Dėl kai kurių tarptautinių ir lietuviškų žodžių vartojimo šnekamojoje bendrinėje kalboje

LIETUVIŲ LEKSIKOS IR TERMINOLOGIJOS PROBLEMOS LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXIX (1991) VIDA RUDAITIENĖ O UŽÍVÁNÍ NĚKTERÝCH MEZINÁRODNÍCH A LITEVSKÝCH SLOV V HOVOROVÉ SPISOVNÉ ŘEČI V současnosti, kdy se zrychluje vědecký a technický pokrok, se dozvídáme o stále větším množství nových mezinárodních slov. Na světě neexistuje jazyk, v němž by nebyla slova cizího původu nebo mezinárodní slova, neboť národy spolu komunikují. Objevují se nové skutečnosti a s nimi přicházejí i jejich názvy, které se obvykle přejímají od národa, z jehož prostředí nová skutečnost pochází. Protože mnohé hodnoty vytvořené různými národy mají mezinárodní charakter, vzniká také potřeba mezinárodních slov pro účely vědecké komunikace. Užívání mezinárodních slov je složitý jev, související především, jak jsme již uvedli, s jazykovými kontakty. V současnosti se internacionalizace terminologie stává závažným problémem. V důsledku růstu kultury, vzdělanosti a vzdělání pronikají mezinárodní slova z oblastí vědy a techniky do dalších stylů spisovného jazyka; „jsou všeobecně uznávanými přirozenými formami lexikálně-sémantického vyjádření nejdůležitějších pojmů současné kultury“ (Акуленко, 1975, 198). V současnosti se vědecká mezinárodní terminologie začíná masově užívat v různých stylech spisovného jazyka. Přejímání slov je přirozený jev. Ve všech jazycích přibývá mezinárodních slov, zejména termínů. Mezinárodní slova dnes stále častěji užívají lidé z různých společenských vrstev, a to i dělníci a kolchozníci v běžné mluvě, stejně jako v publicistických žánrech — z řečnické tribuny, v politických projevech, novinových článcích atd. Pokud jde o variantnost užívání mezinárodních slov v litevštině, lze říci, že se projevuje dvěma způsoby: paralelně se užívá litevské a mezinárodní slovo, které může být staré i nové, např.: aeroplanas — lėktuvas, aviatorius — pilotas, lakūnas, eksportas — išvežimas (Skardžius, 1973, 25). V jazyce se mohou užívat také dlouhé a krátké podoby mezinárodních slov, např.: kinematografas — kinas, metropolitenas ir metro, radiotelegrafas — radijas, taksomotoras — taksi. V současnosti však krátké podoby mezinárodních slov často vytlačují dlouhé, např.: radiotelegrafas, taksomotoras, nebo se zužuje jejich význam a oblast užívání, například kinematografas. Někdy není ustálený rod některých mezinárodních slov, např.: filma — filmas, šlanga — šlangas. V rámci svazového projektu „Typologie dvojjazyčnosti a mnohojazyčnosti v Sovětském svazu“ uspořádal v roce 1987 Ústav litevského jazyka a literatury vědeckou expedici za účelem sběru sociolingvistických a jazykových údajů; podle „Lexikálního ty- 118 povacího dotazníku1 byl z materiálu těchto odpovědí, který autorka shromáždila ve Varėně a Druskininkách, připraven článek. Dotazováno bylo 95 Litevců z uvedených okresů, uživatelů současné litevské spisovné řeči, z těchto společenských oblastí: společensko-politické (pracovníci okresních stranických a komsomolských výborů ve Varėně – tajemníci a vedoucí oddělení; většina z nich má vysokoškolské vzdělání, dva je nedokončili a dva mají střední odborné vzdělání), školství (zaměstnanci varėnské mateřské školy: převážně vychovatelé, vedoucí hudební výchovy a další obslužný personál se středním odborným vzděláním, dva s vysokoškolským a dva se středoškolským vzděláním; žáci odborného učiliště), masových komunikací (zaměstnanci redakce varėnských okresních novin: vedoucí oddělení, redaktoři, korespondenti aj.; pouze jeden z nich nedokončil vysokoškolské vzdělání), kultury (knihovníci Ústřední knihovny ve Varėně, většina z nich má střední odborné vzdělání, dva dokončili vysokoškolské studium a dva středoškolské), výroby (zaměstnanci varėnského kombinátu služeb: