Skolintų vardų su baigmeniu „-ij-“ kaita Lietuvos vardyne (kilmės aspektas)

DAIVA SINKEVIČIŪTĖ Vilniuská univerzita Výzkumný obor: onomastika. DOI: doi.org/10.35321/all84-11 VÝVOJ PŘEJATÝCH JMEN S KONCOVKOU –ĮJ– V LITEVSKÉM JMÉNNÉM FONDU (ASPEKT PŮVODU)¹ Vývoj přejatých jmen končících na –ij– v litevském jmenném fondu (původ) ANOTACE Článek zkoumá inventář přejatých jmen s koncovkou –ij– z hlediska jejich původu. Mezi zkoumanými jmény převažují latinská a řecká osobní jména, která nejvíce ovlivnila vývoj jmenného fondu. Přejatá jména s koncovkou –ij– jiného původu byla sice rozmanitá, ale nepokrývala velkou část jmenného fondu. Ze všech období se vyděluje období osvobozené Litvy, kdy se vytvořila největší rozmanitost zkoumaných jmen a začal klesat vliv ruštiny na jmenný fond. Na základě změn v inventáři přejatých jmen s koncovkou –ij– byly vyčleněny předběžné znaky vývoje přejatého jmenného fondu Litvy ve 20.–21. století. KLÍČOVÁ SLOVA: litevská jména, osobní jména, přejatá jména, jména s koncovkou –ij–, módní trendy ve jménech. ANOTACE Článek se zabývá inventářem litevských přejatých jmen končících na –ij– z hlediska jejich původu. Výrazně převažují jména latinského a řeckého původu. Významně ovlivnila litevský fond vlastních jmen. Jména jiného původu byla poměrně rozmanitá, ale netvořila velkou část celkového počtu vlastních jmen. Období vedoucí k nezávislosti Litvy se zřetelně vyznačuje největší rozmanitostí jmen. Kromě toho klesal ruský vliv. ¹ Článek byl připraven na základě projektu VLK K Jména občanů Litevské republiky s příponou –ij–: přejímání a derivační tendence, č. K-5/2018. 232 Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV Skolintų vardų su baigmeniu –ij– kaita Lietuvos vardyne (kilmės aspektas) větší rozmanitostí jmen. Kromě toho klesal ruský vliv. Změny v inventáři přejatých jmen končících na –ij– umožňují předběžně vyčlenit hlavní rysy vývoje litevských přejatých jmen během 20.th–21.st století. KLÍČOVÁ SLOVA: litevská jména, osobní jména, přejatá jména, jména končící na –ij–, trendy ve jménech. ÚVOD Jmenný fond občanů Litevské republiky (dále LR) tvoří osobní jména různého původu. Vedle domácích dvoukmenových jmen, jejich zkrácenin a apelativních jmen rozšiřovaných příponami dostávají děti přejatá osobní jména a vytvářejí se nová jména přepracováním užívaných onym nebo použitím apelativ. Z této rozmanitosti se vydělují přejatá jména s koncovkou –ij–, srov. os. jména Eugenijus, Sofija, rozšířená skupina onym v Litvě: jednotlivá osobní jména převzatá z jiných jazyků – 435 ženských a 312 mužských (včetně opakovaných 214544 ženských a 90996 mužských jmen). Přejatá jména s koncovkou –ij– fungují v litevském jmenném fondu 20.–21. století vedle nepříponových jmen různého původu s koncovkou –ij–, srov. os. jména Vilija < Vilija ř., Venecija < Venecija město, Žarija < žarija, Idilija < idilija, a odvozenin různého původu, srov. os. jména Audron-ijus < Audronis, Dovil-ija < Dovilė, Gabriel-ijus < Gabrielius, Just-ija < Justė. To svědčí nejen o rozmanitosti základů jmen této struktury, ale také o integraci přejatých osobních jmen, v jejímž důsledku se koncovka –ij– stala formantem nových jmen (Sinkevičiūtė 2018: 248)². Vzhledem k rozšíření a vlivu na vznik nových onym byla přejatá osobní jména s koncovkou –ij– zvolena za předmět analýzy. Při jejich zkoumání bylo cílem zjistit, jména jakého původu tvoří jádro analyzovaného jmenného fondu, jak se měnil jejich inventář a která osobní jména či jejich skupiny nejvíce ovlivňovaly vývoj jmenného fondu. K dosažení tohoto cíle byly stanoveny tyto úkoly: 1. vyčlenit největší skupiny neopakujících se jmen podle původu a pojednat o vývoji onym v nich; 2. najít nejrozšířenější skupiny opakujících se jmen podle původu, identifikovat jejich nejčastější členy a přehledně představit charakteristiky jejich vývoje; 3. oddělit specifické podoby jmen a zhodnotit jejich vliv na změny jmenného fondu. Na základě vývoje v inventáři přejatých jmen s koncovkou –ij– bylo rovněž cílem zvýraznit možné systémové změny litevského přejatého jmenného fondu ve 20.–21. století. ² Formantem nových jmen –ij– se stal také v lotyšském jmenném fondu, viz Balode, Plēsuma 2015: 237–238. Straipsniai / Articles 233 DAIVA SINKEVIČIŪTĖ POJETÍ OBJEKTU A OBDOBÍ VÝZKUMU Zkoumána jsou jednočlenná jména občanů LR žijících v Litvě i v zahraničí, srov. os. jména Vitalija, Virginijus, a vícečlenná jména, srov. os. jména Ada Marija, Aurelijus Jonas. Jejich údaje byly započítány společně, přičemž k jednočlenným jménům byl připočten počet týchž osobních jmen z vícečlenných pojmenování. Podrobnější statistiky jsou k dispozici na webu vardai.ulk.lt. Jména byla shromážděna z registru jmen občanů LR, získaného v roce 2006 od služby registru obyvatel prostřednictvím Státní komise pro litevský jazyk a doplňovaného do roku 2018 včetně. Do výzkumu nebyla zahrnuta všechna osobní jména, protože získaný soubor onym 20.–21. století nezahrnoval jména zemřelých osob. Osobní jména proto neukazují kvantitativní statistiku, ačkoli jejich četnost odráží tendence oblíbenosti jmen. Jmény celého období (dále VL) se označují osobní jména dávaná dětem od začátku 20. století do roku 2018 včetně. Dále byla vyčleněna jména, jimiž byly děti pojmenovány: – V období nezávislé Litvy (dále NLL); jde o jména dávaná v letech 1918–1939, kdy byla Litva nezávislá, a jsou k nim přiřazena jména dávaná před rokem 1918 a v letech 1940–1943, považovaná za osobní jména přechodných období. – V období sovětské éry (dále SL); jde o jména dávaná v letech 1944–1985, kdy byla Litva okupována Sovětským svazem, s vyčleněním jmen dávaných v letech 1986–1989, kdy v Litvě převládal duch nezávislosti, protože takové pojetí sovětské éry se objevuje v pracích historiků, srov. Švedas (2009). – V období osvobozené Litvy (dále ILL); jde o jména dávaná v letech 1990–2018, kdy se Litva stala nezávislou, přičemž, jak již bylo uvedeno, jsou k nim přiřazena jména z předchozího období – z let 1986–1989³ Období byla vymezena s cílem odhalit rysy jmen 20.–21. století a s předpokladem, že vývoj jmenného fondu závisí na společenském, kulturním a politickém vývoji, který ovlivňují i další příčiny – náboženství, národnostní cítění, příbuzenské vztahy, společenská třída (Gerhards 2010). Změny jmenného fondu byly zkoumány analýzou procentních podílů skupin jednotlivých a opakujících se osobních jmen podle původu a jejich vývoje v jednotlivých obdobích. Cílem bylo ukázat jeho rozmanitost a tendence při dávání jmen v kontextu celku zkoumaných onym. ³ Ve stejných obdobích byla zkoumána litevská přírodní jména a odvozeniny s deminutivní příponou –ut– (Sinkevičiūtė 2018; 2020). 