Prielinksnio tarp konstrukcijos administracinėje lietuvių kalboje

RASUOLĖ VLADARSKIENĖ Institut litevského jazyka ORCHID id: https://orcid.org/0000-0001-5725-7796 OBLASTI VĚDECKÉHO VÝZKUMU: normativní lingvistika, funkční stylistika, sociolingvistika. DOI: https://doi.org/10.35321/bkalba.2024.97.08 KONSTRUKCE S PŘEDLOŽKOU TARP V ADMINISTRATIVNÍ LITEVŠTINĚ KLÍČOVÁ SLOVA: předložka tarp, předložkové konstrukce, atributivní konstrukce, administrativní jazyk, syntax. ANOTACE Článek se zabývá užíváním předložky tarp v administrativní litevštině. Ačkoli tato předložka není příliš častá, určité pochybnosti o jejím užívání vznikly vlivem angličtiny, který se projevuje prostřednictvím překladů dokumentů institucí EU. Výzkum ukázal, že konstrukce s touto předložkou se v dokumentech z počátku 21. století vyskytují častěji. Jejich užívání závisí na poměrně přesně vymezeném významu určitého omezení, přítomnosti uprostřed něčeho či vzájemných vztahů; na tom jsou založena také normativní doporučení. Pro administrativní jazyk jsou charakterističtější atributivní konstrukce a jejich užívání souvisí také se schopností řídícího podstatného jména pojit se s konstrukcemi s předložkou tarp. ABSTRAKT Článek analyzuje užívání předložky tarp v administrativním litevském jazyce. Ačkoli tato předložka není běžná, vlivem angličtiny, který se projevuje v překladech dokumentů institucí EU, se objevily určité pochybnosti o jejím užívání. Výzkum ukázal, že konstrukce s touto předložkou se v dokumentech začaly častěji vyskytovat od počátku 21st. století. Jejich užívání závisí na poměrně přesně vymezeném významu určitého omezení, přítomnosti uprostřed něčeho nebo vzájemných vztahů; o tento význam se opírají také normativní doporučení. Pro administrativní jazyk jsou příznačnější atributivní konstrukce a jejich užívání souvisí rovněž se schopností řídícího podstatného jména pojit se s konstrukcemi s předložkou tarp. 160 BENDRINĖ KALBA | 97 ÚVOD Jazykové změny jsou nejzřetelnější v rychlých proměnách slovní zásoby, zatímco ostatní jazykové roviny se mění mnohem pomaleji. Změny syntaktických jevů se projeví až při srovnávání textů vytvořených v různých stoletích. Při hodnocení vlivu globalizace na jazyk na počátku 21. století stojí za to prozkoumat zvláštnosti fungování předložek v současném jazyce. Tentokrát podrobnější zkoumání užívání předložky tarp v administrativním litevském jazyce podnítili překladatelé institucí Evropské unie (EU), kteří v překladech dokumentů EU zaznamenali možný vliv angličtiny na užívání této předložky. Článek proto podrobněji hodnotí zvláštnosti užívání konstrukcí s předložkou tarp v administrativním litevském jazyce. Předložka tarp je sekundární a nepříliš častá. Podrobný popis užívání předložek v litevštině na počátku 20. století podal Jonas Jablonskis (1928) v knize „Pády a předložky. Jejich užívání v našem jazyce“. Při přípravě pozdějších gramatických popisů a slovníků i při zkoumání užívání předložek v litevštině se vycházelo z poznatků tohoto jazykovědce, které byly rozšiřovány a zpřesňovány. Protože tato předložka není příliš častá, ani otázky vhodnosti jejího užívání ve spisovném jazyce obecně nejsou četné; snad proto jí jazykovědci věnovali poměrně malou pozornost. Cílem článku je po probrání sémantiky konstrukcí s předložkou tarp, jak ji zachycují litevské slovníky a další jazykovědné publikace, a doporučení k užívání tarp v publikacích stanovujících jazykovou normu objasnit zvláštnosti užívání konstrukcí s touto předložkou v administrativním litevském jazyce. K dosažení cíle článku byly stanoveny tyto úkoly: po přehledu popisů předložky tarp v litevských slovnících a dalších jazykovědných publikacích objasnit sémantiku této předložky; prozkoumat doporučení týkající se užívání tarp v publikacích stanovujících jazykovou normu i důvody, o něž se tato doporučení opírají; pomocí sémantické, syntaktické a kvantitativní analýzy objasnit změny v užívání konstrukcí s předložkou tarp, jejich sémantické zvláštnosti a doporučení pro jejich užívání. Metody výzkumu – sémantická, syntaktická a kvantitativní analýza. Zdroje výzkumu – právní předpisy a další dokumenty zveřejněné v Registru právních předpisů (dále jen TAR) a litevské překlady dokumentů zveřejněných na právním portálu Evropské unie EUR-lex. Zkoumáno bylo užívání v posledních pěti letech (2018–2023); pro získání celkového přehledu byl využit také Korpus současné litevštiny (dále jen DLKT). RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Prielinksnio tarp konstrukcijos administracinėje lietuvių kalboje 161 Aktuálnost výzkumu dokládá potřeba objasnit změny v současném administrativním jazyce, který je ovlivňován jazykem překladů dokumentů EU. 1. VÝZNAMY PŘEDLOŽKY TARP V LITEVSKÝCH SLOVNÍCÍCH A JINÝCH JAZYKOVÝCH PUBLIKACÍCH V litevských mluvnicích (LKG III, DLKG) jsou konstrukce s předložkou tarp charakterizovány jako konstrukce, které mohou vstupovat do slovesných spojení a označovat místo, časové rozmezí a objekt; LKG zvlášť pojednává o jmenných spojeních s konstrukcemi s předložkou tarp. Konstrukce s názvy dějů (včetně těch s předložkami) podrobně analyzoval Jurgis Pakerys (2006), synonymní možnosti předložkových konstrukcí důkladně rozebírala Elena Valiulytė (1998). Konkrétně a přesně jsou významy předložky tarp popsány v LKŽₑ a DLKŽ₈ₑ. V obou slovnících se rozlišuje 8 významů této předložky. V DLKŽ₈ₑ se uvádí, že předložka tarp se užívá k označení: 1. místa ohraničeného dvěma objekty: Postavil židli mezi skříň a okno. Cesta mezi Vilniusem a Kaunasem. Stojí mezi dveřmi (ve dveřích). 