Danguolės Mikulėnienės mokslinės veiklos metmenys

ASTA LESKAUSKAITĖ, VILIJA RAGAIŠIENĖ Institut litevského jazyka NÁČRT VĚDECKÉ ČINNOSTI DANGUOLĖ MIKULĖNIENĖ Fotografie ASTY LESKAUSKAITĖ. Prof. dr. Danguolė Mikulėnienė, která v roce 2022 oslavila významné životní jubileum, působí v Institutu litevského jazyka již více než tři desetiletí (od roku 1990). V roce 2002 převzala od dr. Kazyse Morkūnase vedení Oddělení dějin jazyka a dialektologie, které bylo v roce 2015 přejmenováno na Centrum geolingvistiky, a tuto funkci odpovědně vykonává dodnes: shromažďuje, motivuje a vede své kolegy, aby se vydávali někdy i velmi náročnými cestami. Činnost prof. D. Mikulėnienė je mnohostranná a rozmanitá – akademická, pedagogická, společenská i kulturní. Je autorkou mnoha vědeckých publikací a učebních pomůcek pro základní i vysoké školy, členkou redakčních rad litevských i zahraničních vědeckých časopisů a dalších publikací, vědeckou redaktorkou, editorkou a recenzentkou, konzultantkou, organizátorkou i účastnicí konferencí a dalších akcí, bývalou tajemnicí a předsedkyní Státní komise pro litevský jazyk atd. Lingvistka věnuje mnoho času a energie osvětové činnosti, například přednáší veřejné přednášky a příspěvky pro veřejnost, navštěvuje školy a navazuje kontakty s komunitami z různých ASTA LESKAUSKAITĖ, VILIJA RAGAIŠIENĖ. Danguolės Mikulėnienės mokslinės veiklos metmenys 237 míst. Tato lingvistka je vynikající pedagožkou: nejenže vychovávala a nadále vychovává studenty lingvistických oborů na litevských univerzitách, ale také mnohé z nich přivedla do Institutu litevského jazyka a podnítila je ke studiu v doktorském programu. Největší a nejdůležitější místo v životě D. Mikulėnienė však zaujímá vědecká činnost. Jedním z jejích prvních zvolených témat výzkumu byla litevská přízvuková soustava (synchronní a diachronní hledisko). V roce 1987 obhájila na Vilniuské univerzitě pod vedením Alekse Girdenise a Adelė Laigonaitė kandidátskou disertaci Dabartinės lietuvių kalbos galūninių vedinių metatonija. Výzkumnice považuje metatonii za morfonologický jev a prokázala synchronní i diachronní vztah mezi změnou přízvukového tónu a místem přízvuku v odvozeném slově. Ve vědeckých článcích se věnovala také dalším otázkám přízvuku: metatonii litevských složenin, vývoji skloňovaných odvozenin s předponou *pā- a jmenných odvozenin s příponou, dějinám přízvuku zájmenných adjektiv, diachronnímu výzkumu metatonie aj. Výsledky mnohaletého výzkumu byly shrnuty v monografii Cirkumfleksinė metatonija lietuvių kalbos vardažodiniuose daiktavardžiuose ir jos kilmė, která vyšla v roce 2005. S přízvukem souvisí i další směr výzkumu D. Mikulėnienė – kontakty baltských a slovanských jazyků. Podle ní lze v mluvené litevštině pozorovat tendence ke zjednodušování přízvukového systému. Zejména v pohraničních nářečích je patrná defonologizace přízvukových tónů a vliv tohoto jevu na další vývoj přízvuku v litevských pohraničních nářečích. D. Mikulėnienė toto tvrzení dokládá především příkladem nářečí Gervėčiai. Pohraniční nářečí jsou však důležitá nejen z hlediska přízvuku, ale také morfologie, lexika a dalších lingvistických aspektů. To přimělo D. Mikulėnienė, aby spolu s K. Morkūnasem sestavila Dieveniškių šnektos tekstus (1997), v nichž byly poprvé v dějinách litevské dialektologie systematicky zaznamenány různé výkyvy v kvalitě a kvantitě hlásek i další nářeční rysy. Později vyšel Dieveniškių šnektos žodynas (I–II. díl, 2005–2010), připravený společně s K. Morkūnasem, Aloyzasem Vidugirisem a Laimou Grumadienė (autorkou prvního dílu), a ve spolupráci s A. Vidugirisem Zietelos šnektos tekstai (I–II. díl, 2005–2010). S využitím tradičních metod dialektologie a nových metod sociolingvistiky a geolingvistiky vznikla ve spolupráci s kolektivem spoluautorů monografie Lietuvių tarmių kaita XXI a. pradžioje: Lenkijos lietuvių šnektos (2016). Ve druhé polovině 20. století se pro