Frazeologizmai „Lietuvių kalbos žodyne“

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, IV LIETUVOS TSR MOKSLŲ AKADEMIJA FRAZÉMY V „LITEVSKÉM SLOVNÍKU“ Z. JONIKAITĖ Ve všech jazycích existuje mnoho ustálených slovních spojení, jejichž sémantický význam buď vůbec nezávisí na významech slov, z nichž se skládají, nebo s nimi souvisí pouze potenciálně. Tato slovní spojení se nazývají frazeologická spojení, frazeologické jednotky nebo frazémy. Frazémy se začaly zkoumat teprve nedávno a samostatný lingvistický obor, který se jimi zabývá — frazeologie — se ustavil až v posledních desetiletích. Ruští lingvisté, například F. Fortunatov a další, upozorňovali ve svých pracích o syntaxi na slovní spojení. Později akad. A. Šachmatov při zkoumání slovních spojení jako nedělitelných větných členů již otevřel otázku ustálených, volně nespojitelných, sémanticky a někdy i syntakticky nedělitelných slovních spojení — frazémů. Akad. V. Vinogradov ve svých pracích věnovaných výzkumu frazeologie1 podal klasifikaci frazémů ruského jazyka, kterou dnes přijímá téměř každý sovětský badatel v oblasti frazeologie. Akad. V. Vinogradov rozděluje frazémy ruského jazyka do tří skupin podle míry sémantické celistvosti ustálených slovních spojení a motivovanosti jejich sémantického významu. Do první skupiny frazémů řadí V. Vinogradov taková ustálená slovní spojení, jejichž sémantický význam je zcela nemotivovaný, nezávisí na významech jejich složek a která jsou sémanticky, někdy i gramaticky, celistvá a nedělitelná. Do této skupiny frazémů patří zastaralá slova, která se proto stala nesrozumitelnými a užívají se pouze ve spojení, nebo zastaralé, ustálené tvary slov, které neodpovídají zákonitostem současného jazyka, např.: кузькина мать (výhrůžné rčení), бить баклуши ‚zahálet, lenošit‘, и вся недолга ‚a tím je vše, a je konec‘. Expresivita a emocionalita jsou rovněž vlastní mnoha frazémům tohoto typu, např.: пиши пропало! (říká se při zklamání, když se něco nepodaří), вот тебе и на! ‚to se tedy povedlo!‘. Frazémy této skupiny nazývá V. Vinogradov „frazeologickými srůsty“ (фразеологические сращения) neboli idiomy. 1 Viz В. В. Виноградов, Основные понятия русской фразеологии, как лингвистической дисциплины. — «Труды юбилейной сессии Ленинградского государственного ордена Ленина университета», Л., 1946; Об основных типах фразеологических единиц в русском языке, «А. А. Шахматов, Труды комиссии по истории АН СССР, вып. 3, М.—Л., 1947. 255 Do druhé skupiny frazémů řadí V. Vinogradov ustálená slovní spojení, jejichž struktura je volnější než u idiomů, avšak která jsou rovněž sémanticky nedělitelná. Jejich sémantický význam je motivovaný a souvisí, byť potenciálně, s doslovným významem složek spojení. Snadno se rozluští jako obrazná rčení v přeneseném významu, např.: держать камень за пазухой ‚tajně se připravovat k pomstě‘, убил бобра ‚spletl se‘. Frazémy tohoto typu nazývá V. Vinogradov „frazeologickými jednotami“ (фразеологические единства). Do této skupiny řadí V. Vinogradov také některé složené termíny, např.: белый гриб ‚hřib‘, дом отдыха ‚rekreační dům‘, сестра милосердия ‚zdravotní sestra‘. Do třetí skupiny frazémů řadí V. Vinogradov taková ustálená slovní spojení, jejichž sémantický význam vychází z doslovného významu složek spojení, tato spojení však nejsou zcela volná, protože jedna z jejich složek má vázaný význam, tj. užívá se ve spojení pouze s jedním slovem nebo s velmi omezeným okruhem slov, např.: безпросыпное пьянство ‚neustálé opilství‘, щекотливый вопрос, положение, обстоятельство ‚choulostivá otázka, svízelná situace, okolnost‘. Složku s vázaným významem lze nahradit synonymem, aniž se naruší sémantický význam celého spojení. Slovní spojení tohoto typu nazývá V. Vinogradov „frazeologickými spojeními“ (фразеологические сочетания). Tato Vinogradovova klasifikace frazémů ruského jazyka je poměrně podrobná a jednotlivé skupiny jsou v ní charakterizovány detailně. Jak však sám uznává, mezi těmito třemi skupinami existuje mnoho přechodných kategorií, jejichž zkoumání ponechává stylistice2. Vinogradovova klasifikace frazémů je synchronní. Naproti tomu akad. B. Larin3 je z historického hlediska rozděluje pouze na dva typy, totiž na idiomy a metaforická slovní spojení. Protože frazémy Vinogradovova třetího typu téměř postrádají idiomatičnost a charakteristické, zřetelné rozlišovací rysy, B. Larin je za frazémy nepovažuje a do své klasifikace je nezařazuje. Výzkum frazémů ruského jazyka představuje pevný základ, na němž lze úspěšně zkoumat také frazémy litevského jazyka. Frazémy litevského jazyka dosud téměř nebyly zkoumány. Jako jeden z prvních na ně upozornil akad. B. Larin, který v uvedeném článku použil na podporu svých tvrzení také příklady frazémů litevského jazyka. Redakční praxe při práci na „Litevském slovníku“ však vyžaduje, aby byly zkoumány, analyzovány, klasifikovány a nějakým způsobem uváděny ve slovníku. Tento článek nahlíží na frazeologii z lexikografického hlediska, a proto nepodává podrobnou klasifikaci frazémů, pouze v obecných rysech charakterizuje — v rozsahu potřebném pro praktickou lexikografickou práci — hlavní typy frazémů a jejich vlastnosti a nastoluje otázku jejich 2 Viz. В. В. Виноградов, Об основных типах фразеологических единиц в русском языке, «А. А. Шахматов», Труды комиссии по истории АН СССР, вып. 3, 68, М.—Л., 1947. 3 Viz. Б. А. Ларин, Очерки по фразеологии. — «Очерки по лексикологии и стилистике, ЛГУ имени А. А. Жданова» («Ученые записки» № 198), 222—223, Л., 1956. 256 otázka podání ve Slovníku s ohledem na jejich charakteristické sémantické a strukturální vlastnosti a na výsledky ruské frazeologie a lexikografie. 1. Typy frazeologismů ve „Slovníku litevského jazyka“ a jejich vlastnosti Ve „Slovníku litevského jazyka“ se frazeologismy dělí do dvou skupin: idiomy a metaforické frazeologismy. „Frazeologické útvary“, uváděné v klasifikaci frazeologismů akademika V. Vinogradova, jsou slovní spojení přechodného typu a v lexikografické praxi se obtížně určují, proto zde nejsou vyčleňovány jako samostatná skupina frazeologismů. a) Idiomy. Ze všech frazeologismů lze nejsnáze vyčlenit idiomy. Jsou to ustálená slovní spojení, jejichž význam jako celku není motivován a vůbec nezávisí na významech jednotlivých komponentů, které je tvoří. Zní-li komponent idiomu podobně jako slovo s nominativním významem, je tato podobnost zcela homonymní, např.: dát do oka „spát“: Byl jsem unavený — dal jsem do oka skoro až do poledne. Slnt4. slzy čarodějnice „vodka“: Napil se slz čarodějnice Ds. planý konec „nesmysl“: Hádají se kvůli ničemu rš. Jak vidíme z uvedených příkladů, žádné slovo — komponent idiomu (dát, oko, čarodějnice, slza, planý, konec) nemá ve frazeologismu nominativní význam. Idiomy proto nelze doslovně přeložit do jiného jazyka. Idiom je ekvivalentem slova, sémantickou jednotkou podobnou složenému či odvozenému slovu, jejíž komponenty nejsou samostatné, nýbrž jsou pouze částmi slova, např.: prac-ov-ník, větro-plach, kdokoli, kdosi, hned vedle, jakkoli a pod. Idiomy mohou mít homonyma, tj. v jiném kontextu tytéž slovní spojení nemají žádnou idiomatičnost a jejich význam zcela odpovídá doslovnému významu jednotlivých komponentů, např.: chytit zajíce „upadnout na kolena“: Běžel a chytil zajíce Ds (srov.: Náš pes včera chytil zajíce). loupat kozly „zvracet“: Opil se vodkou a začal loupat kozly Ad. Z nezralých jablek bude třeba loupat kozly Gs (srov.: Nikdo nechce loupat kozla — hrozně smrdí). jet do Rigy „zvracet“: Nejez příliš, abys pak nemusel jet do Rigy (srov.: Do Rigy se teď dá jet vlakem a autobusem). dostat pepř „dostat pořádně vynadáno“: Za neposlušnost dostaneš od otce pepř Als (srov.: Pokud dostaneš pepř, kup asi sto gramů). péct raky „červenat se studem“: Jen já jediný jsem pekl raky a přes slzy se usmíval A. Vien. (srov.: Raky nikdo nepeče, ale vaří se). Jiná idiomatická spojení podobného tvoření homonyma nemají, protože spojení komponentů chápaných v nominativním významu neodpovídá skutečné realitě, např.: březová kaše „metla, bití“: Kdybys mu dal březovou kaši, přestal by krást Švnč. Děti březovou kaši nemají rády Prn. bič větru „lehkomyslný člověk, tlachal“: Proč poslouchat ten bič větru Sln. Šibalský chlapec, větříček d. dítě větru „lehkomyslný člověk, tlachal, větroplach“: Nedruž se s tím dítětem větru rš. trhat hlavu „rychle běžet, jet 4V práci se používají zkratky pramenů „Slovníku litevského jazyka“. 