2. místa uvnitř mnoha stejnorodých věcí, obklopeného jimi: Loď uvízla mezi ledovými krami. Žijeme mezi lesy. 3. času ohraničeného dvěma okamžiky: Mezi první a třetí hodinou v noci. 4. mezí možných odchylek: Jejich počet kolísá mezi pěti a deseti. 5. vztahů podobnosti, rozdílu, protikladu aj.: Mezi nimi je mnoho společného. Mír mezi národy. 6. vzájemného jednání: Poradili se mezi sebou. Mezi námi řečeno. Mezi nimi vznikl spor. 7. účastníků rozdělování: Rozdělit majetek mezi dědice. 8. osob, s nimiž se udržují trvalé kontakty: Žije mezi umělci. Pohybuje se mezi novináři. Podobné významy se rozlišují také v LKŽₑ; uvádí se zde, že konstrukce s předložkou tarp mohou označovat přítomnost či děj probíhající na místě ohraničeném nějakými objekty; stejnorodé věci nebo osoby, v jejichž obklopení se děj odehrává; vztahy přátelství; skupinu věcí či osob, z níž něco v určitém ohledu vyčnívá; osoby, které jsou ve vzájemném vztahu; srovnávané osoby, věci či jevy; meze možných krajností; časový úsek. Podobné, avšak obecněji formulované významy zkoumané předložky rozlišuje také Jonas Šukys (1998: 512–517). Lingvista uvádí, že konstrukce tří významů – místa, času a množství – souvisejí s ohraničením; méně často se vyskytuje zvláštní význam způsobu (např. psát do závorek), konstrukce mohou rovněž označovat objekty, mezi nimiž existuje nesoulad 162 BENDRINĖ KALBA | 97 nebo komunikace, přičemž předložkové konstrukce všech významů, které charakterizují podstatné jméno, se stávají příznakovými. Ještě systematičtěji jsou významy předložky tarp uvedeny v KP S2 (2003: 107). Rozlišují se 4 významy: místa, času, množství a objektu. Zvlášť jsou však popsány tři odstíny místního významu předložky: 1) mezi několika objekty (např. Postav židli mezi skříň a okno); 2) uprostřed něčeho (např. Život jsem strávil mezi knihami); 3) s odstínem společenství (např. Mezi shromážděnými vznikla nespokojenost); zdůrazňuje se, že čas vyjadřovaný předložkovou konstrukcí je ohraničen dvěma okamžiky, množství je rovněž omezeno určitou hodnotou a význam objektu je popsán jako význam vzájemných vztahů mezi objekty. Z uvedených popisů významů předložky tarp vyplývá, že tato předložka v litevštině nejčastěji označuje různé okolnosti ohraničené určitými veličinami nebo vyjadřující obklopení, stejně jako objekt vyjadřující vzájemné vztahy. Charakteristickými sémy této předložky jsou ‚určité ohraničení‘, ‚obklopení‘ či ‚vzájemné vztahy‘. Podle J. Šukyse (1998: 512) „[O]becný význam předložky tarp spočívá v tom, že něco je ohraničeno či obklopeno něčím. Ve spojení s genitivem a slovem, které tuto konstrukci řídí, tarp nabývá konkrétnějších významů.“ Toto zobecnění lze ještě upřesnit tím, že konstrukce se zkoumanou předložkou se užívají pouze tehdy, je-li třeba označit souvislost či interakci mezi dvěma nebo více objekty. 2. DOPORUČENÍ K UŽÍVÁNÍ KONSTRUKCÍ S PŘEDLOŽKOU TARP Na základě vývoje kodifikace předložek uvedeného v části „Jazyková doporučení“ na webu „E. kalbos“ (KPₑ) lze konstatovat, že první opravy konstrukcí s předložkou tarp vyšly v KPP₂ (1985). Současná doporučení jsou nejjasněji formulována v KP S2 (2003: 109), kde jsou uvedena tři slovesa, s nimiž se konstrukce s předložkou tarp nedoporučují užívat k vyjádření objektu: išsiskirti tarp ko (= skirtis iš ko), např.: Zjevně chtěl mezi nimi (= z nich) vyniknout; rinktis tarp ko (= rinktis iš ko), např.: Bude třeba vybrat jeden z několika návrhů (= z několika návrhů); skirtis tarp ko (= skirtis iš ko), např.: Liší se mezi všemi (= ode všech). A skirstyti tarp ko se hodnotí jako konstrukce, jíž je vhodné se vyhnout, např.: Začala se rozdělovat pomoc mezi postižené obyvatele (– postiženým obyvatelům). Vzhledem k tomu, že jedním z autorů citované příručky je J. Šukys, není vůbec překvapivé, že podobné RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Prielinksnio tarp konstrukcijos administracinėje lietuvių kalboje 163 vartojimo rekomendacijos pateiktos ir šio kalbininko knygoje (Šukys 1998: 516). Tiesa, šiame leidinyje galima rasti ir daugiau taisymų, bet jie neaktualūs administracinės kalbos vartosenai. V KancKP nejsou uvedeny žádné opravy konstrukcí s předložkou tarp; zřejmě v době přípravy tohoto vydání1 nebyly v administrativním jazyce větší problémy s užíváním předložky tarp. Později překladatelé institucí EU zpochybnili vhodnost této předložky v názvech smluv a dohod, protože v ní spatřovali možný vliv angličtiny; konstrukce s předložkou tarp proto byla jako nežádoucí zařazena do AKA: „Uzavřena Smlouva o zřízení Evropského mechanismu stability mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Estonskou republikou, Irskem <...> a Finskou republikou (–Smlouva o zřízení Evropského mechanismu stability Belgického království, Spolkové republiky Německo, Estonské republiky, Irska <...> a Finské republiky); srov. angl. <...> the Treaty <...> between the Kingdom of Belgium, the Federal Republic of Germany, the Republic of Estonia, Ireland <...> and the Republic of Finland. V dokumentech upravujících jazyk právních předpisů EU se stanoví, že v záhlaví názvu dokumentu se nepřekládá jako smlouva mezi, nýbrž jako čí smlouva.