Čekų baltistikos bibliografija

Apžvalgos / Surveys 305 EVA SEITLOVÁ Masaryko universitetas Mokslinių tyrimų kryptys: bendroji kalbotyra. TEREZA KABELÁČOVÁ Masaryko universitetas Mokslinių tyrimų kryptys: lyginamoji indoeuropiečių kalbotyra. VÁCLAV BLAŽEK Masaryko universitetas Mokslinių tyrimų kryptys: indoeuropeistika, ypač slavų, baltų, keltų, anatolų, tocharų, indo-iranėnų kalbos; suomiųugrų kalbos; Afrikos ir Azijos kalbos; etimologija; genetinė klasifikacija; matematiniai istorinės lingvistikos modeliai. JINDŘICH ČELADÍN Prahos muziejus Mokslinių tyrimų kryptys: Lietuvos istorija, čekų kino filmų plakatų istorija, meniniai ketaus liejiniai Blansko krašte. ČEKŲ BALTISTIKOS BIBLIOGRAFIJA Čekų baltistikos pradininku laikomas Františekas Ladislavas Čelakovskis, papildęs savo reprezentatyvų įvairių slavų tautų dainų rinkinį lietuvių kūrybos pavyzdžiais (pirmas leidimas 1827 m.). Šiam tikslui jis išmoko lietuvių kalbos iš Pilypo Ruigio 1747 m. gramatikos ir išvertė 72 tekstus iš Liudviko Rėzos 1825 m. išleisto rinkinio. Dar vienas labai svarbus Čelakovskio veikalas yra jo lietuvių kalbos žodynas, prie kurio jis dirbo nuo XIX a. trečiojo dešimtmečio pradžios iki pat savo mirties. Žodyno lizdai papildyti autoriaus gramatinėmis bei etimologinėmis pastabomis – šitaip Čelakovskis norėjo pagrįsti savo idėją apie priešistorinę čekų bei lietuvių kaimynystę. Deja, jis nesuspėjo šio savo 306 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV E VA S E I T L O VÁ , T E R E Z A K A B E L Á Č O VÁ , V Á C L AV B L A Ž E K , J I N D Ř I C H Č E L A D Í N darbo pabaigti, ir žodynas liko tik rankraštyje1. Lietuvių liaudies dainomis bei lietuvių kalba apskritai domėjosi ir Pavelas Josefas Šafarikas (1835, 1838), visapusiškas tyrinėtojas, labiausiai išgarsėjęs savo darbu Slovanské starožitnosti. Lietuvių kalbą kaip vieną iš indoeuropiečių kalbų tyrinėjo Augustas Šleicheris, pirmasis naujai įsteigtos indoeuropiečių lyginamosios kalbotyros katedros profesorius Karolio universitete (nuo 1850 m.). Nors buvo vokiečių kilmės, Šleicheris apie lietuvių kalbą rašė ir čekiškai (1853). Jis savo svarbiausią tekstų ištraukomis ir glosomis papildytą lietuvių kalbos gramatiką parašė vokiškai, tačiau ji buvo išleista Prahoje (1856–1857). Ši gramatika tapo stipriu impulsu platesniam susidomėjimui lietuvių kalba bei tautosaka ne vien Čekijoje, bet ir visoje Europoje. XIX a. 6-ame dešimtmetyje apie lietuvių vardažodžių linksniavimą, lygindamas ją su slavų kalbų linksniavimu, rašo Martinas Hattala (1857–58). Lietuvių folklorą tyrinėja Janas Gebaueris (1865, 1882) ir Leopoldas Geitleris (1873), nors Geitleris labiau domėjosi ne tiek pačiu folkloru, kiek lietuvių kalbos ypatybėmis, jos fonologija, morfologija ir santykiais su slavų kalbomis (1873–1885). Ankstyvos Geitlerio mirties metais (1885) scenoje pasirodė plataus profilio indoeuropeistas Josefas Zubatas: kaip matyti iš čia pateikiamos apžvalgos ‒ pats produktyviausias čekų baltistas. Jis parašė 18 straipsnių bei 43 recenzijas baltistikos temomis. 1902 m. pirmą čekišką lietuvių kalbos vadovėlį išleidžia Františekas Vymazalas. 1910–1914 m. kelis svarbius darbus apie baltų ir slavų akcentologiją publikavo Františekas Sedlačekas. Pirmojo pasaulinio karo pabaigoje savo lietuvių liaudies dainų ir pasakų vertimais čekų baltistikos biblioteką praturtino Vaclavas Važnas (1917). Susikūrus nepriklausomai Čekoslovakijai ir nepriklausomoms Baltijos valstybėms čekų tyrinėtojų domėjimasis baltų kalbomis silpnėja, bet neišnyksta visiškai. 1928 m. vienas iš aktyviausių latvių ir čekų ryšių propaguotojų Hanušas Entneris išleidžia čekų–latvių žodynėlį su gramatika. Prie lietuvių dainų savo vertimuose grįžta Jaroslavas Haaszas (1937). Bet jau XX a. 3-iame dešimtmetyje savo pirmąją mokslinę publikaciją ‒ straipsnį apie baltų ir slavų kalbų paraleles ‒ paskelbia Vaclavas Machekas. Jo bibliografijoje, kuri baigiasi tik 1980 m., t. y. 15 metų po Macheko mirties, randame 12 straipsnių ir 4 baltistinės tematikos recenzijas. Nuo Macheko pasirodymo scenoje galima kalbėti apie antro baltistikos centro atsiradimą Brno mieste. Macheko įpėdiniu Brno tapo indoeuropeistas Adolfas Erhartas. Jis išleido pirmąją (!) čekišką lietuvių kalbos gramatiką (1956), o jo vadovėlis Baltské jazyky (1984) ‒ tai ne tik puikus įvadas į baltistikos studijas, bet ir rimta lyginamoji baltų kalbų gramatika. Erhartas dėjo daug pastangų, kad Masaryko universitete nenutrūktų lietuvių kalbos dėstymas. Profesorius 1 Lemeškin Ilja 2010: Františeko Ladislavo Čelakovskio lietuvių kalbos žodynas. – Leksikografija ir leksikologija. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 98–113. Čekų baltistikos bibliografija Apžvalgos / Surveys 307 Erhartas Masaryko universitete intensyviai dirbo keturis dešimtmečius, o savo įpėdiniu pasirinko Prahos struktūralistą Tomašą Hoskovecą (nuo 1996 m.). Baltų etimologiją tyrinėja taip pat vienas iš šio straipsnio autorių, kuris į Brno atėjo irgi Erharto dėka. Brno baltistikai atstovauja ir Bohumilas Vykypelas, užsiimantis tyrimais dar ir slavistikos bei tipologijos srityse. Jauniausioji Brno baltistų karta ‒ tai Jindrichas Čeladinas, Marta Betakova ir Tereza Kabelačova. Jie jau dalyvavo įvairiose baltistų konferencijose ir publikavo savo pirmuosius straipsnius. Iš Prahos kalbotyrininkų baltistika labiausiai domėjosi Pavelas Trostas, nuo 1958 m. publikavęs 15 straipsnių baltistinėmis temomis. Vieną kitą baltistinį aspektą savo darbuose yra palietę slavistai Vaclavas Polakas, Karelas Janačekas, Jiris Marvanas, Lubošas Rehačekas, Olga Parolkova, Janas Petras, Karelas Horalekas bei Igoras Nemecas. Ypatingo dėmesio vertas Radegastas Parolekas, jis sistemiškai užsiima lietuvių bei latvių tekstų perteikimu čekų skaitytojams. Pateikiamos bibliografinės apžvalgos tikslas – surinkti čekų autorių darbus ir darbus, išleistus Čekijoje, kuriuose tyrinėjamos baltų kalbos, kalbotyra ir folkloras. Įtrauktos taip pat slavistinės bei indoeuropeistinės studijos, kuriose kruopščiau svarstoma baltų kalbų medžiaga. Sąraše galima rasti darbų, kurie kaip tik šiuo metu spausdinami, arba kurių visų bibliografinių duomenų, deja, mums nepasisekė rasti, tačiau šiuos darbus vis dėlto čia reikia paminėti. Tarp kitų įtraukti ir diplominiai bakalauro ir magistro darbai, sudarantys nemažą baltistinės mokslinės produkcijos dalį. BIBLIOGRAFIJOS APŽVALGA Adamov Jevgenija (1985–) Hlavn motivy v litevské literatuře devadesátých let 20. stolet. Analýza a srovnán dvou pohledů [„Main motives in Lithuanian literature from the nineties of Twentieth Century. Analysis and comparision of two perspectives.„]. Praha, 2013. Bc. Th. Adler Hanuš (–) Systém lotyšského slovesa [„System of Latvian verb“]. Praha, 1998. Bc. Th. Basanavičius Jonas (1851–1927) Žr. Srba Adalbertas 1925. 