Kontekstinė substantyvizacija aukštųjų mokyklų ir profesinio mokymo įstaigų interneto svetainėse

LINA RUTKIENĖ Institut litevského jazyka ID ORCID: orcid.org/0000-0001-6661-3115 Oblast vědeckého výzkumu: terminologie. DOI: doi.org/10.35321/all91-11 KONTEXTOVÁ SUBSTANTIVIZACE NA WEBOVÝCH STRÁNKÁCH VYSOKÝCH ŠKOL A INSTITUCÍ ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Kontextová substantivizace na webových stránkách institucí vyššího a odborného vzdělávání ANOTACE Článek na základě empirického materiálu shromážděného z webových stránek 25 litevských vzdělávacích institucí – vysokých škol (univerzit, kolejí) a odborných škol – zkoumá otázky kontextové substantivizace. Po pojednání o vlastnostech jiných slovních druhů užívaných substantivně jsou nastíněny obecné tendence kontextové substantivizace ve vybraných pramenech a analyzovány shromážděné příklady. Jsou vymezeny tematické skupiny slov a slovních spojení, která na webových stránkách plní funkci podstatného jména, a pojednáno o jejich formálním vyjádření. Protože na prohlížených webových stránkách jsou substantivně užívána pouze adjektiva a participia, zabývá se článek kontextovou substantivizací pouze na základě těchto slovních druhů a slovesného tvaru. V závěru článku jsou pojednány příčiny kontextové substantivizace na webových stránkách vysokých a odborných škol. KLÍČOVÁ SLOVA: adjektivum, podstatné jméno, substantivní užití, elipsa, jazyková ekonomie, kontextová substantivizace, kolokace slov. 264 Acta Linguistica Lithuanica XCI Kontekstinė substantyvizacija aukštųjų mokyklų ir profesinio mokymo įstaigų interneto svetainėse ANNOTATION Článek pojednává o otázkách kontextové substantivizace na základě empirického materiálu shromážděného z webových stránek 25 litevských vzdělávacích institucí – institucí vyššího vzdělávání (univerzit, kolejí) a odborných škol. Po diskusi o pojmech kontextové substantivizace a slov užívaných v substantivní pozici jsou představeny obecné tendence kontextové substantivizace ve vybraných pramenech a analyzovány shromážděné příklady. Jsou identifikovány tematické skupiny slov užívaných v substantivní pozici a pojednáno o jejich formálním vyjádření. Jelikož jsou na analyzovaných webových stránkách substantivizována pouze adjektiva a participia, zaměřuje se článek výhradně na kontextovou substantivizaci založenou na tomto slovním druhu a slovesném tvaru. Na konci článku jsou diskutovány důvody kontextové substantivizace na analyzovaných webových stránkách. KLÍČOVÁ SLOVA: adjektivum, podstatné jméno, užití v substantivní pozici, elipsa, jazyková ekonomie, kontextová substantivizace, kolokace slov. ÚVODNÍ POZNÁMKY Substantivizace neboli substantivizování1 je dvojího druhu: může souviset se slovotvorbou – když se substantivizované slovo tvoří podle slovotvorných typů za použití morfologických nebo morfonologických operací; může také představovat postupný, dlouhodobý proces – když zpočátku existuje atributivní slovní spojení, které se z určitých důvodů mění, konkrétně se mění význam nesubstantivního slova (atributu), a nakonec dochází k úplnému substantivizování slova určujícího podstatné jméno. Stefan Höfler nazývá první případ přímou substantivizací, druhý substantivizací v důsledku elipsy (Höfler 2020: 181–186). Jeden z problémů výzkumu substantivizace souvisí s diachronním pohledem na tento jev: substantivizace je často zkoumána právě jako diachronní proces, je viděn pouze její konec a ve slovnících je zaznamenána uvedením substantivizovaného slova jako podstatného jména. Například slova jako kuli amoji, mie­gamasis jsou ve slovnících zaznamenána jako podstatná jména, tj. vidíme konec substantivizace. Proces substantivizace tedy není vždy jasný a často nelze říci, zda substantivizované slovo vzniklo v důsledku probíhajícího postupného procesu, nebo bylo vytvořeno podle analogických příkladů. 1 V pracích litevských lingvistů se užívá jak termín substantivizace, tak substantivizování. V tomto článku byl zvolen termín substantivizace, avšak při pojednání o stanoviscích jednotlivých autorů se užívá i termín substantivizování, aby byla zachována korektnost doslovného citování a parafrázování. Termín substantivizování je rovněž potřebný při pojednání o procesualitě zkoumaného jevu. Straipsniai / Articles 265 LINA RUTKIENĖ Tato studie se pokouší nahlédnout na substantivizaci ze synchronního hlediska: jejím cílem je prozkoumat případy užití a zhodnotit právě probíhající proces substantivizace. K dosažení tohoto cíle je nejprve pojednáno o teorii související se zkoumaným tématem – podrobněji je prozkoumána kontextová substantivizace jako jedna z variant substantivizace. Za účelem zhodnocení obecných tendencí kontextové substantivizace ve vybraných pramenech jsou vymezeny tematické skupiny slov jiných slovních druhů užívaných substantivně a analyzováno jejich formální vyjádření. Jedním z úkolů je rovněž pojednat o příčinách kontextové substantivizace. Vynechávání podstatného jména a substantivní užívání slov jiných slovních druhů je zvláště patrné na internetu – nejen na diskusních fórech či v jiných prostorech užívání hovorového jazyka, ale i na webových stránkách státních institucí, v médiích a v reklamě (např. „Požár v bytovém domě“, „Kde jsou Noví?“, viz také obr. 1). Oblíbené webové stránky institucí a publicistické portály jsou tedy pro výzkum příznivým prostorem. Vážně? Prozkoumali jsme dezinformace o olympijských hrách: buďte pozorní! OBR. 1. Příklady substantivního užití adjektiv (olimpinės, aukštoji) (delfi.lt, 2024–08–16; kurstoti.lt, 2024–06–05) Jako zdroj empirického materiálu pro tento článek byly zvoleny webové stránky litevských vzdělávacích institucí – vysokých škol (univerzit, kolejí²) a odborných škol. Jsou aktuální a navštěvované, protože jsou důležitým prostředkem informování o začátku profesní dráhy a propojují žáky, jejich rodiče a pedagogy. Na těchto webových stránkách se stále používá mnoho textu a očekáváme od nich odpovědně ² Vysoké školy jsou dvojího typu: univerzity a koleje. „Kolej je vysoká škola, v níž převažuje neuniverzitní studium, rozvíjí se aplikovaný vědecký výzkum a (nebo) aplikovaná vědecká činnost či profesionální umění. V názvu koleje se nesmějí vyskytovat slova ‚univerzita‘ a ‚akademie‘ (zákon Litevské republiky o vysokém školství 2020). 