inženýři, mistři, technologové, ekonomové, účetní, dělníci aj.; většina z nich má střední odborné nebo středoškolské vzdělání, tři vysokoškolské a dva nedokončené středoškolské), zdravotnictví (zaměstnanci sanatoria „Nemunas“ v Druskininkách: většinou lékaři s vysokoškolským vzděláním, zdravotní sestry a další obslužný personál, z nichž mnozí dokončili střední odborné vzdělání a jedna osoba středoškolské) a zemědělství (zaměstnanci dvou kolchozů, zemědělsko-průmyslového sdružení a veterinární stanice v okrese Varėna: agronomové, veterinární lékaři, inženýři zemědělské mechanizace, zootechnici, ekonomové, účetní aj.; přibližně polovina z nich má vysokoškolské a ostatní střední odborné vzdělání). Bylo dbáno na to, aby dotazníky byly vyplňovány objektivně (za přítomnosti autorky článku). Podle „Dotazníku pro výzkum lexika“ se rovněž zjišťovalo, z kterých společenských oblastí a s jakým vzděláním mají informanti větší sklon užívat mezinárodní slova a jaká je jejich skutečná míra užívání. Jedním z úkolů „Dotazníku“ bylo napsat litevské ekvivalenty takových rozšířených mezinárodních slov, jako jsou: anonsas, deportuoti, kont(e)ineris, limituoti lokalinis, planer(is), progresyvus, struktūra. Jejich litevské ekvivalenty (předběžné oznámení; vyhnat, deportovat; bedna na zboží; omezit; místní; kluzák; pokrokový; struktura, složení) uvedlo 44,2% dotázaných s vysokoškolským vzděláním (25,5% z nich odpovědělo nepřesně). Přesně odpovědělo také 34,61% informantů se středním odborným vzděláním (45,8% z nich připsalo nepřesné litevské ekvivalenty); 13,1% informantů2 se středoškolským vzděláním znalo jejich litevské ekvivalenty dobře, zatímco 8,4% jejich odpovědí bylo chybných. Ti, kdo mají středoškolské vzdělání (v tomto případě převážně žáci odborného učiliště), znali litevské ekvivalenty námi uvedených mezinárodních slov dobře 1 Odpovědi z „Dotazníku“ jsou uloženy v rukopisných fondech oddělení dějin jazyka a dialektologie Ústavu litevského jazyka Litevské akademie věd. 2 Nízký podíl odpovědí je způsoben tím, že většina informantů tento úkol vůbec nesplnila. Z toho lze také usuzovat, že všichni, kdo neodpověděli, rovněž neznají litevské ekvivalenty těchto mezinárodních slov. 119 napsalo pouze 2,5% informantů, zatímco 8,24% špatně. Odpovědi informantů s neukončeným vysokoškolským vzděláním jsou téměř totožné: dobře — 6,34%, chybně — 6,3%. Zároveň bylo konstatováno, že nejpřesnější litevské ekvivalenty těchto mezinárodních slov znají pracovníci v oblasti kultury (dobře 20,8%, špatně — 0,96%), zdravotnictví (dobře — 20,23%, špatně — 10%), společenskopolitické oblasti (dobře — 13,06%, špatně — 2,21%) a masové komunikace (dobře — 10,6%, špatně — 3,4%). Jde především o informanty s vysokoškolským nebo středním odborným vzděláním. Nejvíce nepřesných odpovědí poskytli pracovníci ve výrobě (dokonce 43,23%, dobře — pouze 12,9%) a zemědělství (chybně 19,31%, dobře — 11,43%). Lze vyvodit závěr, že litevské ekvivalenty uvedených mezinárodních slov znají lépe lidé s vyšším vzděláním. To znamená, že také častěji užívají mezinárodní slova. Nejoblíbenější z námi zmíněných mezinárodních slov jsou tato: limituoti (užívá je 61 informantů — 64% z 95 dotázaných), konteineris (54—56,8%), progresyvus (51—53,7%). Všechna ostatní mezinárodní slova se užívají méně; místo nich jsou častější a oblíbenější domácí slova. V „dotazníku“ byly otázky, které měly ukázat, zda informanti z námi zmíněných vzdělanostních skupin a společenských oblastí inklinují k častějšímu užívání mezinárodních, nebo litevských slov (mají-li stejný význam). Byly uvedeny věty a slovní spojení se správně užitými mezinárodními slovy, např.: Globalinis karas. Iš visų požymių reikia išskirti dominuojančius. Namísto podtržených mezinárodních slov bylo možné napsat litevská slova a podobně. K častějšímu užívání mezinárodních slov v těchto větách