Анатолий Павлович Непокупный и Латвия

ILGA JANSONE Ústav lotyšského jazyka Lotyšské univerzity Oblast vědeckého výzkumu: lexikologie, dialektologie, onomastika, dějiny jazyka a jazykovědy. ANATOLIJ PAVLOVIČ NEPOKUPNY A LOTYŠSKO Anatolijus Nepokupnas a Lotyšsko ANNOTATION Článek je věnován ukrajinskému lingvistovi, vynikajícímu baltistovi – Anatoliji Pavloviči Nepokupnému, který měl během posledních 40 let nejtěsnější kontakty s Lotyšskem. Jeho spolupráci s lotyšskými kolegy lze rozdělit do několika období spojených s různými tématy: meziinstitucionální projekt Jazykové kontakty národů oblasti Baltského moře a přilehlých území (od poloviny 60. do začátku 80. let XX. století); projekt Rižská adresa Lesji Ukrajinky (90. léta XX. století); aktivity spojené se zvolením A. P. Nepokupného zahraničním členem Lotyšské akademie věd (začátek XXI. století). Souběžně s uvedenými aktivitami se A. P. Nepokupny od 60. let XX. století aktivně účastnil vědeckých konferencí v různých městech Lotyšska. KLÍČOVÁ SLOVA: kontakty ukrajinských a lotyšských lingvistů, baltista a slavista Anatolij Pavlovič Nepokupny. ANNOTATION Článek pojednává o Anatoliji Nepokupném, ukrajinském lingvistovi a významném badateli v oblasti baltistiky. Posledních 40 let jeho profesní dráhy bylo úzce spojeno s Lotyšskem. Jeho spolupráci s lotyšskými kolegy lze rozdělit do několika etap spojených s konkrétními aktivitami – meziinstitucionální projekt „Jazykové kontakty národů oblasti Baltského moře a jejich sousedních území“ (od poloviny 60. let do začátku 80. let); projekt „Rižská adresa Lesji Ukrajinky“ (90. léta); aktivity související s jeho zvolením zahraničním členem Lotyšské akademie věd (začátek XXI. století). Kromě Įžvalgos / Insights 245 ИЛГА ЯНСОНЕ výše uvedených aktivit se Nepokupny od 60. let také aktivně účastnil různých vědeckých konferencí v různých městech Lotyšska. KLÍČOVÁ SLOVA: kontakty mezi ukrajinskými a lotyšskými lingvisty, baltista a slavista Anatolij Nepokupny. Anatolij Pavlovič Nepokupny byl ukrajinským lingvistou, který měl během posledních 40 let nejtěsnější kontakty s Lotyšskem. Na vědeckých konferencích věnovaných akademikovi Janu Endzelinovi A. P. Nepokupny opakovaně prohlašoval, že je vědeckým vnukem J. Endzelina. O co zde jde? Anatolij Pavlovič Nepokupny v letech 1955 až 1958 studoval v aspirantuře na oddělení ruské a slovanské jazykovědy Filologické fakulty Kyjevské univerzity, kde se vedoucím jeho disertační práce stal žák J. Endzelina L. A. Bulachovskij, který tehdy zastával jak funkci ředitele Ústavu jazykovědy Ukrajinské akademie věd, tak funkci profesora Kyjevské univerzity. L. A. Bulachovskij seznámil mladého kolegu s vědeckou činností J. Endzelina a doporučil mu věnovat se baltistice. Od té doby se předmětem výzkumu A. P. Nepokupného staly baltské a slovanské jazykové kontakty. Po smrti L. A. Bulachovského v roce 1961 se stal vědeckým pracovníkem Ústavu jazykovědy Ukrajinské akademie věd. L. A. Bulachovského tedy můžeme s plnou jistotou nazvat vědeckým otcem A. P. Nepokupného. L. A. Bulachovskij byl zase žákem i kolegou J. Endzelina