266 Acta Linguistica Lithuanica XCI Kontekstinė substantyvizacija aukštųjų mokyklų ir profesinio mokymo įstaigų interneto svetainėse připravený obsah a správný jazyk. Jazyk uvedených webových stránek se vyznačuje silnou orientací na adresáta – mladého člověka s různými potřebami, které se škola snaží uspokojit. Výzkum byl proveden v únoru až květnu 2024. Protože se informace mění, mohou být údaje v současnosti jiné. Celkem bylo prohlédnuto 25 webových stránek vysokých škol a institucí odborného vzdělávání. Při výběru webových stránek pro výzkum bylo usilováno o to, aby vysoké a odborné školy měly různorodé zaměření a pocházely z různých litevských regionů. Hlavní metodou použitou v článku je analyticko-deskriptivní metoda. Jejím uplatněním jsou systematizována a analyzována shromážděná empirická data a zobecněny výsledky. Touto metodou se po analýze konkrétnějších případů substantivně užívaných slov pokoušíme ukázat celkový obraz kontextové substantivizace na webových stránkách vysokých a odborných škol. Analyticko-deskriptivní metoda je kombinována s morfologickou analýzou. Kategorické významy slovních druhů a jejich tvarů jsou důležité pro určení konkrétních lexikálních významů a pro rozdělení substantivně užívaných slov do tematických skupin. 1. KONTEXTOVÁ SUBSTANTIVIZACE JAKO JEDNA Z VARIANT SUBSTANTIVIZACE Substantivizace, jeden z typů transpozice, je přeměna slov jiných slovních druhů v podstatná jména. Jde o starý, proměnlivý sémantický a gramatický jev, jednu z forem jazykového synkretismu. V litevštině je podle Kazimierase Gaivenise a Stasyse Keinio substantivizace zvláště charakteristická pro adjektiva a číslovky, jakož i pro participia (Gaivenis, Keinys 1990: 41). Vztah výsledku substantivizace3 – substantivizovaného slova – k uvedenému synkretismu pojednala česká lingvistka Gabriela Lenartová (2017). Termín synkretismus, který přešel z oblasti filozofie a umění do lingvistiky prostřednictvím transterminologizace, začal používat Louis Hjelmslev a v lingvistice je chápán jako neutralizace opozic, splývání funkcí a významů. Podle G. Lenartové jsou tedy znaky synkretismu tyto: 1. Substantivizované slovo ztrácí atributivní funkci a začíná označovat věc s určitým rysem – jeden 3 V lingvistických pracích se výsledek substantivizace označuje různě. V zahraniční literatuře lze nalézt termín substantivizovaný (takový jednoslovný termín je přesný a praktický). V článcích litevských autorů se kromě nejčastěji užívaného slovního spojení substantivizované slovo (nebo s uvedením konkrétního slovního druhu) objevuje také slovní spojení substantivizované slovo (adjektivum, participium) (viz Malakauskas 1987, rovněž Palionis 1961). Straipsniai / Articles 267 LINA RUTKIENĖ slovo zahrnuje významy dvou slovních druhů; 2. Nabývá morfologických znaků podstatného jména, přičemž některá substantivizovaná slova souvisejí pouze s jedním rodem, zatímco jiná si zachovávají stejné rodové charakteristiky jako adjektiva nebo participia (Lenartová 2017). V litevské lingvistice se substantivizace zkoumá jak v souvislosti s otázkami slovotvorby, tak morfologie. Aldona Paulauskienė považuje substantivizaci (lingvistka užívá termín substantivizování) za jev funkční slovotvorby (Paulauskienė 1994: 43–46). Při analýze substantivizace jako morfologického jevu se rozlišují určité stupně substantivizování; tato podtématika se však obvykle probírá při zkoumání substantivizace konkrétních slovních druhů, nikoli substantivizace obecně. V Litevské gramatice (LKG 1965) se rozlišují dva hlavní stupně substantivizování adjektiv: samostatná substantivizovaná adjektiva (užívaná jako samostatná podstatná jména) a nesamostatná substantivizovaná adjektiva („v závislosti na kontextu mohou mít funkci a význam podstatného jména a mohou být atributy jako adjektiva“ (LKG 1965: 532). Zmiňují se také obyčejná adjektiva, která mohou v kontextu plnit funkci podstatného jména, ale nepovažují se za substantivizovaná. „V kontextu velmi chybí určované slovo, které je myšleno, srov. Svobody dosáhnou jen silní [lidé]“ (LKG 1965: 532). Pranas Skardžius však i adjektiva užívaná kontextově substantivně, která plní „úlohu podstatných jmen“, nazývá substantivizovanými (Skardžius 1996 [1943]: 558). Pranas Kniūkšta ve své monografii Adjektiva s příponou –inis rozlišuje čtyři stupně substantivizování adjektiv (Kniūkšta 1976). Stasys Keinys neužívá termín stupeň substantivizování, nýbrž termín etapa substantivizování, a rozlišuje dvě etapy: „apdaiktavardėti“ znamená mít vlastnosti podstatného jména, ale ještě se podstatným jménem nestát, zatímco „sudaiktavardėti“ znamená definitivně přejít do třídy podstatných jmen. „Sudaiktavardėjimas“ je již ukončený proces. St. Keinys navíc dodává, že litevské termíny jsou praktičtější než mezinárodní, protože mohou vyjádřit různé etapy téhož procesu (Keinys 2005 [1973]: 380). Pro zkoumání kontextové substantivizace je však podle všeho vhodnější termín substantivizace širokého významu, protože litevský termín substantivizování je více spojen s procesualitou a časovou kontinuitou. Pokud jde o kontextovou substantivizaci – při provádění synchronního výzkumu – bylo by u slov litevského původu podle všeho účelnější zvolit slovo substantivnost než substantivizování, protože slova v substantivní pozici v kontextu ve většině případů nesubstantivizují, nýbrž jsou užita substantivně. Obecně může kontextové vynechání podstatného jména vyvolávat pochybnosti, zda lze tento jev vůbec přičíst k substantivizaci. Ramunė Vaskelaitė, která zkoumala hodnocení zájmenných participií se závislými slovy v normativně zaměřených pracích a pracích o normě 268 Acta Linguistica Lithuanica XCI Kontekstinė substantyvizacija aukštųjų mokyklų ir profesinio mokymo įstaigų interneto svetainėse šíření dospívá k závěru, že „vztah mezi substantivním užitím a substantivizováním“ není jasný (Vaskelaitė 2019: 25). Na základě teorie stupňů substantivizování P. Kniūkšty a dalších níže uvedených postřehů však budou v tomto článku substantivní užití slov jiných slovních druhů považována za jednu z variant substantivizace. P. Kniūkšta nazývá „[s]ubstantivně užívané takové deriváty s příponou –inis, které jsou jinak běžné jako adjektiva“ okazionálně substantivizovanými adjektivy a řadí je ke třetímu stupni4 skupiny adjektiv s příponou –inis, která se substantivizují5. P. Skardžius zdůrazňuje, že „funkce a význam jednotlivého slova velmi závisí na kontextovém prostředí, na celém významu věty“ (Skardžius 1996 [1943]: 559). To, že slova jiných slovních druhů užitá v pozici podstatného jména lze považovat za případy kontextové substantivizace, dokládá skutečnost, že stejně jako trvale substantivizovaná slova nabývají ve větě významu podstatného jména a plní syntaktické funkce podstatného jména. Kategoriální znaky podstatného jména si však zachovávají pouze v daném kontextu. Slova jiných slovních druhů jsou v určitém kontextu užita substantivně v důsledku elipsy, tj. vynechání podstatného jména, a jejich substantivní význam je pochopitelný z kontextu. Pro kontextovou substantivizaci je zvláště důležitá syntax – v tomto případě syntax vytváří podmínky pro morfologický proces. Pojem elipsy obecně souvisí se syntaxí. Po vynechání podstatného jména přebírá závislý člen atributivního slovního spojení funkce hlavního členu vyjádřeného podstatným jménem. Podle názoru G. Lenartové lze podstatné jméno vynechat tehdy, je-li jím označená věc dobře známá. „Na podstatné jméno se myslí, ale není vysloveno“ (Lenartová 2017). 