inklinují lidé se středním odborným vzděláním (mezinárodní — 73,3%, litevská — 26,1%), neukončeným středním vzděláním (mezinárodní — 41,3%, litevská — 3,43%) a středním vzděláním (mezinárodní — 26,1%, litevská — 9,87%). Mezinárodní slova v těchto větách častěji užívají informanti ze zemědělství (mezinárodní — 85,8%, litevská — 13,3%), výroby (mezinárodní — 72,9%, litevská — 26,2%) a školství (mezinárodní — 72,1%, litevská — 27,8%). Litevské ekvivalenty podtržených mezinárodních slov v těchto větách (pasaulinis; vyraujančius, pagrindinius) častěji užívají informanti s vysokoškolským vzděláním (litevská — 49,63%, mezinárodní — 42,77%). Jde především o pracovníky v oblasti masové komunikace (litevská — 40,7%, mezinárodní — 8,1%), zdravotnictví (litevská — 76,2%, mezinárodní — 23,2%) a kultury (litevská — 51,8%, mezinárodní — 32,3%). To by naznačovalo, že informanti s vysokoškolským vzděláním, kteří lépe chápou totožnost slov z obou skupin, více ctí a oceňují svůj rodný jazyk. V „dotazníku“ byl úkol zjistit, zda se častěji užívají mezinárodní, nebo litevská slova jako synonyma. Byly uvedeny věty s litevskými ekvivalenty v závorkách, např.: Projektas buvo (pakoreguotas, pataisytas). Techninė komisija pastebėjo mašinų konstrukcijų kai kuriuos (defektus, trūkumus). Plytų (deficitas, trūkumas) labai jaučiamas statybose. Į mačą pakviesti geriausi (arbitrai, teisėjai) a další. Byly také úkoly bez vět, např.: aktyvumas — veiklumas, eksperimentas — bandymas, fundamentas — pamatas, liftas — keltuvas, litiažė — 120 akmenligė, radiacija – spinduliavimas, remontas – (pa)taisymas, rentabilus – pelningas, stabilus – patvarus a další. Bylo třeba podtrhnout slovo, které se užívá častěji. Ukázalo se, že k častějšímu užívání mezinárodních slov inklinují informanti se středním odborným vzděláním (mezinárodní — 47,84%, litevská — 34,76%) a středním vzděláním (mezinárodní — 25,08%, litevská — 23,97%). Do této kategorie informantů patří pracovníci ze zemědělství (mezinárodní — 46,85%, litevská — 36,15%), výroby (mezinárodní — 44,48%, litevská — 40,13%) a zdravotnictví (mezinárodní — 41,45%, litevská — 27,29%). K častějšímu užívání litevských slov inklinují informanti s neukončeným středním vzděláním (litevská — 22,22%, mezinárodní — 18,51%) a neukončeným vysokoškolským vzděláním (litevská — 14,16%, mezinárodní — 11,15%). Informanti s vysokoškolským vzděláním naopak častěji užívají litevské ekvivalenty, ačkoli poměrně velké procento těchto informantů užívá i mezinárodní slova (litevská — 38,33%, mezinárodní — 35,87%). Litevská slova užívají častěji pracovníci v oblasti masové komunikace (litevská — 43,52%, mezinárodní — 14,29%), společenskopolitické oblasti (litevská — 69,05%, mezinárodní — 36,85%) a kultury (litevská — 18,55%, mezinárodní — 15,25%). Z nejčastěji užívaných mezinárodních slov je třeba uvést tato: liftas (z 95 informantů je užívá 88—96,6%), remontas (83—87,4%), radiacija (73—76,8%), eksperimentas (63—66,3%). Pouze litevské slovo akmenligė žádný informant nenahrazuje mezinárodním slovem litiazė. Z odpovědí vyplynulo také nesprávné užívání mezinárodních slov. Je to patrné z vět: Globalinis (didžiulis, milžiniškas) mokestis. Gera aplinka formuoja (ugdo) kalbą. Zde jsou globalinis a formuoja užity nevhodně. Ukázalo se, že informanti, kteří inklinují k častějšímu užívání mezinárodních slov, je nezřídka užívají i nesprávně. Například v našich větách užívá mezinárodní slova nesprávně dokonce 72,7% informantů se středním odborným vzděláním. Navíc pouze 27% z nich v tomto případě dokázalo užít přesné litevské ekvivalenty. Mezinárodní slova užívalo nesprávně 53,2% informantů s ukončeným vysokoškolským vzděláním, zatímco přesné litevské ekvivalenty uvedlo 37,7%. Také 41,35% informantů s neukončeným středním vzděláním v námi uvedeném případě nevyškrtlo nesprávně užitá slova; litevskými