dialektology potřeba soustavně shromažďovat nářeční materiál a výzkum litevských nářečí z areálního hlediska staly podnětem k přípravě nových výzkumných programů. D. Mikulėnienė se také zapojila do těchto iniciativ 238 BENDRINĖ KALBA | 95 přípravné práce. Sestavila dvě části Programu výzkumu litevských dialektů a jejich interakce – Morfologii (s K. Morkūnasem, 1995) a Přízvukování (s Bonifacem Stundžou, 1996). Dějiny litevského jazyka a dialektologie jsou důležitým a zajímavým směrem výzkumu, na který se D. Mikulėnienė zvláště zaměřila v posledním desetiletí. Na vědeckých konferencích, různých dalších akcích i ve zveřejněných pracích neustále přináší nové, dosud nepublikované poznatky o významných i málo známých lingvistech a deskriptivně i kriticky pojednává o významu jejich děl a vědeckých myšlenek. Vzniku a vývoji litevské dialektologie jako paradigmatu jazykové variability v lingvistice je věnována trilogie monografií Litevská dialektologie: geneze, vývoj a paradigmatické zlomy. Před několika lety vyšel první díl – Období před vznikem dialektologie. Počátky litevské dialektologie: vymezování dialektů, zárodky výzkumných perspektiv a jejich typy (2018). Tato monografie na základě metodologických přístupů lingvistické historiografie a kritické lingvistické analýzy pojednává o období před vznikem dialektologie a o počátcích litevské dialektologie. Při shrnutí výsledků provedeného výzkumu badatelka poznamenává, že „lingvistika se stejně jako všechny humanitní vědy na počátku 20. století stává určitým prostředkem upevňování (a potvrzování) místní identity“. Ve vědecké studii Dějiny Institutu litevského jazyka 1: institucionalizace litevského jazyka a lingvistiky, vydané v roce 2021, se D. Mikulėnienė na základě archivních dokumentů a dalších materiálů vrací k počátkům institucionalizace litevského jazyka a lingvistiky a k činnosti Oddělení litevského jazyka Antana Smetony v Ústavu litevských studií v letech 1939–1940. Další studie – Dějiny Institutu litevského jazyka 2: anexe lingvistiky (2022) – přináší přehled krátkého, avšak mimořádně složitého období let 1940–1952, které mělo rozhodující význam pro proměnu litevské lingvistiky. Autorka se prostřednictvím proměn v různých obdobích pokouší odhalit mechanismus anexe a způsob jeho působení a popsat její nejvýraznější rysy – ideologizaci a nomenklaturizaci činnosti Institutu litevského jazyka a jeho pracovníků, ideologizaci a zjednodušování vědeckého obsahu. Velká zvídavost a vytrvalost – vlastnosti, které jsou pro skutečného vědce nezbytné – přivedly D. Mikulėnienė k hledání nových cest výzkumu litevských dialektů a zveřejňování jejich výsledků. Když na konci posledního desetiletí minulého století vznikla na Ústavu matematiky a informatiky katedra UNESCO Informatika pro humanitní vědy a v Litvě začal rychlý rozvoj informatiky, zrodil se jí podnětný nápad moderním způsobem představit litevské dialekty široké veřejnosti. Pod jejím vedením a ve spolupráci dialektologů Institutu litevského jazyka se specialisty na informatiku z Ústavu matematiky a informatiky ASTA LESKAUSKAITĖ, VILIJA RAGAIŠIENĖ. Danguolės Mikulėnienės mokslinės veiklos metmenys 239 spatřil světlo světa dvojjazyčný počítačový slovník Litevské dialekty = Lithuanian Dialects (1. díl – 2000, 2. díl – 2005, 3. díl – 2011). Uvedená práce, podpora K. Morkūnase, členství v Mezinárodní společnosti dialektologů a geolingvistů a další faktory podnítily lingvistku k rozsáhlejším geolingvistickým výzkumům a k úsilí o to, aby se tento směr, úspěšně rozvíjený v zahraničí, prosadil také v Litvě. Prvním pokusem o typologické srovnání a porovnání dialektálních dat baltských jazyků byl prospekt díla vydaný v roce 2009 Baltų valodų atlants = Atlas baltských jazyků = Atlas of the Baltic Languages, který připravili dialektologové Institutu litevského jazyka a Ústavu lotyšského jazyka Lotyšské univerzity. D. Mikulėnienė je jednou z