17. Kalbotyros klausimai, IV 257 kde: Kde si teď zlomíš hlavu? Ėr. galus greiti ‚zmítat se‘: Umírá, zmítá se, a lékaře nepřivážejí Šts. gyvas kelmas ‚nesmírně mnoho‘: Choval nesmírně mnoho koz Ggr. Za den toho udělal nesmírně mnoho Lkv. Doslovný význam slovních spojení beržinė košė, vėjo botagas, vėjo vaikas, trūkti galvą, galus greiti, gyvas kelmas apod. nemá v jazyce reálný základ. Idiomatický charakter lze nejsnáze určit u těch frazeologismů, v jejichž složení se vyskytují neznámá, nesrozumitelná slova nebo jejich tvary, užívané pouze ve spojení, např.: kepėnda: į kepėndą išankinti ‚oklamat‘: Na mě, starého vlka, to nezkusíš s kepėnda Krt. kėreža, kėrežas: kėrežos velėna J. (říká se o velmi hloupém člověku) nuo (pat) kėrežos (kerežo) metų ‚od nepaměti‘: Lidé takto dřou od nepaměti rs. A což teprve písně, pohádky, hádanky, úsloví a přísloví, v nichž od nepaměti proudila moudrost národa rs. marūšė: kiemo marūšė Škn ‚člověk, který nikdy nebývá doma a vrací se až předvečer‘. gaismas: vienu gaismu ‚bez oddechu, na jeden zátah‘: Na jeden zátah jsem se ocitl doma Užp. kadaibos: iš (kažin) kadaibos ‚odedávna, od starých časů‘: Ještě z těchto luk pocházejí názvy odedávna Švnč. Už odnepaměti má nahromaděno Švnč. kāduonės: kádār kāduonės ‚velmi dávno‘: Ty kvasnice byly přineseny kdovíjak dávno, co bychom ještě chtěli, aby kvasily Ggr. pagalė: ant galo pagalės ‚konečně‘: Nakonec to uznali i oni Pc. galų pagalėj ‚konečně‘: Dlouho se trápil a nakonec tam došel Grž. nėmetas: dieną nėmetu (nėmet) a) ‚s velkými obtížemi, jakž takž‘: Sotva dojeli ti dva do Plungė M. Valanč. Sotva stačil ty brambory vykopat Plt. b) ‚po delší dobu‘: Učím dítě modlitby den co den, tj. několik let J. Když se oblečení roztrhalo, po dlouhé době, S. Povilas roztrhal podélně široké listy stromu, upletl si z nich kabátec a znovu žil pěkně jako medvěd M. Valanč. Existují idiomy, v jejichž složení je slovo jinak známé a někdy má dokonce několik významů, ale ve frazeologickém spojení nemá nominativní význam a je nesrozumitelné; jeho vztah ke známému slovu je homonymní, např.: diñderis, diñderas, dindera ‚lenoch, povaleč‘: diñderį (diñderą, dinderas) mušti ‚zahálet‘: Krávy vyženou do ohrady, a sami zahálejí Kv. Celé dny jen zahálí a nic nedělají Slnt. Ty ženy zahálejí, tj. chodí bez práce J. gāras ‚kapalina přeměněná v plyn, mlha, opar; zplodiny; závrať; komínový otvor pece‘: gyvu garu ‚velmi‘: Najednou dostal hroznou chuť jet Užv. duoti garą ‚řádit, běsnit‘: Děti řádí na dvoře Als. garu gerti ‚velmi toužit‘: Moc toužil po tom, aby tu věc získal, tj. velmi jsem ji chtěl dostat J. Rodiče dcer toužili po Tupikisově životě Žem. garu trokšti ‚velmi toužit‘: Moc touží odsud odejít Kltn. gyvas ‚mající život; nespící; jasný, světlý; skutečný, čistý; důležitý; výrazný; čilý…‘ gyvas likęs (gyvà likusi) ‚velmi chce‘: Gyvas li- 258 nějaký žertík vyvést KlvrŽ. Žena zůstala naživu díky kořalce, tj. má na ni velkou chuť J. kótas ‚nástroj, za který se bere, rukojeť; stonek bylinné rostliny, stvol; noha houby; ohryzek ovoce; stopka, kterou je plod, list nebo květ připojen k větvi či stonku; dutý stvol ptačího pera‘: į (pat) kótą ‚tak akorát, vhodný‘: Ty kalhoty mu jsou přesně akorát Skr. Ta dívka by se k němu hodila k ženění (věkem i vyspělostí) J. kótas į kótą ‚úplně stejní, stejní‘: Oba dva jsou stejní jako jeden KrvP. galas ‚místo, kde končí nějaký delší předmět; jedna strana obytného domu či jiné budovy; okraj, stěna, hranice; zánik; neštěstí…‘: dykas galas ‚nesmysl‘: Taková cesta je mu k ničemu rš. V litevštině, zejména v živém hovorovém jazyce, je mnoho idiomů expresivně-emotivní povahy. Obvykle mají ustálenou podobu a jsou neměnné, mohou však mít několik variant. Nejčastěji vyjadřují expresivní zápor, zápornou odpověď na otázku, údiv nad nečekanou, nepředvídanou událostí, chválu, tvrzení apod., například: be kas!, be kas jau!, be ką jau! ‚ne!, tak to není!‘: Je dítě ještě nemocné? — Ale kdeže! Běhá po dvoře s ostatními Als. Je pacientovi lépe? — Ale kdeže! Umře Šts. Jsi zdravý? — Kdepak! Jsem nemocný Šts. kas dès!, kas tau dès! ‚ne!, není!‘: Je čeledín doma? — Kdepak by byl! Er. Je mráz? — Kdepak! Šts. Je letos hodně jablek? — Kdepak, hodně jich není? Vvr. kas tau davė! ‚ne!‘: To tedy ne! Nemohu tomu zabránit, a hotovo Alk. kas ten duos! ‚není, kdepak!‘: Kdepak, že by tu byly zázraky! Jen má oči pro smích, a dost Kair. ko klausai! ‚to není pravda!, tak to není!‘: Myslel jsem, že je tlustý — kdepak! Šts. kur tau! ‚ani náhodou!‘: Když šel do Rigy, Raulas si myslel, že tam hned najde spoustu práce, ale kdepak! J. Bil. še tau!, še tai tau!, še tai tau, kad nori! 'štai' (zvolání údivu): No to se podívej, co se stalo! Als. No to se podívej, a ono ho to praštilo! Grž. No to se podívej! Proč jsi to neřekl dřív?! Rm. jau ką gi!, tai ką gi! ‚velmi skvělé, dobré!, co dodat‘: Svatba byla — no prostě skvělá! Skp. Jak je vyšňořená — to se musí nechat! Slm. nieko bėdos ‚docela hezký, docela dobrý, docela velký‘: Je ta nevěsta hezká? — Docela ujde! Vvr. Kůň by ještě docela ušel, ale na jedno oko nevidí Als. Přivezli jste velký vůz sena? — Docela slušný! Als. kas nekai(t) ‚tomu se žije‘: Tomu se žije, hospodyni faráře, praseti mlynáře, psovi na samotě Skd. kas buvo ‚no a co‘: No a co, že jsou chudí, hlavně že žijí pěkně Lnkv. No a co, že ho ve válce zabili Š. Dauk. kaip tat ‚ano, samozřejmě‘: Byl jsi včera na trhu? — No jistě Dr. nė kam ko nė į galvą neatėjo: Ani mě nenapadlo, že by se mohl rozzlobit Alk. toli gražu ‚ještě zdaleka ne‘…: Měšťácký strach z kritiky zdaleka ještě nebyl v naší republice vymýcen tsp. K bratrům máš ještě hodně daleko Slm. Sémantické srovnávání konkrétních věcí či protikladů může být rovněž idiomatické, protože význam celku neukazuje vztah k významům jednotlivých komponentů, například: Nei į tvorą, nei į mietą ‚ani takový, ani makový; mizerný‘: Ta práce byla ani na plot, ani na kůl Als. nei šuo, nei kėdalė; nei velnias, nei gegutė; nei ratai, nei rogės; nei vienas, nei du; nei penki, nei devyni a podobně ‚ani to, ani ono‘. nei štai, nei antai ‚ani to, ani ono‘: A teď řekla něco, ani to, ani ono Srv. nė (nei) juodo, nė (nei) balto a) ‚ani špatné, ani dobré‘: Vždyť jsem ti 259 neřekl ani černé, ani bílé — proč se zlobíš? Skr. b) ‚ani pro, ani proti‘: Neodpověděl ani černě, ani bíle Vvr. nė (nei) dėkui (ačiū), nė (nei) išlup (išgrauž) nepasakyti ‚nepoděkovat‘: Odešel, aniž řekl děkuji nebo poděkoval Lnk. Když vyrostou, opustí svou macechu, aniž řeknou děkuji Blv. nė rask, nei pamesk ‚těžko se s někým domluvit, dohodnout‘ (o hloupém člověku): S takovým člověkem se nedá domluvit ani za mák Sim. S takovými se nedá domluvit! LžP. nei būtai, nei kliūtai ‚ani to, ani ono se jí zachtělo‘: Chce si vzít vodu s sebou, ani to, ani ono Erž. nei (čia) ko, nei (čia) ką ‚maličkost, vůbec nic!‘: Podřízla slepičku a snědli ji — nic zvláštního Pc. Tady nic není — za hodinu jsem vyčistil komín Pc. Uvedený vztah mezi významy idiomů a slov, z nichž se skládají, jakož i morfologické vlastnosti těchto frazeologických spojení odhalují nejdůležitější rysy idiomů litevského jazyka a umožňují určit jejich místo mezi všemi frazeologismy. b) Metaforické frazeologismy. V jazyce existují ustálená slovní spojení, jejichž sémantický význam je motivovaný, tj. vyplývá z doslovného významu komponentů spojení a je s nimi jasně nebo jen tušeně spojen. Frazeologismy tohoto typu je nejpřesnější nazývat metaforickými frazeologismy, neboť pro mnohé z nich je nejcharakterističtější obrazný, přenesený význam, metaforičnost, například: senas vilkas ‚člověk, který toho hodně viděl a zažil‘: „Toho člověka neoklameš: je to starý vlk“ L1. V jiném kontextu se totéž spojení senas vilkas chápe doslovně, například: „Starý vlk nestrká ocas do díry v ledu“ rš. Další příklad: samtį atiduoti ‚předat hospodaření‘: „Už brzy, tetičko, předáš nevěstě vařečku!“ Alk. Víme-li, že naběračka je symbolem hospodaření, snadno pochopíme, co frazeologismus znamená samtį atiduoti komu. Mrtvý člověk už nejí, a proto je zřejmé, že ve větě „Ta už odložila lžíci“ Slv je slovní spojení padėti šaukštą metaforickým frazeologismem a znamená ‚zemřít‘. Také víme-li, že při osekávání něčeho se často odštípne tříska i kus dřeva, snadno pochopíme, že ve větě „No, dostat takového muže, to je opravdu sekera i s třískami“ slovní spojení kirtis su paplėšais znamená ‚dobrý úlovek‘. V litevštině je velmi mnoho takových metaforických frazeologismů s obrazným, přeneseným významem: už nosies vedžioti ‚vodit za nos, klamat‘: Necháš se od něj vodit za nos? Jnšk. pro pirštus žiūrėti ‚dívat se skrz prsty‘: Sám se na to dívám skrz prsty Ašb. palikti be kojų ‚mít nohy úplně unavené‘: Než obejdeš všechny příbuzné, budeš mít nohy úplně zničené Als. pirštais badyti ‚ukazovat na někoho prstem, vysmívat se mu‘: Celé město na něj ukazuje prstem Kt. sparnus kilnoti ‚chystat se odejít, odstěhovat se jinam‘: Už krejčí Zokas začal roztahovat křídla rš. kreivais keliais eiti ‚jednat špatně‘: Chodí po křivých cestách Kll341. į akį kristi kam a) ‚zalíbit se‘: Zalíbila se mu Rm. b) ‚upoutat něčí pozornost‘: I nám padla do oka jeho lhostejnost vůči tobě J. Jabl. akis muilinti ‚klamat‘: Nemůžeš mi tady mazat med kolem pusy — neoklameš mě Alk. kalnus nuversti ‚vykonat mnoho‘: Kdybych byla zdravá, přenesla bych hory Gs. ant kulnų lipti ‚být někomu v patách, nutit ho spěchat‘: Jarní práce nám šlapou na paty tsp. Když mu budeš šlapat na paty, bude pracovat Srv. paimti į nagą ‚důkladně pokárat, napomenout‘: Když jsme ho pořádně vzali na paškál, dítě se rozplakalo Vvr. ant liežuvio užpilti ‚dát si vodku‘: Hledá, čím by si smočil jazyk Skr. amžinai už 260 usnout „zemřít“: Tak už ona navždy usnula Žem. dojít na konec lávky „ocitnout se v situaci, kdy není co dělat“: Buržoazní politici došli na konec lávky a jsou připraveni po hlavě se vrhnout do propasti trš. žít pod čepicí „nemít ani domov, ani žádný