308 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV E VA S E I T L O VÁ , T E R E Z A K A B E L Á Č O VÁ , V Á C L AV B L A Ž E K , J I N D Ř I C H Č E L A D Í N Běťkov Marta Eva (1982–) Monografijos Litevská participia a jejich překlad do češtiny v románu Kazyse Boruty Baltaragisův mlýn [„Lithuanian Participles and their Translation into Czech in Kazys Boruta’s Novel Baltaragis’s Mill“]. Brno, 2006. Bc. Th. Encyklopedie baltské mytologie. [„Encyclopedia of Baltic Mythology“]. Praha, 2012. Straipsniai Žr. Blažek Václav 2004. Mans ceļš pie latviešu valodas. – Laiks 39. Rīga, 2012. Blažek Vclav (1959–) Monografijos Žr. Běťáková Marta Eva 2012. Straipsniai Old Prussian bird names. – Colloquium Pruthenicum secundum, ed. by Wojciech Smoczyński. Kraków–Warszawa, 1999, 7–23. Baltic and Slavic ‘fox’. – Linguistica Baltica 7, 1998–1999, 25–31. Baltic *[ ]lākija-m. / *[ ] lākijā f. „bear“. – Linguistica Baltica 8, 2000, 49–56. Old Prussian arboreal terminology. – Linguistica Baltica 9, 2001, 7–39. A Baltic key to the etymology of Germanic *aikô „oak“. – Baltistica 37(1), 2002[03], 23–24. Baltic horizon in Eastern Bohemian hydronymy? – Vakarų baltų kalbos ir kultūros reliktai 4. Klaipėda 14, 2003, 14–20. Slavic *ezero vs. *ozero. – Studia etymologica Brunensia 2: Sbornk přspěvků z konference „Etymologické symposion“ (Brno, IX, 2002), ed. by I. Janyšková, H. Karlíková. Praha 2003, 243–257. Balto–Slavic ‘evening’. – Linguistica Baltica 10, 2002[03], 21–28. (& J. Čeladín & M. Běťáková) Old Prussian fish-names. – Baltistica 39(1), 2004, 107–125. Baltský horizont ve východočeské hydronymii? [„Baltic horizon in Eastern Bohemian hydronymy?“]. – Spisovnost a nespisovnost – zdroje, proměny a perspektivy. Sbornk prac Čekų baltistikos bibliografija Apžvalgos / Surveys 309 Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, C 177, řada jazyková a literární, č. 35, 2005, ed. by E. Minářová, K. Ondrášková, 291–304. Balto-Fennic mythological names of Baltic origin. – Baltistica 39(2), 2004[05], 189–194. (& J. Čeladín) Bibliografie české baltistiky. – Sbornk prac filozofické fakulty brněnské univerzity A 53, 2005, 207–217. Baltijskie gorizonty v vostočnočešskoj gidronimii? – Balto–slavjanskie issledovanija 17, 2006, 76–92 [Russian version of ##130, 149]. From August Schleicher to Sergei Starostin. On the development of the tree-diagram models of the Indo-European languages. – Journal of Indo-European Studies 35, 2007, 82–109. (& P. Novotná) Glottochronology and its application to the Balto–Slavic languages (I). – Baltistica 42(2), 2007[2008], 185–210. (& P. Novotná) Glottochronology and its application to the Balto–Slavic languages (II). – Baltistica 42(3), 2007[2008], 323–346. (& P. Novotná) Aplikace glottochronologie při klasifikaci balto-slovanských jazyků [„Application of glottochronology to classification of Balto-Slavic languages“]. – Slavia 77 (= Česká slavistika. Přspěvky k XIV. mezinárodnmu sjezdu slavistů, Ohrid 10. – 16. 9. 2008), 2008, 125–152. All Indo-European „smiths“. – Balto-slavjanskie issledovanija 18, 2009, 369–447. Balto-Slavic „smith“. – Baltistica, 44(1), 2009, 25–31. Indoevropská substantivní deklinace [„Indo-European declension of substantives“]. – Linguistica Brunensia 58, 2010(1–2), 51–91. Balto-Slavic *wepriyo- „boar“. – Baltistica 55(1), 2010, 29–38. Lithuanian ždys „word“. – Baltistica 45(2), 2010, 306. Indo-European *suHnu- ‘son’. – Indogermanistik und Linguistik im Dialog. Akten der XIII. Fachtagung der Indogermanischen Gesellschaft von 21. bis 27. September 2008 in Salzburg, hrg. von T. Krisch, T. Lindner. Wiesbaden, 2011, 79–89. (& L. Hofírková) Baltské výpůjčky v sámštině [„Baltic loans in Saami“]. – Linguistica Brunensia 59, 2011, 261–271. Perkūnas versus Perunъ. – Baltai ir Slavai: Dvasinių kultūrų sankirtos / The Balts and the Slavs: Intersections of Spiritual Cultures (International Conference dedicated to the memory of academician Vladimir Toporov; Vilnius, Sept 2011). Vilnius, 55–58. 310 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV E VA S E I T L O VÁ , T E R E Z A K A B E L Á Č O VÁ , V Á C L AV B L A Ž E K , J I N D Ř I C H Č E L A D Í N On the accentuation of the Baltic Verb. – From Present to Past and Back. Papers on Baltic and Slavic Accentology, ed. by R. Sukač. Frankfurt am Main–Berlin–Bern–Bruxelles– New York–Oxford–Wien 2011 (Potsdam Linguistic Investigations), 13–16. On the Baltic Key to etymology of Slavic *potokъ ‘brook, stream, creek’. – Baltų onomastikos tyrimai 2, sud. Grasilda Blažienė, Alma Ragauskaitė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2011, 26–30. (& L. Hofírková) Baltic loanwords in Saami. – Acta Linguistica Lithuanica 64–65, 2011[2012], 51–64. Latvian Ūsiņš ‘bee-god and patron of horses’. – Baltistica, 47(1), 2012, 53–60. On specific zoological isoglosses between Celtic and (Balto-)Slavic. – Transforming Traditions: Studies in Archaeology, Comparative Linguistics and Narrative. Studia Celto-Slavica 6, ed. by M. Fomin, V. Blažek, P. Stalmaszczyk. Łódź, 2012, 17–29. A Balto-Slavic key to etymology of Tocharian B twār. – Baltistica 48(1), 2013, 69–73. Perkūnas versus Perunъ. – Baltai ir slavai: dvasinių kultūrųsankirtos /Balty i slavjane: peresečenija duxovnyx kuľtur, sud. T. Civjan, M. Zavjalova, A. Judžentis. Vilnius, 2014, 101–114. (& Marta Eva Běťáková) Prussian *Grubrius ‘god of spring and vegetation’ in perspective of the Italic pantheon. – Baltistica 49(2), 2014 [2015], 345–356. Recenzijos Bohumil Vykypěl: Studie k šlechtickým titulům v germánských, slovanských a baltských jazycích [„A study on the aristocratic titles in the Germanic, Slavic and Baltic languages“]. (Brno: Masarykova univerzita 2004). – Baltistica 46(3), 2006[07], 511–518 Danguolė Mikulėnienė – Anna Stafecka, eds.: Baltu valodu atlants – Leksika 1: Flora / Baltų kalbų atlasas – Leksika 1: Flora /Atlas of the Baltic Languages - Lexis 1: Flora. – Linguistica Brunensia 63(2), 2015, 169–183. Butzke Petra (1985–) Symbolika užovek v litevském folkloru. Žalčių simbolika lietuvių tautosakoje. Praha 2009. Ma. Th. Čekų baltistikos bibliografija Apžvalgos / Surveys 311 Císařov Svatava (–) Konceptuáln román Albertse Balse [„A Conceptual Novel by Alberts Bels“]. Praha 2013. Ma. Th. Čeladín Jindřich (1978–) Žr. Blažek Václav 2004, 2005. Čelakovsk František Ladislav (1799–1852) Vertimai Litevské národn psně z původnho jazyka dle sebrán dra. L. Rhesy přeložené [„Lithuanian folk-songs translated from the original language according to the collection of L. Rhesa“]. Praha, 1827. Červenkov Věra (1974–) Přrodn motivy v litevských lidových psnch [„Motives of Nature in Lithuanian folksongs“]. Praha, 2000. Ma. Th. Česnohlídkov Svatava (–) Poetika dramatické tvorby Mary Zalite [„Poetics of Dramatic Works of Mara Zalite“]. Praha, 2012. Ma. Th. Dřízalov Alena (1979–) Modalita v litevštině v porovnán s češtinou [„Modality in Lithuanian in comparison with Czech“]. Praha, 2011. Ma. Th. Dufkov Dagmar (1989–) Slovesné předpony v litevštině [„Verbal prefixes in Lithuanian language“]. Brno 2012. Bc. Th. Slovesné předpony a slovesný vid v litevštině [„Verbal prefixes and verbal aspect in Lithuanian“]. Brno, 2015. Ma. Th. 312 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV E VA S E I T L O VÁ , T E R E Z A K A B E L Á Č O VÁ , V Á C L AV B L A Ž E K , J I N D Ř I C H Č E L A D Í N Durmanov Lucie Žr. Jenčovská Lucie Entner Hanuš (1902–?) Monografijos Slovnček česko-lotyšský. Se stručným vodem mluvnickým [„Czech-Latvian Vocabulary. With a brief grammatical introduction“]. Praha, 1928. Erhart Adolf (1926–2003) Monografijos Litevština [„Lithuanian language“]. Praha, 1956; recenzija Vey, Bulletin de la Société Linguistique de Paris 53, 1957–1958/2, 190. Baltské jazyky [„Baltic