Semantinės veiksmažodžio „gerti“ sinonimų atsiradimo priežastys

ANŽELIKA GAIDIENĖ Institut litevského jazyka Směry vědeckého výzkumu: lexikologie a lexikografie. PŘÍČINY VZNIKU SYNONYM SÉMANTICKÉHO SLOVESA GERTI Sémantické důvody vzniku synonym slovesa to drink ANOTACE Předmětem tohoto článku je početná a dosud neprozkoumaná sémantická skupina – slovesa pití v litevštině, vybraná z připravovaného Slovníku spisovné litevštiny. Cílem výzkumu je zjistit, které vlastnosti jevů, věcí či činností skutečného světa se v jazyce stávají sémantickými rysy, jež podmiňují vznik nových sloves pití. Na konci článku je předložena vytvořená předběžná síť synonym slovesa pít. KLÍČOVÁ SLOVA: synonymum, koncept, nominace, lexikální význam, sémantický rys, síť synonym. ANOTACE Předmětem tohoto článku je bohatá sémantická skupina, která dosud nebyla analyzována – slovesa pití v litevštině převzatá ze Slovníku spisovné litevštiny, který se právě připravuje. Výzkum si klade za cíl určit, které rysy skutečných jevů, věcí nebo činností se stávají v jazyce sémantickými rysy, jež podmiňují vznik nových sloves označujících pití. Na konci článku je uvedena předběžná síť synonym slovesa to drink. KLÍČOVÁ SLOVA: synonymum, koncept, nominace, lexikální význam, sémantický rys, síť synonym. 196 Acta Linguistica Lithuanica LXXII Semantinės veiksmažodžio gerti sinonimų atsiradimo priežastys Otázkou teorie synonym se dosud zabývají různí odborníci na lexikální sémantiku z celého světa – Jurij D. Apresjan (1974), John R. Taylor (2003), M. Lynne Murphy (2003), Petra Storjohann (2010) a další. Stále se diskutuje o chápání pojmu synonymum, určování synonym, jejich klasifikaci, sestavování řad a dalších otázkách. Pomocí jazykových technologií se vytvářejí sítě synonym a databáze synonym a píší se nové slovníky synonym. V litevské lingvistice byla synonyma (konkrétně lexikální synonyma) zkoumána jen málo1. Jedním z prvních badatelů synonym je Antanas Lyberis, který na toto téma obhájil disertaci Lietuvių kalbos sinonimų žodynas ir jo sudarymo principai (1959), napsal první a dosud jediný Sinonimų žodyną (Lietuvių kalbos sinonimų žodynas z roku 1961; Sinonimų žodynas z roku 1981 a druhé, revidované vydání tohoto slovníku z roku 2002). Přínos tohoto badatele k výzkumu synonym v litevštině je mimořádně cenný. A. Lyberis ve svých pracích věnoval značnou pozornost definování synonym, jejich identifikaci a výběru, sestavování synonymických řad, zásadám tvorby slovníků synonym a dalším otázkám (podrobněji viz Lyberis 2009: 21–82). Teoretická východiska, která formuloval a popsal, jsou dodnes ceněna. V litevské lingvistické literatuře byla důkladně prozkoumána a popsána také slovotvorná synonyma – Jolanta Vaskelienė na toto téma obhájila disertaci, vydala učební příručku Darbybiniai sinonimai (2000) a napsala články. Syntaktická synonyma podrobně zkoumala Elena Valiulytė Dabartinės lietuvių kalbos sintaksiniai sinonimai: vietos, laiko ir priežasties raiška (1998) a další. O lexikálních synonymech byly napsány články věnované konkrétním synonymům, jejich etymologii a užívání, například: „Etymologie několika nářečních synonym slova trumpas“ Vincase Urbutise (1965), „Lie. pašinas a (nář.) pašaiža – synonyma téhož kořene“ (1998); „Synonymní význam sloves stigti, stokoti, trūkti a zvláštnosti jejich užívání“ Nijolė Sližienė (2005); „Sémantika a synonymie sloves přepravy“ Vito Labučiuse (2007); „K otázce vztahu synonymie a polysémie“ Evaldy Jakaitienė (2007) a další. Neexistují však novější výzkumy lexikálních synonym, které by se zabývaly příčinami vzniku synonym, zkoumaly jejich sémantické rysy, uplatňovaly nové metody, jazykové technologie a podobně. Předmětem tohoto článku jsou slovesa náležející ke konceptu GERTI. Cílem výzkumu je určit, které rysy skutečných jevů, věcí nebo činností se v jazyce mění v sémantické rysy, jež podmiňují vznik nových sloves označujících pití. K dosažení cíle byly stanoveny tyto úkoly: určit 1 Obecné otázky synonymie jsou popsány v knihách Evaldy Jakaitienė Lietuvių kalbos leksikologija (1980) a Leksikologija (2009; 2010). Synonyma zkoumali také Juozas Pikčilingis (Leksinė ir gramatinė sinonimika, 1969; oddíl o synonymech ve druhé části „Lietuvių kalbos stilistikos“, 1975) a Kazimieras Župerka (Lietuvių kalbos stilistika, 1983). Straipsniai / Articles 197 ANŽELIKA GAIDIENĖ způsoby pojmenování litevských sloves pití; analyzovat sémantické struktury zkoumaných sloves; určit a popsat sémantické vzájemné vztahy mezi významy sloves; na základě prozkoumaného materiálu vytvořit předběžnou síť synonym litevských sloves pití. Výzkum představený v článku vychází z metod kognitivní a strukturální lingvistiky. Pro vyjádření konceptu GERTI má spisovná litevština řadu sloves. Sloveso gerti je základním (centrálním) slovem, které se v litevštině nejčastěji2 používá k označení pití. V připravovaném Slovníku spisovné litevštiny (hlavní redaktorka Danutė Liutkevičienė) je zaznamenáno celkem přibližně padesát sloves3, jejichž významy jsou vykládány jako „sát nebo polykat tekutinu“. Takové množství sloves patřících ke konceptu GERTI ukazuje, že jev synonymie je ve spisovné litevštině velmi rozvinutý, a je tedy nutné jej zkoumat, abychom zjistili příčiny jeho fungování v jazyce. Článek vychází z následujících teoretických hledisek. 1. Pojem konceptu je v lingvistice chápán různě: někteří jej ztotožňují s pojmem (Jakaitienė 2010: 46), jiní jej chápou šířeji – „jako heterogenní vícerozměrnou jednotku znalostí o světě a zkušenosti“ (Gudavičius 2011: 112), zatímco práce dalších zdůrazňují komunikační funkci konceptu (Lassan 2002: 32). Přikláníme se k názoru, že koncept je jednotkou strukturovaného vědění, souhrnem všech znalostí o předmětu či jevu zaznamenaných ve vědomí lidí, kteří daným jazykem hovoří (Kvašytė, Papaurelytė 2013: 108). Koncept tedy nemusí mít nutně jazykové vyjádření; například v litevštině a ruštině existuje koncept JAUNAVEDŽIAI (МОЛОДОЖЕНЫ) „novomanželé“, ale neexistuje slovo, které by označovalo koncept „manželé, kteří jsou svoji již dlouho“ (Popova, Sternin 2007: 35). Pro lexikální sémantiku je však jazykové vyjádření konceptu důležité. Jak uvádí Aloyzas Gudavičius, „každé pojmenování aktualizuje jednotlivé rysy konceptu; například slova žirgas, kumelys, kuinas, kumeliukas zdůrazňují jednotlivé rysy konceptu ‚kůň‘“ (Gudavičius 2009: 51). Rozpoznat, které rysy konceptu GERTI4 jsou aktualizovány ve významech sloves náležejících k tomuto konceptu, mohou pomoci prvky scénáře příslušného fyziologického děje, které tvoří obsah zkoumaného konceptu (podrobněji viz Gaidienė 2015). Prvky scénáře uvedené v tabulce byly určeny na základě analýzy kontextu (údaje pocházejí z Korpusu současné litevštiny (dále jen DLKT). 