„Aušros“ fizikos populiarinimo straipsnių terminija

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXXI (1994) KALBOS NORMALIZACIJOS KLAUSIMAI ANGELĖ KAULAKIENĖ TERMINOLOGIE POPULARIZAČNÍCH ČLÁNKŮ O FYZICE V „AUŠŘE“ 1. Homines historiarum ignari semper sunt pueri. Těmito slovy zahájil J. Basanavičius předmluvu k prvnímu číslu „Aušry“ a stala se epigrafem novin. „Náš časopis, vycházející pouze jednou měsíčně, nechť obsadí místo, které leží ladem... Stručně řečeno, náš časopis bude pouze světský a podle našich prostředků a sil přinese zprávy jen z vědění o světě. Tím, že tyto zprávy poskytneme svým čtenářům, budeme se nejvíce snažit rozšířit mezi bratry zprávy o dávných záležitostech našeho rodu (národa), a také o našich záležitostech jako Litevců v této době... Celý náš rod (národ) by měl pamatovat a poznat minulý čas, který prožil na této litevské zemi, a všechny šťastné i nešťastné události, které tak či onak učinily náš rod takovým, jaký jej dnes vidíme, a přivedly jej k těm útrapám, v nichž žijeme...“ Když dále hovoříme o práci „Aušry“, musíme zmínit i to, že nezapomeneme shromažďovat a popisovat různé litevské starobylé památky a pozůstatky (co zůstalo), z nichž lze poznat život, způsob života, zvyky a starobylou víru našich předků. Proto budou mít sběratelé písní, pohádek atd. v našem časopise místo pro své práce podle jejich hodnoty a významu. Když budeme vyprávět o dávné minulosti, nepromarníme příležitost promluvit se čtenáři o záležitostech našeho národa v současné době. Užitečná poučení a zprávy, ať už z přírodních věd, zemědělství (agronomie), lékařství (doktorství) atd., najdou v naší „Aušře“ vždy místo 1 (1, 5—7)2. 1.1. Ačkoli se redaktoři a autoři měnili, názory J. Basanavičiuse, uvedené v „Předmluvě“ prvního čísla „Aušry“, byly dodržovány i později. Není pochyb, že nejvíce článků bylo otištěno o otázkách dějin, jazyka, kultury a vzdělávání. V „Aušře“ bylo poněkud méně popularizačních článků z agronomie, astronomie, botaniky, fyziky, geografie, medicíny, techniky, veterinární vědy, zoologie a dalších oborů. Zde je jejich výběr: „O včelách“ (18, 122—123), „Práce o včelách“ (20, 202—206), „O mravencích“ (18, 115—116), „O podobě země“ (22, 342—344), „Popis bohatství země“ (2, 47—49; 3, 72—75; 6, 172—176; 7, 208—210; 8, 256—265), „Pokus o sepsání názvů bylin používaných lidmi v Litvě“ (26, 82—86), „Hypnoskop“ (22, 319—325), „Z příčiny objevu 1 Zde i jinde je text uveden v autentické podobě. Pravopis a interpunkce nebyly upraveny. 2 Viz seznam pramenů. První číslo označuje ročník a číslo „Aušry“, druhé stránku. 9* 131 V Litvě „psaný kámen“ (23, 377—387), „Několik slov o opravách cest“ (29, 181—183), „Několik slov o pěstování“ (25, 46—49), „Několik slov o choleře“ (4, 110—113; 5, 138—143), „Lék proti choleře“ (28, 145—147), „Cesta jezer a řek do Litvy“ (3, 79—80), „Matematický popis země“ (11, 206—211; 12, 254—256), „Materiál na stavbu domů“ (9, 56—59; 10, 125—131; 11, 166—174; 14, 351—354; 15, 412—416; 17, 50—54), „Věda o národním hospodářství“ (12, 217—222; 13, 297—304), „Návštěva mravenců“ (2, 43—47), „Světlo a život“ (29, 184—185), „Chodící svíčky“ (8, 279—282), „Slovo o veterinářství“ (29, 169—172). 1.2. Tento článek pojednává o terminologii popularizačních článků o fyzice v časopise „Aušra“. „Aušra“ byla zvolena z těchto důvodů. Za prvé, byla prvním litevským měsíčníkem (časopisem) určeným pro Velkou Litvu. Za druhé, stala se zakladatelkou nové etapy vývoje současného litevského spisovného neboli společného jazyka3. Za třetí, „Aušra“ také rozvíjela odborný styl. Před jejím vznikem existovaly publicistický a odborný styl pouze v zárodcích. Když J. Basanavičius, J. Šliūpas a další začali psát popularizační články z různých vědních oborů, tyto styly se nejen začaly zřetelněji odlišovat, ale také znatelně upevňovat. 