languages“]. Praha, 1984; recenzija Jan Petr, Slovo a slovesnost 47, 1986, 71–72. Straipsniai Le nom balto-slave de „Nord“. – Sbornk prac Filosofické fakulty brněnské university A 5, 1957, 5–7. Zum Problem der baltisch-slavischen Spracheinheit. – Sbornk prac Filosofické fakulty brněnské university A, 1958, 123–130. Geneze slovesného systému v baltských a slovanských jazycích [„Genesis of the verbal system of the Baltic and Slavic languages“]. – Jazykovědné aktuality 12, 1975, 25. Das Verbalsystem im Indoeuropäischen und im Baltischen. – Baltistica 11, 1975, 21–30. Zur baltischen Verbalflexion. – Indogermanische Forschungen 89, 1984, 215–250. Die Nichtunterscheidung von Numerus in der 3. Person des baltischen Verbs und ihre indoeuropäischen Grundlagen. – Baltistica 23, 1987, 126–130. Vom protobaltischen zum urslavischen Verbalsystem. – Sbornk prac Filosofické fakulty brněnské university A36, 1988, 39–49. Sloveso v protobaltštině (předslovanštině) a praslovanštině [„Verb in Proto-Baltic (Pre-Slavic) and Proto-Slavic“]. – Jazykovědné aktuality 25, 1988, 44. Archaisch oder konservativ? Das Anatolische und das Baltische. – Linguistica Baltica 4, 1995, 1–12. Čekų baltistikos bibliografija Apžvalgos / Surveys 313 Recenzijos Litevské slovníky [„Lithuanian dictionaries“]. – Sbornk prac Filosofické fakulty brněnské university A4, 1956, 142–143. A. Senn: Handbuch der litauischen Sprache II: Lesebuch und Glossar (Heidelberg: Winter 1957). – Sbornk prac Filosofické fakulty brněnské university 7(A6), 151–152. Litevská jazykovědná periodika [„Lithuanian linguistic periodics“]. – Sbornk prac Filosofické fakulty brněnské university A9, 1961, 209–210. Endzelinův sborník [„Memorial Volume of Endzelin“]. – Sbornk prac Filosofické fakulty brněnské university A10, 1962, 221. Lituanica. – Listy filologické 89, 1966, 328–332. Nové vydání staropruských textů [„New edition of the Old Prussian texts“]. – Sbornk prac Filosofické fakulty brněnské university A16, 1968, 152–153. Pokroky v baltistice [„Progress in Baltic studies“]. – Sbornk prac Filosofické fakulty brněnské university A17, 1969, 197–199. Vertimai Litevské povdky [„Lithuanian tales“], ed. by P. Trost. Praha: Svět sovětů, 1956. Fantov Martina (1981–) Svět bez hranic v dle S. T. Kondrotase [„The world without borders in S. T. Kondrotas work“]. Praha, 2009. Ma. Th. Fojtíkov Olga (1987–) Litevská gramatika Daniela Kleina a jej souvislost a srovnán s českou gramatikou Vavřince Benedikta z Nudožer [„The Daniel Klein’s Lithuanian Grammar and its Relation to and Comparison with the Czech Grammar by Vavřinec Benedikt from Nudožery“]. Praha, 2012. Ma. Th. Straipsniai Lauryno Benedikto Nudožeriškio Grammaticae Bohemicae [...] libri duo (1603) ir Danieliaus Kleino Grammatica Litvanica (1653) prakalbos. – Danielius Kleinas ir jo epocha, Bibliotheca archivi lithuanici 9, sud. A. Judžentis. Vilnius, 2010. 320 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV E VA S E I T L O VÁ , T E R E Z A K A B E L Á Č O VÁ , V Á C L AV B L A Ž E K , J I N D Ř I C H Č E L A D Í N Křivnkov Eva (1984–) Slovotvorná modifikace mry a intenzity adjektiv [„Modification of Measure and Intensity in Adjectives by Using Tools of Word Formation“]. Brno, 2009. Ma. Th. Kuchtov Vladislava (–) Vybrané hřbitovy v Pobalt (doktorská písemná práce z filozofie) [„Selected cemeteries in the Baltic region“]. Praha, 2010. PhD. Th. Lemeškin Ilja (1975–) Monografijos (& J. Zabarskaitė) Lituanistinis Augusto Schleicherio palikimas / Das lituanistische Erbe August Schleichers. Bd. 1. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2008. Sovijaus sakmė ir 1262 metų chronografas. Pagal Archyvinį, Varšuvos, Vilniaus ir I. J. Zabelino nuorašus. Vilnius, 2009. Straipsniai Pasikorimo motyvas N. Leskovo apysakoje „Užburtas klajūnas“ ir padavime iš V. Krėvės rinkinio „Aitvaras dzūkų legendose“. – Tautosakos darbai 19, 2000, 196–204. Leksiko-leksikografičeskie sootvetstvija vežlivyj-neveža v balto-slavjanskom slovare. K voprosu o drevnich leksičeskich zaimstvovanijach (slavizmach) v baltijskich jazykach. – Beträge der Europäischen Slavistischen Linguistik (POLYSLAV). 5. vyd., 2002, 94–103. Litevština a lotyština nám umožní lépe poznat vlastní jazyk [„Lithuanian and Latvian language help us to know better our own language“]. – Informačn materiál pro uchazeče o studium. Školn rok 2003/2004. ÚSVS FF UK, 2002, 4–7. Zapomenuté kurské hroby [„Forgotten Curonian cemeteries“]. – Na východ, č. 4, 2003, 4–6. Baltijskaja „Basnja“ v sostave Chronografa 1261 g. Fol’klornyj narrativ o Sovii. –Tautosakos darbai 30, 2005, 140–165. Ioann Malala i fol’klonoje skazanie o Sovii v sostave Chronografa 1262 g.: Perevodnaja vizantijskaja chronika i drvnjaja litovskaja literatura. – Senoji Lietuvos literatūra. Raštijos ir literatūros santykis: LDK patirtis 21, 2006, 221–265. Dar kartą apie Sovijaus vardo etimologiją. – Acta Baltico–Slavica 30, 2006, 21–32. Čekų baltistikos bibliografija Apžvalgos / Surveys 321 Prostrannaja redakcija Chroniki Ioanna Malaly po rukopisy I. E. Zabelina № 436. – „Rýžoviště zlata a doly drahokamů…“ Sbornk pro Václava Huňáčka. 2006, 513–542. Prof. Marvan a lithuanistika. Návrat české baltistiky [„Prof. Marvan and lithuanistics. The return of Czech Baltic studies“]. – Europeica-Slavica-Baltica: Jiřmu Marvanovi k 70. narozeninám. Praha, 2007, 75–79. Josefas Zubatas – tautosakininkas. – Tautosakos darbai 35, 2008, 143–162. Jiržis Polyvka ir lituanistika, arba kaip Jono Basanavičiaus levai atsidūrė Prahoje. 150-ąsias gimimo metines paminint. – Tautosakos darbai 35, 2008, 318–328. Prahos universiteto profesoriai prieš lietuvių spaudos draudimą. – Archivum Lithuanicum 10, 2008, 165–194. Sovijaus vardo etimologizavimo problematiškumas. – Kalbos istorijos ir dialektologijos problemos 2, 2008, 357–365. Vietoj pratarmės (I). In Lituanistinis Augusto Schleicherio palikimas 1, 2008, 9–12. (Anstelle eines Vorworts. – Das lituanistische Erbe August Schleicher. Bd. 1. Vilnius: Institut für litauische Sprache, 2008, 13–17). Augustas Schleicheris ir Praha. – Lituanistinis Augusto Schleicherio palikimas 1, 2008, 63–102. (August Schleicher und Prag. – Das lituanistische Erbe August Schleicher. Bd. 1. Vilnius: Institut für litauische Sprache, 2008, 103–149). Františeko Ladislavo Čelakovskio lietuvių kalbos žodynas. – Leksikografija ir leksikologija. 2010, 98–113. Jono Malalos kronika. 1262 metų chronografas. – Senosios Lietuvos literatūra. 1253– 1795, 2011, 31–38. Friedrichui Wilhelmui Haackui priskiriamas Prahos rankraštinis vokiečių–lietuvių kalbų žodynas, – Mažoji Lietuva: paribio kultūros tyrimai. 2012, 31–58. Bazelio glosos prūsas ir Prahos baltai. – Baltistica 48(1), 2013, 103–117. Batelko ketureilis / dvieilis – dovanų prašymo pavyzdys. – Acta Linguistica Lithuanica 69, 2013, 11–29. Prahos vokiečių–lietuvių rankraštinio žodyno autorystės klausimu. – Acta Linguistica Lithuanica 69, 2013, 269–279. Petrus Wickerau vs. Petrus Turnau. Kretos pėdsako autorystės klausimu. – Baltistica 49(1), 2014, 139–161. Kretos pėdsako trečiosios eilutės interpretacijos klausimu. – Baltistica, 49(2), 2014, 357–364. 