2 V Korpusu současné litevštiny bylo nalezeno více než deset tisíc příkladů užití slovesa gerti. Příklady byly vyhledávány podle kořene ger- (gėr-), přičemž byly zvoleny určité i neurčité slovesné tvary. 3 Po závěrečné redakci Slovníku spisovné litevštiny se slovníková hesla uvedená v tomto článku mohou změnit. 4 V kognitivní lingvistice se používá termín atribut (podrobněji viz Ungerer, Schmid 1996: 22). 198 Acta Linguistica Lithuanica LXXII Semantinės veiksmažodžio gerti sinonimų atsiradimo priežastys TABULKA 1. Scénář konceptu PÍT FYZICKÝ / FYZIOLOGICKÝ DĚJ Nepovinný fyzický děj, který předchází nezbytnému fyziologickému ději. Při provádění děje se účastní / neúčastní ruka s pomůckou. Nezbytný fyziologický děj – nasávání a polykání tekutiny. Při provádění děje se účastní rty, zuby, jazyk, hrdlo, hltan a břicho. Zvedne k ústům láhev, napije se, ještě jednou a [...] Anuka pije limonádu ze své sklenice. / V horkém jarním dni pijí Galipas a Nichatas na toaletě určené žákům přímo z kohoutku zatuchlou vodu. Divili jsme se, že se naučil vypít tolik – zvedne plnou sklenici a vypije ji jedním lokem. Uvařila jsem čaj a dívala se, jak ho po malých doušcích pije, jak se jí zahřívají tváře [...] Hltavě dopil koktejl a začal vyprávět. PŮVODCE DĚJE člověk / zvíře5 Klaus pije druhý šálek silné kávy. / Neboť v soumraku přichází k tomuto prameni pít vlk. PŘEDMĚT DĚJE – TEKUTINA nealkoholické (studené / teplé / horké) / alkoholické nápoje Pijí pouze minerální a obyčejnou vodu. / Dívky u baru pijí šampaňské. Výzkumy ukázaly, že ve významech sloves náležejících ke konceptu PÍT se tak či onak aktualizují obsahové rysy zkoumaného konceptu; například ‚polykání‘ je zaznamenáno ve významu slovesa gurkti, ‚pohyb‘ ve významech sloves mesti, lenkti atd. 2. V kognitivní lingvistice se nominace chápe jako pojmenování konceptu (Gritėnienė 2006: 24). Nejdůležitější otázkou teorie nominace je, která část znalostí o předmětu či jevu, vnímaná vědomím a postupně se stávající konceptem daného předmětu či jevu, je pojmenovávána (Kubriakova 2004: 70). Jak již bylo uvedeno, cílem článku je určit, které rysy skutečných jevů, předmětů či dějů se v jazyce stávají sémantickými rysy, které podmiňují vznik nových sloves pití. Je tedy důležité určit rozlišovací, specifické sémantické rysy významů sloves pití, které odlišují významy synonym náležejících ke konceptu PÍT, ale zároveň tvoří obsah zkoumaného konceptu. Připomeňme, že za sémantický rys (užívají se také termíny séma, sémantická složka, noéma aj.) se tradičně považuje nejmenší součást sémantického významu (Jakaitienė 2010: 57 aj.). 5 Z příkladů je patrné, že původcem děje pití může být nejen člověk, ale i zvíře. V tomto článku se však zkoumá pouze fyziologický děj pití vykonávaný člověkem. Straipsniai / Articles 199 ANŽELIKA GAIDIENĖ V článku jsou slovesa náležející ke konceptu GERTI nejprve rozdělena podle způsobů nominace – na slovesa primární a sekundární (přímé a nepřímé) nominace6. 2.1. Výsledkem primární nominace je neodvozené sloveso, které vzniklo na základě dohody mluvčích (Jakaitienė 1988: 24), např.: gurkti „jíst, pít, zobat (obvykle hltavě, rychle)“ (BŽe). Slovesa primární nominace pití jsou nejčastěji motivována zvnějšku (foneticky), tj. kořeny takových sloves ikonicky označují určité specifické zvuky doprovázející pití. Sémantické rysy sloves této nominace obvykle přímo souvisejí s fyziologií procesu pití u člověka, tj. s motorickými pohyby rtů, zubů, jazyka a hrdla. 2.2. Výsledkem sekundární přímé nominace je odvozenina, která svou formou i významem vychází z jiného slovesa s jednodušší strukturou (Jakaitienė 1988: 24). Nejproduktivnější přípony sloves pití jsou –(i)oti (–snoti, –šn-oti) a –telėti. Odvozeniny s příponou –(i)oti (–snoti, –šn-oti) označují opakovaný děj pití s nízkou intenzitou, např.: girsnoti (: gerti) „pít pomalu, po troškách“ (BŽe); siurbčioti (: siurbti) „lehce, po troškách pít“ (BŽe), zatímco odvozeniny s příponou –telėti označují zdrobnělý děj pití, např.: gurkštelėti (: gurkšt) „trochu se napít“ (BŽe); siurbtelėti (: siurbt) „trochu se napít, upít“ (BŽe) aj. Protože sufixální formy označují způsoby časového průběhu procesu pití, jinými slovy aspektové (vidové) významy, nebudou tato slovesa v další části článku rozebírána. 2.3. Výsledkem sekundární nepřímé nominace je sémantická odvozenina – nově utvořený význam slova (Jakaitienė 1988: 24). Uznává se, že vzhledem k určitým vztahům spojujícím významy polysémního slova (ustáleným cestou metaforického či metonymického rozšíření) tvoří tyto významy sémantické kontinuum, nazývané sémantickou strukturou slova. Jak uvádí Dmitrij Šmeljov: „Kdybychom měli graficky znázornit sémantickou strukturu významů polysémního slova, nedostali bychom kruh („obecný význam“) rozdělený na sektory („varianty obecného významu“), nýbrž kruhy, které se navzájem dotýkají (a) a někdy se také „překrývají“ (b)“ (viz obr. 1) (Šmeljov 2008: 83–84). Jinými slovy, významy polysémního slova jsou navzájem sémanticky propojeny, protože jeden význam jakoby „přechází“ v jiný na základě určitých sémantických asociací (Šmeljov 2008: 88). 6 V tomto článku byly ponechány termíny užívané v pracích Evaldy Jakaitienė – primární, sekundární (přímá a nepřímá) nominace. 200 Acta Linguistica Lithuanica LXXII Příčiny vzniku sémantických synonym slovesa gerti OBR. 1. Sémantický systém významů polysémního slova 2.3.1. Při určování prototypického významu polysémního slovesa, z něhož se nejčastěji vyvíjejí také nové významy související s pitím, se vycházelo z teorie prototypů, široce uplatňované v kognitivní lingvistice. Termín prototyp je spojován s výzkumy Eleonory Roschové provedenými ve 20. století. Při zkoumání vlivu fokálních barev na utváření kategorií E. Roschová zjistila, že navzdory jejich centrální pozici je účastníci experimentu nerozlišovali lépe. Tento výzkum vědkyni umožnil upustit od termínu centrální (fokální) barvy a místo něj používat termín prototyp (Mikulkas 2009: 46; podrobněji viz Ungerer, Schmid 1996: 6–14). Prototypem se nazývá nejcharakterističtější člen kategorie (Ungerer, Schmid 1996: 10), podle něhož lze rozpoznat i samotnou kategorii. V určitých případech může prototyp zastupovat ostatní členy kategorie. Jak uvádí Rūta Marcinkevičienė, při „aplikaci teorie prototypů na sémantickou strukturu slova lze říci, že prototypické, primární, esenciální neboli základní jsou konkrétní významy slova označující objekty světa, které lze vnímat smysly“ (Marcinkevičienė 2006: 110). Například prototypicky užívané sloveso drožti znamená „působit na předmět ostrým nástrojem“, zatímco význam související s pitím, „hltavě pít“, se vyvinul z prototypického významu cestou metaforického rozšíření. 