О некоторых трудностях изучения терминов и их сочетаемости в техническом вузе

МОКСЛО КАЛБОС КУЛЬТУРОС ИР ТЕРМИНОЛОГИЈОС ПРОБЛЕМОС ЛИЕТУВИŲ КАЛБОТЫРОС КЛАУСИМАИ, XXIV(1985) ULJANA JEFIFANOVNA POPKOVOVÁ O NĚKTERÝCH OBTÍŽÍCH PŘI STUDIU TERMÍNŮ A JEJICH SPOJITELNOSTI NA TECHNICKÉ VYSOKÉ ŠKOLE V době vědeckotechnické revoluce zaujímá terminologie významné místo v obecně spisovném jazyce. Termíny se začleňují do promluv mluvčích na různá témata. Osvojení termínů a jejich správné užívání v řeči je jedním z hlavních úkolů výuky ruštiny na technických vysokých školách v národních republikách. Při výuce ruštiny je důležité nejen studentům vysvětlit význam termínů, ale také osvojit jim návyky jejich správného užívání v řeči. Proto se termíny uvádějí ve spojení s jinými slovy, např.: městská výstavba, výstavba nových čtvrtí, obrovská stavba, významná celosvazová stavba, pracovat na výstavbě a na stavbě. Významový rozsah slova строительство je širší než významový rozsah slova стройка, zatímco v litevštině oběma těmto slovům odpovídá jedno slovo — statyba (латц statyba, laič statyba). Ruské výrazy внешний вид (vnější vzhled budovy, stavby), внешность (красивая внешность — pouze o člověku) se do litevštiny překládají jedním slovem išvaizda (gražios išvaizdos žmogus, Že-tė turi rūtulio išvaizdą). Při studiu termínů ve výuce pro neruské studenty je třeba věnovat větší pozornost spojitelnosti, která se v mateřském a ruském jazyce liší. Všechny termíny lze rozdělit do dvou skupin: technické a vědecké. Mezi vědou a technikou existuje jasná hranice: «… věda pracuje s poznatky spojenými s abstraktními pojmy, zatímco technika pracuje se zcela konkrétními objekty spojenými s konkrétními pojmy»1. Technické termíny označují názvy součástí, strojů, přístrojů atd. Při vysvětlování významu takových termínů se využívá věcně-situační spojitelnost (co je to za předmět a jaké funkce plní, k čemu slouží a k čemu je určen). Vědecké termíny označují vědecké pojmy. Při vysvětlování významu tohoto typu terminologie má zásadní význam logicko-pojmová spojitelnost. Pojmy se označují nejen slovy, ale i slov- 1 Figon E. B. Sémantická struktura technických termínů a termínů vědy.—In: Sémantická struktura slova a frazeologismu. Rjazaň, 1978, s. 49. 118 spojeními (oxid uhličitý, koeficient užitečného výkonu atd.). V této souvislosti vznikají určité obtíže při vysvětlování složených termínů. Slova rozvíjející spojení se mohou vztahovat jak k jednotlivému slovu, tak k celým spojením označujícím pojmy, např.: plyn lehký, průhledný, sirný, ale oxid uhličitý. Pojmy označené jednotlivými slovy a slovními spojeními by se neměly zaměňovat. Jedno z významů mnohoznačného slova může být terminologizováno; „terminologický význam začíná vyrůstat z některého uzlu sémantické struktury běžně užívaného slova, <…> budova četných terminologií se staví na základech běžné, každodenní slovní zásoby“2, např.: úhel — v běžném významu (špinavý, čistý, nábytkem zastavěný… kout); úhel — v matematice (ostrý, tupý, pravý, vedlejší a rovný tolika stupňům). Terminologizované významy mnohoznačných slov se odlišují svou spojitelností. Spojitelnost tedy pomáhá rozlišovat běžné slovo obecného jazyka od vědeckého vymezení termínu. Základní termíny (nebo jedna z jejich složek) jsou často internacionalismy nebo mají stejný význam v mateřském i ruském jazyce, proto je při vysvětlování takových termínů vhodné použít překlad (zvuková izolace — garso izoliacija, měrná hmotnost — savitasis svoris, výrobní síly — gamybinės jėgos, brzdový buben — stabdžių būgnas, převodovka — pavarų dėžė). V řeči studentů se často vyskytují následující chyby: 1) užití termínu v nesprávném rodě nebo čísle, např.: tento (=tato) model byl vybaven (=byla vybavena), nebylo dost zařízení (=zařízení); 2) nesprávná slovesná vazba, např.: značka přikazující řidiče (=řidiči), výkon se zvýšil o devíti procenty (=o devět procent); 3) nesprávné užívání pádových tvarů v důsledku toho, že litevština nemá kategorii životnosti/neživotnosti, např.: opravoval motoru (=motor), opravit tuto karoserie (=tuto karoserii) nelze, automobilu (=automobil) je třeba dobře čistit, srov.: koně; 4) nesprávné užívání synonym a synonymních konstrukcí, např.: byl postaven (=vyroben, vytvořen) nový automobil, vzhled (=vnější podoba) domu, stavba (=výstavba) měst; 2 Денисов П. Н. Системность и связность в лексике и система словарей.— В кн.: Тезисы докладов на совещании, посвященном проблеме определений терминов в словарях. Л., 1974, с. 21. 119 5) použití nesprávné slovotvorné přípony, např.: рыболовническое (=рыбное) хозяйство, пересажение (=пересадка) кожи, руководительство (=руководство) учреждения; 6) použití jiného slova na základě podobnosti zvuku, např.: изменяется щетка (=щиток приборов), искусственный музей (=музей искусств). Chybné užívání termínů studenty národnostních skupin na technických vysokých školách se vysvětluje především interferencí mateřského jazyka. Nová a obtížně osvojitelná slova v jiném jazyce se v řeči obvykle utvářejí podle zákonů mateřského jazyka. Na Vilniuském inženýrském a stavebním institutu se provádějí následující činnosti, které přispívají ke správnému užívání termínů v řeči studentů: čtení a převyprávění textů z oboru, studentské referáty o problematice oboru, vypracovávání cvičení na tvoření slovních spojení a vět s termíny, jejich překlad do mateřského jazyka, překlad odborného textu z mateřského jazyka do ruštiny a další cvičení. Hlavním úkolem vyučujícího ruštiny je naučit studenty správně užívat termíny v řeči. Studenti získávají hluboké porozumění termínu a jeho obšírnou definici v hodinách odborných předmětů. Tyto definice mohou podat v mateřském jazyce.