Terminų pateikimas „Dabartinės lietuvių kalbos žodyno“ III leidime

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XXXVII (1997) LEKSIKOGRAFIJOS IR LEKSIKOLOGIJOS PROBLEMOS Vida ŽILINSKIENĖ UVÁDĚNÍ TERMÍNŮ VE III. VYDÁNÍ „SLOVNÍKU SOUČASNÉ LITEVŠTINY“ Počítačový analytický program pro III. vydání „Slovníku současné litevštiny“, připravený v Institutu matematiky a informatiky, umožnil podrobně analyzovat slova, jejich významy a konkrétní slovníková hesla opatřená terminologickými značkami a některá z nich vzájemně porovnat. Ačkoli termíny uvedené ve slovníku tvoří poměrně malou část jeho obsahu, přesto jde o 3940 slov a 2248 významů či slovních spojení. Počet termínů jednotlivých oborů je následující (první číslice udává, kolik slov, jejich významů či slovních spojení ve slovníku má značku určitého oboru, závorka pak uvádí počet heslových slov s touto značkou): agr. – 4 (2) | fyziol. – 31 (23) anat. – 148 (91) | fot. – 14 (7) archit. – 27 (14) | geogr. – 130 (74) astr. – 40 (16) | geol. – 64 (43) av. – 13 (4) | geom. – 20 (12) bažn. – 133 (76) | gram. – 89 (54) biol. – 100 (51) | hist. – 407 (248) bot. – 1236 (1057) | voj. – 145 (59) chem. – 186 (62) | kom. – 6 (4) ekon. – 47 (28) | kul. – 71 (59) etnogr. – 219 (55) | lingv. – 204 (115) farm. – 21 (19) | lit. – 115 (51) fil. – 57 (27) | log. – 2 (1) fin. – 18 (11) | mat. – 181 (74) fyz. – 145 (72) | med. – 227 (54) min. – 4 (4) | stat. – 40 (26) myt. – 34 (15) | div. – 21 (7) muz. – 181 (103) | tech. – 592 (430) polit. – 54 (37) | práv. – 98 (49) psych. – 17 (7) | text. – 3 (1) relig. – 9 (2) | vet. – 12 (6) spec. – 77 (31) | zool. – 796 (657) sport. – 141 (95) | zeměd. – 9 (7) Z uvedených údajů je velmi zřetelně patrné, že počet termínů jednotlivých oborů se výrazně liší: u některých je jich uvedeno jen několik (agr., kom., log., min., text.), 46 u jiných stovky (bot., lingv., muz., hist., tech., zool.). Ačkoli seznam zkratek obsahuje značku ped. (pedagogika), ve slovníku není ani jedno slovo či význam označený touto zkratkou. Při prohlídce termínů těch oborů, u nichž je jich jen několik, je zřejmé, že ve slovníku je ve skutečnosti mnohem více slov, která by měla být rovněž označena jako termíny. Např. predikatas má značku log. (logika). Je-li logika vědou, která zkoumá zákonitosti myšlení a usuzování a jejich formy1, pak tuto značku mohla mít přinejmenším dedukcija (vyvození jednoho úsudku z druhého podle zákonů logiky), první význam slova indukcijos (vyvozování závěrů z jednotlivých tvrzení: opak. d e- d u k c i j a) nebo třetí význam slova subjekto (logický činitel). Mají-li značku min. (mineralogie) slova – agatas, ametistas, piritas, žėrutis, pak nabízí se otázka, proč tuto značku nemají například deimantas, granitas, korundas, smar agdas a mnoho dalších podobných slov. Značku text. (textil) mají: karšinys (pás vlny vycházející z mykacího stroje), třetí význam slova atspaudo (dále se uvádí číslicemi; skvrna na předčasně složené látce vzniklá nezaschlými tiskařskými barvami), 3. význam slova prorėtos (řada zředěných oček). Při porovnání tohoto slova a těchto významů je zcela zřejmé, že jde o značně odlišné pojmy. Tato značka jim samozřejmě přísluší, ale jestliže textil znamená tkaniny, proč značku text. nemá mnoho názvů tkanin uvedených ve slovníku, například aksomas, 2 atlasas, bajus, batistas, drapas, drobė, gelumbė, krepas, milas, satinas a podobně. Kromě toho existuje několik slov označujících tkaninu podle způsobu tkaní: aštuonny tis, dešim tytis, devynianytis, dviny tis, triny tis; z nich má značku etnogr. (etnografie) jediné dešimtytis. Existují také odpovídající přídavná jména: aštuonnytas, -a, dešimtnytas, -a, dvylikanytis, -ė, triny