Lietuvos instituto kronika. 1990

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXX (1993) PERIFERINĖS LIETUVIŲ KALBOS TARMĖS Kronika Institutu litevského jazyka 1990 Dne 16. dubna byl obnoven Institut litevského jazyka (usnesení prezidia Litevské akademie věd č. 115 ze dne 9. 4. 1990). Ředitelem byl zvolen doktor filologických věd Aleksandras Vanagas. Struktura. 4 oddělení: Slovníkové (vedoucí — kandidát filologických věd V. Vitkauskas), Gramatiky (vedoucí — doktor filologických věd V. Ambrazas), Jazykové kultury a terminologie (vedoucí — kandidát filologických věd S. Keinys), Dějin jazyka a dialektologie (vedoucí — kandidát filologických věd K. Morkūnas), 4 skupiny: toponomastiky, jazykových kontaktů, sociolingvistiky, Komise pro litevský jazyk. Na konci roku 1990 pracovalo v Institutu 95 lidí, z toho 63 vědeckých pracovníků (5 doktorů filologických věd a 24 kandidátů filologických věd). Institut měl 9 aspirantů (v roce 1990 byli přijati 2 — E. Pranckūnienė a D. Murmulaitytė) a 1 doktoranda (kandidát filologických věd K. Garšva). Hlavní směry vědeckého výzkumu: gramatická struktura litevského jazyka, lexikologie a lexikografie, nářečí, dějiny jazyka, vlastní jména, fungování a normování současného litevského jazyka, jazyková kultura, sociolingvistika. Vydavatelská činnost: Vyšlo 10 publikací (84, 43 tiskových archů, 74 552 výtisků): Státní jazyk a jazyková normalizace: Teze referátů VII. pobaltského teoretického a metodického semináře (sympozia) o terminologii a jazykové kultuře (29.–30. května 1990) / Odp. red. S. Keinys. — V., 1990. — 21 s. — 250 výtisků. Jazyková kultura / Odp. red. K. Ulvydas. — V.: Mokslas, 1990, sešit 58. — 87 s. — 4000 výtisků. Jazyková kultura / Odp. red. K. Ulvydas. — V.: Mokslas, 1990, sešit 59. — 88 s. — 4000 výtisků. Амбразас В. Сравнительный синтаксис причастий балтийских языков. — В.: Мокслас, 1990. — 292 с. — 800 экз. 221 Gaivenis K., Keinys S. Kalbotyros terminų žodynas. — K.: Šviesa, 1990. — 278 p. — 10000 egz. Garšva K. Pietryčių Lietuvos autonomijos klausimai. — V., 1990. — 38 p. — 3000 egz. Kniūkšta P. Vilniaus kraštas ir lietuvių kalba. — V.: Mokslas, 1990. — 80 p. — 10500 egz. (lietuvių, rusų, lenkų k.). Palionis J., Sabaliauskas A. Východoslovanští lingvisté v litevské lituanistice. — V.: Mokslas, 1990. — 104 s. — 2000 výt. Sabaliauskas A. Lietuvių kalbos leksika. — V.: Mokslas, 1990. — 335 p. — 2000 egz. Vitkauskas V. Kad mūsų žodis neverktų. — K.: Šviesa, 1990. — 80 p., — 40000 egz. Publikační činnost. Bylo publikováno 84 odborných článků (76 v republikovém a 8 v zahraničním tisku) a 114 popularizačních článků. Popularizace vědy. K různým jazykovým otázkám bylo předneseno 49 přednášek, pracovníci se zúčastnili 19 televizních a 8 rozhlasových pořadů. Vědecké expedice. Za účelem shromažďování nářečního, slovníkového a sociolingvistického materiálu byly uspořádány 3 expedice (do okolí Mosedisu, Dieveniškėsu a Kupiškisu), které vedli L. Grumadienė, B. Vanagienė, A. Vidugiris a K. Vosyl ytė. Konference a mezinárodní vědecké vztahy. V únoru a březnu se V. Ambrazas zúčastnil konference Lingvistické společnosti v Miláně a zasedání Lingvistického ústavu Univerzity v Messině (Itálie); přednášel na univerzitách ve Florencii, Parmě, Potenze a Miláně. Ve dnech 23.–26. dubna přednesl S. Karaliūnas na mezinárodní vědecké konferenci „Zákonitosti vývoje jazyků“, která se konala na Lotyšské univerzitě, příspěvek „Lexikální archaismy baltských jazyků a nářečí“. Ve dnech 21.