majetek“: Žije pod čepicí Yl. na dosah prstu a) „hned vedle“: Vždyť už jsou žně na dosah prstu Užv. b) „velmi zřetelně“: Když mu to neukážeš úplně jasně, tak to neumí udělat Alk. Jak vidíme, význam metaforických frazémů souvisí s doslovným významem slovního spojení, někdy však tento doslovný význam nemusí mít reálný základ, např.: zaječí koláč „dětem něco na zub“ (bonbony, preclíky apod.): Neplač, Antánku, teta přinese zaječí koláč Pmp. mléko pěnkavy „mákové nebo konopné mléko“: Po celý půst jsme jedli pěnkavino mléko Brs. dojit pěnkavu „připravovat mákové nebo konopné mléko“: Podojíme pěnkavu a uděláme si kaši Brs. chytat větry „chovat se nezodpovědně“: Nech toho bláznovství a mysli na život Užp. ztratit nohy „velmi unavit nohy dlouhým chozením“: Ti pocestní asi přijdou o nohy Šts. vycucat si z prstu „vymyslet si“: Všechny ty řeči jsou vycucané z prstu Žem. Tak lidé mluví, já si nic z prstu nevycucal Užp. stočit do kozího rohu „přemoci“: Hned ho stočil do kozího rohu Gs. jednou nohou v hrobě (u hrobu) „být blízko smrti“: I když už je jednou nohou v hrobě, pořád si mele svou Pnd. Život šoféra: jednou nohou stojí u hrobu, druhou u vězení KlvrŽ. bodát očima „dívat se s výčitkou, posmívat se“: Není kam se schovat — všichni do mě bodají očima. Srv. chodit po hlavách „bláznit, dovádět“: Ty děti řádí jako pominuté Vkš. chodit po stěnách „bláznit, dovádět“: Nech děti samotné, a hned lezou po stěnách Gs. obrátit vzhůru nohama a) „zcela změnit“: Tehdy přišlo jaro, které obrátilo Pranův život vzhůru nohama P.Cvir. b) „udělat velký nepořádek“: Děti obrátily celý dům vzhůru nohama rš. mít prasečí kůži „nestydět se“: S prasečí kůží se dostaneš všude Plv. nastražit (napnout) uši „pozorně poslouchat“: Litevští obyvatelé, poslouchejte, uši nastražte! O. Dívka s napjatýma ušima poslouchala Žem. pověsit ret „dát se do pláče“: Jen co se něco stane, hned pověsí ret Alk. věšet si na někoho zuby „neustále někoho štvát, hubovat mu“: Umíte na mě jen věšet zuby Žem. pověsit zuby na trám „žít napůl hlady“: Dnes se najíme, zítra pověsíme zuby na trám BzF53. vyskakovat z kůže „velmi se snažit“: Dře se, až vyskakuje z kůže Ds. umírat smíchy „velmi se smát“: Otec se dívá na děti a umírá smíchy Ds. Smáli jsme se, až jsme umírali J.Jabl. pít něčí krev „velmi někoho vykořisťovat“: Už nám nebudete pít krev, vy darmojedi! trš. Doslovné protějšky všech zde uvedených metaforických frazémů: zaječí koláč, mléko pěnkavy, dojit pěnkavu, chytat větry, ztratit nohy, vycucat si z prstu atd. nemají reálný základ, protože zajíc nikdy nepeče koláče, pěnkava nemá mléko a nikdo ji nedojí, nikdo také nechytá větry, nohy nelze ztratit, z prstu také nikdo nemůže nic vycucat apod. Za metaforické frazémy lze považovat také taková slovesná spojení, která označují pohyb či gesto člověka (a někdy i zvířete), 261 spojené s určitým duševním stavem. V takových případech, říká S. Ožegov⁵, slovní spojení označující pohyb jakoby signalizuje určitý stav, symbolizuje jej a tato asociace dává spojení nový význam. Například ve větě „Neškrábej se na hlavě, když se stříhají vlasy“ je slovní spojení škrábat se na hlavě chápáno v doslovném významu. Ve větách „Pastýř kroutí hlavou, nevěří tomu, co říkám“ Vb a „Mnoho mužů kroutilo hlavami úžasem“ rš. však slovní spojení škrábat se na hlavě znamená vyjadřovat nakláněním hlavy do stran pochybnost či údiv. Pohyb hlavy je zde prostředkem vyjádření určitého duševního stavu nikoli slovy, ale vnějším pohybem. Míra idiomatičnosti významů tohoto druhu frazémů je velmi různá. Někdy je daný pohyb s vyjadřovaným duševním stavem spojen tak těsně a neoddělitelně, že je jakoby nezbytným prostředkem jeho vyjádření. Nositel děje při vyjadřování určitého duševního stavu zároveň vykonává určitý pohyb či gesto. Význam takového frazému proto vykazuje jen velmi malou míru idiomatičnosti, není však totožný ani s konkrétním významem, např.: přikyvovat hlavou „pohybem hlavy nahoru a dolů vyjadřovat souhlas nebo zármutek nad něčím“: Nemocný pro slabost nemůže mluvit: když se mu něco líbí, přikývne hlavou, když ne, zavrtí jí LzP. Dvořané pokyvují hlavami a občas si mezi sebou povídají: — Páni nemají srdce, když nedovedou milovat zemi LzP. Srovnejme totéž slovní spojení v jiném kontextu: „Koník, pokyvuje hlavou, vyrazil klusem“ rš. Koník zde kýváním hlavy nechce nic sdělit, jen pohybuje hlavou v rytmu svých kroků. Další příklady: vrtět hlavou „kroutit hlavou do stran a vyjadřovat nesouhlas, odpor“: Nepokyvuj hlavou: stejně tam budeš muset jít, i když nechceš Als. Když se ti to nelíbí, zavrť hlavou Skd (srov.: On ze své nemoci vrtí hlavou rš. Kůň potřásl hlavičkou, rozlámal plot z jasanu d). krčit rameny „pohybem ramen nahoru a dolů vyjadřovat údiv, nevědět, co dělat“: Neustále krčil rameny a divil se J.Balč (srov.: Proč krčíš rameny — tlačí tě něco?). lomit si ruce (hlodat si ruce) „určitým zkřížením vlastních rukou vyjadřovat veliký žal“: Matka vyšla na velký dvůr, lomíc staré ruce a prolévajíc slzy V.Krėv. Nelámej si tak ruce, jako když rozhněvaný vítr láme březové větve Mair. A v strašném žalu budeš lomit rukama S.Nėr (srov.: Stroj zlomil obě ruce). ukazovat zuby „smát se s otevřenými ústy“: Sešli se a ukazují zuby po celý krásný den Alk (srov.: Zubaři je třeba ukázat zuby). zvednout (sundat) čepici komu „pozdravit sundáním čepice z hlavy“: Zvedl jsem čepičku — ona mi neřekla ani slůvko Klvr. Noreika sundal čepici blížícímu se Lomsargisovi J.Avyž (srov.: Dítě zvedlo čepici a zpod ní vyletěl ptáček rš). složit ruce na prsou „zemřít“: Teprve tehdy si odpočinu, až složím ruce na prsou Arm (srov.: Složil ruce na prsou a sedí). ⁵ Žr. И. С. Ожегов, О структуре фразеологии. — «Лексикографический сборник», вып. 2, 17, АН СССР Институт языкознания, Москва, 1957. 262 U jiných frazeologismů tohoto druhu už není k vyjádření určitého duševního stavu nutný konkrétní pohyb. Obraz pohybu je vzdálený, ale nezanikl, a proto má význam takového frazeologismu už metaforickou povahu, např.: mávnout rukou ‚přestat věnovat pozornost, zříci se, nechat svému osudu‘: Oba páni, mávnuvše rukou nad všemi tradicemi, zůstali na Zeleném statku až do večera A.Vien. Mávnout rukou nad rolnictvem znamená spáchat zločin proti dělníkům a rolníkům trš. drbat se na hlavě ‚škrábat se‘, ‚přemýšlet‘: Zeptej se očí — uvidíš, podrbej se na hlavě — uděláš KrvP(Ds). Ještě si budeš muset pořádně podrbat zátylek VIkv. skládat ruce do klína ‚vzdát se další činnosti, kapitulovat‘: Pracoval, ruce neskládal Ėr. Jen neskládejme ruce a neztrácejme naději A.Vien. věšet hlavu ‚truchlit‘: Mlynář sklopil hlavu — pochopil, že byl podveden J.Balč. kousat si nehty ‚velmi litovat, že člověk něco udělal špatně‘: Možná si toho budeš později i litovat Užp. pokrčit rameny ‚vzdát se, zříci se‘: Všichni odešli, vzdali to, a nemocný se sám uvnitř svíjí a zápasí se smrtí Žem. natáhnout bačkory ‚zemřít, chcípnout‘: Natáhl bačkory a je hotovo Dkš. stříhat ušima ‚pozorně poslouchat, sledovat‘: Nastraž uši — možná něco zaslechneš Ktk. Ani tyto frazeologismy drbat se na hlavě, skládat ruce do klína, věšet hlavu, kousat si nehty, pokrčit rameny, natáhnout bačkory, stříhat ušima nemají v jiném kontextu výše uvedené významy, ale chápou se doslovně, např.: Usnul a chrápe jako pes, přitom se škrábe na hlavě M.Valanč. Proč skládáš své bílé ruce do klína? d. Je ošklivé a nezdravé kousat si nehty Als. Umyla si ruce a když nenašla, do čeho by se utřela, jen jimi potřásla a počkala, až uschnou rš. Zvíře natáhlo bačkory a chcíplo rš. Širvukas, stříhaje ušima, se brodil hlubokým sněhem rš. I osel umí stříhat ušima, ale nauč ho tahat pluh PPr37. K metaforickým frazeologismům je třeba řadit také ustálená, zafixovaná slovní spojení expresivně-emotivního typu, která vyjadřují úžas, obdiv, radost, uspokojení či nespokojenost, zklamání, zmatek, rozhořčení, podráždění i jiné pocity a nepřející přání. Jejich sémantický význam je různý, neboť obvykle závisí jak na intonaci, tak na kontextu, v němž lze tentýž expresivně-emotivní výraz použít k vyjádření různých emocí, např.: ať tě vezme čert! Podívej, ať tě vezme čert, jak jsem se lekl! Gž. ať jsi hlava, dejme tomu jsi hlava! Ať jsi hlava, jaký je hodný! Ėr. Tolik si toho pamatuje — dejme tomu jsi hlava Ėr. Jak ty brambory vyrostly — jako koule, to je tedy něco! Lp. no to mě podrž! No to mě podrž, nechal jsem doma nůž! Grž. No to mě podrž, jak jsem promokl! Ds. ať ji vezme sto čertů! Ať ji vezme sto čertů, tu holku! Ašb. k čertu! Kdyby aspoň nadávala, k čertu! Žem. Ať jdou k čertu! Tl. do háje! Dej se do práce, nebo něco, do háje! Als. hrom do toho! Ty, hrom do toho, aspoň bys mohl uvázat koně! Alk. sto hromů! Sto hromů, to sis nadělal kaši! Žem. Ale sto hromů, udělal jsem to dobře! J.Balč. Ať tě vezme sto hromů! Šmk. sto čtrnáct: Dnes, sto čtrnáct, už neumějí pracovat jako dřív Žr. ať tě vezme sto čtrnáct čertů! Ach, ať tě vezme sto čtrnáct čertů! Skd. 263 Metaforickým frazeologismům jsou velmi blízká ustálená, v jazyce zakořeněná slovní spojení, která obraznou formou přirovnání vyjadřují podobnost věci nebo děje s něčím, např.: být jako ledvina v sádle, žít ‚mít všeho nadbytek‘: Žije si jako ledvina v sádle Skdt. Tam je jako