na Charkovské univerzitě. V roce 1908 Charkovská univerzita pozvala J. Endzelina a zvolila ho mimořádným profesorem, ale protože jmenování do této funkce ministr školství neschválil, začal J. Endzelin od roku 1909 pracovat jako mimořádný docent, od roku 1911 jako mimořádný profesor a v letech 1912 až 1920 jako řádný profesor. V letech 1909 až 1920 J. Endzelin v Charkově přednášel tyto kurzy: úvod do jazykovědy, srovnávací jazykovědu, srovnávací gramatiku indoevropských jazyků, srovnávací gramatiku germánských jazyků, teoretické a praktické kurzy litevštiny a staropruského jazyka (podle údajů G. Achvledianiho také lotyštiny), staré arménštiny, staré perštiny, gótštiny, staré islandštiny a staré irštiny, jazyk avestánský, cvičení v četbě avestánských textů a Rgvédy, jakož i starořeckých a perských textů (Grīsle 2007: 33). L. A. Bulachovskij byl naopak již v roce 1908 studentem Historicko-filologické fakulty Charkovské univerzity, kterou dokončil v roce 1910, ale v letech 1911 až 1914 tamtéž při katedře slovanské filologie absolvoval přípravu na profesorský titul a v letech 1916 až 1917 byl mimořádným docentem katedry slovanské filologie Charkovské univerzity. 246 Acta Linguistica Lithuanica LXXVIII Анатолий Павлович Непокупный и Латвия Významná škola, vytvářená po několik generací, poskytla A. P. Nepokupnému možnost vážně se věnovat baltistice. Zpočátku to provázely kontakty s litevskými kolegy a od poloviny 60. let XX. století také s Lotyšskem. Spolupráci A. P. Nepokupného s lotyšskými kolegy lze rozdělit do několika období spojených s různými tématy. První období – od poloviny 60. do začátku 80. let XX. století: meziinstitucionální projekt Jazykové kontakty národů oblasti Baltského moře a přilehlých území. Myšlenka tohoto projektu vznikla během rozhovoru na konferenci o toponymii severozápadní oblasti SSSR v roce 1966. Autory této myšlenky byli mladý A. P. Nepokupny, který v předchozím roce obhájil disertaci, a vedoucí sektoru lotyšského jazyka Ústavu jazyka a literatury Lotyšské akademie věd Rudolf Grabis. Do plánů Ústavu jazyka a literatury Akademie věd Lotyšské SSR byl projekt zařazen již v roce 1968 (vedoucí – vedoucí sektoru lotyšského jazyka Ústavu jazyka a literatury R. Grabis a vědecký pracovník Ústavu jazykovědy Akademie věd Ukrajinské SSR A. P. Nepokupny; vykonavatelka – B. Laumane), do plánů Ústavu jazykovědy Akademie věd Ukrajinské SSR v roce 1975. Za oblasti spolupráce byly označeny: příprava společných publikací, účast na celosvazových a mezinárodních konferencích, plnění povinností konzultanta disertace kandidátky filologických věd, kterou připravovala B. Laumane a obhájila v roce 1973. Svědkem počátku spolupráce je dopis z osobního archivu A. P. Nepokupného adresovaný řediteli Ústavu jazyka a literatury Lotyšské akademie věd: 18. září 1968 Řediteli Ústavu jazyka a literatury Akademie věd Lotyšské SSR prof. J. Kalninšovi, vedoucímu jazykovědných problémů Ústavu prof. R. Grabisovi Vedení Ústavu jazykovědy A. A. Potebniho AV Ukrajinské SSR považuje za pozitivní skutečnost navázání užších forem spolupráce našich