tas, -a. Při bližším zkoumání termínů příbuzných oborů nebo vědy a některého z jejích odvětví je patrné, že nesrovnalostí je mnoho. Vyskytují se dokonce i mezi lingvistickými a gramatickými termíny2, ačkoli každému jazykovědci je jasné, co je termín gramatiky a co termín lingvistiky. Podobně tomu bylo při uvádění geometrických (odvětví matematiky) a matematických termínů. Pouze všechny názvy trigonometrických funkcí ve slovníku mají značku mat.: kosinusas, sinusas, kontangentas, tangentas, kosekantas, sekantas. Některé názvy matematických odvětví mají značku mat. – algebra, aritmetika, jiné však žádnou značku nemají – geometrija, trigonometrija, stereometrija. Stejně jako v případě lingvistických || gramatických termínů jsou i v případě matematických || geometrických termínů některá přídavná jména a slovesa považována za termíny. Existují zcela totožná přídavná jména a slovesa, která termínem 1 Slovník současné litevštiny. 3. vyd., Vilnius: Vydavatelství vědy a encyklopedií, 1993. 2 Plačiau žr.: Ž i l i n s k i e n ė V. 1995: “Dabartinės lietuvių kalbos žodyno” III leidimo terminai. – Leksikografijos problemos: semantika, etimologija, terminų faktų pateikimas, žodynų sudarymo principai. Konferencijos pranešimų tezės. 1995 m. kovo 16–17 d., Vilnius, 37–39. 47 označení nemají. Např.: bendravardiklis, -ė, įvairiavardiklis, -ė, dalus, -i mají označení mat., zatímco je nemají – algebrinis, -ė, diferencialinis, -ė, kūginis, -ė, kvadratinis, -ė druhý význam (dále 2. význam), lygiagretus, -i 1. význam, periodinis, -ė 2. význam, tikimybinis, -ė, trupmeninis, -ė, vektorinis, -ė. Slova: diferencijuoti 2. význam, įbrėžti 2. význam, padalyti 3. význam, padauginti 3. význam, prastinti 3. význam, stambinti 3. význam, suprastinti 3. význam, sutraukti 9. význam, mají označení mat., zatímco apibrėžti 1. význam, atimti 1. význam, nubrėžti 2. význam, bendravardiklinti, subendravardiklinti, sudėti 5. význam, dalyti 3. význam, dauginti 2. význam, logaritmuoti, sudauginti žádné označení nemají. Označení slov označujících přímo geometrické útvary nebo určité jejich prvky je zcela pomíchané. Srovnejme: briaunainis geom. kampas 2. mat. 1 keturkampis 1 daugiakampis geom. kubas mat. 1 penkiakampis gretasienis geom. kūgis 2. mat. 1 šešiakampis 1 ketursienis geom. lygiagretainis mat. piramidė 1. mat. priekampis mat. rombas mat. 1 stačiakampis mat. 1 trikampis mat. trapecija 1 mat. Stejně pomíchané je to také: apskritimas geom. hiperbolė 2. mat. cilindras 1. geom. nuopjova 3. mat. elipsė 1. geom. parabolė 1. mat. išpjova 2. geom. ritinys 6. mat. spindulys 4. geom. rutulys 1. mat. skersmuo mat. skritulys 2. mat. Velmi se liší i označování různých druhů čar (které také patří do geometrie): aukštinė geom. kirstinė mat. vertikalė gulstinė geom. kraštinė mat. horizontalė 1. geom. kreivė mat. įstrižainė geom. laužtė mat. įžambinė geom. linija 1. mat. pasviroji mat. pusiauakampinė mat. pusiau kraštinė mat. statmuo mat. Existuje ještě mnoho slov nebo jejich významů, jejichž definice ukazují, že jde o matematické termíny, avšak nemají označení mat., např.: erdvė 2. význam, nelyginis, -ė, programa 5. význam, vidurkis 1. význam, vidurkinis, -ė, vidurkinti a pod. 48 Rozlišit, kde jde o geometrické a kde o matematické termíny, je snadné; rozdíly zřejmě vznikly kvůli velkému objemu tohoto materiálu. Podobný vztah, jaký existuje mezi gramatickými || lingvistickými nebo geometrickými || matematickými termíny, by zřejmě měl být i mezi agronomickými a zemědělskými termíny. V posuzovaném slovníku se píše, že: agronomija věda o zemědělství žemdirbystė 1. obdělávání půdy, zemědělství, 2. věda o obdělávání půdy. Z toho by vyplývalo, že pojem agronomijos je užší a odpovídá pouze 2. významu slova žemdirbystės. Porovnejme, která slova nebo jejich významy mají příslušné kvalifikátory: kultūra 4. agr.jaura 3. žemd.lizdas 9. agr.kūlēnas žemd.mulčias agr.kūlykla žemd.poskiepis agr.kultivatorius žemd.pagraža žemd.riekė 2. žemd.sėomaina žemd.trašomaina žemd.