2.3.2. Při utváření významů sloves pití připadá patrně nejdůležitější role metaforickým polysémickým vztahům. Metafora je univerzální jev, určitý model, který v jazyce plní podobnou funkci jako tvoření slov, je však mnohem složitější. Tradičně se metafora chápe jako přenesení názvu jednoho předmětu či jevu na jiný předmět či jev na základě určité podobnosti, nejčastěji vnější – tvaru, velikosti apod. (Gudavičius 2009: 114). Jinými slovy, rysy náležející jedné oblasti skutečnosti se často nacházejí v jiné oblasti skutečnosti a v jazyce se jakoby znovu realizují; adresát pak takové významy bez větší námahy začíná chápat doslovně. Jak uvádí Veronika Telija, „metaforizace začíná předpokladem, že existuje podobnost mezi utvářeným chápáním skutečnosti Straipsniai / Articles 201 ANŽELIKA GAIDIENĖ a určitou představou o jiné skutečnosti, která se jí v něčem podobá a je asociativní7 (Telija 1988: 7). Tento předpoklad V. Telija nazývá modem metafory, který umožňuje logicky a ontologicky odlišným entitám, aby si byly podobné: „bez předpokladu, že X je jako Y, není možná žádná metafora“ (Telija 1988: 7). V některých případech významů zkoumaných sloves, které vznikly metaforickým způsobem, lze rozpoznat také konceptuální metafory. Je třeba připomenout, že konceptuální metafora je interakcí dvou konceptuálních oblastí (výchozích a cílových konceptů)8 (Lakoff 1993: 239). Ve vzácných případech se při utváření významů sloves pití uplatňuje metonymie. Metonymie se tradičně chápe jako „zdůraznění různých aspektů téže situace, v níž jsou věci a jevy spojeny prostorovými, časovými, příčinnými apod. vztahy“ (Gudavičius 2009: 124). Obvykle se rozlišuje jednoslovná metonymie (základ přenesení významu slova, příčina vzniku nového významu) a víceslovná metonymie (považovaná za tropus) (Marcinkevičienė 2011: 40). V tomto případě nás zajímají jednoslovné metonymie, které jsou považovány za příčinu vzniku vedlejších významů některých sloves pití. 3. Na základě určených sémantických rysů sloves pití je na konci článku představen předběžný9 síť synonym litevských sloves pití10. Síť synonym byla vizualizována programem Gephy (podrobněji viz https://gephi.github.io/). 1. SLOVESA PRIMÁRNÍ NOMINACE PITÍ Sloveso pít je hlavním (ústředním) slovem zkoumané synonymické řady. V DLKT bylo nalezeno přes deset tisíc výskytů tohoto slovesa 7 Ru. „[...] metaforizace začíná předpokladem podobnosti (či podobnosti) utvářejícího se pojmu o skutečnosti a určitého „konkrétního“ obrazově-asociativního zobrazení jiné skutečnosti, které se jí v něčem podobá.“ (Telija 1988: 7). 8 An. „Konceptuální systém, který je základem jazyka, obsahuje tisíce konceptuálních metafor – konvenčních mapování z jedné oblasti do druhé [...]“ (Lakoff 1993: 239). 9 Další výzkum může zpřesnit síť synonym slovesa pít představenou v tomto článku. 10 Jednou z celosvětově nejpopulárnějších slovních sítí je WordNet (viz http://wordnet.princeton.edu/). WordNet je rozsáhlá databáze anglické slovní zásoby, v níž jsou podstatná jména, slovesa, přídavná jména a příslovce kognitivně seskupeny do synonymických sítí (anglicky nazývaných synsets), které odrážejí vzájemné vztahy mezi slovy (hyperonymické, hyponymické, troponymické aj.). Databáze WordNet byla vytvořena v Laboratoři kognitivních věd Princetonské univerzity. 202 Acta Linguistica Lithuanica LXXII Semantinės veiksmažodžio gerti sinonimų atsiradimo priežastys příkladů11. Z hlediska stylu je sloveso pít nekonotované a nejčastěji se užívá k označení pití: subjektem pití je člověk / zvíře12, srov.: Před svačinou pije jen kávu. Krávy pijí vodu. (DLKT), objektem pití jsou tekutiny (nealkoholické a alkoholické nápoje), srov.: Pije dešťovou vodu a kloktá, směje se z plných plic. Dozorce není žádný začátečník ani u skleničky, pije a neopije se. (DLKT) V litevských slovnících je základní (prototypický) význam slovesa pít definován podobně: (1) LKŽE ‘polykat tekutinu, utišovat žízeň’, např.: Když měli mléko a smetanu uskladněné v komoře, pili je přímo z dojačky P.Cvir. Spím, jím, piju dosyta SD44. Já nic nepiju, snad jen čaj J. Vodu k pití nabírali z potoka J.Jabl. Mléko je zdravé pít J.Jabl. [...]; (2) DŽE ‘polykat tekutinu, tišit žízeň’, např.: Kráva pije z kbelíku. P. vodu, mléko. Hrnek na pití (z něhož se pije). Pitná voda (kterou lze pít, vhodná k pití). [...]; (3) BŽE ‘nasávat a polykat tekutinu’, např.: Pít čaj [kávu]. Pijte převařenou vodu. Dáte si s námi pivo [víno]? Krávy pily vodu z potoka. [...]. Dále se slovesa primární nominace podle vyčleněných sémantických rysů (dále jen SP) podrobněji dělí na slovesa, v jejichž významech jsou zachyceny fyziologické rysy pití, slovesa, v jejichž významech je zachycen účel pití, a slovesa označující pití pomocí nástroje. 1.1. Fyziologické rysy pití V sémantické struktuře sloves primární nominace náležejících ke konceptu GERTI má děj pití poměrně jasnou definici – SP zaznamenané ve významech zkoumaných sloves souvisejí s lidskou fyziologií, konkrétně s určitými vjemy v ústech při pití. Fyziologické rysy pití se ve významech sloves neaktualizují často, lze uvést jen několik příkladů. Ve významech některých sloves je zachycen vjem v krku, u jiných – vjem činnosti rtů a zubů nebo vjem činnosti rtů a jazyka. Podle toho se slovesa níže rozdělují do několika skupin. 11 Zhlédnuto 22. 3. 2014. 12 Jak již bylo zmíněno, tento článek se zabývá pouze fyziologickým dějem pití, který vykonává člověk. Straipsniai / Articles 203 ANŽELIKA GAIDIENĖ a) Pocit v krku Do fyziologické podskupiny pocitu v krku patří sloveso gurkti, které v BŽe znamená „jíst, pít, zobat (zpravidla hltavě, rychle)“: Pít vodu [pivo, mléko, džus] po doušcích. Vousatý mladík usrkával z lahvičky pepsicolu. Slova gerklė, gurklys (a gurkti), gurkšnis, gira mají stejný kořen (Saba- liauskas 1990: 85). Jak uvádí C. D. Buck: „slova indoevropských jazyků označující pojem gerklė jsou etymologicky spojena s pojmy ‚polykat‘, ‚kulatý tvar‘, ‚úzký otvor‘, ‚bublat‘ atd.