Aiškinamojo žodyno mikrostruktūra: semantinės informacijos pateikimo ypatumai

DAIVA MURMULAIT YTĖ Institut litevského jazyka MIKROSTRUKTURA VÝKLADOVÉHO SLOVNÍKU: SPECIFIKA PREZENTACE SÉMANTICKÝCH INFORMACÍ KLÍČOVÁ SLOVA: lexikografie, výkladový slovník, mikrostruktura slovníku, sémantika, lexikální význam, pracovní význam. ÚVOD Cílem článku je prozkoumat několik případů uvádění sémantických údajů ve výkladových slovnících a na jejich příkladu mimo jiné ukázat, že lexikografie není pouze praktickou, aplikovanou činností. Byla analyzována mikrostruktura všeobecných výkladových slovníků (viz seznam pramenů), které nejčastěji používá široká veřejnost. Výzkum byl proveden s využitím komparativní, analyticko-popisné, slovotvorné a lexikálněsémantické analýzy. Při povrchním pohledu lze říci, že tvůrci slovníků pouze využívají výsledky výzkumů sémantiky, gramatiky, akcentologie, terminologie, slovotvorby, stylistiky a dalších oborů a uplatňují je ve své praktické činnosti. Nevyvstávají však snad některé mezery či bílá místa v jejich teoriích právě tehdy, když se slovníkáři snaží dosáhnout svého hlavního cíle – systematicky prezentovat údaje? Tento článek se pokouší pojednat o několika, zdánlivě zcela formálních otázkách uvádění sémantických a pracovních informací ve výkladovém slovníku a ukázat, že i ty mohou zpětně souviset s výzkumem lexikální sémantiky či slovotvorby a jeho výsledky. Jak vyplývá z citátu: „[м]ногие проблемы, исследуемые терминоведами, возникли в практике разработки терминологических словарей, и решение этих проблем влияет на методы составления словарей“ („mnohé problémy, které zkoumají terminologové, vyvstaly při praktickém sestavování terminologických slovníků a řešení těchto problémů ovlivňuje metody sestavování slovníků“; Гринев–Гриневич 2008: 30), přinejmenším v terminografii je to zřejmé. Jedním z úkolů, které si klade současná teorie lexikografie, je vytvořit principy mikrostruktury slovníků, tj. definovat strukturu slovníkového hesla, obsah, rozsah a formu jeho jednotlivých částí (způsoby uvádění a označování údajů), doplňující informace atd. (srov. Jakaitienė 2005: 15). BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Aiškinamojo žodyno mikrostruktūra: semantinės informacijos pateikimo ypatumai | 2 Elektronické slovníky se už nejspíš staly aktuálnějšími než tištěné (srov. Granger, Paquot 2012, Fuertes-Olivera, Bergenholtz 2011)1; vyžadují také jinou, přesnější podobu prezentace údajů. Tvůrce slovníku, který není vědcem, by si takové problémy ani neuvědomil; kdyby je neviděl, ani by se je nepokoušel řešit a nekladl by otázky sobě ani odborníkům z jiných oborů. Uvědomění si problému a položení otázky ve vědě je přitom neméně důležité, nezřídka ještě důležitější než nalezení odpovědi na ni. „Dobrý současný slovník může napsat pouze vědec nebo odborník z jiného oboru, který zná zákonitosti lexikografie“ (Jakaitienė 2005: 10). Na druhou stranu „[t]eorie lexikografie samozřejmě nejen vychází z praxe psaní slovníků (tedy i ze zkušeností jejich autorů), ale z této praxe také vyrůstá a krystalizuje“ (Jakaitienė 2005: 14). 1. SÉMANTICKÉ ÚDAJE A MIKROSTRUKTURA VÝKLADOVÉHO SLOVNÍKU Jak se tedy ve slovnících uvádějí sémantické informace, jaký je vztah mezi slovotvorným a lexikálním významem, jak zvolený způsob prezentace údajů odráží sémantické vztahy a co to říká jazykovědci i běžnému uživateli slovníku? Několik dále rozebíraných případů by mělo ukázat, jak struktura slovníkového hesla odráží sémantickou strukturu slova, hierarchii jeho významů a jejich vzájemné vztahy a jaké další informace může uživatel slovníku získat pouhým studiem uspořádání lexémů v hesle. 1.1. Obecný výklad lexémů v hesle vícevýznamového slova Zde je několik slovníkových hesel z mezinárodního slovníku Interleksis: migrācija [lat. migratio – stěhování, přesun], stěhování, přesun, přechod z jednoho místa na jiné: 1. přesun obyvatel z jednoho místa na jiné; 2. přesun zvířat z jednoho místa na jiné; 3. chem. pohyb prvků v zemské kůře nebo na jejím povrchu při geochem. procesech. Interleksis 1 Podle S. Tarpa se lexikografie nachází uprostřed zajímavého, ale zároveň obtížného přechodného období od tištěných slovníků k elektronickým (Tarp 2012: 322). BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Aiškinamojo žodyno mikrostruktūra: semantinės informacijos pateikimo ypatumai | 3 metamorfóza [řec. metamorphosis], přeměna jedné formy v jinou, změna něčeho: 1. v mytologii – zázračná proměna lidí ve zvířata, proměna jednoho zvířete v jiné apod.; 2. biol. přechod jedné fáze postembryonálního vývoje některých živočichů v další, např. přeměna pulce v žábu, larvy hmyzu v kuklu; 3. změny tvaru rostlinných orgánů související se změnou funkce, např. přeměna tyčinek v korunní lístky, kořene v kořenovou zeleninu. Interleksis Z číslování lexém je zřejmé, že migrace a metamorfóza mají po třech významech. V obou případech však existuje také společný výklad, který je uveden před první lexémou. Co to je? Společná část definice, uvedená před všemi lexémami, aby se nemusela opakovat? Je nezbytná, nebo by například bez obecnějšího vysvětlení „přemísťování, stěhování, přechod z jednoho místa na jiné“ byla definice prvního významu slova migrace „přesun obyvatel z jednoho místa na jiné“ neúplná, nedostatečně jasná? Tato společná část sémantické informace je abstraktnější, jako by připomínala přímý překlad z řečtiny nebo latiny – v případě migrace se zjevně opakuje to, co je uvedeno v hranatých závorkách spolu s etymonem. Dále jsou po abstraktnějším výkladu uvedeny lexikalizované lexémy, termíny z různých oborů. Taková mikrostruktura slovníkového hesla, přesněji jeden ze způsobů prezentace údajů v hesle, patrně nevadí člověku, který si slovník jen otevřel, aby zjistil, co tato slova znamenají. Čím podrobnější informace, tím lépe pro něj. Možná si nevšimne ani se nezamyslí nad tím, proč jsou například v heslech slov koncentrace, kondenzace nebo komprese informace uspořádány jinak, bez společné části výkladu: koncentrace [angl. concentration < lat. com – s, spolu + centrum – střed]: 1. nahromadění, soustředění, zhuštění; 2. chem. poměr množství jedné složky fyzikálně-chemické soustavy (směsi, roztoku, taveniny) a objemu soustavy nebo hmotnosti složky a objemu soustavy; 3. fyz. poměr počtu částic soustavy a jejího objemu; 4. horn. nahromadění (obohacení) cenné složky nerostné suroviny, aby bylo technicky možné a ekonomicky výhodné surovinu dále zpracovávat; BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Aiškinamojo žodyno mikrostruktūra: semantinės informacijos pateikimo ypatumai | 4 5. fyziol. soustředění vzruchu nebo útlumu, který se dříve rozšířil (iradiace) v mozkové kůře, v místě jeho počátečního vzniku; 6. ek. situace na trhu, kdy je