ekvivalenty je nahradilo pouze 4,2%. Také 43,6% informantů se středním vzděláním užívá mezinárodní slova nesprávně; přesné litevské ekvivalenty nachází pouze 8,35%. Z uvedených vět nevyškrtlo nesprávně užitá mezinárodní slova 21,9% informantů s neukončeným vysokoškolským vzděláním a přesnými litevskými ekvivalenty je nahradilo pouze 8,4%. Při prohlížení odpovědí v dotaznících informantů z jednotlivých oblastí se ukázala podobná tendence: informanti, kteří inklinují k užívání mezinárodních slov, je častěji užívají nesprávně. Nesprávně užitá mezinárodní slova z našich vět globalinis, formuoja ponechalo v textu bez nahrazení ekvivalenty didžiulis (milžiniškas) a ugdo dokonce 48,1% informantů ze zemědělství (litevskými slovy je nahradilo pouze 16,7%), 38% ze zdravotnictví (nahradilo litevskými slovy 14,6%) a 31% z výroby (litevskými slovy nahradilo — 27,1%). 16,3% ponechalo v textu nesprávně užitá mezinárodní slova uvedená v „dotazníku“… 121 ... informantů z kulturní sféry (pouze 12,5% těchto informantů je nahradilo přesnými litevskými výrazy). Uvedená mezinárodní slova mají větší sklon nahrazovat přesnými litevskými ekvivalenty informanti ze sféry masové komunikace (nahradilo je 25%, 6,9% je ponechalo bez opravy), společensko-politické sféry (nahradilo je 25%, 14,8% je neopravilo) a školství (nahradilo je 51,9%, 37,5% je neopravilo). Z odpovědí v „Anketě“ vyplynulo, že velké procento informantů neumí uvedená mezinárodní slova správně užívat. V současné litevské spisovné mluvené řeči se stále poměrně často vyskytují příslovce nesprávného tvoření s formantem -iai, utvořená z relačních přídavných jmen s příponou -inis. V „Anketě“ byla uvedena věta: Bilietai buvo išpirkti per (rekordiniai, rekordiškai, labai, nepaprastai) trumpą laiką. Z variantů v závorkách si informanti měli vybrat jeden. Odpovědi ukazují, že příslovce rekordiniai nesprávně zvolilo dokonce 66,7% informantů se středním odborným vzděláním a 33,3% informantů s vysokoškolským vzděláním. Všichni informanti, kteří toto příslovce užívají, pocházejí ze zemědělství nebo výroby. Taková příslovce nesprávného tvoření někdy slýcháme také v rozhlase a televizi. Užívají je dokonce i intelektuálové. Například Aš daugiau esu optimistė. Aš į gyvenimą žiūriu filosofiškai (= filosofiškai) — říká herečka v televizi 1987 05 03. Fiziniai (= fiziškai) žmogus nepajėgus pakelti tokio krūvio říká sportovní komentátor v televizi 1988 03 07 atd. V „Anketě“ byla uvedena dvojice vět s mezinárodními slovy, k nimž neexistují litevské ekvivalenty, např.: Jaunuolis apsivilkęs ryškiais marškiniais ir apsimovęs džinsais. Poilsio namuose daugelis mūvi šortais. Z odpovědí vyplynulo, že informanti, kteří mají sklon častěji užívat mezinárodní slova, ponechali v textu džinsus a šortus. Informanti, kteří mají častěji sklon užívat litevská slova, navrhovali místo výrazů džinsų a šortų různé litevské náhrady. Místo slova džinsai navrhovali sportines kelnes, darbines kelnes a místo šortai — trumpikes, sportines, trumpas sportines kelnes, puskelnes, glaudes a podobně. Tato slova nenahradilo litevskými výrazy 75,4% informantů se středním odborným vzděláním (nahradilo je 23,1%), 50,1% informantů s vysokoškolským vzděláním (nahradilo je 32,35%) a 23% informantů se středoškolským vzděláním (nahradilo je 15,2%). Džinsus ir šortus mají sklon nahrazovat litevskými slovy nebo spojeními častěji informanti s nedokončeným vysokoškolským vzděláním (uvedená mezinárodní slova užívá 13,25%, litevskými je nahrazuje 35,8%). Téměř stejné procento (13%) informantů s nedokončeným středoškolským vzděláním užívá mezinárodní slova džinsai ir šortai a 38,9% je nahrazuje litevskými výrazy. Uvedená mezinárodní slova nejčastěji nenahrazují litevskými výrazy pracovníci ze zemědělství (60,5%, nahrazuje je 15%) a výroby (45,8%, nahrazuje je 29,3%). Větší podíl informantů, kteří nahrazují námi zmíněná mezinárodní slova litevskými, tvoří informanti ze společensko-politické sféry (nahrazuje je litevskými výrazy 23,9%, užívá mezinárodní slova 16,2%), školství (nahrazuje je litevskými výrazy 53,2%, užívá mezinárodní slova 42%), kultury (nahrazuje je litevskými výrazy 23,6%, užívá mezinárodní slova 8,1%) a masové komunikace... 