“ (Databáze etymologického slovníku litevského jazyka). Do této podskupiny lze zařadit také sloveso murkti, které v BŽe znamená „hltavě jíst, pít“, např.: Pálenku pije jako vodu a neopije se. Pije přímo z hrnce jako kocour. (LKŽe)13. Význam související s pitím je v BŽe uveden v hesle spolu s těmito významy: 1. „vydávat předení (o kočce)“ a 2. „mluvit nesrozumitelně“. V LKŽe je sloveso murkti uvedeno jako homonymum (1 a 2) a jako homoforma (3): (1) 1 murkti, -ia, -ė 1. „tiše příst, vrnět“; 2. „vrčet (o psovi)“; 3. „mluvit nesrozumitelně, mumlat, bručet“; 4. „rychle jíst, pít, chlastat“; 5. „mazlit se, laskat se, tulit se“ 2 murkti, -ia, -ė „neustále pršet, promáčet“ 3 murkti, -sta, -o „zpotit se“ Nejpravděpodobněji je význam slovesa murkti související s pitím původní14, nikoli přenesený. Proto by v BŽe mohla být uvedena dvě samostatná slova murkti, tj. homonyma (2): (2) 1 murkti, murkia, murkė 1. „vydávat předení (o kočce)“: Kočka přede na kamnech. 2. „mluvit nesrozumitelně“: Mumlat si pod nos. 2 murkti, murkia, murkė „hltavě jíst, pít“. b) Zážitek z činnosti rtů a zubů Slovesa siurbti, sr iaubti a triaubti se řadí do podskupiny zážitků spojených s činností rtů a zubů: (1) siurbti 1. „sát, nasávat (tekutinu) určitými orgány“: Šťávu z láhve piji brčkem. Dítě saje mléko z kojenecké lahve. (BŽe) (2) sr iaubti 1. „pít nebo srkat se zvukem“: Hostitel si s chutí srkal čaj. On srká boršč tak, že mu až uši odstávají. (BŽe) (3) triaubti „pít hltavě“ (BŽe). Např.: Hltáš a hltáš, až praskneš. (LKŽe) 13 Příklady související s pitím byly převzaty z LKŽe, protože v BŽe nejsou zaznamenány. 14 Srov. citoslovce zaznamenané v LKŽe: murkt 3. „hlt (označující polknutí)“: Jen hlt na jeden lok a sklenička je prázdná. 204 Acta Linguistica Lithuanica LXXII Semantinės veiksmažodžio gerti sinonimų atsiradimo priežastys Slovesa siurbti, sriaubti ir triaubti (srov. triaubti a striaubti15 (otevřený přechod)) mají stejný kořen onomatopoického původu (Fraenkel 1965: 945). Zkoumaná slovesa jsou tedy motivována foneticky a označují činnost, při níž se tekutina nasává rty mezi zuby a která je doprovázena zvukem, srov.: Pije vždy se sevřenými rty a saje. (DLKT). Specifickým zvukem při sání tato slovesa navíc metonymicky označují celý komplexní proces pití. První význam slovesa sriaubti uvedený v BŽe je „pít nebo srkat se zvukem“, tedy pít jakékoli tekutiny (např.: Hostitel si s chutí srkal čaj. On srká boršč tak, že mu až uši odstávají. (BŽe)). Druhý význam tohoto slovesa souvisí pouze s konzumací alkoholických nápojů, srov.: „hltavě pít alkoholické nápoje“: Pije pivo každý den. (BŽe). Tento jev se nazývá významové zúžení16. c) Zkušenost s činností rtů a jazyka Kořen slovesa plempti „hodně pít“, např.: Přestaň už do sebe lít to pivo. Ležel v posteli a hltal minerální vodu. (BŽe), je onomatopoického původu (srov. ple ple) (Fraenkel 1965: 603). 1.2. Příznak účelu pití Účel pití, tj. piju, abych se opil/a, dostal/a do stavu opilosti, vyjadřuje sloveso 1 kaušti (kaušta, kaušo) „stávat se opilým, opíjet se alkoholem“: Pijáci se stále více opíjeli. (BŽe). 1.3. Příznak pití pomocí nástroje První význam slovesa 2 kaušti je „hltavě pít, jíst“, např.: Pije mléko. (BŽe); etymologicky se spojuje s výrazem kaušas (Fraenkel 1962: 232), „dřevěná naběračka s krátkou rukojetí k nabírání pomyjí, vody, obilí, mouky apod.; množství, které se do ní vejde“: Podej tenhle džber, abychom v něm namíchali krmení pro prasata Sdk. Naběračkou nabírá vodu a různé tekutiny Brž. (LKŽe). Proto lze za sémantický příznak tohoto slovesa považovat nástroj k pití. 15 Striaubti viz sriaubti. (LKŽe) 16 Zúžením významu lze označit jev, kdy se za určitých okolností slovo začne užívat nikoli pro celou třídu, kterou označuje, ale jen pro její určitou část, jež je v dané situaci vnímána jednoznačně (Gudavičius 2013: 78). Straipsniai / Articles 205 ANŽELIKA GAIDIENĖ Druhý význam slovesa 2 k aušti je ‚pít alkoholické nápoje‘, např.: Pivo pije jako vodu. (BŽe), souvisí právě s konzumací alkoholických nápojů, což znamená, že došlo k zúžení významu. Shrneme-li, lze konstatovat, že s primární nominací slovesných SP souvisejí fyziologické prožitky pití, tj. prožitky spojené s činností hrdla, rtů a zubů, s činností rtů a jazyka, jakož i s účelem pití a pitím pomocí nástroje. 2. SLOVESA PITÍ SE SEKUNDÁRNÍ NEPŘÍMOU NOMINACÍ Většina zkoumaných významů sloves náležejících ke konceptu GERTI vznikla sémantickou derivací, tj. v důsledku asociace s určitým rysem děje ve skutečnosti získalo sloveso v procesu sekundární nominace metaforické či metonymické významy, anebo došlo k zúžení významu. 2.1. Metaforický přenos významů Metafory hrají důležitou roli při utváření významů sloves pití. Metaforické významy mohou souviset se základními významy (nejčastěji jsou prototypické) nebo s vedlejšími významy, které jsou motivující. Podle přenosu významu lze rozlišit následující metaforické modely: 2.1.1. Energetická, cílevědomá činnost popisovaná významem podobným motivujícímu významu; 2.1.2. Pohyb popisovaný významem podobným motivujícímu významu; 2.1.3. Teplota uvolňovaná při ději popisovaném významem podobným motivujícímu významu; 2.1.4. Činnost vykonávaná zvířetem, popisovaná významem podobným motivujícímu významu; 2.1.5. Zvuk vydávaný při ději popisovaném významem podobným motivujícímu významu (proudění, lití nebo čeření kapaliny). Níže uvedené metaforické modely jsou podrobněji rozebrány. 2.1.1. Energetické, cílevědomé jednání popsané jako podobné motivujícímu významu Významy sloves konceptu GERTI, které jsou přiřazeny k tomuto metaforickému modelu, jsou odvozené a metaforicky souvisejí se základními 206 Acta Linguistica Lithuanica LXXII Semantinės veiksmažodžio gerti sinonimų atsiradimo priežastys (motivujícími) významy, v nichž je zachyceno energické, cílevědomé jednání rukou zaměřené na působení na objekt / subjekt. Tento účinek může být vyvolán pomocí určitého nástroje, nebo přímo rukou či pomocí určitého nástroje. a) Energetické, cílevědomé jednání, které působí na strukturu objektu, popsané jako podobné motivujícímu významu První (prototypické) významy sloves drožti a tašyti jsou v BŽe uvedeny takto: (1) drožti 1. „řezat, zašpičacovat, zarovnávat, ostřit nožem nebo jiným ostrým nástrojem“: Ořezávat tužku. Řemeslník hobluje prkno hoblíkem. (2) tašyti 1. „tesat, dlabat, opracovávat, otesávat či zarovnávat sekerou, širočinou, dlátem nebo jiným nástrojem (dřevo, kámen apod.)