234 Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV Skolintų vardų su baigmeniu –ij– kaita Lietuvos vardyne (kilmės aspektas) Předmětem výzkumu jsou přejatá jména s koncovkou –ij–, převzatá z jiných jazyků a uchycená v litevském jmenném fondu: mají podoby odpovídající systému litevského jazyka, srov. os. jména Aurelija, Lijus, Remigijus, Rija. Vzhledem k formě a původu byly společně analyzovány varianty jmen a zkratky s koncovkou –ij– vzniklé aferézí, srov. os. jména Licija < Felicija, Natalijus < Anatolijus, Tilija < Otilija. Původ přejatých jmen byl stanoven a zveřejněn v LVKŽ a na webu vardai.vlkk.lt, proto není dále opakován, s výjimkou jednotlivých případů. Zkoumaný inventář tvořila všechna jména občanů LR odpovídající systému litevského jazyka, mezi nimiž byla i osobní jména daná občanům LR, jejichž mateřským jazykem není litevština⁴. Výsledky výzkumu proto ukazují tendence vývoje jmenného fondu celé Litvy. Při identifikaci předmětu výzkumu bylo problematické odlišit odvozeniny s příponami, protože část jmen s koncovým –ij– může být nejen přejatá, ale také odvozená v litevštině pomocí přípon. Jako kritéria jejich rozlišení byly zvoleny kontext osobních jmen a v jednotlivých případech vliv jazyka⁵, z něhož mohlo být jméno převzato. Na tomto základě byly za odvozeniny považovány onyma existující vedle jmen, která mají stejný kmen s jinou koncovkou, a v Litvě rozšířená osobní jména, jež mohla být jejich základem. Za odvozeniny se proto považují například os. jména Alfonsija, protože v Litvě byla dána os. jména Alfonsas, Alfonsa, Alfonse, a také Alfonsina, ačkoli se ve francouzštině a angličtině užívá os. jméno Alphonsia (BTN, NB), nebo os. jméno Alvenija, protože v Litvě byla dána os. jména Alvis, Alva, Alvė a také Alvita, Alveta, ačkoli se v angličtině užívá os. jméno Alvenia (BTN). Původ přejatých os. jmen Alfonsija, Alvenija byl považován za sekundární; tato jména nebyla do inventáře zkoumaných onym zahrnuta. Vzhledem ke kontextu vzniku byla za přejatá považována onyma, která byla v jazyce, v němž vznikla, rozšířena koncovkou –ij–, nebo která jsou jmény osoby opačného pohlaví vytvořenými ze jména téhož kmene. Za přejaté bylo proto považováno například os. jméno Nadija, což je slovanské jméno vzniklé buď v ruštině ze zkráceniny os. jména Nadežda Nadia, nebo převzaté z ukrajinštiny (Trijniak 2005: 244), ačkoli se v litevském jmenném fondu vyskytují os. jména Nada, Nadė. K přejatým jménům bylo přiřazeno os. jméno Marcelija, vytvořené podle v Litvě užívaného os. jména Marcelijus, které bylo s příponou převzato z latiny (LVKŽ 228), ačkoli v Litvě byla dána os. jména Marcela, Marcelė, Marcelius, Marcelis a také Marcelina. Pokud je jméno s koncovkou –ij– široce rozšířeno v několika jazycích, byla taková osobní jména rovněž považována za přejatá. Takové je, ⁴ Do inventáře onym nebyly zahrnuty podoby jmen neběžné v litevštině, které nemají obvyklé koncovky označující pohlaví nebo jsou zapsány shluky písmen, varianty jmen užívané v hovorové litevštině či jejich přepracování, s výjimkou osobních jmen odpovídajících doporučovací tradici pojmenovávat jimi děti (viz LVKŽ), srov. os. jméno Kastancija vedle Konstancija, a osobní jména podle místních názvů, srov. os. jméno Kaspija < Kaspija, srov. os. jméno Kaspijos jūra. ⁵ Přejatý jmenný fond 20. století byl nejvíce ovlivněn ruštinou a od konce 20. století angličtinou a italštinou, viz dále. Straipsniai / Articles 235 DAIVA SINKEVIČIŪTĖ například os. jméno Evija užívané v angličtině, srov. os. jméno Evia (BTN, NB), italštině, srov. os. jméno Evia (De Felice 1996: 162), lotyštině, srov. os. jméno Evija (Siliņš 1990: 122) i jinde, ačkoli v Litvě je rozšířeno os. jméno Evua. Tvorba těchto jmen pomocí přípon byla považována za sekundární a tato onyma byla zkoumána společně s ostatními přejatými jmény. Inventář přejatých jmen s koncovkou -ij je proto podmíněný, protože část jmen mohla vzniknout z jiných důvodů, než se předpokládalo. Ačkoli neexistuje přesná kvantitativní statistika jmen 20. století, vyčleněná období výzkumu pomáhají zvýraznit tendence vývoje jmen a svědčí o obecných rysech jmenného fondu jednotlivých období. STAV VÝZKUMU PŘEJATÝCH JMEN V LITVĚ Přejatá osobní jména litevského jmenného fondu dosud nebyla systematicky analyzována: chybějí práce, v nichž by byla zkoumána samostatná skupina přejatých jmen podle původu nebo struktury. O změnách v inventáři přejatých osobních jmen se proto ví jen málo. Osobní jména přejatá z jiných jazyků se v Litvě vyskytovala již před křtem v roce 1387 (Zinkevičius 2005; 2008: 343–351), po němž se tato jména šířila a upevnila ve jmenném fondu. Vitalija Maciejauskienė (1991: 31–49) zjistila, že při formování dvoučlenného litevského systému pojmenování převládala v pojmenování osob zaznamenaných od 17. století na pozici prvního členu křestní jména, všeobecně užívaná od 18. století. Do začátku 20. století byla dětská jména křestními jmény, později se objevila národní osobní jména, nová přejatá jména, přepracování, odvozeniny a vytvořená jména. Z historických pramenů vyplývá, že přejatá jména s koncovkou -ij- se v Litvě šířila po křtu a jednotlivá osobní jména se stala populárními po upevnění křesťanství. Zigmas Zinkevičius (1977: 52) zjistil, že na začátku 17. století byla ve městě Vilnius častá řecká os. jména Sofija a latinské os. jméno Liucija. Podle Liudy Jova išas (2005: 147–184) se v litevských křestních matrikách z první poloviny 17. století nejčastěji vyskytovala ženská řecká os. jména Sofija, Anastazija a latinská os. jména Apolonija, Liucija, Cecilija, zatímco v mužském jmenném fondu byla v jednotlivých regionech častější hebrejská os. jména Elijas, Zacharijas. Ukazují, že po upevnění přejatých osobních jmen v ženském jmenném fondu se objevila častá přejatá jména s koncovkou -ij-, zatímco onyma s touto koncovkou se v mužském jmenném fondu nerozšířila. Móda ženských jmen se v 17. století měnila rychleji než móda mužských jmen (Zinkevičius 1977: 52–53), což svědčí o univerzálním jevu patrném na jménech z jiných jazyků, neboť mužský jmenný fond je obecně stabilnější (Alford 1988: 150–155). Změna ženských jmen je patrná z nárůstu latinského os. jména Konstancija ve Vilniusu ve druhé polovině 17. století (Zinkevičius 1977: 52–53), latinského os. jména Rozalija ve farnosti Nemunaitis (Jegele vičius 2002: 299) a poklesu obliby dříve uvedených ženských jmen 236 Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV Skolintų vardų su baigmeniu –ij– kaita Lietuvos vardyne (kilmės aspektas) oblíbenosti. Ve druhé polovině 17. století tedy zůstala přejatá mužská jména s koncovkou –ij– méně častá než ženská a v ženském jmenném fondu byla nejčastější řecká a latinská přejatá osobní jména. Četnost litevských jmen v 18.