kontrola ekonomické činnosti soustředěna v jedné nebo několika firmách; 7. spojování firem, jejich růst. Interleksis kondenzace [lat. condensatio – zahuštění]: 1. chem. reakce – při slučování 2 stejných nebo různých molekul organické sloučeniny se odštěpuje voda nebo jiná sloučenina s nízkou molekulovou hmotností; 2. přeměna páry v kapalinu nebo pevnou látku; 3. zahušťování nebo zahuštění něčeho. Interleksis komprese [lat. compressio – stlačení]: 1. techn. stlačování vzduchu, plynů nebo pracovní směsi ve válci pístového stroje (kompresoru, spalovacího motoru); 2. med. stlačení části těla, orgánu. Interleksis Přesto i v prvních dvou z posledně uvedených případů existuje obecná abstraktnější sémantická informace – v případě koncentrace je uvedena jako samostatný první význam (1. „shromažďování, soustřeďování, zhušťování“), zatímco v případě kondenzace jako třetí význam (3. „houstnutí nebo zahušťování něčeho“) lexému2. Když lexikograf vidí informaci uváděnou před definicemi lexémů a ví, že nejde o gramatické, přízvukové, stylistické údaje, údaje o oborech užití apod., které se obvykle uvádějí na tomto místě slovníkového hesla, měla by mu okamžitě vyvstat otázka: o jakou strukturální část hesla jde, zda patří k definici (každého lexému), zda jde o doplňující informaci (vysvětlení), nebo o něco jiného, co není lexikálním významem? Může jít o původní význam, 2 Mikrostruktura hesla slova kondenzace je v TŽŽ 2013 v zásadě jiná – namísto zmíněného třetího, abstraktně definovaného významu je uveden mnohem konkrétnější druhý význam „houstnutí nebo zahušťování kapalin odpařováním“ (konkretizující sémy – „kapaliny“, „odpařovat“), zatímco první význam (podle Interleksis) je uveden jako složený termín, slovní spojení kondenzační reakce. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Aiškinamojo žodyno mikrostruktūra: semantinės informacijos pateikimo ypatumai | 5 z níž se (v případě metamorfózy) později vyvinuly termíny z různých oborů? V takovém případě by to velmi připomínalo situaci, kdy jsou nejprve všechny lexémy derivátu charakterizovány uvedením jeho obecného derivativního významu a poté jsou definovány jednotlivé lexémy uvedením lexikálního významu každého z nich, například: meridiánový, související s meridiánem: 1. meridiánový kruh – přístroj k měření rektascenze a deklinace nebeských těles; 2. mající směr od severu k jihu. Interleksis V tištěné verzi Interleksio (TŽŽ 2001) není tento způsob uvádění informací popsán v předmluvě ani v úvodu vysvětlujícím stavbu slovníku. Na první pohled je situace v hesle mezinárodního slovního komponentu obdobná případům slov migrace, metamorfóza: mikro… [řec. mikros – malý], první část složených slov, označující malost, drobnost: 1. malých rozměrů, velmi drobný; 2. související se studiem nebo měřením malých rozměrů; 3. první část názvu dílčí fyzikální jednotky, která označuje, že tato jednotka je milionkrát (106) menší než systémová jednotka, např. mikrosekunda (miliontina sekundy). Interleksis Obsahuje také 3 lexémy, před nimiž je uvedena obecná část výkladu. Výkladová lexikální jednotka mikro- je nejprve popsána z hlediska slovotvorby („první část složených slov...“), poté jsou vyjmenovány dva konkrétnější významy, které propůjčuje složeninám (nikoli však její vlastní významy!), a třetí specializovaný lexém (z oblasti fyziky) je popsán jak z hlediska slovotvorby, tak sémanticky a ilustrován vysvětleným příkladem užití. Forma tohoto hesla se zdá být obdobná formě hesel slov migracija ir metamorfozė, avšak povaha a struktura údajů jsou v něm odlišné – v případě slovního komponentu jsou vedle lexikálně-sémantických údajů uvedeny i údaje slovotvorné a údaje o jeho sémantice (podobné je snad jen to, že před jednotlivými lexémy je uvedena abstraktnější informace). Srov. heslo komponentu micro- v anglickém slovníku BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Aiškinamojo žodyno mikrostruktūra: semantinės informacijos pateikimo ypatumai | 6 z hlediska povahy údajů a jejich struktury je podstatně homogennější – uvádí čtyři významy (první se skládá ze dvou podvýznamů, které v litevském slovníku nejsou rozlišeny a jsou uvedeny jako jeden, první lexém), jež propůjčuje složeninám, a samotné složeniny ilustrující takový způsob tvoření: micro- 1) a) little, small, minute: microcosm b) exceptionally little, abnormally small: microcephaly 2) zvětšování nebo zesilování: microscope, microphone 3) související s mikroskopy, mikroskopický: micrography 4) jedna miliontina; faktor 10: symbol?: zkr. mc: microsecond Webster‟s New World College Dictionary, http://www.yourdictionary.com/micro#yMP22hIdBTP8wrk1.99 Struktura hesla mikro- v TŽŽ 2013 se navenek více podobá anglické variantě než variantě Interleksio (chybí zmíněná obecná část výkladu), nedosahuje však anglické varianty v systematičnosti uváděných údajů: mikro- [řec. mikros – malý] 1 malých rozměrů, velmi drobný 2 μ, první část složeného názvu dílčí měřicí jednotky rovné miliontině systémové jednotky, např. mikrosekundė (miliontina sekundy) TŽŽ 2013 Je vidět, že slovotvorná informace se objevuje pouze ve výkladu druhého lexému. V tomto případě si již i neodborník může položit otázku, proč je první lexém definován jako přídavné jméno, jak by se mohlo zdát z definice? Srov. heslo přídavného jména mikroskopinis, -ė v témže TŽŽ 2013: mikroskopin//is 1 prováděný pomocí mikroskopu, např. ~á analýza 2 viditelný pouze pod mikroskopem 3 velmi malý, drobný TŽŽ 2013 BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Aiškinamojo žodyno mikrostruktūra: semantinės informacijos pateikimo ypatumai | 7 Obecná výkladová část heslového článku u slova signalinis se skládá dokonce ze dvou částí vymezujících odlišnou sémantiku, které formou podání připomínají významové odstíny (v slovnících se často oddělují středníky): signalinis [⇧ signalas], znakový, primární; oznamující, signalizující: 1. signální exemplář – vzorový exemplář tiskoviny, po jehož schválení je povoleno zahájit tisk nákladu; 2. jazyk. signální význam – význam slova, který označuje, že věc existuje, ale konkrétně ji nepojmenovává, např. „on“, „to“, „nad“. Interleksis Jako dvě a více lexém se však dále uvádějí složené termíny – slovní spojení, jejichž součástí je heslové slovo. Sémantická informace uvedená v prvním řádku tedy v tomto případě není společná různým lexémům jedné lexikální jednotky (slova), nýbrž různým lexikálním jednotkám. 