Čekų baltistikos bibliografija

EVA SEITLOVÁ Masaryko universitetas Mokslinių tyrimų kryptys: bendroji kalbotyra. TEREZA KABELÁČOVÁ Masaryko universitetas Mokslinių tyrimų kryptys: lyginamoji indoeuropiečių kalbotyra. VÁCLAV BLAŽEK Masaryko universitetas Mokslinių tyrimų kryptys: indoeuropeistika, ypač slavų, baltų, keltų, anatolų, tocharų, indo-iranėnų kalbos; suomių-ugrų kalbos; Afrikos ir Azijos kalbos; etimologija; genetinė klasifikacija; matematiniai istorinės lingvistikos modeliai. JINDŘICH ČELADÍN Prahos muziejus Mokslinių tyrimų kryptys: Lietuvos istorija, čekų kino filmų plakatų istorija, meniniai ket aus liejiniai Blansko krašte. ČEKŲ BALTISTIKOS BIBLIOGRAFIJA Čekų baltistikos pradininku laikomas Františekas Ladislavas Čelakovskis, papildęs savo reprezentatyvų įvairių slavų tautų dainų rinkinį lietuvių kūrybos pavyzdžiais (pirmas leidimas 1827 m.). Šiam tikslui jis išmoko lietuvių kalbos iš Pilypo Ruigio 1747 m. gramatikos ir išvertė 72 tekstus iš Liudviko Rėzos 1825 m. išleisto rinkinio. Dar vienas labai svarbus Čelakovskio veikalas yra jo lietuvių kalbos žodynas, prie kurio jis dirbo nuo XIX a. trečiojo dešimtmečio pradžios iki pat savo mirties. Žodyno lizdai papildyti autoriaus gramatinėmis bei etimologinėmis pastabomis – šitaip Čelakovskis norėjo pagrįsti savo idėją apie priešistorinę čekų bei lietuvių kaimynystę. Deja, jis nesuspėjo šio savo Apžvalgos / Surveys 305 EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN darbo pabaigti, ir žodynas liko tik rankraštyje1. Lietuvių liaudies dainomis bei lietuvių kalba apskritai domėjosi ir Pavelas Josefas Šafarikas (1835, 1838), visapusiškas tyrinėtojas, labiausiai išgarsėjęs savo darbu Slovanské starožitnosti. Lietuvių kalbą kaip vieną iš indoeuropiečių kalbų tyrinėjo Augustas Šleicheris, pirmasis naujai įsteigtos indoeuropiečių lyginamosios kalbotyros katedros profesorius Karolio universitete (nuo 1850 m.). Nors buvo vokiečių kilmės, Šleicheris apie lietuvių kalbą rašė ir čekiškai (1853). Jis savo svarbiausią tekstų ištraukomis ir glosomis papildytą lietuvių kalbos gramatiką parašė vokiškai, tačiau ji buvo išleista Prahoje (1856–1857). Ši gramatika tapo stipriu impulsu platesniam susidomėjimui lietuvių kalba bei tautosaka ne vien Čekijoje, bet ir visoje Europoje. XIX a. 6-ame dešimtmetyje apie lietuvių vardžodžių linksniavimą, lygindamas ją su slavų kalbų linksniavimu, rašo Martinas Hattala (1857–58). Lietuvių folklorą tyrinėja Janas Gebaueris (1865, 1882) ir Leopoldas Geitleris (1873), nors Geitleris labiau domėjosi ne tiek pačiu folkloru, kiek lietuvių kalbos ypatybėmis, jos fonologija, morfologija ir santykiais su slavų kalbomis (1873–1885). Ankstyvos Geitlerio mirties metais (1885) scenoje pasirodė plataus profilio indoeuropeistas Josefas Zubatas: kaip matyti iš čia pateikiamos apžvalgos – pats produktyviausias čekų baltistas. Jis parašė 18 straipsnių bei 43 recenzijas baltistikos temomis. 1902 m. pirmą čekiską lietuvių kalbos vadovėlį išleidžia Františekas Vymazalas. 1910–1914 m. kelis svarbius darbus apie baltų ir slavų akcentologiją publikavo Františekas Sedláčekas. Pirmojo pasaulinio karo pabaigoje savo lietuvių liaudies dainų ir pasakų vertimais čekų baltistikos biblioteką praturtino Vaclavas Važnas (1917). Susikūrus nepriklausomai Čekoslovakijai ir nepriklausomoms Baltijos valstybėms čekų tyrinėtojų domėjimasis baltų kalbomis silpnėja, bet neišnyksta visiškai. 1928 m. vienas iš aktyviausių latvių ir čekų ryšių propaguotojų Hanušas Entneris išleidžia čekų–latvių žodynėlį su gramatika. Prie lietuvių dainų savo vertimuose grįžta Jaroslavas Haaszas (1937). Bet jau XX a. 3-iame dešimtmetyje savo pirmąją mokslinę publikaciją – straipsnį apie baltų ir slavų kalbų paraleles – paskelbia Vaclavas Machekas. Jo bibliografijoje, kuri baigiasi tik 1980 m., t. y. 15 metų po Macheko mirties, randame 12 straipsnių ir 4 baltistinės tematikos recenzijas. Nuo Macheko pasirodymo scenoje galima kalbėti apie antro baltistikos centro atsiradimą Brno mieste. Macheko įpėdiniu Brno tapo indoeuropeistas Adolfas Erhartas. Jis išleido pirmąją (!) čekišką lietuvių kalbos gramatiką (1956), o jo vadovėlis Baltské jazyky (1984) – tai ne tik puikus įvadas į baltistikos studijas, bet ir rimta lyginamoji baltų kalbų gramatika. Erhartas dėjo daug pastangų, kad Masaryko universitete nenutrūktų lietuvių kalbos dėstymas. Profesorius 1 Lemeškin Ilja 2010: Františeko Ladislavo Čelakovskio lietuvių kalbos žodynas. – Leksikografija ir leksikologija. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 98–113. 306 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Čekų baltistikos bibliografija Erhartas Masaryko universitete intensyviai dirbo keturis dešimtmečius, o savo įpėdiniu pasirinko Prahos struktūralistą Tomašą Hoskovecą (nuo 1996 m.). Baltų etimologiją tyrinėja taip pat vienas iš šio straipsnio autorių, kuris į Brno atėjo irgi Erharto dėka. Brno baltistikai atstovauja ir Bohumilas Vykypelas, užsiimantis tyrimais dar ir slavistikos bei tipologijos srityse. Jauniausioji Brno baltistų karta – tai Jindrichas Čeladinas, Marta Betakova ir Tereza Kabeláčova. Jie jau dalyvavo įvairiose baltistų konferencijose ir publikavo savo pirmuosius straipsnius. Iš Prahos kalbotyrininkų baltistika labiausiai domėjosi Pavelas Trostas, nuo 1958 m. publikavęs 15 straipsnių baltistinėmis temomis. Vieną kitą baltistinį aspektą savo darbuose yra palietę slavistai Vaclavas Polakas, Karel as Janačekas, Jiris Marvanas, Lubošas Rehačekas, Olga Parolkova, Janas Petras, Karelas Horalekas bei Igoras Nemecas. Ypatingo dėmesio vertas Radegastas Parolekas, jis sistemiškai užsiima lietuvių bei latvių tekstų perteikimu čekų skaitytojams. Pateikiamos bibliografinės apžvalgos tikslas – surinkti čekų autorių darbus ir darbus, išleistus Čekijoje, kuriuose tyrinėjamos baltų kalbos, kalbotyra ir folkloras. Įtrauktos taip pat slavistinės bei indoeuropeistinės studijos, kuriose kruopščiau svarstoma baltų kalbų medžiaga. Sąraše galima rasti darbų, kurie kaip tik šiuo metu spausdinami, arba kurių visų bibliografinių duomenų, deja, mums nepasisekė rasti, tačiau šiuos darbus vis dėlto čia reikia paminėti. Tarp kitų įtraukti ir diplominiai bakalauro ir magistro darbai, sudarantys nemažą baltistinės mokslinės produkcijos dalį. BIBLIOGRAFIJOS APŽVALGA Adamová Jevgenija (1985–) Hlavní motivy v litevské literatuře devadesátých let 20. století. Analýza a srovnání dvou pohledů [„Main motives in Lithuanian literature from the nineties of Twentieth Century. Analysis and comparision of two perspectives...]. Praha, 2013. Bc. Th. Adler Hanuš (–) Systém lotyšského slovesa [„System of Latvian verb“]. Praha, 1998. Bc. Th. Basanavičius Jonas (1851–1927) Žr. Srba Adalbertas 1925. Apžvalgos / Surveys 307 EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN Bětáková Marta Eva (1982–) Monografijos Lietuvská participia a jejich překlad do češtiny v románu Kazysa Boruty Baltaragisův mlýn [„Lithuanian Participles and their Translation into Czech in Kazys Boruta’s Novel Bal-taragis’s Mill“]. Brno, 2006. Bc. Th. Encyklopedie baltské mytologie. [„Encyclopedia of Baltic Mythology“]. Praha, 2012. Straipsniai Žr. Blažek Václav 2004. Mans ceļš pie latviešu valodas. – Laiks 39. Rīga, 2012. Blažek Václav (1959–) Monografijos Žr. Bětáková Marta Eva 2012. Straipsniai Old Prussian bird names. – Colloquium Pruthenicum secundum, ed. by Wojciech Smo-czyński. Kraków–Warszawa, 1999, 7–23. Baltic and Slavic ‘fox’. – Linguistica Baltica 7, 1998–1999, 25–31. Baltic *[ ]ākija-m. / *[ ] ākijā f. „bear“. – Linguistica Baltica 8, 2000, 49–56. Old Prussian arboreal terminology. – Linguistica Baltica 9, 2001, 7–39. A Baltic key to the etymology of Germanic *aikô „oak“. – Baltistica 37(1), 2002[03], 23–24. Baltic horizon in Eastern Bohemian hydronymy? – Vakarų baltų kalbos ir kultūros re-liktai 4. Klaipėda 14, 2003, 14–20. Slavic *ezero vs. *ozero. – Studia etymologica Brunensia 2: Sborník příspěvků z konference „Etymologické symposion“ (Brno, IX, 2002), ed. by I. Janyšková, H. Karlíková. Praha 2003, 243–257. Balto–Slavic ‘evening’. – Linguistica Baltica 10, 2002[03], 21–28. (& J. Čeladín & M. Bětáková) Old Prussian fish-names. – Baltistica 39(1), 2004, 107–125. Baltský horizont ve východočeské hydronymii? [„Baltic horizon in Eastern Bohemian hydronymy?“]. – Spisovnost a nespisovnost – zdroje, proměny a perspektivy. Sborník prací 308 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Čekų baltistikos bibliografija Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, C 177, řada jazyková a literární, č. 35, 2005, ed. by E. Minářová, K. Ondrášková, 291–304. Balto-Fennic mythological names of Baltic origin. – Baltistica 39(2), 2004[05], 189–194. (& J. Čeladín) Bibliografie české baltistiky. – Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity A 53, 2005, 207–217. Baltijskie gorizonty v vostočnočešskoj gidronimii? – Balto-slavjanskie issledovanija 17, 2006, 76–92 [Russian version of ##130, 149]. From August Schleicher to Sergei Starostin. On the development of the tree-diagram models of the Indo-European languages. – Journal of Indo-European Studies 35, 2007, 82–109. (& P. Novotná) Glottochronology and its application to the Balto-Slavic languages (I). – Baltistica 42(2), 2007[2008], 185–210. (& P. Novotná) Glottochronology and its application to the Balto-Slavic languages (II). – Baltistica 42(3), 2007[2008], 323–346. (& P. Novotná) Aplikace glottochronologie při klasifikaci balto-slovanských jazyků [„Application of glottochronology to classification of Balto-Slavic languages“]. – Slavia 77 (= Česká slavistika. Příspěvky k XIV. mezinárodnímu sjezdu slavistů, Ohrid 10. – 16. 9. 