4 Číslo stupně je uvedeno podle pořadí předloženého P. Kniūkštou. 5 A. Paulauskienė pojednává o takových případech při výkladu substantivního užití adjektiva (Paulauskienė 1994: 39). Straipsniai / Articles 269 LINA RUTKIENĖ 2. VÝSLEDKY EMPIRICKÉHO VÝZKUMU KONTEXTOVÉ SUBSTANTIVIZACE NA WEBOVÝCH STRÁNKÁCH LITEVSKÝCH VYSOKÝCH ŠKOL A INSTITUCÍ ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ 2.1. Obecné informace o výzkumu Na webových stránkách litevských vysokých škol a institucí odborného vzdělávání navštívených v únoru až květnu 2024 bylo celkem nalezeno 149 případů kontextové substantivizace, z toho 76 neopakujících se slov jiných slovních druhů užitých substantivně. Kontextová substantivizace je nejméně rozšířena v jazyce webových stránek vysokých škol a nejvíce v jazyce webových stránek odborných škol. V litevštině mají sklon k substantivizaci různé slovní druhy. A. Paulauskienė píše, že podstatnými jmény se mohou stát „určité tvary adjektiv a participií, deriváty s příponami -inis, -ė (malkinė), -ienė (bulvienė), -ėtis (varškėtis), složená a předponová slova (juodadarbis, beprotis, begalvis), protože význam a gramatická struktura všech těchto slov jsou vhodné k plnění funkcí podstatného jména“ (Paulauskienė 1983: 43). Výzkum ukázal, že na webových stránkách vysokých a odborných škol jsou substantivně užívána pouze adjektiva a participia, proto se článek dále zabývá kontextovou substantivizací na jejich základě. Je třeba upozornit, že ne vždy lze rozlišit, zda je substantivizace kontextová. Například nepilnametis může být adjektivem i podstatným jménem, takže při shodě formy není zcela jasné, zda by například ve větě „Nezletilí (do 16 let) podávají žádost o přijetí do 9. třídy společně s otcem / matkou nebo opatrovníkem“ bylo možné slovo nepilnametis považovat za užité substantivně. Nejasnost posiluje i skutečnost, že při tvorbě složených adjektiv a podstatných jmen se často uplatňují stejné slovotvorné typy. Vzhledem k obecnému sklonu uvedených institucí na webových stránkách vynechávat podstatné jméno asmuo by bylo možné uvažovat také o kontextové substantivizaci. Takové nejasné případy však byly odmítnuty. Na začátku výzkumu se očekávalo, že nejvíce případů kontextové substantivizace bude v textech článků, výzkum však ukázal, že tyto případy převládají v nadpisech a podnadpisech webových stránek. Je třeba říci, že na webových stránkách není patrná pouze kontextová substantivizace – užívají se také již zcela substantivizovaná určitá adjektiva a participia, např. aklasis, neįgalusis, suaugusysis; v tomto případě již substantivizace proběhla, jde o termíny, 270 Acta Linguistica Lithuanica XCI Kontekstinė substantyvizacija aukštųjų mokyklų ir profesinio mokymo įstaigų interneto svetainėse zachycené v terminografických zdrojích (např. databázi termínů Litevské republiky). Jinými slovy jde o ustálená substantivizovaná slova. Některá z nich jsou také součástí názvů institucí, např.: Centrum pro vzdělávání neslyšících a nedoslýchavých Litevců, Litevské vzdělávací centrum pro nevidomé a slabozraké, Oddělení pro záležitosti osob se zdravotním postižením. Je třeba upozornit, že v roce 2007 vydaném Encyklopedickém slovníku edukologie (Jovaiša 2007) bylo nalezeno jedno substantivizované slovo (participium), které je termínem edukologie – zkoumaný subjekt. Ačkoli tento slovník uvádí termíny související se zdravotním stavem osob, např. hluchoslepota, názvy osob podle jejich zdravotního stavu jako termíny neuvádí. Je třeba poznamenat, že trvale substantivizovaná slova mohou podléhat kontextové desubstantivizaci: např. na webových stránkách Vilniuské koleje designu (VDK) po kliknutí na nadpis Neįgaliesiems nalezneme podnadpis Podpora studentů se zdravotním postižením. Obecně je kontextová substantivizace charakteristickým rysem jazyka internetových stránek většiny zkoumaných škol a odpovídá obecnému jazykovému sklonu – totiž tomu, že v nespecializovaném jazyce nejčastěji přecházejí do kategorie substantiv slova označující osoby a jiné živé bytosti. Kromě toho, jak se uvádí v Gramatice současné litevštiny při pojednání o zájmenných adjektivech, „zvláště se mají sklon substantivně užívat tvary množného čísla mužského rodu označující vymezenou skupinu lidí“ (DLKG 2005: 176). Jak ukazuje empirický materiál, toto tvrzení platí nejen pro substantivně užívaná zájmenná adjektiva získaná z internetových stránek, ale také pro prostá adjektiva a participia. Substantivizovaná slova těchto tematických skupin si obvykle zachovávají tvary obou rodů – mužského i ženského –, avšak všechna slova užitá substantivně, shromážděná pro tento výzkum na internetových stránkách, jsou pouze mužského rodu6. Je třeba upozornit, že různé tvary téhož slova označují zcela odlišné pojmy: závěrečné (← závěrečné zkoušky) – končící (← končící osoby), přijímací (← přijímací zkoušky) – uchazeči (← uchazeči). Některá substantivně užívaná slova se stala jazykovými šablonami webových stránek zkoumaných vzdělávacích institucí. Například dativ participia v pozici podstatného jména stojantiems (-iesiems) je patrný téměř na všech webových stránkách. Pouze na některých univerzitách je tato šablona patrně z požadovaných důvodů nahrazována jinou formulací: např. přijetí. Kvantitativní kritérium samozřejmě vyvolává otázku, zda lze tento příklad zařadit ke kontextové substantivizaci. Podle tendencí v užívání by bylo možné hovořit o úzkém kontextu – tj. webových stránkách jedné instituce – a širokém kontextu – tj. většině ⁶ Pro přesnost je třeba uvést, že při přípravě článku k publikaci byly některé údaje ověřovány. Bylo zjištěno, že na webových stránkách Vilniuské univerzity jsou v současnosti [prohlédnuto 2024-10-05] vedle tvarů mužského rodu uváděny také tvary ženského rodu, např. stojantie-siems (-čiosioms). Straipsniai / Articles 271 LINA RUTKIENĖ webových stránek v dané oblasti. Lze tedy předpokládat, že taková substantivně užívaná slova opakující se na webových stránkách několika vzdělávacích institucí jsou příklady kontextové substantivizace v