1.2. Vztah slovotvorné a lexikální sémantiky Vztah slovotvorné a lexikální sémantiky se dobře ukazuje na příkladech z oblasti neologismů. Teprve po provedení slovotvorné a sémantické analýzy jak derivátů se sufixem -iklis, které jsou již uvedeny ve slovnících, tak nových derivátů a po prozkoumání jejich užívání se vyjasnily hlavní aspekty, o něž se lze opřít při pokusu systematicky zpracovat sémantickou strukturu a systém významů těchto neologismů i derivátů tohoto slovotvorného typu obecně ve výkladovém slovníku (podrobněji viz Murmulaitytė 2014). Ukázalo se, že možná kvůli neurčitosti slovotvorného významu a mnoha „sémantickým možnostem, jejichž aktualizaci v rovině užívání je těžké předvídat“ (Urbutis 2009: 203), se ve slovnících mnoho derivátů se sufixem -iklis definuje více či méně konkrétními, avšak v podstatě slovotvornými významy, například: raižiklis „nástroj k rytí“, tirpiklis „látka, která rozpouští“ (DŽ₇) aj. Takové definice se hodí i pro pojmenování nových reálií, dokud nejsou dostatečně lexicalizovaná, aby mohla být uvedena jako samostatné lexémy. V této studii bylo dále prozkoumáno užívání, sémantika a lexikografické zpracování jednoho neologismu. Leštidly se označují velmi rozmanité chemické přípravky určené k leštění a dodávání lesklého vzhledu nejrůznějším věcem (obuvi, automobilům, barvám, rtům, srsti zvířat, listům rostlin, potravinám aj.), ale Nových slov litevského jazyka BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Aiškinamojo žodyno mikrostruktūra: semantinės informacijos pateikimo ypatumai | 8 V slovníku (dále jen ND) je neologismus blizgbilis uveden jako jedno lexéma. Na začátku roku 2014 byl definován jako „prostředek k dosažení lesklého vzhledu předmětu“ (Murmulaitytė 2014: 17). Po důkladnějším prozkoumání užívání byla původní, v podstatě pracovní významová definice v květnu 2015 nahrazena konkrétnější lexikální definicí: „prostředek k leštění obuvi, nábytku, podlah, automobilů, vlasů, listů rostlin aj.; látka dodávající lesklý vzhled potravinám“. Jde v podstatě o dva významové odstíny, neboli podvýznamy jednoho významu, vezmeme-li v úvahu, že názvy potravinářských přídatných látek se s touto příponou tvoří systematicky. Vedle toho je uvedena poznámka pro uživatele: „pro kosmetický přípravek, který dodává rtům lesk, se prosazuje varianta blizgis“. To jako by naznačovalo, že sém z oblasti rtů z významu blizgiklis ustupuje a že se v tomto smyslu názvy prostředků k leštění tvořené příponou (blizgiklis) a koncovkou (blizgis) významově rozlišují. Množství dalších skutečností označovaných jako blizgiklia však ukazuje, že tímto slovem lze stále snadno pojmenovat jakoukoli novou skutečnost téhož určení (zpravidla látku), jejíž objekt dosud nebyl zmíněn v lexikální definici výrazu blizgiklis. Není tedy zatím účelné členit sémantiku tohoto neologismu a vyčleňovat samostatné významy pouze na základě toho, že slovo pojmenovává velmi různé věci – s jejich přibýváním by bylo nutné stále vytvářet nové významy. Důležité také je, že ve všech případech se derivát opírá o tentýž význam základového slovesa3. Nejpravděpodobněji bude jako samostatné lexéma vyčleněn název potravinářské přídatné látky. Vážným důvodem pro takové oddělení může být zmíněná pravidelnost, s níž se názvy této lexikální skupiny tvoří právě probíranou příponou4. Vezmeme-li v úvahu, co bylo zjištěno při pojednání o slovních heslech migracija, metamorfozė a o struktuře slovníkových hesel slovního komponentu mikro-, nabízí se otázka, zda by podobným způsobem nebylo možné uvést také neologismus blizgiklis a další (nové) deriváty z kategorie názvů nástrojů, zejména takové, jejichž lexikální sémantika se dosud neustálila, jimiž se pojmenovávají stále nové skutečnosti, jejichž pracovní význam se neodráží v definicích lexikálních významů apod. Například: 3 Srov. lexémy neologismů gaiviklis 1. „prostředek, který osvěžuje, dodává svěžest či svěží vůni“; 2. „prostředek, který oživuje, dodává vitalitu“, puriklis 1. „přírodní nebo syntetická potravinářská přídatná látka přidávaná do těsta, aby bylo pečivo kypřejší“; 2. „kosmetický přípravek, který dodává vlasům objem“, nebo rūgštiklis 1. „přírodní nebo syntetická potravinářská či krmná přídatná látka dodávající kyselou chuť“; 2. „látka zvyšující kyselost půdy nebo snižující její zásaditost“ vycházejí z různých významů základových sloves gaivinti, purinti ir rūgštinti (podrobněji Murmulaitytė 2014: 8–10). 4 Blizgiklio mělo mimo jiné na příkladu ukázat, jak rychle lze v dnešní době zpřesňovat slovníková data – soustavným zkoumáním užívání, jehož změny by samy o sobě přinášely jen malý užitek, pokud bychom neznali pravidla tvoření slov, zákonitosti lexikální sémantiky apod. ND není slovník; jeho hlavní cíle jsou jiné, má však některé rysy charakteristické pro lexikografickou práci a především se jeho údaje jakožto zdroje rychle reagujícího na změny v užívání využívají při tvorbě Bendrinės lietuvių kalbos žodyną a dalších výkladových slovníků. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Aiškinamojo žodyno mikrostruktūra: semantinės informacijos pateikimo ypatumai | 9 blizgiklis podst. (2) prostředek k leštění: 1. prostředek k leštění obuvi, nábytku, podlah, automobilů, vlasů, listů rostlin aj.; 2. látka dodávající potravinám lesklý vzhled. spalviklis podst. (2) prostředek k barvení: 1. prostředek k označování textu výraznou barvou; 2. látka, která dodává barvu jiným chemickým látkám (barvám, lakům, kosmetickým přípravkům apod.); 3. zkr. potravinářská přídatná látka – barvivo. V tomto případě by se před definicemi všech lexémů uváděl abstraktnější společný pracovní význam, který mají oba. Nešlo by však o lexikální, nýbrž pracovní sémantiku, tedy o jiný druh informace, a nevznikaly by proto otázky, jak ji v databázi propojit s lexikálními významy. Tato společná informace (stejně jako další údaje vztahující se k celému slovu, nikoli k jednotlivým lexémům – údaje o slovním druhu, přízvukové paradigmatické třídě apod.) by se v databázi jednoduše uchovávala zvlášť, na místě k tomu určeném. V mikrostruktuře slovníkového hesla by ji bylo možné odlišit od údajů o lexikální sémantice menším písmem nebo jiným způsobem. Přibližně stejná myšlenka, realizovaná pouze jinou formou, se nabízí při zkoumání hesel přídavných jmen s příponou -inis, -ė uváděných v DŽ₁. Zde je třeba připomenout, že přídavná jména tvořená tímto produktivním (Kniūkšta 1976: 3, 7) slovotvorným postupem svou rozmanitostí významů „daleko předčí všechna ostatní přídavná jména“ (Kniūkšta 1976: 56–57, 59 aj.) a jejich (konkrétní) pracovní významy jsou velmi rozmanité (DLKG 2006: 209; LKG 1965: 568–573). U těchto relačních derivátů je důležitá nejen sémantika základového slova, ale i sémantické vztahy mezi základovými a určovanými slovy (Kniūkšta 1976: 57; viz také literaturu tam uvedenou). V různých vydáních DŽ se odedávna mnohem častěji volí postup, při němž se nevysvětluje samo relační přídavné jméno stojící v záhlaví hesla, nýbrž jeho dokladová spojení s určovanými slovy, přičemž se předtím uvede pouze základové slovo. To platí zejména tehdy, označují-li tato základová slova věci, jejichž vztahy k jiným věcem mohou být různé, takže i význam odvozeného přídavného jména může být mnohoznačný a bez základového slova nejasný (Kniūkšta 1976: 59). Například: aliejin||is, ~ė (1) → a l i e j u s: ~ė statinė. A. valgis (s olejem). ~ės kultūros (rostliny poskytující olej). ~iais dažais tapo paveikslus DŽ₆ BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Aiškinamojo žodyno mikrostruktūra: semantinės informacijos pateikimo ypatumai | 10 brambor||is, ~ė (2) → b u l v ē: B. pytel (na brambory). ~ė kaše (vyrobená z brambor). ~ė půda (v níž se bramborám dobře daří) DŽ6 kostel||is, ~ė (1) → k o s t e l: 1.: ~í oděvy (obřadní oděvy duchovního nebo sváteční oděvy návštěvníka kostela). 