–31. května se N. Čepienė v Berlíně zúčastnila konference baltistů, přednesla příspěvek „Germanismy v litevštině a jejich výzkum“ a pracovala v knihovnách. Ve dnech 29.–30. května se v Institutu konal VII. metodický seminář (sympozium) o terminologii a jazykové kultuře v Pobaltí „Státní jazyk a jazyková normalizace“. Uspořádalo jej oddělení jazykové kultury a terminologie. Příspěvky přednesli K. Gaivenis („Uplatňování mezinárodních terminologických zásad v litevské terminologii“), S. Karaliūnas („Etnická funkce jazyka“), A. Kaulakienė („Hodnocení synonymie ve vědecké a technické terminologii“), S. Keinys („Společenské postavení litevského jazyka v sovětské době“), P. Kniūkšta („Litevština ve vilniuském kraji“) a také lingvisté z Estonska a Lotyšska. 222 12. června na shromáždění Litevské katolické akademie věd přednesl V. Vitkauskas v sekci litevského jazyka referát „Velký akademický „Slovník litevského jazyka“ a zásady jeho sestavování“. 16.–17. června na konferenci „Srovnávací jazykověda a literární věda ruská, polská a běloruská“, která se konala ve Vitebsku, přednesla L. Grumadienė referát „Metodologické poznámky k výzkumu baltsko-slovanského pomezí“. 11.–21. srpna se A. Vanagas zúčastnil XVII. mezinárodního kongresu onomastických věd v Helsinkách a přednesl referát „Vývoj sémantiky litevských hydronym“. 28. září přednesly na vědecké konferenci věnované 105. výročí narození J. Balčikonise referáty L. Grumadienė („Jazyk měst a jazykové normy“) a D. Mikulėnienė („Tendence v přízvukování jmen v mluvené litevštině“). 15.–18. října se L. Grumadienė zúčastnila konference „Obrození jazyků“, která se konala v Jeruzalémě (Izrael), a přednesla referát „Projevy úpadku a obrození litevského jazyka“. Institut navštívili a pracovali v něm vědci z Polska (I. Aleksa (itė), M. Kondratiuk, R. Rožko), Itálie (P. U. Dini) a Německa (R. Eckert). Byly realizovány smlouvy o vědecké spolupráci s Ústavem slavistiky Polské akademie věd (Varšava) a Ústředním ústavem jazykovědy Německé akademie věd (Berlín). Data a osobnosti. 1. ledna se dožil 60 let vedoucí vědecký pracovník Slovníkového oddělení, kandidát filologických věd Kazys Pakalka. 25. března se dožil 60 let doktor filologických věd Vytautas Ambrazas. 14. srpna se dožil 80 let korespondentní člen Litevské akademie věd, kandidát filologických věd Kazys Ulvydas. 1. prosince uplynulo 40 let od chvíle, kdy v Institutu působí lexikograf, kandidát filologických věd Jonas Paulauskas. 29. prosince byl doktor filologických věd Aleksandras Vanagas zvolen korespondentním členem Litevské akademie věd. *** 3. listopadu se pracovníci Institutu zúčastnili uctění památky významných litevských filologů Antanase a Jonase Jušků, jejichž ostatky byly převezeny z Kazaně do Litvy a slavnostně pohřbeny na hřbitově u kostela ve Veliuoně. 18. prosince byla ve Vilniusu na domě na adrese Kęstučio g. 27 odhalena pamětní deska dlouholetému pracovníkovi Institutu, významnému lingvistovi Jonasi Kruopovi. Jeho památku uctili bývalí kolegové, přátelé a známí; na slavnostním shromáždění promluvili A. Vanagas, A. Sabaliauskas, V. Drotvinas a A. Birmantienė. 