Linksnių atrakcija lyginamosiose konstrukcijose

ACTA LINGUISTICA LITHUANICA XLVIII (2003), 1–17 Pádová atrakce v srovnávacích konstrukcích* VESLAVA ČIŽIK Lietuvių kalbos institutas Článek se zabývá pádem substantiv v redukovaných srovnávacích vedlejších větách v litevštině. Nominativ, který se v redukované srovnávací vedlejší větě očekává na základě její podmětné funkce v odpovídající úplné srovnávací vedlejší větě (jako ve větě Reikia gyventi kaip drugelis místo Reikia gyventi (taip), kaip gyvena drugelis), bývá často volitelně nahrazen nepřímým pádem, protože substantivum přejímá pád substantiva v hlavní větě, vůči němuž funguje jako standard srovnání. K tomu dochází (i) v příslovečných srovnávacích vedlejších větách uvozených výrazem (taip), kaip, např. Reikia gyventi kaip drugeliui místo Reikia gyventi kaip drugelis, a (ii) v přívlastkových srovnávacích vedlejších větách typu (toks), kaip, např. Malonu gauti tokias dovanas kaip žaislus místo Malonu gauti tokias dovanas kaip žaislai. Tuto pádovou atrakci zřejmě omezují dva faktory: (i) hierarchie životnosti (zájmena a vlastní jména atrakci podléhají zřídka) a (ii) pádová hierarchie (nominativ je často nahrazován akuzativem, méně často genitivem nebo dativem a téměř nikdy instrumentálem). 1. ÚVOD Akademická Lietuvių kalbos gramatika a Dabartinės lietuvių kalbos gramatika rozlišují srovnávací konstrukce, srovnávací výrazy a srovnávací věty. Gramatiky neuvádějí definici žádného z těchto pojmů (viz Ulvydas, red., 1976: 653, 893; Ambrazas, red., 1996: 634, 690) a srovnávacími konstrukcemi se zvlášť nezabývají. Rozdíl mezi těmito pojmy se určuje na základě gramatické stavby: srovnávací konstrukce se skládají z předložek se jmennými výrazy, např.: těžší než kámen, podobný otci, nejlepší ze všech. Svou gramatickou stavbou se srovnávací výrazy podobají srovnávacím větám: věty mají vyjádřený přísudek, zatímco výrazy jej nemají. Srovnávací výrazy jsou jakoby redukované srovnávací věty – vynechává se opakující se nebo z kontextu snadno pochopitelná informace, tj. vynechává se určitý slovesný tvar, např.: (1) Věř mi, tvé trápení pomine jako noc. Namísto toho, aby bylo sloveso praeiti použito dvakrát (Patikėk, tavo vargai praeis, kaip praeina naktis), se ve srovnávací větě již neopakuje. Podle terminologie dosavadních litevských gramatik se srovnávací vedlejší věta v takových případech mění v Problematiku pádové atrakce nastolil prof. Axel Holvoet. Pomohl formulovat hlavní podmínky pádové atrakce, určit typy srovnávacích konstrukcí a formulovat závěry. Jsem mu za to velmi vděčná. 2 | VESLAVA ČIŽIK – hlavním rozdílem oproti srovnávacím výrazům je, jak již bylo zmíněno, přítomnost či nepřítomnost přísudku (je-li přísudek vyjádřen, jde o srovnávací vedlejší větu; není-li vyjádřen, jde o srovnávací výraz). Formulace autorů gramatik implikují, že mezi „srovnávací větou“ a „srovnávacím výrazem“ by mohl být určitý významový rozdíl (srov. „svým významem se však někdy téměř neliší“, Ambrazas, red., 1996: 634), ale neuvádí se, jaký by mohl být, proto je třeba existenci významového rozdílu prozatím považovat za neprokázanou. Dabartinės lietuvių kalbos gramatika rozlišuje srovnávací výrazy kvality, kvantity a rozdílu a srovnávací věty kvality, kvantity, vztahu a rozdílu, tj. v obou případech jsou rozlišovány stejné sémantické typy (Ambrazas, red., 1996: 690). Z různých hledisek lze „srovnávací výrazy“ považovat za redukované srovnávací věty, ale protože takový pojem není v litevské gramatické tradici obvyklý, budou se takové konstrukce, jako jako noc ve větě Tvé útrapy pominou jako noc, v tomto článku nazývat nikoli srovnávacími větami, nýbrž srovnávacími konstrukcemi. Kromě toho je ve Lietuvių kalbos enciklopedijoje srovnávací výraz definován jako „konstrukce vyjadřující srovnání“ (Morkūnas, Ambrazas, red., 1999: 379). Zde probírané srovnávací konstrukce se skládají ze srovnávací spojky jako a určitého slovního tvaru, s výjimkou určitého tvaru slovesa. Toto slovo tvoří jádro srovnávací konstrukce a nazývá se jejím hlavním slovem. Kdyby se v každé srovnávací konstrukci použil určitý tvar slovesa, proměnila by se ve srovnávací větu. Ačkoli ve srovnávací konstrukci samotné sloveso není vyjádřeno, podmiňuje tvar ostatních slov použitých v konstrukci, např.: (2) Jméno Litvy něžné nesu ti v dlaních jako slunce. Ve této větě jsou tvary akuzativu saulę a lokálu rankose určeny syntaktickými vlastnostmi slovesa nešti: nesu jméno, jako nesu slunce v dlaních, ačkoli ve srovnávací konstrukci samotné sloveso není vyjádřeno. V Lietuvių kalbos gramatikoje se píše: „Je-li hlavní slovo srovnávacího výrazu skloňované, shoduje se v pádu se skloňovaným slovem, které ve větě zastává funkci podmětu nebo předmětu“ (Ulvydas, red., 1976: 657). Jsou uvedeny tyto příklady: (3) Teď udeřilo neštěstí jako hrom. (4) Miloval jsem tě jako své vlastní dítě. Uvádí se, že „srovnávací výraz jako hrom se připojuje ke slovesu udeřilo, ale jeho hlavní slovo hrom se v pádu shoduje s podstatným jménem neštěstí, které ve větě zastává funkci podmětu. Ve větě Miloval jsem tě jako své vlastní dítě se hlavní