Банки терминов и их практическое использование

МОКСЛО КАЛБОС КУЛЬТУРОС ИР ТЕРМИНОЛОГИЈОС ПРОБЛЕМОС ЛИЕТУВИЮ КАЛБОТYРОС КЛАУСИМАІ, XXIV(1985) IRINA NIKOLAJEVNA VOLKOVOVÁ BANKY TERMÍNŮ A JEJICH PRAKTICKÉ VYUŽITÍ Vědeckotechnická revoluce vedla k rostoucímu významu problémů vědeckotechnické terminologie pro národní hospodářství. Vytváření a zavádění automatizovaných řídicích a informačních systémů, přechod k programově cílovým metodám plánování, rozvoj mezinárodní kooperace a integrace při řešení vědeckotechnických a ekonomických úkolů kladou na jazyk vědy a techniky stále přísnější požadavky z hlediska jednoznačnosti terminologie používané v různých druzích dokumentace. Důsledkem toho bylo výrazné zintenzivnění prací na uspořádání a standardizaci vědeckotechnické terminologie na národní i mezinárodní úrovni, což vedlo k vytvoření velkého počtu norem a doporučení v oblasti terminologie (mezinárodních, regionálních, národních, firemních atd.). Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) přijala 160 norem pro termíny a definice, Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) zveřejnila 180 mezinárodních terminologických norem, Mezinárodní elektrotechnická komise vydala přibližně 60 částí Mezinárodního elektrotechnického slovníku (MES) a speciálních terminologických publikací (mají status norem IEC). Národní normalizační organizace ve 40 zemích přijaly více než 15 tisíc norem pro termíny a definice. Velkých úspěchů v oblasti uspořádání a standardizace terminologie bylo dosaženo v Sovětském svazu, kde platí více než 700 státních a oborových norem pro termíny a definice a bylo vydáno více než 100 sborníků doporučených termínů Vědeckotechnické terminologické komise Akademie věd SSSR. Soubor standardizovaných a doporučených termínů čítá statisíce. Nezbytnou podmínkou využívání těchto souborů v praktické a vědecké práci a rychlého vyhledávání potřebných termínů je prezentace standardizované a doporučené terminologie v podobě určité organizační struktury. Jedním z rozšířených způsobů strukturální organizace rozsáhlých terminologických souborů je vytváření terminologických bank 46 dat, v nichž se ukládání, zpracování a zpřístupňování terminologických informací uskutečňuje pomocí počítačů. Pod datovými bankami se obvykle rozumí soubor velkých a složitě strukturovaných datových souborů a soubor technických prostředků a softwaru pro shromažďování, zpracování a zpřístupňování potřebných informací. Soubor datových souborů se nazývá databází. V terminologických bankách je databází soubor termínů a doprovodných datových prvků, které obsahují. Tyto soubory se nazývají terminologickými články; někdy se ve stejném významu používají také termíny — terminologický záznam a slovníkové heslo. Podle údajů zveřejněných Mezinárodním informačním centrem pro terminologii (Infotermem) funguje ve světě nebo se vyvíjí několik desítek terminologických bank1. Takové banky existují ve Velké Británii, Venezuele, NDR, Španělsku, Kanadě, Lucembursku, SSSR, USA, Francii, SRN, Švédsku a řadě dalších zemí. Je třeba poznamenat, že služby, v jejichž rámci byly terminologické banky zřízeny, jsou stejně jako lexikální soubory, které se staly základem pro jejich vytvoření, značně rozmanité. Řada terminologických bank vznikla na základě terminologických souborů, které se utvořily v období intenzivního výzkumu strojového překladu: systém TEAM lingvistické služby firmy Siemens (SRN), EURODICAUTOM (Lucembursko), systémy TERMIUM a TERMINOC (Kanada) a další. Systém TERMDOK švédského centra technické terminologie vznikl na základě lexikografické služby tohoto centra, které se po mnoho let aktivně věnuje vydávání terminologických slovníků. Terminologické banky NORMATERM (Francie) a TERM (SRN) byly zřízeny při normalizačních službách na základě souborů standardizovaných termínů. Masové vytváření a zavádění informačně-vyhledávacích systémů si vyžádalo vytvoření jazykového zabezpečení, s nímž bylo spojeno také sestavování souborů termínů, které rovněž sehrály svou roli při vzniku terminologických bank. K charakteristice terminologických bank se používají ukazatele, jako jsou složení a rozsah databáze (pokrytí tematických oblastí, soubor datových prvků terminologického článku, počet jazyků, v nichž jsou terminologické informace uváděny), normativnost terminologických informací a kategorie uživatelů. Pro fungování terminologické banky má velký význam složení její databáze. Čím větší je počet datových prvků, které 1 World Guid to Terminological Activities (Organizations, Terminology Banks, Committees).