322 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV E VA S E I T L O VÁ , T E R E Z A K A B E L Á Č O VÁ , V Á C L AV B L A Ž E K , J I N D Ř I C H Č E L A D Í N Rankraštinis Friedrichui Wilhelmui Haackui priskiriamas vokiečių–lietuvių kalbų žodynas Čekijoje. – Acta Linguistica Lithuanica 71, 2014, 316–339. Sovijaus sakmės baltiškumas ir arabiškumas. Mitonimo kilmė, – Tautosakos darbai 49, 2015, 35–48. Dvum smertjam ne byvať, a odnoj ne minovať: Sovijaus sakmė ir jos paralelės rytų slavų folklore. – Lituanistika 61, Nr. 4(102), 2015, 274–294. Lompejov Petra (1986–) Překlady litevské literatury do češtiny po roce 1945 [„Translations of Lithuanian literature into Czech after 1945“]. Brno, 2010. Bc. Th. Machek Vclav (1894–1965) Monografijos Recherches dans le domaine du lexique Balto–Slave. Brno, 1934. Straipsniai Slov. *dъlžь, stprus. dulsis [„Slav. *dъlžь, O. Prus. dulsis“]. – Listy filologické 51, 1924, 132–135. Beiträge zum baltisch-slavischen Wörterbuch. – Zeitschrift für slavische Philologie 18, 1942, 21–29. Slav. ot-, balt. at-. – Zeitschrift für Slawistik 1, 1956, 3–10. Slavjanskaja kleť i ee nazvanije. – Voprosy jazykoznanija 1957/1, 96–106. Zum Wortschatz des Litauischen. – Zeitschrift für slavische Philologie 28, 1960, 159–164. Zum Wortschatz des Litauischen, Teil 2. – Zeitschrift für slavische Philologie 29, 1961, 345–356. Diskusní příspěvek k referátu P. Trosta: K otázce balto-slovanských jazykových vztahů [„Discussion contribution to the paper by P. Trost: To the question of Baltic-Slavic language relations“]. – IV Meždynarodnyj sjezd slavistov. Materialy diskussii 2. Moskva 1962, 438–439. Zur Erklärung der sogen. Baudouinschen Palatalisierung im Slavischen und im Baltischen. – Mélanges linguistiques offerts à Emil Petrovici. par ses amis étrangers à ľoccasion des son soixantième anniversaire. Bucarest 1962, 327–335. Čekų baltistikos bibliografija Apžvalgos / Surveys 323 Pjať litovskich etimologij. – Voprosy teorii i istorii jazyka. Sbornik v česť professora B. A. Larina, Maslov, ed. by S. Ju. Leningrad, 1963, 203–211. Lituanien paet pô. – Kalbotyra 14, 1966, 93–99. Zum Wortschatz des Litauischen, Teil 3. – Zeitschrift für slavische Philologie 33, 1967, 168–174. Sl. gospodь, lat. hospes et lit. viešpats. – Annales Instituti philologiae Slavicae universitatis Debreceniensis, Slavica 8, 1968, 155–158. Die slavischen und baltischen Entsprechungen der lateinischen Intensivverba auf -tāre und -sāre. – Zeitschrift für Slawistik 25, 1980, 53–61. Recenzijos Baltische Lande I. – Listy filologické 70, 1946, 141–143. A. Senn: Lithuanian dialectology. Lithuanian surnames. – Listy filologické 71, 1947, 155–157. Kuronská otázka (o knize Kiparského Die Kurenfrage) [„Couronian question (about the book of Kiparsky Die Kurenfrage“]. – Listy filologické 74, 1950, 60–62. E. Fraenkel: Litauisches etymologisches Wörterbuch. – Slavia 26, 1957, 439–442. Redakční poznámka ke stati Le nom balto-slave de „Nord“ Adolfa Erharta [„Editorial note on the paper Le nom balto-slave de „Nord“ by Adolf Erhart“]. – Sbornk prac filosofické fakulty brněnské university, A5, 1957, 7. G. Jacobsson: Ľhistoire ďun groupe de mots balto-slaves (Göteborg 1958). – Lingua Posnaniensis 8, 1960, 302–306. Mal Ivan (1978–) Monografijos (& M. Riegl a kol.) Aktéři v globálnch sférách vlivu [„Participants in the global spheres of influence“]. České Budějovice, Praha, 2010. Československo-lotyšská společnost 1925–1941 [„The Czechoslovak-Latvian Society (1925–1940)“]. Praha, 2011. Politické zprávy z Rigy 1934–1939 [„Political news from Riga 1934–1939“]. České Budějovice, Praha, 2011. (& J. Galandauer & O. Kortus) Národn památnk na Vtkově [„The Vitkov National Monument“]. Praha, 2012. 324 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV E VA S E I T L O VÁ , T E R E Z A K A B E L Á Č O VÁ , V Á C L AV B L A Ž E K , J I N D Ř I C H Č E L A D Í N (& kol.) Společnost a kultura v Českých zemch 1939 – 1949 [„Society and culture in Czech lands between 1939–1949“]. Praha, 2013. Skyriai knygose (& P. Štoll) Pět stalet lotyšsko-českých literárnch vztahů. I část / Latviešu-čehu literāro sakaru pieci gadsimti. I daļa. Rīga, 2006. Lotyšská básnická moderna (zdroje - vývoj - souvislosti) [„Latvian modernist poetry (sources – development – context)“]. – Čas moderny, ed. by D. Blümlová, B. Jiroušek. České Budějovice, 2006, 235–244. Secese v Lotyšsku (Secese a lotyšská společnost) [„Art Nouveau in Latvia (Art Nouveau and Latvian society)“]. – Čas secese, Blümlová, D., Gilarová, Z. a kol. České Budějovice, 2007, 368–377. Učebnice dějepisu jako nástroj ideologického boje [„History textbooks as a tool of ideological struggle“]. – Proměny diskursu české marxistické historiografie, Jiroušek, B. a kol. České Budějovice, 2008, 301–318. Československá společnost a pobaltské národy. Příspěvek k dějinám vztahů malých národů v čase budování Nové Evropy [„Czechoslovak society and the Baltic nations. A paper on history of relations between small nations during the establishing of New Europe“]. – Prezentace a reprezentace české vědy a kultury v prvnm desetilet samostatného státu (1918–1929), Blümlová, D. a kol. České Budějovice, 2009, 143–157. Josef Zubatý a jeho neurózy [„Josef Zubaty and his neuroses“]. – Čas zdravého ducha v zdravém těle, Blümlová, D., Kubát, P. a kol. České Budějovice, 2009, 352–360. Režim Kārlise Ulmanise [„Karlis Ulmanis’ regime“]. – Československo a krize demokracie ve středn Evropě ve 30. a 40. letech. Hledán východisek, Němeček, J. a kol. Praha, 2010, 189–194. Lotyšský sen Hanuše Entnera a Pavla Finka [„The Latvian dream of Hanuš Entner and Pavel Fink“]. – Zkušenosti a vztahy. Lotyšská a česká společnost ve 20. stolet, Acta Slavica et Baltica, Štoll, P. a kol. (eds.). Praha, 2013, 145–155. Památník na Vítkově v proměnách vládní ideologie a propagandy v letech 1938–1950 [„The Memorial on the Vitkov Hill during the transformation of government ideology and propaganda in the years 1938–1950“]. – Společnost a kultura v českých zemch 1939 – 1949, Malý, I. kol. Praha, 2013. Československo-lotyšská společnost [„The Czechoslovak-Latvian Society“]. – Modern dějiny 19, 2011, č. 2., 119–147. Obraz Pobaltí v českém periodickém tisku a diplomatických zprávách. Příspěvek ke konstrukci obrazu Pobaltí v Čechách v letech 1918–1945 [„The Image of the Baltic Čekų baltistikos bibliografija Apžvalgos / Surveys 325 states in Czech press and diplomatic reports. A contribution to the construction of the Baltic’s image in Czech lands in the years 1918–1945“]. – Utvářen identity ve vrstvách paměti [„Formation of identity in the layers of memory“] (= Opera historica 15), ed. by V. Bůžek, J. Dibelka. České Budějovice, 2011, 129–151. Straipsniai …abych jen něco z lotyštiny do češtiny přeložil… (Po stopách prvních překladů lotyšské literatury v Čechách) [„… in order to just translate something from Latvian to Czech… (Tracing the first translations of Latvian literature in Czech lands)“]. – Tvar 9, 2006, 6–7. Místo Aloise Václava Červína v české balistice [„The place of Alois Václav Červín in Czech Baltic studies“]. – Archivn prameny Kolnska, sv. 15, 2009, 251–274. Lotyšská básnická moderna (zdroje - vývoj - souvislosti) [„Latvian modernist poetry (sources – development – context)“]. – Čas moderny, ed. by D. Blümlová, B. Jiroušek. České Budějovice, 2006, 235–244. Volba Kārlise Ulmanise. Autoritativní režim v Lotyšsku 1934–1940 [„The election of Kārlis Ulmanis. Authoritarian regime in Latvia in 1934–1940“]. – Přtomnost 3, 2008, 59–61. Pobaltí v pohybu, cesta ke svobodě [„Baltic area in movement, the way to freedom“]. – Přtomnost 1, 2009, 44–45. Only Forward From Here: The Baltic States and their Path to Freedom. – The New Presence 1, 2009, 40–41. Místo „malého národa“ v dějinách Evropy [„The place of a „small nation“ in the history of Europe“]. – Přtomnost 3, 2009, 10–12. Marvan Jiří (1936–2016) Monografijos Modern Lithuanian Declension: A Study of its Infrastructure. Ann Arbor, 1979. Straipsniai Verbum infinitum v baltijskich jazykach i jego otnošenije k slavjanskomu sostojaniju. – Acta Universitatis Carolinae, Philologica (= Slavica Pragensis 2), 1960, 7–15. K otázkám kategorie slovesného způsobu v současné lotyšštině [„Toward the questions of the category of the verbal mode in contemporary Latvian“]. – Slavica Pragensis 4, 1962, 253–257. 