2.: ~ė právo. ~ė výtvarné umění, hudba DŽ6 Srov. na první pohled obdobné uvádění přídavných jmen s příponou -inis, -ė ve slovníku mezinárodních slov Interleksis: algebrinis, mat. související s ⇧algebra (1); např. algebraická rovnice (rovnice spojující polynomy), algebraický výraz (výraz složený z písmen a čísel spojených znaménky sčítání, odčítání, násobení, dělení, umocňování na celočíselnou mocninu a odmocňování), algebraická čísla (řešení algebraických rovnic s celočíselnými koeficienty). Interleksis analizinis [řec. analytikos], související s analýzou, pro ni charakteristický, analyzující, např. analytická geometrie (zkoumá vlastnosti geometrických objektů prostředky matematické analýzy), analytická funkce (vyjádřená mocninnou řadou), analytická chemie (chemickými a fyzikálními metodami zkoumá kvantitativní a kvalitativní složení a strukturu látek). Interleksis Přesto je totožnost mikrostruktury těchto slovníkových hesel ve srovnání s DŽ₇i pouze zdánlivá, neboť v případě přídavných jmen algebrinis, -ė; analizinis, -ė jsou v Interleksis jako ilustrační příklady uvedena nikoli volná slovní spojení (srov. bramborový pytel, olejový sud), nýbrž víceslovné termíny, jejichž sémantika je konkretizovaná a více se vzdaluje významům jednotlivých složek. Za pozornost stojí také rozmanitost forem uvádění slovotvorné informace – v jednom případě je definován slovotvorný význam (analizinis, -ė), v druhém (algebrinis, -ė) je v definici také přímý odkaz na základové slovo. Srov. u hesla přídavného jména akademinis, -ė slovotvorná BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Aiškinamojo žodyno mikrostruktūra: semantinės informacijos pateikimo ypatumai 11 význam je uveden ještě jinak – jako samostatné, první lexéma (k tomuto způsobu uvádění viz také níže hesla přídavných jmen baltyminis, -ė; jūrinis, -ė v BŽ), v jehož definici je uvedeno základové podstatné jméno akademija ve druhém významu „označení nejvyšších vědeckých a uměleckých institucí, společností a vysokých škol, např. Litevská akademie věd, Vilniuská akademie výtvarných umění“5: akademinis: 1. související s ⇧ akademija (2); 2. výukový, vzdělávací, vědecký (zejména vysokoškolský), např. akademická hodina, akademická mládež; 3. důsledně dodržující tradice a kánony, charakteristický pro akademismus, např. akademická malba; 4. vzorový, např. akademické divadlo; 5. čistě teoretický, bez praktického významu, např. akademická disputace. Interleksis Srov. také případy v Interleksio, kdy se gramatická informace omezuje pouze na odkaz na základové slovo: laboratorní [⇧ laboratoř], prováděný v laboratoři, např. laboratorní zkouška; nacházející se v laboratoři, náležející laboratoři nebo určený pro ni, např. laboratorní přístroje. Interleksis raketový [⇧ raketa]: 1. fungující na principu rakety; 2. určený pro rakety; 3. vyzbrojený raketami. Interleksis 5 V TŽŽ 2013 je přídavné jméno akademinis, -ė uvedeno téměř analogicky, až na to, že 4. a 5. lexém jsou prohozeny. První lexém také odkazuje k základnímu podstatnému jménu akademija, a to k jeho druhému významu. V tomto slovníku má však akademija 3 významy: 1 „filos. škola založená Platónem (asi roku 387 př. Kr.) nedaleko Athén, v zahradách pojmenovaných po mytickém hrdinovi Akademovi; existovala do roku 529 po Kr.; centrum řecké filozofie 2 v 18.–19. století v Itálii a dalších zemích západní Evropy hud. koncert – večer věnovaný skladateli nebo účinkujícím 3 označení nejvyšších vědeckých a uměleckých institucí, spolků a vysokých škol, např. Lietuvos mokslų Δ, Vilniaus dailės Δ. Je tedy třeba chápat, že TŽŽ 2013 spojuje výraz akademinis, -ė se starobylým koncertem, nikoli s vědeckými, uměleckými apod. institucemi. Na základě užívání tohoto frekventovaného slova je zřejmé, že jde o tiskovou chybu, nikoli o záměrné spojení prvního lexému odvozeného slova s jiným významem základového slova, než je tomu v Interleksiu, jak se podle uvedeného zdá. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Aiškinamojo žodyno mikrostruktūra: semantinės informacijos pateikimo ypatumai | 12 Článek přídavného jména raketinis, -ė se od dříve uvedených příkladů z Interleksio liší také tím, že má strukturu polysémního slova, tj. že výše zmíněné sémantické vztahy mezi základovými a motivovanými slovy jsou v tomto případě realizovány jako samostatné lexémy; slovní spojení ilustrující užití se zde neuvádějí. Srov. obdobnou mikrostrukturu slovníkového hesla v Bendrinės lietuvių kalbos žodyne (dále jen BŽ), kde jsou lexémy definovány a ilustrovány volnými slovními spojeními nebo víceslovnými termíny, které není třeba dále vysvětlovat, neboť k pochopení jejich významu postačují informace z definice lexému: bahreiniėtiškas, bahreiniėtiška příd. jm. (1) 1. typický pro Bahrajnce, jejich kulturu nebo Bahrajn: Bahreiniėtiška bankininkystė. 2. vyrobený nebo nalezený v Bahrajnu: Bahreiniėtiška nafta. BŽ baktèrinis, baktèrinė příd. jm. (1) 1. způsobený bakteriemi: Baktèrinis ódos [akių gleivinių] uždegimas. Baktèrinė būlių liga. Baktèrinės kilmės žarnyno infekcija. Baktèrinės dantų ãpnašos. 2. obsahující bakterie: Baktèrinis raugas. Baktèrinės trąšos. Baktèrinis naftos skáidymo preparãtas. BŽ zigzãginis, zigzãginė příd. jm. (1) 1. podobný klikatce (1. význam), klikatého tvaru: Zigzãginė siūlė [linija]. 2. prováděný nebo probíhající v klikatkách (1. význam): Zigzãginis ekskavãtoriaus judėjimas. Zigzãginis jungìmas [apsisukìmas]. BŽ Vrátíme-li se k neologismům, lze říci, že právě uvedení jejich slovotvorného významu může být užitečné – když je slovo ještě nové, málo známé a méně užívané, jeho slovotvorná sémantika může pomoci lépe porozumět lexikálnímu významu. Avšak stejně jako v jiných případech je třeba dbát na systematičnost – vytvoří-li se určitá mikrostruktura slovníku odrážející údaje o slovotvorné a lexikální sémantice, je třeba ji důsledně dodržovat. Řekněme, že se rozhodneme BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Aiškinamojo žodyno mikrostruktūra: semantinės informacijos pateikimo ypatumai | 13 uvést údaje o slovotvorné sémantice ve slovníkovém hesle před informacemi o lexikální sémantice, neměli bychom ji zároveň uvádět jako samostatný lexém, například: baltyminis, baltyminė příd. jm. (2) 1. jehož hlavní složkou jsou bílkoviny: Baltyminis maistas. Baltyminiai augalai [papildai]. 