— Infoterm Series A. München: Verlag Dokumentation, 1974.— 312 p. 47 čím více terminologických údajů článek obsahuje, tím širší jsou možnosti využití této banky jejími uživateli. Například v bance termínů TEAM může každý terminologický záznam obsahovat až 99 datových prvků (tvůrci této banky je nazývají kategoriemi). Patří mezi ně hlavní termín, jeho synonyma, jedna nebo více definic či kontext, bibliografické údaje (zdroj, autor, datum vydání aj.), gramatické parametry termínu, charakteristika oblasti jeho použití a také ekvivalentní termíny v angličtině, francouzštině, španělštině, ruštině, italštině, portugalštině a nizozemštině (ekvivalentní termíny nemusí být uvedeny ve všech jazycích). Z výše uvedených datových prvků se při zpracování německé terminologie prakticky používá přibližně 25 prvků2. Terminologický záznam banky TERMDOK počítá s velkým počtem lingvistických i extralingvistických datových prvků. Terminologický záznam může obsahovat až 100 datových prvků týkajících se lingvistických informací pro 26 různých jazyků. V současné době lingvistické informace zahrnují 10 jazyků: švédštinu, angličtinu, francouzštinu, španělštinu, němčinu, dánštinu, norštinu, finštinu, ruštinu a japonštinu. Nejčastěji se používá 10 lingvistických datových prvků: 1) hlavní termín; 2) synonyma a kvazisynonyma; 3) antonyma; 4) výslovnost, gramatické charakteristiky, zkratky, definice, poznámky k použití, poznámky, křížové odkazy 3. Z extralingvistických datových prvků se nejčastěji používá přibližně 10: označení dokumentu, číslo termínu, klasifikační kódy, datum schválení (vydání), označení odborníka, odkazy na ilustrace. Podle míry normativnosti terminologické databáze lze existující banky termínů rozdělit do dvou skupin: banky založené na standardizované terminologii, které jsou jakýmisi normativními slovníky, a banky, které jsou vytvářeny a doplňovány nejen z normativních zdrojů. Například banka terminologických dat Francouzské normalizační asociace (AFNOR) — NORMATERM zahrnuje termíny stanovené francouzskými terminologickými normami; termíny obsažené v ter- 2 Brinkmann K. H. Využití terminologické databanky TEAM pro terminologickou práci Deutsches Institut für Normung.— Infoterm Series 6. München—New York—London—Paris, 1981, s. 444. 3 The TERMDOK system.— TNC, 1978.— 45 p. 48 … terminologických přílohách k průmyslovým normám, jakož i v mezinárodních normách ISO pro termíny a definice4 Banka terminologických dat TERM, která se vytváří v rámci propojených databank Institutu pro normalizaci SRN, má rovněž normativní charakter, tj. obsahuje pouze standardizovanou terminologii. Takové terminologické banky jako TEAM firmy Siemens, Spolkového úřadu pro jazykové záležitosti (SRN), TERMIUM a TERMINOC (Kanada), TERMDOK (Švédsko) a řada dalších nejsou plně normativní a obsahují nejen standardizovanou terminologii. Informace, které poskytují, jsou proto spolehlivé (z hlediska jejich dokumentárního charakteru), ne vždy však stanovují oficiální preferenci užívání toho či onoho termínu. Při vytváření databází těchto bank odborníci každý termín „hodnotí“ a přiřazují mu takzvaný „váhový index“. Například v bance terminologických dat Montrealské univerzity znamená váhový index 0, že daný termín není vhodné užívat, 1 — že možnost jeho použití je sporná, 2 — že termín lze použít, 3 — že je termín standardizován. Podle jazykového složení se rozlišují banky: jednojazyčné, tj. takové, v nichž jsou všechny prvky terminologického záznamu uvedeny pouze v jednom jazyce (např. banka neologismů ve Francii obsahuje terminologické informace pouze ve francouzštině); částečně dvojjazyčné a vícejazyčné, tj. takové, v nichž jsou uváděny ekvivalentní termíny (a někdy také definice a řada dalších prvků terminologických dat) v několika jazycích. K takovým bankám patří TEAM, jejíž databáze kromě termínu a údajů, které jej definují, v němčině obsahuje také termíny (a někdy i definice) v angličtině, francouzštině, španělštině, italštině, ruštině a nizozemštině. Banka EURODICAUTOM obsahuje terminologii v angličtině, němčině, dánštině, francouzštině, italštině a nizozemštině; terminologické banky jsou plně dvojjazyčné. Takovými jsou kanadské terminologické banky, které jsou vzhledem k demografickým poměrům plně anglicko-francouzské, tj. každý terminologický záznam v jejich databázi sestává ze dvou totožných částí: v angličtině a ve francouzštině. Cílem mnoha terminologických bank je především pomáhat překladatelům. K takovým bankám lze zařadit TEAM Lingvistické služby firmy Siemens (SRN), EURODICAUTOM Evropského hospodářského společenství (Lucembursko), TERMIUM Montrealské univerzity (v současnosti oficiální banka termínů 4 Laurent J. La banque automatisée de données terminologiques de l’AFNOR NORMATERM.