slovo srovnávacího výrazu dítě shoduje se zájmenem tě, které zastává funkci předmětu“ (Ulvydas, red., 1976: 657). Toto vysvětlení v gramatice není přesné. Gramatika nehovoří o takových případech, kdy ke shodě nedochází, např.: (5) Nepotřebujeme takového člověka, jako je Jonas. LINKSNIŲ ATRAKCIJA 3 Podle pravidla formulovaného v gramatice bychom očekávali: Mums nereikia tokio žmogaus kaip Jono. Takové užití však nezaznamenáváme, a proto nemáme důvod tvrdit, že se hlavní člen srovnávací konstrukce shoduje s podmětem nebo předmětem věty – alespoň ne tvrdit, že shoda je hlavním faktorem určujícím podobu hlavního členu srovnávací konstrukce. To, že hlavní člen je ohebný, ještě neurčuje shodu pádů; nejde o základní princip jejich shody. Nabízí se proto otázka, co ve skutečnosti užití určitého pádu určuje nebo ovlivňuje. Rozhodujícím, tj. hlavním faktorem je sémantická funkce hlavního členu srovnávací konstrukce. Porovnejme věty: (6) Dívka kvete jako růže. (7) A miloval ho Vytukas jako svého přítele. V první větě plní hlavní člen rožė funkci subjektu, zatímco ve druhé větě plní hlavní člen draugą funkci objektu. Funkci substantiva lze určit obnovením celé srovnávací věty: (8) Dívka kvete tak, jako kvete růže. (9) A miloval ho Vytukas tak, jako miloval svého přítele. Pokud redukované varianty kaip rožė, kaip savo draugą nebudeme považovat za věty, nemůžeme funkce substantiv vymezit z hlediska větných členů. Můžeme hovořit pouze o SÉMANTICKÉ FUNKCI zachované ve srovnávací konstrukci. Obecně ji lze vymezit jako funkci subjektu nebo objektu podle toho, zda substantivum v příslušné srovnávací větě plní funkci podmětu, nebo (přímého či nepřímého) předmětu. SÉMANTICKÁ FUNKCE ve srovnávací konstrukci odpovídá SYNTaktické FUNKCI ve srovnávací větě. Pokud substantivum plní funkci subjektu, očekávali bychom nominativ, pokud funkci objektu – jiné nepřímé pády. Existují však věty, v nichž je tvar srovnávací konstrukce přizpůsoben určitému tvaru substantiva v hlavní větě, přestože se jejich sémantické funkce neshodují, například: (10) Voda je studená, zatajovala mu dech a musel lapal po vzduchu jako rybička. Kdybychom obnovili srovnávací větu (lapal po vzduchu tak, jako lapá po vzduchu rybička), viděli bychom, že hlavní člen konstrukce plní funkci subjektu, a proto bychom měli očekávat nominativ: (11) Voda je studená, zatajovala mu dech a musel lapal po vzduchu jako rybička. V tomto případě se setkáváme s pádovou atrakcí (case attraction neboli case assimilation). Atrakcí se rozumí přizpůsobení tvarů dvou slov, která nejsou vzájemně spojena přímým syntaktickým vztahem (Matthews 1997: 29). V uvedené větě je hlavní člen srovnávací konstrukce žuvytei pádově přizpůsoben substantivu v hlavní větě 4 | VESLAVA ČIŽIK logickým subjektem pro něj. Existuje určitý pádový soulad, v takovém případě jej však nemůžeme nazývat skutečnou shodou, protože užití tohoto termínu implikuje určitý syntaktický vztah: podle stávajících gramatik je shoda „výběr morfologické formy závislého slova (pádu, čísla, rodu) podle řídícího slova“ (Ambrazas, red., 1996: 480). Když hovoříme o shodě, měli bychom jednomu ze substantivních výrazů přisoudit označení řídícího slova a druhému označení závislého slova. Mezi substantivním výrazem v hlavní větě a substantivním výrazem v přirovnávací konstrukci však neexistuje přímý vztah. Shoda navíc není pravidlem, nýbrž pouze jednou z možností, protože častěji se užívají věty, v nichž se tvary substantivních výrazů neshodují. V takových případech je proto přesnější hovořit o pádové atrakci než o shodě. Tento článek se pokouší zjistit, kdy se pádová atrakce vyskytuje. 2. POPIS EXPERIMENTU V prosinci 2002 bylo dotazováno třicet studentů prvního ročníku fakulty MIF Vilniuské univerzity (ve věku 18–20 let). Pocházeli z Vilniusu, Panevėžysu, Šiauliai, Klaipėdy, Joniškisu, Alytusu a Marijampolė. Studentům byly dvakrát předloženy dotazníky s větami, v nichž se dala očekávat pádová atrakce (většina vět je vymyšlená; v článku bude uvedeno také několik příkladů z Lietuvių kalbos gramatikos; takové věty budou opatřeny odkazem; uvedeno bude také několik příkladů nalezených v korpusu textů VDU). Z každé dvojice předložených tvarů substantivních výrazů si studenti měli vybrat jeden správný, případně oba tvary, pokud se domnívali, že lze užít oba. V obou případech byly předkládány různé věty (celkem 75 různých vět; získáno 2250 odpovědí); pracovalo se jak s obecnějšími kategoriemi (příslušnost k určitému slovnímu druhu), tak s podkategoriemi (rod, číslo). Cílem bylo zjistit, zda má význam, o jaký slovní druh jde (např. zájmeno, vlastní/obecné podstatné jméno) a jaké kategoriální vlastnosti (např. živé/neživé, skloňované/neskloňované podle čísla, jednotné/množné číslo) mají podstatná jména užívaná jako řídící slova přirovnávacích konstrukcí (podrobněji viz dále). Pádová atrakce se vyskytuje pouze v přirovnávacích konstrukcích, přirovnávací věty proto nebyly zkoumány; pracovalo se s nimi proto, aby se objasnily sémantické funkce řídících slov přirovnávacích konstrukcí a ukázalo, proč se užívají různé tvary substantivních