ústavů v oblasti výzkumu balto-slovanských jazykových vztahů. Souhlasíme s tím, aby pracovník našeho Ústavu, kandidát filologických věd A. P. Nepokupny, působil jako spolupředseda a spoluřešitel při zpracování tématu Ústavu jazyka a literatury AV Lotyšské SSR „Jazykové kontakty národů oblasti Baltského moře“ a také byl vedoucím-konzultantem (na společenském základě) disertační práce soudruha Įžvalgos / Insights 247 ИЛГА ЯНСОНЕ B. Laumane na téma „Odraz jazykových kontaktů v rybářské lexice lotyštiny“. Zařazení tématu „Východoslovanské a baltské jazykové vztahy“ do tematického plánu Ústavu jazykovědy AV Ukrajinské SSR bude řešeno při sestavování tematického plánu na rok 1970. S upřímnou úctou Ředitel Ústavu jazykovědy A. A. Potebni Akademie věd Ukrajinské SSR, akademik Akademie věd Ukrajinské SSR (I. K. Beloded). Výsledkem spolupráce se zaprvé stala disertace kandidátky filologických věd Názvy ryb v lotyštině, kterou v roce 1973 obhájila aspirantka B. Laumane, zadruhé společné články A. P. Nepokupného a B. Laumane „Balto-slovansko-finské paralely z oblasti námořnictví a rybolovu“ (Лаумане, Непокупный 1970: 189–202), zatřetí články A. P. Nepokupného „Pruská etymologie v dílech J. Endzelina a lexikum pobřežních nářečí baltských jazyků a východoslovanských jazyků, jejichž nářečí jsou nejblíže pruskému areálu“ (Непокупный 1973: 76–83), „Ostrov Gotland a Scando-Baltica“ (Непокупный 1974: 73–85), „Lotyš, Lotyšsko a Kuronsko v antroponymii ukrajinských kozáků XVI–XVII. století“ (Непокупный 1977а: 96–108), „Finsko-baltsko-běloruská sémantická izoglosa ‚jít do vesnice‘ = ‚jít na návštěvu‘“ (Непокупный 1977б: 109–126). Tento projekt bohužel skončil bez vydání plánované knihy shrnující výsledky. Následovalo téměř desetileté období klidu. Druhé období – 90. léta XX. století až začátek XXI. století: práce na projektu Rižská adresa Lesji Ukrajinky. Po obnovení nezávislosti Lotyšska a Ukrajiny se A. P. Nepokupny pustil do svého dávného snu – najít místo pobytu Lesji Ukrajinky v Rize v březnu 1900. Z iniciativy podporované ukrajinskými velvyslanci v Lotyšsku V. Michajlovským, M. Jankivem a R. Čilačajevovou probíhalo pátrání v archivech a muzeích i v institucích města Rigy, jehož výsledkem se staly publikace ve vydáních Věstník Národní akademie věd Ukrajiny (Непокупный 2006: 75–82) a Latvijas Zinātņu Akadēmijas Vēstis (Nepokupnijs 2006: 43–52). Dům na ulici Dzirnavu 90, kde na počátku XIX. století bydlela básnířčina teta, bohužel patřil k dřevěné zástavbě a na začátku 90. let XX. století byl stržen. Když se A. P. Nepokupnému na konci XX. století po strastiplném pátrání podařilo zjistit adresu bydliště příbuzných Lesji Ukrajinky, čekalo ho zklamání – na místě dřevěného domu bylo parkoviště. 248 Acta Linguistica Lithuanica LXXVIII Анатолий Павлович Непокупный и Латвия 1 OBR. A. P. Nepokupny na místě, kde stál dům na ulici Dzirnavu 90 Neuskutečněným snem Anatolije Pavloviče zůstalo umístění pamětní desky na místě domu na ulici Dzirnavu 90, v němž se při návštěvě tety ubytovala Lesja Ukrajinka. 