2008), 2008, 125–152. All Indo-European „smiths“. – Balto-slavjanskie issledovanija 18, 2009, 369–447. Balto-Slavic „smith“. – Baltistica, 44(1), 2009, 25–31. Indoevropská substantivní deklinace [„Indo-European declension of substantives“]. – Linguistica Brunensia 58, 2010(1–2), 51–91. Balto-Slavic *wepriyo- „boar“. – Baltistica 55(1), 2010, 29–38. Lithuanian žõdys „word“. – Baltistica 45(2), 2010, 306. Indo-European *suHnu- ‘son’. – Indogermanistik und Linguistik im Dialog. Akten der XI-II. Fachtagung der Indogermanischen Gesellschaft von 21. bis 27. September 2008 in Salzburg, hrg. von T. Krisch, T. Lindner. Wiesbaden, 2011, 79–89. (& L. Hofírková) Baltské výpůjčky v sámštině [„Baltic loans in Saami“]. – Linguistica Brunensia 59, 2011, 261–271. Perkūnas versus Perunь. – Baltai ir Slavai: Dvasinių kultūrų sankirtos / The Balts and the Slavs: Intersections of Spiritual Cultures (International Conference dedicated to the memory of academician Vladimir Toporov; Vilnius, Sept 2011). Vilnius, 55–58. Apžvalgos / Surveys 309 EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN On the accentuation of the Baltic Verb. – From Present to Past and Back. Papers on Baltic and Slavic Accentology, ed. by R. Sukač. Frankfurt am Main–Berlin–Bern–Bruxelles–New York–Oxford–Wien 2011 (Potsdam Linguistic Investigations), 13–16. On the Baltic Key to etymology of Slavic *potokъ ‘brook, stream, creek’. – Baltų onomastikos tyrimai 2, sud. Grasilda Blažienė, Alma Ragauskaitė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2011, 26–30. (& L. Hofírková) Baltic loanwords in Saami. – Acta Linguistica Lithuanica 64–65, 2011[2012], 51–64. Latvian Ūsiņš ‘bee-god and patron of horses’. – Baltistica, 47(1), 2012, 53–60. On specific zoological isoglosses between Celtic and (Balto-)Slavic. – Transforming Traditions: Studies in Archaeology, Comparative Linguistics and Narrative. Studia Celto-Slavica 6, ed. by M. Fomin, V. Blažek, P. Stalmaszczyk. Łódź, 2012, 17–29. A Balto-Slavic key to etymology of Tocharian B twār. – Baltistica 48(1), 2013, 69–73. Perkūnas versus Perunъ. – Baltai ir slavai: dvasių kultūrųsankirtos /Balty i slavjane: peresecenija duxovnyx kul’tur, sud. T. Civjan, M. Zavalova, A. Judžentis. Vilnius, 2014, 101–114. (& Marta Eva Bět’áková) Prussian *Grubrius ‘god of spring and vegetation’ in perspective of the Italic pantheon. – Baltistica 49(2), 2014 [2015], 345–356. Recenzijos Bohumil Vykypěl: Studie k šlechtickým titulům v germánských, slovanských a baltských jazycích [„A study on the aristocratic titles in the Germanic, Slavic and Baltic languages“]. (Brno: Masarykova univerzita 2004). – Baltistica 46(3), 2006[07], 511–518 Danguolė Mikulėnienė – Anna Stafecka, eds.: Baltu valodu atlants – Leksika 1: Flora / Baltų kalbų atlasas – Leksika 1: Flora /Atlas of the Baltic Languages – Lexis 1: Flora. – Linguistica Brunensia 63(2), 2015, 169–183. Butzke Petra (1985–) Symbolika užovek v lietuvském folkloru. Žalčių simbolika lietuvių tautosakoje. Praha 2009. Ma. Th. 310 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Čekų baltistikos bibliografija Císařová Svatava (–) Konceptuální román Albertse Balse [„A Conceptual Novel by Alberts Bels“]. Praha 2013. Ma. Th. Čeladín Jindřich (1978–) Žr. Blažek Václav 2004, 2005. Čelakovský František Ladislav (1799–1852) Vertimai Litevské národní písně z původního jazyka dle sebrání dra. L. Rhesy přeložené [„Lithuanian folk-songs translated from the original language according to the collection of L. Rhesa“]. Praha, 1827. Červenková Věra (1974–) Přírodní motivy v litevských lidových písních [„Motives of Nature in Lithuanian folk-songs“]. Praha, 2000. Ma. Th. Česnohlídková Svatava (–) Poetika dramatické tvorby Mary Zalitě [„Poetics of Dramatic Works of Mara Zalite“]. Praha, 2012. Ma. Th. Dřízalová Alena (1979–) Modalita v litevštině v porovnání s češtinou [„Modality in Lithuanian in comparison with Czech“]. Praha, 2011. Ma. Th. Dufková Dagmar (1989–) Slovesné předpony v litevštině [„Verbal prefixes in Lithuanian language“]. Brno 2012. Bc. Th. Slovesné předpony a slovesný vid v litevštině [„Verbal prefixes and verbal aspect in Lithuanian“]. Brno, 2015. Ma. Th. Apžvalgos / Surveys 311 EVA SEITLOVÁ, TEREZA KABELÁČOVÁ, VÁCLAV BLAŽEK, JINDŘICH ČELADÍN Durmanová Lucie Žr. Jenčovská Lucie Entner Hanuš (1902–?) Monografijos Slovníček česko-lotyšský. Se stručným úvodem mluvnickým [„Czech-Latvian Vocabulary. With a brief grammatical introduction“]. Praha, 1928. Erhart Adolf (1926–2003) Monografijos Lietuvština [„Lithuanian language“]. Praha, 1956; recenzija Vey, Bulletin de la Société Linguistique de Paris 53, 1957–1958/2, 190. Baltské jazyky [„Baltic languages“]. Praha, 1984; recenzija Jan Petr, Slovo a slovesnost 47, 1986, 71–72. Straipsniai Le nom balto-slave de „Nord“. – Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university A 5, 1957, 5–7. Zum Problem der baltisch-slavischen Spracheinheit. – Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university A, 1958, 123–130. Geneze slovesného systému v baltských a slovanských jazycích [„Genesis of the verbal system of the Baltic and Slavic languages“]. – Jazykovědné aktuality 12, 1975, 25. Das Verbalsystem im Indoeuropäischen und im Baltischen. – Baltistica 11, 1975, 21–30. Zur baltischen Verbalflexion. – Indogermanische Forschungen 89, 1984, 215–250. Die Nichtunterscheidung von Numerus in der 3. Person des baltischen Verbs und ihre indoeuropäischen Grundlagen. – Baltistica 23, 1987, 126–130. Vom protobal tischen zum urslavischen Verbalsystem. – Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university A36, 1988, 39–49. Sloveso v protobaltštině (předslovanštině) a praslovanštině [„Verb in Proto-Baltic (Pre-Slavic) and Proto-Slavic“]. – Jazykovědné aktuality 25, 1988, 44. Archaisch oder konservativ? Das Anatolische und das Baltische. – Linguistica Baltica 4, 1995, 1–12. 312 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Čekų baltistikos bibliografija Recenzijos Litevské slovníky [„Lithuanian dictionaries“]. – Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university A4, 1956, 142–143. A. Senn: Handbuch der litauischen Sprache II: Lesebuch und Glossar (Heidelberg: Winter 1957). – Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university 7(A6), 151–152. Litevská jazykovědná periodika [„Lithuanian linguistic periodics“]. – Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university A9, 1961, 209–210. Endzelinův sborník [„Memorial Volume of Endzelin“]. – Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university A10, 1962, 221. Lituanica. – Listy filologické 89, 1966, 328–332. Nové vydání staropruských textů [„New edition of the Old Prussian texts“]. – Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university A16, 1968, 152–153. Pokroky v baltistice [„Progress in Baltic studies“]. – Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university A17, 1969, 197–199. Vertimai Litevské povídky [„Lithuanian tales“], ed. by P. Trost. Praha: Svět sovětů, 1956. Fantová Martina (1981–) Svět bez hranic v díle S. T. Kondrotase [„The world without borders in S. T. Kondrotas work“]. Praha, 2009. Ma. Th. Fojtíková Olga (1987–) Litevská gramatika Daniela Kleina a její souvislost a srovnání s českou gramatikou Vavřince Benedikta z Nudožer [„The Daniel Klein’s Lithuanian Grammar and its Relation to and Comparison with the Czech Grammar by Vavřinec Benedikt from Nudožery“]. Praha, 2012. Ma. Th. Straipsniai Lauryno Benedikto Nudožeriškio Grammaticae Bohemicae [...] libri duo (1603) ir Danieliaus Kleino Grammatica Litvanica (1653) prakalbos. – Danielius Kleinas ir jo epocha, Bibliotheca archivi lithuanici 9, sud. A. Judžentis. Vilnius, 2010. Apžvalgos / Surveys 313 EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN Gebauer Jan (1838–1907) Straipsniai Ukázky z litevských národních písní [z výboru Schleicherova] [„Examples of the Lithuanian folk-songs (from the choice of Schleicher)“]. – Literární listy 1865, 15. IV., n. 2, 39–43; 22. IV., n. 3, 66–67; 29. IV., n. 4, 84–87. Enciklopedijos straipsniai [straipsniai]. – Riegrův slovník naučný 4, Praha 1865, 1341–1343, 1337–1339, 1404–07, Riegrův slovník naučný 6, Praha, 1867, 1053–54. Geitler Leopold (1847–1885) Monografijos Starobulharská fonologie se stálým zřetelem k jazyku litevskému [„Old Bulgarian phonology with regard of Lithuanian“]. Praha, 1873. Žr. Jan Gebauer: Věstník kritický a bibliografický 5, 1873, 7. Litauischen Studien: Auswahl aus den ältesten Denkmälern, dialectische Beispiele, lexikalische und sprachwissenschaftliche Beiträge. Prag 1875. Straipsniai Překlady litevských písní [„Translations of the Lithuanian songs“]. – Lumír 1873, 506. O nářečích Litevčiny [„On the Lithuanian dialects“]. – Zprávy o zasedání Královské české společnosti nauk (1873). Praha, 1874, 291–297. Litva a Litvané [„Lithuania and Lithuanians“]. – Osvěta 4, 1874, 477–489, 568–581. Bretkunova litevska postilla [„Bretkuns’ Lithuanian postilla“]. – Rad Jugoslavenske akademije znanosti i umjetnosti, Razred za društvene znanosti 40. O parastikų guturalių iza dentalah u litavskih i slavenskih jezicich. – Rad Jugoslavenske akademije znanosti i umjetnosti, Razred za društvene znanosti 44. Beiträge zur litauischen Dialektologie. Wien, 1885. Glozarová Markéta (–) Kaukovė a spríznené bytosti v litevskej mytologii [„The Kauks and Other Related Gods in the Lithuanian Mythology“]. Brno 2008. Bc. Th. 314 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Čekų baltistikos bibliografija Haasz Jaroslav (1860–1939) Straipsniai Lietuvskė pisnė ľidovė, 1 [„Lithuanian folk-songs“]. Praha: Česká akademie věd a umění, 1937. Hattala Martin (1821–1903) Straipsniai O ablativě ve slovančině a litvančině [„On the ablative in Slavic and Lithuanian“]. – Časopis Musea Království českého 31, 1857, 227–250; 32, 1858, 347–357, 519–533. Hauser Jakub (1983–) Povídková tvorba Juozase Aputise [„Short stories by Juozas Aputis“]. Praha, 2008. Baigiamasis darbas. Straipsniai Šoa a teorie dvojí genocidy [„Shoah and the theory of double genocide“]. – Na Východ 4/2010. Praha, 2010, 9–10. Hoffmannová Lenka (–) Donelaitisova poema Metai a její český překlad: otázka adekvátnosti překladu [„Donelaitis’ poem Metai and its Czech Translation: metter of adequacy“]. Brno, 2011. Bc. Th. Sémantická kategorie „vargas“ v poemě „Metai“ Kristijonase Donelaitise [„Semantic Cathegory „vargas“ in the poem „Metai“ (The Seasons)“ by Kristijonas Donelaitis]. Brno 2014. Ma. Th. Horálek Karel (1908–1992) Straipsniai K litevsko-slovanským vztahům v lidové slovesnosti [„Toward the Lithuanian-Slavic relations in folklore“]. – Praha-Vilnius. Sborník prací k 400. výročí založení univerzity ve Vilniusu, ed. by J. Petr, L. Řeháček. Praha, 1981, 87–117. Apžvalgos / Surveys 315 EVA SEITLOVÁ, TEREZA KABELÁČOVÁ, VÁCLAV BLAŽEK, JINDŘICH ČELADÍN Hoskovec Tomáš (1960–) Exempla Litvanica sententiarum significationis describendae quaestiones aliquot explicantia. Praha, 1994. PhD. Th. Straipsniai Litva jako příklad středoevropského osudu [„Lithuania as an example of the Central European fate“]. – Střední Evropa 10, 1994, 81–90. Le temps comme catégorie verbale et la reconstruction de l’indo-européen. – Time in Languages. Praha, 1995, 88–96. Les relations spatiales et la déclinaison des langues indo-européennes. – Language and Location in Space and Time, Lincom Studies in Theoretical Linguistics, vol. 07, ed. by P. Zima, V. Tax. München–Newcastle, 1998, 62–84. Prusové – pruština – Prusko. Stěhování jména, zánik jazyka, zmizení lidí i země [„Prussians – Prussian – Prussia. A movement of the name, extinction of the language, loss of people and land“]. – Komunita a komunikace, ed. by P. Zoma. Praha, 1999, 103–130. Přemýšlení (nejen) o litevském kondicionálu [„Thinking (not only) on the Lithuanian conditional“]. – GRAMMATICVS. Studia linguistica A. Erharto quinque et septuagendario oblata, ed. by O. Šefčík, B. Vykypěl. Brno, 2001, 64–90. Sur la paradigmatisation du verbe indo-européen (premiere part). – Travaux du Cercle linguistique de Prague, nouvelle série, vol. 3, 1999, 165–191. „Přátelský přípisek“ Immanuela Kanta k litevskému slovníku [„A friendly note of Immanuel Kant to the Lithuanian dictionary“]. – Filosofický časopis 50(1), 2002, 125–146. Fonologický inventář a jeho morfologické třídění. Obecná úvaha metodologická nad konkrétním materiálem jazyka litevského [„Phonological inventory and its morphological classification. General consideration in methodology on the concrete material of Lithuanian“]. – Slavia 71, 2002, 267–300. Sur la paradigmatisation du verbe indo-européen (deuxieme part). – Travaux du Cercle linguistique de Prague, nouvelle série, vol. 4, 2002, 143–181. Morfosyntax zdvořilosti. Úvaha funkčně strukturální [„The Morphosyntax of politeness. Functional-structuralist approach“]. – Teorie a empirie. Bichla pro Krčmovó, ed. by T. Hoskovec, O. Šefčík, R. Sova. Brno, 2006, 271–280. Mokslo revoliucija prasideda... seną teiginį pateikiant naujam tyrinėjimui. – Kultūros barai. Vilnius, 2007, 12, 71–74. 