“ Na základě doporučení již zmíněných jazykových příruček, formulovaných s přihlédnutím k významům předložky popsaným ve slovnících a k vyčleněným charakteristickým sémům, se i v AKA doporučovalo v určitých případech vyhýbat konstrukcím s předložkou tarp, např.: a) vyhýbat se užití k vyjádření směru, např.: Zaměstnanci, kteří dojíždějí za prací tarp Švedijos ir Danijos (–z Dánska do Švédska a ze Švédska do Dánska; do Švédska a do Dánska); Žádosti o proplacení výdajů na cesty tarp mezi třemi pracovišti Parlamentu (–na tři pracoviště) před zahájením služební cesty se podávají příslušnému útvaru sekretariátu; b) volba tarp se nedoporučuje, protože se tak posuzuje sloveso, od něhož je toto spojení odvozeno, např.: výběr druhého jazyka pasirinkimas tarp (=z) tří jazyků; Volba tarp (=z) domácími a dováženými výrobky není omezena a závisí pouze na obchodních úvahách. c) vyhýbat se užití v podstatném jmenném spojení výměna údajů tarp, např.: Výměna údajů o chybách v medikaci, které způsobují nežádoucí reakci, včetně výměny údajů tarp kompetentními orgány pro kontrolu léčiv a orgány odpovědnými za bezpečnost pacientů institucijų (–včetně výměny údajů mezi kompetentními orgány pro kontrolu léčiv a orgány odpovědnými za bezpečnost pacientů). 1 První vydání KancKP vyšlo v roce 1993. 164 BENDRINĖ KALBA | 97 Jak je tedy patrné, normativní doporučení vycházejí ze sémantiky předložky tarp a z možnosti tvořit konstrukce, které byly rozebrány v 1. kapitole; doporučuje se především opravit nesprávně označený objekt. V překladech dokumentů EU se objevují také konstrukce s pochybným významem místa (přesněji směru) se slovesy (važinėti, vežioti apod.) nebo atributivní konstrukce se stejným významovým odstínem. 3. ZVLÁŠTNOSTI UŽÍVÁNÍ KONSTRUKCÍ S PŘEDLOŽKOU TARP V ADMINISTRATIVNÍM JAZYCE V této kapitole jsou podrobněji analyzovány zvláštnosti užívání předložky tarp v administrativním jazyce, porovnávána různá období, pojednáno o četnosti užívání, určeno, které významy zkoumaných konstrukcí jsou pro administrativní jazyk charakteristické, objasněna struktura a sémantika atributivních konstrukcí a také jejich konkurence s jinými výrazovými prostředky. 3.1. Četnost a významy konstrukcí s předložkou tarp Údaje DLKT umožňují tvrdit, že konstrukce s předložkou tarp jsou častější v jiných oblastech užívání jazyka než v administrativním jazyce (viz tabulka 1). TABULKA 1. Užívání předložky tarp v DLKT Zdroj: http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas/advanced.search. Podle údajů DLKT se tedy tarp v publicistice užívá desetkrát častěji než v administrativní literatuře. Může to být dáno poměrně přísně vymezeným významem, který se nejčastěji hodí k označení konkrétních věcí; předložka tarp se pro obecné vyjadřování v administrativním jazyce příliš nehodí, ačkoli je velmi užitečná, když je třeba přesně vymezit místo děje. RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Prielinksnio tarp konstrukcijos administracinėje lietuvių kalboje 165 Jak již bylo uvedeno, užívání předložky tarp v administrativním jazyce na konci 20. století nezpůsobovalo větší problémy, a proto jsme se ve snaze zjistit, zda to kromě jiných příčin nemohlo být dáno jejím řídkým užíváním, pokusili stanovit četnost užívání této předložky. Za tímto účelem byly porovnány dokumenty zveřejněné v TAR v různých obdobích (viz tabulka 2). TABULKA 2. Užívání konstrukcí s předložkou tarp v dokumentech zveřejněných v TAR Datum přijetí dokumentu Počet zveřejněných dokumentů Dokumenty, v nichž byly užity konstrukce s předložkou tarp počet poměr, v% 1993-01-01–1997-12-31 18 135 1 590 8,8 2023-01-01–2023-09-01 18 018 3 665 20,3 Z údajů v tabulce 2 je patrné, že za přibližně 30 let se v administrativní litevštině počet konstrukcí s předložkou tarp zvýšil více než dvojnásobně. Jde samozřejmě pouze o přibližné údaje, protože se počítal počet dokumentů, nikoli výskyty (TAR je neuvádí), trend je však zcela zřetelný; lze tedy tvrdit, že se konstrukce s předložkou tarp na počátku 21. století užívají častěji než na konci 20. století. Jedním z důvodů nárůstu těchto konstrukcí může být také jejich sémantika, neboť v administrativním jazyce nejčastěji označují vzájemné působení či vazbu mezi objekty; počet takových regulovaných případů se výrazně zvýšil zejména poté, co Litva vstoupila do EU – v důsledku rozsáhlé spolupráce je nutné přesně stanovit a popsat vztahy mezi různými objekty či subjekty. K objasnění významů konstrukcí s předložkou tarp v současném administrativním litevském jazyce bylo zkoumáno užívání těchto konstrukcí v dokumentech zveřejněných v TAR, které byly přijaty v období od 2018-01-01 do 2023-09-012. Konstrukce s předložkou tarp byly užity v 32 057 dokumentech (v některých z nich i vícekrát). Aby se zjistila četnost jednotlivých významů konstrukcí s předložkou tarp, byly zkoumány výskyty těchto konstrukcí v 1 000 dokumentech zveřejněných v TAR (2023-06-14–2023-09-01) (viz tabulka 3). 2 U citovaných příkladů se uvádí datum zveřejnění v TAR, které může být i pozdější než datum přijetí dokumentu. 166 BENDRINĖ KALBA | 97 TABULKA 3. Významy konstrukcí s předložkou tarp v dokumentech zveřejněných v TAR Význa-my Ob-jekt Okolnosti Místní Časové Přívlastkové konstrukce Vysvětlující větné členy s konstrukcí mezi nimi Celkem Četnost Jedn. 370 207 51 1445 225 2298 Proc. 16 9 2 63 10 100 Z analyzovaných dokumentů vyplývá, že v administrativním jazyce mohou být konstrukce s předložkou tarp, které jsou součástí slovesných spojení, užívány v těchto významech: 1) objektový, např.: Rovněž se zprostředkovává mezi klientem a členy rodiny, příbuznými a přátelipři obnovování nebo udržování vztahů TAR, 2023-06-19, Nr. 12125; <...