122 … sektoru (nahrazují litevskými výrazy 15,4%, užívají mezinárodní výrazy 10,4%) a pracovníci sektoru zdravotnictví (nahrazují litevskými výrazy 29,6%, užívají mezinárodní výrazy 27,7%). Z 95 dotázaných užívá mezinárodní slovo džinsai 37 (38,9%) informantů, nahrazuje je litevskými variantami 58 (61%) informantů; šortai užívá 26 (27,4%) informantů a nahrazuje je litevskými synonymy 69 (72,6%) informantů. Z odpovědí v „Anketě“ lze někdy vyčíst jistý odpor vůči některým mezinárodním slovům (navzdory tomu, že pro ně neexistují litevské ekvivalenty). Zvlášť zjevné je to u slov označujících nové předměty, módní zboží a vzácné reálie, např.: bluzonas, kruizas, stresas, voljeras apod. V takových případech se uváděné reálie často pojmenovávají litevsky opisným způsobem. To podle našeho názoru naznačuje, že uvedená mezinárodní slova jsou pro mluvčí, protože jsou nová, dosud neobvyklá a jejich obsah není zcela jasný. Odpovědi v „Anketě“ ukazují, že mnohá mezinárodní slova užívaná v litevštině se obvykle přizpůsobila fonetickému a gramatickému systému jazyka a stala se součástí jeho lexikálního bohatství. Patří k nim především slova kava, radijas, kinas, filmas, mašina, diskas aj. S ohledem na to podle našeho názoru není důvod nahrazovat litevskými výrazy ani džinsus a šortus, která se k nám dostala z angličtiny přes ruštinu. Z odpovědí je patrné, že někteří informanti mají sklon užívat mezinárodní slova i tam, kde se lépe hodí litevská varianta nebo její hybridní odvozenina. Například v „Anketě“ byla věta: Každá země věnuje velkou pozornost (gazifikacijai, dujofikacijai). Bylo třeba podtrhnout to slovo v závorce, které užívají častěji. V tomto případě je vhodnější užít hybridní podobu dujofikacijai. Ukazuje se, že z našich 95 informantů jich 45 (47,4%) užívá gazifikaciją, zatímco pouze 28 (29,5%) užívá dujofikaciją. Gazifikaciją užívají častěji než dujofikaciją informanti se specializovaným středoškolským vzděláním (gazifikacija – 45,5%, dujofikacija – 21,4%), středoškolským a neukončeným středoškolským vzděláním (gazifikaciją užívá v obou vzdělanostních skupinách po 13,6% informantů; dujofikaciją – 10,7% informantů se středoškolským a 9,8% informantů s neukončeným středoškolským vzděláním). Jsou to převážně pracovníci školství (40,9%; dujofikaciją – 7,1%), zemědělství (40,3%; dujofikaciją – 21,4%) a výroby (26,9%; dujofikaciją – 14,3%). Gazifikacijos vůbec neužívají informanti s vysokoškolským vzděláním. Obvykle jde o pracovníky kulturní a společensko-politické sféry. 64,3% informantů s vysokoškolským vzděláním užívá dujofikaciją, zatímco 27,3% užívá gazifikaciją. Jde nejčastěji o pracovníky masové komunikace (dujofikaciją – 7,1%, gazifikaciją – 4,5%) a zdravotnictví (dujofikaciją – 28,6%, gazifikaciją – 13,4%). Na základě údajů z materiálu „Ankety“ můžeme vyvodit závěr, že mezinárodní slova nejčastěji užívají informanti se specializovaným středoškolským a středoškolským vzděláním; poměrně vysoké procento tvoří také informanti s vysokoškolským vzděláním. Jde především o pracovníky výroby, zemědělství a školství. Z analyzovaného materiálu vyplývá i další závěr: informanti, kteří častěji užívají mezinárodní slova, se dopouštějí více sémantických chyb souvisejících s jejich užíváním. Z našich dotázaných užívali mezinárodní slova nesprávně nejčastěji pracovníci zemědělství a výroby se specializovaným středoškolským a vysokoškolským vzděláním. 