Disappearance of the auxiliary verb esti in the Lithuanian passive

PAWEŁ BRUDZYŃSKI Varšavská univerzita ORCID id: orcid.org/0000-0002-1850-0818 Oblasti výzkumu: dějiny baltských jazyků, morfologie, syntax, sémantika, slovesný rod, modalita. DOI: doi.org/10.35321/all91-05 ZMIZENÍ POMOCNÉHO SLOVESA ESTI V LITEVSKÉM PASIVU Zmizení pomocného slovesa esti z litevského pasiva ANNOTATION Prototypické pasivum v litevštině je analytická konstrukce skládající se z pasivního minulého příčestí a pomocného slovesa būti „být“. V současnosti je časování tohoto slovesa v přítomném čase pravidelné, s výjimkou supletivního tvaru třetí osoby yra, inovace východobaltských jazyků, jehož původním historickým tvarem bylo esti. Ačkoli jsou vývoj a užívání slovesa yra dobře popsány, jeho vývoji jako pomocného slovesa pasiva nebyla věnována dostatečná pozornost. Cílem článku je sledovat zánik tvaru esti ve funkci pomocného slovesa v pasivních konstrukcích na základě starolitevských textů z let 1547–1816, reprezentovaných tisky ze tří historických nářečí litevštiny. KLÍČOVÁ SLOVA: litevština (jazyk), diachronie, pasivum, příčestí, pomocné sloveso. ANOTACIJA Prototyp litevského pasiva je analytická konstrukce skládající se z minulého trpného příčestí a pomocného slovesa būti. V současné litevštině je časování tohoto slovesa v přítomném čase pravidelné, s výjimkou supletivního tvaru 3. osoby yra, který je inovací východobaltských jazyků, zatímco jeho historicky původním tvarem bylo esti. Ačkoli jsou vývoj a užívání slovesa yra dobře popsány, vývoji tohoto slovesa jako pomocného slovesa pasiva byla věnována nedostatečná pozornost. Cílem článku je na základě textů staré litevštiny z let 1547–1816, které Straipsniai / Articles 117 PAWEŁ BRUDZYŃSKI reprezentovaných tisky ze tří historických nářečí litevštiny, sledovat zánik tvaru esti ve funkci pomocného slovesa v pasivních konstrukcích. KLÍČOVÁ SLOVA: litevština, diachronie, pasivní rod, příčestí, pomocné sloveso. 1. ÚVOD Při formulování univerzálií týkajících se povahy pasiva je třeba být obezřetný, protože jeho struktura a funkce se mohou jazyk od jazyka lišit (Siewierska 1984; Shibatani 1985; Geniušienė 2016). Samozřejmě lze v evropských jazycích identifikovat několik společných rysů tvořících kanonické pasivum (Holvoet 2001: 366). Není však snadné nalézt univerzálie společné všem jazykům. Samotný pojem pasiva je obvykle spojován s jeho prototypickým osobním užitím (Siewierska 1984: 28), při němž má věta odpovídající konstrukci v aktivu, lze určit podmět a podmět pasivní konstrukce odpovídá pacientu aktivní konstrukce. V tomto článku je však pasivum chápáno široce jako takzvaná pasivní rodina (Nau et al. 2020), tj. několik různých predikativních konstrukcí s trpným příčestím, které lze seskupit na základě formálních a funkčních parametrů, včetně osobních, neosobních, akčních, rezultativních nebo modálních konstrukcí. Prototypické pasivum v litevštině je analytická konstrukce skládající se z takzvaného pasivního minulého příčestí (příčestí na t) nebo pasivního přítomného příčestí (příčestí na m) a pomocného slovesa būti „být“. V současnosti je časování tohoto slovesa v přítomném čase pravidelné, s výjimkou supletivního tvaru třetí osoby yra, inovace východobaltských jazyků, jehož historickým původním tvarem bylo esti. Historie nového supletivního tvaru byla rozsáhle zdokumentována (Stang 1947: 1970; Ford 1967; Ostrowski 2017a; 2017b; 2021). Sloveso esti, původně existenční sloveso, bylo nahrazeno slovesem yra a nyní slouží pouze k vyjádření habituality, podobně jako tvar būna „obvykle je“ (Genialiausios mintys esti paprasčiausios. „Nejgeniálnější myšlenky bývají nejjednodušší.“). Původní tvar yra je třeba rekonstruovat jako *i̯-r-ã, jak naznačují starobaltské a nářeční tvary (Endzelin 1922: 556; Ostrowski 2017b: 167, 2021 66–67). Z etymologického hlediska jde o formaci založenou na kmeni anaforického zájmena i- (přesněji instr. sg. *h₁i-h₁) a dvou lokativních postpozicích –r a *-ā́. Zpočátku šlo o lokální sloveso, které následně získalo existenční význam (jak dokládají texty ze 16. a 17. století). Tato vývojová cesta odpovídá typologickým údajům o vztahu mezi lokativními 118 Acta Linguistica Lithuanica XCI Disappearance of the auxiliary verb esti in the Lithuanian passive a existenčními větami (Lyons 1967: 390–396; Clark 1978: 85–126; Yong, Jie 2013; Ostrowski 2017b: 168; 2021: 67). Zatímco vývoj a užití slovesa yra byly rozsáhle zdokumentovány, jeho vývoj jako pomocného slovesa pasiva zůstal relativně neprozkoumanou oblastí. Tato studie tuto mezeru zaplňuje podrobným sledováním zániku tvaru esti z role pomocného slovesa v pasivních konstrukcích. Výzkum vychází ze starolitevských textů z let 1547–1816, které reprezentují tři historická nářečí litevštiny. Článek se podrobně zabývá frekvenčními údaji a zkoumá distribuci jednotlivých tvarů třetí osoby slovesa būti „být“ v kombinaci s trpnými příčestími. Cílem této komplexní analýzy je představit podrobné užití těchto konstrukcí a především vysvětlit mizení tvaru esti v pomocné funkci. 