316 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Čekų baltistikos bibliografija Úvodní slovo / Įvadinis žodis. – Baltské jazyky v proměnách metod, ed. by V. Šeferis. Brno 2008, 5–8. Formální morfologie litevštiny ve funkčním popisu jazyka [„Formal Morphology of Lithuanian within a Framework of Functional Description of Language“]. – Baltské jazyky v proměnách metod, ed. by V. Šeferis. Brno, 2008, 155–171. Celostní filologie jako program (na příkladu baltistiky) [„Holistic philology approach (example of Baltic studies)“]. – Časopis pro moderní filologii, 92/2010, 1–2, Praha, 2010, 10–17. Oldřich Hujer (1880–1942) a mapování československé baltistiky. Příspěvek k dějinám filologie [„Oldřich Hujer (1880–1942) and a survey of Czechoslovak Baltic studies. A Contribution to the history of philology“]. – Slavia, roč. 81, č. 1, 43–69, Praha, 2012. Chlupáčová Edita (–) Lotyšsko mezi Německem a Ruskem v románu M. Zarinše Kalendář kapelníka Kocinše [„Latvia between Germany and Russia in the novel by N. Zarinš Calendar of Bandmaster Kocinš“]. Praha, 2012. Bc. Th. Chlupíková Katarína (1989–) Priamy predmet v litovčine v porovnaní so slovenčinou [„Direct Object in Lithuanian in Comparison with Slovak“]. Brno, 2011. Bc. Th. Aktuálne členenie vetné v litovčine [„Functional sentence perspective in Lithuanian“]. Brno, 2013. Ma. Th. Janáček Karel (1906–1996) Přízvukování u Donalitia [„Accentuation in the work of Donalitius“]. Brno 2009. PhD. Th. Straipsniai Poznámka k etymologické metodě [na baltoslovanském materiálu] [“A notice on etymological method [on Balto-Slavic material]“]. – Slavia 22, 1953, 322. Nové etymologie [četná baltoslovanská srovnání] [„New etymologies [numerous Balto-Slavic parallels“]. – Slavia 24, 1955, 1–3. Apžvalgos / Surveys 317 EVA SEITLOVÁ, TEREZA KABELÁČOVÁ, VÁCLAV BLAŽEK, JINDŘICH ČELADÍN Janáčková Zina (–) Románová tvorba Albertse Belse [„Novelistic works of Alberts Bels“]. Praha, 1990. Ma. Th. Jedličková Jana (1991–) Litewská fantastická literatura. Charakteristika současné litewské fantastické scény dle sborníků „Geriausia Lietuvos fantastika“ [„Contemporary Lithuanian literary sci-fi“]. Brno, 2013. Bc. Th. Jenčovská Lucie (1984–) Veiksmažodžių „būti“, „sakyti“ neasmenuojamųjų formų vartojimas šiuolaikiniuose tekstuose. Jų atitikmenys čekų ir latvių kalbose. Praha, 2009. Ma. Th. Straipsniai Litevské překlady Vojtěcha Gaji [„Vojtěch Gaja’s Lithuanian translations“]. – Plav. Měsíčník pro světovou literaturu 9, Praha, 2008, 49. Kabeláčová Tereza (1984–) Deminutiva v litevštině [„Diminutives in the Lithuanian Language“]. Brno, 2011. Ma. Th. Straipsniai Litevská deminutiva [„Lithuanian Diminutives“]. – Linguistica Brunensia, Brno, 2012, roč. 60, 1–2, 183–187. Lotyšská substantivní deminutiva (morfologie sufixů) [„Latvian substantival diminutives [morphology of suffixes]“]. – Linguistica Brunensia, Brno, 2013, roč. 61, 1–2, 75–79. Kapušová Nina (1992–) Porovnanie valencie istej skupiny slovies v slovenskom a litovskom jazyku [„Valency of Lithuanian and Slovak verbs: a contrastive description“]. Brno, 2015. Bc. Th. 318 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Čekų baltistikos bibliografija Karm azínová Jana (1984–) Baltistika v Československu v letech 1948–1989. Otázka baltoslovanské jednoty [„The Baltic Studies in Czechoslovakia in 1948–1989. The Question of a Baltoslavic Unity“]. Brno, 2009. Bc. Th. Slovesné kmenotvorné sufixy [„Verb derivational suffixes“]. Brno, 2012. Ma. Th. Kavalová Radka (–) Litevské kompositní adjektivum a jeho funkce v textu [„Lithuanian composite adjective and its function in a text“]. Brno, 2014. Bc. Th. Kociánová Věra Žr. Červenková Věra Kočnarová Markéta (–) Deportace na Sibiř v lotyšské memoárové literatuře [„Deportation to Siberia in Latvian Memoirs Literature“]. Praha, 2012. Bc. Th. Kollerová Kateřina Žr. Výtišková Kateřina Korbélyiová Lucie (–) Modernizace klasické lotyšské prózy v díle Erikse Adamsonse [„Modernisation of Latvian classical prose in work of Eriks Adamsons“]. Praha, 2009. Ma. Th. Koudelka Jakub (–) Československá baltistika XX. století. Pavel Trost (1907–1987) [„Czechoslovakian Baltic Studies of the XX. century. Pavel Trost (1907–1987)“]. Brno, 2009. Bc. Th. Apžvalgos / Surveys 319 EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN Křivánková Eva (1984–) Slovotvorná modifikace míry a intenzity adjektiv [„Modification of Measure and Intensity in Adjectives by Using Tools of Word Formation“]. Brno, 2009. Ma. Th. Kuchtová Vladislava (–) Vybrané hřbitovy v Pobaltí (doktorska písemná práce z filozofie) [„Selected cemeteries in the Baltic region“]. Praha, 2010. PhD. Th. Lemeškin Ilja (1975–) Monografijos (& J. Zabarskaitė) Lituanistinis Augusto Schleicherio palikimas / Das lituanistische Erbe August Schleichers. Bd. 1. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2008. Sovijaus sakmė ir 1262 metų chronografas. Pagal Archyvinį, Varšuvos, Vilniaus ir I. J. Zabelino nuorašus. Vilnius, 2009. Straipsniai Pasikorimo motyvas N. Leskovo apysakoje „Užburtas klajūnas“ ir padavime iš V. Krevės rinkinio „Aitvaras dūzų legendose“. – Tautosakos darbai 19, 2000, 196–204. Leksiko-leksikografičeskie sootvetstvija vežlivyj-neveža v balto-slavjanskom slovare. K voprosu o drevnich leksičeskich zaimstvovanijach (slavizmach) v baltijskich jazykach. – Beiträge der Europäischen Slavistischen Linguistik (POLYSLAV). 5. vyd., 2002, 94–103. Litevština a lotyština nám umožní lépe poznat vlastní jazyk [„Lithuanian and Latvian language help us to know better our own language“]. – Informační materiál pro uchazeče o studium. Školní rok 2003/2004. ÚSVS FF UK, 2002, 4–7. Zapomenuté kurské hroby [„Forgotten Curonian cemeteries“]. – Na východ, č. 4, 2003, 4–6. Baltijskaja „Basnja“ v sostave Chronografa 1261 g. Fol’klornyj narrativ o Sovii. – Tautosakos darbai 30, 2005, 140–165. Ioann Malala i fol’klonoje skazanie o Sovii v sostave Chronografa 1262 g.: Perevodnaja vizantijskaja chronika i drvnaja litovskaja literatura. – Senoji Lietuvos literatūra. Raštijos ir literatūros santykis: LDK patirtis 21, 2006, 221–265. Dar kartą apie Sovijaus vardo etimologiją. – Acta Baltico–Slavica 30, 2006, 21–32. 320 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Čekų baltistikos bibliografija Prostrannaja redakcija Chroniki Ioanna Malaly po rukopisy I. E. Zabelina № 436. – „Rýžoviště zlata a doly drahokamů…“ Sborník pro Václavu Hůňáčka. 2006, 513–542. Prof. Marvan a lithuanistika. Návrat české baltistiky [„Prof. Marvan and lithuanistics. The return of Czech Baltic studies“]. – Europeica-Slavica-Baltica: Jiřímu Marvanovi k 70. narozeninám. Praha, 2007, 75–79. Josefas Zubatas – tautosakininkas. – Tautosakos darbai 35, 2008, 143–162. Jiržis Polyvka ir lituanistika, arba kaip Jono Basanavičiaus levai atsidūrė Prahoje. 150-ąsias gimimo metines paminint. – Tautosakos darbai 35, 2008, 318–328. Prahos universiteto profesoriai prieš lietuvių spaudos draudimą. – Archivum Lithuanicum 10, 2008, 165–194. Sovijaus vardo etimologizavimo problemiškumas. – Kalbos istorijos ir dialektologijos problemos 2, 2008, 357–365. Vietoj pratarmės (I). In Lituanistinis Augusto Schleicherio palikimas 1, 2008, 9–12. (Anstelle eines Vorworts. – Das lituanistische Erbe August Schleicher. Bd. 1. Vilnius: Institut für litauische Sprache, 2008, 13–17). Augustas Schleicheris ir Praha. – Lituanistinis Augusto Schleicherio palikimas 1, 2008, 63–102. (August Schleicher und Prag. – Das lituanistische Erbe August Schleicher. Bd. 1. Vilnius: Institut für litauische Sprache, 2008, 103–149). Františeko Ladislavo Čelakovskio lietuvių kalbos žodynas. – Leksikografija ir leksikologija. 2010, 98–113. Jono Malalos kronika. 1262 metų chronografas. – Senosios Lietuvos literatūra. 1253–1795, 2011, 31–38. Friedrichui Wilhelmui Haackui priskiriamas Prahos rankraštinis vokiečių–lietuvių kalbų žodynas, – Mažoji Lietuva: paribio kultūros tyrimai. 2012, 31–58. Bazelio glosos prūsas ir Prahos baltai. – Baltistica 48(1), 2013, 103–117. Batelko ketureilis / dvieilis – dovanų prašymo pavyzdys. – Acta Linguistica Lithuanica 69, 2013, 11–29. Prahos vokiečių–lietuvių rankraštinio žodyno autorystės klausimu. – Acta Linguistica Lithuanica 69, 2013, 269–279. Petrus Wickerau vs. Petrus Turnau. Kretos pėdsako autorystės klausimu. – Baltistica 49(1), 2014, 139–161. Kretos pėdsako trečiosios eilutės interpretacijos klausimu. – Baltistica, 49(2), 2014, 357–364. Apžvalgos / Surveys 321 EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN Rankraštinis Friedrichui Wilhelmui Haackui priskiriamas vokiečių–lietuvių kalbų žodynas Čekijoje. – Acta Linguistica Lithuanica 71, 2014, 316–339. Sovijaus sakmės baltiškumas ir arabiškumas. Mitonimo kilmė, – Tautosakos darbai 49, 2015, 35–48. Dvum smertjam ne byvat’, a odnoj ne minovat’: Sovijaus sakmė ir jos paralelės rytų slavų folklore. – Lituanistika 61, Nr. 4(102), 2015, 274–294. Lompejová Petra (1986–) Překlady litevské literatury do češtiny po roce 1945 [„Translations of Lithuanian literature into Czech after 1945“]. Brno, 2010. Bc. Th. Machek Václav (1894–1965) Monografijos Recherches dans le domaine du lexique Balto–Slave. Brno, 1934. Straipsniai Slov. *dъlžb, stprus. dulsis [„Slav. *dъlžb, O. Prus. dulsis“]. – Listy filologické 51, 1924, 132–135. Beiträge zum baltisch-slavischen Wörterbuch. – Zeitschrift für slavische Philologie 18, 1942, 21–29. Slav. ot-, balt. at-. – Zeitschrift für Slawistik 1, 1956, 3–10. Slavjanskaja klet’ i ee nazvanije. – Voprosy jazykoznanija 1957/1, 96–106. Zum Wortschatz des Litauischen. – Zeitschrift für slavische Philologie 28, 1960, 159–164. Zum Wortschatz des Litauischen, Teil 2. – Zeitschrift für slavische Philologie 29, 1961, 345–356. Diskusní příspěvek k referátu P. Trosta: K otázce balto-slovanských jazykových vztahů [„Discussion contribution to the paper by P. Trost: To the question of Baltic-Slavic language relations“]. – IV Meždunarodnyj sjezd slavistov. Materialy diskussii 2. Moskva 1962, 438–439. Zur Erklärung der sogen. Baudouinschen Palatalisierung im Slavischen und im Baltischen. – Mélanges linguistiques offerts à Emil Petrovici. par ses amis étrangers à l’occasion des son soixantième anniversaire. Bucarest 1962, 327–335. 