ledvina v sádle Pln. žít jako v ráji být ‚bez starostí a trápení‘: Žijeme si klidně jako v ráji Als. jako v bavlnce ‚v teple‘: Žije si jako v bavlnce J.Jabl. jako hrášek u cesty ‚každý mu ubližuje, každý do něj strká‘: Žiju si jako hrášek u cesty Švnč. jako myš pod koštětem ‚potichu‘: Žije si jako myš pod koštětem Kp. jako by ho přes zeď přehodili ‚velmi hladový‘: Mám hlad, jako by mě přes zeď přehodili Klvrž. jako by mouchu kousl ‚nic nezískal, zklamaný‘: Jel domů, jako by mouchu kousl M. Valanč. Vrátili se domů jako zmoklé slepice BsM133. Odešel jako opařený Vlkv. jako by se mu něco zaseklo v noze ‚neklidný, ustaraný‘: Pořád jsem jako by se mi něco zaseklo v noze Krž. potřebný jako psovi pátá noha ‚naprosto zbytečný‘: Je mu to potřebné jako psovi pátá noha Iš. stát jako na kuří noze ‚stát nejistě‘: Stojí jako na kuří noze Sim. jako by se koupal v mléce ‚velmi světlý, s krásnou tváří‘: Je krásný, jako by se koupal v mléce J.Jabl. střežit jako oko v hlavě ‚velmi pečlivě střežit‘: Střež dítě jako oko v hlavě, bij ho jako psa Als. jako by mu z oka vypadl ‚velmi podobný někomu‘: Ten kluk je celý po otci, jako by mu z oka vypadl Tl. Je úplně podobný otci — jako by mu z oka vypadl. Tr. jako mávnutím ruky ‚hned, náhle odstranit‘: Jen co vypil léky, nemoc jako mávnutím ruky zmizela Lnkv. A hned mu zdraví jako mávnutím ruky vrátil Krtn. ukázat se jako mladý měsíc ‚ukázat se jen na krátkou dobu‘: Ukázal se jako mladý měsíc a zase je pryč Slm. pršet jako z konve ‚pršet velmi silně‘: Déšť lil jako z konve A.Vien. jako by ho vytáhli z kravského hrdla ‚velmi pomačkaný‘: Tvé šaty vypadají, jako by je vytáhli z kravského hrdla Als. hledat něco jako opilý plot ‚šmátrat‘: Hledá jako opilý plot Rs. házet za ucho (uši) ‚pít, jíst velmi rychle a s chutí‘: Dej mu jen napít — hází to do sebe jako za ucho Kp. Večer otec tu kaši zhltl, jako by ji házel za uši BsPV624. Zhltl to jako za uši Ds. sedět jako na špendlíku ‚být velmi neklidný‘: Sedí jako na špendlíku Vj. jako dvě kapky vody ‚naprosto stejní‘: Oba jsou si podobní jako dvě kapky vody Žg. V litevštině je poměrně mnoho frazeologismů zesilovací povahy, které vznikají opakováním téhož slova v jiném pádě, např.: na věčné časy ‚na velmi dlouhou dobu‘: Truhla na věno vydrží na věčné časy Als. od pradávna ‚od velmi dávných dob‘: Nepřístupné borové, smrkové, březové a dubové lesy od pradávna zarostlé temně stály S. Dauk. houfy a houfy ‚mnoho houfů‘: Lidé se chystají a odcházejí z domu po houfech Žem. uzlů a uzlů ‚mnoho uzlů‘: Už je toho tolik zapsáno — uzlů a uzlů Jrb. léků a léků ‚mnoho léků‘: Všechna okna byla zatažená — pokoje byly plné pachů všelijakých léků LzP. po generace a generace ‚mnohokrát‘: Znovu a znovu jsem ti říkal, abys nelezl, kam nemáš Jnšk. Mluvilo se o tom už mnohokrát, ale přesto Kp. ani den dva ‚ne nadlouho‘: Nebyl pryč ani den dva a už přišel na návštěvu Šts. rok co rok ‚velmi dávno, po 264 ‚po mnoho let‘: Díval se... do okna se střepy skla neumytými celé roky A.Gud-Guz. Frazeologismy zesilovacího charakteru mohou vznikat spojením slov, která mají někdy dokonce opačné významy, např.: den a noc ‚pořád‘: Pracuje dnem i nocí, a nemá ani halíř — všechno propije Als. v zimě i v létě ‚pořád, vždy‘: V zimě i v létě nosí pořád stejnou čepici. stručně a jasně ‚jasně a stručně‘: Moc nemluví: řekne to stručně a jasně, a hotovo. Opakování týchž příslovcí bez spojek, někdy také s připojenou spojkou nebo spojených předložkou, rovněž zesiluje dojem, např.: ‚hodně, hodně‘ ‚nejvýše‘: Hodně, hodně, když sena do Velikonoc vystačí Vvr. Hodně, hodně když dostaneš třicet měřic Kv. draze, draze ‚nejdráže‘: Když dostaneš nejvýš tři sta, víc za ovci nedostaneš Als. ještě jakžtakž ‚tak tak‘: Když pojedu, tak ještě jakžtakž, ale pěšky jít nechci Als. Jarní obilí ještě jakžtakž, ale žito úplně zašlo Rod. kolik a kolik ‚velmi mnoho, velmi dlouho‘: V královském paláci bylo vtipů, kolik jen chceš Jrk131. Mohla jsem hledat jakkoli dlouho, ale stejně bych nenašla Plt. tolik a tolik ‚velmi mnoho‘: V lese je tolik a tolik bobulí — jen je sbírej Als. tváří v tvář ‚přímo, za přítomnosti někoho, před někým‘: Mluv tváří v tvář, a ne za zády Slnt. Teď musíš tváří v tvář spatřit svého stvořitele MP189. muž proti muži ‚společně‘ Dž. slovo od slova ‚naprosto přesně‘: Vyprávěl to slovo od slova tak, jak jsem říkal Als. jeden jako druhý, jedna jako druhá ‚všichni stejně velcí a krásní‘: Všechny tři jeho dcery jsou jedna jako druhá BsMtI12. rameno na rameni ‚společně‘ Dž. den co den ‚každý den‘: Den co den chodí a chodí — nikdy není doma Gs. Znovu zlákaly oběti hroby — den co den jich tolik nacházejí! Mair. rok co rok ‚každý rok‘: Rok co rok tomu tak bylo Lp. ráno co ráno ‚každé ráno‘: Každé ráno vstaň a vyžeň dobytek Gs. den za dnem ‚každý den‘: Všichni na něj den za dnem čekali M.Valanč. Každý den je na nohou KBI22. rok od roku ‚každý rok‘: Rok od roku si odchovávali více koní rs. od začátku do konce ‚souvisle‘: Co ví, to všechno řekne od začátku do konce Skr. Pole jsou od začátku do konce poházena hnojem Er. Čtu noviny od začátku do konce Sts. čas od času ‚v určenou dobu, pravidelně‘: Jí čas od času třikrát denně J. Metaforické frazeologismy mají některé společné rysy s idiomy jak z hlediska celistvosti, tak struktury, přesto však stále souvisejí s přímými významy slov, z nichž se skládají. Tato vlastnost umožňuje vyčlenit je do samostatné velké skupiny frazeologismů. c) Frazeologismy přechodného typu. Rozdělení frazeologismů do dvou skupin neznamená, že mezi nimi lze vést přesnou hranici. Vždy se objevují frazeologismy přechodného typu, u nichž vznikají pochybnosti, zda je nějaký frazeologismus ještě metaforický, nebo zda jeho sémantický vztah k přímému významu spojení již natolik vybledl a není vnímatelný, že lze frazeologismus považovat za idiom, např.: ukecat zub ‚snažit se někoho přesvědčit, něco napovídat; mluvením uklidnit, oklamat‘: Jen mi ukecává zub, abych to udělal Pn. Jeho neukecáš, nemysli si, vždyť rozumí i dítě Ut. chytat kohoutky 265 ‚při zpěvu falešně zapištět‘: Co je tohle za zpěv — jen chytá kohoutky Gs. strčit do kapsy koho ‚příliš zastávat, chválit, omlouvat‘: Nedávej ho taky do kapsy! Srv. vynadat (vyčinit) někomu do psích dnů ‚velmi zostudit, vynadat, vyhubovat‘: Vynadal mu do psích dnů VP17. Jeden druhému vynadali do psích dnů Skr. tahat někoho přes zuby ‚někoho zesměšňovat, vysmívat se mu‘: Všechny tahá přes zuby Dkš. přehnout se přes tyč ‚zestárnout‘: Chlapec už se přehnul přes tyč a nemůže si najít ženu Šts. Na první pohled se zdá, že sémantický význam zde uvedených frazeologismů nijak nesouvisí s významem jejich složek. Při hlubším zamyšlení je však tato souvislost stále patrná. Například srovnáme-li frazeologismus ukecat zub s výrokem: „Zaklíná bolest zubu“ Km, kde sloveso zaklínat znamená ‚léčit zaklínadly, začarovat‘, zdá se být jasnější, proč frazeologismus ukecat zub znamená ‚přemluvit, uklidnit mluvením‘. Totéž platí pro frazeologismus chytat kohoutky, jehož sémantický význam ‚při zpěvu zapištět, náhle zazpívat falešně‘ lze spojit s pískáním kohoutka, kterého někdo chytá nebo chytil. Podobně lze uvažovat i o dalších zde uvedených příkladech: strčit do kapsy, vynadat (vyčinit) někomu do psích dnů, tahat někoho přes zuby, přehnout se přes tyč a spojit je s příslušnými výroky v přímém významu. Mohou se názory na to, zda je považovat za idiomy, nebo metaforické frazeologismy, lišit, protože samy frazeologismy jsou zde přechodného typu. Proto se i ve „Slovníku litevského jazyka“ podobné frazeologismy někdy řadí k idiomům a jindy k metaforickým frazeologismům. Podobně je tomu i u slovních spojení přechodného typu, která oscilují mezi volnými slovními spojeními a metaforickými frazeologismy. Například slovní spojení prolévat slzy ‚hořce plakat‘, prolévat pot ‚těžce pracovat a potit se‘, prolévat krev ‚bojovat krvavý boj‘ lze stále považovat za metaforické frazeologismy, protože si uchovávají jistou míru metaforičnosti. Existují však ustálená slovní spojení, v nichž se uplatňuje nevázaný význam slova, tj. význam, který má pouze ve spojení s omezeným okruhem slov, např.: obracet oči, věnovat pozornost ‚zajímat se‘, upřít pohled ‚pohlédnout‘, položit otázku ‚zeptat se‘, vydat rozkaz ‚rozkázat‘, dát odpověď ‚odpovědět‘, pořádat snídani (oběd apod.) ‚snídat (obědvat apod.)