326 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV E VA S E I T L O VÁ , T E R E Z A K A B E L Á Č O VÁ , V Á C L AV B L A Ž E K , J I N D Ř I C H Č E L A D Í N O nekotorych predikativnych funkcijach litovskogo pričastija (sintaktičeskij očerk). – Kalbotyra 4, 1962, 33–42. K voprosu o lingvo-geografičeskom položenii balto-slavjanskich jazykov. – Baltistica 5, 1969, 17–19. Baltic and Indo-European ergative (based on Professor Pavel Trost’s pioneer work). – Lituanus 19, 1973/1, 31–38. Slowiańsko-wschodniobaltycki areal jêzykowy (pierwszy etap w procesie reintegracji). – Balto-slowianskie związki jêzykowe. Wroclaw, 1990, 283–289. Matouškov Lenka (–) Prza básnka Aleksandrse Čakse [„The Prose of Poet Aleksandrs Čaks“]. Praha, 2005. Ma. Th. Matouškov Michaela (1989–) Litevská počtačová terminologie ve světle jazykové politiky a jazykových norem [„The Lithuanian computer terminology in the light of language policy and language standards“]. Brno, 2013. Bc. Th. Mazurov Lenka (1987–) Sekundárn prepozice v litevštině ve srovnán s češtinou [„Secondary Prepositions in Lithuanian in Comparison to Czech“]. Brno, 2012. Bc. Th. Srovnávac analýza tvorby Marie Pečkauskaite Šatrijos Ragany („Sename dvare“) a Boženy Němcové („Babička“) [„Comparative study of literary output of Marija Pečkauskaite Šatrijos Ragana („In the Old Estate“) and Božena Němcová („The Grandmother“)“]. Brno, 2014. Ma. Th. Melicherov Eva (1985–) Komparace mužské a ženské symboliky v litevských a českých lidových psnch [„Masculin and Feminin Symbols in the Lithuanian and Czech Folklore“]. Brno, 2008. Bc. Th. Čekų baltistikos bibliografija Apžvalgos / Surveys 327 Měsíc Cyril (1969–) Knihy p. Vojtěcha Srby v kroměřížském zámeckém fondu [„Books of Vojtěch Srba in Kroměříž Castle Library“]. – Problematika historických a vzácných knižnch fondů, 19–24. Olomouc, 2008 (2009). Miškovsk Josef (1979–) Regionáln geografie a regionáln identita pobaltských zem [„Regional identity and regional differentiation of the Baltic countries“]. Praha, 2012. PhD. Th. Montvilaitė-Sabaitienė Geda (–) Straipsniai Vytauto Sirijos Giros fenomenas. – Práce Bałtystyczne 3: język, literatura, kultura. Warszawa, 2006, 359–364. M. Kunderos ir S. T. Kondroto intertekstualumas: metaforinis ar metoniminis? – Česlovo Milošo skaitymai 3. Kultūrų sankirtos: patirtys ir pokyčiai. Kaunas, 2010. Moteriškoji namų samprata Milano Kunderos romanuose. – Tautinio / Pilietinio identito reprezentacija ir formavimas šiandien. Kaunas, 2008, 171–179. Litevsky psaná literatura [„Lithuanian language literature“]. – Literatura ve světě – svět v literatuře. Praha, 2007, 215–221. Motlov Renata (–) Pohled na podl českých zem na křžové výpravy ve východnm Pobalt v české historiografii 19. stolet [„The Participation of Czech Lands in Baltic Crusades from the Perspective of Czech Historiography of 19th Century“]. Brno, 2011. Bc. Th. Němcov Petra (1987–) Baltská hydronyma [„Baltic hydronyms“]. Brno, 2013. Ma. Th. Lotyšská hydronyma [„Latvian hydronyms“]. Brno, 2014. Ri. 328 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV E VA S E I T L O VÁ , T E R E Z A K A B E L Á Č O VÁ , V Á C L AV B L A Ž E K , J I N D Ř I C H Č E L A D Í N Němec Igor (1924–2005) Straipsniai K západoslovansko-baltským shodám: deverbativní formant *uljo- [„Toward the West Slavic - Baltic correspondences: the deverbative formant *uljo-“]. – Litterae slavicae medii aevi: Francisco Venceslao Mareš sexagenario oblatae, ed. by J. Reinhart. München, 1985, 253–261. Nikuļceva Sandra (–) Povaha lexikáln polysémie srovnán češtiny a lotyštiny [„The Nature of lexical polysemy, a comparison of Czech and Latvian languages“]. Praha, 1999. Ma. Th. Česko-lotyšský slovnk [„Czech-Latvian dictionary“]. Praha, 2008. Ri. Monografijos Česko-lotyšský slovnk [„Czech-Latvian dictionary“]. Voznice, 2006. Obuszkov Markta (–) Ženská božstva v lotyšské mytologii a folkloru [„Female deities in the Latvian mythology and folklore“]. Praha, 2013. Bc. Th. Parolek Radegast (1920– ) Monografijos Srovnávac dějiny baltických literatur [„Comparative history of the Baltic literatures“]. Praha, 1978. Litevská literatura (Vývoj a tvůrč osobnosti) [„Lithuanian literature (Development and creative personages)“]. Praha, 1996. V kruhu krásy: malá antologie z lotyšské a litevské lidové poezie [„In the circle of Beauty: a small anthology of Latvian and Lithuanian folk poetry“]. Praha: Bohemika, 1996. Lotyšská literatura (Vývoj a tvůrč osobnosti) [„Lithuanian literature (Development and creative personages)“]. Praha, 2000. Les duš: antologie lotyšské poezie 19.–20. stolet [„The woods of souls: an anthology of Latvian poetry of the 19th–20th century“]. Praha, 2001. Čekų baltistikos bibliografija Apžvalgos / Surveys 329 Straipsniai K typologii literatur národního obrození ve střední a východní Evropě [„Toward the typology of the literatures of the national revival in Central and Eastern Europe“]. – Slavia 51, 1982, 21–29. Peškov Michala (1983– ) Litevské slovesné morfy ne-, be-, teve vztahu k aktuálnmu členěn věty [„Lithuanian Verbal Morphs ne-, be-, tein Relation to Functional Sentence Perspective“]. Brno, 2007 (2008). Bc. Th. Kulturn germanizace Malé Litvy a jej projevy v románové tvorbě Ievy Simonaitytė [„Germanisation of the Lithuania Minor in the Novels of Ieva Simonaityte“]. Brno, 2010. Ma. Th. Petr Jan (1931–1989) Recenzijos, biografijos, bibliografijos Gebauerovy překlady litevských dain [„Gebauer’s translations of the Lithuanian dainas“]. Acta Universitatis Carolinae Philologica (= Slavica Pragensia) 20, 1979. Leopold Geitler – bibliografický soupis vědeckých prací s přehledem jeho činnosti [„Leopold Geitler – a bibliography of his scientific works with survey of his activity“], Praha, 1979. Cesta L. Geitlera do Litvy a její výsledky [„A journay of L. Geitler in Lithuania and its results“]. – Praha–Vilnius. Sbornk prac k 400. výroč založen univerzity ve Vilniusu, uspořádali Jan Petr & Luboš Řeháček. Praha: Univerzita Karlova, 1981, 65–80. O dějinách litevského jazyka (o knize Z. Zinkevičius, Lietuvių kalbos istorija 1. Lietuvių kalbos kilmė, Vilnius: Mokslas 1984) [„On history of Lithuanian language (about the book by Z. Zinkevičius, Lietuvių kalbos istorija 1. Lietuvių kalbos kilmė, Vilnius: Mokslas 1984)“]. – Slovo a slovesnost 47, 1986, 53–59. Adolf Erhart: Baltské jazyky [„Baltic languages“] (Praha: SPN, 1984). – Slovo a slovesnost 47, 1986, 71–72. K etnogenezi Baltů (o sborníku Problemy etnogeneza i etničeskoj istorii baltov. Vilnius: Mokslas 1985) [„On the ethnogenesis of Balts (about the anthology Problemy etnogeneza i etničeskoj istorii baltov. Vilnius: Mokslas 1985)“]. – Slovo a slovesnost 48, 1987, 163–168. 