žaliena žemd. Především je z těchto konkrétních slov zcela zřejmé, že vztah agr. || žemd. neodpovídá vztahu užšího pojmu k širšímu. Za druhé, jestliže agronomija znamená vědu o zemědělství, pak by zřejmě měly mít kvalifikátor agr. přinejmenším také: agrotechnika systém pěstování zemědělských plodindaržininkystė věda a obor zabývající se zakládáním zahrad a pěstováním zeleninydirvotyra nauka o půděsodininkystė pěstování sadů, věda o sadařství Podobných slov by nebylo těžké najít ještě více. Za třetí, jestliže poskiepis (rostlina, na niž se roubuje) má kvalifikátor agr., proč tento kvalifikátor nemá skiepas (1. naroubovaný stromek. 2. viz skiepūglis), zatímco skiepūglis (větvička s očkem, která se roubuje na jinou rostlinu) má kvalifikátor bot. (botanika). Proč je mulčias označen kvalifikátorem agr.? Zdá se, že by se sem lépe hodil kvalifikátor žemd., ten by však pak potřebovala i slova: kompostas, mėšlas 1 r., traša 1 r. a podobně. Tím spíše, že trašomaina má kvalifikátor žemd. Podivně působí také zemědělské termíny, když jsou všechny uvedeny na jednom místě. Jestliže se kūlykla (mlat) považuje za zemědělský termín, pak by zřejmě nebyly o nic méně vhodnými termíny daržinė, jauja 2, 3 r., klojimas 2, 3 r., kluonas 1 r. a podobně. Jestliže je kultivatorius zemědělským termínem, pak by tento kvalifikátor měly mít také ostatní stroje a nástroje používané při zemědělských pracích. Ani javapjovė, ani traktorius, ani plūgas, ani akėčios a podobně však tento kvalifikátor nemají, zatímco kombainas má kvalifikátor tech. (technika). Obecně se kvalifikátor tech. v mnoha případech 49 Kříží se s jinými značkami, zejména s fyz. (fyzika). Možná by při přípravě nového slovníku bylo lepší označovat všechny stroje značkou tech. nebo dokonce dvěma značkami. Není jasné, čím si zasloužilo značku zem. slovo pagražą (část pole, na níž se při práci obrací), když dirva, arimas 2. význam, armuo 1. význam, avižiena, dobilieną, kvietiena, rugiena 1. význam atd. za termíny považovány nejsou. Tato značka by se zřejmě hodila i pro slova: sėja 1. a 2. význam, antsėlis, įsėlis. Kromě toho je třeba připomenout, že v slovníku jsou všechny názvy obilovin uvedeny v jednotném čísle a mají značku bot. Z uvedených úvah by vyplývalo, že by stačila značka zem. a mohlo by ji mít mnohem více slov i jejich významů. Velmi podobné nejasnosti se objevují při srovnávání církevních a náboženských termínů. Ve slovníku je uvedeno: bažnyčia 1. modlitebna (zpravidla katolíků a protestantů). 2. křesťanské náboženské společenství: Římskokatolická b. Pravoslavná b. církevní → církev religija víra v existenci nadpřirozených sil (Boha či bohů, duchů apod.), náboženství: Křesťanské, muslimské n. náboženský → náboženství Z toho by vyplývalo, že religija je širší pojem než bažnyčia, a tedy i religinis je širší pojem než bažnytinis. Po prohlédnutí 9 náboženských a 133 církevních termínů ve slovníku lze nejprve říci, že značkou bažn. jsou důsledně označeny snad jen názvy kněžských liturgických oděvů a církevních svátků. Označení ostatních slov je naproti tomu obtížné pochopit. Jestliže některá slova určité sémantiky mají značku bažn., jiná, zdá se, zcela analogická, už označena nejsou. Srovnejme: dekanas 2. význam, diakonas, kapelionas 1. význam, klebonas, klierikas, vikaras mají značku bažn., zatímco altaristas, arkivyskupas, kunigas 1. význam, legatas, pastorius (značka