“: Když postaví nové základy, otesává klády. Řemeslníci otesávali polní kameny. Intenzivní fyzické jednání popsané prototypickými významy těchto sloves lze označit za destruktivní, protože se při něm působením ostrých nástrojů ovlivňuje struktura objektu (mění se). Základní (prototypické) významy sloves drožti a tašyti a jejich metaforické významy související s pitím (drožti 6. „hltavě jíst, pít“: Vypij ještě jednu sklenici piva. (BŽe); tašyti 3. „hltavě jíst nebo pít“ (BŽe)) jsou tedy spojeny přenosem na základě podobnosti energického, cílevědomého jednání. b) Jde o energickou, cílevědomou činnost zaměřenou na subjekt, popisovanou významem podobným motivujícímu významu Významy sloves zařazovaných do této podskupiny bubinti (a odvozeného synonyma bubyti) a tvatyti, které souvisejí s pitím, se pravděpodobně vyvinuly z hlavního významu (tvatyti) a vedlejších významů (bubinti, bubyti) označujících bití: (1) tvatyti 1. ‚silně bít, mlátit‘: Bije koně holí přes boky. Vrhl se na mě a začal mě bít pěstmi. → 4. ‚hltavě pít, jíst, žrát‘: Dítě každý večer hltavě pije mléko. (BŽe) (2) bubinti 2. ‚bít, mlátit‘: Bít [do] zadku. Už se navzájem přestaňte mlátit, cožpak vám nejsou líto vaše žebra, zuby a hlavy? Rozzlobená holčička pustí panenky a začne tatínka mlátit pěstičkami. → 3. ‚hodně a hltavě pít‘: Žízniví jsme pili vodu přímo z kbelíku. Muži se nahrnou do pivnice, povídají si a hltají pivo. (BŽe) (3) bubyti 2. ‚bít, mlátit‘: Bít přes hlavu. Rozzlobený začal bít koně holí. Člověče, není dovoleno každý den někoho mlátit pěstmi. → 5. ‚hodně a hltavě pít, jíst nebo žrát‘: Možná jsi snědl něco slaného, že tak hltáš vodu? (BŽe) Straipsniai / Articles 207 ANŽELIKA GAIDIENĖ Úkon bití popisovaný motivujícími významy je destruktivní, provádí se energicky a opakovaně a přímo působí na subjekt rukou nebo pomocí nějakého nástroje – hole, prutu apod. Za základ přenesení významů bychom proto mohli považovat energický, cílevědomý úkon, jímž se označuje vydatné pití. 2.1.2. Pohyb popisovaný významem podobným motivujícímu významu K tomuto metaforickému modelu patří slovesa mesti, lenkti, (iš)mauti17, maukti a traukti, jejichž základní významy označují aktivní, energický úkon, obvykle s účinkem na objekt. Motivujícím významem slovesa mesti (1. ‚uvést do pohybu, aby něco odletělo (obv. rukou)‘, např.: Hodit kameny stranou [do jámy, na hromadu, přes plot]. (BŽe)) popisovaný úkon je aktivní; směr pohybu vrženého objektu je pryč, dolů nebo vzhůru (a): a) „nahoru“ mesti „pryč“ „dolů“ Základním významem slovesa lenkti (1. ‚způsobit, aby se něco ohnulo, nebylo rovné‘, např.: Kovář ohýbá železo. (BŽe)) popisovaný úkon je aktivní, působí přímo na objekt a mění jeho strukturu (b): b) lenkti Úkon popisovaný základním významem slovesa traukti (1. ‚způsobit, aby se něco utrhlo, oddělilo‘, např.: Táhl jsem za provaz, ale nemohl jsem ho přetrhnout. (BŽe)) je energický a směřuje k sobě (c): c) táhnout „k sobě“ 17 V BŽe není zaznamenán význam slovesa mauti související s pitím. 208 Acta Linguistica Lithuanica LXXII Semantinės veiksmažodžio gerti sinonimų atsiradimo priežastys V BŽe je zaznamenáno předponové sloveso (iš)mauti ve významu „hltavě vypít“: Išmovė stiklinę alaus. Dėl drąsos dar išmausiu burnelę. (BŽe). LKŽe uvádí také nepředponové sloveso ve významu „rychle pít, jíst; žrát“: Na, ko snopsai, mauk (gerk) dar! Kp. Mes nemovėme vieną stik­lę po kito, o gėrėme dailiai pris sveikindami prieš. (LKŽe). Tento metaforický význam je nejspíš třeba spojovat (ačkoli základ přenesení lze jen těžko rozpoznat) s prototypickým významem, srov. „navlékáním, stahováním, přetahováním, navlékáním činit tak, aby něco bylo či nebylo na něčem“: Mauti vaikui batus [pirštines, kojines]. Mauna ratą ant ašies [nuo ašies]. Movė žiedą ant piršto [nuo piršto]. Mauk šuniui apynasrį [arkliui pavalkus]. (BŽe). Narba ant galvos mauna kepurę, ji, regis, ne jam siūta. (DLKT). Metaforický význam slovesa maukti „hltavě pít“: Rungtynes žiūrėjome maukdami alutį. (BŽe); Kitas ūsotis, atsikėlęs krėsle, iš didelės taurės maukė vyną. (DLKT), pravděpodobně souvisí s prototypickým významem „stahovat, navlékat“, např.: Maukia ant akių [nuo kaktos] skrybelę. (BŽe); Apynios apynios šniūrą apie virbalą ir vėl maukia šalin Skr. Alfonsas visą laiką nerimavo, maukė ant akių skrybelę, ir smarkiau jam plakė širdis A.Vien. Kam tu pusmukiai mauki, ar negali viežlybai nuplauti sūdus! J. (LKŽe). Za základ tohoto metaforického přenesení bychom mohli považovat asociativní napodobení pohybu, ačkoli základ přenesení lze jen těžko rozpoznat. Hlavními významy sloves (iš)mauti a maukti se tedy označuje děj působící na subjekt a objekt (d): d) (svléknout) „z“ „na“ Základní (motivující) významy výše uvedených sloves mesti, lenkti, (iš)mauti, maukti a traukti podle všeho vedly ke vzniku metaforických významů spojených s pitím, jejichž základem přenesení je asociativní (vizuální) napodobení pohybu. Je třeba poznamenat, že metaforické významy sloves mesti, lenkti a traukti nesouvisejí s konzumací libovolných tekutin, nýbrž právě alkoholických nápojů: (1) mesti 1. „pustit, aby letělo pryč (obvykle rukou)“: Akmenis mesti į pašalį [į duobę, į krūvą, per tvorą]. Mesk kamuolį į krepšį [į vartus, per tinklą]. Dėdė metė nuo stogo kūlį. Meskite ginklus! → 16. „pít (alkoholické nápoje)“: Jis meta degtinę. Mesk stiklelį. (BŽe) Straipsniai / Articles 209 ANŽELIKA GAIDIENĖ (2) ohýbat 1. „způsobovat ohýbání, zakřivení“: Kovář ohýbá železo. → 13. „požívat alkoholické nápoje“: Naklánět kalíšek [sklenku]. (BŽe) (3) tahat 1. „způsobit roztržení, oddělení“: Tahál jsem za provaz, ale nemohl jsem ho přetrhnout. Tahal nit rukama a řízl se do prstu. → 10. „pít (alkoholické nápoje)“: Pil otec, pije i syn. Rád pije pivo. (BŽe) 2.1.3. Teplota vyčleňovaná při ději označeném významem podobným motivujícímu významu Sloveso zahřívat označuje tepelné působení na objekt. Základní význam a většina vedlejších významů tohoto slovesa mají sémantický příznak tepla: (1) zahřívat 1. „způsobit, aby se něco dusilo (1. význam), pomalu vařit (v zakryté nádobě s malým množstvím tekutiny nebo v páře)“: Dusit brambory [hrách, pšenici]. 2. vařit: Vařit mléko. 3. „změkčovat působením horké vody nebo páry“: Pařit košťata [proutky]. 4. „vyzařovat teplo, žár“: Slunce nemilosrdně pálí. 5. „působit teplem, žárem, vystavovat horkému prostředí“: Při nachlazení je třeba zahřívat nohy ve vodě. 6. „způsobovat nebo dovolovat, aby se něco zapařovalo, zahřívalo, potilo“: Pleny zapařují dětem [dětskou] pokožku. [...] 