‘, dělat hluk ‚hlučet‘, slavit svatbu ‚pořádat svatební hostinu‘, stydět se ‚pociťovat stud‘, nabýt rozumu ‚probrat se, stát se rozumným‘ apod. Slovní spojení tohoto typu mají téměř nulovou metaforičnost, protože jejich sémantický význam závisí na významu jednotlivých složek, a proto se nepovažují za frazeologismy. Frazeologismů přechodného typu je v jazyce poměrně mnoho. Proto je při lexikografické práci, kdy se jednotlivým skupinám frazeologismů přiděluje v heslovém článku odlišné místo, třeba dobře znát charakteristické rysy těchto skupin. Jen tak lze předejít velkým nepřesnostem při uvádění frazeologického materiálu. d) S l o ž e n é t e r m í n y. Různé složené termíny z oblasti vědy, techniky, výroby a dalších oborů jsou rovněž ustálenými slovními spojeními. Některé z nich jsou více či méně volné, označují skutečnou realitu a jejich komponenty se chápou v přímém významu, např.: jedlá sůl, psací 266 stůl, pokojová květina, dlouhé samohlásky, výrobní síly, váleční štváči, zastánci míru, zápal plic, straka cestovatelka, trestní právo, lehký průmysl, jitrocel úzkolistýatd. Jde o běžná ustálená slovní spojení, často označující pouze druh, nikoli však idiomatická spojení, a proto je nelze považovat za frazeologismy. Jiné složené termíny, které vznikly převážně v lidové litevštině, jsou nomenklaturními názvy předmětů či jevů. Přímý význam komponentů složeného termínu tohoto druhu zde zaniká, není pociťován a význam termínu z nich nevyplývá. Zvláště mnoho takových termínů pochází z botaniky, zoologie a dalších oblastí, např.: a) botanika: gegutės čebatėliai „kruštík“ (Orchis), kiškio kopūstas (Oxalis acetosella), Marijos kardas „ostropestřec mariánský“ (Silybum marianum), saulės ašarėlės (Drosera); b) zoologie: perkūno oželis „takový pták“ (Scolopax gallinago), laumės žirgas „takový brouk“ (Libellula), jūros kiaulė „mořský živočich z čeledi kytovců“ (Phocaena), Adomo galva „velký noční motýl“ (Acherontia atropos); c) geologie: kirvio akmuo „nefrit“, kraujo akmuo „hematit“, velnio (laumės) pirštas „kauk- spenis“; č) hydrologie: laumės juosta „duha“; d) astronomie: grįžulo ratai „souhvězdí sedmi hvězd v oblasti severní oblohy“ (Ursa Major), paukščių kelias „pohled na vzdálené oblasti Galaxie“; e) chemie: gyvasis sidabras „tekutý bílý kov“ (Hg) aj. K těmto složeným termínům se řadí také složená pojmenování různých lidových her, např.: čebatus kirsti, duonelę kepti, kanapes laužyti, kaninais eiti, kavą nešioti, kerėplą mušti, kiaulę į dvarą varyti, kiaulę mušti, kopūstus kirsti, lapę gaudyti, pušis gaudyti, ridiką rautiatd. Protože komponenty složených termínů tohoto druhu ztrácejí svůj přímý význam, řadí se v „Lietuvių kalbos žodynas“ k idiomům. Existují ještě jiné složené termíny, jejichž význam lze spojit s přímým významem jejich komponentů, např.: milosrdná sestra, zdravotní sestra „žena se středním zdravotnickým vzděláním v některém zdravotnickém zařízení“, mateřská škola „zařízení pro výchovu dětí předškolního věku“, rychlá záchranná služba „zdravotnická organizace poskytující neodkladnou lékařskou pomoc osobám, které náhle onemocněly nebo utrpěly úraz“ apod. V „Lietuvių kalbos žodynas“ jsou zařazeny do skupiny metaforických frazeologismů. 2. Uvádění frazeologismů v „Lietuvių kalbos žodynas“ Při sestavování výkladového slovníku je třeba s frazeologismem zacházet stejně jako s každým jednotlivým slovem, protože je rovněž určitou jazykovou jednotkou, kterou nelze sémanticky rozložit na jednotlivá slova. Frazeologismus musí mít ve slovníku stejně jako samostatné slovo své místo, kde je vysvětlen jeho význam a uveden doklad jeho užití. 1) H l a v n í s l o v o f r a z e o l o g i s m u. Frazeologismus musí být ve slovníku uveden tolikrát, kolik obsahuje plnovýznamových slov, jeho význam a doklad užití se však uvádějí pouze na jednom místě, a to v hesle toho heslového slova, které se v daném frazeologismu považuje za nejdůležitější, za hlavní slovo. V heslech ostatních slov, která jsou součástí frazeologismu, se jeho význam již nevysvětluje a 267 již se neilustruje, pouze se odkazuje na heslo, v němž je vysvětlen a doložen příklady. Vyvstává jedna z nejobtížnějších otázek frazeologie při lexikografické práci: jak určit základní slovo frazeologismu, tj. tu složku, na níž závisí sémantický význam frazeologismu a která frazeologizuje slovní spojení. Ačkoli S. Ožegov říká, že „je třeba se vzdát nihilistické myšlenky, že základní slovo frazeologické jednotky údajně nelze určit“6, v praktické práci se při určování základního slova frazeologismu často setkáváme s velkými obtížemi, protože ne vždy je jasné, které slovo je frazeologizujícím prvkem. Tentýž autor dále uznává, že při určování základního slova frazeologismu nelze pro všechny typy frazeologismů použít jediný princip. Někdy se frazeologizující slovo shoduje s gramaticky řídícím členem, jindy s řízeným členem a ještě jindy může být prvním plnovýznamovým komponentem spojení. Vyčlenění základního slova frazeologismu závisí jak na jeho struktuře, tak na sémantické váze jeho komponentů, kterou nelze snadno a všemi stejně určit. Nelze proto nalézt jasné a přísné zásady a kritéria pro určení základního slova frazeologismu. Na druhou stranu není při redigování prvního vydání „Slovníku litevského jazyka“ nutné otázku základního slova ve frazeologismu řešit, protože toto řešení by zatím nebylo možné v praktické práci uplatnit. Frazeologismy litevského jazyka jsou jako samostatné sémantické jednotky poprvé uváděny ve „Slovníku litevského jazyka“, a to teprve od třetího svazku, takže je nelze zařadit do příslušných slovníkových hesel. Kdyby se frazeologismy zařazovaly a vysvětlovaly tam, kam mají být podle svého základního slova zařazeny a vysvětleny, často by se stalo, že výklad významu a ilustraci uváděného frazeologismu by bylo nutné odložit do pozdějších, dosud nevydaných svazků slovníku nebo do prvních dvou již vydaných svazků, v nichž však frazeologismy dosud nebyly uváděny; uživatel Slovníku by tak nemohl znát sémantický význam některých frazeologismů, dokud by nebyly vydány všechny svazky Slovníku a přepracovány první dva. Například základním, frazeologizujícím slovem frazeologismu varnas ganyti „zírat, rozhlížet se“ je, řekněme, varna; v jehož hesle má být tento frazeologismus uveden a vysvětlen, avšak heslo tohoto slova bude až v předposledním svazku slovníku. Frazeologizujícím slovem frazeologismu dinderi mušti „zahálet“ je dinderis, který již byl zařazen do druhého svazku Slovníku, kde frazeologismy ještě nebyly uváděny a vysvětlovány jako samostatné jazykové jednotky. Z těchto důvodů jsou v prvním vydání „Slovníku litevského jazyka“ frazeologismy, aby nebylo třeba odkazovat s jejich výkladem na dosud nevydané nebo již vydané svazky I–II, uváděny s výklady významů a ilustracemi nikoli vždy v hesle základního slova, i když je základní slovo zřejmé. Každý frazeologismus se uvádí tolikrát, kolik má 6 С. И. Ожегов, О структуре фразеологии. — «Лексикографический сборник», вып. 2, 41, АН СССР Институт языкознания», Москва, 1957. 268 plnovýznamových a někdy i neplnovýznamových slov. Význam se vysvětluje a dokládá pouze v hesle jednoho z těchto slov. V heslech ostatních slov se místo výkladu odkazuje na slovo, v jehož hesle již byl význam vysvětlen. Ve druhém vydání Slovníku již bude možné uvést všechny frazeologismy tak, jak mají být ve skutečnosti uváděny. 2) Místo frazeologismů v heslovém článku. Při vyčleňování frazeologismů jako samostatných lexikálních jednotek je třeba určit jejich místo v heslovém článku výchozího slova. V ruských slovnících vydaných pod redakcí D. Ušakova (1935—1940), S. Ožegova (1952) a čtyřsvazkovém slovníku Ústavu ruského jazyka AV SSSR (1957—1961) jsou frazeologismy všech typů zařazeny na konec heslového článku, za všechny významy, za kosočtverec. Stejně je tomu ve „Slovníku současného litevského jazyka“ (1954) a v lotyšsko-ruském slovníku (viz „Latviešu-krievu vārdnīca“, 1953), pouze místo kosočtverce se používá trojúhelníková značka. Ve Velkém slovníku ruského spisovného jazyka (viz „Словарь современного русского литературного языка“), který vydává Ústav ruského jazyka Akademie věd SSSR, byly v prvních třech svazcích frazeologismy vyznačené řídkým písmem uváděny za malým kosočtverečkem v ilustraci u významů. Teprve počínaje čtvrtým svazkem se idiomy a metaforické frazeologismy vyznačují tučným písmem a uvádějí za vlnovkou (∼) na dvou místech heslového článku. Jedny, které lze spojit s kterýmkoli významem slova, se uvádějí hned za ilustrací příslušného významu, druhé, které se nevážou k žádnému významu slova, se uvádějí na konci heslového článku na novém řádku. Pouze „frazeologická spojení“ (фразеологические сочетания) zůstávají za kosočtverečkem v ilustraci, jak tomu bylo v prvních třech svazcích u frazeologismů všech typů. V polském slovníku (viz „Słownik języka polskiego“, I t., A—C, 1958), redigovaném V. Doroševským, jsou frazeologismy podobně jako v uvedeném Velkém slovníku ruského spisovného jazyka uváděny některé u významů slova, jiné na konci heslového článku; liší se pouze tím, že obojí jsou uváděny na novém řádku (s odrážkou) za kosočtvercem a označením fraz. (◊fraz.). Stejným kosočtvercem se oddělují také přenesené významy (◊przen.) a přísloví (◊przysł.). Z prospektu ukrajinského výkladového slovníku (viz „Проспект тлумачного словника української мови“, Київ, 1958) vyplývá, že se frazeologismy mají rovněž uvádět na dvou místech: u jednotlivých významů a na konci heslového článku. Ve všech starých litevských slovnících, například K. Širvydase, J. Brodovského, P. Ruigia, K. Milkuse a pozdějších, G. H. F. Nesselmanna, F. Kuršaitise a zejména A. Jušky, se nachází větší či menší množství frazeologického materiálu, který tvoří především úsloví a přísloví. Pouze ve slovníku A. Jušky je vedle úsloví a přísloví již mnoho idiomů a metaforických frazeologismů. Ve všech uvedených slovnících se však frazeologismy nepředkládají jako samostatné jazykové jednotky, nýbrž jako ilustrační materiál k významům jednotlivých slov. V prvních dvou svazcích „Slovníku litevského jazyka“ se frazeologismy rovněž nevyčleňují samostatně, nýbrž zůstávají v ilustracích významů slov; jejich význam se vysvětluje, často však také nevysvětluje, v závorkách, například: 269 balsas subst. (4)... 