2. související s bílkovinami: Baltyminė terpė. Baltyminiai klijai. Karvės pienas – baltyminis alergenas. BŽ jūrinis, jūrinė příd. jm. (1) 1. vanoucí od moře: Jūrinis vėjas. 2. ovlivňovaný či určovaný mořem, oceánem: Jūrinis klimatas. 3. nacházející se u moře: Jūrinė valstybė. 4. související s mořem: Jūriniai žemėlapiai. 5. žijící nebo rostoucí v moři či u moře: Jūriniai karošai. BŽ Druhý lexém slova baltyminis, -ė a čtvrtý lexém slova jūrinis, -ė jsou v podstatě definovány uvedením obecných slovotvorných významů těchto slov, které jsou samozřejmě abstraktnější než jejich další lexikální významy, takže definice platí pro všechny ostatní a zahrnuje je. Opravdu, baltyminis maistas či baltyminiai papildai jsou takové, jejichž hlavní složkou jsou bílkoviny, avšak v širším pohledu jsou potraviny a doplňky baltyminiai, protože v určitém ohledu (svým složením) souvisejí s bílkovinami. A jūrinis vėjas, klimatas, jūrinė valstybė ir jūriniai karošai, stejně jako jūriniai žemėlapiai, nějakým způsobem souvisejí s mořem (z hlediska místa, působení apod.). Při zkoumání mikrostruktur slovníků z hlediska uvádění slovotvorných a lexikálních významů byly zaznamenány i jiné modely. Například: bankinis, bankinė příd. jm. (1) související s bankami, prováděný v bance apod.: Finansų įstaigos klientus ragina bankinius reikalus susitvarkyti anksčiau. Prancūzų automobilių koncernas planuoja bankinę veiklą Lietuvoje. BŽ BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Aiškinamojo žodyno mikrostruktūra: semantinės informacijos pateikimo ypatumai | 14 Poslední příklady jsou převzaty z BŽ. Je třeba upozornit, že obviňovat autora tohoto slovníku z nesystematičnosti při uvádění údajů o slovotvorné a lexikální sémantice by bylo příliš ukvapené. Především proto, že si nekladli za cíl tyto údaje různého druhu rozlišovat a nevytvářeli odpovídající mikrostrukturu. Lze předpokládat, že při budoucím doplňování slovníku a upřesňování jeho údajů budou nalezeny způsoby, jak odstranit vznikající nejednoznačnosti a logické chyby. Zdálo by se, že nejjednodušším způsobem by bylo u slov baltyminis, -ė a jūrinis, -ė doplnit slovotvornou definici slovem jinak – „jinak související s bílkovinami“, „jinak související s mořem“. Tímto způsobem by se předešlo popsanému překrývání slovotvorných a lexikálních významů, kdy abstraktnější slovotvorná definice v zásadě odpovídá i konkrétnějším lexikálním významům. Byla by však porušena jiná lexikografická zásada, která nabývá na aktuálnosti s rostoucím počtem elektronických slovníků a lexikografických databází. 1.3. Relační definice Při pojednání o aktualizovaných obecných požadavcích na sestavování terminologických slovníků upozornil Alvydas Umbrasas na relační definice – případy, kdy se následující „význam formuluje s použitím substitučních zájmen, tj. píše se tak, jako by byl pokračováním toho, co bylo řečeno v prvním významu <...>“ (Umbrasas 2008: 222). Například v BŽ jsou takové definice druhých významů podstatných jmen biblioteka, basutė, butelis: bibliotekà, bibliotèkos dkt. (2) 1. instituce, která shromažďuje, doplňuje, uchovává knihy a jiné tiskoviny a umožňuje jejich využívání čtenářům: Veřejná [školní, vesnická] knihovna. Pojízdná knihovna. Vybavit vesnické knihovny počítači. Využívat knihovnu ústavu [univerzity]. 2. prostory takové instituce: V knihovně se koná výstava. Celý den jsem seděl v knihovně. Seminář se bude konat v knihovně ústavu. | místnost určená k uchovávání knih: Když se táta zavřel v knihovně, chůva nás brávala ven, abychom ho nerušili. Dobrý den, přišel jsem za profesorem. – Pojďte dál do knihovny. <...> BŽ BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Aiškinamojo žodyno mikrostruktūra: semantinės informacijos pateikimo ypatumai | 15 basūtė dkt. (2) 1. lehká otevřená letní obuv: U sandálu se přetrhl řemínek. Pes rozkousal dva sandály – můj a sestřin. 2. mn. dvojice takové obuvi: Plážové sandály. Koupil jsem si sandály. Chtěla bych sandály na šněrování BŽ būtelis1 dkt. (1) 1. skleněná nebo plastová nádoba s úzkým hrdlem uzavíraným zátkou nebo šroubovacím uzávěrem: Láhev piva [šťávy]. Nepij přímo z láhve. Opatrně, na schodišti se povalují dvě rozbité láhve. 2. množství, které se do takové nádoby vejde: Už toho máš dost, té koly, skoro jsi vypil celou láhev sám. Chlapi, vypili jste dvě láhve, té vodky už bude dost! ◊ vypustit džina z láhve viz vypustit. BŽ Stává se, že se takovými formulacemi propojují nejen významy, ale i podvýznamy jednoho významu: váistinė podst. (1) <...> provozovna, kde se vyrábějí a prodávají léky; její prostory: Na milici a do lékárny chodí málokdo dobrovolně J.Mik. Kdo často chodí do lesa, ten málokdy zajde do lékárny rš. Ze mě by se lékárna neuživila, protože nebývám nemocný Krt. <...> LKŽe V terminografii „[k] co nejsamostatněji vymezit každý význam vybízí komputerizace slovníků a jejich zařazování do terminologických databází. Aby bylo možné pohodlněji uvádět vztahy mezi pojmy a prvky hesel terminologických názvů, které je označují, mají se významy v databázích tendenci uvádět v samostatných heslech (tak je tomu například v nejstarší terminologické databázi Matematického a informatického ústavu http://www.terminynas.lt a v Terminologické bance Litevské republiky), proto musí být definice v terminologických slovnících vhodné k odlišení jedné od druhé, ke strukturování a k přenosu do databáze“ (Umbrasas 2008: 222). Jak ukazují příklady, BŽ systematicky používá odkazující definice při uvádění párových názvů (obuvi apod.), jakož i názvů místností, objemů, které se vejdou do nádob, atd. Informace tohoto slovníku byly určeny k uvádění stejně jako v tištěných slovnících – v rámci celého slovníkového hesla, nikoli jako samostatná lexémata. V tištěných slovnících se takové BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Aiškinamojo žodyno mikrostruktūra: semantinės informacijos pateikimo ypatumai | 16 definice osvědčují, protože umožňují formulovat heslo jako celek plynuleji a bez opakování již uvedených informací (v případě tisku je důležitá také úspora místa a kompaktnost). Předpokládá se, že pro uživatele nebude obtížné po nalezení odkazující definice prozkoumat i další významy slova. Ačkoli tedy v terminologických slovnících „[m]á být každý význam termínu definován jako samostatná jednotka – jeho definice musí být jasná i při samostatném vytržení z kontextu ostatních významů“ (Umbrasas 2008: 222), v BŽ se odkazující definice přinejmenším v této fázi nepovažují za největší problém. 