyto a podobné případy podporují předpoklad, že významy názvů peněžních jednotek spolu úzce souvisejí a v některých případech je obtížné je rozlišit. Pro lexikografy to představuje značný problém. Chceme-li sémantickou strukturu slova představit na základě jednoznačných příkladů užití, které jasně dokládají samostatné významy nebo alespoň jejich odstíny, musíme vynechat takové příklady užití, které mohou ilustrovat několik významů (odstínů), přestože jsou velmi běžné a často užívané. V jiných případech by při určování významu mohl pomoci širší kontext, slovníky však užití lexika obvykle dokládají jednotlivými větami nebo slovními spojeními. D. MURMULAIT YTĖ. Semantinė piniginių vienetų pavadinimų struktūra 69 Analýza odpovědí na otázky v dotazníku tedy ukázala, že respondenti teoreticky poměrně snadno rozlišují dva sémantické aspekty významu názvů peněžních jednotek: „teoretické“ peníze jako měnu země, měřítko hodnoty, a prakticky hmatatelný předmět, peněžní znak (bankovku nebo minci). Když však měli určit, ve kterém významu (významovém odstínu) jsou slova litas a centas ve větách užita, ukázalo se to jako poměrně obtížné. Ať už však byly odpovědi na otázky v dotazníku a výsledky jejich analýzy jakékoli, při popisu sémantické struktury názvů peněžních jednotek v lexikografickém hesle je třeba rozlišovat tři již zmíněné významy (významové odstíny): peněžní jednotku určité země; tuto jednotku z hlediska její hodnoty ve srovnání s jinými peněžními jednotkami (jiných zemí); peněžní znak této hodnoty (bankovku a/nebo minci). Je třeba poznamenat, že první dva významy spolu úzce souvisejí a v zásadě se liší spíše gramaticky než sémanticky – druhý je typický pro užití v jednotném čísle, srov. kurz litasu, litas je navázán na euro a rozhodně nebude devalvován; 85. výročí zavedení litasu a vklad v litasech; mám jen dva litasy; přispíváme po dvaceti litasech; průměrná mzda loni dosáhla přibližně 1600 litasů. Proto by bylo vhodnější uvést tyto významy ve slovníku jako významové odstíny. Je však třeba upozornit, že právě z tohoto gramatického důvodu jsou v hesle MWLD dollar uvedeny jako samostatná lexémata. Třetí význam je od prvních dvou poněkud vzdálenější. Dokládá to i odlišná lexikálně-sémantická slučitelnost názvů peněz a jejich souvislost s různými funkcemi peněz aj. Například názvy měn, tj. samotných peněžních jednotek, se užívají se slovy kurz, devalvovat, spořit, zavést, vklad, půjčovat apod., zatímco ve významu peněžních znaků (bankovky, mince) mohou tyto názvy tvořit spojení se slovy sypat se, kutálet se, hrst, zmačkat, roztrhat, hodit, strčit, bílý, padělat apod. Pokud jde o souvislost názvů peněz s funkcemi peněz, názvy peněžních jednotek jako takových souvisejí s funkcí měřítka hodnoty a světových peněz, zatímco názvy peněžních znaků souvisejí s funkcí oběhu. Je třeba poznamenat, že s platební a akumulační funkcí peněz souvisejí názvy jak samotných peněžních jednotek, tak jejich znaků. To je pravděpodobně jeden z důvodů, proč jsou zmíněné významy často natolik propojené, že v konkrétních případech je velmi obtížné přesně říci, ve kterém významu se název peněz v dané větě užívá. Právě to odhalil popsaný průzkum. 70 KALBOS KULTŪRA | 86 ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY Aby bylo možné přesněji ukázat vzájemné vztahy mezi částmi sémantické struktury názvů peněz a jejich vzájemnou blízkost, bylo by zřejmě třeba význam peněžních znaků formulovat jako samostatný význam, nikoli jako třetí odstín jednoho významu, který je z hlediska vzájemných souvislostí rovnocenný prvním dvěma odstínům. Pokud jde konkrétně o uvádění názvů peněžních jednotek v Bendrinės lietuvių kalbos žodyne, lze říci, že při nedostatku dostatečného ilustračního materiálu je v něm třeba rozlišit alespoň dva z výše uvedených odstínů – první nebo druhý a