322 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Čekų baltistikos bibliografija Pjat’ litovskich etimologij. – Voprosy teorii i istorii jazyka. Sbornik v čest’ professora B. A. Larina, Maslov, ed. by S. Ju. Leningrad, 1963, 203–211. Lithuanien pa- et pô. – Kalbotyra 14, 1966, 93–99. Zum Wortschatz des Litauischen, Teil 3. – Zeitschrift für slavische Philologie 33, 1967, 168–174. Sl. gospodъ, lat. hospes et lit. viešpats. – Annales Instituti philologiae Slavicae universitatis Debreceniensis, Slavica 8, 1968, 155–158. Die slavischen und baltischen Entsprechungen der lateinischen Intensivverba auf -tare und -sāre. – Zeitschrift für Slawistik 25, 1980, 53–61. Recenzijos Baltische Lande I. – Listy filologické 70, 1946, 141–143. A. Senn: Lithuanian dialectology. Lithuanian surnames. – Listy filologické 71, 1947, 155–157. Kuronská otázka (o knize Kiparského Die Kurenfrage) [„Couronian question (about the book of Kiparsky Die Kurenfrage“]. – Listy filologické 74, 1950, 60–62. E. Fraenkel: Litauisches etymologisches Wörterbuch. – Slavia 26, 1957, 439–442. Redakční poznámka ke stati Le nom balto-slave de „Nord“ Adolfa Erharta [„Editorial note on the paper Le nom balto-slave de „Nord“ by Adolf Erhart“]. – Sborník prací filosofické fakulty brněnské university, A5, 1957, 7. G. Jacobsson: L’histoire d’un groupe de mots balto-slaves (Göteborg 1958). – Lingua Posnaniensis 8, 1960, 302–306. Malý Ivan (1978–) Monografijos (& M. Riegl a kol.) Aktéři v globálních sférách vlivu [„Participants in the global spheres of influence“]. České Budějovice, Praha, 2010. Československo-lotyšská společnost 1925–1941 [„The Czechoslovak-Latvian Society (1925–1940)“]. Praha, 2011. Politické zprávy z Rigy 1934–1939 [„Political news from Riga 1934–1939“]. České Budějovice, Praha, 2011. (& J. Galandauer & O. Kortus) Národní památník na Vítkově [„The Vitkov National Monument“]. Praha, 2012. Apžvalgos / Surveys 323 EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN (& kol.) Společnost a kultura v Českých zemích 1939 – 1949 [„Society and culture in Czech lands between 1939–1949“]. Praha, 2013. Skyriai knygose (& P. Štoll) Pět století lotyšsko-českých literárních vztahů. I část / Latviešu-čehи literāro сахару pieci gadsimti. I daļa. Rīga, 2006. Lotyšská básnická moderna (zdroje – vývoj – souvislosti) [„Latvian modernist poetry (sources – development – context)“]. – Čas moderny, ed. by D. Blümlová, B. Jiroušek. České Budějovice, 2006, 235–244. Secese v Lotyšsku (Secese a lotyšská společnost) [„Art Nouveau in Latvia (Art Nouveau and Latvian society)“]. – Čas secese, Blümlová, D., Gilarová, Z. a kol. České Budějovice, 2007, 368–377. Učebnice dějepisu jako nástroj ideologického boje [„History textbooks as a tool of ideological struggle“]. – Proměny diskursu české marxistické historiografie, Jiroušek, B. a kol. České Budějovice, 2008, 301–318. Československá společnost a pobaltské národy. Příspěvek k dějinám vztahů malých národů v čase budování Nové Evropy [„Czechoslovak society and the Baltic nations. A paper on history of relations between small nations during the establishing of New Europe“]. – Prezentace a reprezentace české vědy a kultury v prvním desetiletí samostatného státu (1918–1929), Blümlová, D. a kol. České Budějovice, 2009, 143–157. Josef Zubatý a jeho neurózy [„Josef Zubaty and his neuroses“]. – Čas zdravého ducha v zdravém těle, Blümlová, D., Kubát, P. a kol. České Budějovice, 2009, 352–360. Režim Kārlise Ulmanise [„Kārlis Ulmanis’ regime“]. – Československo a krize demokracie ve střední Evropě ve 30. a 40. letech. Hledání východisek, Němeček, J. a kol. Praha, 2010, 189–194. Lotyšský sen Hanuše Entnera a Pavla Finka [„The Latvian dream of Hanuš Entner and Pavel Fink“]. – Zkušenosti a vztahy. Lotyšská a česká společnost ve 20. století, Acta Slavica et Baltica, Štoll, P. a kol. (eds.). Praha, 2013, 145–155. Památník na Vítkově v proměnách vládní ideologie a propagandy v letech 1938–1950 [„The Memorial on the Vitkov Hill during the transformation of government ideology and propaganda in the years 1938–1950“]. – Společnost a kultura v českých zemích 1939 – 1949, Malý, I. kol. Praha, 2013. Československo-lotyšská společnost [„The Czechoslovak-Latvian Society“]. – Moderní dějiny 19, 2011, č. 2., 119–147. Obraz Pobaltí v českém periodickém tisku a diplomatických zprávách. Příspěvek ke konstrukci obrazu Pobaltí v Čechách v letech 1918–1945 [„The Image of the Baltic 324 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Čekų baltistikos bibliografija states in Czech press and diplomatic reports. A contribution to the construction of the Baltic’s image in Czech lands in the years 1918–1945“]. – Utváření identity ve vrstvách paměti [„Formation of identity in the layers of memory“] (= Opera historica 15), ed. by V. Bůžek, J. Dibelka. České Budějovice, 2011, 129–151. Straipsniai …abych jen něco z lotyštiny do češtiny přeložil... (Po stopách prvních překladů lotyšské literatury v Čechách) [„... in order to just translate something from Latvian to Czech... (Tracing the first translations of Latvian literature in Czech lands)“]. – Tvar 9, 2006, 6–7. Místo Aloise Václava Červína v české balistice [„The place of Alois Václav Červín in Czech Baltic studies“]. – Archivní prameny Kolínska, sv. 15, 2009, 251–274. Lotyšská básnická moderna (zdroje – vývoj – souvislosti) [„Latvian modernist poetry (sources — development — context)“]. – Čas moderny, ed. by D. Blümlová, B. Jiroušek. České Budějovice, 2006, 235–244. Volba Kār­lise Ulmanise. Autoritativní režim v Lotyšsku 1934–1940 [„The election of Kārlis Ulmanis. Authoritarian regime in Latvia in 1934–1940“]. – Přítomnost 3, 2008, 59–61. Pobaltí v pohybu, cesta ke svobodě [„Baltic area in movement, the way to freedom“]. – Přítomnost 1, 2009, 44–45. Only Forward From Here: The Baltic States and their Path to Freedom. – The New Presence 1, 2009, 40–41. Místo „malého národa“ v dějinách Evropy [„The place of a „small nation“ in the history of Europe“]. – Přítomnost 3, 2009, 10–12. Marvan Jiří (1936–2016) Monografijos Modern Lithuanian Declension: A Study of its Infrastructure. Ann Arbor, 1979. Straipsniai Verbum infinitum v baltijskich jazykach i jego otnošenije k slavjanskomu sostojaniju. – Acta Universitatis Carolinae, Philologica (= Slavica Pragensis 2), 1960, 7–15. K otázkám kategorie slovesného způsobu v současné lotyštině [„Toward the questions of the category of the verbal mode in contemporary Latvian“]. – Slavica Pragensis 4, 1962, 253–257. Apžvalgos / Surveys 325 EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN O nekotorych predikativnych funkcijach litovskogo pričastija (sintaktičeskij očerk). – Kalbotyra 4, 1962, 33–42. K voprosu o lingvo-geografičeskom položenii balto-slavjanskich jazykov. – Baltistica 5, 1969, 17–19. Baltic and Indo-European ergative (based on Professor Pavel Trost’s pioneer work). – Lituanus 19, 1973/1, 31–38. Słowiańsko-wschodniobałtycki areal językowy (pierwszy etap w procesie reintegracji). – Bałto-słowiańskie związki językowe. Wrocław, 1990, 283–289. Matoušková Lenka (–) Próza básníka Aleksandrse Čakše [„The Prose of Poet Aleksandrs Čakš“]. Praha, 2005. Ma. Th. Matoušková Michaela (1989–) Litewská počítačová terminologie ve světle jazykové politiky a jazykových norem [„The Lithuanian computer terminology in the light of language policy and language standards“]. Brno, 2013. Bc. Th. Mazurová Lenka (1987–) Sekundární prepozice v litevštině ve srovnání s češtinou [„Secondary Prepositions in Lithuanian in Comparison to Czech“]. Brno, 2012. Bc. Th. Srovnávací analýza tvorby Marie Pečkauskaitė Šatrijos Ragany („Sename dvare“) a Boženy Němcové („Babička“) [„Comparative study of literary output of Marija Pečkauskaitė Šatrijos Ragana („In the Old Estate“) and Božena Němcová („The Grandmother“)“]. Brno, 2014. Ma. Th. Melicherová Eva (1985–) Komparace mužské a ženské symboliky v litevských a českých lidových písních [„Masculin and Feminin Symbols in the Lithuanian and Czech Folklore“]. Brno, 2008. Bc. Th. 326 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Čekų baltistikos bibliografija Měsíc Cyril (1969–) Knihy p. Vojtěcha Srby v kroměřížském zámeckém fondu [„Books of Vojtěch Srba in Kroměříž Castle Library“]. – Problematika historických a vzácných knižních fondů, 19–24. Olomouc, 2008 (2009). Miškovský Josef (1979–) Regionální geografie a regionální identita pobaltských zemí [„Regional identity and regional differentiation of the Baltic countries“]. Praha, 2012. PhD. Th. Montvilaitė-Sabaitienė Geda (–) Straipsniai Vytauto Sirijos Giros fenomenas. – Práce Balty­styczne 3: język, literatura, kultura. Warszawa, 2006, 359–364. M. Kunderos ir S. T. Kondroto intertekstualumas: metaforinis ar metoniminis? – Česlovo Milošo skaitymai 3. Kultūrų sankirtos: patirtys ir pokyčiai. Kaunas, 2010. Moteriškoji namų samprata Milano Kunderos romanuose. – Tautinio / Pilietinio identito reprezentacija ir formavimas šiandien. Kaunas, 2008, 171–179. Litevsky psaná literatura [„Lithuanian language literature“]. – Literatura ve světě – svět v literatuře. Praha, 2007, 215–221. Motlová Renata (–) Pohled na podíl českých zemí na křížové výpravy ve východním Pobaltí v české historiografii 19. století [„The Participation of Czech Lands in Baltic Crusades from the Perspective of Czech Historiography of 19ᵗʰ Century“]. Brno, 2011. Bc. Th. Němcová Petra (1987–) Baltská hydronyma [„Baltic hydronyms“]. Brno, 2013. Ma. Th. Lotyšská hydronyma [„Latvian hydronyms“]. Brno, 2014. Ri. Apžvalgos / Surveys 327 EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN Němec Igor (1924–2005) Straipsniai K západoslovansko-baltským shodám: deverbativní formant *uljo- [„Toward the West Slavic - Baltic correspondences: the deverbative formant *uljo-“]. – Litterae slavicae medii aevi: Francisco Venceslao Mareš sexagenario oblatae, ed. by J. Reinhart. München, 1985, 253–261. Nikuļceva Sandra (–) Povaha lexikální polysémie srovnání češtiny a lotyštiny [„The Nature of lexical polysemy, a comparison of Czech and Latvian languages“]. Praha, 1999. Ma. Th. Česko-lotyšský slovník [„Czech-Latvian dictionary“]. Praha, 2008. Ri. Monografijos Česko-lotyšský slovník [„Czech-Latvian dictionary“]. Voznice, 2006. Obuszáková Markéta (–) Ženská božstva v lotyšské mytologii a folkloru [„Female deities in the Latvian mythology and folklore“]. Praha, 2013. Bc. Th. Parolek Radegast (1920– ) Monografijos Srovnávací dějiny baltských literatur [„Comparative history of the Baltic literatures“]. Praha, 1978. Litevská literatura (Vývoj a tvůrčí osobnosti) [„Lithuanian literature (Development and creative personages“) ]. Praha, 1996. V kruhu krásy: malá antologie z lotyšské a litevské lidové poezie [„In the circle of Beauty: a small anthology of Latvian and Lithuanian folk poetry“]. Praha: Bohemika, 1996. Lotyšská literatura (Vývoj a tvůrčí osobnosti) [„Lithuanian literature (Development and creative personages“) ]. Praha, 2000. Les duší: antologie lotyšské poezie 19.–20. století [„The woods of souls: an anthology of Latvian poetry of the 19th–20th century“]. Praha, 2001. 