> společnost je malá, má omezené zdroje a nedostatek zaměstnanců, informace je třeba koordinovat mezisubjekty působícími v různých zemích <...> TAR, 2023-09-07, Nr. 17697; Obdobně lze tuto metodu použít i na ztrátu vzniklou z kontrolovaných transakcí, aby se rozdělila mezi spojené osoby, pokud by taková ztráta byla rozdělena také mezi nespojené osoby TAR, 2020-10-22, Nr. 21932. Z tabulky 3 vyplývá, že jde o poměrně typický význam pro administrativní jazyk; tyto případy představují přibližně 15% mezi ostatními významy předložkových konstrukcí; 2) místní, např.: Mezi číslem bodu a podbodua za číslem podbodu se píšou tečky TAR, 2023-05-15, Nr. 9138; Podle čl. 10 odst. 5 bodu 4 zákona Litevské republiky o půdě se státní pozemky prodávají bez dražby, pokud jsou vklíněny mezi soukromé pozemkya nepřesahují velikost stanovenou vládou, vlastníkům těchto pozemků TAR, 2022-12-23, Nr. 26536; Ve městě Telšiai je zaznamenána nejnižší míra nezaměstnanosti mezi zkoumanými územími, takže lze říci, že ve městě jsou vytvořeny poměrně příznivé podmínky pro práci <...> TAR, 2023-09-07, Nr. 17729. Konstrukce vyjadřující místní okolnost představují přibližně 9% případů užití (viz tabulku 3); 3) časový, např.: Mezi zasedáními Seimasumá v naléhavých případech právo takové rozhodnutí přijmout prezident republiky a zároveň svolat mimořádné zasedání Seimasu k projednání této otázky TAR, 2022-12-23, Nr. 26607; Mezi schůzemilze projednávat běžné otázky a vyjadřovat stanoviska členů komise RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Prielinksnio tarp konstrukcijos administracinėje lietuvių kalboje 167 zasílány elektronickou poštou TAR, 2022-05-02, č. 9115, takových případů užití bylo nalezeno nejméně, pouze přibližně 2% (viz tabulku 3). Konstrukce s předložkou tarp v těchto významech, které charakterizují podstatná jména, se stávají přívlastečnými; jejich specifikům v administrativním jazyce se věnují následující pododdíly. Tento význam je pro administrativní jazyk nejcharakterističtější, případy jeho užití tvoří přibližně 63% (viz tabulku 3). Jde o rys administrativního jazyka daný specifiky této oblasti užívání: administrativní jazyk se vyznačuje vyjadřováním pomocí podstatných jmen, protože je často třeba popisovat nikoli konkrétní, nýbrž zobecněné regulované činnosti nebo jejich okolnosti. Pro administrativní jazyk jsou zvláště typické vysvětlující větné členy s uvozovacím výrazem tarp jų, jde o standardní formulaci, která umožňuje upřesnit rozsah popisovaného pojmu. Tvoří přibližně 10% zkoumaných případů užití (viz tabulku 3), např.: Zaměstnancům správy obce (včetně dělníků) lze s ohledem na složitost, rozsah a povahu vykonávaných funkcí nebo úkolů přiznat tyto příplatky TAR, 2023-01-11, č. 505; Organizátor nákupu musí v žádosti–zadání uvést: <...> požadavky na kvalifikaci dodavatelů, včetně požadavky na jednotlivé dodavatele, kteří předkládají společnou žádost nebo nabídku <...> TAR, 2023-01-13, č. 685. TAR dokumentuose nenorminio tarp vartojimo veiksmažodiniuose junginiuose atvejų rasta vos keletas, pvz.: <...> reorganizavimo tikslas – gerinti biudžetinės įstaigos veiklos ir valdymo efektyvumą, administravimą ir atliekamų paslaugų kokybę, racionaliai paskirstyti tarp įstaigų funkcijas (–funkcijas įstaigoms) <...> TAR, 2020-01-31, Nr. 2157; <...> nebuvo nustatyta, kaip bendro naudojimo dalis turi būti paskirstyta tarp bendraturčių (–bendraturčiams), sudarant galimybę pastariesiems ją išsipirkti TAR, 2022-12-29, Nr. 27194; Gabus mokinys – asmuo, besimokantis bendrojo ugdymo mokykloje, talentingas, motyvuotas, turintis ypatingų gebėjimų ir išsiskiriantis savo pasiekimais tarp (=iš) panašios patirties ir aplinkos bendraamžių respublikos ar tarptautinėse olimpiadose TAR, 2023-09-01, Nr. 17253. 3.2. Struktura a sémantika určovacích konstrukcí Předložka tarp se v administrativním jazyce vyznačuje tím, že více než polovinu případů jejího užití (63%) tvoří přívlastečné konstrukce, tj. konstrukce charakterizující podstatná jména. Podstatná jména ve spojeních s konstrukcemi s předložkou tarp se skládají z hlavního členu, předložky tarp a závislého členu, např. spolupráce mezi odděleními. Závislý člen musí být buď v genitivu plurálu 168 BENDRINĖ KALBA | 97 (např.: vzdálenost mezi budovami, rozpory mezi důkazy, souvislost mezi jevy), nebo musí spojka a spojovat dvě či více slov nebo slovních spojení označujících vzájemně působící objekty (např.: spor mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem, rozdíl mezi zbožím a službami, souvislost mezi činností osoby, zdravím, kvalitou života a přirozenou povahou). Sémantika přívlastečných konstrukcí souvisí s významem sloves, od nichž jsou odvozena hlavní slova těchto konstrukcí. Při posuzování normativnosti takových konstrukcí se přihlíží k valenčním vlastnostem základových slov podstatných jmen. DLKG (2006: 519) uvádí, že v substantivních spojeních „[P]ředložky s genitivem se pojí s podstatnými jmény odvozenými od sloves, která řídí odpovídající konstrukci <...> <...>; přídavných jmen <...>.