— Courier de la Normalisation, 1979, N 245, p. 46—51. 4 Užsak. Nr. 1007 49 vlády Kanady), TERMINOC — banka termínů provincie Québec (Kanada), TARGET — banka Carnegie Mellonovy univerzity (USA). Jedním z úkolů připravované britské banky technických termínů je kontrolovat správnost užívání anglických termínů zařazených do již fungujících terminologických bank (např. švédské a SRN). K úkolům řešeným pomocí banky TEAM firmy Siemens patří také lexikografická práce — příprava a vydávání různých slovníků. K tomu se používá fotosázecí zařízení DIGISET. Technologický postup automatizované přípravy slovníků lze znázornit takto: výběr určité množiny termínů z automatizované databáze terminologických dat; třídění a uspořádání dat do podoby obvyklé u slovníků; příprava tiskové předlohy (tj. políčka fotografického filmu s textem vysázeným v obvyklé slovníkové podobě); rozmnožení. Výhodami strojových slovníků jsou prostorově úsporné uspořádání nahromaděných informací; možnost rychlé aktualizace souboru, a tím i maximální operativnost při přípravě slovníků odpovídajících současnému stavu; operativní příprava slovníků s různým souborem datových prvků. V Sovětském svazu existuje několik terminologických bank. Jedna z nich funguje ve Všesvazovém vědeckovýzkumném ústavu technických informací, klasifikace a kódování (VNIIKI) Státního výboru pro normy — jde o Automatizovaný systém informačně-terminologických služeb (ASITO), v němž jsou soustředěna data o standardizované terminologii. Hlavními úkoly tohoto systému jsou zvýšení účinnosti zavádění standardizovaných termínů, operativnosti a kvality informačně-terminologického zabezpečení národního hospodářství, podpora vzájemného sladění rozvíjených a standardizovaných terminologií a plnění závazků SSSR v ISO, IEC, OIML, EOKK a dalších mezinárodních organizacích při přípravě ruských verzí mezinárodních terminologických norem a slovníků. ASITO byla vytvořena na základě fondu terminologických dokumentů a systému ručních bibliografických a terminologických kartotéčních lístků Referenční banky termínů (SBT) VNIIKI. ASITO je rozvíjející se systém. První etapa tohoto systému — ASITO-1 — je od roku 1981 v průmyslovém provozu; současně probíhají práce na zdokonalování a modernizaci systému, tedy na vytvoření ASITO-2. V ASITO-2 se plánuje rozšíření souboru zpracovávaných dokumentů a datových prvků, zavedení nových druhů vyhledávání, např. podle definic, rozšíření nabídky výstupních formátů atd. 50 V systému АСИТО-1 se zpracovávají údaje ze státních norem, norem RVHP a ISO pro termíny a definice. Stejně jako v jiných automatizovaných terminologických systémech je základní jednotkou ukládání terminologický záznam obsahující soubor datových prvků s terminologickými a bibliografickými informacemi o konkrétním normalizovaném termínu. V systému АСИТО-1 každý terminologický záznam obsahuje záhlavní termín — normalizovaný termín; přípustná a nepřípustná synonyma normalizovaného termínu; krátkou formu (u víceslovných termínů); ekvivalenty normalizovaného termínu v angličtině, němčině a francouzštině; definici pojmu; písmenná označení veličin; označení a název normy, kterou byl termín stanoven; číslo termínu v normě; datum schválení a vstupu normy v platnost; klasifikační kód normy. V automatizované databázi АСИТО-1 je celkem obsaženo přibližně 70 tisíc terminologických záznamů. Programové prostředky zajišťují správu databáze a různé druhy vyhledávání. Základním druhem vyhledávání je dialogové vyhledávání s využitím displeje. Vyhledávat lze podle libovolných datových prvků terminologického záznamu a jejich kombinací. Je zavedena možnost vyhledávání se zohledněním tvaroslovných variant slov a syntaktických variant víceslovných spojení. Je umožněno vyhledávání a poskytování informací i při neúplné lexikální shodě dotazu s termínem vloženým do systému, jakož i při zkrácení konců slovních tvarů v dotazu. Je-li tedy v bance obsažen termín diskrétní náhodná posloupnost, informace o něm se musí zobrazit také v