hlavních autorek a editorek. V návaznosti na započatou práci vyšel první svazek tohoto atlasu věnovaný slovní zásobě flóry (1. vyd. – 2012, 2. opravené a doplněné vyd. – 2013). Připraven je také druhý svazek, který zatím nevyšel a v němž se popisuje slovní zásoba fauny baltských jazyků. V letech 2011–2014 se díky rozsáhlé práci, kterou iniciovala a vedla D. Mikulėnienė – projektu všeobecného grantového financování Současný geolingvistický výzkum v Litvě: optimalizace sítě lokalit a interaktivní šíření dialektálních informací, jenž spojil více než tři desítky litevských dialektologů –, dosáhla litevská dialektologie významného kvalitativního posunu. Za 3,5 roku se vykonal obrovský kus práce – bylo ověřeno více než 700 lokalit Atlasu litevského jazyka a zhodnocena geolingvistická situace litevských dialektů i dalších jazyků na počátku 21. století. Od té doby se v diskurzu litevské dialektologie začaly šířit nové vědecké myšlenky a používat nové pojmy a kategorie (multimodální model dialektologie, sledovaný čas, dialektální znaky, diskurz aj.) a začaly se uplatňovat moderní výzkumné metodologie a metodiky. Podle D. Mikulėnienė má tato práce zajistit kontinuitu výzkumu litevských dialektů, poskytnout nové údaje baltské filologii a srovnávací lingvistice, vytvořit podmínky pro prognostický sociolingvistický výzkum a předvídat další vývoj litevského jazyka a dialektů. Litevským dialektologům skutečně otevřela široké výzkumné možnosti a perspektivy. D. Mikulėnienė spolu se svými kolegy již připravila a vydala významné práce využívající metodologické přístupy a metodiky perceptivní dialektologie, geolingvistiky a sociolingvistiky: Jazyková variabilita a její hodnocení z perspektivy perceptivní dialektologie: představy o variantách a místech (2018), Dialektometrický pohled na klasifikaci tradičních litevských dialektů (2019), Varianty litevského jazyka: perspektivy badatele a běžného člena jazykového společenství (2020). 240 BENDRINĖ KALBA | 95 Na zveřejnění čekají také výsledky dalších právě probíhajících či již dokončených výzkumů. Řada významných poznatků byla publikována rovněž ve vědeckých článcích v různých odborných periodikách a dalších publikacích. Jedním z nedávných záměrů D. Mikulėnienė je Databáze místních jazykových variant Litvy, neboli Tarmynas1, která vzniká v Institutu litevského jazyka. Plánuje se do ní zahrnout všechny dialektální zdroje, které tento institut shromáždil a shromažďuje (zvukové záznamy, texty zapsané v mezinárodní fonetické transkripci, rukopisy lingvistů aj.), a zpřístupnit je nejen badatelům a veřejnosti v Litvě, ale i v zahraničí. Pomocí nástrojů platformy ArcGIS byla již vyzkoušena a v budoucnu se bude rozvíjet ge prostorová analýza dat Tarmynasu. Tato databáze je podrobněji představena ve vědecké studii D. Mikulėnienė a Agnė Čepaitienė Tarmynas – model databáze místních variant Litvy (2022)2. Iniciativy a činnost D. Mikulėnienė v posledních dvou desetiletích lze tedy nepochybně hodnotit jako vznik školy nového výzkumného směru. Do prací, které iniciuje a vede, bez váhání zapojuje své kolegy a žáky. V krátkém příspěvku je obtížné přehledně představit veškerou práci, kterou D. Mikulėnienė vykonala. S vědeckou a pedagogickou činností profesorky se lze podrobněji seznámit v publikaci Danguolė Mikulėnienė. Bibliografický rejstřík., kterou Institut litevského jazyka vydal v roce 2022. ASTA LESKAUSKAITĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] VILIJA RAGAIŠIENĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] 1 Viz https://maps.lki.lt/portal/home/. 2 Čepaitienė Agnė, Mikulėnienė Danguolė. Databázový model Tarmynas – lokálních variant litevštiny, 2022. Dostupné online: http://lki.lt/wp-content/uploads/2022/09/Tarmynas-%E2%80%93-Lietuvos-vietiniu-kalbos-variantu-duomenu-bazes-modelis_galutinis.pdf. ASTA LESKAUSKAITĖ, VILIJA RAGAIŠIENĖ. Danguolės Mikulėnienės mokslinės veiklos metmenys 241