336 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV E VA S E I T L O VÁ , T E R E Z A K A B E L Á Č O VÁ , V Á C L AV B L A Ž E K , J I N D Ř I C H Č E L A D Í N Kristijono Donelaičio kūryba čekų filologijos akiratyje. – Senoji Lietuvos literatūra 28, Vilnius 2009, 41–62. Paskutiniojo dešimtmečio baltistikos studijų raida Vidurio Europoje. Last Decade Changes in Central Europe in the Field of the Baltic Studies. – Žmogus ir žodis 13(1), 2011,117–113. Baltistika Brno. – Literatūra 53 (1), Vilnius, 2011, 157–159. Kristijono Donelaičio „Metų“ kompozicijos problemos. – Literatūra 54(1), Vilnius, 2012, 39–55. Jonas Basanavičius v Praze 1882–1884 – Jonas Basanavičius Prahoje 1882–1884. – Studia Territorialia - Supplementum 2(1), Praha, 2012, 43–64. Jonas Basanavičius. – Literatūra 11 klasei. Chrestomatija, II dalis: Romantizmas, realizmas, neoromantizmas, ed. by A. Martišiūtė-Linartienė. Vilnius, 2012, 234–244. Gimtinės ieškojimas Ulro žemėje. – Czeslawo Miloszo kūryba: modernioji LDK tradicijų tasa, sud. M. Kvietkauskas. Vilnius, 2012, 112–126. Kristijonui Donelaičiui – 300. – Metai, roč. 2013, č. 1, Vilnius, 2013, 85–90. „Žiemos rūpesčių“ pradžia kaip Metų struktūros kodas. – Senoji Lietuvos literatura 37, Vilnius, 2014, 192–233. The Cultural Environment from the 18th Century to the First Half of the 19th Century. – Bagdonavičius, Vaclovas. Concise Encyclopaedia of Lithuania Minor. Vilnius, 2014, 196–198. „Rudenio gėrybių“ kontrapunktai. – Naujasis židinys-Aidai 5, Vilnius, 2014, 48–64. Paroda Brno apie Baltijos valstybes. – Literatūra ir menas, 2014, 2(3456), 23–24. „Metai“ von Kristijonas Donelaitis im Licht der Kompositionsanalyse. – Annaberger Annalen, Kempten 2015, m. 2015, nr. 23, 245–270. Šelelyov Denisa (1978–) Mártinš Zverts novátor lotyšského dramatu [„Mārtiņš Zīverts an innovator of Latvian drama“]. Praha 2004. Ma. Th. Škodov Markta (1985–) Strofa a rým ve sbrce „Žaibai ir vejai“ Henrikase Radauskase [„Strophe and Rhyme in the Henrikas Radauskas’ Poem-book „Žaibai ir vejai““]. Brno, 2008. Bc. Th. Čekų baltistikos bibliografija Apžvalgos / Surveys 337 Regionáln volby na Litvě: teorie druhořadých voleb a volebn cyklus [„Regional Elections in Lithuania: The Theory of Second-Order Elections and Electoral Cycle“]. Brno, 2012. Ma. Th. Postkolonialismus v současné litevské dramaturgii [„Postcolonialism and the Contemporary Lithuanian Dramaturgy“]. Brno, 2014. Ma. Th. Straipsniai Populismus na Litvě [„Populism in Lithuania“]. – Kulturn noviny, č. 10, 2012, 4–5. Škrabal Michal (1979–) Složená deklinace adjektiv v lotyštině, jejich vznik, vývoj a současný stav [„Compound declination of adjectives in Latvian: Origin, development and present state“]. Praha, 2004. Ma. Th. Straipsniai Slovesný vid v lotyštině z lexikografovy perspektivy [„Verbal aspect in Latvian from a lexicographer’s perspective“]. – Korpusová lingvistika Praha 2011. 1 – InterCorp, ed. by F. Čermák. Praha, 2011, 262–269. Pozapomenutý Alois Koudelka [„Forgotten Alois Koudelka“]. – Tvar, 19, 2011, 11. Moderně, či tradičně? Chystaný lotyšsko-český slovník v konfrontaci s dosavadními plody česko-baltské lexikografie [„The Modern or the traditional way? The Planned Latvian-Czech dictionary in confrontation with existing works of Czech-Baltic lexicography“]. – Zkušenosti a vztahy. Lotyšská a česká společnost ve 20. stolet, ed. by P. Štoll. Praha, 2013. Štoll Pavel (1964–) Česko-lotyšská literárn vzájemnost do roku 1940 [„Czech-Latvian mutuality since 1940“]. Praha, 1998. Ma. Th. České kontexty lotyšských kulturnch tradic [„Czech contexts of Latvian cultural traditions“]. Praha, 2011. PhD. Th Monografijos Pět stalet lotyšsko-českých literárnch vztahů. Latviešu-čehu literāro sakaru pieci gadsmiti. Rīga, 2006. 338 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV E VA S E I T L O VÁ , T E R E Z A K A B E L Á Č O VÁ , V Á C L AV B L A Ž E K , J I N D Ř I C H Č E L A D Í N Skyriai knygose Objevitel lotyšských a litevských pokladů [„The Discoverer of Latvian and Lithuanian treasures“]. – Radegast Parolek. Biografický soupis publikovaných prací s přehledem jeho činnosti, ed. by M. Jehlička, S. Cita. Praha, 1993, 14–16. Litevská kultura [„Lithuanian culture“]. – Dějiny pobaltských zem, ed. by L. Švec, V. Macura, P. Štoll. Praha, 1996, 332–356. Lotyšská kultura [„Latvian culture“]. – Dějiny pobaltských zem, ed. by L. Švec, V. Macura, P. Štoll. Praha, 1996, 308–331. Pratarmė, straipsniai. – Slovnk pobaltských spisovatelů, ed. by N. Slabihoudová, A. Vlčková, P. Štoll. Praha, 2003, antras pataisytas ir papildytas leidimas 2008. Kārļa Skalbes pasaku tulkojumi čehu valodā. – Ziemeļmeita. Kārlim Skalbem – 125. Raksti, apceres, notikumi dzejnieka jubilejā, ed. by V. Rūmnieks. Rīga, 2005, 81–90. Zkráceně totéž: Augsta kā debesis. Latvijas Vēstnesis 6. 1. 2005, s. B 8. Lotyšsky psaná literatura [„Latvian literature“]. – Literatura ve světě 2004, ed. by H. Zahradníčková. Praha, 2005, 149–161. Baigiamasis žodis. – Krietnais kareivis Šveiks pirms kara un citi jocīgi stāstiņi, Hašeks, J. Rīga, 2006, 172–174. K pětaosmdesátinám baltisty Radegasta Parolka. Biografie a bibliografie Radegasta Parolka [„On the Occasion of Radegast Parolek’s 85th birthday. A Biography and bibliography of Radegast Parolek“]. – Zlatý fond baltických literatur, Parolek, R. Praha, 2006, 158–168. Lotyšsky psaná literatura [„Latvian literature“]. – Literatura v Evropě., Schleissová, E. Praha, 2006, 163–167. Lotyšsky psaná literatura [„Latvian literature“]. – Literatura ve světě. Svět v literatuře. 2006–2007, ed. by P. Kitzler. Praha, 2007, 222–229. Vidzemes hernhūtiešu „sirdskultūras“ saknes un ziedi. – Dzīvesmāksla: Latvija, Baltija, Eiropa, ed. by I. Šuvajevs. Rīga, 2008, 227–237. Latviešu kultūras tradīciju čehu konteksti. – Literatūra un reliģija. Zinātnisko rakstu krājums, ed. by I. Kalniņa, V. Vecgrāvis. Rīga, 2010, 80–86. Straipsniai Profesor Radegast Parolek a lituanistika [„Professor Radegast Parolek and lithuanistics“]. – Česko-litevské vztahy v průběhu stalet. Sborník příspěvků z interdisciplinárního vědeckého kolokvia ve Vilniusu v r. 1995, ed. by L. Řeháček, L. Švec. Praha, 1998, 128–129. Čekų baltistikos bibliografija Apžvalgos / Surveys 339 Osudy dobrého vojáka Švejka v Lotyšsku [„The Good soldier Švejk in Latvia“]. – Mezinárodn konference Hašek a Švejk – humor tiscilet, ed. by J. Kliment. Lipnice nad Sázavou, 2003, 98–101. Lotyšská hymna práce, její původ a osudy [„The Latvian anthem of labour, its origin and story“]. – Pocta Čelakovskému. Acta Slavica et Baltica, ed. by J. Marvan, P. Štoll. Praha, 2004, 24–29. Krietnā kareivja Šveika dēkas Latvijā. – Aktuālas problēmas literatūras zinātnē. Folklora, ārzemju literatūra. Rakstu krājums 9, ed. by E. Lāms. Liepāja, 2004, 269–284, totéž – Valodas ceļi, krustceļi, ed. by D. Ausekle. Rīga, 2004, 73–90. F. L. Čelakovskis un J. Alunāns – veselu graudu sējēji. – Aktuālas problēmas literatūras zinātnē. Rakstu krājums 11, ed. by E. Lāms. Liepāja, 2006, 99–108, zkráceně též Veselo graudu sējēji. – Latvijas Vēstnesis 5. 