–19. století nebyla zkoumána. Bylo zjištěno, že na konci 20. století a ve 21. století byla častá latinská osobní jména novorozených dívek Viktorija, Emilija (Sinkevičiūtė 2012; 2014a), zatímco přejatá osobní jména novorozených chlapců s koncovkou –ij– se nerozšířila (Sinkevičiūtė 2012; 2014). To ukazuje, že v Litvě jsou i v pozdějších staletích oblíbená přejatá ženská jména s koncovkou –ij–, většinou latinská a řecká osobní jména, zatímco v mužském jmenném fondu se četností stejně jako dříve poněkud vydělují hebrejská přejatá osobní jména s koncovkou –ij–. Při zkoumání litevských přejatých jmen byla pozornost věnována rozšířeným osobním jménům s koncovkou –ij–. Jedním z nich je os. jméno Marija, jehož užívání v západní a byzantské kultuře, příchod do Litvy, původ a varianty v litevských nářečích pojednal Antanas Salys (1983: 101–104)⁶. Původ části zkoumaných jmen je uveden v LVKŽ, kde jsou zachyceny i nářeční varianty, a osobní jména z LVKŽ se stala jmény s tradicí doporučování k užívání. Také Zinkevičius (2008: 352–483) uvedl původ části přejatých jmen s koncovkou –ij–⁷, zatímco původ všech přejatých jmen dávaných dětem ve 20.–21. století je uveden na webu vardai.vlkk.lt, kde jsou uvedeny i jejich zkratky a varianty. Inventář přejatých jmen s koncovkou –ij– je tedy identifikován. Je třeba dodat, že mezi jména hodnocená ve 20.–21. století z hlediska jazykové kultury se dostala i přejatá osobní jména s koncovkou –ij–. V LVKŽ uvedená, nerozšířená jména, například os. jména Hon orijus, Asterija, byla považována za cizí litevskému jazyku (Maciejauskienė 1989: 83). Podle Jonase Klimavičiuse (2004: 16–25) nemají identifikační funkci například os. jména Adrija, Sidonija, Amelijus, Livijus. Takové poznámky badatelů svědčí o snaze chránit litevský jmenný fond před vlivem jmen z jiných jazyků. Na druhou stranu toto hodnocení ukazuje, že část osobních jmen s koncovkou –ij– není rozšířena, a proto působí neobvykle. Inventář přejatých jmen s koncovkou –ij– je tedy stanoven, ačkoli byl zkoumán v omezené míře. Onyma s touto koncovkou, která se v Litvě rozšířila od přijetí křesťanství, jsou typičtější pro ženský jmenný fond. Ačkoli se móda osobních jmen měnila, v ženském jmenném fondu byla nejčastější řecká a latinská jména, zatímco v mužském se poněkud častěji vyskytovala hebrejská jména. ⁶ Salys (1983: 81–86) představil os. jméno Jurijus, variantu pro Litevce obvyklého os. jména Jurgis, tendence jeho zápisu, přičemž pojednal o jeho původu a historii rozšíření v jiných jazycích. Také v popisu os. jména Motiejus u Salise (1983: 118–122) se zmiňuje jeho varianta Matijas, Matijus rozšířená v Litvě od konce 20. století. ⁷ Zmínil také příjmení, která z nich vznikla, ta však v litevském jmenném fondu nejsou častá. Straipsniai / Articles 237 DAIVA SINKEVIČIŪTĖ PŘEJATÁ JMÉNA S KONCOVKOU –IJ– PODLE PŮVODU Přejatá jména s koncovkou –ij– vznikla v různých jazycích. Řecká a latinská osobní jména s koncovkou –ij–, z nichž se část rozšířila v Litvě od 17. století, vznikla rozšířením apelativ těchto jazyků příponou lat. -ius, řec. -ιoς, která měla mimo jiné patronymickou funkci a stala se součástí složených přípon, jimiž se tvoří osobní jména (Leumann 1977: 288–302; Weiss 2009: 274–278). Onyma této struktury jsou častá v římském jmenném fondu, který ovlivnil jména celé Evropy (Salway 1994: 136–137), a podle nich byla přidáním koncovky –ius polatinštěna další jména (Gottschald 1982: 61–63). Mnohá litevská přejatá osobní jména s koncovkou –ij– do poloviny 20. století byla převzata od západních a východních sousedů, Slovanů, u nichž se po oddělení katolického a pravoslavného náboženství upevnila různá jména svatých a v důsledku vývoje jazyka a tradice užívání forem se ustálily jejich odlišné podoby (Biryla 1966; Malec 1994; Slednikov 2013: 266–267; Leib­ring 2016: 204). Mnohé podoby litevských křesťanských osobních jmen byly převzaty z polského jmenného fondu, kde přejatá jména s –ius prošla mnoha změnami (Malec 1994: 68–71; s literaturou). Podoby polských, a tím i litevských, křesťanských jmen se proto liší od podob jmen v jiných jazycích. Osobní jména s koncovkou –ij– jsou častá v ruštině, běloruštině a dalších východoslovanských jazycích, přičemž ženská a mužská jména se liší pouze koncovkou (Biryla 1966: 324; Suslova, Superanskaja 1991: 11, 100). Přidáním koncovky –ij– vznikla v ruštině také nová jména, která se šířila do dalších jazyků. Tato onyma se obtížně odlišují od odvozenin s příponami vzniklých v litevštině (viz výše). V Litvě jsou rozšířena i další přejatá osobní jména s koncovkou –ij–, převzatá z jiných jazyků, srov. os. jména Mija, Marija, Sandija, Tobijas, což ukazuje rozmanitost jmenného fondu. Část nových přejatých jmen s koncovkou –ij– se v Litvě užívá od konce 20. století, protože se zesílením vlivu médií⁸ se osobní jména intenzivně přejímají přímo z jiných jazyků, nejčastěji z angličtiny (Gerhards, Hackenbroch 2000: 518–520). Ačkoli jsou děti často pojmenovávány po příbuzných, přátelích nebo významných osobnostech, jména se hledají také v knihách a na seznamech onym zveřejňovaných na internetu (Blount 2015: 621–623). Počet nových přejatých jmen proto roste. Takový vývoj je běžným jevem, protože vlastní lexikum se z jednoho jazyka do druhého přejímá snáze než lexikum obecné (Aniala, Saarelma, Sjöblom 2016: 136–137). Přejatá jména s koncovkou –ij– byla seskupena a byly vyčleněny skupiny latinská, srov. os. jména Remigijus, Virginija, řecká, srov. os. jména Egidijus, Stefanija, hebrejská, srov. ⁸ Média nejen šíří nová jména, ale ovlivňují také individualizaci asociací se jmény získanými rodiči nebo vytvářejí stereotypy obrazů jmen ve společnosti (Vandebosch 1998: 244–247). 238 Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV Skolintų vardų su baigmeniu –ij– kaita Lietuvos vardyne (kilmės aspektas) os. jména Solomonija, Zacharijus, germánská, srov. os. jména Amelija, Ot lijus, slovanská, srov. os. jména Nadija, Radijus, románská, srov. os. jména Alicija, Ksaverijus, rozšířená z východních jazyků, srov. os. jména Sandijus, Varakija, s různými výklady původu, srov. os. jména Arijus, Otolija, a skupiny osobních jmen jiného původu. Do těchto skupin byly zařazeny zkratky vzniklé aferézí z uvedených jmen podle původu, srov. os. jméno Femija < Eufemija, nebo kratší varianty onym, srov. os. jméno Nast sija < Anast sija, s koncovým –ij–. Část jmen se dvěma výklady původu, která jsou zároveň zkratkami častých osobních jmen vzniklými v důsledku rozšíření přejatého jména s koncovkou –ij–, srov. os. jméno Marija < Marijona, byla přiřazena pouze k poslední skupině podle původu, protože druhý původ je implikován popularitou jména. Skupiny latinských, řeckých, hebrejských, germánských a slovanských jmen se obvykle vyčleňují i v pracích dalších badatelů vzhledem k jejich velkému podílu a vlivu na litevský jmenný fond (LVKŽ; Zinkevičius 2008: 343–483). Ostatní vyčleněné skupiny byly vytvořeny podle tendencí při dávání zkoumaných jmen. Osobní jména vzniklá v románských jazycích, která spadají do celkového souboru přejatých jmen (LVKŽ; Zinkevičius 2008: 480–483), byla vyčleněna do jedné skupiny, protože onyma spojuje příbuznost jazyků a v litevském jmenném fondu se objevují stále častěji (Sinkevičiūtė, Griniūtė 2014), stejně jako ve jmenných fondech jiných evropských jazyků, například němčiny (Gerhards 