123 Většina mezinárodních slov, která jsou zároveň termíny a plní terminologickou funkci, je v jazyce zpravidla oprávněná. Jedním z výraznějších rysů současné litevské spisovné jazykové variety je nárůst různých termínů. Termíny se užívají nejen ve vědeckém, ale i v různých dalších stylech litevské spisovné jazykové variety. Do novin, společenských a politických časopisů, krásné literatury i rozhlasového a televizního vysílání pronikají nejen jednotlivě, ale i v celých skupinách. Tento proces podporují mimojazykové faktory — rostoucí význam vědy, převaha techniky, intenzivní mezinárodní styky aj. Spolu s šířením termínů z různých vědních a technických oborů se v běžném jazyce, zejména v politické lexice (v psaném i mluveném projevu), prosazuje také jejich užívání v přenesených významech; někdy se poněkud zužuje oblast užívání jejich přímých významů. Je třeba poznamenat, že v různých obdobích se v přenesených významech častěji užívají termíny z různých oborů. V současnosti se v těchto významech velmi často užívají termíny z medicíny, biologie, fyziky, matematiky a dalších vědních oborů. V běžné jazykové lexice se často determinologizují také užívané mezinárodní termíny. V „dotazníku“ byla otázka: Dokážete užít slova akumuliuoti, balastas, diagnozė, diapazonas, orbita, vakuumas. v nespecializovaném (neterminologickém) významu? Tato slova byla uvedena ve větách, v nichž byly námi uvedené termíny determinologizovány, a informanti měli na konci věty napsat slůvko „ano“ nebo „ne“. Někteří informanti napsali v „dotazníku“ také další věty s námi uvedenými termíny užitými v přenesených významech. Zkoumalo se rovněž, zda se mezinárodní termíny ve větě užívají v přenesených významech za účelem dodat myšlence humorný nádech. Pokud ano, měli informanti podtrhnout termíny, které jsme uvedli. Ukázalo se, že uvedené termíny v přenesených významech častěji užívají informanti s nedokončeným vysokoškolským vzděláním (v přenesených významech — 48,0%, v přímých významech — 23,67%, termíny užité v přenesených významech dodávají myšlence humorný nádech — 28%), se středním odborným vzděláním (v přenesených významech — 28,72%, v přímých významech — 19,93%, termíny užité v přenesených významech dodávají větě humorný nádech — 16,2%) a se středním vzděláním (v přenesených významech — 23,33%, v přímých významech — 10%, termíny užité v přenesených významech dodávají větě humorný nádech — 10%). Uvedené mezinárodní termíny determinologizují častěji pracovníci v zemědělství (determinologizuje je 46,83%, v přímých významech je užívá 15,55%, v přenesených významech je užívá s cílem dodat myšlence humorný nádech 12,52%), ve zdravotnictví (38,49%, v přímých významech je užívá 26,95%, v přenesených významech je užívá s cílem dodat humorný nádech 10,27%), ve společensko-politické oblasti (33,37%, v přímých významech je užívá 19,07%, v přenesených významech je užívá s cílem dodat myšlence humorný nádech 33,37%) a v kultuře (33,32%, v přímých významech je užívá 18,03%, v přenesených významech je užívá s cílem dodat větám humorný ráz 31,45%). 124 Z uvedených mezinárodních termínů se v přenesených významech nejčastěji užívají diagnozė (užilo jej 27 = z 95 dotázaných, tedy 28,4%), vakuumas (25 = z 95, tedy 26,3%), diapazonas (21 = z 95, tedy 22,1%), například: Takto mě charakterizoval: egoista, puntičkář i panovačný člověk – zkrátka stanovil úplnou diagnózu. Tak jsme se přátelili, a teď je náš vztah naprosté vakuum. Učitel fyziky a organizátor literárních večerů – takový rozsah chápu. Informanti, kteří nedokončili střední školu (většinou z výrobní sféry), mají větší sklon užívat tyto termíny v přenesených významech s cílem dosáhnout humorného účinku (33,37%; v přímých významech je užívá 18,2%, v přenesených — 13,65%). Informanti s dokončeným vysokoškolským vzděláním mají větší sklon užívat uvedené termíny v přímých významech (36,47%, v přenesených — 31,75%; v