“ Příklad uvedený v LKG III (1976: 216), spolupráce mezi spisovatelem a překladatelem (srov. spisovatel a překladatel spolupracují), však ukazuje, že při převodu slovesného spojení na substantivní jsou možné určité odchylky od obvyklého řízení. Za účelem zjištění četnosti přívlastečných konstrukcí s předložkou tarp byly zkoumány případy jejich užití v 1 000 dokumentech zveřejněných v TAR (2023-06-14–2023-09-01). Ve zkoumaných dokumentech bylo nalezeno 1 445 přívlastečných konstrukcí s předložkou tarp. Tabulka 4 uvádí slova, s nimiž se v dokumentech zveřejněných v TAR nejčastěji tvoří přívlastečné konstrukce, tj. jejichž četnost užití přesahuje 1%. TABULKA 4. Slova, s nimiž se nejčastěji tvoří přívlastečné konstrukce s předložkou tarp v dokumentech zveřejněných v TAR Poř. č. | Hlavní člen konstrukce | Počet případů užití | Četnost užití,% | 1. | vzdálenost | 58 | 4 | 2. | spolupráce | 42 | 3 | 3. | spor | 156 | 10 | 4. | rozpor | 38 | 2 | 5. | rozdělení | 113 | 8 | 6. | vztah | 136 | 9 | 7. | poměr | 61 | 4 | 8. | smlouva | 217 | 15 | 9. | rozdíl | 82 | 6 | 10. | ostatní slova | 542 | 39 | Celkem | 1445 | 100 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Prielinksnio tarp konstrukcijos administracinėje lietuvių kalboje 169 Jak je patrné z tabulky 4, nejvíce přívlastkových konstrukcí se tvoří se slovy smlouva a spor, protože tato slova označují důležité pojmy často užívané v administrativní oblasti. V dokumentech zveřejněných v TAR má většina přívlastkových konstrukcí významový odstín objektu: z 9 slov, s nimiž se tvoří nejčastější přívlastecké konstrukce (tabulka 4), se dokonce s 8 tvoří konstrukce s významovým odstínem objektu, např.: Všechny spory mezi stranami týkající se plnění Smlouvy se řeší konzultacemi a jednáním v dobré víře TAR, 2023-06-26; V případě rozporu mezi dvěma odbornými posudky měla být nařízena ekonomická expertiza, k tomu však nedošlo, což vedlo k nesprávnému zjištění okolností případu TAR, 2023-09-08, Nr. 17830; Shromážděné informace pomáhají pochopit, jak se utvářejí významové vztahy mezi dosavadními zkušenostmi žáka a nově nabytými zkušenostmi, zamyslet se nad průběhem učení i nad příčinami úspěchů a neúspěchů TAR, 2023-08-31, Nr. 17187. Nejčastějším základním členem těchto konstrukcí je slovesné podstatné jméno, např.: rozdíl mezi městem a venkovem TAR, propast mezi potřebami trhu práce a kvalifikací pracovní síly TAR, spolupráce mezi institucemi, organizacemi, státními a obecními orgány TAR, soulad mezi programy předškolního a předprimárního vzdělávání TAR, výměna údajů mezi osobou a celní správou TAR, nesoulad mezi transakční cenou a průměrnou tržní hodnotou majetku TAR, neshoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem TAR, obchod mezi zeměmi EU TAR, rozpor mezi údaji v jednotlivých účetních registrech TAR, vztahy mezi obyvateli a seniūnija TAR, poměr mezi žádostmi doporučenými a nedoporučenými k financování TAR, souvislost mezi produktivitou zaměstnanců a mzdami TAR, transakce mezi stranami TAR, interakce mezi soukromým a veřejným sektorem TAR, tok materiálů proud mezi různými úrovněmi systému TAR, spojení mezi centrem okresu a odlehlejšími místy TAR, písemná dohoda mezi institucemi TAR, mírová smlouva mezi dvěma soukromými subjekty TAR, zprostředkování mezi osobou a jejím okolím TAR. Méně často se vyskytují konstrukce, které podstatné jméno charakterizují z hlediska místa nebo času, např.: <...> minimální vzdálenost mezi budovami musí být nejméně 10 m TAR, 2022-12-08, Nr. 25108; <...> mezery mezi tyčemi nesmějí být větší než 20 mm TAR, 2023-06-23; Je-li stížnost podána Seimasu, do lhůty pro vyřízení stížnosti se nezapočítává doba mezi schůzemi Seimasu TAR, 2023-01-04, Nr. 157; Období mezi výkazy je období od uvedení automatu pro obchod nebo poskytování služeb do provozu a provedení všech přípravných úkonů 170 BENDRINĖ KALBA | 97 až do okamžiku provedení <...> před vytištěním (zapsáním) dalšího výkazu nebo před dalším zaznamenáním údajů měřidel TAR, 2023-06-27. V dokumentech EU vynikají přívlastecké konstrukce s předložkou mezi, jejichž základním členem je mezinárodní slovo; je pravděpodobné, že užívání těchto konstrukcí podporuje také vliv angličtiny, např.: Informace o plnění rozpočtu programu „Horizont Evropa“, včetně informací o COST, <...> a také finanční rovnováhu mezi Unií a všemi přidruženými zeměmi (srov. angl. financial balances between the Union and all associated countries) OL L 167I, 2021-05-12, p. 1–80; Konečně by mohl vzniknout přeshraniční dialog mezi různými národními fóry, podporovaný Evropskou komisí (srov. angl. dialogue between different national forums), aby se sdílely osvědčené zkušenosti s podporou předávání podniků v členských státech EU OL C 486, 2022-12-21, p. 9–14; <...> použití těchto opatření nesmí znamenat svévolnou nebo neodůvodněnou diskriminaci mezi stranami (srov. angl. discrimination between the Parties), mezi nimiž převažují podobné podmínky OL L 11, 2018-01-14, p. 23–1079; <...