2. METODOLOGIE Výsledky prezentované v článku vycházejí z korpusu vytvořeného pro tuto studii, který se skládá ze starolitevských textů z území různých historických nářečí litevského jazyka a byl psán po dobu téměř 300 let. Texty byly vybrány na základě publikací Zigmas Zinkevičiuse (1987; 1988; 1990; 1998) jako nejreprezentativnější památky staré litevštiny. Zinkevičius píše o třech historických nářečích: západním nářečí užívaném na území Pruska a nářečích mluvených na území Litevského velkoknížectví (lit. Lietuvos Didžioji Kunigaikštystė (LDK)) – středním a východním.1 Období, v němž lze říci, že tato nářečí existovala, trvalo přibližně do konce 17th. století. Kromě textů z tohoto období byly zahrnuty také některé pozdější texty. Ačkoli jde o určitý anachronismus, byly tyto překlady pro účely studie zařazeny k výše uvedeným nářečím na základě původu autorů, a tedy jako přirozený způsob vývoje jazyka, který užívali. Toto zjednodušení mělo usnadnit popis a srovnání textů, a tím sledovat vývoj zkoumané konstrukce. Níže uvedená tabulka zachycuje rozsah jednotlivých textů 1 Úplný seznam spisů je připojen v oddílu zkratek. Straipsniai / Articles 119 PAWEŁ BRUDZYŃSKI TABULKA 1: velikost korpusu Jak je vidět, počet textů z jednotlivých nářečí není rovnoměrný. Hlavním cílem při vytváření korpusu bylo diverzifikovat texty tak, aby získané výsledky byly co nejspolehlivější a aby byly vyloučeny možné individuální jazykové charakteristiky autorů. Jediný text z 19. století představuje střední variantu, protože právě toto nářečí se během studie vyznačovalo největší rozmanitostí. Poslední problém se týká zastoupení textů z východního nářečí. Je tomu tak proto, že jak uvádí Zinkevičius (1998: 252–255), je toto nářečí nejméně zastoupené a rozvinuté. Z tohoto důvodu jsou údaje z obou textů sice zajímavé, ale pro studii nejméně spolehlivé a významné. Aby se dále odstranily významné číselné nesrovnalosti, budou v analýze vedle absolutních čísel uvedeny také procentuální údaje. Pro nalezení konstrukcí popsaných v článku v korpusu byl použit vzorec skládající se z: 1) slovesa pomocného slovesa yra ve třetí osobě nebo esti; 2) koncovek nominativu jednotného a množného čísla pro oba rody: a. minulých trpných příčestí (příčestí na t), b. přítomných trpných příčestí (příčestí na m). Teoreticky je pomocné sloveso v kombinaci s trpným příčestím základem pasiva. Všechny vzorce zohledňovaly pravopis užívaný 120 Acta Linguistica Lithuanica XCI Disappearance of the auxiliary verb esti in the Lithuanian passive autory a skutečnost, že pomocné sloveso mohlo stát jak za příčestím, tak před ním. Výsledky bohužel nezohledňují tvary, u nichž mohlo pomocné sloveso stát ve větší vzdálenosti od příčestí. Získané výsledky byly následně ručně filtrovány: TABULKA 2: Distribuce pomocných sloves v pasivních konstrukcích Příčestí m-příčestí t-příčestí Pomocné sloveso yra esti yra esti celkem 232 314 2251 210 546 2461 Jak je vidět, výsledky jednotlivých konstrukcí se výrazně liší. Převládají konstrukce s příčestími na t, avšak větší pozornost si zaslouží distribuce pomocného slovesa v konstrukcích s příčestími na m. Následující oddíly pojednají o podrobné analýze jednotlivých pomocných sloves v pasivu. 