třetí. Třetí významový odstín je od prvních dvou patrně dostatečně vzdálený a bylo by možné jej považovat za samostatný význam. Pokud však vezmeme v úvahu nejen sémantickou skupinu názvů peněžních jednotek, ale budeme rozlišování významů a odstínů hodnotit v kontextu celé slovní zásoby BŽ, je zřejmě vhodné představit sémantickou strukturu peněžních jednotek právě jako odstíny. Tím spíše, že jde o běžnou lexikografickou praxi – ve většině zkoumaných slovníků se sémantický rozdíl mezi peněžní jednotkou a jejím znakem nevyčleňuje do dvou samostatných významů (pokud je vůbec zaznamenán). S ohledem na uvádění názvů peněžních jednotek v různých litevských a jiných slovnících by tedy zřejmě bylo vhodné tradičně formulovat všechny tři pojednané sémantické aspekty jako tři odstíny téhož významu. Článek Lito v Bendrinės lietuvių kalbos žodyne by mohl vypadat přibližně takto (podle metodiky přípravy BŽ je v něm příliš mnoho ilustračních příkladů užití, v tomto případě však pomáhají lépe pochopit navrhované uvedení sémantické struktury lito): lìtas podst. (2) peněžní jednotka Litvy: Bankovka v hodnotě sta litasů. Jeden litas se rovná stu centů. Čtyři sta litasů za plavky?! Spletli jste se v počtu litasů. Dnes mám jen dva litasy. Naše naspořené litasy ztrácejí hodnotu. Jak je lepší spořit [půjčovat si] – v litasech, dolarech, nebo eurech? Půjč mi padesát litasů do výplaty. Průměrná mzda „na ruku“ loni činila tisíc pět set devadesát čtyři litasů. Taková jachta by stála stovky tisíc, počítáno v litasech. | v j. č. tato jednotka z hlediska hodnoty ve srovnání s jinými (měnovými jednotkami jiných zemí): Kurz litasu. Silný [slabý] litas. Litas je navázán na euro a rozhodně nebude devalvován. | peněžní znak (bankovka a/nebo mince) odpovídající jeho hodnotě: Můžete mi rozměnit deset litasů? Budete mít nazpět z pětisetlitasové bankovky? Na trhu mi vnutili dvacet falešných litasů. V žebrákově čepici ležela hromádka drobných a pomačkaná desetilitasová bankovka. ŠALTINIAI CNRTL – Centre National de Ressources Textuelles et Lexicales. Prieiga per internetą: <http://www.cnrtl.fr/lexicographie/>. D. MURMULAITYTĖ. Semantinė piniginių vienetų pavadinimų struktūra 71 Currency (valiutų lentelės). Prieiga per internetą: <http://www.thefreedictionary.com/currency>. Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas. Prieiga per internetą: <http://donelaitis.vdu.lt/tekstynas>. Deutsch Wörterbuch. Prieiga per internetą: <http://woerterbuch.babylon.com/deutsch/>. DŽ₇ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. 7-as leidimas. Vyr. red. S. Keinys, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2012. Enciklopediskā vārdnīca 1–2, Rīga: Latvijas Enciklopēdiju redakcija, 1991. Interleksis – Kompiuterinis tarptautinių žodžių žodynas „Interleksis“, Vilnius: Alma littera, Fotonija, 2008. LEV – Lielā enciklopēdiskā vārdnīca, Rīga: Jumava, 2003. Lietuvos Respublikos terminų bankas. Prieiga per internetą: <http://terminai.vlkk.lt>. LLVV – Latviešu literārās valodas vārdnīca 1–8, Rīga: Zinātne, 1972–1996. Lietuvių kalbos žodynas 1–20 (1941–2002; I elektroninio varianto leidimas). Red. kolegija: G. Naktinienė (vyr. red.), J. Paulauskas, R. Petrokienė, V. Vitkauskas, J. Zabarskaitė, Vilnius: LKI, 2005. Prieiga per internetą: <www.lkz.lt>. Longman – Longman Dictionary of Contemporary English. Prieiga per internetą: <http://www.ldoceonline.com/dictionary>. Merriam-Webster’s Word Central. Student Dictionary. Prieiga per internetą: <http://www.wordcentral.com/browse/ABC>. Merriam Webster. Prieiga per internetą: <http://www.merriam-webster.com>. Monetų katalogas. Prieiga per internetą: <http://lt.ucoin.net/catalog>. MWLD – Merriam-Webster Learner’s Dictionary. Prieiga per internetą: <http://www.learnersdictionary.com>. Oxford dictionaries. Prieiga per internetą: <http://www.oxforddictionaries.com>. Raktažodžių žodynas. Prieiga per internetą: < http://www.limis.lt/raktazodziu-zodynas>. RLETŽ – Krievu-latviešu ekonomikas terminu vārdnīca, Vilnius: Mintis, 1966. SJP – Słownik języka polskiego. Prieiga per internetą: <http://sjp.pwn.pl>. SV – Skaidrojošā vārdnīca. Prieiga per internetą: <http://www.tezaurs.lv/sv>. SvV – Svešvārdu vārdnīca, Rīga: Jumava, 1999. Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius: Alma littera. 2001. Tarptautinių žodžių žodynas lietuvių kalba. Prieiga per internetą: <http://www.zodziai.lt>. The free dictionary. Prieiga per internetą: <http://www.thefreedictionary.com>. Visuotinė lietuvių enciklopedija 1–22, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2001–2012. 72 KALBOS KULTŪRA | 86 Большой толковый словарь русского языка. Ред. Кузнецов С. А., Санкт-Петербург: Норинт, 2002. Ожегов С. И. 1988: Словарь русского языка, Москва: Русский язык. LITERATŪRA A5 – Europa. Institucijų leidinių rengimo vadovas. A5 priedas: Šalių, teritorijų ir valiutų sąrašas. Prieiga per internetą: <http://publications.europa.eu/code/lt/lt-5000500.htm>. Babickienė Z. 1985: Reguliariųjų išvestinių reikšmių pateikimas aiškinamuosiuose lietuvių ir rusų kalbų žodynuose. – Lietuvių kalbotyros klausimai 24, 223–235. Buračas A. 1999: Pasaulio valiutų ir monetų žinynas, Vilnius: Vilniaus universitetas, Vytauto Didžiojo universitetas. Eigminas K., Gaivenis K. 1968: Piniginių vienetų pavadinimai. – Kalbos kultūra 14, 65–69. Jakaitienė E. 2005: Leksikografija, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Gudavičius A. 1997: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas leksikos sistemiškumo požiūriu. – Lietuvių kalbotyros klausimai 37, 33–39. Liutkevičienė D. 2006: „Bendrinės lietuvių kalbos žodynas“. Siekiamybė ir realybė. – Leksikografija ir leksikologija 1, Aiškinamųjų bendrinės kalbos žodynų aktualijos, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Liutkevičienė D. 2010a: „Bendrinės lietuvių kalbos žodynas“: problemos ir sprendimai. – Leksikografija ir leksikologija 2, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 223–234. Liutkevičienė D. 2010b: „Bendrinės lietuvių kalbos žodyno“ struktūra, tikslai ir perspektyvos. – Kalbos kultūra 83, 141–150. Naktinienė G. ir kt. 1999: Pristatome rengiamą bendrinės kalbos žodyną [į redakcijos klausimus atsako G. Naktinienė, D. Liutkevičienė, D. Murmulaitýtė, D. Svetikienė, A. Sirutavičiūtė, V. Černiūtė, V. Sakalauskienė]. – Gimtoji kalba 7, 1999, 1–10. Naktinienė G. 2006: Svarbesnieji „Bendrinės lietuvių kalbos žodyno“ semantikos aspektai. – Leksikografija ir leksikologija 1, Aiškinamųjų bendrinės kalbos žodynų aktualijos, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Paulauskas J. 1985: Žodyno redagavimas žodžių grupėmis. – Kalbos kultūra 49, 6–14. Valstybinės lietuvių kalbos komisijos Kalbos konsultacijų bankas. Prieiga per internetą: <http://www.vlkk.lt/lit/konsultacijos>. Морковкин В. В. 1993: О предпосылках системного лексикографирования. – Прагматика словаря. Под ред. О. Ю. Богуславской, Москва, 31–39. D. MURMULATYTĖ. Semantinė piniginių vienetų pavadinimų struktūra 73 2008 m. sausio 16 d. Muitinės departamento generalinio direktoriaus įsakymas nr. 1B–40 „Dėl valiutų, naudojamų deklaruojant prekes Lietuvos muitinei, sąrašo patvirtinimo“, Vilnius. 2008 m. gruodžio 1 d. Muitinės departamento prie Lietuvos Respublikos Finansų ministerijos generalinio direktoriaus įsakymas nr. 1B–749 „Dėl Muitinės departamento generalinio direktoriaus 2008 m. sausio 16 d. įsakymo „Dėl valiutų, naudojamų deklaruojant prekes Lietuvos muitinei, sąrašo patvirtinimo“ pakeitimo“, Vilnius. 