2. Rozvoj a upevňování odborného stylu — předpoklad vědeckého jazyka. Jeho svébytnost spočívá v terminologii, pojmenovávání pojmů a stereotypech konstrukcí i slovosledu ve větách4. 2.1. Terminologie popularizačních článků o fyzice v „Aušře“ má rozmanitý původ. Většinu tvoří slova litevské slovní zásoby, například: anglinis, -ė (7, 209), anglis (7, 209; 12, 217; 17, 52), anglius5 (15, 404), aszis (11, 209), balsas (29, 175), bėgimas (9, 27), buvis (24, 28; 28, 154), garai (11, 171—173; 15, 404), garavimas (11, 173; 15, 414), gintaras (28, 157), griausmas (29, 174), kibirkštis (22, 319), medega (2, 48; 9, 56; 23, 377; 29, 161), mėnulis (29, 177), padarinė (6, 175), padarymė (26, 89; 28, 157), prietaisas (23, 408; 24, 26; 29, 184), saulė (29, 177), skystimas (17, 54), sriovė (22, 319), srovė (29, 177), svarbybė (22, 320), szilima (11, 171; 15, 404), sziluma (6, 173; 11, 195; 22, 319—320), szviesa (11, 195; 22, 320), užgrūdimas (8, 259), virimas (15, 415), žvaigždė (9, 28; 11, 209), žvakė (24, 27) a další, převzatá z tehdejších nebo starších litevských písemných pramenů. V popularizačních článcích o fyzice se však vyskytuje řada litevských termínů, které přeložili z jiných jazyků nebo sami vytvořili již redaktoři listu „Keleivis“ a dalších periodik Východního Pruska, např.: apszvaista (9, 64) „osvětlení“, apvalumas (14, 351—353; 15, 415) „objem“, garlaivis (14, 345, 364; 24, 27; 25, 51), srov. něm. Dampfschiff, železná cesta (12, 260; 14, 363; 17, 49), gelžkelis (10, 121; 12, 296; 3 Palionis J. Dėl „Aušros“ vaidmens lietuvių literatūrinės kalbos istorijoje // „Aušra“ ir lietuvių visuomeninis judėjimas XIX a. pabaigoje. V., 1988. P. 189. 4 Podrobněji o charakteristikách vědeckého jazyka viz Kaulakienė A. Mokslo kalbos užuomazgos „Keleivyje“ // Lietuvių leksikos ir terminologijos problemos: Lietuvių kalbotyros klausimai. V., 1990. T. 29. P. 80—91. 5 Tato a některá další slova patří do technické terminologie. Zde se však probírají proto, že se vyskytují v popularizačních článcích o fyzice. Fyzika a technika té doby spolu úzce souvisely. Fyzika byla často považována za teoretický základ techniky. 132 14, 389; 19, 166), srov. rus. железная дорога, něm. Eisenbahn, franc. chemin de fer, gelžkelio trūkis (4, 115), srov. něm. Eisenbahnzug, tolkalbis (12, 263; 27, 100), srov. řec. tēlē + phōnē, tolrašis (11, 183; 22, 365; 24, 26; 27, 99), srov. řec. tēlē + graphō atd. V popularizačních článcích o fyzice v časopise „Aušra“ se objevují také novotvary a kalky vytvořené samotnými autory článků a redaktory, např.: atrastis (24, 25) „vynález“, balsanešis (24, 26) „telefon“, gelžiena: „gelžis tirpsta ir teka į duobę, o ant viršaus pluduriūja gelžiena“ (8, 259), irėdis (21, 276) „programa“, kibeklas, kibekla (6, 173) „cement, lepidlo“, mėgis (8, 257) „ryzost“, naugės (3, 73; 8, 256; 9, 13; 11, 5; 12, 217; 17, 51) „kov“⁶, pirmokas (2, 48) „atom“, pirmokiškas, -a (29, 170) „atomický“, ruksztadaris (10, 127—128), sąmaiztis (8, 47, 257) „směs“ atd. Aušrininkai zřejmě vytvářeli litevské novotvary ze dvou důvodů. Především jim nejvíce záleželo na očišťování slovní zásoby. Potřebu vyhýbat se všem možným barbarismům a psát čistým jazykem neustále zdůrazňovala jak redakce časopisu, tak autoři různých článků a recenzí⁷. Na druhé straně Aušrininkai vytvářeli mnoho novotvarů nejen z touhy očistit jazyk článků „Aušry“, ale také z nutnosti pojmenovat litevsky pojmy z různých vědních oborů, protože se potýkali s velkým nedostatkem litevských termínů a byli nuceni tvořit je sami. Jak se uvádí v jednom čísle „Aušry“: „náš jazyk se teprve nedávno začal přizpůsobovat vědám, proto některá litevská slova ještě nejsou zcela ustálena a užívají se správně: často se setkáváme s případy, kdy je v samotném jazyce obtížné najít nějaké slovo, zejména pro abstraktní pojmy, a proto je třeba vymyslet nové; taková práce však není příliš snadná: nejednou se člověk splete a někdy ‚ukuje slovo‘, které příliš dobře nezní a není příliš úhledné“ (19, 157). Autoři