uvedeném širokém kontextu. Význam substantivně užívaného adjektiva a participia se mění dvěma směry: na jedné straně se stává užším a konkrétnějším než význam obvyklého adjektiva a participia. Například uvedené participium besimokantis neoznačuje vlastnost společnou mnoha živým objektům (kojencův učící se chodit, pejsek učící se sloužit apod.), ale pojmenovává jeden konkrétní objekt – učící se osobu. Lexikální význam se však v zásadě nemění. Na druhé straně význam netvoří pouze původní význam adjektiva nebo participia, ale i kontext, do něhož jsou začleněny – dochází k rozšíření významu. K slovníkovému významu získává jazyková jednotka nové rysy. Význam substantivně užívaného adjektiva a participia zahrnuje i význam podstatného jména – spojuje se označovaná věc (osoba apod.) s jejím dějem, rysem, stavem či rozpoložením. Takto substantivně užívané slovo, které označuje jak realitu, tak její charakteristický rozlišující rys, proto získává značný sémantický náboj. Substantivizace je tedy zároveň sémantickou kondenzací. Tato sémantická kondenzace je zvláště důležitá pro nadpisy a podnadpisy (podrobněji viz oddíl 2.3). 2.2. Tematické skupiny substantivně užívaných slov a jejich formální vyjádření Jak již bylo uvedeno, kontextová substantivizace v jazyce webových stránek vysokých a odborných škol nejvíce souvisí s názvy osob. To je pochopitelné, protože osoba je hlavním subjektem i objektem oblasti vzdělávání. Zároveň jde o hlavní pojem, o nějž se opírá vytváření podrobnějšího obrazu světa této oblasti, další diferenciace pojmů a jejich pojmenování. Lze tedy předpokládat, že na webových stránkách vysokých škol a institucí odborného vzdělávání vzniká většina slov jiných slovních druhů v pozici podstatného jména bez užití podstatného jména osmuo (viz obr. 2). Toto podstatné jméno je jedním z klíčových slov prohlížených webových stránek. Příklady navíc ukazují, že ve všech případech jsou substantivně užita participia a adjektiva mužského rodu, což může být formálním znakem toho, že zahrnují komponent asmuo. Hlavní tematickou skupinou nalezených substantivně užitých slov jsou tedy názvy osob (tvoří 91% všech slov nebo slovních spojení užívaných v pozici podstatného jména). V této tematické skupině lze vyčlenit čtyři podskupiny – nezávisí pouze na lexikálním významu, ale také na vlastnostech slovního druhu a tvaru. Rozložení kvantitativních údajů je uvedeno na obr. 3. 272 Acta Linguistica Lithuanica XCI Kontekstinė substantyvizacija aukštųjų mokyklų ir profesinio mokymo įstaigų interneto svetainėse OBR. 2. Příklad kontextové substantivizace (BTMC, 2024-05-06) OBR. 3. Rozložení kvantitativních údajů o podskupinách tematické skupiny názvů osob (AP – názvy osob) (údaje z února až května 2024) 1. Názvy osob podle vykonávané (méně často nevykonávané) činnosti. Tato činnost je označena prézentními a aoristickými aktivními participii vytvořenými ze sloves vyjadřujících význam aktivní činnosti (závislé na vědomém úsilí původce)7. Jde o nejpočetnější podskupinu: atvykusysis KFG, VDK, besimokantis LSMU („Moduly pro učící se na institucích všeobecného vzdělávání v I.–II. třídách gymnázia (9.–10. ročník)“ AP RC), besimokantysis VTVP, dalyvaujantysis 7 O klasifikačních významech sloves viz podrobněji LKG 1971; Servaitė 1984. Straipsniai / Articles 273 LINA RUTKIENĖ PMC, pracující VSRC, hledající [povolání] ŠĮKS („Pro hledající povolání a uchazeče“), tvořící VTVP, učící se [všechny ceny] MRU, nestudující LSMU, nesnažící se [získat] VAVM („Program profesního vzdělávání pro ty, kteří se nesnaží získat střední vzdělání“ VAVM), přestupující VSRC, usilující ISM, APRC („Pro usilující o profesní úspěch“ ISM), ucházející se VVK, KK, LMTA, LJŽKA, VDA, VU, VKPM („Aktuální informace pro uchazeče“ KK), uchazeč KTMC, VKK, VTVP („Registrace uchazečů proběhne od 3. června do 5. srpna 2024“ KMPMC); absolvent LSMU („Pro absolventy 8. třídy“), absolvující VU („Ti, kteří dokončí tato studia, získají odbornou kvalifikaci lékaře nebo zubního lékaře“ LSMU), získavší [vzdělání] LMTA („Programy pro osoby, které získaly střední vzdělání“ VAVM), přijatý VK⁸, bez získaného [vzdělání] APRC, studující VKK („Informace pro studující“ VKK). Jak bylo uvedeno, participium ucházející se, stejně jako jeho zájmenný tvar uchazeč, se od všech ostatních liší frekvencí užívání – bylo zaznamenáno na všech internetových stránkách. Kvantitativní kritérium by možná umožnilo hovořit o přechodu tohoto substantivně užívaného slova do skupiny slov s vyšším stupněm substantivizace – tedy o tendenci k úplné substantivizaci. Na druhou stranu tak časté užívání ukazuje také na to, že terminologii oblasti vzdělávání chybí označení pojmu souvisejícího s přijetím osoby na vyšší vzdělávací instituci, a participium v zájmenném tvaru uchazeč by se mohlo stát kodifikovaným termínem v oblasti vzdělávání. Pojednávaná participia užívaná substantivně, jak již bylo uvedeno, vznikla z atributů atributivních slovních spojení. Obvykle se tvrdí, že atributivní participia „označují vlastnosti věcí. V této pozici se zvláště výrazně projevují jmenné rysy participií“ (Ambrazas 1979: 29). Když atributivní participium převezme význam a funkce substantiva, význam vlastnosti atributu již není tak aktuální – činná participia založená na slovesech s významem děje, užívaná substantivně, se stávají bližšími substantivům odvozeným od sloves, srov.: hledající, ucházející se – hledač. 2. Druhá tematická podskupina – označení osob podle hodnotícího rysu. Těmito substantivně užívanými slovy se uvádí, že osoby se od ostatních odlišují určitými vlastnostmi či kompetencemi. Členové této podskupiny se vyznačují rozmanitostí vyjádření. Přítomné činné participium odvozené od stavového slovesa mající má v kontextu vždy takzvaný povinný doprovod (termín Sližienė, podrobněji viz Sližienė 1980) – bez tohoto doprovodu participium sémantickou jednotku netvoří: mající kvalifikaci DTVM, mající základy kresby / malby / kompozice VDK, mající individuální potřeby PMC, nemající možnost podat žádost VKPM. V tomto případě získává kontextový substantivní význam celé objektové slovní spojení, nikoli pouze participium. Další jednotky této podskupiny: ⁸ Vilniuská kolej, viz https://www.viko.lt. 274 Acta Linguistica Lithuanica XCI Kontekstinė substantyvizacija aukštųjų mokyklų ir profesinio mokymo įstaigų interneto svetainėse pokročilý VDK („Šití a konstrukce pro pokročilé“ VDK), začátečník VDK („Kurzy šití a konstrukce pro začátečníky“ VDK), vyjádřené příčestími odvozenými od sloves aktivního děje, a nejlepší VSRC („Ocenili nejlepší“ VSRC), vyjádřené kvalitativním přídavným jménem. Třetí – početně