1.4. Podvýznamy (významové odstíny) Existence tohoto jevu a jeho zachycení ve slovníku vypovídají také o zvláštnostech lidského myšlení a o tom, jak se utvářejí představy a pojmové vztahy. Ze struktur citovaných slovníkových hesel vaistinė a biblioteka je patrné, že BŽ a LKŽₑ chápou analogickou hierarchii významů odlišně – v jednom případě jsou významy instituce a prostor uvedeny jako rovnocenná, samostatná lexémata, v druhém případě se význam prostoru jakoby dostatečně neoddělil od významu instituce, a proto je považován za významový odstín (podvýznam) jednoho významu a uvádí se spolu s ním jako jedno lexéma. Jde jen o odlišnou volbu lexikografů, jak tytéž věci uvést, nebo by se přece jen měly uvádět jednotně? Jde o pravidelnou polysémii a sémantickou derivaci (srov. Babickienė 1985, 2012)? Jsou pro Litevce pojmy instituce a místa jejího sídla dostatečně rozlišené, nebo lze všechny příklady užití (přesněji řečeno kterýkoli příklad užití) přesně a jednoznačně přiřadit k významu instituce, či prostoru? Například když řekneme vaistinės / bibliotekos darbuotojai nebo vaistinės / bibliotekos darbo laikas jau pasibaigė, chápeme lékárnu a knihovnu jako instituce. Je zřejmé, že prostory máme na mysli, když mluvíme o statomas, remontuojamas, renovuojamas apod. lékárnách (knihovnách). Týž slovní spojení však může mít dvojí význam v závislosti na kontextu – srov. užėjau į vaistinę / biblioteką: jdu-li pro léky / knihy, jde o instituci; jdu-li se schovat, než ustane prudký déšť, jde o prostor. Chceme-li ve slovníku systematicky zachytit vztahy mezi významy a podvýznamy, musíme tento systém objasnit studiem užití a také způsobu, jakým slovníky našeho i jiných jazyků uvádějí slova z té či oné sémantické skupiny – jak se slova člení na významy, tak jak se lexémata dokládají příklady užití. Při zkoumání užití a slovníků cizích jazyků je navíc třeba brát v úvahu specifika těchto jazyků – Angličan nemusí spojovat tytéž pojmy sémantickými vztahy stejně jako Litevec, a litevský slovník proto nemusí kopírovat mikrostrukturu anglického slovníku. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Aiškinamojo žodyno mikrostruktūra: semantinės informacijos pateikimo ypatumai | 17 Totéž samozřejmě platí i pro další případy pravidelné polysémie (sémantického odvozování) – názvy nádoby a množství, které se do ní vejde (plastikinis kibiras – kibiras bulvių), barvy a věcí, které ji mají (raudona spalva – raudona skarelė)6. Srov. výše uvedené heslo butelio z BŽ a heslo buteliuko z LKŽe (deminutivní séma zde není podstatná): buteliùkas sm. (2) 1. půl láhve (vodky): Postavili láhev na stůl a upíjejí Èr. Kolik jsme toho vypili – tři z jedné láhve Pnd. <…> LKŽe Je patrné, že ve druhém případě nejsou sémy nádoby a množství, které se do ní vejde, vůbec rozlišeny – ani jako samostatné významy, ani jako podvýznamy. Je přece zřejmé, že na stůl lze postavit nádobu, zatímco v případě láhve, z níž pili tři lidé, bylo podstatné vypité množství alkoholu, nikoli skutečnost, že pili z jedné nádoby (a navíc to nemusela být doslova jedna nádoba; totéž lze říci i tehdy, když se pilo z jednotlivých skleniček apod.). Shrneme-li, co bylo řečeno o významech slov a jejich podvýznamech, jakož i o odkazujících definicích, nabízí se otázka, nakolik rozčlenění slovníkového hesla na samostatná lexémata a samostatné uvádění informací o nich ovlivňuje (a) vnímání sémantické struktury celého slova a (b) jeho vztahů ke slovům se stejným kořenem. Část (často většina) slov se stejným kořenem se v tištěných slovnících často nachází vedle sebe (viz obr. 1): 6 J. Apresjan v ruštině vyčlenil 39 typů pravidelné polysémie podstatných jmen. Některé z nich jsou „na hranici monosemie“ a slova, která k nim patří, nejsou ve slovnících vždy považována za vícevýznamová (u alespoň jednoho slova tohoto typu však slovníky rozlišují buď různé významy, nebo významové odstíny) (Апресян 1995: 200–203). Jde například o názvy rostlin a potravinářských výrobků z nich vyrobených (V tropických lesích rostou černé pepře pepře rostou na dlouhých stoncích jako chmel či liány – mletý černý pepř), názvy stromů a jejich dřeva (sazenice cedru – cedrový nábytek), názvy zvířat a jejich kožešin (lišťata – liščí čepice), názvy zvířat a jejich masa (vykrmená slepice – a zase k obědu kuře?), názvy látek a výrobků z nich (těžit sádru – lze řídit s sádrou (zlomený prst)?), názvy nádob a jejich obsahu (prostorná posluchárna – posluchárna se zvedla a tleskala) atd. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Aiškinamojo žodyno mikrostruktūra: semantinės informacijos pateikimo ypatumai | 18 OBR. 1. Fragment LŽ4 Jde o nepředponová slova téhož slovotvorného hnízda (předponové deriváty téhož kořene se v abecedním slovníku rozptýlí a ocitnou se vedle jiných derivátů se stejnou předponou). Máme-li před sebou takové, byť neúplné slovotvorné hnízdo, snáze lze jeho členy propojit sémantickými vztahy, postřehnout posuny sémantického vývoje a snad lépe pochopit definici jednoho či druhého lexému, zvláště pokud z toho či onoho důvodu není dokonalá. To je samozřejmě důležité pro všeobecné slovníky. Bylo zmíněno, že v terminografii, zejména elektronické, se při snaze o pohodlnější vyznačení vztahů mezi pojmy a prvků hesel termínů, které je pojmenovávají, osvědčuje uvádět jednotlivé významy v samostatných heslech. 2. PRAKTICKÉ A TEORETICKÉ ASPEKTY LEXIKOGRAFIE Vzhledem k tomu, že cílem zkoumání mikrostruktury slovníkových hesel bylo nejen podrobněji se zabývat zvláštnostmi uvádění sémantických informací ve výkladovém slovníku, ale také na tomto příkladu doložit vědeckost a teoretičnost lexikografie, chtěli bychom na závěr znovu přejít k definici lexikografie. Tento pojem se ve slovnících vymezuje různě, například: „vědní obor zahrnující praxi a teorii tvorby slovníků“ (Interleksis); „jazykovědný obor, který BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Aiškinamojo žodyno mikrostruktūra: semantinės informacijos pateikimo ypatumai 19 se zabývá tvorbou slovníků; teorie a praxe sestavování slovníků“ (MLVV), 1) slovníkové dílo, sestavování slovníků; 2) odvětví jazykovědy, které zkoumá teorii a praxi sestavování slovníků (НСИС); „obor aplikované lingvistiky zabývající se teorií a praxí zpracovávání slovníků“ (ISWDJP) atd.7 Mnohé anglické slovníky definují lexikografii, aniž by výslovně zmiňovaly její teoretickou stránku, ta se však tak či onak (např. srovnáním s jinými jazykovědnými obory apod.) v jejich definicích nebo v uváděných příkladech užití tohoto slova přesto odráží, například lexicography 1. „editování či tvorba slovníku“; 2. „principy a postupy tvorby slovníků“ (MV); „praxe sestavování slovníků“: Ačkoli tyto dvě kategorie – gramatika a lexikografie – spolu organicky souvisejí a prolínají se, budou pro maximální přehlednost pojednány odděleně; Winchester je vynikající, pokud jde o teorii a praxi lexikografie <...