a redaktoři s lepším jazykovým citem, pevným vztahem k mateřštině a znalostí tehdejších lingvistických prací však vytvářeli zdařilé termíny. Z termínů vytvořených těmito Aušrininkai lze uvést následující: anglárinkštė, dirbtuvė, įstatas „zákon“, juodmena „černý předmět“, mokslavyris „vědec“, pervi̇šzis „přebytek“, pobūdis „charakter“, prieplūdis⁸. (V popularizačních článcích o fyzice v „Aušře“ je o něco méně přejatých termínů, např.: atomiszkas, -a (29, 170), bombarda (9, 39), centimetras (22, 319), fabrika (22, 346), gazas (14, 351), hidraulinis, -ė (14, 351; 15, 414), hypnoskopas (22, 319), kemija (12, 217), kontrefortas (11, 171), kosmografija (29, 176), kvalitetas (17, 39), kvizika (9, 35), materija (28, 140), materijolas (12, 222), materijoliszkas, -a (12, 222), meridijonas (12, 255), metolas (8, 256), optiszkas, -a (7, 207), oricontaliszkai (22, 356), polis (11, 209—210), polius (22, 320), potografija (21, 277), praba (8, 251), respiratoras (7, 220), tekno-mėkaniszkas, -a (22, 359), teleponas (12, 263) atd. Většina přejatých termínů je latinského nebo řeckého původu (např.: astronomija (12, 217; 29, 175), srov. astro... + řec. nomos, dijametras (22, 319), srov. řec. diametros 6 Srov. také Fraenkel E. Litauisches etymologisches Wörterbuch. Heidelberg—Göttingen, 1962. S. 487. 7 Dainauskas J. Auszra ir jos gadyne // Lietuvių tautos praeitis. 1983. T. 7. P. 716. 8 Tamtéž. S. 717—718. 133 elektra (8, 281; 22, 321—324), elektrinis, -ė (8, 281; 29, 170), elektriškas, -a (22, 320, 324; 24, 26—27), srov. řec. ēlektron, elektromagnasis (22, 320), srov. řec. ēlektron + magnētis, magnasas (22, 319), magnasinis, -ė (29, 166), magnasizskumas (22, 324), magnasūtas, -a (22, 320), magnetismas (29, 170), pamagna savimas (22, 319), srov. řec. magnētis, maszina (11, 168—169), maszyna (21, 288), srov. lat. machina, mēkanika (7, 207; 12, 217; 22, 358), mēkanikiškas, -a (23, 408), mēkanismas (12, 273), srov. řec. mēchanikē, minuta (20, 222; 22, 320), srov. lat. minutus, permanentizskas, -a (22, 320), srov. lat. permanens, permula (15, 404), srov. lat. formula, radikalas (15, 404), srov. lat. radikalis atd.) a jen několik je přejato ze slovanských, německých či jiných jazyků (např.: kliszija (25, 64), srov. franc. cliché, liampa (26, 90), srov. něm. Lampe, pol. lampa, maliava (17, 52—54), srov. pol. malować, peczius (11, 170), srov. bělorus. neu, sila (11, 210), syla (21, 277; 29, 184), srov. rus. cua, sudynas (28, 157), srov. bělorus. cydzina, szpatas (6, 172), srov. něm. Spat, szriubas (29, 188), srov. něm. Schraube atd.). Z toho, co bylo řečeno, je patrné, že tehdejší fyzikální terminologii z hlediska původu tvořily dvě vrstvy: domácí litevská slova užívaná jako termíny a výpůjčky. Mezi domácí litevské termíny patřila slova: a) převzatá z nářečí nebo ze starších litevských písemných památek, b) přeložená podle vzoru jiných jazyků, c) nově vytvořená Aušrininkai. Z 342 posuzovaných slovních termínů tvoří litevská slova 67,9% a výpůjčky 32,1%. Tehdejší fyzikální terminologie tedy stále vycházela z litevské slovní zásoby, ačkoli její podíl byl o něco nižší než v počáteční fázi formování fyzikální a technické terminologie9. 2.2 V popularizačních článcích o fyzice v „Aušře“ převažují odvozeniny s příponami. Časté jsou odvozeniny s příponami -imas/-ymas, -ininkas, -inis, -ė, -ystė, -iškas, -a, -umas, např.: atvėsimas (11, 173), atvirinimas (8, 259), bėgimas [hvězd] (9, 27), burbuliavimas (15, 415), [cihel] džiovinimas (11, 169), [vody] garavimas (15, 414), gesinimas [vlny] (14, 352), išdegimas (11, 174), [cihel] išdeg inimas (11, 170), įtaisymas (22, 358), įkaitinimas (11, 173), įveikimas [magnetu] (22, 320), [hvězd] kritimas (29, 177), pamag nasavimas (22, 319), persikraipimas [stromů] (9, 58), puldinėjimas [hvězd] (29, 175), pulimas (29, 182), sugniužimas (10, 126), susitraukimas [stromů] (9, 58), sužadinimas (22, 322), tirpimas [železa], [zařízení] zapálení (23, 396), užgrudimas (8, 259), užleidimas (11, 168), vėdinimas (11, 167), virimas (15, 415), virinimas (9, 102); irklininkas (9, 12), kėmininkas (9, 89), kugininkas (laivininkas) (9, 12), marininkas (26, 88), orkulkininkas (23, 408), varininkas (28, 146); akmeninė [kulka] (9, 39; 26, 95), anglinis [plyn] (14, 351), elektrinė [z pramene] (8, 281), garinė [parní stroj] (27, 124), gelžinis [pruh] (9, 28), izslaikytinis [magnet] (22, 320), magnasinė [jehla] (29, 166), nuolietinis [předmět] (8, 260), statitiniai [kámen] (10, 126), sukrautinė [část] (12, 217), vopniniai [kámen] (14, 351), žaibinė [stroj] (24, 25); akrutinininkystė (24, 27), amatininkystė (9, 6), sziporystė (24, 27), žvaigždininkystė (12, 222); elektriška [jiskra], [stroj] (22, 320), [síla] (22, 324), [světlo] (24, 27), marininkiszkas [moks- 9 Gastila L., Kruopas J., Žitkutė A. Průkopník technické literatury a terminologie // Mokslas ir technika. 1969. Č. 11. S. 34—36; Gastila L., Žitkutė A. Počátky litevské technické terminologie ve východním Prusku v 18. století // Mokslas ir technika. 1969. Č. 4. S. 20—21. 134 las] (21, 270), medegizskas, -a, materiálový, -á (12, 222), mėkaniškiškas [práce] (23, 408), [zkoumání] (23, 408), optický [sklo] (7, 207), permanentizskas [magnet] (22, 320), tekno-mėkanizška [přátelství] (22, 359), hvězdárenský [observatoř] (14, 375); kulatost (14, 351—354; 15, 415), výška (9, 58; 14, 352), velikost (11, 168, 171), vlhkost (10, 125), suchost (9, 57), tvrdost (29, 183), hloubka (29, 182), délka (9, 57; 10, 126; 14, 352; 29, 183), pomalost (21, 277), magnetičnost (22, 324), šířka (10, 126; 29, 182), kluzkost (9, 58), síla (9, 58), tloušťka (11, 171; 14, 352), váha (17, 47), hustota (9, 58), pevnost (9, 56; 21, 277) atd. O něco méně (někdy jen po jednom či dvou) je uvedeno termínů vytvořených příponami -eklas (kibeklas 6, 173), -ybė (svarbybė 22, 320), -iena (geležiena 8, 259), -yklė (kasyklė [vario] 28, 146; sžiaudiklė 9, 47), -ima (szilima 11, 171; 15, 404), -uma (sziluma 6, 173; 11, 195; 22, 319—320), -ynė (padarynė 26, 89; 28, 157), -mė (veikmė 10, 119), -smas (griausmas 29, 174; trauksmas 11, 173), -snė (vyksnė 21, 277), -stis (atrastis 24, 25), -tojas, -tojis (barstytojas 26, 97; išzrastojis 22, 319), -tukas (kvėptukas 7, 220), -tuvas (dirbtuvas 12, 217; 21, 288; 23, 408; piaustuvas 11, 169; pjautuvas 9, 62; trintuvas 8, 259), -tuvė (dirbtuvė 22, 346; 28, 155; padėtuvė 26, 97). Ve fyzikálně popularizačních článcích je rovněž hojně zastoupeno odvozování koncovkami. Častější jsou odvozeniny s koncovkami -a, -as, -is, například: apsvaista (9, 64), sugaba (21, 277), eiga (25, 63); garas (11, 171—173; 15, 404), stumas: „věda je tlakem, který všechno tlačí dál, tížeji, více“ (27, 100); augštis (11, 167, 171), buvis (9, 7; 24, 28; 28, 154), degis (15, 404), ilgis (9, 28; 11, 170—171), ėrėdis (21, 276), plotis (9, 7; 10; 11, 168), sądėlis (3, 74), storis (11, 168, 171) atd. Vyskytuje se i několik odvozenin s předponou, například: antviršis (21, 276), atgar sis (29, 176), priešstulpis (11, 171). Kromě odvozenin s předponami, příponami a koncovkami se ve fyzikálně popularizačních článcích „Aušry“ vyskytuje také mnoho složenin, které lze rozdělit takto: 1) složeniny s druhou jmennou složkou (anglarūkštė 10, 128; garlaivis 25, 51; geležinkelis 12, 268; 16, 24; 27, 109; 29, 187; gelžkelis 10, 121; 12, 296; 14, 389; 19, 166; pusgaris 25, 52; szeszkertis 9, 28; trupskaitlis 10, 119 atd.); 2) složeniny s druhou slovesnou složkou (balsaneszis 24, 26; garvežys 27, 100; 29, 165; rukšt daris 10, 127—128; skersakisztė 22, 319; tolgirdis 27, 99; tolkalbis 12, 263; 27, 100; tolraszis 11, 183; 22, 365; 24, 26; 27, 99; vandendaris 15, 404; žemapraszis 12, 227 atd.). Tyto odvozeniny s předponami, příponami a koncovkami i složeniny lze rozdělit do určitých pracovních kategorií, jimiž se obvykle charakterizují také kategorie samotných termínů. V uvedených případech lze rozlišit kategorie dějů, vlastností, jevů, věcí, dimenzí a profesí, které souvisejí s některými zvláštnostmi nominace termínů. 