2010: 130–146). Při zkoumání přejatých osobních jmen s koncovkou –ij– byla nalezena jména italského, srov. os. jména Ornelija, Salezijus, španělského, srov. os. jména Ksaverijus, Nurija⁹, francouzského, srov. os. jména Alicijus, Aliodija, a portugalského, srov. os. jméno Romarija původu. Do jedné skupiny byla vyčleněna onyma vzniklá v zemích východních kultur, přičemž se zdůrazňuje vzdálená oblast jejich vzniku. Podle osobních jmen rozšířených v Litvě tato skupina zahrnuje jména arabského, srov. os. jméno Razija, íránského (perského), srov. os. jména Darija, Darijus, a indického, srov. os. jména Prija, Sandijus, původu. Většinu opakujících se onym této skupiny (93,4% ženských a 99,8% mužských osobních jmen) tvoří os. jména Darija, Darijus¹⁰, což ukazuje periferní povahu ostatních jmen a vliv řečtiny na jmenný fond. Dále byla oddělena osobní jména s několika, nejčastěji dvěma, rovnocennými výklady původu. Tímto způsobem měl být zvýrazněn rozsah podílu vícepůvodových jmen ve jmenném fondu. Počty osobních jmen žen (v tabulkách M) a mužů (v tabulkách V) rozdělených podle skupin původu pro VL, NLL, SL a ILL, nejprve jednotlivé jednotky a v závorkách jména s opakováními, jsou pro zkoumaná období uvedeny v tabulce 1. Z ní jsou patrné procentní podíly osobních jmen různého původu; nejprve jsou uvedeny podíly jednotlivých jednotek a v závorkách podíly s opakovanými jmény. Poslední svislý sloupec je určen k uvedení počtů jmen a jejich podílů v každém období. ⁹ O jménech španělského původu ve jmenném fondu občanů LR viz Sinkevičiūtė, Griniūtė 2014. ¹⁰ Os. jméno Darijus, z něhož vznikla ženská podoba jména Darija, bylo z perštiny převzato do řečtiny, z níž se spolu s dalšími řeckými jmény rozšířilo do jiných jazyků (BTN). Straipsniai / Articles 239 DAIVA SINKEVIČIŪTĖ 1 TAB. Přejatá osobní jména s koncovkou –ių– podle skupin původu 240 Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV Skolintų vardų su baigmeniu –ij– kaita Lietuvos vardyne (kilmės aspektas) ROZMANITOST PŘEJATÝCH JMEN S KONCOVKOU –IJ– A JEJÍ VÝVOJ Jádro zkoumaného jmenného fondu tvoří neopakující se řecká a latinská jména, přičemž rozmanitost osobních jmen je v jejich skupinách největší (viz tabulka 1). Tato onyma dohromady zahrnují 71,3% ženských a 76,6% mužských osobních jmen VL, zatímco rozmanitost skupiny latinských jmen (33,1% ženského a 34,9% mužského jmenného fondu VL) je větší než rozmanitost skupiny řeckých jmen (38,2% ženského a 41,7% mužského jmenného fondu VL). Podíl skupiny řeckých jmen ve jmenném fondu od SL klesal. Do ILL se podíly řeckých onym u žen a mužů měnily podobným tempem, později však podíl řeckých jmen klesal více, zejména v mužském jmenném fondu. Řecká osobní jména tedy procházela nejintenzivnějšími změnami v ILL, výrazněji v mužském jmenném fondu. Od SL rostl podíl latinských osobních jmen. Latinská ženská jména byla stabilnější skupinou osobních jmen a rostla pomalu. Podíl latinských mužských jmen, který byl v NLL menší než podíl ženských, rostl intenzivněji a vzrostl v ILL, kdy zahrnoval větší část mužského jmenného fondu než ženská jména téhož původu. Mužský jmenný fond se proto od ženského liší intenzivnějším růstem podílu latinských jmen, nejvýraznějším v ILL. Změny ve zkoumaném řeckém a latinském mužském jmenném fondu byly tedy ve 20.–21. století výraznější než u žen; ze všech období se vyděluje ILL, kdy ve skupinách jmen dominantních z hlediska rozmanitosti probíhal nejintenzivnější vývoj onym. Rozmanitost neopakujících se jmen jiného původu je ve VL menší; z nich svou velikostí vyniká skupina onym s různými výklady původu v ženském (spolu se skupinou jmen převzatých z východních jazyků) a mužském (spolu se skupinou hebrejských jmen) jmenném fondu. Od SL se podíl skupiny jmen s různými výklady původu zvyšoval, nejintenzivněji v ILL a výrazněji v mužském jmenném fondu. V SL se snižoval podíl hebrejských mužských jmen, který později v ILL rostl, zatímco v ženském jmenném fondu byla rozmanitost osobních jmen převzatých z východních jazyků největší v SL¹¹. Celkově rozmanitost pojednávaných skupin mužských jmen nejvíce rostla v ILL, zatímco rozmanitost ženských jmen se měnila různě. Zbývající skupiny neopakujících se jmen zahrnovaly ještě menší část jmenného fondu. Od SL se zvyšoval podíl románských jmen, který tvořil větší část ženského než mužského jmenného fondu, zatímco podíl slovanských jmen klesal. Podíl germánských jmen, typičtějších pro ženy, se od SL v ženském jmenném fondu zvyšoval, zatímco v mužském jmenném fondu v SL klesal a v ILL rostl. Podíly hebrejských ženských a z východních jazyků převzatých mužských osobních jmen se v SL snižovaly, zatímco v ILL rostly. Tyto změny byly nezřetelné kvůli malému počtu jednotlivých jmen tvořících skupinu ¹¹ S výjimkou avd. Darija byla v SL většina jednotlivých jmen této skupiny dána dívkám, jejichž rodiče je nezaregistrovali jako osoby litevské národnosti. Straipsniai / Articles 241 DAIVA SINKEVIČIŪTĖ jmen, avšak je z nich patrné, že v ILL se rozmanitost většiny skupin jmen zvyšuje, s výjimkou slovanských. Po prozkoumání skupin neopakujících se převzatých osobních jmen s koncovkou –ij– podle původu tedy bylo zjištěno, že ve VL je největší rozmanitost onym ve skupinách řeckých a latinských jmen. Ostatní osobní jména představují méně než třetinu neopakujících se onym a z nich je největší skupina jmen s různými výklady původu. To svědčí o největší rozmanitosti neopakujících se ženských a mužských jmen téhož původu, protože další skupiny typičtější pro ženský či mužský jmenný fond tvoří podstatně méně neopakujících se onym. Ačkoli jsou změny inventáře jmen výraznější v menším mužském jmenném fondu, změny neopakujících se jmen v největších skupinách ženských a mužských jmen probíhaly podobně. Ve VL rostla skupina latinských a jmen s různými výklady původu a románských jmen, zatímco skupiny řeckých a slovanských osobních jmen se zmenšovaly; skupina hebrejských jmen se po poklesu v SL v ILL zvětšovala. V ostatních skupinách ženských a mužských jmen probíhaly změny odlišně, avšak jejich rozmanitost se v ILL zvyšovala, s výjimkou skupiny ženských jmen převzatých z východních jazyků. To ukazuje, že v ILL se nejvýrazněji zvyšuje rozmanitost většiny skupin neopakujících se jmen, s výjimkou skupin řeckých a slovanských jmen a jmen převzatých z východních jazyků v ženském jmenném fondu. Růst rozmanitosti osobních jmen v ILL souvisí s módou, která se od konce 20. století stále více prosazuje v mnoha jazycích – dát dítěti jedinečné, neopakující se jméno (Bush 2020: 141–142). ROZŠÍŘENÍ PŘEVZATÝCH JMEN S KONCOVKOU –IJ– A JEHO PROMĚNY Jak je patrné z tabulky 1, největší jsou v Lietuvoje skupiny opakujících se latinských a řeckých jmen: větší část VL jmenného fondu tvoří latinská osobní jména (57,3 procenta ženských a 48,8 procenta mužských jmen), zatímco řeckých je méně (23,4 procenta ženských a 45,8 procenta mužských jmen). To ukazuje, že