> (EOLD); „akt, proces, umění nebo práce spočívající v psaní, sestavování či editování jednoho nebo více slovníků“ (WNWCD) atd. Byly by tedy otázky, jimž je v tomto článku věnována pozornost, důležité i pro nekreativního sestavovatele lexikálního souboru, nebo by bez dostatečných znalostí lexikografie a dalších jazykovědných oborů viděl v těchto otázkách nesystematičnost, přesnost a spolehlivost uváděných informací a další věcné problémy? Je umístění informací v mikrostruktuře slovníku a lexikografické postupy (typy písma, zkratky, speciální značky, pořadí uvádění údajů atd.) pouze záležitostí praktického sestavování slovníků? Na základě četných příkladů z různých slovníků bylo ukázáno, že i tyto zdánlivě čistě formální otázky uvádění sémantických a slovotvorných informací ve výkladovém slovníku mohou zpětnou vazbou souviset s výzkumem lexikální sémantiky či slovotvorby a jeho výsledky. Umístění informací v mikrostruktuře slovníku, pořadí uvádění údajů a další otázky lexikografických postupů jsou důležité nejen pro praktickou práci lexikografa; lexikografie není pouze praxí sestavování slovníků, ale také určitým systémem poznatků, teorií, tedy vědou8. „Teorii a praxi lexikografie nelze striktně oddělit <...>“ (Jakaitienė 2005: 7, srov. Tarp 2011: 462). 7 V citovaných slovnících se uvádí také další význam tohoto slova, např. „souhrn tištěných slovníků a děl slovníkového typu“ (Interleksis), „souhrn tištěných děl slovníkového typu, slovníková literatura“ (НСИС), „souhrn děl slovníkového typu; slovníková literatura“ (LKŽₑ), „soubor slovníků (například v nějaké zemi, jazyce)“ (LLVV, MLVV), „souhrn slovníků daného jazyka, země, období“ (ISWDJP). 8 Tento názor zastávaly či zastávají četné lexikografické tradice (ruská, německá, zčásti čínská aj.), stejně jako různí dánští a jihoafričtí lexikografové, česko-americký lexikograf L. Zgusta (1992) aj. (Tarp 2012: 322). Existují však také tací, kteří nevěří, že teorie lexikografie existuje (Atkins, Rundell 2008: 4), a považují lexikografii za řemeslo, profesi či umění, nikoli za vědu: „Teorie je systém myšlenek předložených k vysvětlení jevů, které jinak vysvětlit nelze. Věda má teorii, řemeslo nikoli. Všechny přírodní jevy potřebují teorii, ale jak může existovat teorie výroby artefaktů? Existují teorie jazyka, mohou existovat teorie lexikologie, ale teorie lexikografie neexistuje.“ BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Aiškinamojo žodyno mikrostruktūra: semantinės informacijos pateikimo ypatumai | 20 Pouze s využitím lexikální sémantiky, slovotvorby a logiky lze řešit takové úkoly lexikografie jako praktické činnosti. Bez znalosti těchto a dalších jazykovědných oborů slovníky možná lze, jak se často říká, sestavovat (srov. telefonní seznamy nebo abecední, inventární seznamy čehokoli), ale rozhodně nikoli psát, vytvářet, což je v podstatě to, co by se mělo dělat, chceme-li předložit vědecky analyzované a systematizované informace. „<...> lexikografii nepochybně určují nejen potřeby společnosti, ale také výzkum jazyka“ (Jakaitienė 2005: 10). ZÁVĚRY 1. Byly zkoumány čtyři aspekty uvádění sémantických informací ve výkladových slovnících – obecné vysvětlení lexémů v hesle mnohoznačného slova, vztah pracovní a lexikální sémantiky při výkladu slov, relační definice, rozlišování a uvádění dílčích významů (významových odstínů) v heslovém článku. Je zřejmé, že jsou důležité a je třeba je mít na paměti při tvorbě systematických, resp. kvalitních slovníků budoucnosti – elektronických i tradičních, tištěných. 2. Ve slovnících se vyskytují heslové články mnohoznačných slov, v nichž je obecná, abstraktnější část sémantické informace uvedena před výkladem prvního lexému, tj. vztahuje se na všechny lexémy. Často se to však neděje systematicky ani v jednom a témže slovníku. Někdy se tímto způsobem uvádějí také pracovní informace při výkladu významů částí slov. 3. Uvádění pracovní sémantiky může pomoci lépe pochopit lexikální významy heslových slov (zejména neologismů). Možná by se to v případě mnohoznačných slov dalo dělat podobným způsobem – pracovní význam by se uvedl před všemi lexikálními významy mnohoznačného slova. 4. Relační definice formulované tak, jako by navazovaly na dříve uvedené informace, jsou v tradičních slovnících poměrně rozšířeným jevem. Takovým definicím je však třeba se vyhýbat; v elektronických slovnících, kde je každý lexém často uváděn odděleně od ostatních významů téhož slova, by se vůbec neměly vyskytovat. 5. Rozlišování dílčích významů (významových odstínů), ať už při porovnávání různých slovníků, nebo při hodnocení mikrostruktury některého z nich, rovněž není systematické. Ne vždy, zejména když nelze Lexikografie je především řemeslo, řemeslo přípravy slovníků, a zároveň umění, jak uvádí Landau (2001). Možná se stává vědečtější, ale vědou se nestala.“ (Béjoint 2010: 381); „Lexikografie nemá teoretické základy a ani ti nejlepší lexikografové, jsou-li k tomu přiměni, nikdy nedokážou vysvětlit, co dělají ani proč“ (Wierzbicka 1985: 5). BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Aiškinamojo žodyno mikrostruktūra: semantinės informacijos pateikimo ypatumai | 21 Díky tomu, že se lze nepochybně opřít o příklady užití ilustrující jednotlivé významové odstíny, daří se dodržovat zásadu systematičnosti. Často však mohou a musí být případy pravidelné polysémie v témže slovníku uváděny různěji. 6. Málokoho by napadlo pochybovat o vědeckosti lexikologie, slovotvorby a lexikální sémantiky, avšak lexikografie, která se opírá o tvrzení těchto i dalších lingvistických oborů, uplatňuje jejich metody jak v teoretických, tak v praktických aspektech, sleduje novinky ve výzkumu různých oblastí lingvistiky a (podle svých možností) zohledňuje jejich výsledky, z nějakého důvodu, zejména v hodnocení vědeckých úředníků, neustále kolísá na hranici mezi uznáním za vědu a jeho popíráním. Praktické a teoretické aspekty lexikografie jsou však jako spojené nádoby úzce propojeny, opírají se o výsledky jeden druhého a podporují pokrok. Lexikografie není jen povolání či řemeslo, je to odvětví jazykovědy, které skutečně „jakoby odpovídá za celou lingvistiku, neboť ze slovníků lze usuzovat na celkovou úroveň jazykovědy dané země“ (Jakaitienė 2005: 10). ŠALTINIAI BŽ – Bendrinės lietuvių kalbos žodynas. Vyr. red. D. Liutkevičienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://bkz.lki.lt/ (žiūrėta 2017 m. birželio – spalio mėn.). DŽ4 – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Vyr. red. S. Keinys. 4-as leidimas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2000. DŽ6 – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Vyr. red. S. Keinys. 