2.3. Jednou z nich je rozkolísanost názvů pojmů uváděných ve fyzikálně popularizačních článcích „Aušry“. Různě užívané termíny lze seskupit takto: 1) když je pojem pojmenován víceslovným a jednoslovným názvem, například: geležinis kelias (12, 260; 14, 363; 17, 49) a geležinkelis (12, 268; 16, 24; 27, 109; 29, 187), gelžkelis (10, 121; 12, 296; 14, 389; 19, 166), pjaunama masina (pjautuvas) 135 (7, 217). Velmi často se takové názvy spojují spojkou nebo, například: daigtai darantieji arba maliavos (17, 52), umbra arba žemė tamsei raudona (17, 51), vienkartiniai pečiai arba kakaliai (11, 170), žaibinė vėka arba macis atd.; 2) když je pojem pojmenován dvěma jednoslovnými názvy, které jsou od sebe odděleny čárkou či závorkami, nebo jsou spojeny spojkou arba, například: gencizažymis, etnografija (21, 276), įrėdis, programatas (21, 276), medega, materijolas (12, 222), medegiškas, materijoliškas (12, 222), nutrauka, potografija (21, 277), svarumas, physiziškas (21, 276), vopna, kalkės (14, 354); [magnasinė] adata (yla) (29, 166), atimtinė (negatyviška) [elektra] (22, 321), atomiszka (pirmokiszka) [teorija] (29, 170), atrastis (atradimas) (24, 25), cinas (skardas) (8, 257), daidalyštė (daildaryštė) (26, 68), dirbtuvvas (maszina) (12, 217), (maszyina) (21, 288; 23, 408), galas (polius) (22, 320), išlaikytinis (permanentiszkas) [magnasas] (22, 320), kibeklas (cementas): „jíl smíchaný s pískem vytváří dobrý tmel (cement)“ (6, 173), kibeklė (klejai): „po zalití vody do páleného vápna vzniká velké teplo a to se promění v hromadu vápenného prášku; tento prášek smíchaný s pískem a vodou dává vápno neboli silný tmel (lepidlo) na kameny“ (6, 173), kibirkštis (žižerka) (22, 319), kokybė (kvalitetas) (17, 39), ligdienis (ekvatorius) (12, 255), mėgis (praba) (8, 257), naugės (metolai) (3, 73), oramieris (barometras) (7, 207), pirmokas (atomas) (2, 48), pridėtinė (pozityviška) [elektra] (22, 321), priešstulpiai (kontrefortai) (11, 171), pusiau dienis (meridijonas) (12, 255), respiratoras (kvėptukas), (7, 220), skersakižstė (dijametras) (22, 319), sudas (rykas) (28, 146), šiltamieris (termometras) (7, 207), teleponas (tolkalbis) (12, 263), trintuvai (pielicizios) (8, 259), vėka (syla) (23, 408), žemėprazsis (geografija) (12, 227), žingunė (pustas, paszta) (27, 121); amatai arba prekionė (22, 316), bombarda arba armota (9, 39), dirbtuvė arba amatvietė (28, 155), koczilas arba piausttuvas (11, 168), naugės arba metolai (8, 256). Z toho vyplývá, že rozkolísanost nominace se projevuje dvojím způsobem. Zaprvé, když je pojem v různých článcích pojmenován odlišně, například: geležinis kelias (12, 260; 14, 363; 17, 49), geležinkelis (12, 268; 16, 24; 27, 109; 29, 187) a gelžkelis (10, 121; 12, 296; 14, 389; 19, 166), augsztis (11, 167, 171) a augsztumas (14, 352), ilgis (9, 28; 11, 170—171) a ilgumas (9, 57; 10, 126; 14, 325; 29, 183), plotis (9, 7, 10; 11, 168) a platumas (29, 182), storis (11, 168, 171) a storumas (14, 352). Zadruhé, když je v jednom článku uveden dvojí název pojmu se spojkou nebo, případně jsou tyto názvy od sebe odděleny čárkou či závorkami, například: daigtai darantieji arba maliavos (17, 52), medega, materijolas (12, 222), pirmokas (atomas) (2, 48) atd. Z příkladů je patrné, že nejvíce se obměňují názvy spadající do kategorií věcí, dimenzí10, vlastností a jevů. Část těchto různě užívaných názvů 10 Odvozeniny s příponou -umas a koncovkou -is označují ve fyzikálně popularizačních článcích „Aušry“ nejen názvy vlastností, ale také určité veličiny a kvantitativní parametry, například: pusės sieksnio augszczio (11, 167) a augsztumas-gi ūlakis su cverte (14, 352), ilgis… keturių sieksnių (11, 170) a ilgumas pustrečio sieksnio (29, 183), sieksnio pločio (11, 168) a