přenesených významech je užívají s cílem dodat větám humorný nádech — 10,43%). V přímých významech je častěji užívají informanti z oblasti masové komunikace (55,58%; v přenesených — 33,33%; k humorným účelům — 16,7%) a školství (23,63%; v přenesených — 14,6%; k humorným účelům — 16,67%). V „dotazníku“ byla také další, zcela obdobná otázka týkající se užívání mezinárodních termínů anatomija, arterija, barometras, ink(r)ustavimas, potencialas v přeneseném významu. Z údajů výzkumu vyplývá, že uvedené termíny v přenesených významech častěji užívají informanti s dokončeným vysokoškolským (48,28%; v přenesených významech je neužívá 19,44%), středním (45,96%; v přenesených významech je neužívá 27,6%) a středním odborným vzděláním (44,12%; v přenesených významech je neužívá 40,16%). Nejčastěji tak činí pracovníci v zemědělství. V přenesených významech se v tomto případě nejčastěji užívají slova potencialas (z 95 dotázaných je užívá 53, tedy 55,8%), barometras (z 95 — 50, tedy 52,6%), anatomija (z 95 — 45, tedy 47,4%), například: Intelektuální potenciál společnosti neustále roste. Barometrem výroby je poptávka. Anatomie etických a sociálních problémů světového názoru je velmi složitá. Částečně se rýsuje tendence: informanti, kteří častěji užívají mezinárodní slova, mají také sklon determinologizovat mezinárodní termíny. Sestavovatele „dotazníku“ zajímalo, který význam mezinárodního slova ateljė jsou zkoumaní informanti náchylnější užívat: „šicí dílnu“ nebo „dílnu na šití oděvů vysoké kvality“. Odpovědi ukazují, že častější význam „šicí dílna“ uvedlo 61 (64,2%) z 95 dotázaných, zatímco význam „dílna na šití oděvů vysoké kvality“ 20 (21,1%). Pouze pracovníci výrobní sféry mají větší sklon užívat ateljė ve významu „dílna na šití oděvů vysoké kvality“ (45%); „šicí dílna“ – 8,2%). V současném období vědeckotechnické revoluce je nárůst mezinárodní lexiky zvláště příznačný pro jazyky rozvinutých zemí. Uvádí se, že zájem pracovníků vědy, techniky a kultury o mezinárodní terminologii každoročně roste. To vyplývá z nutnosti vyměňovat si mezinárodní informace a na druhé straně – mnoho- 125 prosazování alбystes v současném světě. Při řešení mnoha vědeckých problémů na mezinárodní úrovni a při přímých vědeckých kontaktech mezi různými obory nemohou obvyklé prostředky překonávání jazykové bariéry – učení se jazykům a jejich používání (objem překladů se v naší době každoročně zvyšuje o 15–20%) – dostatečně uspokojit potřeby mezinárodní komunikace. Při úpravě terminologie každého národního jazyka je třeba na to brát ohled: při hodnocení toho či onoho termínu je nutné přihlížet nejen k systému vlastního jazyka, ale také k mezinárodnímu kontextu vědeckého jazyka (Антонюк, 1985, 9). Zkoumaný materiál ukazuje, že mezinárodní slova poměrně často používají lidé s různým vzděláním a různých profesí, ačkoli by je neměli užívat bez závažného důvodu. Z materiálu se také ukazuje, že užívání mezinárodních slov bývá často neodůvodněné. Mnoho jich nacházíme tam, kde by zcela postačila pouze domácí litevská slova. Údaje z „Anketos“ skutečně také potvrzují, že se mezinárodní slova v hovorovém jazyce používají příliš často. Podle našeho názoru bychom neměli zneužívat obtížně srozumitelná mezinárodní slova ani ve vědecké literatuře, ani v hovorovém jazyce, zvláště když nemají terminologický význam. V jazyce je třeba vědomě předcházet zbytečným či nepřesným mezinárodním slovům užívaným v jiném než vlastním významu. Příliš časté užívání mezinárodních slov ztěžuje mezilidskou komunikaci, jazyk i myšlení. A my, jak správně poznamenává K. Gaivenis (1987, 19), „myšlenku často ještě vláčíme v cizím oděvu. Jistý vědec dokonce říká, že když něco řekneš nebo napíšeš v jiném jazyce – nic nepřidáš ani neubereš“. Tuto myšlenku, jak jsme viděli, přesvědčivě podporuje i analýza odpovědí v „Anketos“. Je z ní