3. ANALÝZA Níže uvedené tabulky představují číselné údaje o distribuci tvarů yra a esti. Tabulka 3 uvádí absolutní hodnoty výskytu jednotlivých sloves v kombinaci s příčestími na m a t. Tyto údaje jsou seskupeny do větších celků podle století a nářečí, která reprezentují. Tabulka 4 uvádí tytéž údaje vyjádřené v procentech. TABULKA 3: Celkový počet pomocných sloves podle nářečí NÁŘEČÍ Století m-příčestí t-příčestí Pruské (západní) XVI 38 1 39 437 55 492 XVII 0 0 0 11 0 11 XVIII 45 0 45 243 3 246 LDK (střední) XVI 58 15 73 559 32 591 XVII 8 263 271 490 67 557 XVIII 41 34 75 216 46 262 XIX 42 1 43 295 2 297 LDK (východní) XVII 0 0 0 0 5 5 Straipsniai / Articles 121 PAWEŁ BRUDZYŃSKI TABULKA 4: Celkové procentuální zastoupení pomocných sloves podle textu NÁŘEČÍ | TEXT | m-příčestí | t-příčestí | | yra | est | = | yra | est | = Pruské (západní) | XVI | 97 | 3 | 100 | 89 | 11 | 100 | XVII | 0 | 0 | 0 | 100 | 0 | 100 | XVIII | 100 | 0 | 100 | 99 | 1 | 100 LDK (střední) | XVI | 79 | 21 | 100 | 95 | 5 | 100 | XVII | 3 | 97 | 100 | 88 | 12 | 100 | XVIII | 55 | 45 | 100 | 82 | 18 | 100 | XIX | 98 | 2 | 100 | 99 | 1 | 100 LDK (východní) | XVII | 0 | 0 | 0 | 0 | 100 | 100 Nízký počet výskytů příkladů z východního nářečí Litevského velkoknížectví bude projednán v následující části. Z pochopitelných důvodů jsou však statisticky příliš nevýznamné. Celkový obraz, který může z výše uvedených údajů vyplynout, naznačuje, že esti se jako pomocné sloveso používalo okrajově již v době prvních písemných textů, zejména v případě pasiva s t-příčestím. Hlubší analýza jednotlivých textů však může ukázat zajímavé vztahy mezi oběma tvary. Následující odstavce pojednají o užití obou sloves v kombinaci s pasivem založeným na t-příčestí a m-příčestí. 3.1. t-příčestí Podle Vytautase Ambrazase (2006: 353) bylo pasivum zpočátku založeno na takzvaném pasivním minulém příčestí tvořeném přidáním sufixu –t– a odpovídající koncovky k infinitivnímu kmeni. Toto příčestí se původně užívalo k tvorbě deverbativních adjektiv (např. baltas „bílý“ < balti „bělit“) a nakonec se stalo základem pasiva; pravděpodobně tuto funkci plní již od předgramotných dob. V nejstarších litevských textech ze 16th. století má tvar třetí osoby pomocného slovesa většinou podobu yra. Stále však lze nalézt některé konstrukce s esti: (1) 1579VEE: ... ghiffai yra paſkirtas nũgi 3.sg.m.det aux.prs.3 appoint.pst.pp.nom.sg.m from Diéwa fudžia God.gen.sg judge.gen.sg „...je ustanoven Bohem-soudcem.“ 122 Acta Linguistica Lithuanica XCI Disappearance of the auxiliary verb esti in the Lithuanian passive (2) 1579VEE: Pagirtas eft waifus ðiwata tawa požehnané.pst.pp.nom.sg.m aux.prs.3 ovoce.nom.sg lůno.gen.sg poss.2.sg „Požehnaný jest plod života tvého.“ Pozorování týkající se distribuce tvarů třetí osoby slovesa būti jsou uvedena v níže uvedených tabulkách, kde tabulka 5 uvádí absolutní počty, zatímco tabulka 6 procentuální údaje o distribuci v jednotlivých textech: TABULKA 5: Celkový počet pomocných sloves podle textu NÁŘEČÍ | TEXT | t-příčestí | yra | est | CELKEM Pruské (západní) | 1547MžK | 0 | 3 | 3 Pruské (západní) | 1573WP | 237 | 27 | 264 Pruské (západní) | 1579VEE | 61 | 20 | 81 Pruské (západní) | 1579BB | 139 | 5 | 144 Pruské (západní) | 1612ZE | 11 | 0 | 11 Pruské (západní) | 1727KNT | 243 | 3 | 246 LDK (střední) | 1599DP | 414 | 6 | 420 LDK (střední) | 1660MP | 145 | 26 | 171 LDK (střední) | 1653KN | 0 | 12 | 12 LDK (střední) | 1660ChB | 490 | 56 | 546 LDK (střední) | 1701BtNT | 216 | 46 | 262 LDK (střední) | 1816GNT | 295 | 2 | 297 LDK (východní) | 1644ŠPS | 0 | 4 | 8 LDK (východní) | 1647JE | 0 | 1 | 1 Straipsniai / Articles 123 PAWEŁ BRUDZYŃSKI TABULKA 6: Celkové procentuální zastoupení pomocných sloves podle textu Naprostá většina příkladů používá pomocné sloveso yra jako výchozí. Jak se očekávalo, lze pozorovat postupné mizení pasiva se slovesem esti. Tento proces se však mezi nářečími Pruska a Litevského velkoknížectví mírně lišil. Na základě údajů lze předpokládat, že konstrukce s esti jako pomocným slovesem se v Prusku definitivně přestala užívat v 18th. století a v LDK v 19th. století. Podle Ambrazase (2001: 15) to pravděpodobně souvisí s vývojem samotného pasiva, které se nejprve plně gramatikalizovalo v západních nářečích a poté postupně pokrylo další nářečí směrem na východ. Tento proces nebyl v některých východních nářečích zcela dokončen až do moderní doby (Ambrazas 2001: 15–16; 2006: 365–366). Níže budou diskutovány charakteristiky užívání uvedených slovesných tvarů v jednotlivých nářečích. 3.1.1. Pruské nářečí Nejstarší zkoumaný text představuje pruské nářečí a zároveň jde o nejstarší litevskou knihu, katechismus Martynase Mažvydase Catechism. Při prohledávání korpusu byly ve výše zmíněném textu nalezeny tři příklady pasiva s pomocným slovesem ve třetí osobě a je zajímavé, že všechny tyto příklady jsou konstrukce se slovesem esti: 124 Acta Linguistica Lithuanica XCI Disappearance of the auxiliary verb esti in the Lithuanian passive (3) 1547MžK ... Bažniczie padota esti Christui church.nom.sg give.pst.pp. aux.pst.3 pn.dat.sg (4) 1547MžK Szadis Dewą [...] aprašchitas esti word.nom.sg God.gen.sg describe.pst.pp.nom.sg aux.prs.3 Tais zadeis this.ins.pl.m word.ins.pl „Boží slovo je popsáno těmito slovy.