výrazů. Sémantické funkce řídících slov přirovnávacích konstrukcí bylo možné pochopit teprve po doplnění celé přirovnávací věty a užití určitého tvaru slovesa. V tomto článku se přirovnávací konstrukce rozdělují do určitých skupin podle syntaktických funkcí v hlavní větě a podle sémantických funkcí substantivního výrazu v samotné přirovnávací konstrukci; tyto skupiny se dále člení na určité typy podle: 1) závislosti na určitém větném členu, 2) příslušnosti k určité kategorii či podkategorii. Na typu závisí, zda je pádová atrakce možná, či nikoli. Výrok „pádová atrakce se neuplatňuje“ znamená, že žádný z dotazovaných nevytvořil větu s atrakcí, nebo že takovou větu vytvořil pouze jeden člověk (to by představovalo asi 2% všech vět daného typu a považuje se to za chybu). Pokud se pádová atrakce uplatňuje, lze hovořit o fakultativní atrakci (věty s atrakcí tvoří méně než polovinu všech vět daného typu). LINKSNIŲ ATRAKCIJA 5 a převažující atrakci (věty s atrakcí tvoří více než polovinu všech vět daného typu). 3. TYPY PŘIROVNÁVACÍCH KONSTRUKCÍ Podle syntaktické funkce přirovnávacích konstrukcí lze rozlišit dva typy: a) přirovnávací konstrukce plnící funkci příslovečného určení způsobu (tj. konstrukce se spojkou kaip ‚jako‘ a korelativním výrazem taip ‚tak‘), např.: (12) Romas tave myli kaip sūnų. [[tak jako syna]] miluje] b) přirovnávací konstrukce plnící funkci přívlastku (tj. konstrukce se spojkou kaip ‚jako‘ a korelativním výrazem toks, -ia ‚takový, -á‘), např.: (13) Visada malonu gauti tokias dovanas kaip žaislus. [[takové jako hračky]] dárky] Příslovce taip ‚tak‘ a zájmeno toks, -ia ‚takový, -á‘ lze vypustit. Kdybychom doplnili celou přirovnávací větu, viděli bychom, že funkce řídícího slova přirovnávacích konstrukcí prvního typu může být dvojí: buď objektová, nebo subjektová, např.: (14) Romas tave myli kaip sūnų. = Romas tave myli taip, kaip mylėtų sūnų. (15) Kam mums pyktis kaip kažkokiems neprotingiems padarams. = Kam mums pyktis, kaip pyktųsi kažkokie neprotingi padarai. Přirovnávací konstrukce plnící funkci přívlastku všechny představují jediný typ: přirovnávací konstrukce toks kaip X odpovídá přirovnávací větě toks, koks yra X. Řídící slovo přirovnávací konstrukce vždy plní funkci subjektu (odpovídá funkci podmětu přirovnávací věty), např.: (16) Visada malonu gauti tokias dovanas kaip žaislus. = Visada malonu gauti tokias dovanas, kokios yra žaislai. Z uvedených příkladů vyplývá, že atrakce pádů je charakteristická pro věty jako (15) a (16), v nichž hlavní slovo srovnávací konstrukce navzdory tomu, že plní funkci subjektu, dostává tvar nepřímého pádu, který má hlavní větné slovo, vůči němuž hlavní slovo srovnávací konstrukce plní funkci standardu srovnání. Atrakce není charakteristická pro věty jako (14), protože v nich použitý pádový tvar hlavního slova odráží objektovou funkci, kterou toto slovo plní ve srovnávací větě. Princip atrakce pádu lze tedy upřesnit jako užití nepřímého pádu namísto přímého pádu, který se na základě sémantické funkce ve srovnávací konstrukci očekává— 6 | VESLAVA ČIŽIK tické funkce. Dále bude probrán jeden zvláštní případ, kdy se ve větách jako (14) jeden nepřímý pád (akuzativ) vlivem záporu mění na jiný nepřímý pád (genitiv). 4. TYPY ATRAKCE PÁDŮ 4.1. Nejprve jsou probrány případy, kdy srovnávací konstrukce ve větě plní funkci příslovečného určení způsobu, tj. případy ilustrované výše uvedenými příklady (14) a (15). 4.1.1. Pokud má jmenný výraz ve srovnávací konstrukci funkci objektu, atrakce pádu v zásadě není možná. Ve větách tohoto typu se tvar hlavního slova srovnávací konstrukce shoduje s určitým tvarem jmenného výrazu v hlavní větě, nikoli však v důsledku atrakce, nýbrž proto, že tvary obou jmenných výrazů jsou podmíněny valenčním potenciálem téhož slovesa a plní stejnou objektovou funkci: genitiv: (17) Lituji tě jako matky. Ulvydas, red. (1976: 664) (Sruoga). srov. lituji tě, jako lituji matky (18) Klerici se ho báli jako ohně. Ulvydas, red. (1976: 523) (Mykolaitis-Putinas). srov. báli se ho, jako se báli ohně dativ: (19) Radím jako příteli. Ulvydas, red. (1976: 523) (Sruoga). srov. radím, jako radím příteli (20) Stačí jí pokynout prstem – a všechno je vykonáno jako opravdové paní. Ulvydas, red. (1976: 523) (Simonaitytė). srov. je jí vykonáno, jako je vykonáno paní akuzativ: (21) Nesl ji horami přes jalovčí jako pírko. Ulvydas, red. (1976: 664) (Cvirka). srov. nesl ji, jako nesl pírko (22) Láká vás jako malé děti. Ulvydas, red. (1976: 664) (Sruoga). srov. láká vás, jako láká děti instrumentál: (23) Marytė se zalila pláčem jako žhavými uhlíky. Ulvydas, red. (1976: 664) (Vaižgantas). srov. zalila se pláčem, jako se zalila žhavými uhlíky (24) Ve světě Adomuka už nezůstala věrnost, na kterou se dalo spolehnout jako na pevnou zeď. Ulvydas, red. (1976: 665) (Vaižgantas). srov. spolehnout se, jako se spoléhá na pevnou zeď Ve všech těchto případech si substantivum zachovává stejný pád předmětu, který určuje sloveso užité v hlavní větě a vynechané ve větě vedlejší. Pád ve srovnávací konstrukci není podmíněn shodou s určitým substantivem hlavní věty. Lze najít pouze