patrné, že nám nechybějí vlastní slova ani vlastní termíny, nýbrž úcta k mateřskému jazyku. Litevskými slovy lze vyjádřit i ty nejsložitější myšlenky a formulovat nejzávažnější problémy. Mezinárodní slova, jak ukazují i odpovědi v „Anketos“, jsou v hovorovém jazyce zpravidla oprávněná pouze tehdy, když nemáme litevský ekvivalent nebo když se významy mezinárodního a litevského slova zcela neshodují. Užívání mezinárodních slov je oprávněné také tehdy, když mají jejich litevská synonyma jiný emocionálně-expresivní nebo funkčně-stylistický odstín. Kromě toho, není-li litevské slovo termínem, zatímco mezinárodní slovo tuto funkci plní, je lepší užívat právě je. Analýza údajů z „Anketos“ na konkrétních příkladech ukazuje, že pronikání některých rozšířeněji užívaných mezinárodních slov a termínů do hovorového jazyka naší inteligence není vždy oprávněné. LITERATŪRA Gaivenis K. Pasakyti logiškai ir lietuviškai // Kalbos kultūra. 1987. Sąs. 5. P. 19–21. Skardžius P. Lietuviški tarptautinių žodžių atitikmenys. Čikaga, 1973. Акуленко В. В. Вопросы интернационализации словарного состава языка. Харьков, 1975. Антонюк Л. А. Лингвистическое упорядочение Белорусской научной терминологии и проблемы интернационализации терминологической лексики // Mokslo kalbos kultūros ir terminologijos problemos / Lietuvių kalbotyros klausimai. V., 1985. T. 24. P. 5–10. 126 В. РУДАЙТЕНЕ ОБ УПОТРЕБЛЕНИИ НЕКОТОРЫХ ИНОСТРАННЫХ И ЛИТОВСКИХ СЛОВ В ЛИТОВСКОМ РАЗГОВОРНОМ ЛИТЕРАТУРНОМ ЯЗЫКЕ Резюме При выполнении темы „Типология двуязычия и многоязычия в СССР“ в 1987 г. была организована экспедиция, во время которой и согласно „Анкете исследования лексики“ собирались социологические и языковые данные. Выявилось реальное употребление некоторых (зачастую и не употребляемых в пределах нормы) лексических вариантов. В настоящей статье использован материал анкетирования, проведенного автором в городах Варена и Друскининкай. Согласно упомянутой анкете, автор провела опрос 95 информантов – представителей следующих социальных сфер: общественно-политической, просвещения, массовой коммуникации, культуры, производства, здравоохранения, сельского хозяйства. Социальным объектом исследования были взяты потребители современного литовского литературного языка. У всех родной язык – литовский. Современный литовский язык „заражен“ иноязычными словами. Отсюда и проблема употребления иностранных слов. Согласно анкете, была предпринята попытка установить, каково реальное употребление иностранных слов, из каких социальных сфер и с каким образованием информанты чаще склонны к употреблению иностранных слов. На основании данных нашего анкетного материала можем сделать вывод, что чаще склонны к употреблению иностранных слов информанты со средним специальным и средним образованием. Кроме того, довольно велик процент информантов с высшим образованием, расположенных к употреблению иностранных слов. К употреблению иностранных слов чаще склонны представители сфер производства, сельского хозяйства и просвещения. Материалы исследования позволяют сделать и другой вывод: кто чаще употребляет иностранные слова, тот делает больше семантических ошибок, связанных с их употреблением. По данным опроса, наиболее часто ошибочное употребление иностранных слов у работников со средним специальным и высшим образованием из сфер сельского хозяйства и производства. Большинство употребляемых в литовском языке иностранных слов являются терминами. Наряду с распространением терминов в литературном языке укореняется и их употребление в переносном значении. На основе анкетных данных установлена и такая тенденция: информанты, которые чаще склонны употреблять иностранные слова, чаще детерминологизируют иностранные термины. Данные нашей анкеты показывают, что иностранные слова довольно часто употребляются людьми с различным образованием без особой необходимости.