“ Nalezené příklady samozřejmě nejsou dostatečně početné, aby byly statisticky významné. Je však třeba poznamenat, že v textu Postilla z roku 1573, pouhých 28 let po Catechism, je převládajícím tvarem pomocného slovesa yra a esti se objevuje pouze v 10% všech příkladů (27 z 264). Navzdory tomuto výraznému nepoměru však není patrný rozdíl v užívání obou tvarů. Mohou se používat jak v rezultativních významech (5a) a (5b), tak v akčních významech s vyjádřeným agens (6a) a (6b): (5) Rezultativní: a. 1573WP Priliginta est karaliste dangaus βmagu přirovnáno.pst.pp.nom.sg.f aux.pst.3 království.nom.sg nebe.gen.sg člověk.dat.sg kareliu král.dat.sg „Království nebeské je podobno jistému králi...“ b. 1573WP Priliginta ira karaliste ⟟Dangaus ⟟βmagu přirovnáno.pst.pp.nom.sg.f aux.pst.3 království.nom.sg nebe.gen.sg muži.gen.pl seiančiam gieru sėklų rozsévajícímu.prs.ap.dat.sg.m dobrých.gen.pl.m semen.gen.pl „Království nebeské podobno jest člověku, kterýž rozsívá dobré semeno...“ (6) Akční: a. 1573WP Die was [...] regetas est nog Boží.nom.sg viděn.pst.ap.nom.sg.m aux.prs.3 od angelų andělů.gen.pl „...Bůh byl [...] viděn anděly.“ Straipsniai / Articles 125 PAWEŁ BRUDZYŃSKI b. 1573WP Jesus dotas ira mumis nog pn.nom.sg give.pst.pp.nom.sg.m aux.prs.3 1.pl.dat od Diėwa Boha.gen.sg „...Ježíš je nám dán Bohem...“ Je však třeba zmínit, že ačkoli se oba typy konstrukcí vyskytují s oběma slovesnými tvary, konstrukce s esti se zdají být akčnější než konstrukce s yra. Samozřejmě je obtížné to konstatovat jednoznačně, protože míra gramatikalizace litevského pasiva je mnohem nižší než například v angličtině (Brudzyński, Spraunienė 2021: 179–180); dokládá to však skutečnost, že agens je u tohoto typu konstrukcí vyjádřen 6krát z 27 případů, zatímco v konstrukcích s yra pouze v 5 z 237. To by mohlo naznačovat, že plně rozvinuté pasivum, které má rezultativní i akční užití, zpočátku používalo pomocné sloveso esti. S nástupem yra toto sloveso postupně převzalo původní roli esti, počínaje atributivním a rezultativním užitím, a tím znovu prošlo cestou vývoje pasiva (Bybee et al. 1994: 63–69). Podobná situace je stále patrná v o 6 let starším textu Baltramiejuse Vilentase, kde konstrukce s esti tvoří 25% všech užití a plní úlohu akčnějšího pasiva. Naproti tomu konstrukce s yra se vztahují především k atributivnímu nebo rezultativnímu významu a často používají převážně lexikalizované tvary, jako jsou pagirtas „pochválený“, prilygintas „přirovnaný“ nebo pašlovintas „požehnaný“. (7) 1579VEE: Ir regietas eßt nūg Cefaſcha a viděn.pst.pp.nom.sg.m aux.prs.3 od pn.gen.sg „A že byl viděn Kefasem...“ (8) 1579VE: Paſchlowinti yra vbagai Dwaffeje požehnaní.pst.pp.nom.pl.m aux.prs.3 chudí.nom.pl duch.loc.sg „Blahoslavení chudí duchem...“ Je zajímavé, že poměry mezi oběma pomocnými slovesy se liší v textu Bible Jonase Bretkūnase, která byla přeložena v letech 1579 až 1590. V tomto textu se pasivum s esti objevuje pouze pětkrát ze 144 případů a všechny příklady s vyjádřeným agensem jsou omezeny pouze na konstrukci s yra. 126 Acta Linguistica Lithuanica XCI Disappearance of the auxiliary verb esti in the Lithuanian passive (9) 1579BB IEsus regetas ira nūg Cephoschaus pn.nom.sg viděn.pst.pp.nom.sg.m aux.prs.3 od pn.gen.sg „Ježíš byl viděn Kefasem.“ Proto je třeba uznat, že konec 16th. století byl kritickým okamžikem v zániku pasiva založeného na pomocném slovese esti. Kromě Bretkūnasova textu, v němž se toto sloveso objevuje sporadicky, to dokládá také Enchiridion Lozoria Zengštokase, o několik let starší dílo, v němž se tato konstrukce vůbec nevyskytuje. Za zmínku stojí, že o 100 let později, v Bibli Quandta z roku 1727, se pasivum s esti objevuje třikrát z 246 případů: (10) 1727KNT Man [...] dūta esti βi 1.sg.dat give.pst.pp.nom.sg.f aux.prs.3 this.nom.sg.f Mallon milost.nom.sg „Mně [...] jest tato milost dána.“ (11) 1727KNT Bet kiekvienam išβ musu dūta but každému.dat.sg z 1.pl.gen dána.pst.pp.nom.sg.f esti Mallone aux.prs.3 milost.nom.sg „Ale každému z nás je dána milost...“ (12) 1727KNT Surinkimas padūtas esti Kristui taipo shromáždění.nom.sg dáno.pst.pp.nom.sg.m aux.prs.3 pn.dat.sg tak ir Moteres savo Wyrams a ženy.nom.pl vlastní muži.dat.pl „...církev je podřízena Kristu, tedy ať jsou manželky být svým vlastním manželům...