6. význam, znak: Aš ten balso mažai turiu Švnč. Jo nėr nei balso Sch107. Po valandelės nė balso duonos nebeliko (visą suvalgė) Ž. Plėšomės, draskomės, o arielkos nė balso Ž. Saulės nė balso nematyti Ž. Siratelės nė balso neregėti (ieškant) Šts. Aš cibulynės bijau ir balso Nt. Zde frazeologismus nė (nei) balso „vůbec není“ vystupuje v ilustraci významu slova dokonce bez vysvětlení. Další příklad: dantis, -ies subst. f. K, Tlž; subst. f., m. B, R408, MŽ550, N; subst. m. SD374 (4), dantis, -čio (3, 4) 1. anat. dens: Krėslinė, krūminė dantis Kl167... Atnešė šūrio tik ant jednoho danties Ll. Kaip regėt, ne ant dančio (nepatinka) tau šitas valgymas Vrn....Brolis seniai ant jos dantį gelia (jam ji patinka) Gs. Aš seniai ant jo dantį galandu (pykstu) Rdm....Jai seniai jau dantį skauda, kaip tą suknelę nusipirkt Lkš. Ko čia sveikam dantį užkalbi — kaltas esi ir tiek! Rgv. Lindo lindo ir atkando dantį (nieko nepešė) Jnšk.... Zde je význam některých frazeologismů vysvětlen v závorkách, u jiných (dantį skauda „znepokojuje ho to, leží mu to na srdci“, dantį užkalbėti „snažit se někoho přesvědčit, uklidnit ho řečí, oklamat ho“) vysvětlení chybí. Ponechávat frazeologismy v ilustraci bylo nepřesné, proto se počínaje třetím svazkem začaly různé frazeologické jednotky vyčleňovat z ilustračního materiálu a uvádět samostatně. Některé z nich, idiomatičtější, se vyznačují tučným písmem a po vysvětlení významu se uvádějí na konci heslového článku příslušného výchozího slova, za všemi významy, na novém řádku za kosočtvercem (◊). Jiné, méně idiomatické, se nevyznačují žádným typem písma ani se nevyčleňují samostatně, nýbrž zůstávají v ilustrační větě, která se po vysvětlení jejich významu v závorkách (a ani to ne vždy) uvádí za trojúhelníkem (△) na konci ilustrace významu výchozího slova. Ještě jiné frazeologismy zůstávají přímo v ilustraci, často aniž by se vysvětloval jejich význam, například: galas subst. m. (4)... 9. zánik; smrt, skon: Blízký a nevyhnutelný konec imperialistů je přivádí k šílenství Tiesa1953, 67. Meisterio tėvas Kastantas prieš pat galą išvalgė puodynikę rūgusio pieno P.Cvir. Na bojištích našly svůj neblahý konec pluky divizí fašistické armády A.Vencl. Křičí, jako by umíral J.Jabl. Galą pasidaryti (spáchat sebevraždu) BŽ267. △ Susergi, tai paskutinis galas (je to velmi zlé) Sml. Daug žmonių nuėjo galan (zahynulo) Š. Jau viskas eina galop (zaniká) J.Jabl. Lazda ne galu virtusi (nezahynula) — radau Šts. 10. přen. neštěstí, ďábel: Ať tě někam vezme čert! An. Čert tě sem přivedl! Vrn. Čert tě sem nesl! Dkš. Čert aby tě viděl! Ds. Galą jis tau eis, nė nelauk (nepůjde)! Alk. Galą jis tau taip greitai padarys (neudělá to tak rychle)! Lp....Cystas galas su ja Dsn. || pl.: Galai jį žino, kur jis nuėjo! Sk. Proklatě, to je tu ale zima! Vs. Eik sau po galais! rš. Po visų galų, parvažiuok nors namo! Lp. ◊ všechny možné konce... všechno: Petras buvo visų galų žmogus (všechno uměl, ke všemu se hodil) J.Jabl. Za peníze seženeš všechno možné OG91... Jie visų galų pilni (mají všeho dost) Lp. Jų visi galai (všechno) sudegę Lnkv.... 270 U významu 9 není věta „Křičí jako člověk odsouzený k smrti“ s frazémem galą daryti ‚zabít‘ vyčleněna za trojúhelník, ale ponechána v ilustraci, aniž by byl význam vysvětlen. galą pasidaryti ‚spáchat sebevraždu‘ je rovněž frazém, ale není vyčleněn za trojúhelník, ačkoli jeho význam je vysvětlen. U významu 10 jsou ve všech příkladech frazémy expresivně-emotivní povahy, nejsou však vyčleněny za trojúhelník a význam je vysvětlen pouze u dvou frazémů. V dalších svazcích „Slovníku litevského jazyka“ se frazémy ponechané v ilustraci a dokonce ani nevysvětlené vyskytují již méně často, např.: kálnas podst. jm. (3).... (1)... 1. vyvýšenina zemského povrchu:... Hory jsou pokryté pařezy, podhůří holé! Kdo věří vaší někdejší kráse? A.Baran. V horách se prohánějí šedí orli S.Nėr... Rybář staví vrš proti hoře (proti proudu) Ds. Jaro není za horami (nedaleko) tsp. Žně už nejsou za horami (už nejsou daleko) Pc. Jeden přes druhého vrší hory (všelijaké zlo, přísloví či rčení) Skd. 2. přen. něčeho mnoho: Navařil hory zvěřiny rs... Zlaté hory nikde nenajdeš Ds... △ Kdybych byla zdravá, hory bych přenášela (udělala bych mnoho) Gs. Je odhodlán hory přenášet (mnoho udělat) Šl. 3. hromada: Vůz bude naložený do výšky Krtn. ♢ *iš kalno (l. zgóry) přísl. předčasně, dopředu: Budeš moci zaplatit předem? Pn... V ilustraci druhého významu zůstala mimo trojúhelník nevyznačená věta „Zlaté hory nikde nenajdeš“ s nevysvětleným významem frazému zlaté hory „mnoho statků“. Uvádění frazémů ve „Slovníku litevského jazyka“ přesto ještě není dostatečně kvalitní. Především není vhodné umisťovat pod stejnou značku (△), pod niž se zařazují frazémy, přísloví, pořekadla, hádanky a další obrazná vyjádření. V nich se doslovný význam slov neztrácí, a proto mohou sloužit jako ilustrace významu heslového slova. Za druhé, není účelné nevyčleňovat frazémy umístěné za trojúhelníkem ani je neodlišovat jiným typem písma a neuvádět výklad jejich významu. Frazém, který není vyčleněn z věty a odlišen jiným typem písma, jako by zaniká a zůstává méně nápadný; někdy se také stává, že výklad uvedený v závorkách se vztahuje spíše na celou větu než na samotný frazém, např.: „Za chvilku nezbyl ani hlas chleba (všechno snědl)“ Žem. Zde se výklad všechno snědl vztahuje nikoli k frazému nė balso, nýbrž ke slovesu nebliko. Každý frazém musí být ve Slovníku uveden jako samostatná lexikální jednotka, samostatné slovo, a nikoli ponechán v ilustraci. Metaforické frazémy, které lze spojit s kterýmkoli významem heslového slova, je vhodnější umístit hned za materiál ilustrující příslušný význam (nikoli na nový řádek), za trojúhelník (△). Idiomy a frazémy, které nesouvisejí s žádným významem heslového slova, by se měly přesunout na konec hesla, za všechny významy, a uvést na novém řádku za kosočtverec (♢). Přísloví, pořekadla a další obrazná vyjádření, v nichž slovní spojení ještě nejsou v jazyce natolik ustálená, aby 271 Pokud by bylo možné je považovat za frazeologismy, bylo by vhodnější uvádět je na konci ilustrace významu slova za stříškou (∧) a v závorkách, je-li to možné, vysvětlit jejich význam. Pak by například heslo slova ganyti vypadalo takto: ganyti, gano, ganė 1. přech., nepřech. hlídat na pastvině (dobytek, ptáky): Ganau pekų SD242. Ganybo piemuo gano gyvulius J. Kieno čia ganomi galvijai? J.Jabl. Man beganant brolio šėmus jautelius, ir atjojo trys jauni berneliai KlvD7. Radau piemenėlį, ganantį žirgelius J.Jabl. Kada jaunas buvau, šile ožius ganiau (d.) J.Jabl. Aš tų ožkų negenysiu, po karklynus neblandysiu (d.) Krž. Žalioj lankoj žąsis ganiau, ten ir vaikštinėjau (d.) Sn. Gano, kur gyvuliai ėda Dkš. Motina išleido mane ganyti J.Jabl. Ilgai piemenė neateina ganius Ds. Vakar mums buvo ganoma diena (vakar mes turėjome ganyti) Rm. Ganomų (po kurias gyvuliai ganomi) pievų daug OG404. ∧ Ganyk avis ir vilko nematydamas (buď vždy ve střehu) S.Dauk. Neganyk kiaulės sode (nepouštěj nepořádného, špinavého člověka tam, kde je čisto a krásně — všechno zaneřádí) TŽIII382. Ką ginęs ir ganyk B. ∧ akis ganyti rš obdivovat něco. die beganai! Sut psn. takový pozdrav pasáčků při pasení. eik šunų ganyt! Ašb keik. jdi pryč, neukazuj se! s tebou (s ním) jsem prasata nepásl Mlt niek. ty (on) se mi nevyrovnáš (nevyrovná). || zvrat.: Člověk jde dál a spatří pasoucího se býka Sl59. Neběžel by ses snad podívat, jak se pasou koně Mš. Nedaleko od nich se páslo velké stádo prasat rš. ∧ akys ganosi koho kochá se někdo čím: Moje oči se pasou po krásných výjevech rš. 2. přech. přen. hlídat, opatrovat: Dědeček hlídá sad, aby děti neotrhaly jablka Švnč. Máma hlídá děti J. Ty děti musíš hlídat celé dny, není kdy pustit se do práce Rs. Děti jsou stále hlídané (je třeba na ně dohlížet, vychovávat je) Dr. Není kdy se bavit — je třeba se starat o živobytí Er. Ty včely hlídej (dávej pozor, aby se nevyrojily) Grg. Vlk rychle běžel do vsi, ne na návštěvu, ale zachránit si život V.Kudir. Každý by měl umět pečovat o své zdraví rš. Hlídej ji jako koudel před ohněm! Lš. ∧ Jak kdo umí, tak se o sebe stará (jak kdo dovede, tak se živí) Ds. Proto má hrbáč hrb, aby pásl žáby Jnš. ∧ hlídat chalupu žert. být pořád v chalupě, nevycházet z ní: Kočky si zvykly hlídat chalupu Krkl. 3. přech. přen. círk. zachraňovat, vysvobozovat: Když jsem zachraňoval duše druhých, zahubil jsem svou. Sln. Přikázal jsem, aby pásli můj lid ChlKrn17,6. 