> těmito [doporučeními] se má podporovat koordinace opatření mezi členskými státy (srov. angl. coordination of measures between Member States) OL L 314, 2022-12-06, p. 26–63. Lze uvést i další mezinárodní slova, která se užívají s předložkou mezi. Významový odstín objektu mají tyto konstrukce: distance mezi soudními orgány a ostatními složkami státní moci EUR-lex, extradice mezi členskými státy EUR-lex, bezpečný komunikační kanál mezi centrálním systémem ETIAS a centrálním systémem AIS EUR-lex, kolize mezi pravidly Evropské unie a vnitrostátními pravidly EUR-lex, ozbrojený konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem kvůli Náhornímu Karabachu EUR-lex, komunikace mezi všemi zaměstnanci podniku EUR-lex, komunikování mezi orgány na celostátní a místní úrovni EUR-lex, konzultace mezi příslušnými orgány EUR-lex, vedoucí postavení mezi sousedními zeměmi EUR-lex, konkurence mezi přístavy a provozovateli námořní dopravy EUR-lex, kontakty mezi členy EUR-lex, smlouvy mezi vývozci a jejich dodavateli EUR-lex, migrace mezi zeměmi EU EUR-lex, soudní řízení mezi orgánem a odvolatelkou EUR-lex, rotace mezi skupinami EUR-lex, synergie mezi civilním a obranným výzkumem EUR-lex. Významový odstín místního a časového určení mají tyto konstrukce: silniční infrastruktura mezi Unií a Tureckem EUR-lex, přeprava RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Prielinksnio tarp konstrukcijos administracinėje lietuvių kalboje 171 mezi Tureckem a severovýchodní Asií EUR-lex, období mezi datem ukončení opce a datem sestavení výkazů EUR-lex. Důvodů, proč se v těchto případech používá předložka mezi, může být více. Zaprvé jde o to, že české ekvivalenty těchto mezinárodních slov mohou navázat konstrukci s předložkou mezi: srov. vzdálenost / distanc mezi, komunikace / komunikování mezi, spor / konflikt mezi, rovnováha / balanc mezi, vztahy / kontakty mezi. Dalším důvodem je, že ne všechna mezinárodní slova mají české ekvivalenty; v takových případech se volba předložky mezi řídí slučitelností významů předložky a mezinárodního slova, když chceme charakterizovat objekt a zdůraznit odstín vzájemných vztahů, např.: kanál mezi, migrace mezi, rotace mezi, synergie mezi. 3.3. Konkurence konstrukcí s předložkou mezi s jinými spojeními J. Šukys v některých případech doporučoval upřednostnit nikoli konstrukce s předložkou mezi, ale jiné vyjádření: „Způsob děje bychom neměli vyjadřovat tam, kde je účelnější zdůraznit subjekty, např.: Nájemní smlouva byla podepsána mezi zástupcem společnosti a rektorem univerzity (– smlouvu podepsali <...> zástupce a <...> rektor) (Šukys 1998: 515). Je pravda, že takové opravy se do KancKP nedostaly. V něm se však místo meziměstské smlouvy navrhuje používat smlouvu mezi městy nebo smlouvu měst, místo mezibankovní smlouvy – smlouvu mezi bankami nebo smlouvu bank. KancKP tedy užívání spojení smlouva mezi odůvodňuje jako variantu doporučovanou v administrativním jazyce vedle genitivního spojení. Později však Pranas Kniūkšta (2005: 160–162) při popisu variant spojení se slovy smlouva a dohoda konstrukci s předložkou mezi neuvádí.“ Jinak je toto spojení hodnoceno v AKA (viz také kapitolu 2). Tam se uvádí, že v názvech dokumentů je spojení smlouva mezi nevhodné; tento předložkový výraz není vhodný ani pro označení smluvních stran (mimo název dokumentu), které se uvádějí v genitivu, např.: Příjmy podle dohody o spolupráci smlouva mezi Švýcarskem a Evropským společenstvím pro atomovou energii (=Dohoda o spolupráci mezi Švýcarskem a Evropským společenstvím pro atomovou energii). V citované publikaci se doporučuje vyhnout se předložce mezi i při tvorbě názvů dohod a upřednostnit genitivní spojení: V Schengenu podepsaná Dohoda mezi státy Beneluxské hospodářské unie, vládou Spolkové republiky Něm 172 BENDRINĖ KALBA | 97 ecka a vládou Francouzské republiky o postupném zrušení kontrol na jejich společných hranicích (– Dohoda mezi vládami států Beneluxské hospodářské unie, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném zrušení kontrol na jejich společných hranicích). Někdy by bylo vhodnější nahradit konstrukci s předložkou mezi genitivním spojením kvůli plynulosti věty a větší syntaktické jednoznačnosti, zvláště když se střetávají dvě předložkové konstrukce řízené týmž hlavním členem, např.: Rád bych dodal, že podle mého názoru je tato situace podobná diskusi mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o tom, jaké změny jsou nutné (srov. diskusi zaměstnavatele a zaměstnance o tom, jaké změny jsou nutné) 62017CC0041, 2018-04-26. Konstrukce s předložkou mezi je však výhodnější, je-li její závislý člen rozvitý nebo má-li hlavní člen shodné či neshodné přívlastky, např.: Kromě toho by měl být v souvislosti s obchodními jednáními veden oficiální dialog založený na zapojení mezi odpovědnými vnitrostátními orgány a místními a regionálními orgány OL C 461, 2018-12-21, s. 5–15; <...> stanoví jakékoli jiné okolnosti, které mohou vést ke skutečnému nebo potenciálnímu střetu zájmů mezi osobami uvedenými v čl. 8 odst. 4 nařízení (EU) 2020/1503 OL L 287, 2022-11-08, s. 1–4; Plně liberalizovaný a dobře fungující maloobchodní trh s elektřinou by podpořil cenovou i necenovou konkurenci mezi stávajícími dodavateli a podnítil vstup nových účastníků na trh, čímž by spotřebitelům poskytl větší možnost výběru a lépe uspokojil jejich potřeby OL L 158, 2019-06-14, s. 125–199. Konstrukce s předložkou mezi není vhodná, označuje-li se jednostranná, nikoli vzájemná interakce, např.: <...