“ Je třeba dodat, že všechna tato užití jsou spíše rezultativní, což může naznačovat, že 17th. století bylo kritickým obdobím, v němž esti definitivně přestalo být užíváno jako primární pomocné sloveso v pasivních konstrukcích pruského nářečí. Straipsniai / Articles 127 PAWEŁ BRUDZYŃSKI 3.1.2. Nářečí LDK Vývoj pomocného slovesa ve třetí osobě v případě nářečí LDK je poněkud podobný, lze však pozorovat určité chronologické rozdíly. Stejně jako v Prusku lze na základě předložených údajů předpokládat postupné mizení pomocného slovesa esti. První patrný rozdíl však spočívá v tom, že tyto tvary se na území LDK, a to jak ve středním, tak ve východním nářečí, zachovaly déle než v Prusku. Při pohledu na údaje by této tezi mohla odporovat distribuce pomocných sloves v Postill Mikalojuse Daukši (1599), který je považován za předního představitele středního nářečí a jednoho z nejvlivnějších autorů z hlediska vývoje spisovného jazyka (Zinkevičius 1998: 246). V textu lze pozorovat, že z 420 konstrukcí s příčestím na t používá pouze šest esti jako pomocné sloveso, zatímco v textu Jokūbase Morkūnase, který je pouze o rok mladší, činí tento poměr 26 příkladů ze 171: (13) 1599DP Prámintas est tieġ wârdas io volán.pst.pp.nom.sg.m aux.prs.3 proto jméno.nom.sg 3.sg.gen.m Iésus kurìs prámintas ẽst’ nùg pn.nom.sg který.nom.sg.m volán.pst.pp.nom.sg.m aux.prs.3 od Angelo anděl.gen.sg „Bylo mu dáno jméno Ježíš, které bylo dáno andělem.“ (14) 1599DP Ir pramintas yra wârdas io a volán.pst.pp.nom.sg.m aux.prs.3 jméno.nom.sg 3.sg.gen.m Iesus pn.nom.sg „Bylo mu dáno jméno Ježíš.“ Zinkevičius (1998: 247) obviňuje Morkūnase z četných chyb, avšak tento rozpor se zdá být příliš velký na to, aby šlo o prostou lingvistickou chybu. Odpověď na tento významný rozdíl v distribuci může spočívat v původu Daukši. Autor pocházel ze Žemaitska, které je geograficky blízko území Pruska. Lze proto předpokládat, že vliv západního dialektu, a tedy i vývoj pasiva, na autorův jazyk byl mnohem významnější než na jazyk ostatních autorů používajících střední a východní dialekt. Tento vztah je zvláště zřejmý v případě distribuce pomocných sloves s m-participiem, o níž bude pojednáno v následujícím oddíle. Tato skutečnost tedy může být důkazem postupného vývoje 128 Acta Linguistica Lithuanica XCI Disappearance of the auxiliary verb esti in the Lithuanian passive pasiva, který byl teritoriálně podmíněn, a zároveň potvrzuje analýzu předloženou v předchozí kapitole, podle níž byl přelom 16th. a 17th. století okamžikem, kdy se tato konstrukce na území Pruska definitivně přestala používat, přičemž sama Daukša byla potenciálně jedním z důvodů rozšíření nové konstrukce na území LDK. S ohledem na výše uvedené předpoklady lze proto konstatovat, že esti se na území LDK zachovalo jako pomocné sloveso déle než v Prusku. Ve výše zmíněném Morkūnasově textu je ještě 15% pasivních konstrukcí tvořeno pasivy s esti, které jsou většinou akcionální (14). Pasiva s formou yra, ačkoli mohou být rovněž akcionální a mohou mít vyjádřeného agenta, jsou většinou rezultativní nebo se používají atributivně: (15) Akcionální (1660MP) a Kás mumus tobùlay irã iš̀guldita what 1.pl.dat perfectly aux.prs.3 explain.pst.pp.n nuog Powila from pn.gen.sg b Mumus est duota nuog Pono 1.pl.dat aux.prs.3 give.pst.pp.n from lord.gen.sg musu 1pl.gen „Je to dáno naším Pánem.“ (16) Rezultativní (1660MP) Tas krauiàs ira prãlietas this.nom.sg.m blood.nom.sg aux.prs.3 spill.pst.pp.nom.sg.m „Tato krev je prolita…“ Je zajímavé, že v přibližně o půl století starším textu Knyga nobažnystės, podobně jako v Mažvydasově textu, bylo jediným pomocným slovesem v pasivních konstrukcích s t-participiem esti. (17) 1654KN Numiria teypagi ir bágočius ir pakastas esti die.pst.3 therefore and rich_man.nom.sg and bury.pst.pp.nom.sg.m aux.prs.3 „…bohatý muž také zemřel a byl pohřben.