4. zvrat. krmit koně na cestě: Když se nenakrmíš, tak takovou cestu neujedeš Er. Když jsme jeli do Panvežisu, krmili jsme koně dvakrát Slm. 5. zvrat. přen. jíst: Jezme, dokud je na stole Vj. V domě hada je všeho dost — jen si jez a vesel se! ps. ◇ pást oči na něčem vysmívat se, smát se někomu: Ať tě máslo pase po očích! Arm. nepást očinestydět se: Ona se nebude stydět — jak jí to přijde na jazyk, tak to řekne (řekne) Užp. Kdo se nestydí požádat, tomu tělo slouží (kdo se nestydí požádat, ten také dostane) Prng. pást kozykozelit se, vzpínat se: Moje děti kozelí Skr. pást vrányrozhlížet se, civět: Čti, a nepaste vrány! Žem. Pokud má být na jednom místě uvedeno alespoň několik frazeologismů, dodržuje se při jejich řazení abecední pořadí (srov. výše uvedené heslo prvnímu významu slova ganyti 272 ). Má-li tentýž význam několik variant, abecední pořadí se nedodržuje, nýbrž se řadí do jedné skupiny. Významově neplnovýznamová (pomocná) slova se řadí abecedně jen tehdy, když frazeologismus začíná neplnovýznamovým slovem a toto slovo je jakýmsi signálem celého frazeologismu, například: še tau, kaip mat apod. Frazeologismus může mít nejen jeden, ale i několik významů. V takových případech se jeho významy rozlišují stejně jako významy jednotlivých slov: nejprve se uvádí nejrozšířenější význam, dále méně rozšířený a poté přenesený, existuje-li. Významy by se měly označovat písmeny a, b, c atd., například: atkąsti tr..... 3. odlomit či odštípnout kousnutím (o zubech): Chléb s kůrkou — ukousl jsem si zub (zuby to nepříjemně pocítily, nemohl jsem kousat) Ds. Když hlodal, ulomil si zub VP8. I pes si ukousne zub Kp. △ ukousnout zub a) polevit, ochabnout: Zpočátku se do toho lesa pustil opravdu s velkým zápalem, ale potom polevil Lkč. Nejdříve pracoval tak horlivě, teď už polevil (omrzelo ho to) Grž... b) zklamat se, přepočítat se: Nepřítel, který nás chtěl zničit, si bolestivě vylámal zuby rš... Na tohoto učitele si vylámal zuby Nč... c) pomstít se: Už ses pomstil? Grž. Takovýto způsob uvádění frazeologismů v „Lietuvių kalbos žodynas“ by je zřetelně odlišil od volných slovních spojení a obrazných rčení, která nemají nejdůležitější rysy umožňující považovat frazeologismy za jazykové jednotky, jež se staly předmětem zkoumání samostatného jazykovědného oboru — frazeologie. „Lietuvių kalbos žodynas“ by tím, že by přinášel bohatý soubor zpracovaného frazeologického materiálu, dal podnět k důkladnému výzkumu tohoto zajímavého jazykového jevu. V tomto článku jsou k posouzení předkládány nové návrhy na přesnější uvádění frazeologismů v „Lietuvių kalbos žodynas“. Pokud by se ukázaly jako dostatečně odůvodněné a uskutečnitelné, mohly by se uplatnit v dalších svazcích Slovníku. V současnosti je nejaktuálnějším úkolem odstraňovat nepřesnosti, které se vyskytují v redakční praxi Slovníku a vyplývají z nesprávného pojetí frazeologismů. Jak bylo uvedeno výše, frazeologismy se začaly zkoumat teprve velmi nedávno a litevské frazeologismy, dalo by se říci, dosud nebyly zkoumány vůbec. Bez dostatečných teoretických znalostí o podstatě, vlastnostech a druzích frazeologismů není vždy možné odlišit je od volných slovních spojení, a proto se ve slovnících často vyskytují nepřesnosti při vyčleňování slov, výkladu významů a dokládání frazeologismů, jichž lze najít nemálo i v „Lietuvių kalbos žodynas“. Při další redakci Slovníku a při snaze správně vymezit a uvést frazeologismy je nutné mít na paměti následující nejdůležitější otázky lexikografického pojetí a analýzy frazeologismů; jejich nedostatečné pochopení vede v lexikografické práci k chybám a nepřesnostem. a) Slovo užívané pouze ve frazeologismu není samostatné a vzato samo o sobě nemá vlastní sémantický význam, proto je nelze vyjmout ze spojení a vyčlenit 18. Kalbotyros klausimai, IV 273 v záhlaví slovníkového hesla, vysvětlovat jeho význam, který samostatně vzato nemá, např.: kadė sf. (2) čas: Kuri tat kadė Kos152. Slovo kadė se mimo spojení neužívá a nemá význam „čas“. Pouze celé spojení kuri tat kadė znamená „velmi dávno, kdy to bylo“ (srov. výklad tohoto spojení v Kos152 v polštině: które to czasy, kiedy to było rzeczy!). Další příklad: kanka sf. (2) začátek, jednou: Pokáceli jeden strom jednou kanka Vkš. Když jsme už začali, tak ta kanka to také dokončeme Vkš. Městští lidé utrácejí peníze ta kanka (dostanou je a utratí) Kal. Slovo kanka se rovněž neužívá mimo spojení a nemá význam „začátek, jednou“ — ten je odvozen ze spojení viena kanka, ta kanka, ta kanka „tím začátkem, hned, bez čekání“. Protože komponenta spojení kanka nemá vlastní význam a mimo spojení se neužívá, vznikají v jazyce i jiné varianty tohoto spojení, někdy dokonce s gramaticky nesouhlasícími komponentami, např.: Když se jim podaří tím kanka odstranit rašelinu z jámy, je snazší ji vyjmout LK. To znamená, že namísto ta kanka se v jazyce užívají výrazy se stejným významem, také tuo kanka. Ve slovníku je více podobných případů, kdy je slovo vyčleněno ze spojení a vysvětluje se jeho význam, který mimo spojení nemá, např.: abejas sm. (1) pochybování: Be abejo, vstanu, nezaspím Slnt. Be abejo, že lže Grž. Já bych tedy ještě s abeju (já bych mohl vstát brzy) Ob. Ta dívka je taky ještě na abejo, zda půjde Alk. Jakýpak je to mistr — pracuje na abejo: povede se — dobře, zhroutí se — bude z toho nic Lnkv. Slovo abejas se mimo spojení neužívá, a proto nemůže mít samostatný význam. Existují pouze spojení, v nichž se užívá: ant abejo být „nebýt si jistý, pochybovat“, ant abejo něco dělat „pracovat, aniž člověk ví, jak to dopadne; jak to dopadne, tak to bude“, be abejo „jistě, samozřejmě, není pochyb“, su abejų „pochybný“. Výrazným příkladem toho, jak někdy nelze vymezit neexistující význam slova vyňatého z frazému, může být heslo ke slovu dinderis: dinderis sm. (1) 1. scom. lenoch, povaleč: Co asi ten dinderis dělá — jen se potlouká, a to je všechno Lž. Petříčku, ty dinderio, nepůjdeš ke knihám? Sd. 2. „?“ (ve výrazech): Celé dny mlátí dinderį (zahálí, lenoší), ale práce se bojí Kl. Druhý význam slova dinderis není jasný a je označen otazníkem; je pouze poznamenáno, že se užívá ve výrazech. Ve skutečnosti má slovo dinderis pouze jeden význam: „lenoch, povaleč“. Druhý význam vůbec nemá; existuje pouze slovní spojení — frazém dinderį mušti, které znamená „zahálet, lenošit“. Je třeba říci, že autor hesla o druhém významu slova dinderis uvažoval a přemýšlel, ale protože v prvních dvou svazcích Slovníku frazémy jako samostatné jednotky, 274 protože nebyly vyčleněny, nebylo nalezeno ani vhodné místo, kam by bylo možné spojení dinderį mušti uvést v heslovém článku. b) Sémantický význam frazeologismu nelze přisoudit žádné z jeho složek, protože jej sama nemůže mít. Stává se, že se slovu, které má alespoň několik významů, přisoudí význam, který nemá, avšak má jej celé spojení, jehož je uvedené slovo součástí, např.: aušinti, -ina, -ino... 3. mluvit naprázdno: Nechci si aušinti ústa, tj. mluvit J. Aušink neaušink burnos — nic nedostaneš Gs. Neaušink ty savo kakarinės Vv. Neaušink dantų — odměnu nedostaneš Kair. Neaušink be reikalo liežuvį Dov. On [pes] v noci ještě víc aušina čenich než ve dne Ms. Ve větách uvedených zde nemá slovo aušinti význam ‚mluvit naprázdno‘. Tento význam má spojení aušinti burną a jeho varianty: aušinti kakarinę, aušinti dantis, aušinti liežuvį a aušinti snukį přen. ‚tlachat‘. Další příklady: dumti, dumia, dumė... 12. lhát, klamat, podvádět; čarovat: Nezbytečně mi dumi oči; nejsem tak hloupý, abych tomu uvěřil Jrb. Kdo tam bude dělat zázraky — dumia oči a dost Kair. Oni nám dumia oči svými krásnými řečičkami Vaižg. Sloveso dumti samo o sobě, nikoli ve spojení s jinými slovy, nemá význam ‚lhát, klamat, podvádět‘. Ten je vyvozen z významu celého spojení dumti akis ‚klamat‘. galvà sf. (3) 1. část těla... 5. život; smrt: Raději bez hlavy než bez unara (cti) Kt. Bez tisku jsme jako bez hlavy Blv. Po jeho hlavě zůstala ona i děti BŽ325. Nevím, děti, jak budete žít po mé hlavě (až zemřu) Jnšk. Nový zeť... po jeho hlavě nastoupil jako král Sch171. Náleží nám postarat se o ty, kteří budou žít po naší hlavě A.Baran. Celá ta zahrada po tvé hlavě připadne mně Ašb. Vládnout začne teprve po mé hlavě Srv.... Nons, neopírejte se o mou hlavu Jnšk. Kéž by všichni žili tak, jako žili za hlavy tchána (dokud byl tchán naživu) Lp.... Jeden poručík... odsouzen až do živé hlavy (k smrti, odsouzen na celý život) Kel1862,100. Dávám za to svou hlavu, nebo svou hlavu vsadím, jestli to nebude pravda S.Dauk. Jeden bratříček se našel, za věnec dává hlavu (souhlasí zemřít) Sln....Ve válce nepřátelé položili mnoho hlav (zahynulo mnoho nepřátel) rš. Je možné velmi rychle galva prikšt BM83. Snacha truchlila tři týdny, sestra tři roky, a maminka milá vychovávala, dokud žila její hlavička (až do smrti) StnD28. Po celý svůj život, dokud byla živá hlavička JV655. Udělal to na svou hlavu (s rizikem vlastního života) J.Jabl. V prvních dvou větách, které dokládají pátý význam slova galva, má slovo galva první význam — ‚část těla‘. Ve všech ostatních příkladech se slovo galva vyskytuje pouze ve frazeologických spojeních, která mají vlastní význam, totiž: po kieno galvos (galvai, galvą) ‚po čí smrti‘, prie (už) kieno galvos ‚dokud je někdo ještě naživu‘, iki gyvos galvos ‚až do smrti‘, galvą duoti (dėti) 275 „setkat se se smrtí“, dokud je hlava živá „dokud je člověk živ“, něco udělat na vlastní hlavu „riskovat vlastní hlavu, něco udělat“, nasadit hlavu „zahynout“. Slovo galva tedy nemá význam „život, živobytí; smrt“. c) Frazeologismus nemůže ilustrovat význam slova, protože sám má zcela jiný význam, který se neshoduje s významy jeho složek, např.: apkąsti tr. 1. sevřít zuby: Drží B. tak, že ji kousl. Kousni se do jazyka, neblekej zbytečně J. Ans celou lištu okousal KlvRž. || Praniukas se podíval na sestru a ukousl slova (ztichl) LzP. On také ukousl zuby (přestal mluvit nesmysly) Dbk. Ve slovních spojeních apkąsti, dantis apkąsti „ztichnout při mluvení“ nemá sloveso apkąsti význam „sevřít zuby“, proto se věty s těmito spojeními uvádějí mimo paralely, jimiž se obvykle rozlišuje významový odstín. Mimo paralely se však zde uvádějí také nikoli významové odstíny, nýbrž skutečná ustálená idiomatická slovní spojení, která je třeba vyčlenit jako samostatné jednotky a vysvětlit jejich význam. Stejný význam má také slovní spojení liežuvį apkąsti, které může mít i doslovný význam „sevřít jazyk zuby“, ale v tomto kontextu („Kousni se do jazyka, neblekej zbytečně“) má přenesený, idiomatický význam — „ztichnout při mluvení“. Takových případů, kdy je frazeologismus ponechán v ilustraci významu slova, je v „Lietuvių kalbos žodynas“ ještě mnoho, např.: galva sf. (3)... 