jeden případ, kdy má na volbu pádu vliv slovo v hlavní větě, vůči němuž hlavní člen konstrukce funguje jako standard srovnání. Akuzativ ve srovnávací konstrukci může být nahrazen genitivem, je-li sloveso hlavní věty v záporu, např.: LINKSNIŲ ATRAKCIJA 7 (25) Pavel nic nemiluje tolik jako čokoládu. srov. nic nemiluje tolik, jako miluje čokoládu (26) Učitel fyziky už nikoho tak nepeskuje jako mě. srov. nikoho nepeskuje tolik, jako mě peskuje (27) Romas nikoho nerespektuje tolik jako přátele. srov. nikoho nerespektuje tolik, jako respektuje přátele (28) Ona nemá nic tak ráda jako boršč. srov. nemá nic ráda tolik, jako má ráda boršč Tato pádová atrakce je fakultativní: užívají se i konstrukce se zachovaným akuzativem, např.: (29) Ana se s nikým nesetkává tak často jako s Petrem. (30) Kristina se o nic nestará tolik jako o auto. (31) Saulius nemá nic tak rád jako dorty. Věty s atrakcí tvoří 45,6%, zatímco věty bez atrakce 54,4%. Vliv kategoriálních vlastností jmenných výrazů nebyl zaznamenán – pádová atrakce je možná jak u zájmen, tak u vlastních i obecných podstatných jmen (vliv nemají ani vlastnosti jako číslo či životnost označované entity). V tomto případě jeden předmětový pád (akuzativ) nahrazuje jiný předmětový pád (genitiv). Tím se tento typ atrakce liší od většiny typů atrakce, v nichž předmětový pád nahrazuje podmětový pád. 4.1.2. Probereme také případy, kdy jmenný výraz v srovnávací konstrukci plní funkci podmětu. Rozlišujeme několik typů. 4.1.2.1. Funkcí srovnávací konstrukce je příslovečné určení způsobu, které závisí na určitém slovesném tvaru. Pro věty tohoto typu není pádová atrakce typická, protože jmenný výraz v hlavní větě plní funkci podmětu a má nominativní formu, např.: (32) Chová se jako malé dítě. Ulvydas, red. (1976: 657). srov. chová se, jako se chová dítě (33) Sám budu sít, sekat seno, společně s lidmi se lopotit jako předkové. Ulvydas, red. (1976: 656). srov. budu se lopotit, jako se lopotili předkové 4.1.2.2. Funkcí srovnávací konstrukce je příslovečné určení způsobu, závislé na infinitivu ve funkci podmětu. Věty tohoto typu se vyznačují atrakcí. Srovnávací konstrukce charakterizuje infinitiv hlavní věty, který je ve funkci podmětu, např.: (34) Nezbývalo nic jiného než se svinout do klubíčka jako ježek. srov. svinout se, jako se svine ježek (35) Poraženým nezbývalo nic jiného než uprchnout jako kojotům. srov. uprchnout, jako prchají kojoti 8 | VESLAVA ČIŽIK (36) Malá čest zmizet jako vodní bublince. Ulvydas, red. (1976: 665) (Cvirka). srov. zmizet, jako mizí vodní bublina V tomto případě odpovídají srovnávací konstrukce srovnávacím větám s určitými slovesnými tvary. Po vypuštění slovesa se hlavní slovo srovnávací konstrukce dostává do neosobního prostředí hlavní věty a pod jeho vlivem získává formu logického subjektu typickou pro neosobní infinitivní konstrukce – dativ. Tvar tohoto pádu je běžnější, užívá se však i nominativ, např.: (37) Pokud pes srazí dítě k zemi, je třeba co nejrychleji se schoulit do klubíčka jako ježek a ležet bez hnutí. Takové věty patří k větám s převládající atrakcí (věty s atrakcí tvoří 76,7%, zatímco věty bez atrakce 23,3%). 4.1.2.3. Funkce srovnávací konstrukce – příslovečné určení způsobu závislé na infinitivu ve funkci předmětu. Srovnávací výraz charakterizuje infinitiv ve funkci předmětu. Podle toho, s čím je koreferenční hlavní slovo srovnávací konstrukce, lze rozlišit několik podtypů: a) nevyjádřený subjekt infinitivu je koreferenční s podmětem hlavní věty (např.: slíbil zpívat = slíbil, že (on) bude zpívat). Z hlediska užívání pádů se tento typ neliší od výše probíraného případu (4.1.2.1), kdy je funkce srovnávací konstrukce příslovečné určení způsobu závislé na určitém slovesném tvaru (věty (32), (33)), např.: (38) Slíbil zpívat jako slavík. srov. zpívat tak, jak zpívá slavík b) nevyjádřený subjekt infinitivu je koreferenční s předmětem – logickým subjektem – hlavní věty (např.: musí žít= je třeba, aby žil). Z hlediska užívání pádů se tento typ neliší od případů, kdy je příslovečné určení způsobu závislé na infinitivu ve funkci podmětu (4.1.2.2), např.: (39) Neříkám, že je třeba žít jako motýl celý život – to se nepodaří, pokud má člověk rodinu, děti a bude za ně muset nést odpovědnost. srov. je třeba žít, jako žije motýl I v tomto případě je atrakce pádu běžná. c) nevyjádřený subjekt infinitivu je koreferenční s přímým předmětem hlavní věty (např.: naučil ji zpívat, tj. dosáhl toho, že se naučila zpívat), např.: (40) Naučil ji zpívat jako skřivánek. srov. zpívat, jak zpívá skřivánek LINKSNIŲ ATRAKCIJA 9 I pro věty tohoto typu je charakteristická převládající pádová atrakce (věty s atrakcí tvoří 58,7%, zatímco věty bez atrakce 41,3%). Jak je patrné z příkladů, volbu pádu výrazně ovlivňuje syntaktická struktura hlavní věty. Je-li struktura hlavní věty neosobní a srovnávací konstrukce funguje jako příslovečné určení způsobu charakterizující infinitiv užitý v této neosobní konstrukci, je patrná silná tendence nahrazovat nominativ podmětu dativem podmětu, který je typický pro neosobní konstrukce. Je-li konstrukce hlavní věty osobní (ačkoli srovnávací konstrukce funguje jako příslovečné určení infinitivu závislého na určitém slovesném tvaru, nikoli na tomto určitém tvaru samotném), nominativ se zachovává. Zvláštní pozornost si zaslouží případy, kdy srovnávací konstrukce závisí na infinitivu ve funkci předmětu hlavní věty. Pádová atrakce v tomto případě může rozlišovat dvě syntaktické interpretace. Věta (41) bez atrakce má dvě syntaktické i sémantické interpretace, zatímco věta (42) s atrakcí pouze jednu: (41) Naučil ji zpívat jako skřivánek. (i) ‚Naučil ji zpívat tak, jak zpívá skřivánek.