“ Je však třeba poznamenat, že příklady v textu vyjadřují význam výsledku a není doložena žádná konstrukce s explicitně vyjádřeným Straipsniai / Articles 129 PAWEŁ BRUDZYŃSKI agentem. V této souvislosti je rovněž třeba poznamenat, že výše uvedený příklad má na rozdíl od moderní konstrukce zjevný význam minulého času, což ukazuje na dřívější fázi vývoje pasiva. Podobné příklady lze nalézt i v řadě dalších textů popsaných v této studii (Brudzyński, Sprauniėnė 2021). V textu Bible Samuelise Boguslavase Chylinskise vydané roku 1660 je status yra jako výchozí formy třetí osoby v konstrukcích s t-participiem již dobře ustálen. Významná část (10%) však stále připadá na konstrukce s esti. Chylinskisův text se navíc vyznačuje několika zajímavými rysy. Obecným pozorováním je pozice pomocného slovesa. V případě formy yra je sloveso v postpozici ve 386 z 490 příkladů (79%), zatímco v případě esti jde pouze o 8 z 55 (15%). To snad souvisí se samotným užitím slovesa esti. Většina nalezených příkladů jsou negace (18) nebo hortativy (19) (44 z 54 příkladů má vedle pomocného slovesa prefix a mezi zbývajícími deseti má 4 prefixované participium): (18) negace a. 1660ChB ... dar n’est apireiškita ko however, aux.prs.3.neg reveal.pst.pp.nom.n what.ins busime be.fut.1.pl „…avšak dosud není odhaleno, čím se staneme.“ b. 1660ChB Nepažįnta est galibe jo known.pst.pp.nom.f.neg aux.prs.3 might.nom.sg 3.sg.m.gen „Vskutku není známa jeho moc.“ (19) hortativy a. 1660ChB ... t’est prakiaykta žiame del tawęs 2.sg.gen „…pro tebe je země prokleta…“ b. 1660ChB Totmesta est nog jusu wisokia throw_away.pst.pp.nom.sg.f.hort aux.prs.3 from 2.pl.gen all.nom.sg kartbe bitterness.nom.sg „Nechť je od vás odhozena veškerá hořkost…“ 130 Acta Linguistica Lithuanica XCI Disappearance of the auxiliary verb esti in the Lithuanian passive Mezi zbývajícími příklady lze nalézt také akcionální pasiva s vyjádřeným agentem: (20) 1660ChB a… est aux.prs.3 pamusztas defeat.pst.pp.nom.sg.m Izrael pn.nom.sg nog from Filistynu pn.gen.pl „…Izrael byl poražen Filištíny…“ b [Abimelach] pn.nom.sg pakorotas punish.pst.pp.nom.sg.m žēklingey significantly nog by Diewa god.gen.sg est aux.prs.3 „[Abimelach] byl významně potrestán Bohem.“ Tyto příklady, ačkoli jsou nečetné, naznačují, že pasivum s esti se stále používalo. Zůstává však otázkou, zda se záporné a hortativní tvary slovesa esti přirozeně vyvinuly jako specializované konstrukce, nebo zda šlo o Chylinskisův nezávislý pokus systematizovat gramatiku. Protože se u jiných autorů nepodařilo nalézt podobné konstrukce, zdá se pravděpodobnější druhá možnost. Po přechodu k 18th. století si lze všimnout, že zatímco konstrukce s esti v Prusku prakticky zanikla, v nářečích LDK se stále používala, jak dokládá text Nového zákona Samuelise Bitnerise (1701). V textu používá až 46 z 295 konstrukcí s t-částicí (18%) esti jako pomocné sloveso a mohou být jak akcionalní, tak rezultativní: (21) 1701BNT a O exclam esti aux.prs.3 jau already βaknięsβ root.all ir and médio tree.gen.sg kirwis axe.nom.sg pridetas laid_unto.pst.pp.nom.sg.m „A nyní je také sekera přiložena ke kořeni stromu.“ b Nes for per by netikis believe.prs.ap.nom.sg.m.neg moteri woman.acc.sg wijras man.nom.sg paβwestas sanctify.pst.pp.nom.sg.m esti aux.prs.3 „Nebo nevěřící muž je posvěcován manželkou…“ Mezi konstrukcemi s yra se podobně jako v Morkūnasově textu vyskytuje více atributivních, rezultativních a impersonálních užití. To může naznačovat, že na Straipsniai / Articles 131 PAWEŁ BRUDZYŃSKI počátku 18th. století bylo esti stále produktivním pomocným slovesem používaným v plně rozvinutém pasivu, zatímco pasivum s yra, ačkoli početné, bylo méně rozvinuté. Status formy esti se během 100 let změnil a v textu Juozapase Arnulfase Giedraitise lze nalézt pouze dvě její užití v pasivní konstrukci. Zajímavé je, že oba příklady, podobně jako u Chylinskise, jsou negace: (22) 1816GNI a [Neboť vám je dáno poznat tajemství nebeského království:] o jemis ne est duota exclam 3.pl.m.dat neg aux.prs.3 give.pst.pp.n „[Neboť vám je dáno poznat tajemství nebeského království,] jim však to dáno není.“ b [Ježíš učinil také mnoho jiných zázraků před očima svých učedníků,] kteří ne esti parasziti tose which.pl.m neg aux.prs.3 write.pst.pp.nom.pl.m this.loc.pl knigose book.loc.pl „[A mnoho jiných znamení Ježíš skutečně učinil před zraky svých učedníků,] která nejsou zapsána v těchto knihách.“ Velmi nízká frekvence esti (1%) může naznačovat, že se tato forma pravděpodobně používá ze stylistických důvodů a že nejspíše někdy mezi 18. a 19. stoletím esti jako pomocné sloveso na území LDK definitivně zaniklo. V této souvislosti stojí za zmínku malý vzorek východního dialektu – konkrétně texty Konstantinase Sirvydase a Jonase Jaknavičiuse. V obou textech bylo nalezeno pouze pět příkladů pasiva ve třetí osobě a ve všech se používá sloveso esti. (23) 1644ŠPS kayp as efti aux.prs.3 Perf. person.gen.pl kiti other.nom.sg.m dárbay work.nom.pl Diewo god.gen.sg [...] nuog from dariti made.pst.pp.nom.pl.m wifų all.gen.pl.m triiu three.gen.m Travyces Trinity.gen.sg S[ventosios] holy.gen.pl.f „Jako jsou jiná díla Boží učiněna celou Svatou Trojicí.