2 OBR. Takto pamětní desku zobrazoval A. P. Nepokupny Įžvalgos / Insights 249 ИЛГА ЯНСОНЕ Třetí období – začátek XXI. století – souvisí se zvolením A. P. Nepokupného v roce 2004 zahraničním členem Lotyšské akademie věd. Od roku 2002 každoročně několikrát navštěvoval Lotyšsko a aktivně se účastnil jak jazykovědných akcí, tak akademického života. V paměti všech zůstalo jeho vystoupení před volbou členů LAV v roce 2004 s akademickou přednáškou o pruské tematice za účasti tehdejšího velvyslance Ukrajiny v Lotyšsku M. Jankiva. Spojení básníka a historického lingvisty v myšlení A. P. Nepokupného vedlo nejen k emotivnímu výkladu látky, ale i k hlubokému rozboru problému. V nejstarší památce baltských jazyků – Elbingském slovníku – se před názvy jiných ptáků nachází pruský ornitonym prestors E 707, jehož význam dosud nerozluštili ani R. Trautmann, ani J. Endzelin, ani V. Mažulis, ani jiní prusisté. Badatele znepokojovalo právě to, že tento ornitonym – střízlík (Troglodytes troglodytes L.) – patří k nejmenším zástupcům řádu pěvců. Když se A. P. Nepokupny setkal s církevní terminologií v názvech ptáků a mezi materiály zapsanými ve Lvovské oblasti v roce 1898 nalezl příběh o volbě střízlíka králem ptáků, dospěl k závěru, že ornitonym uvedený v Elbingském slovníku prestors E 707 ‚konigelyŋ‘ souvisí s nejstarší variantou německého slova priester ‚kněz‘ – prêstar, které existovalo ve staré horní němčině a staré saštině a stalo se základem pruského prestors (O etymologii pruského prestors viz Nepokupny 1998: 109–119). Množství otázek po vystoupení A. P. Nepokupného svědčilo o zájmu o jeho přístup k etymologii pruštiny nejen z lingvistického, ale i z extralingvistického hlediska. Od druhé poloviny 60. let XX. století se A. P. Nepokupny účastnil různých konferencí v Lotyšsku. Ve druhé polovině 60. let byla hlavním tématem jeho referátů balto-slovanská jazyková spojení: „Kompozice jako baltský prvek v toponymii ukrajinského Polesí“ na „Konferenci o toponymii severozápadní oblasti SSSR“, Riga, 1966; „Ostrovní slovanská nářečí Pobaltí jako pramen pro výzkum okolních jazyků“ na „II. meziuniverzitní dialektologické konferenci o výzkumu ruských nářečí v pobaltských republikách“, Riga, 1966; „Baltské prvky v toponymii Ukrajiny“ na konferenci Jana Endzelina, Riga, 1968; „Dehydronymická jména sídel v baltských a slovanských jazycích (baltské ra- / slovanské po-)“ na konferenci A. Ozola, Riga, 1969. 250 Acta Linguistica Lithuanica LXXVIII Анатолий Павлович Непокупный и Латвия 3 OBR. A. P. Nepokupny s tehdejším velvyslancem Ukrajiny v Lotyšsku M. Jankivem (2004) V referátech 70. let se vedle výše uvedené tematiky objevuje také tematika pruská a jatvingská: „Některé syntaktické rysy baltských výpůjček ve slovanském nářečním prostředí“ na konferenci A. Ozola, Riga, 1970; „Od litevských odlišné a se slovanskými společné předložkově-pádové konstrukce lotyštiny“ na konferenci A. Ozola, Riga, 1971; „Pruská etymologie v dílech J. Endzelina a lexikum pobřežních nářečí baltských jazyků a východoslovanských jazyků, jejichž nářečí jsou nejblíže pruskému areálu“ na jubilejní konferenci Jana Endzelina, Riga, 1973; „Pruská