9. „hltavě jíst nebo pít“: Děti hltají kompot. [...] (BŽe). V příkladech slovníkového hesla zahřívat, uvedeného v LKŽe, je u základového slovesa zapařit se, užívaného ve významu „pít alkoholické nápoje“ (BŽe tento význam slovesa zapařit se neuvádí), použita pouze neosobní slovesná forma, např.: Možná už jsi rozpálený (zahřátý – poznámka autorky) už nějakou dobu? Slm. Vždycky se vrací z trhu rozpálený (zahřátý – poznámka autorky) Kp. Lze předpokládat, že základem přenesení významu pití je teplota (horko). V tomto konkrétním případě bychom mohli rozpoznat konceptuální metaforu, jejímž základem je projekce zkušenosti z jedné, obvykle fyzické oblasti do jiné, obvykle abstraktní, mentální oblasti, tj. ALKOHOLOVÁ INTOXIKACE JE ZAHŘÁTÍ. 2.1.4. Činnost podobná činnosti označené motivujícím významem, kterou vykonává zvíře K tomuto metaforickému modelu se řadí sloveso l akti18, jehož základní význam je „pít (tekutinu) nabíráním do tlamy rychlými pohyby jazyka 18 Podle A. Kaukienė je „kořen slovesa lakti nejspíše imitativního původu (srov. Skardžius ŽD 482, Pokorny 651), protože slovesa se stejným nebo velmi podobným významem v jednotlivých jazycích končí různými (retnými nebo velárními) souhláskami“ (Kaukienė 1994: 31). A. Sabaliauskas rovněž poznamenává, že toto sloveso „má nejspíše zvukomalebný původ“ (Sabaliauskas, 1990: 91). 210 Acta Linguistica Lithuanica LXXII Semantinės veiksmažodžio gerti sinonimų atsiradimo priežastys (o zvířatech, obvykle o kočkách a psech)’, např.: Kočička mňouká a chce pít. Štěňátko chlemtá vodu. (BŽe). Metaforický význam zkoumaného slovesa ‘pít hltavě, hodně (obvykle alkoholické nápoje)’, např.: Kolik naliješ, tolik chlemtá. (BŽe), se od základního významu liší především subjektem vykonávaného děje: subjektem základního významu je zvíře, metaforického významu člověk. Protože jsou zvířata a jejich činy v litevštině obvykle hodnoceny negativně19, základem metaforizace významu by mohl být estetický dojem, konkrétně nehezké (pejorativní) pití. V jazykovém společenství však převládá negativní hodnocení konzumace alkoholu, takže zde můžeme rozpoznat konceptuální metaforu – OPILÝ JE ZVÍŘE. Do této skupiny se řadí také sloveso liuobti, jehož základní význam je podle BŽe ‘dávat žrát’, např.: Prasata krmíme bramborami. Je čas nakrmit krávy obědem. Zvířata ještě nejsou nakrmena. (BŽe); metaforický význam je ‘hltavě jíst, pít’, např.: Hltá špek s otevřenou pusou. Chlapi do sebe lijí kořalku jako šílení. (BŽe). Prototypický a metaforický význam tohoto slovesa mají syntakticky odlišné argumentové struktury (‘dávat žrát’ co? (krmíme prasata) a čím? (krmíme bramborami)), zatímco ‘hltavě jíst, pít’ co? (hltá špek / kořalku). Stejnou situaci, do níž jsou zapojeni tři účastníci, však lze sémanticky interpretovat i jinak. Například ve větě Jonas krmí zvířata ovsem je situace vyjádřena jinak než ve větě Prasata krmíme bramborami. Jonas krmí zvířata ovsem; zde se podávané krmivo (oves) interpretuje jako pacient, čímž se zdůrazňuje jeho důležitost. Porovnáme-li významy a sémantické struktury těchto dvou vět s odpovídající situací, ukážou se jejich odlišné signifikační významy: v prvním případě se říká, co se dělá se zvířaty jako pacientem, ve druhém, co se dělá s potravou jako pacientem (srov. Sližienė 1994: 26, 2004: 261). Při srovnání těchto významů slovesa liuobti s metaforickým významem ‘hltavě jíst, pít’, např.: Hltá špek s otevřenou pusou. Chlapi do sebe lijí kořalku jako šílení. (BŽe), lze snad hovořit o redukční či interpretační derivaci aktantů (srov. maitintis Sližienė 1994: 409), při níž se z původní situace (se třemi účastníky) „odstraní“ jeden aktant (krmená zvířata); zároveň vzniká nová situace s menším počtem účastníků než původní situace (podrobněji viz Plungian 2011: 46nn.). Prototypické významy tohoto slovesa – ‘dávat žrát’ a ‘dávat sežrat’ (podle šerti Sližienė 2004: 261) – i metaforický význam ‘hltavě jíst, pít’ tedy mají odlišné argumentové struktury, které korelují s odlišnými strukturami sémantické a syntaktické valence. 19 „[...] skutečnost, že názvy zvířat jsou v tomto případě velmi produktivní, svědčí o v zásadě negativním postoji Litevců ke světu zvířat.“ (Gudavičius 2009: 119). Straipsniai / Articles 211 ANŽELIKA GAIDIENĖ 2.1.5. Podobnost s motivujícím významem zvuku vydávaného během popisovaného děje (proudění, lití či šplouchání kapaliny) Významy níže uvedených sloves související s pitím získaly v procesu sekundární nominace metaforické významy na základě zvukového rysu. a) SP významů sloves patřících do této podskupiny představuje zvuk vydávaný při proudění a lití kapaliny: (1) pliaupti 1. ‘silně pršet’: Několik dní prudce lilo. → 3. ‘hltavě, dychtivě usrkávat, pít’: Tu kávu piješ bez míry. Nalij si zelnou polévku. (BŽe) (2) kliaukti 1. ‘silně pršet’: Celý den lije. → 4. ‘hltavě pít, usrkávat’: Celý den chlastám vodu. Pomocníci chlastají pivo. (BŽe) (3) kliokti KLIAUKTI 1. ‘silně pršet’: Celou noc lilo. → 4. ‘hltavě pít, usrkávat’: Piju vodu hltavě – mám žízeň. (BŽe). U sloves pliaupti, kliaukti (kliokti) bychom mohli vyčlenit také SP hltání velkých doušků – polykat velký doušek. b) Nejvýznačnějším SP významů níže uvedených sloves je rovněž zvuk, tentokrát však vydávaný při šplouchání kapaliny. Odvozené významy sloves kliukinti a kliunkinti (jde o varianty) ‘pít s klokotáním’ (kde kliuksėti znamená ‘šplouchat a vlnit se za zvuku’) vycházejí ze základního významu ‘způsobit klokotání, bublání, zkoušet, zda to klokotá’: (1) kliukinti 1. ‘způsobovat klokotání, bublání, zkoušet, zda to klokotá’: Proč klokotáš vejci? → 3. ‘pít s klokotáním’: Dítě klokotavě pije pomerančový džus. Pije pivo klokotavě přímo z lahve. (BŽe) (2) kliunkinti 1. kliukinti 3 > ‘pít s klokotáním’: Mladík klokotavě pije pivo z lahve. Jaký nápoj v létě rádi pijete klokotavě? A pořád klokotavě piju minerálku [mléko]. (BŽe) První význam slovesa kliukenti uváděný v BŽe je ‘téci, proudit za zvuku klokotání’. Základní význam probíraného slovesa kliukenti se liší od základních významů výše probíraných sloves kliukinti a kliunkinti, která mají stejný kořen, protože označuje samotný děj proudění či vytékání kapaliny: (3) klokotat 1. ‚téct, běžet se zvukem klokotání‘: Voda klokotá z láhve. → 2. ‚pít s klokotáním‘: Dítě klokotavě pije mléko z láhve. (BŽe) Odvozený význam slovesa šplouchat ‚hltavě pít‘ souvisí se základním významem ‚nalévat, čeřit tekutinu a přitom vydávat zvuk‘ (v BŽe tento význam uveden není): (4) šplouchat 1. ‚hltavě pít‘: Ráno hltáme čaj. (BŽe) 212 Acta Linguistica Lithuanica LXXII Semantinės veiksmažodžio gerti sinonimų atsiradimo priežastys Srov. s prvním významem tohoto slova uvedeným v LKŽe: ‚nalévat, čeřit tekutinu a přitom vydávat zvuk‘. Ve výše uvedených slovesech označujících zvuky proudění pití lze spatřovat nejen metaforický přenos (podobnost se zvuky vydávanými potokem či deštěm), ale také metonymii, neboť k přenosu dochází prostřednictvím jednoho z rysů pití – specifického zvuku zastupujícího celý komplexní fyziologický proces. Lze shrnout, že metaforickým způsobem vznikají synonyma slovesa „pít“ nejčastěji tehdy, když chceme zdůraznit či vyzdvihnout zvláštní povahu samotného aktu pití nebo zvuk, který vzniká při proudění či vylévání tekutiny. 