223 1991 Litevskému jazykovému institutu byl udělen status státní vědecké instituce (usnesení vlády Litevské republiky č. 245 ze dne 21. června 1991). Shromáždění vědeckých pracovníků. Konala se tři shromáždění, na nichž: 30. dubna — byl přijat statut Litevského jazykového institutu, základní dokument upravující činnost Institutu (návrh připravili V.Ambrazas, I.Andriukaitienė, S.Keinys, P.Kniūkšta, K.Morkūnas, N.Sližienė); byla zvolena Rada — nejvyšší rozhodovací orgán Institutu: V.Ambrazas, V.Drotvinas, S.Karaliūnas, P.Kniūkšta, K.Morkūnas, A.Rosinas, A.Sabaliauskas, L.Sauka, K.Ulvydas, A.Valeckienė, A.Vanagas, V.Vitkauskas, Z.Zinkevičius; 8. října — V.Ambrazas byl navržen jako kandidát do Rady pro vědu Litvy; 12. prosince — byly provedeny některé změny statutu Institutu; změnilo se složení Rady Institutu: S.Karaliūnas byl na vlastní žádost odvolán z členství a novými členy Rady byli zvoleni V.Mac iejauskienė a K.Gaivenis. Struktura. 27. září bylo oddělení jazykové kultury a terminologie reorganizováno na dvě samostatná pracoviště: oddělení jazykové kultury a oddělení terminologie. 29. října byly zřízeny dva sektory slovníkového oddělení (vedoucími byli jmenováni kandidáti filologických věd K.Vosyl y tė a J.Paulauskas). 28. listopadu bylo místo toponymické skupiny zřízeno oddělení onomastiky (výkonem funkce vedoucí byla pověřena kandidátka filologických věd V.Mac iejauskienė). Na konci roku 1991 pracovalo v Institutu 101 lidí, z toho 68 vědeckých pracovníků (5 doktorů filologických věd a 23 kandidátů věd). V aspirantuře studovalo 6 aspirantů, z nichž 5 bylo připraveno pokračovat ve studiu v doktorském programu LKI a VDU. Vydavatelská činnost. Institut a jeho zaměstnanci vydali 5 publikací (52, 15 tiskových archů, 42 700 výtisků): Jazyková kultura / Odp. red. K.Ulvydas. — V.: Mokslas, 1991, č. 60. — 70 s. — 4000 výt. Jazyková kultura / Odp. red. K. Ulvydas. — V.: Mokslas, 1991, č. 61. — 80 s. — 4000 výt. Litevské lexikální a terminologické problémy (Otázky litevské lingvistiky, sv. 29) / Redakční kolegium: Z.Babickienė, K.Gaivenis (odp. red.), A.Kaulakienė, St.Keinys. — V.: Mokslas, 1991. — 230 s. — 700 výt. Mac iejauskienė V. Lietuvių pavardžių susidarymas. XIII-XVIII a. — V.: Mokslas, 1991. — 320 p. — 4000 egz. Mikulėnienė D. (sestavila). Jak se nemá mluvit: Slovníček chyb / Litevská jazyková komise. — V.: Mokslas, 1991. — 110 s. — 30 000 výt. 224 Účast v tisku. Bylo publikováno 55 vědeckých článků (9 v zahraničním vědeckém tisku) a 119 popularizačních článků. Popularizace vědy. Na témata jazykové kultury, litevského jazyka, výzkumu dialektů a dalších otázek bylo předneseno více než 30 přednášek a proběhlo 42 vysílání TVR. Vědecké expedice. Za účelem shromažďování materiálu o dialektech, slovní zásobě a sociolingvistice bylo uspořádáno 8 expedic (do okolí Kupiškisu, Pakruojisu, Dieveniškėsu, Žasliai, Ignaliny, Inturkė, Pelesy, Aleksandrije a dalších míst). Z iniciativy Oddělení dějin jazyka a dialektologie byla zvolena Republiková dialektologická komise: J.Bukantis (Klaipėda), A.Butkus (Kaunas), G.Kačiūskienė (Šiauliai), Ž.Markevičienė (VPI), K.Morkūnas (LKI, předseda), B.Stundžia (VU). Nejdůležitější rozhodnutí Rady Institutu. 8. května — předsedou Rady byl zvolen V.Ambrazas, místopředsedou A.Sabaliauskas, tajemnicí A.Valeksienė; byla schválena: výzkumná koncepce LKI na rok 1991; dohoda o spolupráci mezi LKI a Fakultou humanitních věd VDU. 25. června — vedoucím Oddělení jazykové kultury byl zvolen kandidát filologických věd P.Kniūkšta. 27. září — vedoucím Oddělení terminologie byl zvolen kandidát filologických věd K.Gaivenis; byly schváleny „Zásady odměňování pracovníků Institutu litevského jazyka“ (návrh připravili I.Andriukaitienė, P.Kniūkšta, K.Morkūnas, K.Vosyl yte). 