opakující se latinská jména jsou četnější než řecká, která jsou typičtější pro ženy, zatímco podíly latinských a řeckých mužských jmen ve jmenném fondu jsou podobné. Onyma těchto skupin, která společně zahrnují 80,7 procenta ženského a 94,6 procenta mužského jmenného fondu VL, zjevně dominují nad ostatními skupinami jmen. Ve VL rostl podíl opakujících se latinských jmen. Nejvíce rostl v SL, později se rozšiřoval pomaleji. V ženském jmenném fondu vedla obliba avd. Valerija 6065¹², Emilija 5573, Julija 2556, Liucija 1728, Viktorija 1552, Natalija 1486, Felicija 1026 k velikosti podílu latinských jmen ¹² Uvádí se počet jmen daných v pojednávaném období, včetně členů vícedílných jmen. 242 Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV Skolintų vardų su baigmeniu –ij– kaita Lietuvos vardyne (kilmės aspektas) podílu v NLL. V SL byla častá avd. Natalija 5343, Viktorija 4875, Julija 3621, Valerija 3305, Liucija 2047, Emilija 1652; šířila se avd. Virginija 14616, Vitalija 4770, Aurelijа 3409, Lilija 3576, Lucija 1148. V důsledku rostoucí obliby části latinských osobních jmen a šíření dříve vzácných jmen se tato skupina jmen v SL zvětšovala, přestože se vyskytovala i onyma, jejichž dřívější obliba v SL klesala. V ILL zůstala častá avd. Viktorija 13322, Emilija 9763, Julija 3945, Aurelijа 3112, Vitalija 1164; šířila se avd. Patricija 2698, Kornelija 2666, Silvija 1607. Podíl latinských jmen se tedy v ILL zvyšoval v důsledku tradice dávat dívkám jména z první poloviny 20. století, rostoucí obliby avd. Viktorija a šíření dříve vzácných jmen. Latinských mužských převzatých jmen s koncovkou –ij– bylo v NLL málo, ačkoli latinská osobní jména patřila k většině mužských jmen daného období. V NLL byla nejčastější latinská avd. Pijus 179, Valerijus 145, Vitalijus 103, Virgilijus 98, Remigijus 68. Podíl latinských jmen v SL vzrostl v důsledku zvýšení četnosti avd. Virginijus 8140, Remigijus 7455, Vitalijus 4579, Virgiliјus 2889, Valerijus 2673, Aurelijus 1787, Marijus 1011, která byla od NLL udělována častěji. V ILL se četnost mnoha dříve rozšířených latinských jmen ze SL snižovala; nejpopulárnější zůstala avd. Remigijus 1306, Vitalijus 1300, ačkoli rostla obliba avd. Pijus 2638, Emilijus 1015 a částečně avd. Ovidijus 1393. To, že latinská jména zůstala v ILL součástí jádra mužského jmenného fondu, bylo způsobeno četností jednotlivých osobních jmen a snížením celkového počtu převzatých jmen s koncovkou –ij–. Skupina latinských jmen tedy zahrnovala největší podíl opakujících se onym ve VL. Když některá latinská jména ztratila oblibu, šířila se jiná latinská osobní jména, která posílila dominantní charakter jmen tohoto původu. Tento jev je dobře patrný v SL, výrazněji v ženském jmenném fondu. V ILL zůstala latinská jména častá, protože se vytvořila tradice pojmenovávat děti, zejména dívky, častými jmény z NLL, z nichž se některá v ILL stala velmi oblíbenými. V ILL četnost převzatých jmen s koncovkou –ij– sice klesala, výrazněji v mužském jmenném fondu, ale skupina opakujících se latinských jmen zůstala největší. Na rozdíl od latinských klesal podíl opakujících se řeckých jmen ve VL. Řecká jména byla typičtější pro mužský jmenný fond. Četnost řeckých ženských jmen v NLL určovala obliba avd. Zofija 6326, Stefanija 5483, Eugenija 4845, Leokadija 1871, Sofija 1705, Anastazija 1463, Lidija 1325, Apolonija 1162. V SL zaujímala řecká jména menší část jmenného fondu, protože slábla obliba nejčastějších avd. Eugenija 3105, Zofija 2084, Stefanija 1662, Leokadija 1361, zatímco případů, kdy se řecká jména stala výrazně oblíbenějšími než v NLL, bylo málo, srov. avd. Lidija 1804. V ILL obliba mnoha dříve častých řeckých jmen dále klesala a četností vynikala pouze avd. Sofija 2628, Anastazija 2230. To ukazuje, že mnoho v NLL častých řeckých ženských jmen později ztratilo oblibu a častá zůstala jednotlivá osobní jména, která zachovala velikost skupiny ve jmenném fondu. Straipsniai / Articles 243 DAIVA SINKEVIČIŪTĖ V NLL byla nejčastější řecká mužská osobní jména Eugenijus 586, Anatolijus 393, Vasilijus 365, Jurijus 183, Jevgenijus 179, která tvořila většinu pojednávaných onym. V SL rostl počet avd. Eugenijus 4513, Jurijus 2657, Anatolijus 1732, Genadijus 1391, Jevgenijus 1240; od NLL udělovaná avd. Egidijus 9830, Nerijus 7470 se šířila. Ačkoli se řecká jména v SL rozšířila, v důsledku zvýšení počtu a četnosti všech převzatých osobních jmen s koncovkou –ij– zaujímala menší část jmenného fondu než v NLL. Obliba řeckých onym v ILL klesala a jejich podíl ve jmenném fondu určovala četnost avd. Egidijus 2932, Nerijus 2879. Obliba řeckých mužských jmen, která se od NLL šířila, později klesala a velikost této skupiny se stala závislou na četnosti jednotlivých jmen. Řecká jména tedy byla v ženském jmenném fondu nejčastější v NLL, v mužském v SL, ačkoli tehdy zaujímala menší část jmenného fondu než v NLL, kdy byla převzatá mužská jména s koncovkou –ij– vzácná. V SL a ILL se nová řecká osobní jména široce nerozšířila, takže jejich podíl ve jmenném fondu závisel na zachované četnosti onym udělovaných od NLL, která ve většině případů klesala, a spolu s ní klesal i podíl řeckých jmen. Skupiny opakujících se jmen jiného původu zahrnují menší část jmenného fondu. Velikostí z nich vyniká skupina hebrejských ženských jmen, která byla největší v NLL díky avd. Marija 13245 populiarumo13. Když se avd. Marija 10561 v SL stala méně častou, klesal i podíl hebrejských jmen; v ILL zaujímal ještě menší část jmenného fondu, protože dále slábla obliba avd. Marija 5498 a její zkrácená podoba Mija 502, která se v ILL šířila, se nerozšířila natolik. O něco větší je skupina jmen s různými výklady původu. Ačkoli se jména tohoto původu v NLL a SL opakovala zřídka, v ILL jejich podíl, zejména u mužů, ve jmenném fondu rostl. Tento nárůst v ILL způsobila četnost avd. Elija 1605, udělované od NLL, a od SL avd. Adrija 1394, Arijus 1484, Adrijus 1080, Elijus 831. Stejná tendence změn je patrná i v dalších skupinách podle původu jmen. V důsledku rostoucí obliby avd. Darija 1058, Darijus 225 se v ILL zvýšily podíly skupin jmen převzatých z východních jazyků a germánských ženských jmen, avd. Amelija 2274. Je z toho patrné, jak obliba jednotlivého jména ovlivňuje velikost celé skupiny. Opakující se slovanská a románská jména nebyla častá. Podíl slovanských jmen se od SL snižoval a v ILL zanikl. Podíl románských jmen, typičtějších pro ženy, se od SL rovněž snižoval; tehdy byla oblíbená avd. Rozalija 660, Alicija 105, zatímco v SL zaujímala větší část díky četnosti avd. Alicija 654, Rozalija 142. Když se tato jména v ILL stala neoblíbenými, podíl románských onym klesl (srov. nejčastější avd. Alicija 208) a nově přejatá jména tohoto původu se nerozšířila. Ačkoli změny v těchto skupinách jmen nebyly výrazné, je z nich také patrné, že menší ¹³ Velká obliba avd. Marija odráží uctívaný kult Matky Boží, který se v různých evropských zemích utvářel od 16.