etymologie v dílech J. Endzelina a lexikum běloruštiny a ukrajinštiny“ na konferenci „Baltské jazyky a jejich vzájemné vztahy se slovanskými, ugrofinskými a germánskými jazyky“, Riga, 1973; „K výzkumu areálu jatvingských reliktů“ na konferenci „Problémy etnických dějin Baltů“, Riga, 1977. Įžvalgos / Insights 251 ИЛГА ЯНСОНЕ 4 OBR. A. P. Nepokupny s členy Oddělení humanitních a sociálních věd LAV a s profesory Lotyšské univerzity (zleva: J. Stadiņš, I. Jansone, A. Blinkena, A. Nepokupny, M. Jankiv, T. Jundzis, B. Bušmane, O. Buš, S. Pavidis, I. Koškin) 5 OBR. A. P. Nepokupny mezi lotyšskými a polskými kolegy po konferenci Jana Endzelina v roce 2005 (zleva: M. Jankowiak, I. Jansone, M. Ostrówka, E. Kagaine, A. Stafecka, A. Nepokupny) 252 Acta Linguistica Lithuanica LXXVIII Анатолий Павлович Непокупный и Латвия Od 80. do poloviny 90. let XX. století A. P. Nepokupny navštěvoval Lotyšsko výrazně méně často, tematika referátů však zůstala stejná: „Jatvěgové a Lotyšsko“ na IV. všesvazové konferenci baltistů, Riga, 1980; „Západní Baltové a Slované v jejich společných onomastických izoglosách“ na konferenci „Problémy etnických dějin Baltů“, Riga, 1985; „O perspektivě ‚Maličkostí‘ J. Endzelina“ na VII. mezinárodním kongresu baltistů, Riga, 1995. Od konce 90. let se A. P. Nepokupny opět stal častým hostem Lotyšska a stálým referujícím na konferencích. Významné místo v tematice jeho referátů nyní zaujímá pruské téma a folklorní látka: „O jednom obrazu slunce v lotyšské poezii, folkloru a terminologii“ na konferenci „Slovo a aspekty jeho výzkumu“, Liepāja, 1999; „Jānis Endzelīns a Ukrajina“ na konferenci Jana Endzelina, Riga, 1999; „O balto-slovanské hranici na území Běloruska“ na IX. mezinárodním kongresu baltistů, Riga, 2000; „K pruským etymologiím J. Endzelina, skutečné a pohádkové v sémantice názvů dvou ptáků Elbingského slovníku“ na konferenci Jana Endzelina, Riga, 2002; „Od vnějších hranic pruštiny k jejím vnitřním rekonstrukcím“ na konferenci „Pohraničí: lingvistický aspekt“, Daugavpils, 2004; „K výkladu pruského dragios E 386 ‚Hefen‘ jako odpovídajícího lotyšskému dradži ‚výpalky‘“ na konferenci Jana Endzelina, Riga, 2005; „O rekonstrukci lotyšského kungs“ na I. kongresu „Letonica“, Riga, 2005; „Od Baltu k Jadranu: latgalský oikonym v izoglose přes jazyková pohraničí“ na konferenci „Pohraničí: lingvistický aspekt“, Daugavpils, 2005; „K 6 OBR. A. P. Nepokupny na sekci I. kongresu Letonica (2005) Įžvalgos / Insights 253 ИЛГА ЯНСОНЕ etymologizaci pruského stroio E 103 ‚Halsader‘: J. Endzelin a další“ na konferenci Jana Endzelina, Riga, 2006. V posledních sedmi letech Anatolij Pavlovič Nepokupny přednášel jak na Lotyšské univerzitě, tak na Liepājské pedagogické akademii a Daugavpilské univerzitě. Popularizoval Lotyšsko na Ukrajině prostřednictvím svých básní a filmů i vědeckých článků a osobních kontaktů. Všechny své city k Rize a Lotyšsku vyjádřil v básních (Непокупный 1989: 58): Ó Rigo! Na celý svět od pobřeží – Za bezbřehým mořem a skrze dálku země – plují časem tvé vysoké věže – jako stožáry na tvé lodi. Do přístavů věků na radostné