‘ (ii) ‚Naučil ji zpívat tak, jak by ji byl naučil skřivánek.‘ (42) Naučil ji zpívat jako skřivánka. ‚Naučil ji zpívat tak, jak zpívá skřivánek.‘ Je třeba se domnívat, že pádová atrakce má v tomto případě funkční motivaci: ukazuje, že srovnávací konstrukce souvisí s infinitivem zpívat, nikoli s hlavním slovesem naučil. 4.1.2.4. Funkcí srovnávací konstrukce je příslovečné určení způsobu závislé na polovětném přechodníku. I pro věty tohoto typu je charakteristická převládající pádová atrakce (věty s atrakcí tvoří 60,6%, zatímco věty bez atrakce 39,4%). Srovnávací konstrukce charakterizuje polovětný přechodník, např.: (43) Když jí zazpívala jako slavíkovi, všichni ztichli. srov. když jí zazpívala, jak zpívá slavík Jak ukazují výsledky výzkumu, závislost srovnávací konstrukce na polovětném přechodníku podporuje užití dativu podobně jako v případě infinitivu. 4.2. Obtížnější je určit faktory, které podmiňují pádovou atrakci, když srovnávací konstrukce plní funkci přívlastku. Takové jsou srovnávací konstrukce se spojkou jako a korelačním výrazem takový, -á. Jak již bylo zmíněno, srovnávací konstrukce s touto funkcí nelze rozdělit podle sémantických funkcí hlavních slov, protože všechny plní pouze jedinou funkci – funkci podmětu. Protože všechny srovnávací konstrukce tohoto typu fungují jako přívlastky podstatných jmen, nemůže mít v tomto případě konstrukce užitá v hlavní větě (osobní či neosobní apod.) přímý vliv, může však působit nepřímo, jelikož struktura hlavní věty určuje volbu pádového tvaru podstatného jména označovaného srovnávací konstrukcí. Aby bylo možné určit vliv pádu, byly zkoumané konstrukce rozděleny podle pádu, který by měl při uplatnění atrakce nahradit nominativ: 10 | VESLAVA ČIŽIK (a) podle atrakce by nominativ nahrazoval genitiv – NOM / GEN (b) podle atrakce by nominativ nahrazoval dativ – NOM / DAT (c) podle atrakce by nominativ nahrazoval akuzativ – NOM / ACC (d) podle atrakce by nominativ nahrazoval instrumentál – NOM / INSTR. Vliv tvarů pádů byl skutečně zaznamenán: atrakce se uplatňuje velmi často, když lze nominativ nahradit akuzativem (c); atrakce se zpravidla nepozoruje, když je v hlavní větě použita forma instrumentálu – v komparativní konstrukci se nominativ nemění na instrumentál (d); v případech, kdy je substantivum v hlavní větě vyjádřeno genitivem nebo dativem, se atrakce někdy pozoruje a jindy ne (a, b). Dále se zkoumalo, které jiné než syntaktické faktory, konkrétně kategoriální vlastnosti samotného substantiva, by mohly rozhodovat o vzniku atrakce, když se používají konstrukce jak s pádovou atrakci, tak bez ní, tj. ve větách typu (a) a (b). Začalo se obecnějšími kategoriemi, totiž slovním druhem. Ukázalo se, že zájmena se interpretují jinak než podstatná jména. Zkoumalo se také, se kterými podstatnými jmény se pádová atrakce uplatňuje a se kterými ne. V tomto ohledu se ukázal jako významný protiklad vlastních a obecných podstatných jmen. Nakonec se zkoumalo, zda mají vliv další kategoriální vlastnosti podstatného jména: „živé: neživé“, „počitatelné: nepočitatelné“, „jednotné číslo: množné číslo“. Průzkum neumožnil zjistit, zda tyto podkategorie mají vliv. 4.2.1. Proberme první skupinu – NOM / GEN, kdy se v případě atrakce nominativ nahrazuje genitivem. Jak již bylo zmíněno, začalo se pokusem zjistit, u kterých substantiv je pádová atrakce možná a u kterých nikoli. Bylo zjištěno, že u zájmen se atrakce neuplatňuje: (44) Nepotřebuji takového přítele jako ty. srov. takového přítele, jakým jsi ty (45) Takových lidí jako my zbylo málo. srov. takových lidí, jakými jsme my (46) *Nepotřebuji takového přítele jako tebe. (47) *Takových lidí jako nás zbylo málo. Dále se zkoumalo, u kterých podstatných jmen je pádová atrakce možná a u kterých nikoli. Ukázalo se, že u vlastních podstatných jmen se atrakce neuplatňuje, např.: (48) Ještě jste neviděli takové lidi jako Baranauskasovi. srov. takové, jací jsou Baranauskasovi (49) Nemá ráda takové muže jako Antanas. srov. takového, jaký je Antanas (50) *Ještě jste neviděli takové lidi jako Baranauskasovi. (51) *Nemá ráda takové muže jako Antanase. Nepodařilo se zjistit vliv dalších faktorů. Zdá se, že atrakce se uplatňuje u všech obecných podstatných jmen: LINKSNIŲ ATRAKCIJA | 11 (i) u obecných podstatných jmen, která se skloňují podle čísla a označují osoby, srov. (52), (53); častěji se však používají věty s nominativem, srov. (54), (55): (52) Nepotřebuji takové dítě jako narkomana. (53) Takové lidi jako opilce nikdo nerespektuje. (54) Nepotřebuji takové dítě jako narkoman. (55) Takové