malá – podskupina zahrnuje pojmenování osob podle určité potřeby označující substantivizovaná činná příčestí přítomného času odvozená od sloves mentálního stavu. V pozici podstatného jména nestojí samostatně – s nezbytným průvodcem (řízeným slovem – podstatným jménem nebo infinitivem slovesa) tvoří sémantickou jednotku: žadatel o kolej / registrovat se VK, MRU, chtějící studovat / získat / měnit / zdokonalovat atd. KEG, VSRC, VVK, KSU („Ti, kteří chtějí nastoupit do studijních programů uskutečňovaných Vilniuskou obchodní kolejí ve vyšším ročníku, musí předložit potřebné dokumenty“⁹ VVK). Lze vyčlenit ještě jednu podskupinu – pojmenování osob podle úkonu, který na nich provedli jiní. Tuto podskupinu tvoří substantivizovaná trpná příčestí (méně často příčestí se závislými slovy). Na několika internetových stránkách, např. ISM, VTVP, se substantivizovaně užívá pozvaný („Elektronické smlouvy se uzavírají s pozvanými“ ISM) nebo slovní spojení pozvaný ke studiu KTMC, VTVP. Nejvíce pojmenování osob podle úkonu, který na nich provedli jiní, vyjádřených substantivizovanými trpnými příčestími, bylo nalezeno na internetových stránkách Vilniuského semináře sv. Josefa, např.: oblékání ŠJKS („všichni bohoslovci, kteří v něm [semináři] žili, byli oblečeni do sutany“ ŠJKS), vysvěcení ŠJKS, zasvěcení ŠJKS. Při pojednání o substantivizovaných příčestích nebyly klasifikační významy sloves, od nichž jsou odvozena, uvedeny náhodou. Z projednaných příkladů lze vyvodit následující zákonitost: je-li substantivizované příčestí odvozeno od slovesa s významem stavu, jak již bylo zmíněno, nabývá významu podstatného jména v kontextu zpravidla nikoli samo, nýbrž se svým takzvaným nezbytným průvodcem (řízeným slovem). U substantivizovaných přídavných jmen a příčestí odvozených od aktivního děje nezbytný průvodce obvykle není zapotřebí. Jak je patrné z příkladů, převažují neurčité tvary příčestí. Určité tvary, které mají větší sklon k substantivizaci, jsou poměrně vzácné. Podle Adély Valeckienė, která zkoumala substantivizaci určitých přídavných jmen, se substantivizace určitých a neurčitých tvarů liší: u prostých přídavných jmen je silněji pociťována nepřítomnost podstatného jména. „Určitá přídavná jména tedy při označování určitých předmětů a při jejich vyčleňování rychleji substantivizují a mají vyšší stupeň substantivizace než prostá přídavná jména“ ⁹ Jazyk příkladů nebyl upraven. Straipsniai / Articles 275 LINA RUTKIENĖ (Valeckienė 1957: 243). Určitá přídavná jména „spolu s vlastností vypovídají také o nositeli vlastnosti, určované slovo je u substantivizovaných určitých přídavných jmen zcela zbytečné“ (LKG 1965: 532). Uvedené poznatky lze v tomto případě vztáhnout i na příčestí. Výše pojednaná slova užívaná v pozici podstatného jména a označující pojmenování osob vznikla z nespecializovaných slovních spojení – nikoli z víceslovných termínů. Je pochopitelné, že na internetových stránkách vzdělávacích institucí funguje také mnoho termínů z oblasti vzdělávání. Při shromažďování materiálu však bylo nalezeno málo příkladů (9%), které by ukazovaly na tendenci užívat závislé členy víceslovných termínů substantivně. Pokud jde o substantivní užívání závislých členů termínů, bylo by možné vyčlenit tematickou skupinu názvů forem získávání a ověřování znalostí – kurzů a zkoušek. Tuto skupinu by tvořily tyto jednotky: závěrečné VDK, přípravné VDK, přijímací VTDK („Přijímací zkoušky pro studijní obor mediální umění (aplikovaná fotografie) se konají“ VTDK)¹⁰; průběžné PMC, státní VU. Poslední tematická skupina má pouze dva členy – názvy typů škol: vyšší odborná VK, odborná VSRC („Pro ty, kteří chtějí současně studovat na svém gymnáziu a odborné škole, VSRC“). Výsledky výzkumu ukazují, že na internetových stránkách vzdělávacích institucí mají největší sklon zaujímat pozici podstatného jména příčestí – jak samostatně, tak se závislým slovem (viz obr. 4). Je třeba dodat, že podle výsledků výzkumu, na rozdíl od ustálených substantivizovaných slov, slova užitá substantivně pouze v určitém kontextu téměř nikdy sama nemají atributivní člen. ¹⁰ Přechod adjektivizovaných příčestí do jiné slovnědruhové kategorie je tématem vyžadujícím samostatný výzkum. Ačkoli se mu v poslední době věnuje větší pozornost (viz Markevičius 2012; Kudirka 2021), stále existuje mnoho nejasností. Například u takových termínů, jako jsou závěrečné zkoušky, přijímací zkoušky, můžeme pozorovat proběhlou adjektivizaci, nebo lze přece jen hovořit pouze o adjektivním charakteru příčestí? Kazimieras Gaivenis zkoumá tento typ termínů jako spojení trpného příčestí a podstatného jména (Gaivenis 2014 [1968]). Název nemoci škrtící je podle terminologa substantivizované příčestí (Gaivenis 2014 [1966]); o adjektivizaci se badatel nezmiňuje. St. Keinys však považuje závislý člen termínu spojovací materiály, spojovací, za přídavné jméno („Kromě toho má termín spojovací materiály v litevské malířské terminologii tradici užívání. Ve své ‚Učebnici malířské techniky‘ jej (pouze s prostým, nikoli určitým přídavným jménem) používal významný litevský malíř P. Kalpokas“ (Keinys 2005 [1972]: 387)). 276 Acta Linguistica Lithuanica XCI Kontekstinė substantyvizacija aukštųjų mokyklų ir profesinio mokymo įstaigų interneto svetainėse Obr. 4. Rozložení vyjádření jednotek užívaných substantivně, v procentech (údaje za únor–květen 2024) 2.3. Příčiny kontextové substantivizace Za nepochybnou příčinu kontextové substantivizace bychom patrně měli považovat princip jazykové ekonomie. V nejnovějších jazykovědných výzkumech je tomuto principu věnována značná pozornost (např. Vincentini 2003; Bedričhová 2006; Mingyou 2017 aj.). Je třeba poznamenat, že podobné případy kontextové substantivizace, nalezené na internetových stránkách, zmiňují i zahraniční lingvisté. Například Rishatas Zhurkenovichius Saurbayev se spoluautory mezi jinými příklady jazykové ekonomie uvádí i příklad analogický těm, o nichž se pojednává v tomto článku: finalas ← final examinations. Autoři tvrdí, že princip jazykové ekonomie je univerzální a je jednou z hlavních příčin změn ve všech jazycích“ (Saurbayev et al. 2021: 430–432). Jedním ze způsobů realizace principu jazykové ekonomie je elipsa, v jejímž důsledku, jak již bylo uvedeno, vzniká substantivní užití slov jiných slovních druhů. V komunikačním procesu se volí kratší varianta s cílem dosáhnout úspory času (v některých případech i místa, např. v nadpisech). Autor textu napíše ta slova, která jsou nezbytná k dosažení komunikačního výsledku, a vynechá ta, která lze vyvodit z kontextu – v tomto případě má zvláštní význam zmíněná sémantická kondenzace. Na