328 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Čekų baltistikos bibliografija Straipsniai K typologii literatur národního obrození ve střední a východní Evropě [„Toward the typology of the literatures of the national revival in Central and Eastern Europe“]. – Slavia 51, 1982, 21–29. Pešková Michala (1983– ) Litevské slovesné morfy ne–, be–, te– ve vztahu k aktuálnímu členění věty [„Lithuanian Verbal Morphs ne–, be–, te– in Relation to Functional Sentence Perspective“]. Brno, 2007 (2008). Bc. Th. Kulturní germanizace Malé Litovy a její projevy v románové tvorbě Ievy Simonitytė [„Germanisation of the Lithuania Minor in the Novels of Ieva Simonait yte“]. Brno, 2010. Ma. Th. Petr Jan (1931–1989) Recenzijos, biografijos, bibliografijos Gebauerovy překlady litevských dain [„Gebauer’s translations of the Lithuanian dainas“]. Acta Universitatis Carolinae Philologica (= Slavica Pragensia) 20, 1979. Leopold Geitler – bibliografický soupis vědeckých prací s přehledem jeho činnosti [„Leopold Geitler – a bibliography of his scientific works with survey of his activity“], Praha, 1979. Cesta L. Geitlera do Litvy a její výsledky [„A journey of L. Geitler in Lithuania and its results“]. – Praha–Vilnius. Sborník prací k 400. výročí založení univerzity ve Vilniusu, uspořádali Jan Petr & Luboš Řeháček. Praha: Univerzita Karlova, 1981, 65–80. O dějinách litevského jazyka (o knize Z. Zinkevičius, Lietuvių kalbos istorija 1. Lietuvių kalbos kilmė, Vilnius: Mokslas 1984) [„On history of Lithuanian language (about the book by Z. Zinkevičius. Lietuvių kalbos istorija 1. Lietuvių kalbos kilmė, Vilnius: Mokslas 1984)“]. – Slovo a slovesnost 47, 1986, 53–59. Adolf Erhart: Baltské jazyky [„Baltic languages“] (Praha: SPN, 1984). – Slovo a slovesnost 47, 1986, 71–72. K etnogenezi Baltů (o sborníku Problemy etnogeneza i etničeskoj istorii baltov. Vilnius: Mokslas 1985) [„On the ethnogenesis of Balts (about the anthology Problemy etnogeneza i etničeskoj istorii baltov. Vilnius: Mokslas 1985)“]. – Slovo a slovesnost 48, 1987, 163–168. Apžvalgos / Surveys 329 EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN K etnogenezi Litevců (o sborníku Lietuvių etnogenezė. Vilnius: Mokslas 1987) [„On the ethnogenesis of Lithuanians (about the anthology Lietuvių etnogenezė. Vilnius: Mokslas 1987“]. – Sloo o slovesnost 50, 1989, 52–56. Petrová Aneta (1989–) Atributivní konstrukce v litevštině a češtině [„Attributive Constructions in Lithuanian and Czech“]. Brno, 2011. Bc. Th. Konstrukce baltského archetypu v próze Romualdase Granauskase [„The Construct of Baltic Archetype in the Prose of Romualdas Granauskas“]. Brno, 2013. Ma. Th. Pochylá Lenka (–) Samuel Boguslaw Chylinský a jeho Liteuská bible [„Samuel Boguslaw Chylinsky and his Lithuanian Bible“]. Brno, 2003. Bc. Th. Polák Václav (1912–1981) Straipsniai Considérations sur l’origine de l’aspect verbal en slave. – Orbis 19, 1970, 187–201. Recenzijos Christian S. Stang.: Das slavische und baltische Verbum (Oslo 1942). Český časopis filologický 3, 1944–45, 216. Polcarová Gabriela (–) A. Škemův exilový román „Bílé plátno“ (příspěvek k typologii A. Škemovy prózy) [„A. Škema’s exile novel „The White shroud“ (a contribution to typology of A. Škema’s prose“]. Praha, 2002. Ma. Th. Procházka Petr (–) Oldřich Hujer (1880 – 1942) a kontinuita československé baltistiky [„Oldřich Hujer (1880 – 1942) and the continuity of Czech Baltic studies“]. Brno, 2010. Bc. Th. Románová trilogie Grigorije Kanoviče v dějinném kontextu [„Trilogy novel by Grigorij Kanovič in historical context“]. Brno, 2013. Ma. Th. 330 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Čekų baltistikos bibliografija Rajmonová Patricie (–) M. K. Čiurlionis v litevské literatuře [„M. K. Čiurlionis in Lithuanian literature“]. Praha, 1998. Ma. Th. Řeháček Luboš (1929–1996) Monografijos (& L. Švec) Česko-litevské vztahy v průběhu staletí: příspěvky z interdisciplinárního vědeckého kolokvia Vilnius, 25. –26. X. 1995 =Lietuvių ir čekų santykiai amžių bėgyje: pranešimai iš interdisciplinarinio mokslinio kolokviumo Vilnius, 25. –26. X. 1995. Straipsniai P. J. Šafařík a počátky naší baltistiky [„P. J. Šafařík and beginnings of our Baltic studies“]. – Acta Universitatis Carolinae Philologica (= Slavica Pragensia) 3, 1961, 41–54. Příspěvek k problematice jazykové konvergence v Pobaltí. K původu a rozvoji tvarů k-ového imperativu v litevštině [„A contribution on problems of the language convergence in the Baltic countries. Origin and development of the k-form imperative in Lithuanian“]. – Slavica Pragensia 6, 1964, 159–170. Rozvoj sovětské baltistiky [„A development of the Soviet Baltic studies“]. – Jazykovědné aktuality 15, 1978, 133–142. Baltistika na pražské universitě (1848–1978) [„Baltistic studies at the Prague University“]. – Praha-Vilnius. Sborník prací k 400. výročí založení univerzity ve Vilniusu, ed. by J. Petr, L. Řeháček. Praha, 1981, 45–63. Říhová Monika (–) Psychologická próza Reginy Ezery [„Psychological Prose by Regina Ezera“]. Praha, 2013. Ma. Th. Schleicher August (1821–1868) Monografijos Handbuch der litauischen Sprache 1. Grammatik; 2. Lesebuch und Glossar. Prag, 1856–1857. Straipsniai Lituanica. – Sitzungsberichte der Kaiserl. Akademie d. Wissenschaften, Philos.-histor. Klasse 11, 1853, 76–156. Apžvalgos / Surveys 331 EVA SEITLOVÁ, TEREZA KABELÁČOVÁ, VÁCLAV BLAŽEK, JINDŘICH ČELADÍN O jazyce litevském, zvláště s ohledem na slovanský [„On Lithuanian, especially with regard to Slavic“]. – Časopis Musea Království českého 27, 1853, 320–334. Litauisch und Altitalisch, KZ 4, 1855, 240. Litauischen Märchen, Sprichworte, Rätsel und Lieder. Weimar, 1857. -tē als Endung des Infinitivs im Litauischen. Beiträge zur vergleichenden Sprachforschung auf dem Gebiete der arischen, celtischen und slawischen Sprachen 1. Bd., 1858, 27–29. Zur litauischen Grammatik. Beiträge zur vergleichenden Sprachforschung auf dem Gebiete der arischen, celtischen und slawischen Sprachen 1. Bd., 1858, 499–500. Christian Donelaitis’ litauische Dichtungen (mit Glossar und Einleitung). Sankt Petersburg, 1865. Kratkij očerk doistoričeskoj žizni severo-vostočnogo otdela indo-germanskih jazykov, Zapiski imperatorskoj akademii nauk, Tom VIII, knižka I, No. 2, 1865–66, 1–179. Temy imen čislitel’nyh v litvo-slavjanskom i německom jazykach, Zapiski imperatorskoj akademii nauk, Priloženije k X. tomu, No. 2, 1866, 1–69. Sedláček František (1882–1965) Monografijos Přízvuk podstatných jmen v jazycích slovanských [„Accent of substantives in Slavic languages“]. Praha, 1914. Straipsniai K přízvukovým otázkám jazyků baltoslovanských [„Toward the accentological questions of the Balto-Slavic languages“]. – Sborník filologický 1, 1910, 190–227. K přízvukovým otázkám jazyků baltoslovanských. Jména víceslabičná [„Toward the accentological questions of the Balto-Slavic languages. The polysyllabic nouns“]. – Sborník filologický 2, 1911, 172–187. Seitlová Eva žr. Eva Křivánková Slovotvorná modifikace míry a intenzity adjektiv [„Modification of Measure and Intensity in Adjectives by Using Tools of Word Formation“]. Brno, 2009. Ma. Th. 332 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Čekų baltistikos bibliografija Srba Adalbertas (1855–1927) Straipsniai Kalbos dalykai: Ar priešdėlis da- tikrai nelietuviškas? – Draugija 51, 1911, 260–262. Žodelis del lietuvių rašto kalbos. – Viltis, geg. 8 (21), Nr. 52, 1911, 1. Kalbos dalykai: Keletas žodžių apie stiliaus dailumą ir švelnumą lietuvių–latvių pasakose. – Draugija 53, 1911, 71–81. Kalbos dalykai: Apie aoristus lietuvių ir latvių pasakose. – Draugija, 55–56, 1911, 281–292. Kalbos dalykai: Apie supiną lietuvių pasakose. – Draugija 57, 1911, 40–49. Rašybos dalykai. – Draugija 57, 1911, 50–55. Über die Momentiv-Verba im Litauischen (Ein Beitrag zur litauischen Syntax). – Lie-tuvių tauta, kn. 2, d. 1, 1911, 51–71. Medžiaga lietuvių kalbos sintaksei: 1. Šis-tas iš lietuvių kalbos syntaksės, vartojamos pasakose; 2. Apie supiną lietuvių pasakose; 3. Kaip lietuviai ir latviai vartoja futūro laiką savo pasakose. – Lietuvių tauta, kn. 2, d. 1, 1911, 72–95. Kalbos dalykai: 1. Apie kad + infinitivas; 2. Ar tikslo sakiniai typo »idant patikti« ištikro „slavizmai“ lietuvių prozai vengtini? – Draugija 63, 1912, 266–271. Medžiaga lietuvių kalbos sintaksei: 1. Hyperboles lietuvių bei latvių pasakose; 2. Geografijos terminai lietuvių pasakose; 3. Kaip ir kada lietuvių ir latvių pasakose vartojama konjunktivo lytis; 4. Palyginimai. – Lietuvių tauta, kn. 2, d. 2, 1913, 153–181. Kaip sudėstyta lietuvių veiksmažodis. – Draugija 84, 1913, 351–357. Apie vieną pavojų lietuvių kalbai slapta grasantį. – Viltis 7, 1914, 193–198. Žiupsnelis psichologijos lietuvių veiksmažodžiuose. – Viltis . 9–10, 1914, 257–268. Iš lietuvių kalbos sintaksės srities: 1. Ar priešdėlis (praefiksas) da- iš tikrųjų nelietuviškas?; 2. Elipsė bei reduplikacija, du pasakų kalbos papuošalu; 3. Kaip lietuvių latvių pasakose sunaudojama futūro (būsimojo laiko) lytis; 4. Keletas žodžių apie stiliaus dailumą ir švelnumą lietuvių latvių pasakose. – Lietuvių tauta, kn. 3, d. 2, 1923, 280–318. Prie „Seniausio lietuvių kalbos paminklo“. – Lietuvių tauta, kn. 3, d. 2, 1923, 450–456. (& J. Basanavičius) Ueber die Sprachverwandtschaft der alten Thraken und heutigen Litauer: Aus der Phonetik und Grammatik der thrakischen Sprache: 1. Phonetik; 2. Die Grammatik. Nachtraege und Belege. – Lietuvių tauta, kn. 3, d. 3, 1925, 485–505. Kas tai yra – trakologija? – Lietuvių tauta, kn. 4, d. 1, 1926, 1–4. Apžvalgos / Surveys 333 EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN Srba Vojtěch Žr. Srba Adalbertas Svobodová Markéta (1987–) Litevská literární avantgarda a její manifesty. Dvě tváře litevské avantgardy [„Lithuanian avant-garde and its manifests. The two faces of Lithuanian avant-garde“]. Brno, 2009. Bc. Th. Románová tvorba Renaty Šerelyteové [„The Novels of Renata Šerelyte“]. Brno, 2011. Ma. Th. Syslová Petra (–) Sémantika předpon litevských sloves (hlavní tendence) [„The semantics of suffixes of Lithuanian Verbs“]. Praha, 2002. Ma. Th. Šafařík Pavel Josef (1795–1861) Straipsniai O národech kmene litevského [„On the nations of the Lithuanian race“]. – Časopis Musea Království českého 9, 1835, 292–315. Bibliografický přehled sbírek slovanských národních písní. Pří́davek: Písně litevské [„Bibliographical survey of collections of Slavic folk-songs. Addition: Lithuanian songs“]. – Časopis Musea Království českého 12, 1838, 545–561. Šeferis Vaidas (1974–) Monografijos Slovníček česko-litevský a litevsko český [„Czech-Lithuanian and Lithuanian-Czech Dictionary“]. Brno, 2009. Karel Janáček. Přízvukování u Donalitia: Donelaičio kirčiavimas. Brno, 2009. Mano tévyné – prie jo širdies: Gabrielos Eleonoros Mol-Basanavičienės dienoraštis ir laiškai. Vilnius, 2010. Kristijono Donelaičio „Metų“ rišlumas. Vilnius, 2014. 