5. 2005, s. B 7. Hernhūtiešu kustība Vidzemē, tās čehu saknes un nozīme latviešu kultūrai. – Balto-Slavicum Pragense, Acta Slavica et Baltica, Volumen VII, ed. by J. Marvan. Praha, 2007, 181–188. Marta Grimma čehu literatūras spogulī. – Aktuālas problēmas literatūras zinātnē. Rakstu krājums 13, ed. by A. Kuduma. Liepāja, 2008, 119–126. Čehu un latviešu Brāļu draudzes saknes: līdzīgās un atšķirīgās iezīmes. – Literatūrzinātne, folkloristika, māksla. Latviešu literatūra un reliģija. Latvijas Universitātes raksti, 732. sējums, ed. by I. Kalniņa, I. Leitāne. Rīga, 2008, 30–37. Marta Grimma – tempļa cēlēja. – Literatūrzinātne, folkloristika, māksla. Krājumam „Tā neredzīgā Indriķa dziesmas“ (1806) – 200 gadi, Jura Alunāna krājumam „Dziesmiņas“ (1856) – 150 gadi. Latvijas Universitātes raksti, 731. sējums, ed. by I. Kalniņa, M. Grudule. Rīga, 2008, 200–207. Ochranovské proměny lotyšské kultury [„Transformations of Latvian culture under the influence of Moravian Church”]. – Baltské jazyky v proměnách metod. Sborník příspěvků z mezinárodní baltistické konference, ed. by V. Šeferis. Brno, 2008, 79–86. Latviešu literatūra mūsdienu Čehijā. – Aktuālas problēmas literatūras zinātnē. Rakstu krājums 14, ed. by Z. Gūtmane. Liepāja, 2009, 132–138. Jana Husa personības un ideju recepcija Latvijā čehu kontekstā. – Literatūrzinātne, folkloristika, māksla. Latviešu literatūra un reliģija. Latvijas Universitātes raksti, 748. sējums, ed. by I. Kalniņa, I. Leitāne. Rīga, 2010, 31–39. Brāļu draudze Artura Baumaņa romānos. – Literatūrzinātne, folkloristika, māksla. Latviešu literatūra un reliģija. Latvijas Universitātes raksti, 748. sējums, ed. by I. Kalniņa, I. Leitāne. Rīga, 2010, 128–133. 340 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV E VA S E I T L O VÁ , T E R E Z A K A B E L Á Č O VÁ , V Á C L AV B L A Ž E K , J I N D Ř I C H Č E L A D Í N Moje Litva [„My Lithuania“]. – Lietuva ir Čekija, 2010/2011, Nr. 20–21, 49–52. Die Triaden Jan Amos Komenskýs in Lettland. – Unitas fratrum, 2011, Heft 65/66, 41–48. Romantisms čehu un latviešu literatūrā: laikmeti un personības. – Latviešu un cittautu literatūra: no romantisma līdz modernismam, III, Romantiskā pasaules izjūta 20. gs. sākuma latviešu un cittautu literatūrā. Rīga, 2012, 97–104. Čekijos piliečų judėjimas Pabaltijui remti 1990–1991 metais. – Čekija – Lietuva. Diplomatinių santykių 20-metis. Vilnius, 2012, 77–83. Reālisms un naturālisms čehu literatūrā un to atbalsis Latvijā. – Latviešu un cittautu literatūra: no romantisma līdz modernismam IV. Reālisma un naturālisma poētikas vektori latviešu un cittautu literatūrā. Zinātnisko rakstu krājums (Latvijas Universitātes 70. konference, Humanitāro zinātņu fakultāte). Rīga, 2013, 98–105. Švec Luboš (1961–) Monografijos Československo a pobaltské státy v letech 1918–1939 : vývoj politických a hospodářských vztahů Československa s Litvou, Lotyšskem a Estonskem v meziválečném obdob [„Czechoslovakia and Baltic states in years 1918–1939: Development of Czechoslovak political and economic relations with Lithuania, Latvia and Estonia during the Interwar period“]. Praha, 2001. Perestrojka, pobaltské republiky a Československo 1988–1991 [„Perestroika, the Baltic states and Czechoslovakia 1988–1991“]. Praha, 2013. Skyriai knygose Dějinné dilema a trauma trojí okupace [„A Historical dilemma and a trauma of triple occupation“]. – V plesových střevčkách sibiřským sněhem, ed. by S. Kalniete. Praha, 2005, 285–292. Česko-lotyšské kontakty během první světové války a navázání diplomatických vztahů [„Czech-Latvian contacts during the First World War and the establishing of diplomatic relations“]. – Zkušenosti a vztahy. Lotyšská a česká společnost ve 20. stolet, Štoll, P. a kol. (eds.). Praha, 2013, 19–39. Straipsniai Česko-litevské vztahy během devadesátých let a vytváření obrazu České republiky mezi litevskou veřejností [„Czech-Lithuanian relations during the nineties and creating the image of the Czech Republic in the Lithuanian Public“]. – Institucionalizace Čekų baltistikos bibliografija Apžvalgos / Surveys 341 (ne)odpovědnosti: globáln svět, evropská integrace a české zájmy. 2, Proměna české společnosti, ed. by J. Kabele, L. Mlčoch. Praha, 2001, 352–366. Holocaust v Litvě a Lotyšsku [„The Holocaust in Lithuania and Latvia“]. – Stn šoa nad Evropou, ed. by M. Pojar. Praha, 2001, 171–191. Ot kresťjanskich etnosov k sovremennym nacijam : nacionaľnyje dviženija narodov Baltii. – Strany Baltii i Rossija: obščestva i gosudarstva, ed. by D. E. Furman, E. G. Zadorožňuk, Moskva, 2002, 28–80. Věda a vysoké školství v podmínkách transformace postsovětské země: lotyšský příklad [„Sciences and higher education in the process of transformation of a postsoviet country: Latvian example“]. – Konsolidace vládnut a podnikán v České republice a v Evropské unii 3. Univerzity a vzdělán, ed. by J. Pešek. Praha, 2002, 158–167. Balticko-severský prostor [„The Baltic-Nordic space“]. – Visegrád: možnosti a meze středoevropské spolupráce, ed. by J. Vykoukal. Praha, 2003, 269–298. Litva [„Lithuania“]. – Visegrád‘ možnosti a meze spolupráce, ed. by J. Vykoukal. Praha, 2003, 340–343. České národní hnutí a baltská etnika: motivace zájmu a styčné plochy [„Czech national movement and Baltic ethnic groups: The motivation of interest and points of contact“]. – Pocta Čelakovskému, Praha, 2004, 30–36. Dějiny a stát: zformování lotyšské historiografie v meziválečném období [„History and state: Formation of Latvian historiography in the Interwar period“]. – Slovanský přehled, roč. 90, č. 3, 2004, 269–279. Lotyšsko [„Latvia“]. – Politické a stavn systémy zem středovýchodn Evropy, Kubát, M. a kol. (eds.). Praha, 2004, 199–216. Role historismu ve vytváření národní identity moderní litevské společnosti: státotvorné kulty a stereotypy [„The Role of historicism in the formation of national identity of modern Lithuanian society: State-forming cults and stereotypes“]. – Rozvoj české společnosti v Evropské unii. III, Média, Teritoriáln studia, Končelík, J. a kol. (eds.). Praha, 2004, 369–381. Návrat historie: institucionální a ideová transformace litevské historiografie během devadesátých let [„The Return of history: Institutional and ideological transformation of Lithuanian historiography during the nineties“]. – Acta Universitatis Carolinae – Studia Territorialia VII – 2005, Praha, 2006, 231–253. Rusifikace a formování národní identity na teritoriu Velkoknížectví litevského v 2. pol. 19. století [„Russification and formation of national identity in the territory of the 342 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV E VA S E I T L O VÁ , T E R E Z A K A B E L Á Č O VÁ , V Á C L AV B L A Ž E K , J I N D Ř I C H Č E L A D Í N Grand Duchy of Lithuania in the second half of the 19th century“]. – Cesty k národnmu obrozen: běloruský a český model, Praha, 2006, 135–149. Personální kulturní autonomie v Estonsku a podmínky její aplikace (komparace meziválečného a současného modelu) [„Personal cultural autonomy in Estonia and conditions of its application (Comparison of interwar and contemporary model)“]. – Pražské sociálně vědn studie. Teritoriáln řada 