28. listopadu — byl schválen pracovní plán LKI na rok 1992; byl vysloven souhlas s podpisem dohod o spolupráci s Katedrou litevské jazykovědy VPI a Komisí pro vědu a literaturu v Mainzu. Konference a mezinárodní vědecké styky. 25.–27. května se E. Grinaveckienė a A. Romančiuk zúčastnili kongresu Mezinárodní asociace Bělorusů, který se konal v Minsku. 25.–30. května přednesli na VII. světovém sympoziu litevské vědy a tvorby, které se konalo ve Vilniusu, příspěvky K. Morkūnas ("Litevská dialektologie v letech 1945–1990") a V. Vitkauskas ("Litevská lexikografie v letech 1945–1990"). 19.–24. srpna se L. Grumadienė zúčastnila XII. mezinárodního kongresu fonetických věd (Aix-en-Provence, Francie) a přednesla příspěvek "Defonologizace přízvukových intonací v městských sociolektech". 225 30. září–1. října se S. Karaliūnas zúčastnil mezinárodní konference "Colloquium Prutenicum" konané ve Varšavě a přednesl příspěvek "Novinky v etymologii pruského jazyka". 2.–4. října se lingvisté Institutu aktivně účastnili VI. mezinárodního kongresu baltistů konaného na VU. Přednesli příspěvky: S. Ambrazas ("Několik společných rysů tvoření slov v baltských a slovanských jazycích"), E. Grinaveckienė ("Nejvýraznější fonetické a akcentuační rysy litevského nářečí v Jūrava"), L. Grumadienė ("Fonologický vývoj kvantity samohlásek v městských sociolektech"), S. Karaliūnas ("Aisčiai a jejich jméno"), D. Mikulėnienė ("Zvláštní případ Saussurova a Fortunatovova zákona?"), A. Vanagas ("Jména řek Neris a Vilija"). Během kongresu byl A. Vanagas zvolen předsedou Mezinárodního výboru baltistů. 16. listopadu přednesl K. Eigminas příspěvek "O gramatice Kristupase Sapūnase" na konferenci "T. Lepneris a Malá Litva" konané na Klaipėdské univerzitě, která byla věnována 300. výročí úmrtí T. Lepnerise. 25. listopadu přednesl A. Sabaliauskas na VU, u příležitosti 125. výročí narození slavného francouzského indoevropeisty a zakladatele sociální lingvistiky Antoina Meilleta (Mejė), příspěvek "A. Meillet — člověk a lingvista". 28.–29. listopadu přednesl P. Kniūkšta na konferenci "Vztahy mezi jazykovými a literárními obory" konané v Šiauliai příspěvek "Soulad poezie a syntaxe (v poezii Just. Marcinkevičiuse)". 10.–11. prosince přednesli na vědecko-praktické konferenci "Běloruská dialektologie a jazyková kultura" konané v Minsku příspěvky L. Grumadienė ("Mikrotoponyma v pohraničí Litvy a Běloruska"), D. Mikulėnienė ("Vliv běloruštiny na fonologický systém litevského nářečí v pohraničí"), A. Vidugiris ("Interakce lexikální sémantiky v pohraničí Litvy a Běloruska"), E. Grinaveckienė ("Názvy obuvi v běloruských dialektech"; spoluautorkami příspěvku byly běloruské lingvistky). V roce 1991 Institut navštívili P. U. Dini (Itálie), M. Kondratiuk (Polsko) a D. Bonstra (Nizozemsko). Nadále se uskutečňovala dohoda o vědecké spolupráci s Institutem slavistiky Polské akademie věd. Byly navázány kontakty s Asociací pro podporu baltských studií (AABS) a nadací IREX ohledně účasti Institutu na společných programech baltských studií. Data a lidé. 1. března oslavila 60 let pracovnice Oddělení slovníků Elena Ažusienienė. 1. dubna oslavila 50 let vědecká pracovnice Marytė Razmukaitė. 1. září uplynulo 40 let od chvíle, kdy v Institutu pracuje doktorka filologických věd Adelė Valeckienė. 9. listopadu byl doktor filologických věd Vytautas Ambrazas zvolen do Rady pro vědu Litvy. 226 *** 30. října vzdali pracovníci Institutu hold památce bývalých kolegů J. Kruopase, D. Lukšise, J. Senkuse a B. Vosylytė, na jejich hrobech zapálili svíčky a položili květiny. Informaci připravila Irena Andriukaitienė