334 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Čekų baltistikos bibliografija Straipsniai Lituanistika ir jos realios perspektyvos. – Šiaurės Atėnai, 1996, 43, Vilnius, 1996, 11. Samonės dirginimas pramoginės spaudos mistiniuose tekstuose. – Šiuolaikinio socialinio diskurso analizė. Vilnius, 1997. Turėti ir neturėti. – Metai 5, Vilnius, 2000. Litauen. Das lateinische Alphabet. – Fortsetzung folgt. Essays über Litauen und Europa, ed. by P. Subačius. Vilnius, 2002, 119–130. Lietuva. Lotyniškas raidynas. – Šiek tiek iš šalies. Esė apie Lietuvą ir Europą, sud. P. Subačius. Vilnius, 2002, 169–178. Baltistika Brno universitete. – Literatūra 44, 2002, Vilnius, 2002, 3. Tadas Juozapas Bukota. – XVIII amžiaus antrosios pusės – XIX amžiaus pradžios lietuviškoji religinė proza, chrestomatija. Vilnius, 2003, 106–123. Kazimieras Klimavičius. – XVIII amžiaus antrosios pusės – XIX amžiaus pradžios lietuviškoji religinė proza, chrestomatija. Vilnius, 2003, 49–65. (& V. Knabikaitė) Z dějin litevské stylistiky [„From the history of Lithuanian stylistics“]. – Slovo a slovesnost. Praha, 2006, 67, 120–145. Tautinė tapatybė lietuvių biografijose (Jonas Basanavičius, Jonas Šliūpas, Vincas Kudirka). – Literatūra 48(5), Vilnius, 2006, 45–76. Apie tapatybę. – Literatūra 48(5), Vilnius, 2006, 9–12. Iš naujo atrandamas Vilnius. – Literatūra 49(1), Vilnius, 72–77. Baltistika Brno universitete. – Literatūra 49(1), Vilnius, 83–84. Basanavičius Prahoje: meilės istorija. – Balto-Slavicum Pragense – Acta Slavica et Baltica, volumen VII, ed. by J. Marvan. Praha, 2007, 171–180. Surasta Karelo Janáčeko disertacija apie Donelaičio kirčiavimą. – Baltistica 43(2), Vilnius, 2008, 321–322. Recepce díla Kristijonase Donelaitise v českých zemích [„The reception of Donelaitis’ work in Czech Lands“]. – Baltské jazyky v proměnách metod. Brno, 2008, 63–77. Novodobá litevská esejistika [„Contemporary Lithuanian essay writing“]. – Plav 3, Praha, 2008, 9. Karelo Janáčeko disertacija apie Donelaičio kirčiavimą. – Gimtoji kalba 5(491), Vilnius, 2008, 14–15. Apžvalgos / Surveys 335 EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN Kristijono Donelaičio kūryba čekų filologijos akiratyje. – Senoji Lietuvos literatūra 28, Vilnius 2009, 41–62. Paskutiniojo dešimtmečio baltistikos studijų raida Vidurio Europoje. Last Decade Changes in Central Europe in the Field of the Baltic Studies. – Žmogus ir žodis 13(1), 2011,117–113. Baltistika Brno. – Literatūra 53 (1), Vilnius, 2011, 157–159. Kristijono Donelaičio „Metų“ kompozicijos problemos. – Literatūra 54(1), Vilnius, 2012, 39–55. Jonas Basanavičius v Praze 1882–1884 – Jonas Basanavičius Prahoje 1882–1884. – Studia Territorialia - Supplementum 2(1), Praha, 2012, 43–64. Jonas Basanavičius. – Literatūra 11 klasei. Chrestomatija, II dalis: Romantizmas, realizmas, neoromantizmas, ed. by A. Martišiūtė-Linartienė. Vilnius, 2012, 234–244. Gimtinės ieškojimas Ulro žemėje. – Czesławo Miłoszo kūryba: modernioji LDK tradicijų tasa, sud. M. Kvietkauskas. Vilnius, 2012, 112–126. Kristijonui Donelaičiui – 300. – Metai, roč. 2013, č. 1, Vilnius, 2013, 85–90. „Žiemos rūpesčių“ pradžia kaip Metų struktūros kodas. – Senoji Lietuvos literatūra 37, Vilnius, 2014, 192–233. The Cultural Environment from the 18th Century to the First Half of the 19th Century. – Bagdonavičius, Vaclovas. Concise Encyclopaedia of Lithuania Minor. Vilnius, 2014, 196–198. „Rudenio gėrybių“ kontrapunktai. – Naujasis židinys-Aidai 5, Vilnius, 2014, 48–64. Paroda Brno apie Baltijos valstybes. – Literatūra ir menas, 2014, 2(3456), 23–24. „Metai“ von Kristijonas Donelaitis im Licht der Kompositionsanalyse. – Annaberger Annalen, Kempten 2015, m. 2015, nr. 23, 245–270. Šelelyová Denisa (1978–) Mārtinš Zīverts novātor lotyšského dramatu [„Mārtinš Zīverts an innovator of Latvian drama“]. Praha 2004. Ma. Th. Škodová Markéta (1985–) Strofa a rým ve sbírce „Žaibai ir vejai“ Henrikase Radauskase [„Strophe and Rhyme in the Henrikas Radauskas’ Poem-book „Žaibai ir vejai““]. Brno, 2008. Bc. Th. 336 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Čekų baltistikos bibliografija Regionální volby na Litvě: teorie druhořadých voleb a volební cyklus [„Regional Elections in Lithuania: The Theory of Second-Order Elections and Electoral Cycle“]. Brno, 2012. Ma. Th. Postkolonialismus v současné litevské dramaturgii [„Postcolonialism and the Contemporary Lithuanian Dramaturgy“]. Brno, 2014. Ma. Th. Straipsniai Populismus na Litvě [„Populism in Lithuania“]. – Kulturní noviny, č. 10, 2012, 4–5. Škrabal Michal (1979–) Složená deklinace adjektiv v lotyštině, jejich vznik, vývoj a současný stav [„Compound declination of adjectives in Latvian: Origin, development and present state“]. Praha, 2004. Ma. Th. Straipsniai Slovesný vid v lotyštině z lexikografovy perspektivy [„Verbal aspect in Latvian from a lexicographer’s perspective“]. – Korpusová lingvistika Praha 2011. 1 – InterCorp, ed. by F. Čermák. Praha, 2011, 262–269. Pozapomenutý Alois Koudelka [„Forgotten Alois Koudelka“]. – Tvar, 19, 2011, 11. Moderně, či tradičně? Chystaný lotyšsko-český slovník v konfrontaci s dosavadními plody česko-baltské lexikografie [„The Modern or the traditional way? The Planned Latvian-Czech dictionary in confrontation with existing works of Czech-Baltic lexicography“]. – Zkušenosti a vztahy. Lotyšská a česká společnost ve 20. století, ed. by P. Štoll. Praha, 2013. Štoll Pavel (1964–) Česko-lotyšská literární vzájemnost do roku 1940 [„Czech-Latvian mutuality since 1940“]. Praha, 1998. Ma. Th. České konteksty lotyšských kulturních tradic [„Czech contexts of Latvian cultural traditions“]. Praha, 2011. PhD. Th Monografijos Pět století lotyšsko-českých literárních vztahů. Latviešu-čehu literāro sakaru pieci gadsmiti. Rīga, 2006. Apžvalgos / Surveys 337 EVA SEITLOVÁ, TEREZA KABELÁČOVÁ, VÁCLAV BLAŽEK, JINDŘICH ČELADÍN Skyriai knygose Objevitel lotyšských a litevských pokladů [„The Discoverer of Latvian and Lithuanian treasures“]. – Radegast Parolek. Biografický soupis publikovaných prací s přehledem jeho činnosti, ed. by M. Jehlička, S. Cita. Praha, 1993, 14–16. Litevská kultura [„Lithuanian culture“]. – Dějiny pobaltských zemí, ed. by L. Švec, V. Macura, P. Štoll. Praha, 1996, 332–356. Lotyšská kultura [„Latvian culture“]. – Dějiny pobaltských zemí, ed. by L. Švec, V. Macura, P. Štoll. Praha, 1996, 308–331. Pratarme, straipsniai. – Slovník pobaltských spisovatelů, ed. by N. Slabihoudová, A. Vlčková, P. Štoll. Praha, 2003, antras pataisytas ir papildytas leidimas 2008. Kārļa Skalbes pasaku tulkojumi čehu valodā. – Ziemeļmeita. Kārlim Skalbem – 125. Raksti, apceres, notikumi dzejnieka jubilejā, ed. by V. Rūmnieks. Rīga, 2005, 81–90. Zkráceně totéž: Augsta kā debesis. Latvijas Vēstnesis 6. 1. 2005, s. B 8. Lotyšsky psaná literatura [„Latvian literature“]. – Literatura ve světě 2004, ed. by H. Zahradníčková. Praha, 2005, 149–161. Baigiamasis žodis. – Krietnais kareivis Šveiks pirms kara un citi jocīgi stāstiņi, Hašeks, J. Rīga, 2006, 172–174. K pētaosmdesátinám baltisty Radegasta Parolka. Biografie a bibliografie Radegasta Parolka [„On the Occasion of Radegast Parolek’s 85th birthday. A Biography and bibliography of Radegast Parolek“]. – Zlatý fond baltických literatur, Parolek, R. Praha, 2006, 158–168. Lotyšsky psaná literatura [„Latvian literature“]. – Literatura v Evropě., Schleissová, E. Praha, 2006, 163–167. Lotyšsky psaná literatura [„Latvian literature“]. – Literatura ve světě. Svět v literatuře. 2006–2007, ed. by P. Kitzler. Praha, 2007, 222–229. Vidzemes hernhūtiešu „sirdskultūras“ saknes un ziedi. – Dzīvesmāksla: Latvija, Baltija, Eiropa, ed. by I. Šuvajevs. Rīga, 2008, 227–237. Latviešu kultūras tradīciju čehu konteksti. – Literatūra un reliģija. Zinātnisko rakstu krājums, ed. by I. Kalniņa, V. Vecgrāvis. Rīga, 2010, 80–86. Straipsniai Profesor Radegast Parolek a lituanistika [„Professor Radegast Parolek and lithuanistics“]. – Česko-litevské vztahy v průběhu staletí. Sborník příspěvků z interdisciplinárního vědeckého kolokvia ve Vilniusu v r. 1995, ed. by L. Řeháček, L. Švec. Praha, 1998, 128–129. 338 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Čekų baltistikos bibliografija Osudy dobrého vojáka Švejka v Lotyšsku [„The Good soldier Švejk in Latvia“]. – Mezinárodní konference Hašek a Švejk – humor tisíciletí, ed. by J. Kliment. Lipnice nad Sázavou, 2003, 98–101. Lotyšská hymna práce, její původ a osudy [„The Latvian anthem of labour, its origin and story“]. – Pocta Čelakovskému. Acta Slavica et Baltica, ed. by J. Marvan, P. Štoll. Praha, 2004, 24–29. Krietna kareivja Šveika dekās Latvijā. – Aktuālas problēmas literatūras zinātnē. Folklora, ārzemju literatūra. Rakstu krājums 9, ed. by E. Lāms. Liepāja, 2004, 269–284, totēz – Valodas ceļi, krustceļi, ed. by D. Ausekle. Rīga, 2004, 73–90. F. L. Čelakovskis un J. Alunāns – veselu graudu sējēji. – Aktuālas problēmas literatūras zinātnē. Rakstu krājums 11, ed. by E. Lāms. Liepāja, 2006, 99–108, zkrcēnē tēž Veselo graudu sējēji. – Latvijas Vēstnesis 5. 5. 2005, s. B 7. Hernhūtiešu kustība Vidzemē, tās čehu saknes un nozīme latviešu kultūrai. – Balto-Slavicum Pragense, Acta Slavica et Baltica, Volumen VII, ed. by J. Marvan. Praha, 2007, 181–188. Marta Grimma čehu literaturas spoguļi. – Aktuālas problēmas literatūras zinātnē. Rakstu krājums 13, ed. by A. Kuduma. Liepāja, 2008, 119–126. Čehu un latviešu Brāļu draudzes saknes: līdzīgās un atšķirīgās iezīmes. – Literatūrzinātne, folkloristika, māksla. Latviešu literatūra un reliģija. Latvijas Universitātes raksti, 732. sējums, ed. by I. Kalniņa, I. Leitāne. Rīga, 2008, 30–37. Marta Grimma – templa cēleja. – Literatūrzinātne, folkloristika, māksla. Krājumam „Tā neredzīgā Indriķa dziesmas“ (1806) – 200 gadi, Jura Alunāna krājumam „Dziesmiņas“ (1856) – 150 gadi. Latvijas Universitātes raksti, 731. sējums, ed. by I. Kalniņa, M. Grudule. Rīga, 2008, 200–207. Ochranovské proměny lotyšské kultury [„Transformations of Latvian culture under the influence of Moravian Church“]. – Baltské jazyky v proměnách metod. Sborník příspěvků z mezinárodní baltistické konference, ed. by V. Šeferis. Brno, 2008, 79–86. Latviešu literatūra mūsdienu Čehijā. – Aktuālas problēmas literatūras zinātnē. Rakstu krājums 14, ed. by Z. Gūtmane. Liepāja, 2009, 132–138. Jana Husa personības un ideju recepcija Latvijā čehų kontekstā. – Literatūrzinātne, folkloristika, māksla. Latviešu literatūra un reliģija. Latvijas Universitātes raksti, 748. sējums, ed. by I. Kalniņa, I. Leitāne. Rīga, 2010, 31–39. Brāļu draudze Artura Baumana romānos. – Literatūrzinātne, folkloristika, māksla. Latviešu literatūra un reliģija. Latvijas Universitātes raksti, 748. sējums, ed. by I. Kalniņa, I. Leitāne. Rīga, 2010, 128–133. Apžvalgos / Surveys 339 EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN Moje Litva [„My Lithuania“]. – Lietuva ir Čekija, 2010/2011, Nr. 20–21, 49–52. Die Triaden Jan Amos Komenskýs in Lettland. – Unitas fratrum, 2011, Heft 65/66, 41–48. Romantisms čehu un latviešu literatūrā: laikmeti un personības. – Latviešu un cittautu literatūra: no romantisma līdz modernismam, III, Romantiskā pasaules izjūta 20. gs. sākuma latviešu un cittautu literatūrā. Rīga, 2012, 97–104. Čekijos piliečių judėjimas Pabaltijui remti 1990–1991 metais. – Čekija – Lietuva. Diplomatinų santykių 20-metis. Vilnius, 2012, 77–83. Realisms un naturālisms čehu literatūrā un to atbal­sis Latvijā. – Latviešu un cittautu literatūra: no romantisma līdz modernismam IV. Reālisma un naturālisma poētikas vektori latviešu un cittautu literatūrā. Zinātnisko rakstu krājums (Latvijas Universitātes 70. konference, Humanitāro zinātņu fakultāte). Rīga, 2013, 98–105. Švec Luboš (1961–) Monografijos Československo a pobaltské státy v letech 1918–1939 : vývoj politických a hospodářských vztahů Československa s Litvou, Lotyšskem a Estonskem v meziválečném období [„Czechoslovakia and Baltic states in years 1918–1939: Development of Czechoslovak political and economic relations with Lithuania, Latvia and Estonia during the Interwar period“]. Praha, 2001. Perestrojka, pobaltské republiky a Československo 1988–1991 [„Perestroika, the Baltic states and Czechoslovakia 1988–1991“]. Praha, 2013. Skyriai knygose Dějinné dilema a trauma trojí okupace [„A Historical dilemma and a trauma of triple occupation“]. – V plesových střevíčkách sibiřským sněhem, ed. by S. Kalniete. Praha, 2005, 285–292. Česko-lotyšské kontakty během první světové války a navázání diplomatických vztahů [„Czech-Latvian contacts during the First World War and the establishing of diplomatic relations“]. – Zkušenosti a vztahy. Lotyšská a česká společnost ve 20. století, Štoll, P. a kol. (eds.). Praha, 2013, 19–39. Straipsniai Česko-litevské vztahy během devadesátých let a vytváření obrazu České republiky mezi litevskou veřejností [„Czech-Lithuanian relations during the nineties and creating the image of the Czech Republic in the Lithuanian Public“]. – Institucionalizace 340 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Čekų baltistikos bibliografija (ne)odpovědnosti: globální svět, evropská integrace a české zájmy. 