knyg.), popiežius, vyskupas nemají žádnou značku. Všechny názvy mnišských řádů a jejich členů jsou bez jakékoli značky, avšak brolija 3. význam, brolis 4. význam, sesuo 3. význam, vienuolynas, vienuolis mají značku bažn. Existují také slovesa považovaná za církevní termíny, např.: gavėti 1. význam, (srov. gavėnia bažn.), išganyti 4. význam, išrišti 2. význam, kanonizuoti 1. význam, melsti 2. význam, melstis, pakrikštyti 1. význam, pasninkauti, pašventinti 1. význam, perkrikštyti, peržegnoti 1. význam, poteriauti 1. význam, žegnoti; zatímco išventinti, klebonauti, krikščioninti, kunigauti, pastorauti, vik arauti, vyskupauti jsou uvedena bez jakýchkoli značek, kdežto krikštyti 1. význam už má značku relig. Zdá se tedy, že přidáním předpony se přechází od náboženského termínu k církevnímu, anebo od netermínu k termínu. Při vzájemném srovnávání významů slov nebo slov (asketas 1. význam, asketizmas 1. význam, auka 4. význam, aureolė 1. význam, Dievas, krikštas 1. význam, krikštyti 1. význam, siela 3. význam), které mají značku relig., je zcela nemožné pochopit, podle jakého kritéria byla připsána. Možná by tato značka byla vhodná i k označování názvů jiných (ne křesťanských) náboženství a podobných souvisejících slov, např. budizmas, islamas apod. Náboženské a církevní termíny by zřejmě mohli kvalifikovaně rozlišit pouze tito 50 odborníci z oboru, nebo by snad stačilo označení širšího významu relig. Na druhou stranu se zdá, že ve slovníku je slov z podobné oblasti téměř dvakrát více, než je označeno. Z takových lze uvést: altorius, celibatas, kalvinizmas, kanonas 4 r., konfesija, krikščionybė, kryžius 1 r., liturgija, protestantizmas, reformacija, sinodas, sta- čiatikybė a podobně. Po prozkoumání architektonických a stavebních termínů znovu vyvstává myšlenka, že je buď třeba (pokud možno) důsledněji odlišovat jeden od druhého, nebo ponechat označení širšího významu stat. Ve slovníku je pouze jedno slovo arka označené zároveň archit., stat., hned však upoutají pozornost i další obdobná slova, která mají pouze jedno označení, např.: cokolis, fasadas, kolona 1 r., niša – archit., ferma 3 r., santvara, skliautas 2 r. – stat., zatímco arabeska 1 r., baliustrada, balkonas 1 r., galerija 3 r., nava, pasažas 1 r. a další nejsou označeny vůbec. Architektonické a umělecké styly jsou uváděny nejednotně: gotika je označena archit., zatímco barokas, klasicizmas, neogotika, neoklasicizmas, rokokas nemají žádné označení; možná proto, že definice posledních čtyř slov hovoří pouze o uměleckém směru či stylu. Není jasné, proč mají označení archit. skersstaktis 1 r. (opěra oblouku), viršulangis (horní část okna), zatímco například santvara (konstrukce spojující sloupy), sąrama (překlad okenního či dveřního otvoru), statramstis (svislá podpěra) jsou považovány za stavební termíny. Mezi označenými stavebními termíny je několik názvů stavebních materiálů: plaušamolis, skalda 1 r., skaldinėlis, užpilas 1 r., užpildas, ale velmi mnoho názvů takových materiálů není označeno vůbec, např.: akmenbetonis, alebastras, asbestcementis, betonas, bitumas, cementas 1 r., cementbetonis, gipscementis, kalkės, keramzitas, keramzitbetonis, molbetonis, monolitas 2 r., plienbetonis, putbetonis, ruberoidas a další. Také mezi označenými termíny z této oblasti je mnoho slov označujících různé části stavby, např.: atotrauka 2 r., laiptatakis, lovys 3 r., pagrindas 1 r., perdanga 1 r., stoglatakis, stogvamzdis a další; velmi mnoho podobných slov však, zdá se, označení termínu nemá, např.: čerpe 1 r., dailylentė, driblentė 1 r., gegnė, grebėstas, klojinys 3 r., konstrukcija 2 r., pamatas 1 r., sąspara 1 i 2 r., sija, sijynas. Kdybychom tato slova pečlivě shromáždili, vzniklo