internetových stránkách je samozřejmě rovněž důležité předat v omezeném čase co nejvíce aktuálních informací. Na pojednávaných internetových stránkách vzdělávacích institucí převládá publicistický styl, pro nějž je kromě informační funkce charakteristické také plnění funkce působení. Jedním ze způsobů realizace této funkce je užívání jazyka blízkého adresátovi. „Elipsa ukazuje vztah Straipsniai / Articles 277 LINA RUTKIENĖ k hovorovému jazyku,“ tvrdí Ona Petrenienė (2011: 89). Lze se tedy domnívat, že elipsa pomáhá tvůrcům internetových stránek dosáhnout cíle – ukázat, že představitelé škol (autoři textů na stránkách) se identifikují s mládeží, přebírají její jazyk a rozumějí jí. Ve škole, na kterou jsou uchazeči zváni ke studiu, najdou blízké prostředí. Při hodnocení textů internetových stránek nelze nevěnovat pozornost obrazovému materiálu. Právě na obrazech internetových stránek je vidět to, co je v pojednávaných konstrukcích vynecháno – tj. osoba (osoby) (viz obr. 5). OBR. 5. Fotografie osob – jako kompenzace vynechaného substantiva označujícího osobu (DTVM, 2024–05–29) Hlavní objekt ilustračního materiálu v tomto případě jakoby kompenzuje část psaného textu – substantivum označující osobu. Kontextem kontextové substantivizace tedy není pouze písemný text, ale také obrazový materiál. To, že na internetových stránkách vysokých škol a institucí odborného vzdělávání označují osoby nejčastěji činná příčestí, lze vysvětlit specifikou samotné formy: činný tvar příčestí předpokládá, že vedle něj je implicitně přítomen činitel schopný vykonat daný děj – živá bytost, takže tento rys je již zachycen v sémantice samotného činného tvaru příčestí. Empirický materiál ukazuje, že některá příčestí přítomného času užívaná substantivně jsou synonymní k substantivům označujícím osoby podle vlastnosti, stavu nebo vykonávání činnosti: srov. besimokantis – moksleivis, mokinys, kuriantis – kūrėjas, studijuojantis – studentas. Nabízí se otázka, proč si autoři textů nevolí užití substantiva (termínu), které by více odpovídalo principu jazykové ekonomie. I to lze opět spojovat se sémantikou tvaru činného příčestí přítomného času. Tvary časů příčestí souvisejí se změnou stavu. Substantiva 278 Acta Linguistica Lithuanica XCI Kontekstinė substantyvizacija aukštųjų mokyklų ir profesinio mokymo įstaigų interneto svetainėse vyjadřuje trvalý rys. Uchazeč, studující, toužící komunikovat – rysy charakterizující osobu, dokud se nachází v takovém stavu (tj. např. uchazečem je až do doby, než je přijat). Tyto rysy jsou časově omezeny, což je vyjádřeno formou přítomného času. Aktivní participia vytvářejí odpovídající obraz světa vzdělávacích institucí – dynamičnost, proměnlivost stavů. Bylo zjištěno, že značné množství slov a slovních spojení užívaných substantivně na internetových stránkách vzdělávacích institucí obsahuje sém neúplnosti. Například ve spojení hledajícím poslání předpokládáme náznak, že osoba své poslání dosud nenašla, ale po přijetí do instituce je najde. Ve spojení bez základního vzdělání můžeme spatřovat příslib, že člověk toto vzdělání v instituci získá. Ten, kdo chce komunikovat, bude moci komunikovat atd. Adresát, který chce tento nedostatek odstranit, musí provést uvedené kroky11. ZÁVĚRY 1. Kontextová substantivizace je jedním z jazykových rysů internetových stránek litevských vysokých a odborných škol. Slova jiných slovních druhů plní funkci substantiva nejčastěji v titulcích a podtitulcích. Většina (91%) těchto slov vznikla z nespecializovaných slovních spojení – případy užití vedlejších členů substantivních víceslovných termínů jsou mnohem méně časté (9%). Jelikož hlavním subjektem a objektem oblasti vzdělávání je osoba, souvisí kontextová substantivizace na prohlížených internetových stránkách nejvíce s označeními osob. Většina slov a slovních spojení se v substantivní pozici objevuje bez užití substantiva osoba. 2. Slova a slovní spojení užívaná substantivně na internetových stránkách vysokých a odborných škol lze rozdělit do tří tematických skupin: označení osob (91%), označení forem získávání a ověřování znalostí (7%) a označení typů škol (2%). Nejpočetnější tematickou skupinu – označení osob – tvoří čtyři podskupiny: označení osob podle vykonávané (méně často nevykonávané) činnosti, označení osob podle hodnotícího rysu, označení osob podle určité potřeby a označení osob podle činnosti vykonané jinými. 3. Na zkoumaných internetových stránkách se substantivně užívají pouze adjektiva a participia – přejímání substantivních funkcí jinými slovními druhy (slovesnými tvary) 11 Materiál prezentovaný na internetových stránkách vysokých a odborných škol často připomíná stále populárnější žurnalistiku řešení (podrobněji viz Murray, Stroud 2019): po představení problému je uveden způsob jeho řešení, sepsán jakýsi návod (srov. kroky uchazeče VSRC), a poté jsou předloženy pozitivní informace: život člověka, který problém vyřešil, se stává lepším. Straipsniai / Articles 279 LINA RUTKIENĖ není na internetových stránkách vzdělávacích institucí obvyklé. Participia tvoří více než 90% všech nalezených případů kontextové substantivizace. Výzkum ukázal, že v substantivní pozici může být nejen jedno slovo, ale i slovní spojení tvořící jednu sémantickou jednotku. Takzvaný nutný doprovod (řízené slovo) je podle výsledků výzkumu k vytvoření sémantické jednotky potřebný tehdy, když je participium odvozeno od slovesa s významem stavu. 4. Za hlavní příčinu kontextové substantivizace lze považovat princip jazykové ekonomie. Jedním ze způsobů realizace principu jazykové ekonomie je elipsa, v jejímž důsledku, jak již bylo uvedeno, vzniká substantivní užití. Kromě něj je důležitá také specifičnost publicistického stylu a rovněž vlastnosti participiální formy. Substantivně užívané slovo nebo slovní spojení často pomáhá realizovat funkci působení, aktualizovat dynamičnost a proměnlivost stavů – důležité rysy obrazu světa vzdělávacích institucí. SEZNAM SUBSTANTIVNĚ UŽÍVANÝCH SLOV A SLOVNÍCH SPOJENÍ NA INTERNETOVÝCH STRÁNKÁCH VYSOKÝCH A ODBORNÝCH ŠKOL Odevzdavší bakalářskou práci LJŽKA; účastnící se slavnosti LJŽKA; příchozí VDK, příchozí KEG, přicházející VDK; absolvent BTMS, LSMU, absolventi BTMC, VU, LSMU; absolventi školy DTVM, absolvent studijního programu KK, absolventi studia LJŽKA, absolventi koleje VK; absolventi VSRC; zájemci o studium VDK; léčící se LJŽKA; studující APRC, VSRC, studující KIEG, VTVP; účastníci PMC; zájemci o profesi důstojníka LJŽKA; příjemci místa KK; nejlepší VSRC, nejlepší VSRC, VAVM; hledající poslání ŠJKS; vzdělaní LMTA, VAVM; registrovaný PMC; moudří VKPM; přijatí v roce 