případě, že je v dotazu jiné pořadí termínových prvků: náhodná diskrétní posloupnost. Stejně tak jiné zakončení termínu v dotazu ve srovnání se zakončením termínu obsaženého v systému АСИТО nesmí ovlivnit úplnost odpovědi. Systém tak umožňuje zadávat dotazy v přirozeném jazyce bez předchozí indexace, omezit vyhledávání na určitou věcnou oblast a stanovit kategorii normativně-technických dokumentů i další parametry. Systém umožňuje připravovat různé rejstříky: souhrnné a systematické, jednoduché a permutační (typu KWOC), podle kategorií normativně-technických dokumentů, termínů v ruštině a cizojazyčných ekvivalentů aj. Je umožněna výměna informací na magnetických páskách na základě jednotného komunikačního formátu pro terminologická data, jehož struktura je sjednocena s komunikačním formátem bibliografických údajů v souladu s mezinárodní normou ISO 2709 a jehož obsah odpovídá návrhu formátu 51 MATER (ISO 6156). Uživatel systému může na magnetické pásce získat jak celý soubor normalizované terminologie, tak jeho část podle dotazu. Terminologická banka АСИТО se využívá k informačně-terminologické podpoře výzkumných a projekčně-konstrukčních organizací, nakladatelství a průmyslových podniků (v současnosti АСИТО obsluhuje 400 kolektivních uživatelů); k výměně informací s terminologickými bankami (v rámci země i se zahraničními); a k přípravě statisticko-analytických údajů o normalizované terminologii. Vzhledem k tomu, že počet terminologických bank bude bezpochyby narůstat, je třeba vypracovat cílený komplexní program vytvoření celostátního systému terminologických bank, který by vedle bank normalizovaných termínů zahrnoval také banky nenormalizovaných lexikálních jednotek. Systém terminologických bank musí být schopen plnit funkci mezinárodní terminologické služby, která zaručuje přesnost a důslednost užívání termínů ve všech dokumentech z oblasti výzkumu, administrativního řízení, společenských a historických aspektů i kulturně-historických aspektů, pokrývá všechna odvětví vědy a techniky a zahrnuje ruské termíny i cizojazyčné (a národní) ekvivalenty používané v terminologických systémech národních jazyků svazových republik a v mezinárodní odborné komunikaci. Celostátní systém všech terminologických bank by zřejmě měl zahrnovat banku (nebo banky) termínů základních věd, banky všeobecně technických a oborových termínů a banky termínů v národních jazycích svazových republik. Již nynější existence velkého počtu terminologických bank, v nichž se ukládání, zpracování a poskytování terminologických informací uskutečňuje pomocí počítačů, vyvolala problém jejich vzájemné interakce a organizace výměny terminologických dat mezi nimi. Vytvoření mezinárodní sítě propojených terminologických bank — systému ТЕРМНЕТ — je jedním z úkolů Infotermu. K uskutečnění tohoto úkolu se připravuje mezinárodní komunikační formát pro výměnu terminologických informací na magnetických nosičích. Tuto práci již řadu let vykonává pracovní skupina 4 (WG 4) „Využití výpočetní techniky v terminologii a lexikografii“, zvlášť zřízená v rámci ISO/TC 37 „Terminologie. Zásady a koordinace“. Tato pracovní skupina připravila návrh mezinárodní normy 6156 „Formát pro výměnu terminologických dat na magnetické pásce“ (zkráceně formát MATER). Cílem vypracování této normy je stanovit požadavky na formát a na- 52 řadového ukládání dat na magnetická média. Je určen k výměně jednojazyčných a vícejazyčných terminologických informací5. Skutečnost, že se terminologické banky rozšířily po celém světě, o mnohém vypovídá. Tento článek podává pouze nejobecnější představu o terminologických bankách a o světové terminologické síti, která se právě buduje. Jak již bylo uvedeno, o terminologické banky se v zahraničí zajímají nejen normalizační služby a informační centra, ale také vládní instituce a velké firmy. Do budování terminologických bank se investují značné prostředky. Vysvětluje se to tím, že terminologie zachycují současnou úroveň vědeckého a technického poznání. Další rozvoj věd, vědecká komunikace, otázky státního plánování, statistické evidence, vyučovacího procesu a informační činnosti jsou nemožné bez přijetí jednotných terminologií, nomenklatur a označení výrobků, písmenných symbolů veličin a různých zkratek, kterým všichni rozumějí stejně. 5 Perstněv I. P., Volkovová I. N. Komunikační formát pro výměnu terminologických dat na magnetické pásce.— Vědeckotechnická terminologie, 1980, č. 9, s. 22—24.