lidi jako opilci nikdo nerespektuje. (ii) u obecných podstatných jmen, která se skloňují podle čísla a označují neživé objekty: věci, názvy činností, abstraktní pojmy, srov. (56), (57); přitažlivost pádů je i v těchto případech vzácná, častěji se používají tvary nominativu, srov. (58), (59): (56) Takové dokumenty jako pasy není vhodné ukazovat každému. (57) Takový konec jako vězení nečekal. (58) Takové dokumenty jako pasy není vhodné ukazovat každému. (59) Takový konec jako vězení nečekal. (iii) u obecných podstatných jmen, která se neskloňují podle čísla, srov. (60), (61): i v tomto případě je počet výskytů přitažlivosti pádů mnohem nižší než počet případů bez atrakce, které jsou běžnější, srov. (62), (63): (60) V klasické čínštině neexistuje tak abstraktní slovo jako pravda. (61) Nechceme takové starosti, jako jsou výdaje. (62) V klasické čínštině neexistuje tak abstraktní slovo jako pravda. (63) Nechceme takové starosti, jako jsou výdaje. Všechny případy atrakce pádů, kdy je nominativ nahrazen genitivem, i případy, kdy k atrakci pádů nedochází, lze shrnout – viz schéma 1. SCHÉMA 1. KATEGORIÁLNÍ VLASTNOSTI SUBSTANTIV, KTERÉ URČUJÍ PRAVDĚPODOBNOST ATRAKCE 12 | VESLAVA ČIŽIK Část uvedená v tomto schématu kurzivou by mohla být upřesněna dalším výzkumem: je možné, že určité hodnoty zmíněných kategoriálních rysů souvisejí s vyšší či nižší pravděpodobností atrakce, dosud se však takovou souvislost nepodařilo nalézt. 4.2.2. Stejný výzkum byl proveden také u vět druhé skupiny – NOM / DAT, kdy v případě atrakce by nominativ měl být nahrazen dativem. Stejně jako v prvním případě se zkoumalo, u kterých substantiv je atrakce pádů možná a u kterých nikoli a jaký vliv mají kategorie a vlastnosti podstatných jmen. Průzkum ukázal, že situace je stejná jako v prvním případě: atrakce se nevztahuje na zájmena a vlastní jména, ale je možná u všech obecných podstatných jmen. Atrakce pádů se nevztahuje na zájmena, např.: (64) Takovou věc bych nesvěřil někomu, jako jsi ty. (65) Studentům, jako jste vy, se podaří složit zkoušku. (66) *Takovou věc bych nesvěřil někomu, jako jsi tobě. (67) *Studentům, jako jste vy, se podaří zkoušku složit. Atrakce pádů se nevztahuje ani na vlastní jména, např.: (68) Takovému muži, jako je Artūras, se všechno daří. (69) Lidem jako Kalniovi na ničem nezáleží. (70) *Takovému muži, jako je Artūras, se všechno daří. (71) *Lidem jako Kalniovi na ničem nezáleží. Atraktce pádů podléhají obecná podstatná jména: (i) obecná podstatná jména skloňovaná podle čísla, která označují osoby nebo živé bytosti, srov. (72), (73); obvyklejší je užití nominativu, srov. (74), (75): (72) Ptákům, jako jsou vrabci, mrazy nevadí. (73) Zvířeti, jako je lev, zajíci nevadí. (74) Ptákům, jako jsou vrabci, mrazy nevadí. (75) Zvířeti, jako je lev, zajíci nevadí. (ii) obecná podstatná jména skloňovaná podle čísla, která označují neživé předměty, srov. (76), (77); obvyklejší je užití nominativu, srov. (78), (79): (76) Američané věnují věcem, jako jsou auta, velmi mnoho pozornosti. (77) Mechanismus, jako je jízdní kolo, potřebuje obě kola. (78) Američané věnují věcem, jako jsou auta, velmi mnoho pozornosti. (79) Mechanismus, jako je jízdní kolo, potřebuje obě kola. (iii) obecná podstatná jména, která se neskloňují podle čísla, srov. (80), (81); stejně jako v předchozích případech je obvyklejší nominativní forma, srov. (82), (83): (80) Událost, jako je svatba, vyžaduje alespoň dva lidi. LINKSNIŲ ATRAKCIJA 13 (81) Takovému koníčku, jako je malování, věnuje příliš mnoho pozornosti. (82) K takové události, jako je svatba, jsou potřeba alespoň dva lidé. (83) Takovému koníčku, jako je malování, věnuje příliš mnoho pozornosti. Všechny případy atrakce pádu, kdy je nominativ nahrazen dativem, i případy, kdy k atrakci pádu nedochází, lze shrnout (viz schéma 1). 4.2.3. Stejný výzkum byl proveden s příklady akuzativu a instrumentálu: byly předloženy věty se zájmeny, vlastními i obecnými podstatnými jmény (skloňovanými podle čísla i nesklonnými, v různých tvarech). Nebylo zjištěno, že by kategorie jmenných výrazů měly vliv na častější užívání vět s atrakcí pádu v třetím případě nebo na možnost atrakce ve čtvrtém případě; například: třetí skupina – NOM / ACC: nominativ lze vždy nahradit akuzativem bez ohledu na to, s jakým jmenným výrazem se pojí. (i) atrakce pádu je možná u zájmen, častěji se však užívají nominativní tvary, srov. (84), (85) a (86), (87): (84) Takové jako my je těžké překvapit. (85) Takového mrzouta, jako jsi ty, je těžké rozveselit. (86) Takové jako my je těžké překvapit. (87) Takového mrzouta, jako jsi ty, je těžké rozveselit. (ii) atrakce pádu je možná u vlastních podstatných jmen, ačkoli běžnější jsou nominativní tvary, srov. (88), (89) a (90), (91): (88) Nestyděla se mít takového muže, jako byl Brazauskas. (89) Jako příklad lze všem uvést takové lidi, jako jsou Petrauskasovi. (90) Nestyděla se mít takového muže, jako byl Brazauskas. (91) Jako příklad lze všem uvést takové lidi, jako jsou Petrauskasovi. (iii) atrakce pádu je možná u obecných podstatných jmen: (iii a) s počitatelnými obecnými podstatnými jmény označujícími osoby a živé bytosti, ačkoli častější jsou také věty s nominativem, srov. (92), (93) a (94), (95): (92) Ne každý si může dovolit takový luxus, jako je dítě. (93) Takové tvory, jako jsou hadi, neuvidíš všude. (94) Ne každý si může dovolit takový luxus, jako je dítě. (95) Takové tvory, jako jsou hadi, neuvidíš všude. (iii b) s počitatelnými obecnými podstatnými jmény označujícími neživé objekty: věci, názvy činností a abstraktní pojmy; i v tomto případě jsou obvyklejší tvary v nominativu, srov. (96), (97) a (98), (99): (96) Vždy je příjemné dostávat takové dárky, jako jsou hračky. 