–18. století (Leibring 2016: 206). 244 Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV Skolintų vardų su baigmeniu –ij– kaita Lietuvos vardyne (kilmės aspektas) velikost skupin závisela na oblibě jednotlivých jmen a k největším změnám ve jmenném fondu docházelo v ILL. Po prozkoumání skupin opakujících se převzatých osobních jmen s koncovkou –ij– podle původu bylo tedy zjištěno, že ve VL se nejčastěji opakovala latinská a řecká jména. Od SL podíl latinských jmen rostl, řeckých klesal a v mužském jmenném fondu, který tvoří méně jmen než ženský, probíhal tento proces intenzivněji. Růst podílu latinských jmen lze vysvětlit nejen přetrvávající, „znovu se rodící“ oblibou osobních jmen udělovaných dětem od NLL, ale i šířením nově vzniklých jmen. Podíl řeckých jmen klesal s úbytkem jejich obliby, zatímco nová řecká jména se široce nešířila. Vliv skupin jmen jiného původu na kvantitativní změny jmenného fondu byl malý; velikost jejich skupin kolísala v závislosti na změnách obliby jednotlivých častých onym a k nejvýraznějším změnám ve jmenném fondu docházelo v ILL. Velmi častá převzatá jména s koncovkou –ij– v různých obdobích byla většinou udělována od NLL; pouze avd. Adrija, Elijus, Adrijus, Arijus se rozšířila v SL a avd. Mija v ILL. NLL tedy nejenže z opakujících se latinských a řeckých jmen vytvořila jádro jmenného fondu, které se měnilo v závislosti na četnosti jmen, ale dala také mnohá jména tohoto původu, která se později ve jmenném fondu rozšířila. SPECIFICKÉ FORMÁM PŘEVZATÝCH JMEN S KONCOVKOU –IJ– Z JINÝCH JAZYKŮ A JEJICH PROMĚNY Část osobních jmen převzatých do jiných jazyků, která v daném jazyce zdomácněla, získala jinou podobu kmene. Taková jména se vyskytují i mezi převzatými osobními jmény s koncovkou –ij–. Jde o jména registrovaná v Lietuvoje podle jejich výslovnosti, srov. anglickou formu latinského původu Džulija vedle latinské avd. Julija, nebo o jména, která v jednotlivých jazycích prošla v důsledku pravidelného vývoje změnami a byla do litevského jmenného fondu převzata v pozměněné podobě, srov. italskou formu latinského původu Otavijus vedle latinské avd. Oktavijus. Tato onyma se považují za specifické podoby jmen s převzatou koncovkou –ij–. Část z nich je v litevském jmenném fondu variantní, srov. avd. Eufrosinija a Jefrosinija, Salomija a Salomėja, Deonisija a Deonisa, jiná varianty nemají, srov. avd. Aksija, Feoktistija. Specifické podoby jmen jsou seskupeny podle jazyků, z nichž byla do litevského jmenného fondu převzata největší část osobních jmen. Vyčleněny jsou ruské, srov. avd. Agafija, Afanasijus, anglické, srov. avd. Odelija, Kamilijus, španělské, srov. avd. Kostansija, Eusebijus, italské, srov. avd. Feličija, Vittorijas, pravděpodobně různojazyčné, srov. avd. Arija, Enijus, a z dalších jazyků, srov. avd. Zidonia, Glaudijus, vzniklé podoby onym. Straipsniai / Articles 245 DAIVA SINKEVIČIŪTĖ Údaje jsou uvedeny v tabulce 2, jejíž vodorovné sloupce uvádějí počet jednotlivých a opakujících se osobních jmen žen a mužů, vyčleněných do skupin v NLL, SL, ILL a VL, přičemž opakující se jména jsou uvedena v závorkách. Po zjištění, jakou část zkoumaných jmen tvoří osobní jména vyčleněných skupin, jsou nejprve uvedeny podíly jednotlivých jmen a v závorkách podíly opakujících se jmen. Předposlední sloupec je určen k uvedení počtu všech specifických podob jmen převzatých z jiných jazyků a jejich procentních podílů. Nakonec je uvedeno, jakou část převzatých jmen s koncovkou –ij– tvoří zkoumaná onyma z NLL, SL, ILL a VL. TABULKA 2. Specifické podoby převzatých jmen s koncovkou –ij– podle jazyků 246 Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV Skolintų vardų su baigmeniu –ij– kaita Lietuvos vardyne (kilmės aspektas) Z posledního sloupce tabulky 2 je patrné, že neopakující se specifické podoby onym tvoří více než třetinu VL jmenného fondu – 37,7 procenta ženských a 37,5 procenta mužských převzatých jmen s koncovkou –ij–. Podíl pojednávaných jmen v NLL byl v Lietuvoje největší, zatímco v SL a zejména v ILL klesal, intenzivněji v mužském jmenném fondu. Nejvíce neopakujících se osobních jmen tvoří specifické podoby převzaté z ruštiny: ve VL představují 70,1 procenta ženských a 87,2 procenta mužských pojednávaných podob jmen. Těchto osobních jmen v SL a ILL ubývalo; v ženském jmenném fondu se jejich podíl výrazněji snížil v SL, v mužském v ILL. Ačkoli velká část těchto onym byla dána občanům LR, jejichž mateřským jazykem není litevština14, tato tendence ukazuje, že v Lietuvoje se rozmanitost specifických podob převzatých z ruštiny s koncovkou –ij– zmenšuje. V ženském jmenném fondu velikostí vynikají skupiny jmen převzatých z angličtiny a italštiny, v mužském skupina jmen převzatých z italštiny; jejich podíly rostly v SL a zejména v ILL. Skupiny neopakujících se podob jmen převzatých z jiných jazyků však nikdy nedosáhly rozmanitosti skupiny specifických podob převzatých z ruštiny. Opakující se specifické podoby jmen tvořily malou část všech převzatých osobních jmen s koncovkou –ij–, neboť představovaly 4,3 procenta ženských a 9,3 procenta mužských onym (viz tabulku 2). V ženském jmenném fondu se jejich podíl ve srovnání s NLL v SL snižoval a později v ILL rostl. V mužském jmenném fondu tato osobní jména v NLL, kdy byla převzatá jména s koncovkou –ij– vzácná, tvořila 36 procent, později se jejich podíl snižoval. Specifické podoby jmen tedy neměly výrazný kvantitativní vliv na proměny převzatých osobních jmen s koncovkou –ij–. Nejčastější opakující se osobní jména jsou specifické ruské podoby, které ve VL dominují: zahrnují 92,5 procenta ženského a 98,8 procenta mužského jmenného fondu. Velikost skupiny ženských onym v NLL určovala obliba avd. Jevgenija 668, Anastasija 546, Klavdija 530, Jevdokija 526, Taisija 206, Jefrosinija 151, Agafija 148, Feodosija 136. V SL se podíl jmen této skupiny snižoval, srov. četnost avd. Klavdija 231, Jevdokija 109, Taisija 94, zatímco počet nejrozšířenějších avd. Jevgenija 864, Anastasija 548 rostl nevýrazně. V ILL podíl těchto jmen dále klesal a velikost skupiny se udržela díky šíření avd. Anastasija 2230 a také četnosti avd. Jevgenija 293, Taisija 152. Převzatá mužská jména s koncovkou –ij– byla v NLL vzácná (viz tabulku 1), ale jejich většinu tvořila z ruštiny převzatá avd. Vasilijus 365, Jurijus 183, Grigorijus 179, Jevgenijus 174, Dmitrijus 80. Po rozšíření převzatých jmen s koncovkou –ij– v SL zůstaly podoby převzaté z ruštiny nejčastější skupinou specifických podob jmen, neboť vzrostla obliba avd. Jurijus 2657, Jevgenijus 1240, Vasilijus 860, Dmitrijus 707, Grigorijus 349, Dimitrijus 155. V ILL podíl těchto onym klesal, ačkoli 14 Tuto tendenci dokládají osobní jména občanů LR z první poloviny a poloviny 20. století, kdy se při registraci dětí uváděla jejich národnost, nejčastěji Rus, Ruska, později se však uvádění národnosti stalo nepovinným. Straipsniai / Articles 247 DAIVA SINKEVIČIŪTĖ jména