“ 132 Acta Linguistica Lithuanica XCI Disappearance of the auxiliary verb esti in the Lithuanian passive (24) 1647JE A vienas ig iu kad exclam one.nom.sg from 3.pl.gen when į̨wido apčįstitas esti [sugrio su baltsu didziu garbindamas Diewu.] realize.pst.3 cleanse.pst.pp.nom.sg.m aux.prs.3 „A jeden z nich, když si uvědomil, že je očištěn, zhroutil se na zemi a hlasitě chválil Pána.“ Absence forem yra v pasivu by mohla naznačovat, že proces vývoje forem třetí osoby pasivního rodu začal na západě a postupoval na východ a že východní dialekt byl posledním, v němž se pasivum plně rozvinulo. To by potvrzovalo Ambrazasova (2001: 15–16) pozorování o vývoji pasiva, avšak vzorek je bohužel příliš malý na to, aby byl zcela spolehlivý. Přesto ukazuje určitý trend a představuje východisko pro další analýzu. 3.2. m-participium Kromě t-participia může být litevské pasivum založeno na tzv. přítomném pasivním participiu (m-participiu), které se tvoří přidáním sufixu -m a koncovky ke kmeni přítomného času. Historicky se participium používalo k tvorbě adjektiv (srov. lat. firmus, angl. warm) a konstrukce, v nichž se dnes používá, se vyznačují durativním aspektem. V této funkci jde o litevskou inovaci. Stejné participium existuje v lotyštině. Nevyvinulo se však jako základ pasiva, nýbrž má modální význam. Je zajímavé, že v nejstarších textech z území Pruska bylo výchozím pomocným slovesem yra, zatímco esti se objevilo později, především na území LDK. Distribuce těchto forem je uvedena v následujících tabulkách: Straipsniai / Articles 133 PAWEŁ BRUDZYŃSKI TABULKA 7: Celkový počet pomocných sloves podle textu DIALEKT | TEXT | m-participium | yra | est | = Pruský (západní) | 1547MŽK | 0 | 0 | 0 Pruský (západní) | 1573WP | 1 | 0 | 0 Pruský (západní) | 1579VE | 7 | 1 | 8 Pruský (západní) | 1579BB | 30 | 0 | 30 Pruský (západní) | 1612ZE | 0 | 0 | 0 Pruský (západní) | 1727KNT | 45 | 0 | 45 LDK (střední) | 1599DP | 58 | 2 | 60 LDK (střední) | 1660MP | 0 | 13 | 13 LDK (střední) | 1653KN | 0 | 5 | 5 LDK (střední) | 1660ChB | 7 | 257 | 264 LDK (střední) | 1701BtNT | 41 | 34 | 75 LDK (střední) | 1816GNT | 42 | 1 | 43 LDK (východní) | 1644ŠPS | 0 | 0 | 0 LDK (východní) | 1647JĘ | 0 | 0 | 0 TABULKA 8: Celkové procentuální zastoupení pomocných sloves podle textu DIALEKT | TEXT | m-participium | yra | est | = Pruský (západní) | 1547MŽK | 0 | 0 | 0 Pruský (západní) | 1573WP | 100 | 0 | 100 Pruský (západní) | 1579VE | 88 | 12 | 100 Pruský (západní) | 1579BB | 100 | 0 | 100 Pruský (západní) | 1612ZE | 0 | 0 | 0 Pruský (západní) | 1727KNT | 100 | 0 | 100 LDK (střední) | 1599DP | 97 | 3 | 100 LDK (střední) | 1660MP | 0 | 100 | 100 LDK (střední) | 1653KN | 0 | 100 | 100 LDK (střední) | 1660ChB | 3 | 97 | 100 LDK (střední) | 1701BtNT | 55 | 45 | 100 LDK (střední) | 1816GNT | 98 | 2 | 100 LDK (východní) | 1644ŠPS | 0 | 0 | 0 LDK (východní) | 1647JĘ | 0 | 0 | 0 134 Acta Linguistica Lithuanica XCI Disappearance of the auxiliary verb esti in the Lithuanian passive Výše uvedená distribuce se zdá být záhadná. Jak již bylo zmíněno, pasivum bylo nejprve gramatikalizováno na území Pruska. To je zvláště důležité s ohledem na pasivum s m-participiem, protože se poprvé objevilo v Prusku a teprve později se rozšířilo na území LDK; podle Ambrazase (2001: 16) se pasivum tohoto typu v některých východních dialektech dodnes nerozvinulo, což zřejmě potvrzují i data shromážděná pro tuto studii. Níže bude pojednáno o analýze jednotlivých příkladů nalezených v pruských a LDK dialektech. 3.2.1. Pruský dialekt Jak již bylo zmíněno, pasivum založené na m-participiu je litevskou inovací, která se poprvé objevila na území Pruska. V nejstarším textu – Mažvydasově Katechismu – nebyly nalezeny žádné příklady tohoto typu užití s pomocným slovesem. Je obtížné říci, do jaké míry byla tato konstrukce v tomto období rozvinuta, a je možné, že není doložena. Lze však předpokládat, že ještě nebyla plně gramatikalizována jako pasivum; nejstarší doložený příklad pochází z Vilentasova textu z roku 1579, kde lze nalézt několik odlišných užití participia: (25) 1579VEE: Nėla Agar wandinamas yra Arabioje for pn call.prs.pp.nom.sg.m aux.prs.3 pn.loc.pl kalnas Sinai mountain.nom.sg pn „Nebo hora Sinaj je v Arábii nazývána Agarem.