14 | VESLAVA ČIŽIK (97) Poslanci málokdy dodrží takové věci, jako jsou sliby. (98) Vždy je příjemné dostávat takové dárky, jako jsou hračky. (99) Poslanci málokdy dodrží takové věci, jako jsou sliby. (iii c) s nepočitatelnými obecnými podstatnými jmény; stejně jako v předchozích případech se častěji užívají věty s nominativem, srov. (100), (101), (102) a (103), (104), (105): (100) Takový pokrm, jako je tvaroh, dochuť smetanou. (101) Takovou potravinu, jako je cukr, vyrábějí i z cukrové řepy. (102) Mnoho lidí má rádo takový pokrm, jako je slanina. (103) Takový pokrm, jako je tvaroh, dochuť smetanou. (104) Takovou potravinu, jako je cukr, vyrábějí i z cukrové řepy. (105) Mnoho lidí má rádo takové jídlo, jako je slanina. 4.2.4. Čtvrtá skupina – NOM / INSTR. Podle údajů z dotazníku instrumentál nenahrazuje nominativ bez ohledu na kategoriální vlastnosti substantiv: (i) atrakce pádů se nevztahuje na zájmena, např.: (106) Na takové rodiče, jako jste vy, lze být hrdý. (107) Stát se takovým, jako jsi ty, je snadné. (108) *Na takové rodiče, jako jste vámi, lze být hrdý. (109) *Stát se takovým, jako tebou, je snadné. (ii) atrakce pádů se nevztahuje na vlastní podstatná jména, např.: (110) Takovými známými, jako jsou Sopranovi, se mohou chlubit jen Zasranové. (111) S takovým mužem, jako byl Paleikis, byla odhodlána ke všemu. (112) *Takovými známými, jako jsou Sopranovi, se mohou chlubit jen Zasranové. (113) *S takovým mužem, jako Paleikiem, byla odhodlána ke všemu. (iii) atrakce pádů se nevztahuje na obecná podstatná jména: (iii a) na obecná podstatná jména skloňovaná podle čísla, která označují osoby a živé bytosti, např.: (114) Vždy se můžeš proměnit v někoho, jako je otec. (115) Každé dítě se nadchne takovými tvory přírody, jako jsou koťata. (116) *Vždy se může proměnit v takového, jako je otec. (117) Každé dítě se nadchne pro takové tvory přírody, jako jsou koťata. (iii b) u pomnožných obecných podstatných jmen označujících neživé objekty: věci, názvy dějů, abstrakta, např.: (118) Nedoporučoval bych věřit takovým nesmyslům, jako jsou pomluvy. LINKSNIŲ ATRAKCIJA 15 (119) O takové události, jako jsou vraždy, se nezajímá každý. (120) *Nedoporučoval bych věřit takovým nesmyslům, jako jsou pomluvy. (121) O takové události, jako jsou vraždy, se nezajímá každý. (iii c) u pomnožných obecných podstatných jmen, např.: (122) Onemocnět takovou nemocí, jako jsou malomocenství, není nebezpečné. (123) *Onemocnět takovou nemocí, jako jsou malomocenstvím, není nebezpečné. Věty prvních tří skupin (s genitivem, dativem a akuzativem) ukazují fakultativní atrakci: v prvním případě tvoří věty s atrakcí 14,9%, ve druhém 10,2%, ve třetím 17,8%; ve větách čtvrté skupiny (s instrumentálem) se atrakce neuplatňuje. 5. ZÁVĚRY Atrakcija pádů je typická pro srovnávací konstrukce, nikoli však pro srovnávací věty. Rozlišuje se fakultativní atrakce pádů (věty s atrakcí tvoří méně než polovinu všech vět určitého typu) a převládající atrakce pádů (věty s atrakcí tvoří více než polovinu všech vět určitého typu). Lze rozlišit tři případy atrakce pádů: – funkce srovnávací konstrukce – příslovečné určení způsobu, funkce řídícího slova – objekt; vlivem záporu nahrazuje akuzativ genitiv, např.: Nikdo nemiluje tolik jako matky (místo jako matku); – funkce srovnávací konstrukce – příslovečné určení způsobu, funkce řídícího slova – subjekt; nominativ nahrazuje nepřímý (objektový) pád, např.: Dítě muselo onemocnět jako ježkovi (místo jako ježek); – funkce srovnávací konstrukce – přívlastek, funkce řídícího slova – subjekt; nominativ nahrazuje nepřímý (objektový) pád, např.: Takové jídlo jako tvaroh (místo jako tvaroh) okořeň zakysanou smetanou. Atrakci mohou podporovat nebo brzdit různé faktory. Byly zaznamenány tyto faktory: • zápor: užití záporu v hlavní větě ovlivňuje shodu jmenných tvarů, přestože ve srovnávací konstrukci zápor není; • nefinitní tvary (infinitiv, participium): jestliže srovnávací konstrukce plní funkci příslovečného určení způsobu a charakterizuje infinitiv nebo participium, je patrná silná tendence uplatňovat pádovou atrakci; • kategoriální vlastnosti jmenného výrazu: – inherentní kategoriální vlastnosti jmenného výrazu (slovní druh, vlastní / obecné jméno), – pád. To, že atrakcí pádů nepozorujeme u zájmen a vlastních jmen, může být podmíněno HIERARCHIÍ ŽIVOSTI, kterou formuloval M. Silverstein (stručně je představena v článku: Anderson 1985; srov. také Kavaliaūnaitė 2001). U slov, která zaujímají v hierarchii živosti vysokou