colio platumo (10, 126), pusės colio storio (11, 168) a storumas pusė sieksnio (14, 352). Z toho vyplývá, že obsah pojmu označovaného těmito názvy zahrnuje vlastnosti náležející současně do dvou logických kategorií: „vlastnost“ a 136 jsou navzájem morfologicky související. Obvykle tvoří morfologické varianty, které lze rozdělit do těchto skupin: 1) složený termín a jednoslovný termín vzniklý univerbizací (železná cesta a železnice); 2) složený termín a termín vytvořený derivací (žací stroj a srp (7, 217); 3) dva termíny vytvořené derivací od stejného kořene, lišící se delší či kratší formou (výška a výškovost, délka a dlouhost, šířka a širokost). Další část různých označení spolu souvisí sémanticky. Jsou si jakoby synonymní; bývají spojena spojkou nebo (klystugnė nebo žaltyvėkslė (24, 25), naugės nebo metolai (8, 256)), odděleny čárkou (nūtrauka, fotografija (21, 277), sva-raunas, physizkas (21, 276)) nebo závorkami) išlaikytinis (permanentizskas) [magnet], pridėtinė (pozityviszka) [elektřina] (22, 321) atd. Z toho plyne, že v důsledku kolísání v pojmenovávání vznikají variantnost a synonymita termínů. Tyto vlastnosti (zejména variantnost) jsou v terminologii nežádoucí. V počáteční etapě formování terminologie jsou však nevyhnutelné a oprávněné. Na druhou stranu takové varianty jako geležinkelis, gelžkelis vedle geležinio kelio, pjautuvas vedle pjaunamosios mašinos, ukazují počátky tendence ke zkracování termínů. 2.4. Složky složených termínů uváděných v popularizačních článcích o fyzice jsou mezi sebou propojeny určitými vztahy. Nejčastěji jde o vztahy atributivní. Vyjadřují se: a) shodným přívlastkem (uhelný plyn (14, 351), atomiszka (pir-mokiszka) teorija (29, 170), tvárná litina (8, 259), elektrická vývěva (8, 281), elektrická jiskra (24, 26), elektrický stroj (22, 320), elektrická síla (22, 324), přírodní elektřina (22, 321), hydraulické čerpadlo (14, 351; 15, 414), išlaikytinis (permanentizskas) magnasas (22, 320), terénní příznaky (21, 276), magnetická střelka (jehla) (29, 166), magnetická trubice (22, 320), mechanické zkoumání (23, 408), optické sklo (7, 207), vzájemná přitažlivost (17, 47), část soupravy (12, 217), technicko-mechanické spojení (22, 359), blesková síla neboli moc (24, 25), hvězdářská observatoř (14, 375)); b) neshodným přívlastkem (prach ze šindele (16, 25), kus železa (22, 319), vliv elektřiny (29, 170), voda z draselného kamene (20, 222), měděný důl (28, 146), barva ze soli (17, 52), síla proudění (23, 408), váha pravdy (17, 47)). Z těchto příkladů je patrné, že již tehdy existovala potřeba rozlišovat druhové a rodové termíny. Některé z nich dokonce tvoří hnízda a podhnízda, např.: kameny: vápencové k. (10, 127), polní k. (29, 181), pískovcové k. (10, 127), statitové k. (10, 126): statitové kameny na zdivo, statitové kameny na podlahy, statitové kameny na střechy (10, 126), křesenné k. (29, 181), čerpací k. (14, 351); uhlí: kamenné u. (7, 209; 12, 217), dřevěné nebo rostlinné u. (17, 52), pravé u. (7, 209); práce: mechanická p. (23, 408), práce při vážení (21, 277); dílna: hospodářská d. (23, 408), pab- „velikost“. Již v tehdejší fyzikální terminologii tedy lze hovořit o kategorické polysémii. V článcích se vyskytují deriváty s příponou -umas, které označují pouze kvantitativní parametr, určitý objem, např.: sádrové těsto při schnutí nezmenšuje svou kulatost (15, 415); řídká malta nezvětšuje svou kulatost více než dvakrát… (14, 353), velikost (10, 127). 