této skupiny nadále dominovala díky četnosti avd. Dmitrijus 252, Jevgenijus 238, Jurijus 151. Specifické opakující se podoby jmen převzaté z ruštiny tedy ve VL tvořily většinu vyčleněných onym, ačkoli jejich podíl od SL klesal. Jejich proměny ukazují, že v litevském jmenném fondu slábne vliv specifických jmen s koncovkou -ij převzatých z ruštiny, a to i v jmenném fondu nelitevského obyvatelstva. Z proměn těchto jmen je rovněž patrné, že při poklesu obliby osobních jmen a absenci šíření nových onym závisí velikost skupiny na četnosti jednotlivých jmen, jak ukazuje případ avd. Anastasiya v ILL. Specifické podoby převzaté z jiných jazyků než z ruštiny tvořily malý podíl opakujících se jmen – 7,5 procenta ženských a 1,2 procenta mužských onym. V NLL tyto skupiny jmen nezahrnovaly více než 2 procenta zkoumaných ženských a 1 procento mužských jmen. V SL jejich podíl v ženském jmenném fondu rostl, když se stala častějšími jména převzatá z angličtiny, srov. avd. Kamilija 11, italštiny, srov. avd. Erminija 13, a pravděpodobně různých jazyků, srov. avd. Saverija 21. Pojednávaná mužská jména byla v SL vzácnější než ženská; poněkud vynikala jména převzatá z italštiny díky četnosti avd. Erminijus 13, Elvijus 11. V ILL v ženském jmenném fondu dále rostl podíl specifických podob jmen převzatých z angličtiny, srov. avd. Kamilija 208, Evija 137, Alisija 43, a z italštiny, srov. avd. Elvija 30, Giulia 10. V mužském jmenném fondu v ILL rovněž rostl podíl podob jmen převzatých z italštiny, srov. avd. Elvijus 20, Orijus 18. To ukazuje, že v ženském jmenném fondu od SL a v mužském od ILL se stále častěji opakují specifické podoby jmen nepřevzaté z ruštiny. Největší část jmenného fondu zaujímají v ILL, kdy se zvýšila četnost jmen převzatých z angličtiny a italštiny v ženském jmenném fondu a z italštiny v mužském. Specifické podoby převzaté z jiných jazyků tedy sice vynikaly rozmanitostí a zahrnovaly téměř třetinu inventáře převzatých jmen s koncovkou -ij, avšak byly málo časté – tvořily periferii opakujících se jmen. Mezi převzatými jmény s koncovkou -ij- jsou mezi jednotlivými jednotkami i opakujícími se onymy nejčastější specifické podoby převzaté z ruštiny, jejichž podíl se postupem času zmenšoval. V ženském jmenném fondu od SL a v mužském od ILL přibývalo specifických podob jmen nepřevzatých z ruštiny; jejich rozmanitost byla největší v ILL, kdy se rozšířily podoby ženských jmen převzaté z angličtiny a italštiny a mužských z italštiny, ačkoli nebyly časté. Od konce 20. století se zvětšováním podílu jmen převzatých z angličtiny a italštiny litevský jmenný fond začíná podobat jmenným fondům jiných evropských národů (Wolffsohn 2000: 28–30). SHRNUTÍ Po prozkoumání inventáře převzatých jmen s koncovkou -ij- podle původu bylo zjištěno, že jeho jádro tvoří latinská a řecká osobní jména, rozmanitější a častější než onyma skupin jiného původu. Četnost latinských a řeckých onym je 248 Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV Skolintų vardų su baigmeniu –ij– kaita Lietuvos vardyne (kilmės aspektas) vyšší než jejich rozmanitost. Lze se domnívat, že jména tohoto původu mohou dominovat v celém litevském převzatém jmenném fondu a že osobní jména těchto skupin nejčastěji nejvíce ovlivňují vznik nových onym s koncovkou –ij–. V průběhu XX–XXI. století podíl latinských jmen rostl a řeckých klesal. Podíl jednotlivých latinských jmen rostl postupně, zatímco podíl opakujících se jmen tohoto původu se nejvíce zvýšil v SL a později rostl méně výrazně. Podíl jednotlivých řeckých jmen se zřetelněji snížil v ILL, ačkoli opakující se řecká jména od SL zaujímají stále menší část jmenného fondu a tento proces pokračuje v ILL. V mužském jmenném fondu, menším než ženský, jsou změny výraznější. Tato proměna ukazuje, že nejprve slábne četnost oblíbených onym, později klesá jejich rozmanitost a změny započaté v SL jsou výraznější v menším inventáři. Tyto tendence mohou být typické i pro celý litevský jmenný fond. Růst podílu opakujících se latinských jmen ve VL ukazuje jejich význam v litevském, zejména ženském jmenném fondu. Velká rozmanitost jmen udělovaných od NLL, ustálené tradice jejich užívání, přetrvávající, kolísající nebo obnovená obliba, srov. avd. Viktorija, jsou hlavními důvody, proč jsou latinská osobní jména nejčastější v inventáři litevských převzatých jmen s koncovkou –ij–. Skupiny ostatních jmen, jednotlivých jednotek, jsou menší; z nich je největší rozmanitost ve skupinách hebrejských jmen, jmen s dvojím výkladem původu a ženských onym převzatých z východních jazyků. Protože rozmanitost jmen mnoha skupin nejvýrazněji rostla v ILL, může jít o systémový jev litevského jmenného fondu a podnět k šíření derivátů s koncovkou –ij–. Periferní charakter menších skupin jmen se výrazně projevil po zahrnutí opakujících se osobních jmen, protože s výjimkou hebrejských ženských jmen díky oblibě avd. Marija ostatní onyma zahrnují malý podíl opakujících se jmen. Většinu skupin jmen jiného původu tedy tvoří nerozšířená osobní jména, zatímco častá jména jiného než latinského či řeckého původu jsou jednotlivými případy, což může být typické i pro celý litevský jmenný fond. Kolísání podílů menších skupin opakujících se jmen odhalilo, že jejich podíl ve jmenném fondu závisí na oblibě jednotlivých onym. Specifické podoby jmen převzaté z jiných jazyků zahrnují téměř třetinu neopakujících se onym, nejsou však časté a lze je považovat za periferii jmenného fondu. Je z nich patrné, že jména, která v jiných jazycích získala jinou podobu, se s výjimkou avd. Anastazija, typičtější pro nelitevské obyvatelstvo, nerozšířila více než jména s několikasetletou tradicí užívání v Lietuvoje, což může být typické i pro jiné skupiny osobních jmen. Mezi specifickými podobami převzatými z jiných jazyků dominovaly podoby převzaté z ruštiny. Postupem času se jejich podíl snižoval, ačkoli specifické podoby převzaté z jiných jazyků, nejčastější v ILL, kdy se rozšířila onyma ženského jmenného fondu převzatá z angličtiny a italštiny a mužského z italštiny, nebyly nijak zvlášť časté. Jejich proměny odrážejí rostoucí Straipsniai / Articles 249 DAIVA SINKEVIČIŪTĖ rozmanitost jmen v ILL a ukazují, že od konce 20. století litevský jmenný fond nejvíce ovlivňují anglická a italská onyma, ačkoli jejich vliv se nevyrovná vlivu jmen převzatých z ruštiny. LITERATŪRA Ainiala Terhi, Saarelma Mina, Sjöblom Paula 2016: Names in Focus. Studia Fennica Linguistica 17, Helsinki: Finnish Literature Society. DOI: 10.21435/sflin.17. Alford Richard D. 1988: Naming and Identity. A Cross-Cultural Study of Personal Naming Practices, New Haven, Connecticut: HRAF. Balode Laimute, Plēsuma Ieva 2015: Retie personvārdi Latvijā trešās tūkstošgades sākumā. – Onomastica Lettica, 4. laidiens, Rīga: LU Latviešu valodas institūts, 220–251. Biryla 1966 – Бірылa Мікалай В. 1966: Беларуская антрапанімія. Мінск: Навука і тэхніка. Blount Benjamin 2015: Personal Names. – The