2008 m. gruodžio 15 d. Muitinės departamento prie Lietuvos Respublikos Finansų ministerijos generalinio direktoriaus įsakymas nr. 1B–794 „Dėl Muitinės departamento generalinio direktoriaus 2008 m. sausio 16 d. įsakymo nr. 1B–40 „Dėl valiutų, naudojamų deklaruojant prekes Lietuvos muitinei, sąrašo patvirtinimo“ pakeitimo“, Vilnius. Interneto šaltiniai naršyti paieškos sistema Google. Gauta 2013 11 25 Priimta 2013 12 20 SEMANTIC STRUCTURE OF NAMES OF CURRENCY UNITS S u m m a r y With the exception of larger dictionaries of international words, the lexicographic sources of the Lithuanian language do not present the names of currency units comprehensively and systematically. Depending on dictionary purpose, scope, compiling methodology, etc., this lexical semantic group is presented differently in different dictionaries. The wordings of definitions of words are different (usually, certain conventional definitions are used); the actual usage is rarely illustrated; the presentation of semantic structure of such words varies as well. The summary of material from Lithuanian, Latvian, English, French, German, Russian and Polish dictionaries shows that the names of currency units have three meanings (or three shades of meaning): a currency unit of a specific country; the unit in terms of value compared to other currency units (only singular use); the cash form of its value (bank-note and/or coin). A small survey was carried out in the analysis of semantics of the names of currency units. Specialists of linguistics and third-year students of the study programme of Creative Industries were asked to indicate the meaning – whether 74 KALBOS KULTŪRA | 86 currency unit or its cash form – in which the words litas and centas are used in the given examples of use. The analysis revealed that in theory, it is relatively easy for the respondents to distinguish between the two meanings; however, in specific cases, the answers of both linguists and the students of the aforementioned speciality to questionnaire questions were far from unanimous. Among other things, it prompts a conclusion that it is not always possible to distinguish between the said meanings. It can be explained by the fact that they are often provided as two shades of the same meaning. Nevertheless, the dictionary makes a distinction between them; it is also indicated by the different semantic valency of words. For example, in the sense of the currency unit, litas is used together with the words kursas (exchange rate), devalvuoti (to devalue), taupyti (to save), įvesti (to introduce), indėlis (a deposit), skolinti (to lend), etc., while in the sense of its cash form (bank-note, coin), it goes with suglamžyti (to crumple), suplėšyti (to tear apart); in turn – centas is used together with byrėti (to fall), baltas (white), sauja (handful), mesti (to toss), kišti (to slip into), riedėti (to roll), etc. In the absence of sufficient illustrative material, The Dictionary of Standard Lithuanian distinguishes at least two of the aforementioned shades – the first or the second and the third shade. The third shade of meaning is probably far enough from the first two shades to consider it an individual meaning. However, if we did not limit with the semantic group of names of currency units alone but also considered the distinction of meanings and shades in the context of the overall lexis of The Dictionary of Standard Lithuanian, it would apparently be appropriate to provide the semantic structure of currency units as shades, the more so that it is rather commonplace in the lexicographical practice – most of the dictionaries under analysis do not divide the currency unit and its cash form into two individual meanings (if it is recorded altogether). KEYWORDS: semantics, semantic structure, meaning, shade of meaning, dictionary entry. DAIVA MURMULAITYTĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] D. MURMULAITYTĖ. Semantinė piniginių vienetų pavadinimų struktūra 75