2021 VK; navlékaní ŠJKS („všichni v ní [v semináři] žijící klerici byli oblečeni do sutany“ ŠĮKS); zájemci o studium KK; tvůrci VTVP; tvůrci Litvy VAVM; supervizující BTMC; čekající VDK; znalí jazyka ISM; platící celou cenu VK; motivovaní LJŽKA; nebojící se LJŽKA; bez získaného vzdělání APRC, VKPM; nepřijatí VK; nedoslýchaví VU; nepřizpůsobující se ISM, neklidní ISM; neusilující o získání vzdělání VAVM; nestudující LSMU; bez možnosti VKPM, bez elektronické pošty KK; zájemci VAVM; zájemci o ubytování na koleji VU, zájemci o studium KIEG, VSRC, KEG, zájemci o získání vzdělání VSRC, zájemci o přijetí LJŽKA, VVK, zájemci o stipendium VDK, zájemci 280 Acta Linguistica Lithuanica XCI Kontextová substantivizace na internetových stránkách vysokých škol a institucí odborného vzdělávání chtějící změnit nebo zdokonalit kvalifikaci VSRC, chtějící sledovat obhajoby VDK, chtějící studovat LJŽKA, LJŽKA, chtějící se dozvědět KK, chtějící se účastnit týdeníku ŠJKS, chtějící se stát důstojníky LJŽKA; odhodlaní objevit KTU, odhodlaní vést KTU, odhodlaní změnit KTU; ti, kteří se rozhodli získat odbornou kvalifikaci VAVM; ti, kteří přerušili studium VK; přející si registrovat se na MRU; pozvaný ISM, VDK; pozvaný ke studiu KTMC, VTVP, pozvaní KEG; zasažení hrůzou války ŠJKS; přípravní VDK; odhodlaní jít ISM; posvěcení ŠJKS; zasvěcení ŠJKS; zasažení traumatem VD, KK; pokročilí, ti, kteří pokročili VDK; přestupující VSRC; zneužívající alkohol VDK; plánující kariéru KTMC; začátečník PMC, VDK; ucházející se o stipendium VDK, ucházející se o financovaná místa VU; přísahající LJŽKA; profesní VSRC; stojící v sestavě LJŽKA; nemocní LJŽKA; usilující o vzdělání APRC, usilující o více ISM; tonoucí LJŽKA; nejsilnější VAVM; přijímací VDK; nastupující KK, ILK, VVK, LMTA, BTMC, KTU, MRU, ŠPMC, VDA, VKPM, VSRC, nastupující KTMC, VSRC VTVP, VDK, KEG, VDK, nastupující ISM, LJŽKA, VKPM; studující VKK, studující KK, VU; ti, kteří uzavřeli smlouvy VSRC; zainteresovaní VKPM; shromáždění LJŽKA, ŠJKS; uvědomující si význam LJŽKA; intermediární PMC; mající vzdělání PMC, BTMC, DTVM, mající kvalifikaci KEG, VTVP, mající postižení VTVP, mající problémy VDK, KK; ti, kteří vyplnili žádost VK; ti, kteří se zaregistrovali VAVM; státní VU; starší ISM. ŠALTINIAI APRC – Aukštaitijos profesinio rengimo centras. Prieiga internete: https://www.auks-taitijosprc.lt/. BTMC – Biržų technologijų ir mokymo centras. Prieiga internete: https://www.btvmc.lt/. DTVM – Daugų technologijos ir verslo mokykla. Prieiga internete: https://www.dtvm.lt/. https://www.delfi.lt/. https://www.kursto­ti.lt/. ISM – Prieiga internete: https://www.ism.lt/. Jovaiša Leonas 2007: Enciklopedinis edukologijos žodynas, Vilnius: Gimtasis žodis. KEG – Klaipėdos Ernesto Galvanausko profesinio mokymo centras. Prieiga internete: https://www.gpmc.lt/. KK – Kauno kolegija. Prieiga internete: https://www.kaunokolegija.lt/. Straipsniai / Articles 281 LINA RUTKIENĖ KMPMC – Karaliaus Mindaugo profesinio mokymo centras. Prieiga internete: https://www.kaupa.lt/. KSU – Kazimiero Simanavičiaus universitetas. Prieiga internete: https://ksu.lt/. KTMC – Klaipėdos technologijų mokymo centras. Prieiga internete: https://ktmc.lt/. Lietuvos Respublikos terminų bankas. Prieiga internete: https://terminai.vlkk.lt/. LIŽKA – Lietuvos Jono Žemaičio karo akademija. Prieiga internete: https://www.lka.lt/. LMTA – Lietuvos muzikos ir teatro akademija. Prieiga internete: https://lmta.lt/lt/. LSMU – Lietuvos sveikatos mokslų universitetas. Prieiga internete: https://lsmu.lt/. MRU – Mykolo Romerio universitetas. Prieiga internete: https://www.mruni.eu/. PMC – Panevėžio mokymo centras. Prieiga internete: https://www.paneveziomc.lt/. ŠJKS – Švento Juozapo kunigų seminarija. Prieiga internete: https://www.seminarija.lt/. VAVM – Vilniaus automechanikos ir verslo mokykla. Prieiga internete: https://vavm.lt/. VDA – Vilniaus dailės akademija. Prieiga internete: https://www.vda.lt/. VDK – Vilniaus dizaino kolegija. Prieiga internete: https://dizainokolegija.lt/. VK – Vilniaus kolegija. Prieiga internete: https://www.viko.lt/. VKK – Vilniaus kooperacijos kolegija. Prieiga internete: https://www.vkk.lt/. VKPM – Vilniaus komunalinių paslaugų mokykla. Prieiga internete: https://www.vkpm.lt/. VSRC – Vilniaus statybininkų rengimo centras. Prieiga internete: https://vsrc.lt/. VTVP – Visagino technologijos ir verslo profesinio mokymo centras. Prieiga internete: https://www.vpm.lt/. VU – Vilniaus universitetas. Prieiga internete: https://vu.lt/. VVK – Vilniaus verslo kolegija. Prieiga internete: https://www.kolegija.lt/. LITERATŪRA Ambrazas Vytautas 1979: Lietuvių kalbos dalyvių istorinė sintaksė. Vilnius: Mokslas. Bedřichová Lucie 2006: Headlines and subheadlines in newspaper reporting: based on discourse analysis of newspaper articles in the Guardian (December 2005 – February 2006): M. A. thesis. Prieiga internete: https://is.muni.cz/th/dqs6/Diplomova_prace.pdf. 282 Acta Linguistica Lithuanica XCI Kontekstinė substantyvizacija aukštųjų mokyklų ir profesinio mokymo įstaigų interneto svetainėse DLKG – Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, red. V. Ambrazas, 4-as patais. leid., Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2005. Höfler Stefan 2020: Substantivization of adjectives. – Indo-European linguistics 8, 181–204. Gaivenis Kazimieras 2014 [1966]: Dėl kai kurių fitopatologijos terminų. – Kazimieras Gaivenis. Rinktiniai raštai, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla, 504. Gaivenis Kazimieras 2014 [1968]: Iš 2 ir 3 dėmenų sudarytų sudėtinių terminų tipai dabartinėje lietuvių kalboje. – Kazimieras Gaivenis. Rinktiniai raštai, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla, 34–46. Gaivenis Kazimieras, Keinys Stasys 1990: Kalbotyros terminų žodynas, Vilnius: Šviesa. Keinys Stasys 2005 [1972]: Keletas nevykusių tapybos terminų. – Dabartinė lietuvių terminologija, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla, 386–389. Keinys Stasys 2005 [1973]: Pastabos apie kalbos mokslo terminus. – Dabartinė lietuvių terminologija, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla, 380–384. Kniūkšta Pranas 1976: Priesagos -inis būdvardžiai: daryba, reikšmės, gramatiniai sinonimai, Vilnius: Mokslas. Kudirka Robertas 2021: Lietuvių kalbos žargono priesaginiai būdvardžiai ir subūdvardėję dalyviai. – Respectus Philologicus 45, 35–47. Prieiga internete: https://etalpykla.lituanistika.lt/object/LT-LDB-0001:J.04~2016~1488988742847/J.04~2016~1488988742847.pdf. Lenartová Gabriela 2017: Синкретизм частей речи: субстантивация имен прилагательных [Sinkretizm častei reči: substantivacija imen pridagatelʹnych]. – Przegląd rusycystyczny 3(159), 114–131. Lietuvos Respublikos Seimas 2020: Lietuvos Respublikos aukštojo mokslo įstatymas. – Valstybės žinios, 2000-03-31, Nr. 27–715, Nr. VIII–1586. Prieiga internete: https://e-seimas.lrs.lt/portal/legalAct/lt/TAD/TAIS.97866. LKG – Lietuvių kalbos gramatika 1: Fonetika ir morfologija, vyr. red. K. Ulvydas, Vilnius: Mintis, 1965. Malakauskas Algirdas 1987: Veikiamosios rūšies esamojo laiko dalyviai sintaksinėje daiktavardžio pozicijoje. – Lietuvių kalbos sandaros tyrinėjimai: akademiko Juozo Balčikonio šimtosios gimimo metinės, ser. Lietuvių kalbotyros klausimai, 26, 122–127. Straipsniai / Articles 283 LINA RUTKIENĖ Markevičius Aurimas 2012: Kalbos dalių paribio problemos. – Acta Linguistica Lithuanica 67, 140–155. Mingyou Xiang 2017: Toward a Neo-economy Principle in pragmatics. – Journal of Pragmatics 107, 31–45. Prieiga internete: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0378216616300728. Murray Caroline, Stroud Natalie J. 2019: The keys to powerful solutions journalism. Prieiga internete: https://mediaengagement.org/wp-content/uploads/2019/08/CME_Report-Powerful-Solutions-Journalism.pdf. Palionis Jonas 1961: Lietuvių kalbos dalykai naujausiuosiuose E. Niemineno lingvistiniuose darbuose. – Kalbotyra 3, 248–256. Paulauskienė Aldona 1983: Lietuvių kalbos morfologijos apybraiža, Kaunas: Šviesa. Paulauskienė Aldona 1994: Lietuvių kalbos morfologija: paskaitos lituanistams, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. Petrėnienė Ona 2011: Mokslo populiarinamųjų tekstų kalbos ypatybės: daktaro disertacija, Vilnius: Lietuvos edukologijos universitetas. Saurbayev Rishat Zh., Zhetpisbay Aliya K., Demessinova Galina Kh., Kullbayeva Baglan T., Vafeev Ravil A. 2021: The Principles of Economy in Word-Formation in Functional Styles of English. – Arab World English Journal (AWEJ) 12(2), 424–435. Prieiga internete: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=3895209. Servaitė Laimutė 1984: Lietuvių kalbos leksiniai statyvai. – Kalbotyra 35(1), 77–85. Skardžius Pranas 1996 [1943]: Lietuvių kalbos žodžių daryba. – Rinktiniai raštai 1, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. Sližienė Nijolė 1980: Subjektinimo ir objektinimo vaidmuo, nustatant lietuvių kalbos veiksmažodžio sintaksinį valentingumą. – LTSR MA darbai 1(70), 93–105. Valeckienė Adelė 1957: Dabartinės lietuvių kalbos įvardžiuotinių būdvardžių vartojimas. – Literatūra ir kalba 2, 161–328. Vaskelaitė Ramunė 2019: Įvardžiuotiniai dalyviai su priklausomais žodžiais: kodifikuotoji norma ir jos neaiškumai. – Bendrinė kalba 92. Prieiga internete: https://journals.lki.lt/bendrinekalba/article/view/366. Vicentini Alessandra 2003: The Economy Principle in Language: Notes and Observations from Early Modern English Grammars. – Mots Palabras Words 3, 37–57. 284 Acta Linguistica Lithuanica XCI Kontekstinė substantyvizacija aukštųjų mokyklų ir profesinio mokymo įstaigų interneto svetainėse Contextual Substantivisation on the Websites of Higher Education and Vocational Training Institutions SUMMARY Based on examples collected from the websites of 25 Lithuanian higher education and vocational training institutions, the article takes a synchronic perspective to examine the questions of contextual substantivisation. A total of 149 cases of contextual substantivisation were found on the websites of these educational institutions, of which 76 were unique words used in a substantive position. These words or phrases are from other parts of speech used as nouns in a specific context due to ellipsis, i.e., the omission of a noun, with their nominal meaning understood from the context. The study revealed that contextual substantivisation is a linguistic feature of the websites of Lithuanian higher education and vocational training institutions. Words used in a substantive position are most commonly used in headings and subheadings, with most of them formed from common language word combinations; cases of substantivized use of secondary components in compound terms are much rarer. Since the main subject and object in the field of education is a person, contextual substantivisation on the browsed websites is mostly related to the names of persons. The majority of the words used in a substantive position arise from the omission of the noun “person”. On the websites of higher education and vocational training institutions, words used in a substantive position are used in tris thematic groups: names of persons (91%), names of school types (2%), and names of knowledge acquisition and assessment forms (7%). The largest thematic group, consisting of names of persons, is divided into four subgroups: names of persons based on the action performed (or, less commonly, not performed), names of persons based on the assessed feature, names of persons based on a specific need, and names of persons based on what has been done to them. On the browsed websites, only adjectives and participles are substantivized, whereas other parts of speech (verb forms) do not typically take on the function of a noun on the websites of educational institutions. Participles make up over 90% of all identified instances of contextual substantivisation. According to the research, a word used in a substantive position can be not only a single word but also a combination of words that forms a single semantic unit. The data show that the so-called necessary companion (a governed word) is required to form a semantic unit when the participle is derived from a verb indicating a state. The principle of linguistic economy is considered the main reason for contextual substantivisation. One way this principle is realized is through ellipsis, which, as mentioned before, leads to the formation of words used in a substantive position. People are often seen in the images on educational institutions’ websites, thus, the main object of the illustration Straipsniai / Articles 285 LINA RUTKIENĖ in a way compensates for the written text part – the person in the position of a noun. Besides, the specifics of the so-called publicistic writing and the characteristics of participial forms are also important factors. Words used in a substantive position often help fulfil the function of impact and emphasize dynamism and changes in states, which are important features of the worldview reflected by educational institutions. Įteikta 2024 m. rugsėjo 16 d. LINA RUTKIENĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT–10308 Vilnius, Lietuva lina.rutkienė@lki.lt 286 Acta Linguistica Lithuanica XCI