6-as (3-ias elektroninis) leidimas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2006. DŽ7i – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Vyr. red. S. Keinys. 7-as pataisytas ir papildytas leidimas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2012; elektroninis variantas, 2015 (atnaujinta versija, 2017). Prieiga internete: http://lkis.lki.lt/dabartinis. EOLD – English Oxford Living Dictionaries. Prieiga internete: https://en.oxforddictionaries.com/ (žiūrėta 2017 08 15). Interleksis – Kompiuterinis tarptautinių žodžių žodynas „Interleksis“, Vilnius: Alma littera, Fotonija, 2008. ISWDJP – Internetowy słownik wyrazów i definicji języka polskiego online Definicja.NET. Prieiga internete: http://definicja.net (žiūrėta 2017 08 18). BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Aiškinamojo žodyno mikrostruktūra: semantinės informacijos pateikimo ypatumai | 22 LKŽe 2008 – Lietuvių kalbos žodynas 1–20 (elektroninis variantas). Vyr. red. G. Naktinienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: www.lkz.lt (žiūrėta 2017 m. balandžio–spalio mėn.). LLVV – Latviešu literārās valodas vārdnīca, 1–8. Rīga: Zinātne, 1972–1996. Prieiga internete: http://tezaurs.lv/llvv/ (žiūrėta 2017 09 23). MW – Merriam-Webster.com. Prieiga internete: https://www.merriam-webster.com/ (žiūrėta 2017 06 15). MLVV – Mūsdienu latviešu valodas vārdnīca. Prieiga internete: http://www.tezaurs.lv/mlvv (žiūrėta 2017 09 23). TŽŽ 2001: Tarptautinių žodžių žodynas. Ats. red. A. Kinderys, Vilnius: Alma Littera. TŽŽ 2013: Tarptautinių žodžių žodynas. Red. D. Svetikienė, Vilnius: Alma Littera. WNWCD – Webster’s New World College Dictionary, 4th edition. Prieiga internete: http://www.yourdictionary.com/ (žiūrėta 2017 06 15). НСИС – Захаренко Е. Н., Комарова Л. Н., Нечаева И. В. Новый словарь иностранных слов: 25 000 слов и словосочетаний. Москва: Азбуковник, 2003. Prieiga internete: http://slovari.ru/default.aspx?s=0&p=232 (žiūrėta 2017 09 30). LITERATŪRA Atkins B. T. S., Rundell M. 2008: The Oxford Guide to Practical Lexicography, Oxford: Oxford University Press. Babickienė Z. 1985: Reguliariųjų išvestinių reikšmių pateikimas aiškinamuosiuose lietuvių ir rusų kalbų žodynuose. – Lietuvių kalbotyros klausimai 24, 223–235. Babickienė Z. 2012: Veiksmažodžių abstraktų semantiniai pokyčiai. – Santalka: Filologija, Edukologija 20(1), 18–25. Béjoint H. 2010: The Lexicography of English, Oxford: Oxford University Press. DLKG 2006: Dabartinės lietuvių kalbos gramatika. Red. V. Ambrazas. 4-ta pataisyta laida, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Fuertes-Olivera P., Bergenholtz H. (Eds.) 2011: e-Lexicography: The Internet, Digital Initiatives and Lexicography, London, New York: Continuum. Granger S., Paquot M. (Eds.) 2012: Electronic Lexicography, Oxford: Oxford University Press. Jakaitienė E. 2005: Leksikografija, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Aiškinamojo žodyno mikrostruktūra: semantinės informacijos pateikimo ypatumai | 23 Kniūkšta P. 1976: Priesagos -inis būdvardžiai (Daryba, reikšmės, gramatiniai sinonimai), Vilnius: Mokslas. LKG 1965: Lietuvių kalbos gramatika 1. Vyr. red. K. Ulvydas, Vilnius: Mintis. Murmulaitytė D. 2014: Priesagos -iklis naujadarų apibrėžčių sistemiškumas. – Bendrinė kalba 87, 1–17. Prieiga internete: http://www.bendrinekalba.lt/Straipsniai/87/Murmulaityte_BK_87_straipsnis.pdf. Tarp S. 2011: Reflections on the Academic Status of Lexicography. – Lexikos 20 (AFRILEX-reeks/series 20: 2010), 450–465. Prieiga internete: https://www.researchgate.net/publication/271292019_Reflections_on_the_Academic_Status_of_Lexicography (žiūrėta 2017 10 27). Tarp S. 2012: Do We Need a (New) Theory of Lexicography? – Lexikos 22 (AFRILEX-reeks/series 22: 2012), 321–332. Prieiga internete: https://www.researchgate.net/publication/271292019_Reflections_on_the_Academic_Status_of_Lexicography (žiūrėta 2017 10 27). Umbrasas A. 2008: Atnaujinti „Terminų žodynų rengimo bendrieji reikalavimai“. – Terminologija 15, 216–225. Urbutis V. 2009: Žodžių darybos teorija, 2-as leidimas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Wierzbicka A. 1985: Lexicography and conceptual analysis, Ann Arbor: Karoma. Zgusta L. 1992: The Czech–Chinese Dictionary and the Theory of Lexicography. – International Journal of Lexicography 5(2), 85–128. Апресян Ю. 1995: Лексическая семантика: Синонимические средства языка. Второе исправленное и дополненное издание. – Ю. Д. Апресян. Избранные труды 1, Москва: Школа „Языки русской культуры“. Гринев-Гриневич С. 2008: Лексикография и терминоведение. – Terminologija 15, 30–42. Įteikta 2017 10 30 Priimta 2017 12 20 BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Aiškinamojo žodyno mikrostruktūra: semantinės informacijos pateikimo ypatumai | 24 MICROSTRUCTURE OF EXPLANATORY DICTIONARY: THE PECULIARITIES OF PRESENTING SEMANTIC INFORMATION Summary The goal of this article is to analyse several cases of semantic data presentation in explanatory dictionaries in order to show that lexicography is not just a practical and applied discipline. The article also aims at explaining how semantic information in dictionaries is provided, how derivational and lexical meanings are correlating with each other, how the semantic relationships are reflected by the manner of presenting the chosen data, what it says to the linguist and to an ordinary dictionary user. Several aspects are reviewed in the article: the general explanation of lexemes in a polysemic word entry, the relationship between derivational and lexical semantics of words, bound definitions, submeaning (shades of meaning) distinctions and their presentation in a dictionary entry. It also analyses how the structure of a dictionary entry reflects the semantic structure of a word, the hierarchy of its meanings, their relationship, what additional information a dictionary user can get by only studying lexeme arrangement in the entry. On the basis of extensive examples from various dictionaries, it is shown that even the formal aspects on semantic and derivational information presentation in the explanatory dictionary could be related to feedback on lexical semantics or word formation research and their results. The place of information in the microstructure of a dictionary entry, data presentation order, and etc., aspects of lexicographic technique are important not only for the practical work of a lexicographer; and lexicography is not only dictionary-making practice, but also a certain system of result recognition, i.e. a science. Vertė L. Inčiuraitė-Noreikienė KEYWORDS: lexicography, explanatory dictionary, microstructure of a dictionary, semantics, lexical meaning, derivational meaning. DAIVA MURMULAITYTĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204