137 řemeslná d. (23, 408); barvy: zinkové b. (17, 54), zinkové olejové b. (17, 54), lepicí b. (17, 50—53), mléčné b. (17, 50), mléčné nebo tvarohové b. (17, 53), vápenné b. (17, 50); stroj: parní mláticí s. (27, 124), železný mláticí s. (12, 273), mláticí s. (7, 217), žací s. (srp) (7, 217); materiál: uhelný m. (7, 209), umělý m. (9, 56), přírodní m. (9, 56); prášky: bílý zinkový p. (17, 54), bílý olověný p. (17, 54); cihly: pálené c. (9, 56), nepálené c. (9, 56); malta: hašené vápno neboli malta (9, 56), tučná m. (14, 351), sádrová m. (14, 351), kypřicí nebo vroucí m. (14, 351) atd. Některé články zmiňují také názvy „řemesel, zbraní, materiálu, výrobku“ (21, 279), vědních oborů („aritmetika, algebra, geometrie, kosmografie, mineralogie, fyzika, chemie“ (8, 258) a profesí („inženýr, právník (26, 93), chemik (umí vynalézat složené části různých věcí“) (9, 89). To svědčí o snaze autorů a redaktorů nabídnout co nejvíce vědeckých poznatků a seznámit čtenáře s názvy základních pojmů, někdy je upřesňovat slovy z jiných jazyků (nejčastěji němčiny), např.: chodící svíčky (něm. Eimsfeuer) (8, 281), snaha (bestrebung) (21, 277), průmysl (kunst) (29, 186), schopnost, způsobilost (fähigkeit) (21, 277), kyselina sírová (acidum sulfuricum) (5, 42), formyl (radikál kyseliny mravenčí, formylsuperchlorid) (15, 404) a podobně. Takové upřesňování pojmů lze patrně vysvětlit dvojím způsobem. Za prvé, na jazyk popularizačních vědeckých článků v „Aušře“ obecně, na výklad pojmů a uvádění termínů měla velký vliv pruská spisovná řeč. To je zcela pochopitelné: redaktoři těchto novin znali periodika vycházející ve Východním Prusku („Keleivis“ 1849—1880, „Naujasis keleivis“ 1880—1886, „Lietuviška ceitunga“ 1878—1939 aj.) a někteří z nich — J. Basanavičius, J. Šliūpas, A. Vištelis — publikovali své články v posledních dvou z těchto periodik¹¹. Za druhé, aušrininkové chtěli být srozumitelní všem Litevcům a snažili se navazovat na starší tradice jazykového purismu (S. Daukantas, M. Valančius aj.)¹²; pokoušeli se proto nahrazovat výpůjčky a polovýpůjčky litevskými slovy-termíny (takže namísto variant uvedených v „Keleivis“: damšėpis, garšėpis, garinė še-pis, garinis šėpis, garų šėpis, garu varomoji šėpis se v „Aušře“ používá jediný termín garlaivis (14, 345, 364; 24, 27; 25, 51; 29, 165), namísto telegrafas, vielę pustas, vielinis pustas, žaibinis pustas — tolrašis (11, 183; 22, 365; 24, 26; 27, 99)) a své vlastní nebo odjinud převzaté novotvary často vysvětlovali známými slovy, např.: jiskra (žiežerka), prvotina (atom), síla, moc (sila) (12, 217) apod. Za třetí, takové upřesňování či vysvětlování pojmů vyplývá také ze samotné povahy odborného jazyka, o níž se částečně mluví v jednom čísle „Aušry“. „Autor posledního z uvedených děl (řeč je o článku ‚Apraszymas žemės turtu‘) poskytuje čtenáři informace o různých kamenech, solích, uhlí a nerostech, popisuje, jaké vlastnosti má každý předmět a jaké má podoby, zda hoří v ohni, zda se rozpouští ve vodě, zda je čistý, nebo smíšený, k čemu se používá, jaký užitek přináší člověku atd. Nic, vůbec nic nepřidává ze sebe, nic si nevymýšlí, nýbrž říká pouze to, co skutečně je. Z toho popi- 11 Palionis J. Lietuvių literatūrinės kalbos istorija. V., 1979. P. 221. 12 Tamtéž. S. 222. 138 čtenář knihy čerpá své vědomosti o věcech, představuje si je a chápe rozumem, tj. rozumí jim“ (24, 7). 2.5. V takových textech se často uvádějí vysvětlení nových názvů, jakési zvláštní definice. Zde je několik příkladů. „Existuje přírodní síla, kterou učenci nazývají elektřinou (8, 281). Blesková síla neboli moc se odděluje od bludné svítilny, zvané bludička nebo hadí světélko […] (24, 25). Ale proč se nový přístroj, který ukazuje, jak magnetická síla ovládá člověka, nenazývá „magnoskop“, nýbrž pouze „hypnoskop“? (22, 322) […] Poté Newton vymyslel velké pravdy o tíži a přitažlivosti neboli vzájemném přitahování, jejichž moc udržuje a řídí pohyb všech nebeských těles, totiž Slunce, Měsíce, hvězd, planet a komet (17, 47). Poslední příklad ukazuje také některé projevy systematizace pojmů: termín nebeská tělesa a termíny — Slunce, Měsíc, hvězdy, planety, komety. Takových příkladů je více: železo nosíme trojím způsobem: čisté železo, ocel, litina (8, 258). Jeho [diamantu] složení je stejné jako složení uhlí a sazí (alupkós, szwino) (3, 74). Přírodní elektřina se přitom