> je důležité zajistit, aby migrace mezi jižními sousedními zeměmi a Evropou (– z jižních sousedních zemí do Evropy) probíhala řádně a byla řízena na základě zásad solidarity, rovnováhy a sdílené odpovědnosti, a současně se bojovalo proti převaděčství a obchodování s lidmi OL C 125, 2023-04-05, s. 154–165. ZÁVĚRY Podle popisů ve slovnících, gramatikách a dalších jazykových příručkách je obecný význam předložky tarp „být něčím ohraničen či obklopen“ a označuje vzájemné vztahy mezi objekty. Konstrukce s touto předložkou se užívají, je-li třeba vyjádřit spojení či vztahy mezi dvěma nebo více objekty, stejně jako ohraničený čas či místo nebo polohu uvnitř něčeho. RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Prielinksnio tarp konstrukcijos administracinėje lietuvių kalboje 173 Normativní doporučení vycházejí ze sémantiky předložky tarp a z možností tvořit konstrukce; doporučuje se především opravit nesprávně označený objekt. V překladech dokumentů EU se objevují také konstrukce s pochybným významem místa (přesněji směru) se slovesy (važinėti, vežioti apod.) nebo přívlastkové konstrukce se stejným významovým odstínem. S ohledem na objasněnou sémantiku předložky je třeba upozornit, že konstrukce s tarp nejsou vhodné k označení jednostranného, nikoli vzájemného (vícestranného) působení mezi objekty. Výzkum ukázal, že za přibližně 30 let se v administrativní litevštině počet konstrukcí s předložkou tarp zvýšil více než dvojnásobně. Jedním z důvodů tohoto nárůstu může být skutečnost, že specifika administrativního jazyka vedou k využívání těchto konstrukcí k vyjádření vzájemného působení či propojení objektů, neboť v podmínkách široké spolupráce je často třeba přesně stanovit a popsat vztahy mezi různými regulovanými objekty nebo subjekty. Z užívání zkoumaných konstrukcí s předložkou tarp vyplývá, že více než polovinu případů (přibližně 63%) tvoří přívlastkové konstrukce, protože administrativní jazyk často vyžaduje jmenné vyjádření k popisu zobecněných regulovaných činností. Konstrukce s tarp mohou rovněž vyjadřovat význam objektu, méně často místa a času. Pro administrativní jazyk jsou velmi typické vysvětlující větné členy s uvozovacím výrazem tarp jų („mimo jiné“); jde o ustálenou formulaci umožňující upřesnit rozsah popisovaného pojmu. Konstrukce s předložkou tarp mohou konkurovat i jiným prostředkům vyjadřování, zejména genitivním spojením; v zájmu srozumitelnosti a plynulosti je vhodné vyhnout se tomu, aby byl jeden podstatný jmenný výraz určován dvěma konstrukcemi s různými předložkami. V 21. století se v administrativní litevštině konstrukce s předložkou tarp rozšířily díky tomu, že umožňují přesněji vyjádřit různé významové odstíny vzájemných vztahů, zejména odstíny významu objektu v přívlastkových konstrukcích. ŠALTINIAI AKA – Administracinės kalbos aktualijos, sud. L. Murinienė, R. Vladarskienė, 2014. Prieiga internete: https://administracinekalba.lki.lt/index.php?meniu= pradinis. EUR-lex – Europos Sąjungos teisės aktų ir kitų viešų dokumentų bazė „EUR-lex“. Prieiga internete: http://eur-lex.europa.eu/lt/index.htm. 174 BENDRINĖ KALBA | 97 KancKP 2021 – Kanceliarinės kalbos patarimai (internetinis leidimas), sud. Pranas Kniūkšta, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://kanceliariniaipatarimai.lki.lt/. DLKT – Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas. Prieiga internete: http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas/. TAR – Lietuvos Respublikos teisės aktų registras. Prieiga internete: https://www.e-tar.lt/portal/lt/index. LITERATŪRA DLKG 2006 – Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, red. V. Ambrazas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras. DLKŽ8e – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas (internetinis), vyr. red. S. Keinys, 8-as patais. ir papild. leid., Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2021. Prieiga internete: https://ekalba.lt/dabartines-lietuviu-kalbos-zodynas/. Jablonskis Jonas 1928: Rygiškių Jono „Linksniai ir prielinksniai. Jų vartojimas mūsų kalboje“, Kaunas: „Sakalo“ B-vės leidinys. Kniūkšta Pranas 2005: Administracinė kalba ir jos vartosena, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. KPe – Kalbos patarimai. Prieiga internete: https://ekalba.lt/kalbos-patarimai/. KPP2 – Kalbos praktikos patarimai, sud. Aldonas Pupkis, vyr. red. Z. Zinkevičius, 2-as patais. ir papild. leidimas, Vilnius: Mokslas, 1985. KP S2 – Kalbos patarimai 2: Sintaksė: Prielinksnių ir polinksnių vartojimas (S2), sud. R. Miliūnaitė, teksto aut. Aldonas Pupkis, Jonas Šukys, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2003. LKG III – Lietuvių kalbos gramatika 3: Sintaksė, vyr. red. K. Ulvydas, V. Ambrazas, A. Valeckienė, Vilnius: Mokslas, 1976. LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas, 1–20 (1941–2002), red. kolegija G. Naktinienė, J. Paulauskas, R. Petrokienė, V. Vitkauskas, J. Zabarskaitė, vyr. red. G. Naktinienė, e. variantas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2008 (atnaujinta versija, 2018). Prieiga internete: https://ekalba.lt/lietuviu-kalbos-zodynas. Pakerys Jurgis 2006: Veiksmo pavadinimo konstrukcija lietuvių kalbos gramatikoje. – Daiktavardinio junginio tyrimai, red. Axel Holvoet, Rolandas Mikulskas, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla. Šukys Jonas 1998: Lietuvių kalbos linksniai ir prielinksniai: vartosena ir normos, Kaunas: Šviesa. Valiulytė Elena 1998: Dabartinės lietuvių kalbos sintaksiniai sinonimai, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Gauta 2023-12-15 Priimta 2024-03-09 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Prielinksnio tarp konstrukcijos administracinėje lietuvių kalboje 175 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ CONSTRUCTIONS WITH PREPOSITION TARP IN ADMINISTRATIVE LITHUANIAN LANGUAGE S u m m a r y The article examines the peculiarities of using constructions with the preposition tarp in the administrative Lithuanian language. The aim of the article is to discuss the semantics of constructions with the preposition tarp, as revealed in Lithuanian dictionaries and other language publications, as