by mnohem více stavebních termínů. Po prohlédnutí slov označených spec. (speciální) není vůbec jasné, o jaká slova či významy jde. Velmi nápadná jsou slovesa s tímto označením. Porovnejme je: apmok estinti, apmiutinti, apsėklinti, gyslinėti, įdarbinti, išgyslinėti, iškaulinėti, kaulinėti, 2 mielinti, nuskaityti 5 r., senėti 2 r., vesti 6 r. Stejně tak není vůbec jasné, co mají společného tato slova s tímto označením: apnaša, 1 dvitaškis 1 r., fašina, galvomatis, glitimas, kilnybė 2 r., mėlynė 3 r., monopolis 1 r., raštas 8 r., sluoksna 2 r., vandentalpa. Kromě toho mají toto označení také některé jasné fyzikální termíny, např. dažnis, deformacija, jautris, 2 mazgas, nuokrypis, čtyři přístroje – malūnas 2 r., turbogražtas, turbogeneratorius, turbokompresorius, názvy dvou vědních oborů – iša- 51 knižní věda, bibliologie (dalších 27 slov se složkou –tyra nemá žádné značky, zatímco ledovcová věda má značku geogr. (geografie). Snad jasnější skupinu tvoří významy slov označující takříkajíc obecné vědecké pojmy: osa 2 r., stav 2 r., deklarace 2 r., účinek 3 r., řada 5 r., figura 3 r., filtr 2 r., pozadí 3 r., vzorec 2 r., frakce 3 r., mřížka 2 r., skupina 3 r., informace 2 r., posun 1 r., práh 7 r., bod 5 a 7 r., krok 4 r. atd. Jenže i tato slova nebo jejich významy by pak měly mít obdobné značky, např.: areál, pokus 2 r., cyklus, diagram, doktrína, experiment, fáze, geneze, graf, hierarchie, hypotéza, závěr, katalog, třída 3 r., klasifikace, komponenta, metoda, podskupina, změna, problém, proces 1 r., předpověď a mnoho dalších. Velmi nejasná je hranice mezi termíny z fyziky a techniky: některé měřicí přístroje, např.: ampérmetr, manometr, wattmetr mají značku fyz., jiné, např.: výškoměr, frekvenční měřič, dynamometr, voltmetr – tech., a další, např.: barometr, chronometr, vlhkoměr, kolorimetr nemají žádnou značku. Když jsou však takových slov stovky, bylo by třeba analyzovat je v samostatné práci. Zde by snad měla být ještě jedna poznámka: měrné jednotky, které jsou někdy označeny fyz. nebo tech. či jinak, ale většinou nemají žádné značky, by mohly mít značku (např. metrologie). Srovnejme: ampér, mikrometr 2 r., ohm, watt, volt jsou označeny fyz.; míle, libra 2 r. hist.; 2 uzel – spec.; světelný rok – astr.; 1 ar 1 r., 3 bar, centimetr, palec, decibel, decimetr, 1 gram, hektar, hertz, kilogram, kilowatt – nejsou označeny. Je třeba zdůraznit, že tato analýza termínů není předložena proto, aby se ukázalo, že mezi slovy označenými jako termíny z určité oblasti existuje mnoho nesrovnalostí. Je naprosto pochopitelné, že člověk nemůže ve své mysli shromáždit a systematizovat takové množství slov. Program připravený k analýze slovníku však právě umožňuje snadno vyhledat slova podle příslušných poznámek, případně si poznámky doplnit, a následně je podle nich roztřídit; pak už zbývá slova porovnat a podle potřeby upravit. Navíc, když se vyberou termíny z vědních oborů, mohou je snadno zkontrolovat odborníci z příslušných oblastí a lexikografové také snadněji najdou hesla obsahující termíny z toho či onoho vědního oboru, porovnají je a sjednotí jak z věcného, tak z formálního hlediska. PREZENTACE TERMÍNŮ VE TŘETÍM VYDÁNÍ „DABARTINĖS LIETUVIŲ KALBOS ŽODYNAS“ Shrnutí Cílem článku je ukázat, jak program počítačové analýzy vypracovaný v Ústavu matematiky a informatiky pro 3. vydání „Dabartinės lietuvių kalbos žodynas“ nabízí nové možnosti analýzy slov a jejich významů opatřených určitými značkami. Pojednává se o termínech z agronomie, architektury, geometrie, logiky, matematiky, mineralogie, náboženství, stavebnictví, textilnictví, zemědělství a o speciálních termínech. Porovnávají se termíny z příbuzných vědních oborů. 52