2.2. Metonymický přenos významu Metonymie se jen zřídka podílí na utváření významů sloves pití. U zkoumaných sloves lze rozlišit tyto druhy metonymie: výsledek místo děje, příčina místo výsledku a část místo celku. Níže jsou tyto druhy probrány podrobněji. 2.2.1. Výsledek místo děje Do tohoto metonymického typu patří slovesa sprogti, pampti a pusti. Metonymický význam slovesa sprogti ‚hltavě polykat, žrát, pít‘ by mohl souviset s motivujícím významem ‚být při velkém naplnění napínán, rozpínán‘, zaznamenaným v LKŽe (BŽe takový význam neuvádí): (1) sprogti 6. ‚hltavě polykat, žrát, pít‘: Už dost hltat med, nech i mně. (BŽe) Srov. LKŽe 4. ‚být při velkém naplnění napínán, rozpínán‘: A už mu praskají vnitřnosti – napil se té vody Lk. Od těch plev jim teď telatům pukají břicha, když je žerou Rd. Už to nemohu vydržet, ústa mi napůl praskají! LMD(Sln). Sloveso sprogti má ještě jeden význam – ‚hltavě pít alkoholické nápoje‘: Dostal výplatu a chlastá. (BŽe), který souvisí právě s konzumací alkoholických nápojů. Tento jev, kdy se slovo začne užívat nikoli pro celou třídu, kterou označuje, ale jen pro její určitou část, se nazývá zúžení významu. Další dvě slovesa patřící k tomuto modelu jsou pampti a pusti. Jejich metonymické významy související s pitím se pravděpodobně vyvinuly ze základních (prototypických) významů: Straipsniai / Articles 213 ANŽELIKA GAIDIENĖ (2) pampti 1. ‚nafukovat se, rozšiřovat se, bobtnat, nadouvat se‘: Kráva se přežrala jetele s rosou a začala se nadouvat. Přežraného nadmutého volka je třeba prohánět. → 2. ‚hltavě a mnoho pít, jíst, polykat‘: Kolik toho piva ještě můžeš vypít? (BŽe) (3) pusti 1. ‚zvětšovat objem, rozměry (zejména škodlivě po přejedení, po jídle)‘: Krávy se po jeteli nadouvají. Po přejedení se nadouvají vnitřnosti. → 2. ‚hltavě jíst nebo pít‘: Kolik toho piva ještě můžeš vypít?! Jenom chlastat ho zajímá, do práce se ani nehne. (BŽe) Za nejvýraznější sémantický příznak těchto sloves bychom mohli považovat fyziologický pocit plnosti. 2.2.2. Příčina místo výsledku Prototypický (motivující) význam slovesa pilti souvisí s naléváním tekutiny dovnitř objektu, srov. ‚nalévat (tekutinu) dovnitř‘: Nalévat víno z láhve do sklenice. Nalévá jí kávu [kávy]. Hospodář nalévá perlivé pivo do džbánu. Litevci na ně lili vařící vodu a házeli kameny. (BŽe). Motivovaný význam rovněž souvisí s naléváním tekutiny, pouze metonymicky použitým objektem je vnitřek člověka, srov. ‚hodně pít‘: Celý den lili pivo. (BŽe). 2.2.3. Část místo celku K tomuto typu metonymie se řadí sloveso ryti, jehož motivující význam ‚posouvat hrdlem jídlo do žaludku‘ označuje nezbytnou fázi procesu jedení – polykání potravy, zatímco metonymický význam ‚hltavě jíst, pít‘ označuje celý proces jedení. (1) ryti 1. ‚posouvat hrdlem jídlo do žaludku‘: Nemám zuby, a tak všechno polykám bez žvýkání jako volavka. Sousto polykej takové, jaké dokážeš ukousnout (flk.). → 3. ‚hltavě jíst, pít‘: Proč hltáš vestoje, ty fretko?! Hltá jako kůň, pracuje jako kohout (flk.). (BŽe) Dále je v článku uvedena předběžná síť synonym litevských sloves pití. 214 A c t a L i n g u i s t i c a L i t h u a n i c a LXXII Semantinės veiksmažodžio gerti sinonimų atsiradimo priežastys OBR. 2. Předběžná síť synonym litevských sloves pití ZÁVĚREČNÁ SHRNUTÍ Analýza významů sloves náležejících ke konceptu GERTI umožňuje vyvodit tyto závěry: 1. Blíže k centru konceptu GERTI jsou slovesa primární nominace, jejichž významy zachycují sémantické příznaky spojené s fyziologií aktu pití u člověka nebo zvířete, tj. motorickými pohyby rtů, zubů, jazyka a hrdla, např.: gurkti, siurbti. Slovesa pití této nominace jsou nejčastěji motivována zvukově, tj. jejich kořeny ikonicky označují určité specifické zvuky doprovázející pití. 2. Významy větší části synonym náležejících ke konceptu GERTI vznikly prostřednictvím sémantické derivace. 2.1. Metaforické polysémní vztahy hrají důležitou roli při utváření sémantických struktur synonym pití. Byly vyčleněny tyto modely přenášení metaforických významů souvisejících s pitím: 1) energická, cílevědomá činnost podobná činnosti označované motivujícím významem, např.: Straipsniai / Articles 215 ANŽELIKA GAIDIENĖ hoblovat; 2) připomíná pohyb označovaný motivujícím významem, např.: házet; 3) připomíná teplotu vylučovanou během děje označovaného motivujícím významem, např.: spařovat; 4) připomíná činnost označovanou motivujícím významem, kterou vykonává zvíře, např.: hltat (o zvířeti) a 5) připomíná zvuk vydávaný během děje označovaného motivujícím významem (proudění, lití nebo šplouchání kapaliny), např.: žbluňkat. Provedený výzkum ukázal, že metaforické synonymum pro pití vzniká nejčastěji proto, aby se zdůraznila, vyzdvihla zvláštní povaha samotného pití, např.: hoblovat, bubinat, házet, nebo zvuk vydávaný při proudění či lití kapaliny, např.: šplouchat, žbluňkat. 2.2. Metonymický přenos významu u synonym slovesa pít není častý. Bylo zjištěno několik případů metonymického přenosu významu, které lze rozdělit do těchto druhů metonymie: výsledek místo činnosti (sémantický příznak „pocit plnosti“), např.: prasknout, příčina místo výsledku (sémantický příznak „objekt“), např.: lít, a část místo celku (sémantický příznak „hrdlo“), např.: hltat. 