2, Proměna české společnosti, ed. by J. Kabele, L. Mlčoch. Praha, 2001, 352–366. Holocaust v Litvě a Lotyšsku [„The Holocaust in Lithuania and Latvia“]. – Stín šoa nad Evropou, ed. by M. Pojar. Praha, 2001, 171–191. Ot krest’janskich etnosov k sovremennym nacijam : nacional’nyje dviženija narodov Baltij. – Strany Baltii i Rossija: obščestva i gosudarstva, ed. by D. E. Furman, E. G. Zadorožňuk, Moskva, 2002, 28–80. Věda a vysoké školství v podmínkách transformace postsovětské země: lotyšský příklad [„Sciences and higher education in the process of transformation of a postsoviet country: Latvian example“]. – Konsolidace vládnutí a podnikání v České republice a v Evropské unii 3. Univerzity a vzdělání, ed. by J. Pešek. Praha, 2002, 158–167. Balticko-severský prostor [„The Baltic-Nordic space“]. – Visegrád: možnosti a meze středoevropské spolupráce, ed. by J. Vykoukal. Praha, 2003, 269–298. Litva [„Lithuania“]. – Visegrád’ možnosti a meze spolupráce, ed. by J. Vykoukal. Praha, 2003, 340–343. České národní hnutí a baltská etnika: motivace zájmu a styčné plochy [„Czech national movement and Baltic ethnic groups: The motivation of interest and points of contact“]. – Pocta Čelakovskému, Praha, 2004, 30–36. Dějiny a stát: zformování lotyšské historiografie v meziválečném období [„History and state: Formation of Latvian historiography in the Interwar period“]. – Slovanský přehled, roč. 90, č. 3, 2004, 269–279. Lotyšsko [„Latvia“]. – Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy, Kubát, M. a kol. (eds.). Praha, 2004, 199–216. Role historismu ve vytváření národní identity moderní litevské společnosti: státotvorné kulty a stereotypy [„The Role of historicism in the formation of national identity of modern Lithuanian society: State-forming cults and stereotypes“]. – Rozvoj české společnosti v Evropské unii. III, Média, Teritoriální studia, Končelík, J. a kol. (eds.). Praha, 2004, 369–381. Návrat historie: institucionální a ideová transformace litevské historiografie během devadesátých let [„The Return of history: Institutional and ideological transformation of Lithuanian historiography during the nineties“]. – Acta Universitatis Carolinae – Studia Territorialia VII – 2005, Praha, 2006, 231–253. Rusifikace a formování národní identity na teritoriu Velkoknížectví litevského v 2. pol. 19. století [„Russification and formation of national identity in the territory of the Apžvalgos / Surveys 341 EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN Grand Duchy of Lithuania in the second half of the 19th century“]. – Cesty k národnímu obrození: běloruský a český model, Praha, 2006, 135–149. Personální kulturní autonomie v Estonsku a podmínky její aplikace (komparace meziválečného a současného modelu) [„Personal cultural autonomy in Estonia and conditions of its application (Comparison of interwar and contemporary model)“]. – Pražské sociálně vědní studie. Teritoriální řada 032, Praha, 2006, 23 s. Problém tradice a modernity v moderních lotyšských dějinách [„The Issue of tradition and modernity in modern Latvian history“]. – Slovanské historické studie (mimořádné číslo), Praha, Brno, 2006, 101–116. Herbert Adolphus Miller, psychóza útlisku a středoevropská otázka [„Herbert Adolphus Miller, psychosis of oppression and Central European nations“]. – Slovanský přehled 93, 2007, 289–320. Svaz lotyšských zemědělců a jeho role v meziválečné politice [„Latvian Farmers’ Union (Latviešu Zemnieku savienība) and its role in Latvian interwar politics“]. – Agrární strany ve vládních a samosprávných strukturách mezi světovými válkami, Studie Slováckého muzea v Uherském Hradišti 13/2008, 63–70. The Mid-European Union: an attempt at cooperation of Central and East European representatives at the end of WW I. – The disintegration of Czechoslovakia in the end of 1930s, policy in the Central Europe, ed. by E. Voráček. Prague, 2009, 123–145. Zastoupení venkova a diferenciace litevského agrárního hnutí po vzniku samostatného státu [„The political representation of Lithuanian countryside and differentiation of agrarian movement after the establishment of independent state“]. – Agrární strana a její zájmové, družstevní a peněžní organizace, Studie Slováckého muzea v Uherském Hradišti 15/2010, 83–89. Prezident Antanas Smetona a jeho režim prizmatem československé publicistiky a diplomacie první poloviny třicátých let [„President Antanas Smetona and his Regime from Point of View of Czechoslovak Publicism and Diplomacy in the First Half of the 30’s“]. – Studia territorialia. Supplementum, roč. 2, č. 1, 2011, 219–246. Lietuvos klausimas 1990–1991 metų; Čekoslovakijo užsienioje politikoje. – Čekija – Lietuva, diplomatiniu santykiu 20-metis, sud. J. Balsienė. Vilnius, 2012, 19–38. Zpívající revoluce [„The Singing Revolution“]. – Tvar 24, 5, 2013, s. 18. Tesařová Kateřina (1988–) Česká lituanistika a litevské překlady v době První republiky [„Czech Lithuanian Studies and Translations in First Czechoslovak Republic“]. Brno, 2011. Bc. Th. 342 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Čekų baltistikos bibliografija Litevská kompozita [„Lithuanian Compounds“]. Brno, 2014. Ma. Th. Trost Pavel (1907–1987) Straipsniai O baltoslovanských vztazích v oblasti syntaxe [„On the Balto-Slavic relations in the field of syntax“]. – K historicko-srovnávacímu studiu slovanských jazyků. Praha, 1958, 124–127. K otázce baltoslovanských jazykových vztahů [„Toward the Balto-Slavic language relations“]. – Československé přednášky pro IV. Mezinárodní sjezd slavistů v Moskvě. Praha, 1958, 221–227. Otázka baltoslovanské jednoty na mezinárodním sjezdu slavistů v Moskvě [„The questions of the Balto-Slavic unity at the International Congress of Slavicists in Moscow“]. – Slavia 28, 1959, 446–447. Das Prädikativum im Litauischen. – Lietuvių kalbotyros klausimai 3, 1960, 219–222. Zur Frage des baltisch-slawischen Dativus cum Infinitivo. – Mélanges linguistiques offerts à Emil Petrovici. par ses amis étrangers à l’occasion de son soixantième anniversaire. Bucarest, 1962, 523–524. Das Metrum der litauischen Volkslieder. – Poetics, Poetyka, Poftika (= Poetics 1), Davie, D. et al. (eds.). Warszawa, 1962, 119–125. Supin v baltijskih i slavjanskich jazykach. – Kratkije soobščenija Instituta slavjanovedenija 38, 1963, 23–27. Two remarks on Lithuanian vocalism. – Acta Baltico-Slavica 3, 1966, 183–185. Složené adjektivum v baltštině [„A compound adjective in Baltic“]. – Studia palaeoslovенica J. Kurz septuagenario dedicata, ed. by B. Havránek. Praha, 1971, 379–380. Il mondo slavo e baltico nel quadro dell’Europa. – Atti del V Convegno internazionale di linguisti, tenuto a Milano (IX, 1964). Brescia, 1972, 55–67. Schriftwerke aus vorsprachlicher Zeit [o raných litevských textech]. – Kwartalnik Neofilologiczny 24, 1977, 421–425. Kategorie čísla v baltském slovese [„Category of number in the Baltic verb“]. – Praha-Vilnius. Sborník prací k 400. výročí založení univerzity ve Vilniusu, ed. by J. Petr, L. Řeháček. Praha, 1981, 81–85. Zu den lettischen Familiennamen. – Namenkundliche Informationen, 47, 1985, 30–31. Apžvalgos / Surveys 343 EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN Nochmals zum Nominativobjekt des Infinitivs im Baltischen. – Baltistica 22(2), 1986, 35–36. Tradice baltistiky v ČSSR [„Tradition of the Baltic studies in Czechoslovakia“]. – Studie o jazycích a literatuře. Praha, 1995. Tūma Ondřej (–) Tēma okupace Lotyšska v tvorbě Anšlavse Eglītise [„The Topic of Occupation of Latvia in works of Anšlavs Eglīts“]. Praha, 2004. Ma. Th. Vacíkova Michala (1985–) Lotyšské hnutí „dievturība“ [„The Latvian Movement of „Dievturība““]. Praha 2011. Ma. Th. Dievturība – lotyšské náboženské hnutí [„Dievturība – the Latvian religious movement“]. Praha, 2013. Ri. Vaněk Michal (1980–) Historické výklady jazykového systému litevštiny [„Historical interpretations of Lithuanian language system“]. Praha, 2008. Ma. Th. Straipsniai Lituanistinės studijos Brno Masaryko universitete. – Žmogus ir žodis 13(2), Vilnius, 2011, 78–79. Vánová Dagmar (1971–) Vēles (duchové zemřelých) v litevské mytologii a folklóru [„Vēles (spirits of the deceased) in Lithuanian mythology and folklore“]. Praha, 1997. Ma. Th. Bendras dalyvavimas (& A. Butkus & A. Sarkanis & D. Šelelyová) Česko-lotyšsko-litevská konverzace [„Czech-Latvian-Lithuanian conversation“]. Praha, 2008, 2. vyd. Praha, 2013. (& V. Frolcová & E. Večerková) Evropské Vánoce v tradicích lidové kultury [„European Christmas in folk culture traditions“]. Praha, 2010. 344 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Čekų baltistikos bibliografija Vaverová Naďa (–) Postava Velnse v lotyšském folkloru [„The Character of Velnse in Latvian Folklore“]. Praha, 2012. Bc. Th. Vážný Václav (1892–1966) Vertimai Litevské písničky a pohádky [„Lithuanian songs and folk-tales“]. Praha, 1917, 27–28. Vidugirytė Videta (–) Reflexivní slovesa (srovnání češtiny s litevštinou) [„Reflexive verbs: Comparison of Czech and Lithuanian languages“]. Praha, 1999. Ma. Th. Vítek Igor (1973–) Řešení lexikální příznakovosti při překladu z češtiny do litevštiny na materiálu Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka [„Stylistically Marked Lexems and their Translations from Czech to Lithuanian in ‘Good Soldier Švejk’ by Jaroslav Hašek“]. Brno, 2010. Bc. Th. Vykypěl Bohumil (1973–) Monografijos Studie k šlechtickým titulům v germánských, slovanských a baltských jazycích (etymologie jako pomocná věda historická) [A study of the aristocratic titles in the Germanic, Slavic and Baltic languages (etymology as an auxiliary discipline for history“]. Brno, 2004. Straipsniai K rekonstrukci staropuské sociální terminologie [„Toward the reconstruction of Old Prussian social terminology“]. – Varia VII. Zborník zo VII. kolokvia mladých jazykovedcov (Modra-Piesok 3. –5. 12. 