pozici, totiž u zájmen a vlastních jmen, se atrakce obvykle neuplatňuje. V obou těchto případech představují výjimku věty- 16 | VESLAVA ČIŽIK ... s akuzativem: sklonová přitažlivost je v tomto pádě tak silná, že překonává i faktory, které atrakcí brzdí. Podle údajů z dotazníku je sklon k atrakci nejsilnější u akuzativu, tj. když by nominativ měl být po uplatnění pravidla atrakce nahrazen akuzativem. Nejslabší sklon se projevuje u instrumentálu (instrumentál nominativ téměř nikdy nenahrazuje), zatímco genitiv a dativ zaujímají mezilehlou pozici. Schéma II znázorňuje dvě hierarchie, podle nichž lze určit pravděpodobnost atrakce: jedna se opírá o životnost, druhá o pád. Čím výše se nějaké slovo v každé z těchto hierarchií nachází, tím menší je pravděpodobnost atrakce. Faktory obou typů se mohou protínat; například v případě akuzativu se atrakce uplatňuje i u zájmen a vlastních jmen: SCHÉMA II. PRAVDĚPODOBNOST ATRAKCE PODLE HIERARCHIE ŽIVOTNOSTI A PODLE PÁDU pravděpodobnost atrakce podle životnosti ↓ zájmena vlastní podstatná jména obecná podstatná jména; pravděpodobnost atrakce podle pádu ↓ instrumentál dativ a genitiv akuzativ Výsledky výzkumu naznačují, že možnost atrakce určují nejen hierarchie životnosti, ale také HIERARCHIE PÁDŮ. Tuto hierarchii formulovali Keenan a Comrie (1977), původně se však vztahovala k větným členům (gramatickým funkcím), nikoli k pádovým tvarům. Později se začalo pracovat i s hierarchiemi samotných pádových tvarů (např. Pittner 1991). Pádovou hierarchii (case hierarchy) je třeba chápat jako hierarchii určující pravděpodobnost, že se nějaké podstatné jméno stane předmětem určitého syntaktického pravidla, a to s ohledem na jeho pádový tvar, případně na to, jaký pádový tvar může získat po uplatnění uvedeného pravidla. Čím výše se určitý pád v pádové hierarchii nachází, tím snáze podstatná jména v tomto pádovém tvaru podléhají určitým syntaktickým operacím, případně tím snáze mohou podstatná jména tento pádový tvar získat, pokud se tyto syntaktické operace uplatní. Pittner pro němčinu uvádí tuto hierarchii: nominativ < akuzativ < nepřímé pády (dativ, genitiv, předložkové vazby) (Pittner 1991: 47). Funkční motivace pádové hierarchie by mohla souviset s Jakobsonovým návrhem modelu uspořádání pádů: pády zaujímající v Jakobsonově schématu periferní pozici (např. instrumentál) by v pádové hierarchii mohly zaujímat nižší pozice (srov. Jakobson 1984). Pádová hierarchie vyplývající z údajů dotazníku vykazuje stejné rozložení pádů, avšak vzhledem k omezenému množství materiálu se nepodařilo určit, v jakém pořadí mají v této hierarchii následovat genitiv a dativ; lze ji znázornit takto: LINKSNIŲ ATRAKCIJA 17 SCHÉMA III. PÁDOVÁ HIERARCHIE JAKO FAKTOR URČUJÍCÍ PRAVDĚPODOBNOST ATRAKCE nominativ < akuzativ < genitiv < instrumentál dativ Pravidla atrakce lze formulovat takto: (i) čím výše se nějaké slovo nachází v pádové hierarchii, tím snáze je dostupné jako výchozí bod mechanismu atrakce; při atrakci se ve skutečnosti nahrazují jinými pády pouze dva pády: nominativ a akuzativ. Oba jsou nahrazovány pády nacházejícími se v hierarchii níže; (ii) čím výše se nějaký pád nachází v pádové hierarchii, tím snáze může být zaveden jako výsledek atrakce (angl. target); jak již bylo zmíněno, nominativ se nejčastěji nahrazuje akuzativem a nejméně často (pokud je to vůbec možné) instrumentálem; mezilehlou pozici zaujímají genitiv a dativ; jejich vzájemné postavení v hierarchii zatím není jasné, přinejmenším provedený výzkum nedává důvod přisuzovat těmto pádům různé pozice v hierarchii. Provedení mnohem rozsáhlejšího dotazníkového šetření by umožnilo tyto výsledky upravit a zpřesnit, přesněji určit místo genitivu a dativu v pádové hierarchii a snad i odhalit další faktory pádové atrakce. LITERATŪRA AMBRAZAS, V., red. 1996: Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. ANDERSON, S. R. 1985: Inflectional morphology. Shopen, T., ed., Language Typology and Syntactic Description 3. Grammatical categories and the lexicon, Cambridge University Press, 151–201. JAKOBSON, R. 1984: Contribution to the general theory of case: general meaning of the Russian cases. Russian and Slavic Grammar. Studies 1931–1981. Edited by L. R. Waugh and M. Halle, Berlin, New York, Amsterdam: Mouton Publishers (Janua Linguarum, Series Maior, 106), 59–103. KAVALIŪNAITĖ, G. 2001: Adesyvas Chylinskio Naujojo Testamento vertime. Acta Linguistica Lithuanica 45, 93–111. KEENAN, E. L., COMRIE, B. 1977: Noun phrase accessibility and Universal Grammar. Linguistic Inquiry 8 (1), 63–99. MATTHEWS, P. H. 1997: Oxford Concise Dictionary of Linguistics, Oxford: University Press. MORKŪNAS, K., AMBRAZAS, V., red. 1999: Lietuvių kalbos enciklopedija, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. PITTNER, K. 1991: Freie Relativsätze und die Kasushierarchie. Feldbusch, E., ed., Neue Fragen der Linguistik, Tübingen: Niemeyer, 341–347. ULVYDAS, K., red. 1976: Lietuvių kalbos gramatika 3. Sintaksė, Vilnius: Mintis. Veslava Čižik Gauta 2003 03 25 Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, 2055 Vilnius, Lietuva [email protected]