3. rozum, chápavost; myšlenka: Drūktenis předčil oba švagry vzrůstem, rozumem i výřečností Žem.... Bude prosit a prosit, až z toho člověku zamotá hlavu Srv.... V poslední větě je spojení galvą susukti frazeologismem ve významu „zmást“. Nelze je ponechat jako ilustraci významu slova; je třeba je vyčlenit, vysvětlit jeho význam a uvedenou větu použít jako ilustraci užití tohoto významu. Další příklad: kaulas sm. (1, 3) Klm, Arm 1. SD106, R, MŽ210, N, K, LSB194, M, AruP56, Slnt tvrdá tělesná tkáň, část kostry: Kosti tvoří zvířecí kostru (skelet) iš.... Pastotys se omrzely až do živé kosti (velmi) Jns. V poslední větě je slovní spojení įkyrėti iki gyvo kaulo frazeologismem a znamená „velmi obtěžovat“, proto se nehodí jako ilustrace prvního významu slova kaulas a je třeba je vyčlenit zvlášť. Je třeba poznamenat, že vyjímání slova z frazeologismu, které se užívá pouze v daném spojení, přisuzování slovu významu, který má pouze celé spojení, a ilustrování významů slov frazeologismy jsou v I.–II. svazku „Lietuvių kalbos žodynas“ častým jevem, zatímco ve III.–V. svazku se vyskytují méně často. To ukazuje, že autorům slovníku se ještě ne vždy daří odlišovat frazeologismy od volných slovních spojení. ZÁVĚRY 1. Ve „Slovníku litevského jazyka“ je účelné rozdělit frazeologismy do dvou skupin: idiomy a metaforické frazeologismy. Slovní spojení, v nichž se uplatňuje ne zcela volný význam slova a jejichž sémantický význam 276 závisí na významu jejich složek, se nevyčleňují jako samostatná skupina a ponechávají se mezi doklady významů slov. 2. Za idiomy se považují ustálená slovní spojení, jejichž sémantický význam je monolitický a nemotivovaný, tj. nezávisí na významu jejich složek, a která nelze doslovně překládat do jiných jazyků. 3. Za metaforické frazeologismy se považují ustálená slovní spojení, zpravidla obrazná a přenesená, jejichž sémantický význam souvisí s významem jejich složek pouze potenciálně. 4. Složené termíny, které vznikly převážně v litevském lidovém jazyce a slouží jako názvy předmětů či jevů v nomenklatuře, se rovněž považují za frazeologismy. Ty, jejichž sémantický význam nezávisí na významu jejich složek, se řadí do skupiny idiomů; ty, jejichž význam má s významem složek nějakou, byť vzdálenou souvislost, se řadí k metaforickým frazeologismům. Různé složené termíny z oblasti vědy, techniky, výroby a dalších oborů, jejichž význam závisí na významu složek, se za frazeologismy nepovažují. 5. Slovo užívané pouze ve frazeologismu nemá nominativní význam. Význam frazeologismu rovněž nelze přisuzovat jeho složce. Frazeologismus má specifický význam a nemůže sloužit jako doklad významu slova. 6. Každý frazeologismus musí být ve Slovníku uveden zvýrazněným písmem tolikrát, kolik má plnovýznamových slovních složek (a někdy i neplnovýznamových, je-li frazeologismus tvořen neplnovýznamovými slovy). Význam frazeologismu se však musí vysvětlit a doložit pouze v hesle jedné složky. V heslech ostatních složek je místo výkladu třeba uvést odkaz na heslo, v němž je význam frazeologismu vysvětlen. 7. Výklad a doklady frazeologismů by měly být uvedeny v hesle jeho hlavní složky, tedy slova. V prvním vydání „Slovníku litevského jazyka“ však tento princip nelze dodržet, protože nelze výklad významu frazeologismů odkazovat na dosud nevydané nebo již vydané svazky I—II, v nichž frazeologismy ještě nebyly uváděny. 8. Metaforické frazeologismy jsou uvedeny v hesle výchozího slova za dokladem příslušného významu za trojúhelníkem (△), zatímco idiomy a ty metaforické frazeologismy, jejichž význam nesouvisí s žádným významem výchozího slova, jsou uvedeny na konci hesla na novém řádku za kosočtvercem (◊). Pokud se v jedné části hesla sejde více frazeologismů, řadí se abecedně. Frazeologismy s blízkou sémantikou je však třeba seskupovat, i když to odporuje abecednímu pořadí. 9. Přísloví, pořekadla a další obrazná vyjádření, která dosud nelze považovat za frazeologismy, se uvádějí na konci dokladů významu slova za zvláštním znakem, totiž stříškou (Λ). FRAZÉMY VE „SLOVNÍKU LITEVSKÉHO JAZYKA“ AV LIT. SSR Z. K. JONIKAITĖ Resumé Frazeologismy litevského jazyka jsou v tomto článku posuzovány z hlediska praktické lexikografické práce. Otázka uvádění frazeologismů ve výkladovém „Slovníku litevského jazyka“ nebyla dosud plně zpracována. Pociťuje se nedostatek teoretických zobecnění o podstatě, zvláštnostech a druzích frazeologismů litevského jazyka i o jejich umístění ve Slovníku, a proto se frazeologismy často zaměňují za volná slovní spojení: někdy se jednotlivým složkám frazeologismu připisuje význam, který náleží celému frazeologismu jako svébytné lexikální jednotce, jindy se frazeologismy uvádějí jako běžný doklad volného slovního spojení. Frazeologismy litevského jazyka jsou ve Slovníku klasifikovány do dvou hlavních skupin: idiomy a metaforické frazeologismy (v klasifikaci akademika V. Vinogradova nazývané frazeologickými celky). Ustálená slovní spojení, v nichž se realizuje nesamostatný význam slova (v klasifikaci akademika V. Vinogradova nazývaná frazeologickými spojeními), se nevyčleňují do samostatné skupiny a ve Slovníku se uvádějí jako doklady významu slova. Frazeologismy jako celistvé, monolitické výrazy, v nichž se vytratily lexikální významy jednotlivých složek, musí mít v heslovém článku vyhrazené místo, kde se vysvětlují a dokládají jejich významy. V prvních dvou svazcích Slovníku byly frazeologismy uváděny spolu s doklady jednotlivých významů slova a nebyly odlišeny ani značkami, ani písmem. Počínaje třetím svazkem Slovníku se frazeologismy uvádějí na dvou místech heslového článku. Idiomatičtější frazeologismy se vyznačují tučným písmem a umisťují se na konci heslového článku, s odstavcem za značkou kosočtverce (◊). Méně idiomatické frazeologismy se řadí k příslušným významům slova za značku trojúhelníku (△), ale samostatně se nevyznačují. Jejich významy se vysvětlují v závorkách v dokladových příkladech. Pod stejnou značkou se ve Slovníku uvádějí také rčení, přísloví, hádanky a nestálá obrazná vyjádření. Takové uspořádání frazeologického materiálu není bez nedostatků, proto se v tomto článku navrhuje: 1) vyznačovat tučným písmem jak idiomy, tak metaforické frazeologismy a uvádět je v heslovém článku samostatně; 2) idiomy a metaforické frazeologismy, které ztratily souvislost s určitým významem vykládaného slova, umisťovat po všech významech na konec heslového článku, s odstavcem za značkou ◊; ostatní metaforické frazeologismy, které mají zřetelnou souvislost s určitým významem vykládaného slova, řadit k příslušným významům slova. 278 za značkou △; 3) složené termíny, jejichž význam nevyplývá z lexikálních významů jejich složek, umisťovat za značku ◊, zatímco složené termíny, jejichž význam složek lze vztáhnout k přímým významům příslušných slov, umisťovat za značku △; 4) přísloví, rčení a nestálá obrazná vyjádření uvádět odděleně od frazeologismů a používat k tomu zvláštní značku Λ. Jednou z nejdůležitějších otázek frazeologie v praktické práci je určení opěrného slova frazeologismu, tj. jeho složky, na níž závisí sémantický význam frazeologismu. Po určení opěrného slova je jasné, pod kterým slovem má být frazeologismus uveden, vysvětlen a doložen, a pod kterými slovy se uvádí pouze s odkazem na příslušný heslový článek, kde je daný frazeologismus vysvětlen a doložen příklady užití. Protože se frazeologismy ve „Slovníku litevského jazyka“ vyznačují poprvé, nepovažuje se za účelné odkazovat na dosud nevydané svazky ani na první dva vydané svazky, v nichž ještě nebyly vyznačovány, neboť význam frazeologismu by po určitou dobu zůstal uživateli Slovníku neznámý. Proto se v prvním vydání Slovníku frazeologismus uvádí tolikrát, kolik má ve svém složení plnovýznamových (a někdy i neplnovýznamových) složek, a jeho význam se vysvětluje a dokládá ne vždy pod jeho opěrným slovem, třebaže by to bylo jasné. Ve druhém vydání Slovníku bude možné frazeologismy vysvětlovat a dokládat pod slovem opěrné složky frazeologismu, zatímco pod slovy ostatních složek se budou uvádět pouze s odkazem na příslušný heslový článek.