návštěvy vplouváš karavelou krásy… A dobré větry vanou do dávných síní – jako do tvých nesmrtelných plachet. ЛИТЕРАТУРА Grīsle Rasma 2007: Spēkildze 21. Rīga, 33. Nepokupnijs Anatolijs 2006: Lesjas Ukrainkas Rīgas adrese. – Latvijas Zinātņu Akadēmijas Vēstis 6, 43–52. Лаумане Бенита, Непокупный Анатолий 1970: Балто-славяно-финские параллели из области мореплавания и рыболовства. – Взаимосвязи балтов и прибалтийских финнов. Рига: Зинатне, 89–202. Непокупный Анатолий 1973: Прусская этимология в трудах Я. Эндзелина и лексика приморских говоров балтийских и ближайших к прусскому ареалу диалектов восточнославянских языков. – Известия АН Латвийской ССР 2, 76 – 83. Непокупный Анатолий 1974: Остров Готланд и Scando-Baltica. – Baltistica 10(1), 73–85. Непокупный Анатолий 1977a: Латыш, Латвия и Курземе в антропонимии украинского казачества XVI–XVII вв. – Контакты латышского языка. Рига: Зинатне, 96–108. Непокупный Анатолий 1977б: Финно-балто-белорусская семантическая изоглосса ‘идти в деревню’ = ‘идти в гости’. – Контакты латышского языка. Рига: Зинатне, 109–126. 254 Acta Linguistica Lithuanica LXXVIII Анатолий Павлович Непокупный и Латвия Непокупный Анатолий 1998: Прусское название христианского священника: prestors EV 707. – Colloquium pruthenicum secundum. Kraków, 109–119. Непокупный Анатолий 1989: Ризькі етюди. – Золото вікон. Київ, 58. Непокупный Анатолий 2006: Ризька адреса Лесі Українки. – Вісник національної академії наук України 1, 75–82. Anatolijus Nepokupnas ir Latvija SANTRAUKA Straipsnis skirtas ukrainiečių kalbininkui, žymiam baltistui Anatolijui Nepokupnui, kuris per paskutiniuosius keturis savo gyvenimo dešimtmečius palaikė glaudžius ryšius su Latvija. Jo bendradarbiavimą su latvių kolegomis galima suskirstyti į keletą etapų, susijusių su konkrečia veikla: 1) tarpinstitucinis projektas „Baltijos jūros regiono ir gretimų teritorijų kalbų kontaktai“ (XX a. 7-ojo dešimtmečio vidurys – XX a. 9-ojo dešimtmečio pradžia); 2) projektas „Lesios Ukrainkos adresas Rygoje“ (XX amžiaus 10-asis dešimtmetis); 3) veikla, susijusi su A. Nepokupno išrinkimu Latvijos mokslų akademijos užsienio nariu (XXI a. pradžia). Pirmajame etape buvo ginama latvių kalbininkės Benitos Laumanės disertacija „Žuvų pavadinimai latvių kalboje“, kurios konsultantas buvo A. Nepokupnas, taip pat paskelbti kolektyviniai ir individualūs straipsniai. Antrajame etape, dirbant Latvijos archyvuose ir muziejuose, buvo išsiaiškinta L. Ukrainkos giminaitės, pas kurią ji gyveno Rygoje, gyvenamoji vieta. Tačiau medinis pastatas Dzirnavų gatvėje 90 XX a. 10-ame dešimtmetyje buvo nugriautas, jo vietoje įrengta automobilių stovėjimo aikštelė. Trečiajame etape sustiprėjo A. Nepokupno ryšiai su Latvija, 2004 m. jis buvo išrinktas Latvijos mokslų akademijos užsienio nariu. Kartu su aptarta veikla A. Nepokupnas, pradedant XX a. 7-uoju dešimtmečiu, aktyviai dalyvavo mokslinėse konferencijose įvairiuose Latvijos miestuose. Įteikta 2018 m. birželio 6 d. ILGA JANSONE LU Latviešu valodas institūts Akadēmijas laukums 1, LV-1050 Rīga, Latvija [email protected] Įžvalgos / Insights 255