1997), ed. by M. Nábělková. Bratislava, 1998, 194–206. Zu den angeblich polnischen Wörtern im altpreussischen Vokabular Simon Grunaus. – Beiträge der Europäischen Slavistischen Linguistik (POLYSLAV) 1, hrsg. von M. Giger, B. Wiemer. München, 1998, 165–171. Zu den angeblich litauischen Wörtern im altpreussischen Vokabular Simon Grunaus. – Baltistica 33, 1998, 209–213. Apžvalgos / Surveys 345 EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN Dvě poznámky k vývoji české deklinace (instr. sg. adj. typu dobrý & K osudům prostředků kategorie duálu: srovnání česko-lotyšské [„Two notices to the development of the Czech declension (instr. sg. adj. of the type dobrý & Toward the fate of the category of dual: The comparison between Czech and Latvian“]. – Sborník prací filosofické fakulty brněnské university A 48, 2000, 73–79. (& M. Giger) Die Typologie des Litauischen und des Lettischen (mit einem allgemeinen Ausblick zu den Perspektiven der Prager Typologie). – Sborník prací filosofické fakulty brněnské university A 49, 2001, 45–86. Zwei lettonistische Bemerkungen (Zum lettischen Komparativ & Zu lettischen Konstruktion Dativ + ir + Nominativ ‘haben’). – GRAMMATICVS. Studia linguistica A. Erharto quinque et septuagenario oblata. Brno, 2001, 211–223. Zum Schicksal der Dualformen (ein tschechisch-lettisch-litauisch-sorbischer Vergleich mit einigen allgemeinen Bemerkungen). – Acta linguistica Lithuanica 47, 2002, 103–107. „Das phonologische Inventar und seine morphologische Klassifizierung“ (eine Bemerkungen). – Acta Linguistica Lithuanica 48, 2003, 159–175. Zur Prosodie in der Typologie. – Acta linguistica Lithuanica 50, 2004, 127–134. Zum lettischen Ausdruckssystem. – Historie, Épistemologie, Langage 26(2), 2004, 105–111. Zwei altpreußische Bemerkungen. – Baltistica 39, 2004, 145–147. Vymazal František (1841–1917) Vadovėliai Počátky slovanštiny (devíti řečí spisovných) a litevštiny [„Beginnings of Slavic (nine literary languages) and Lithuanian“]. Brno, 1884. Litevsky snadno a rychle [„Lithuanian easily and quickly“]. Praha, 1902. Výtisková Kateřina (1988–) Baltofinské výpůjčky v baltských jazycích [„Finnic loan words in Baltic languages“]. Brno, 2013. Ma. Th. 346 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Čekų baltistikos bibliografija Zábranská Hana (1984–) Aktualizovaná frazeologie v knize Vytautase V. Landsbergise Rudnosiuko Istorijos [„Up-to-date Phraseology in the Vytautas V. Landsbergis’s Book Rudnosiuko Istorijos“]. Brno, 2007. Bc. Th. Vytauto V. Landsbergio kūryba vaikams nonsenso literatūros paradigmoje. Brno, 2010. Ma. Th. Zubatý Josef (1855–1931) Straipsniai K balto-slovanské deklinaci [„On Balto-Slavic declension“]. – Listy filologické 13, 1885, 363–371. Etymologien. – Beiträge zur Kunde der indogermanischen Sprachen 17, 1891, 130–133. Lit. silsē tē-s und verwandtes. – Beiträge zur Kunde der indogermanischen Sprachen 18, 1892, 159–135. Zum baltischen ū. – Beiträge zur Kunde der indogermanischen Sprachen, 18, 1892, 241–266. Z baltské daemonologie [„From the Baltic daemonology“]. – Listy filologické 20, 1893, 34–37. O alliteraci v písních lotyšských a litevských [„On the alliteration in the Latvian and Lithuanian songs“]. – Věstník Královské české společnosti nauk, třída filosoficko-historicko-jazyk zpytná, 1894, 1–37. Baltische Miszellen. 1. Über einige lit. Und lett. Adverbiell gebrauchte Instrumentalbildungen. – Indogermanische Forschungen 3, 1894, 19–145. Baltische Miszellen. 2. Lit. ẽ = Slav. i; 3. Lit. tj, ti ‘tibi’; 4. Lit. testo, testovi; 5. Lit. tesi, tedūvi. – Indogermanische Forschungen 4, 1894, 470–478. Slavische Etymologien. – Archiv für slavische Philologie 16, 1894, 385–425. Zu Anz. 4, 58 (lett. kérmens). – Indogermanische Forschungen, Anzeiger, 5, 1895, 113. Über gewisse mit st- anlautende Wurzeln im Baltisch-Slavischen. – Věstník Královské české společnosti nauk, třída filosoficko-historicko-jazyk zpytná, 1895, 1–31. Baltische Miszellen: 6. Die Postpositionen –an –en und die litauisch-lettischen Lokale; 7. Zu den lettischen Genitiven auf –ū, –u. – Indogermanische Forschungen 6, 1896, 269–307. Apžvalgos / Surveys 347 EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN Par kahdeem disimilavijas peemehreem latwju walodā. – Austrums 12, 1896, 227–228. Über die sogenannten Flickvokale des lettischen Volkslieds. – Věstník Královské české společnosti nauk, třída filosoficko-historicko-jazykop ytná, 1896, 1–24. Baltische Miszellen: 8. Zu lit. paskuī, pāskuī usw. – Indogermanische Forschungen 7, 1897, 182–184. Über gewisse Genitivendungen des Lettischen, Slavischen und Altindischen. – Věstník Královské české společnosti nauk, třída filosoficko-historicko-jazykop ytná, 1897[98], 1–27. Par latweschu wokatiweem uƒ –u un –o. – Austrums 14, 1898, 59–61, 226–233. Baltische Miszellen: 9. Der urspracheliche Lok al Du. im Litauischen. – Indogermanische Forschungen 8, 1898, 214–218. Enciklopedijos straipsniai Geitler. – Ottův slovník naučný 9, Praha 1893, 994–96, Litvanė [„Lithuanians“]. – Ottův slovník naučný 16, Praha 1900, 189–94, Lotyši [„Latvians“]. – Ottův slovník naučný 16, Praha 1900, 365–67, Prusové [„Prussians“]. – Ottův slovník naučný 20, Praha 1903, 872–73, Schleicher, – Ottův slovník naučný 22, Praha 1904, 998. Recenzijos C. C. Uhlenbeck: Die lexicalische urverwandtschaft des baltoslavischen und germanischen (Leiden–Leipzig 1890). Listy filologické 17, 1890, 392–395. Jan Bystron: Katechizm Ledesmy w przekładzie wschodniolitewskim (Kraków 1890). Listy filologické 18, 1891, 233–234. Baltisch-Slavisch (1891). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 1, 1892, 194–197. E. A. Volter: Materialy dlja etnografii latyšskago plemeni vitebskoj gubernii, Č. I (Sanktpeterburgъ 1890). – Athenaeum 9, 1892, 23. W. Prellwitz: Die deutschen Bestandtheile in den Lettischen Sprachen, Erstes Heft (Göttingen 1891). – Athenaeum 9, 1892, 90. Baltisch-Slavisch (1892). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 2, 1893, 139–142. August Leskien: Die Bildung der Nomina im Litauischen (Leipzig 1891). – Listy filologické 20, 1893, 135–138. Baltisch-Slavisch. – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 3, 1894, 103–108. 348 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Čekų baltistikos bibliografija G. Ul’janov: Osnovy nastojaščago vremeni v staroslavjanskom i litovskom jazykach (Varšava 1888). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 3, 1894, 3, 155–162. G. Ul’janov: Značenija glagol’nych osnov v litovskoslavjanskom jazyke, 1. čast’. Osnovy, obozn­ačajuščija različija po zalogam (Varšava 1891). Ibid. A. Leskien: Die Bildung der Nomina im Litauischen (Leipzig 1891). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 4, 1894, 56–59. Baltisch-Slavisch. – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 4, 1894, 141–153. Baltisch-Slavisch. – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 5, 1895, 260–275. Baltisch-Slavisch (1895). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 7, 1897, 167–179. Bibliografie baltického národopisu za rok 1895 a 1896 [„Bibliography of Baltic ethnography in 1895 and 1896“]. – Národopisný sborník českoslovanský 1, 1897, 179–180. E. Berneker: Die preussische Sprache (Strassburg 1896). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 7, 1897, 265–268. Baltisch-Slavisch (1896). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 8, 1898, 308–335. Bibliografie národopisu baltského za rok 1897[„Bibliography of Baltic ethnography in 1897“]. – Národopisný sborník českoslovanský 3, 1898, 133–136. G. Ul’janov: Značenija glagol’nych osnov v litovsko-slovjanskom jazyke, II. Čast’. Osnovy, obozn­ačajuščija različija po vidam (Varšava 1895). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 8, 1898, 100–107. Universitas linguarum Litviniae. Denuo edidit Ioannes Rozwadowski (Cracoviae 1896). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 9, 1899, 66–67. A. Brückner: Starożytna Litwa, ludy i bogi (Warszawa 1897–98). – Český časopis historický 4, 1898, 193–195 // Abstract – Věstník slovanských starožitností 1, 1898, 15–17. Litovskij slovar’ A. Juškeviča, Vypuskъ pervyj. (Sanktpeterburgъ 1897). – Listy filologické 25, 1898, 305–306. M. Moswida Waitkuna przekład litewski pieśni Te Deum laudamus z r. 1549, ed. Z. Celichowski (Poznań 1897). – Listy filologické 25, 1898, 307. Baltisch-Slavisch (1897). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 10, 1899, 262–299. Kr. Baron et H. Wissendorff: Chansons nationales lataviennes (Mitau 1894). Latwju dainas. Kr. Barona un H. Wissendorffa isdotas etc I, 1–10, 1898. – Národopisný sborník českoslovanský 4–5, 1899, 158–160. Apžvalgos / Surveys 349 EVASEITLOVÁ, TEREZAKABELÁČOVÁ, VÁCLAVBLAŽEK, JINDŘICHČELADÍN Baltisch-Slavisch (1898). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 11, 1900, 233–252. E. Lidén: Ein baltisch-slavisches Anlautgesetz (Göteborg 1899). – Listy filologické 27, 1900, 68–69. Statistika lietuviszkų knygų. Statistique des livres lithuaniens imprimés en Prussie de l’an 1864 jusqu’à la fin de l’an 1896, et Appel de la Nation lithuanienne. Livré „l’imprimerie 1897 et imprimé 1898 (Tilsit, Prussae Orientale). – Slovanský přehled 2, 1900, 157–158. A. Weber: Ko sent sch u kapi weh{ta no Baltijas tauta senajas d{ihwes? (Balss 22, 1899, N. 25, 26). – Věstník slovanských starožitností 4, 1900, 57–58. Baltisch-Slavisch (1899). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 12, 1901, 302–323. Zu Schleicher’s litauischen Studien. – Věstník královské české společnosti náuk, třída filosoficko-historicko-jazykop y tná 1901[02], VII, 1–29. Baltisch-Slavisch (1900). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 13, 1902–03, 242–265. E. Voltert: Litovskaja christomatija – E. Volteris: Lietuviška chrestomatija (Sanktpeterburg 1901). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 13, 1902, 77–78. Baltisch-Slavisch (1901). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 15, 1903–04, 120–138. V. K. Poržezinskij: K istorii form sprjaženija v baltijskich jazykach (Moskva 1901) – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 16, 1904, 50–64. V. K. Poržezinskij: Vozvratnaja forma glagolov v litovskom i latyšskom jazykach (Moskva 1903). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 16, 1904, 50–64. Baltisch-Slavisch (1902–04). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 21, 1907, 71–148. J. Endzel– Latyšskije predlogi (Jurjev 1905–06). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 22, 1908, 56–62. H. Brentano: Lehrbuch der lettischen Sprache für den Selbstunterricht (Wien-Leipzig). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 22, 1908, 62–64. Baltisch-Slavisch (1905). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 24, 1909, 42–68. Baltisch-Slavisch (1906). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 25, 1910, 65–82. Baltisch-Slavisch (1907). – Indogermanische Forschungen: Anzeiger 27, 1910, 140–157. Baltisch-Slavisch (1912). – Indogermanisches Jahrbuch 1, 1913, 180–198. Baltisch-Slavisch (1913). – Indogermanisches Jahrbuch 2, 1915, 159–185. 350 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Čekų baltistikos bibliografija Norime padėkoti mūsų kolegoms Tomašui Hoskovecui, Romanui Sukačui, Bohumilui Vyky pelui ir Iljai Lemeškinui už jų vertingas pastabas, papildymus bei patarimus. Įteikta 2016 m. balandžio 2 d. EVA SEITLOVÁ Masaryk University A. Nováka 1, 60200 Brno, Czech Republic eva.seitl [email protected] TEREZA KABELÁČOVÁ Masaryk University A. Nováka 1, 60200 Brno, Czech Republic [email protected] VÁCLAV BLAŽEK Masaryk University A. Nováka 1, 60200 Brno, Czech Republic [email protected] JINDŘICH ČELADÍN Muzeum hlavního města Prahy Kožná 1, 11000 Praha 1, Czech Republic [email protected] Apžvalgos / Surveys 351