3. Výzkum ukázal, že příčinou vzniku sémantických synonym slovesa pít je přání mluvčích pojmenovávat pití různými slovy a zdůrazňovat přitom ten či onen kognitivní rys. Při pojmenovávání pití se nejčastěji aktualizují sémantické příznaky různého druhu – souvisejí s fyziologií úst a pohybu i se zvukem vydávaným kapalinou. ZKRATKY SÍTĚ SYNONYM FGP – fyziologický vjem v hrdle FLDP – fyziologický vjem činnosti rtů a zubů FLLP – fyziologický vjem činnosti rtů a jazyka FP – fyziologické příznaky pití GP – příznak hrdla GPP – příznak pití pomocí prostředku GTP – příznak účelu pití MetafP – metaforický přenos významu MetonP – metonymický přenos významu OP – příznak objektu Panašu į ETV – připomíná energickou, cílevědomou činnost označovanou motivujícím významem 216 Acta Linguistica Lithuanica LXXII Semantinės veiksmažodžio gerti sinonimų atsiradimo priežastys Podobný GV – podobný činnosti označené motivujícím významem, kterou vykonává zvíře Podobný J – podobný pohybu označenému motivujícím významem Podobný KG – podobný zvuku vydávanému při ději (proudění, vylévání nebo šplouchání kapaliny) označeném motivujícím významem Podobný T – podobný teplotě uvolňované během děje označeného motivujícím významem PP – příznak pocitu plnosti LITERATURA A PRAMENY Apresjan – Апресян Юрий Д. 1974: Лексическая семантика: синонимические средства языка. Москва: Наука. BŽe – připravovaný Slovník spisovné litevštiny. Redakční kolektiv: D. Liutkevičienė (vedoucí redaktorka), G. Naktinienė, R. Petrokienė, D. Svetikienė, K. Vosilytė, J. Zabarskaitė. Programátor V. Satkevičius. Sv. 1: Úvod, B, C, H, I, O. Vilnius: Institut litevského jazyka, 2013. Sv. 3: Č, E, Ę, Ė, F, Z. – Vilnius: Institut litevského jazyka, 2014. Dostupné online: http://bkz.lki.lt; rukopis BŽe. Cruse D. Alan 1986: Lexical Semantics. Cambridge: Cambridge University Press, MA. DLKT – Korpus současné litevštiny. Kaunas: VDU. Dostupné online: http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas/. DŽe – Slovník současné litevštiny: šesté (třetí elektronické) vydání, vedoucí redaktor Stasys Keinys. Vilnius: Institut litevského jazyka, 2006; online verze, 2011. Dostupné online: http://dz.lki.lt. Fraenkel Ernst 1962–1965: Litauisches etymologisches Wörterbuch 1–2. Heidelberg: Winter. Gaidienė Anželika 2015: Antrinės netiesioginės nominacijos valgymo veiksmažodžių semantiniai atsiradimo ypatumai. – Acta Linguistica Lithuanica 73 (rengiamas spaudai). Gritėnienė Aurelija 2006: Augalų pavadinimų motyvacija šiaurės panevėžiškių patarmėje. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Gudavičius Aloyzas 1994: Leksinė semantika. Vienetai. Ryšiai. Struktūros. Šiauliai: Šiaulių pedagoginis institutas. Straipsniai / Articles 217 ANŽELIKA GAIDIENĖ Gudavičius Aloyzas 2007: Gretinamoji semantika. Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla. Gudavičius Aloyzas 2009: Etnolingvistika (tauta kalboje). Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla. Gudavičius Aloyzas 2011: Reikšmė – sąvoka – konceptas ir prasmė. – Res Humanitariae 10, 108–119. Gudavičius Aloyzas 2013: Žodžio semantinė struktūra nominacijos požiūriu. – Filologija 18, 70–92. Jakaitienė Evalda 1988: Leksinė semantika. Vilnius: Mokslas. Jakaitienė Evalda 2007: Dėl sinonimijos ir daugiareikšmiškumo santykių. – Res Humanitariae 2, 34–45. Jakaitienė Evalda 2010: Leksikologija. Vilnius: Vilniaus universitetas. Kaukienė Audronė 1994: Lietuvių kalbos veiksmažodžio istorija 1. Klaipėdos universitetas. Kubriakova – К у б р я к о в а Елена С. 2004: Язык и знание: На пути получения знаний о языке: Части речи с когнитивной точки зрения. Роль языка в познании мира. Москва: Языки славянской культуры. Labutis Vitas 2007: Gabenimo veiksmažodžių semantika ir sinonimika. – Kalbos kultūra 80, 32–44. Lakoff George 1993: The Contemporary Theory of Metaphor. Metaphor and Thought. Cambridge. Lassan Eleonora 2002: «Надежда»: семантический и концептуальный анализ. – Respektus Philologicus 2(7), 32. Lyberis Antanas 2002: Sinonimų žodynas. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Lyberis Antanas 2009: Leksikografijos teorija ir praktika, sud. Zita Šimėnaitė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Databáze etymologického slovníku litevského jazyka. Vilnius: Vilniuská univerzita, 2007–2012. Dostupné na internetu: http://etimologija.baltnexus.lt/ LKŽe – Slovník litevského jazyka 1–20, 1941–2002, elektronická verze, redakční kolegium: Gertrūda Naktinienė (vedoucí redaktorka), Jonas Paulauskas, Rիտutė Petrokienė, Vytautas Vitkauskas, Jolanta Zabarskaitė. Vilnius: Institut litevského jazyka, 2005 (aktualizovaná verze, 2008). Dostupné na internetu: www.lkz.lt 218 Acta Linguistica Lithuanica LXXII Semantinės veiksmažodžio gerti sinonimų atsiradimo priežastys Marcinkevičienė Rūta 2006: Konceptualioji metafora vertime. – Darbai ir dienos 45, 109–118. Prieiga internete: http://donelaitis.vdu.lt/publikacijos/dd45_ruta.pdf. Marcinkevičienė Rūta 2011: Žodžio reikšmė. Žodynai ir tekstynai. Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas. Mikulsas Rolandas 2009: Kognityvinė lingvistika ir leksikografijos problemos. – Kalba ir žmonės. Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla, 39–80. Murphy M. Lynne 2010: Lexical Meaning. Cambridge [N.Y.]: Cambridge University Press. Plungian Vladimir 2011: Gramatinių kategorijų tipologija 2. Vilnius: Asociacija „Academia Salensis“: Vilniaus universitetas. Popova, Sternin – Попова З. Д., Стернин И. А. 2010: Когнитивная лингвистика. Москва: Восток – Запад. Sližienė Nijolė 1994–2004: Lietuvių kalbos veiksmažodžių junglumo žodynas 1–2. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Sližienė Nijolė 2005: Veiksmažodžių stigti, stokoti, trūkti sinonimiškoji reikšmė ir jų vartojimo ypatumai. – Kalbos kultūra 78, 128–132. Šmeliov – Шмелев Дмитрий Н. 2008: Очерки по семасиологии русского языка. Москва: Издательство ЛКИ. Taylor John 2003: Near synonyms as coextensive categories: ‘Tall’ and ‘high’ revised. – Language Sciences 25, 263–284. Ungerer Friedrich, Schmid Hans-Jörg 1996: An introduction to cognitive linguistics. London: Longman. Urbutis Vincas 1978: Žodžių darybos teorija. Vilnius: Mokslas; 2-asis leidimas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2009. Urbutis Vincas 1965: Žodžio trumpas keleto tarminių sinonimų etimologija. – Baltistica 1(1), 67–81. Urbutis Vincas 1998: Lie. pašinas ir (trm.) pašaiža – bendrašakniai sinonimai. – Baltistica 33(1), 49–57. Valiulytė Elena 1998: Dabartinės lietuvių kalbos sintaksiniai sinonimai: vietos, laiko ir priežasties raiška. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Vaskelienė Jolanta 2000: Darybiniai sinonimai [mokomoji knyga filologijos specialybių studentams]. Šiauliai: Šiaulių universitetas. Straipsniai / Articles 219 ANŽELIKA GAIDIENĖ Sémantické příčiny vzniku synonym slovesa to drink SHRNUTÍ Předmětem tohoto článku je bohatá sémantická skupina, která dosud nebyla analyzována – slovesa pití převzatá z připravovaného Slovníku spisovného litevského jazyka. Výzkum se snaží určit, které rysy skutečných jevů, věcí či činností se stávají sémantickými rysy jazyka a které vedou ke vzniku nových sloves pití. Výzkum se rovněž snaží posoudit účinnost těchto sémantických rysů. Na konci článku je uvedena předběžná síť synonym slovesa to drink. Doručeno 1. září 2014. ANŽELIKA GAIDIENĖ Institut litevského jazyka ulice Petra Vileišia 5, LT-10308 Vilnius, Litva [email protected] 220 Acta Linguistica Lithuanica LXXII