032, Praha, 2006, 23 s. Problém tradice a modernity v moderních lotyšských dějinách [„The Issue of tradition and modernity in modern Latvian history“]. – Slovanské historické studie (mimořádné číslo), Praha, Brno, 2006, 101–116. Herbert Adolphus Miller, psychóza útisku a středoevropská otázka [„Herbert Adolphus Miller, psychosis of oppression and Central European nations“]. – Slovanský přehled 93, 2007, 289–320. Svaz lotyšských zemědělců a jeho role v meziválečné politice [„Latvian Farmers’ Union (Latviešu Zemnieku savienība) and its role in Latvian interwar politics“]. – Agrárn strany ve vládnch a samosprávných strukturách mezi světovými válkami, Studie Slováckého muzea v Uherském Hradišti 13/2008, 63–70. The Mid-European Union: an attempt at cooperation of Central and East European representatives at the end of WW I. – The disintegration of Czechoslovakia in the end of 1930s, policy in the Central Europe, ed. by E. Voráček. Prague, 2009, 123–145. Zastoupení venkova a diferenciace litevského agrárního hnutí po vzniku samostatného státu [„The political representation of Lithuanian countryside and differentiation of agrarian movement after the establishment of independent state“]. – Agrárn strana a jej zájmové, družstevn a peněžn organizace, Studie Slováckého muzea v Uherském Hradišti 15/2010, 83–89. Prezident Antanas Smetona a jeho režim prizmatem československé publicistiky a diplomacie první poloviny třicátých let [„President Antanas Smetona and his Regime from Point of View of Czechoslovak Publicism and Diplomacy in the First Half of the 30’s“]. – Studia territorialia. Supplementum, roč. 2, č. 1, 2011, 219–246. Lietuvos klausimas 1990–1991 metu; Čekoslovakijo užsienioje politikoje. – Čekija – Lietuva, diplomatiniu santykiu 20-metis, sud. J. Balsienė. Vilnius, 2012, 19–38. Zpívající revoluce [„The Singing Revolution“]. – Tvar 24, 5, 2013, s. 18. Tesařov Kateřina (1988–) Česká lituanistika a litevské překlady v době Prvn republiky [„Czech Lithuanian Studies and Translations in First Czechoslovak Republic“]. Brno, 2011. Bc. Th. Čekų baltistikos bibliografija Apžvalgos / Surveys 343 Litevská kompozita [„Lithuanian Compounds“]. Brno, 2014. Ma. Th. Trost Pavel (1907–1987) Straipsniai O baltoslovanských vztazích v oblasti syntaxe [„On the Balto-Slavic relations in the field of syntax“]. – K historicko-srovnávacmu studiu slovanských jazyků. Praha, 1958, 124–127. K otázce baltoslovanských jazykových vztahů [„Toward the Balto-Slavic language relations“]. – Československé přednášky pro IV. Mezinárodn sjezd slavistů v Moskvě. Praha, 1958, 221–227. Otázka baltoslovanské jednoty na mezinárodním sjezdu slavistů v Moskvě [„The questions of the Balto-Slavic unity at the International Congress of Slavicists in Moscow“]. – Slavia 28, 1959, 446–447. Das Prädikativum im Litauischen. – Lietuvių kalbotyros klausimai 3, 1960, 219–222. Zur Frage des baltisch-slawischen Dativus cum Infinitivo. – Mélanges linguistiques offerts à Emil Petrovici. par ses amis étrangers à ľoccasion des son soixantième anniversaire. Bucarest, 1962, 523–524. Das Metrum der litauischen Volkslieder. – Poetics, Poetyka, Poftika (= Poetics 1), Davie, D. et al. (eds.). Warszawa, 1962, 119–125. Supin v baltijskich i slavjanskich jazykach. – Kratkije soobščenija Instituta slavjanovedenija 38, 1963, 23–27. Two remarks on Lithuanian vocalism. – Acta Baltico-Slavica 3, 1966, 183–185. Složené adjektivum v baltštině [„A compound adjective in Baltic“]. – Studia palaeoslovenica J. Kurz septuagenario dedicata, ed. by B. Havránek. Praha, 1971, 379–380. Il mondo slavo e baltico nel quadro dell’Europa. – Atti del V Convegno internazionale di linguisti, tenuto a Milano (IX, 1964). Brescia, 1972, 55–67. Schriftwerke aus vorschriftsprachlicher Zeit [o raných litevských textech]. – Kwartalnik Neofolologiczny 24, 1977, 421–425. Kategorie čísla v baltském slovese [„Category of number in the Baltic verb“]. – Praha-Vilnius. Sbornk prac k 400. výroč založen univerzity ve Vilniusu, ed. by J. Petr, L. Řeháček. Praha, 1981, 81–85. Zu den lettischen Familiennamen. – Namenkundliche Informationen, 47, 1985, 30–31. 344 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV E VA S E I T L O VÁ , T E R E Z A K A B E L Á Č O VÁ , V Á C L AV B L A Ž E K , J I N D Ř I C H Č E L A D Í N Nochmals zum Nominativobjekt des Infinitivs im Baltischen. – Baltistica 22(2), 1986, 35–36. Tradice baltistiky v ČSSR [„Tradition of the Baltistic studies in Czechoslovakia“]. – Studie o jazycch a literatuře. Praha, 1995. Tůma Ondřej (–) Téma okupace Lotyšska v tvorbě Anšlavse Egltise [„The Topic of Occupation of Latvia in works of Anšlavs Eglīts“]. Praha, 2004. Ma. Th. Vacíkov Michala (1985–) Lotyšské hnut „dievturība“ [„The Latvian Movement of „Dievturība““]. Praha 2011. Ma. Th. Dievturība - lotyšské náboženské hnut [„Dievturība – the Latvian religious movement“]. Praha, 2013. Ri. Vaněk Michal (1980–) Historické výklady jazykového systému litevštiny [„Historical interpretations of Lithuanian language system“]. Praha, 2008. Ma. Th. Straipsniai Lituanistinės studijos Brno Masaryko universitete. – Žmogus ir žodis 13(2), Vilnius, 2011, 78–79. Vňov Dagmar (1971–) Vėlės (duchové zemřelých) v litevské mytologii a folklru [„Vėlės (spirits of the deceased) in Lithuanian mythology and folklore“]. Praha, 1997. Ma. Th. Bendras dalyvavimas (& A. Butkus & A. Sarkanis & D. Šelelyová) Česko-lotyšsko-litevská konverzace [„Czech-Latvian-Lithuanian conversation“]. Praha, 2008, 2. vyd. Praha, 2013. (& V. Frolcová & E. Večerková) Evropské Vánoce v tradicch lidové kultury [„European Christmas in folk culture traditions“]. Praha, 2010. Čekų baltistikos bibliografija Apžvalgos / Surveys 345 Vaverov Naďa (–) Postava Velnse v lotyšském folkloru [„The Character of Velns in Latvian Folklore“]. Praha, 2012. Bc. Th. Vžn Vclav (1892–1966) Vertimai Litevské psničky a pohádky [„Lithuanian songs and folk-tales“]. Praha, 1917, 27–28. Vidugirytė Videta (–) Reflexivn slovesa (srovnán češtiny s litevštinou) [„Reflexive verbs: Comparison of Czech and Lithuanian languages“]. Praha, 1999. Ma. Th. Vítek Igor (1973–) Řešen lexikáln přznakovosti při překladu z češtiny do litevštiny na materiálu Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka [„Stylistically Marked Lexems and their Translations from Czech to Lithuanian in ‘Good Soldier Švejk’ by Jaroslav Hašek“]. Brno, 2010. Bc. Th. Vykypěl Bohumil (1973–) Monografijos Studie k šlechtickým titulům v germánských, slovanských a baltských jazycch (etymologie jako pomocná věda historická) [A study of the aristocratic titles in the Germanic, Slavic and Baltic languages (etymology as an auxiliary discipline for history“]. Brno, 2004. Straipsniai K rekonstrukci staropruské sociální terminologie [„Toward the reconstruction of Old Prussian social terminology“]. – Varia VII. Zbornk zo VII. kolokvia mladých jazykovedcov (Modra-Piesok 3. –5. 12. 1997), ed. by M. Nábělková. Bratislava, 1998, 194–206. Zu den angeblich polnischen Wörtern im altpreussischen Vokabular Simon Grunaus. – Beiträge der Europäischen Slavistischen Linguistik (POLYSLAV) 1, hrg. von M. Giger, B. Wiemer. München, 1998, 165–171. Zu den angeblich litauischen Wörtern im altpreuischen Vokabular Simon Grunaus. – Baltistica 33, 1998, 209–213.