dělí na kladnou (pozitivní) a zápornou (negativní) (22, 321). V populárně-fyzikálních článcích „Aušry“ se často uvádějí také příjmení vědců a vynálezců. Některá jsou uvedena v původní podobě (např.: Faraday, Foucault, Lindsay (22, 320), Lohmeyer (9, 75)), jiná jsou politevštěna (např.: Demokritas (29, 170), Newton’as (17, 47), Ochorowicz’ius (22, 319), Tacitas (9, 75) atd.). V článcích jsou také symbolické názvy, tj. názvy novin, časopisů či jiných publikací v původním jazyce, např.: „Klosy“ (7, 215), „Lumière électrique“ (22, 319), „Tygodnik illustrowany“ (11, 183), „Wędrowiec“ (8, 287) atd., a také vzorce, např.: radikál složený z uhlíku a vodíku se nazývá formyl (C₂H) (15, 404). Sloučenina jeho [radikálu] s chlorem se nazývá chloroform (C₂HCl₃) (15, 404). V některých článcích jsou uvedeny také určité tabulky. Např.: zde lze doplnit velikost závaží potřebných k přetlačení některých kamenů… Kámen se přetlačí, jestliže na čtvereční palec připadá: u žuly od 6000 do 11200 liber; u vápence od 1000 do 8000 liber; — — — pískovce — — 1600 — — — 4000 — — — — — — mramoru — — — — — 4000 — — —10400 — — — — — — zdiva z červených cihel od 960 do 1440 liber (10, 127). Všechny tyto skutečnosti ukazují upevňování a prosazování vědeckého jazyka, který se projevuje tvrzeními, formulováním hypotéz, jejich zdůvodňováním, argumentací a úvahami. 2.6. Analýzu terminologie populárně-fyzikálních článků „Aušry“ lze shrnout do následujících poznámek: 1) hlavní prvek vědeckého jazyka — terminologie — ještě nebyl sestaven dostatečně systematicky, opíral se však o pevný základ — litevskou slovní zásobu, která zahrnovala slova převzatá z nářečí, ze starých litevských písemných památek, novotvary zaznamenané již v dřívějších publikacích, kalky a výrazy vytvořené samotnými aušrininky 139 vytvořené termíny; 2) kolísání nominace termínů se projevovalo synonymičností a morfologickou variantností. Ta vytvářela předpoklady pro vznik kategoriální mnohoznačnosti. Zřejmé jsou však také aspekty normování terminologie: úbytek projevů morfologické variantnosti, zkracování termínů; 3) byly činěny pokusy definovat termíny, vytvářet nové nebo překládat termíny a rozlišovat termíny rodové, druhové, a dokonce poddruhové. ŠALTINIAI Auszra, Laikrasztis, iszleidžiamas per Dra. Bassanawicziu. 1. 1883. Nr. 1. 2. 1883. Nr. 2. 3. 1883. Nr. 3. 4. 1883. Nr. 4. 5. 1883. Nr. 5. 6. 1883. Nr. 6. 7. 1883. Nr. 7. 8. 1883. Nr. 8, 9, 10. 9. 1884. Nr. 1, 2, 3. 10. 1884. Nr. 4. 11. 1884. Nr. 5, 6. 12. 1884. Nr. 7, 8. 13. 1884. Nr. 9. 14. 1884. Nr. 10, 11. 15. 1884. Nr. 12. 16. 1885. Nr. 1. 17. 1885. Nr. 2, 3. 18. 1885. Nr. 4, 5. 19. 1885. Nr. 6. 20. 1885. Nr. 7, 8. 21. 1885. Nr. 9. 22. 1885. Nr. 10, 11. 23. 1885. Nr. 12. 24. 1886. Nr. 1. 25. 1886. Nr. 2. 26. 1886. Nr. 3. 27. 1886. Nr. 4. 28. 1886. Nr. 5. 29. 1886. Nr. 6. ФИЗИЧЕСКАЯ ТЕРМИНОЛОГИЯ В ПЕРИОДИЧЕСКОМ ИЗДАНИИ «АУШРА» Резюме На основе физико-технических научно-популярных статей, опубликованных в период с 1883 по 1886 г. в „Аушре“, был проведен анализ литовской физической терминологии. Из данного анализа можно сделать следующие выводы. Во-первых, основной элемент языка науки — терминология — на данном этапе еще не обладала систематичностью, тем не менее основывалась на базе литовской лексики. Понятия именовались как литовскими словами, привлеченными из диалектов, письменных памятников, так и неологизмами или кальками, созданными авторами физико-технических научно-популярных статей, а также редакторами „Аушры“. Во-вторых, варьирование номинации терминов проявлялось в синонимичности и морфологической вариантности. Подобная вариантность была основой категориальной многозначности, которая в разных формах проявляется как в физико-технической, так и любой другой терминологии до сих пор. В-третьих, ощутимы попытки привести в физико-технических научно-популярных статьях дефиниции терминов, выделить как родовые, так и видовые термины.