Oxford Handbook of the Word, J. R. Taylor (ed.), Oxford University Press: Oxford, 616–633. DOI: 10.1093/oxfordhb/9780199641604.013.011. BTN – Behind the name [interneto svetainė]: [the etymology and history of first names]. Prieiga internete: https://www.behindthename.com/top/ [žiūrėta 2020–11-15]. Bush Stephen J. 2020: Ambivalence, Avoidance, and Appeal: Alliterative Aspects of Anglo Anthroponyms. Names 68(3), 141–155. DOI: 10.1080/00277738.2020.1775471. De Felice Emidio 1996: Dizionario dei nomi italiani, Moncalieri, Torino: Pozzo Gros Monti S. p. A. Gerhards Jürgen 2010: Die Moderne und ihre Vornamen. Eine Einladung in die Kultursoziologie, 2 Auflage, Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften, Springer Fachmedien. Gerhards Jürgen, Hackenbroch Rolf 2000: Trends and Causes of Cultural Modernization. An Empirical Study of First Names. – International Sociology 15(3), 501–531. Gottschald Max 1982: Deutsche Namenkunde. Unsere Familiennamen. Fünfte verbesserte Auflage mit einer Einführung in die Familiennamenkunde von Rudolf Schützeichel, Berlin, New York: Walter de Gruyter. 250 Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV Skolintų vardų su baigmeniu –ij– kaita Lietuvos vardyne (kilmės aspektas) Jegele­vičius Sigitas 2002: Nemunaitis ir jo parapija, 1 kn., Vilnius: Katalikų akademija. Jovaiša Liudas 2005: Krikšto vardai XVII a. pirmos pusės Lietuvoje. – Šventieji vyrai, šventosios moterys. Šventųjų gerbimas LDK XV–XVII a., sud. M. Paknys, Vilnius: Aidai, 147–184. Klimavičius Jonas 2004: Tarptautiniai žodžiai lietuviškoje reklamoje. – Reklamos kalba, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 14–32. Leibring Katharina 2016: Given Names in European Naming Systems. – The Oxford Handbook of Names and Naming, C. Hough (ed.), Oxford University Press: Oxford, 199–213. DOI: 10.1093/oxfordhb/9780199656431.013.51. Leumann Manu 1977: Lateinische Lautund Formenlehre, München: C. H. Beck’sche Verlagsbuchhandlung. LVKŽ – Kuzavinis Kazimieras, Savukynas Bronys, Lietuvių vardų kilmės žodynas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2007. NB – Nameberry [interneto svetainė]: [the #1 baby name site, by a wide margin]. Prieiga internete: https://nameberry.com/popular_names [žiūrėta 2020–11–15]. Maciejauskienė Vitalija 1989: Ne visi vardai puošia vardyną. – Kalbos kultūra 57, 82–86. Maciejauskienė Vitalija 1991: Lietuvių pavardžių susidarymas, Vilnius: Mokslas. Malec Maria 1994: Imiona chrześcijańskie w średniowiecznej Polsce, Kraków: Instytut Języka Polskiego PAN. Salys Antanas 1983: Rinktiniai raštai 2, Roma: Lietuvos Katalikų Mokslo Akademija. Salway Benet 1994: What’s in a Name? A Survey of Roman Onomastic Practice from c. 700 B.C. to A.D. 700. – Journal of Roman Studies 84, 124–145. Siliņš Klāvs 1990: Latviešu personvārdu vārdnīca, Rīga: Zinātne. Sinkevičiūtė Daiva 2012: 2011 m. populiariausių vardų davimo tendencijos. – Gimtoji kalba 7, 3–8. Sinkevičiūtė Daiva 2014: Populiariausi 1991–2010 m. berniukų vardai ir jų davimo tendencijos. – Gimtoji kalba 6, 3–8. Sinkevičiūtė Daiva 2014a: Populiariausi 1991–2010 m. mergaičių vardai ir jų davimo tendencijos. – Gimtoji kalba 7, 3–8. Sinkevičiūtė Daiva 2018: Litauische Vornamen naturthe­matischer Herkunft: Trends des letzten Jahrhunderts. – Onomastica Uralica 13, 243–257. Straipsniai / Articles 251 DAIVA SINKEVIČIŪTĖ Sinkevičiūtė Daiva 2020: Tendenzen von Bildung und Gebrauch der baltischen Vornamen mit dem Suffix –(i)ut– in Litauen. – Onomastikas pētījumi II / Onomastic Investigations II, L. Balode, Chr. Zschieschang (eds.), Rīga: LU Latviešu valodas institūts, 240–259. Sinkevičiūtė Daiva, Griniūtė Vaida 2014: Ispaniški vardai Lietuvos vardyne 1991–2010 m. – Bendrinė kalba 87, 1–17. Slednikov 2013 – Следников Алексей Г. О передаче на латинском языке антропонимов иноязычного происхождения. – Проблемы истории, филологии, культуры 41(3), 262–269. Suslova, Superanskaja 1991 – Суслова Анна В., Суперанская Александра В. О русских именах, Ленинград: Лениздат. Švedas Aurimas 2009: In the Captivity of the Matrix, Soviet Lithuanian Historiography, 1944–1985, Amsterdam, New York: Rodopi. Трійняк 2005 – Трійняк Іван І. Словник українських імен, Київ: Довіра. Vandebosch Heidi 1998: The Influence of Media on Given Names. – Names 46(4), 243–262. DOI: 10.1179/nam.1998.46.4.243. vardai.vlkk.lt – Lietuvos Respublikos piliečių vardų svetainė, Vilnius: Valstybinė lietuvių kalbos komisija, Vilniaus universitetas [žiūrėta 2020–09–15]. Weiss Michael 2009: Outline of the Historical and Comparative Grammar of Latin, Ann Arbor, New York: Beech Stave Press. Wolffsohn Michael 2001: Nomen est omen. Vornamenwahl als Indikator: Methoden und Möglichkeiten einer ‘historischer Demoskopie’. – Name und Gesellschaft. Soziale und historische Aspekte der Namengebung und Namenentwicklung, J. Eichhoff, W. Seibicke, M. Wolffsohn (Hrsgs.), Mannheim u.a.: Dudenverlag. Zinkevičius Zigmas 1977: Lietuvių antroponimika. Vilniaus lietuvių asmenvardžiai XVII a. pradžioje, Vilnius: Mokslas. Zinkevičius Zigmas 2005: Krikščionybės ištakos Lietuvoje. Rytų krikščionybė vardyno duomenimis, Vilnius: Katalikų akademija. Zinkevičius Zigmas 2008: Lietuvių asmenvardžiai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. 252 Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV Skolintų vardų su baigmeniu –ij– kaita Lietuvos vardyne (kilmės aspektas) The Development of Borrowed Names Ending in –ij– in Lithuanian (Origin) SUMMARY An analysis of the origin of Lithuanian borrowed names ending in –ij– shows that their core was constituted by Latin and Greek names, for the most part used since the 1st half of the 20th century. Their frequency is bigger than their diversity. During the 20th–21st centuries the number of names of Latin origin increased, whereas those of Greek origin decreased. These changes were more pronounced in the comparatively smaller group of male names than among female names. The origin of other name groups was more variegated, even though they were significantly less numerous. The fluctuation in their numbers shows that the frequency of different name groups depends on the popularity of individual names. Among the different periods the period leading to the independence of Lithuania stands out as being the one with a greater variety of names. Specific forms taken from other languages were rather variegated, but at the same type infrequent and thus belonged to the periphery of the Lithuanian system of names. Among specific forms borrowed from other languages those of Russian origin predominate, even though their number slightly decreased together with the expansion of name forms taken from English and Italian. Įteikta 2021 m. vasario 17 d. DAIVA SINKEVIČIŪTĖ Baltistikos katedra Baltijos kalbų ir kultūrų institutas Vilniaus universitetas Universiteto g. 5, Vilnius LT–01513, Lietuva [email protected] Straipsniai / Articles 253