well as the recommendations regarding the usage of tarp in normative language publications, in order to clarify the specificities of using these prepositional constructions in the administrative Lithuanian language. The sources of the research include legal acts and other documents published in the Register of Legal Acts and the Lithuanian translations of documents available on the official website of the EU law Eur-lex. The usage from the last five years (2018–2023) is investigated. Referring to the descriptions from dictionaries, grammars and other language publications, the general meaning of the preposition tarp implies limitation, presence between something or relationship between objects. Constructions with this preposition are used when it is necessary to denote a connection or relationships between two or more objects. Normative recommendations are based on the semantics of the preposition tarp and the capacity to form constructions; most recommendations focus on correcting an improperly modified object. The translations of documents from the EU institutions also include questionable constructions with verbs (važinėti, vežioti, etc.) expressing place (to be more precise, direction) or attributive constructions with a similar shade of meaning. The research revealed that over approximately 30 years, the usage of constructions with the preposition tarp has more than doubled in the administrative Lithuanian language. The analysed usage of constructions with the preposition tarp suggests that attributive constructions make up more than half of the cases. This is because noun expression is characteristic of administrative language, as it is often required to describe not specific but generalized actions, which are being regulated. Additionally, tarp is used in the meaning of place, time, and object. Explanatory parts of the sentence introduced by the words tarp jų are especially common in administrative language; it is a standard formulation that allows us to clarify the scope of the concept being described. Constructions with the preposition tarp can compete with other forms of expression, especially with genitive constructions. Which of the competing constructions is selected depends on whether the phrase is not the title of a document 176 BENDRINĖ KALBA | 97 ment and what the sentence structure is. To ensure clarity and fluency, it is advisable to avoid modifying a single noun with two different prepositional constructions. KEYWORDS: preposition tarp, prepositional constructions, attributive constructions, administrative language, syntax. RASUOLĖ VLADARSKIENĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] RASUOLĖ VLADARSKIENĖ PRIELINKSNIO TARP KONSTRUKCIJOS ADMINISTRACINĖJE LIETUVIŲ KALBOJE Santrauka Straipsnyje nagrinėjami prielinksnio tarp konstrukcijų vartojimo ypatumai administracinėje lietuvių kalboje. Straipsnio tikslas – aptarus prielinksnio tarp konstrukcijų semantiką, atskleistą lietuvių kalbos žodynuose bei kituose kalbos leidiniuose, ir rekomendacijas dėl tarp vartosenos kalbos norminamuosiuose leidiniuose išsiaiškinti šio prielinksnio konstrukcijų vartojimo savitumą administracinėje lietuvių kalboje. Tyrimo šaltiniai – teisės aktai ir kiti dokumentai, paskelbti Teisės aktų registre, ir Europos Sąjungos teisės portale EUR-lex paskelbti dokumentų lietuviški vertimai. Tirta pastarųjų penkerių (2018–2023) metų vartosena. Remiantis žodynų, gramatikų ir kitų kalbos leidinių aprašais, bendroji prielinksnio tarp reikšmė – buvimas ribojamam, supamam ko nors, objektų tarpusavio santykių reiškimas. Šio prielinksnio konstrukcijos vartojamos tada, kai reikia pažymėti dviejų ar daugiau objektų sąsają ar santykius. Norminamosios rekomendacijos paremtos prielinksnio tarp semantika ir galimybe sudaryti konstrukcijas, daugiausia rekomenduojama taisyti netinkamai žymimą objektą. ES dokumentų vertimuose atsiranda ir abejotinos vietos (tiksliau, krypties) reikšmės konstrukcijų su veiksmažodžiais (važinėti, vežioti ir pan.) ar tokį pat reikšmės atspalvį turinčių pažymimųjų konstrukcijų. Atlikus tyrimą paaiškėjo, kad maždaug per 30 metų administracinėje lietuvių kalboje prielinksnio tarp konstrukcijų padaugėjo daugiau nei du kartus. Iš tirtos prielinksnio tarp konstrukcijų vartosenos matyti, kad daugiau kaip pusę pavartojimo atvejų sudaro pažymimosios konstrukcijos, administracinėje kalboje daikta- RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Prielinksnio tarp konstrukcijos administracinėje lietuvių kalboje 177 vardinė raiška dažnai reikalinga apibendrintiems reglamentuojamiems veiksmams apibūdinti. Taip pat tarp vartojamas vietos, laiko ir objekto reikšme. Administracinei kalbai itin būdingos aiškinamosios sakinio dalys su įvadiniais žodžiais tarp jų, tai standartinė formuluotė, leidžianti patikslinti apibūdinamos sąvokos apimtį. Prielinksnio tarp konstrukcijos gali konkuruoti su kitokia raiška, ypač su kilmininko junginiais. Vienas iš konkurentų gali būti pasirenkamas atsižvelgiant į tai, ar junginys yra dokumento pavadinimas, taip pat į sakinio struktūrą, o siekiant aiškumo ir sklandumo, derėtų vengti vieną daiktavardį apibūdinti dviem skirtingų prielinksnių konstrukcijomis. ESMINIAI ŽODŽIAI: prielinksnis tarp, prielinksninės konstrukcijos, pažymimosios konstrukcijos, administracinė kalba, sintaksė. RASUOLĖ VLADARSKIENĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] 178 BENDRINĖ KALBA | 97