“ (26) 1579VEE: Wịssi daiktai taw yra galimi all.nom.pl.m thing.nom.pl 2.sg.dat aux.prs.3 can.prs.pp.nom.pl.m „Všechny věci jsou ti možné…“ (27) 1579VEE:... ubagams apfakoma yra Euangelia poor.dat.pl preach.prs.pp.nom.sg.f aux.prs.3 gospel.nom.sg „…chudým je kázáno evangelium.“ Straipsniai / Articles 135 PAWEŁ BRUDZYŃSKI (28) 1579VEE: … kurie which.nom.pl.m nîg from iô [Dievo] 3.sg.gen.m jra aux.prs.3 Įjunt emi send.prs.pp.nom.pl.m „…kteří jsou jím [Bohem] posíláni…“ Příklad (25) ilustruje atributivní nebo rezultativní užití, které typicky označuje počáteční fázi vývoje pasiva (Bybee et al. 1994: 64; Ambrazas 2001: 12). Příklad (26) ukazuje modální užití. Příklady (27) a (28) představují akcionální pasivum, které má stejný význam jako současná konstrukce s m-participiem – totiž durativní nebo habituální. Zásadní je, že jak ukazuje příklad (28), v konstrukci lze vyjádřit agenta, což ukazuje, že je již plně rozvinutá, podobně jako pasivum založené na t-participiu. Za zmínku stojí, že Vilentasův text je jediným zkoumaným textem pruského dialektu, v němž se vyskytuje konstrukce s esti. (29) 1579VEE: … dukte daughter.nom.sg mana 1.sg.poss.nom.f ƒunke’ grievously nûgi from Welna devil.gen.sg efti aux.prs.3 warginama vex.prs.pp.nom.sg.f „…má dcera je těžce sužována ďáblem.“ Jak je vidět, jde o plně rozvinutou akcionální konstrukci s vyjádřeným agentem, avšak ve zkoumaných textech je to jediný příklad tohoto typu. Texty Bretkūnase a Quandta (jediné texty z území Pruska, v nichž se tato konstrukce vyskytuje) používají pouze kombinaci yra + m-participium. Níže uvádíme příklady: (30) BB1579: 30 Mana 1.sg.poss.nom.f ira aux.prs.3 Duktie daughter.nom.sg muczijma vex.prs.pp.nom.sg.f nûg from Welino devil.gen.sg piktai grievously „…má dcera je těžce sužována ďáblem.“ (31) KNT1727: Mano 1.sg.poss.nom.f Dukte daughter.nom.sg ƒunkiey grievously Wėlno devil.gen.sg wargin nama vex.prs.pp.nom.sg.f „…má dcera je těžce sužována ďáblem.“ 136 Acta Linguistica Lithuanica XCI Disappearance of the auxiliary verb esti in the Lithuanian passive Kvůli nedostatku dat je obtížné určit, kdy došlo ke gramatikalizaci pasiva založeného na m-participiu. Je však nepochybně pravděpodobné, že v 16th. století bylo na pruském území již plně rozvinuto a od počátku bylo jeho výchozím pomocným slovesem yra. To pravděpodobně souvisí se skutečností, že v době, kdy se tento typ konstrukce v jazyce objevil, bylo pasivum založené na t-participiu v závěrečné fázi gramatikalizace. V 16th. století bylo yra dominantním pomocným slovesem. Nově vzniklá pasivní konstrukce s m-participiem proto s největší pravděpodobností automaticky převzala v tomto období nejfrekventovanější pomocné sloveso. 3.2.2. Střední dialekt Na základě dříve předložených údajů o t-participiu by se dalo předpokládat, že situace v LDK byla obdobná jako v Prusku. Údaje uvedené v tabulkách (7) a (8) však tomuto předpokladu zřejmě odporují. Nejstarší zkoumaný text – Daukšova Postyla – má podobnou distribuci jako texty pruských autorů a jediné dva příklady ze 60 užití m-participia jsou konstrukce s esti: (32) DP1599: … numìrelei kàrtais giwúmpiumpi šiunczemi dead.nom.pl sometimes life.all send.prs.pp.nom.pl.m est aux.prs.3 „…mrtví jsou někdy posíláni k životu.“ (33) DP1599: … anié kurié lûdintiemus dâromi 3.pl.nom.m which.nom.pl.m witness.ins.pl made.prs.pp.nom.pl.m est’ aux.prs.3 …ti, kteří jsou učiněni svědky…“ Již o rok později však Morkūnasův text přináší překvapivé výsledky a dominantním pomocným slovesem je esti, zatímco yra s m-participiem se vůbec nevyskytuje: Straipsniai / Articles 137 PAWEŁ BRUDZYŃSKI (34) 1600MP: a. [Postilla LIETWISZKA Tátų est Ižgulimâs prástas Ewângeliu ant kožnos Nedelios ir Szwentês per wisus metus] které podle starého způsobu v církvi which.nom.sg.m according why.acc.sg old.acc.sg.m church.loc.sg Diewá est skáitomos God.gen.sg aux.prs.3 read.prs.pp.nom.pl.f „[Tato litevská postila je prostým výkladem evangelia na každou neděli a svátek po celý rok], která je podle staré tradice čtena ve shromáždění Božím.“ Zinkevičius (1998: 247) obviňuje Morkūnase z mnoha chyb, totéž však nelze říci o Bitnerisovi ani Steponasi Jaugelisi Telegovi – uznávaných jazykových odbornících své doby (Zinkevičius 1988: 216–223). V o 50 let starším textu Knyga nobažnystės je jedinou konstrukcí vyjadřující tento typ pasiva stále esti + m-participle. (35) 1653KN 35... kita other.nom.sg.f irà be.prs.3 dángus heaven.nom.sg kurion which.ill.sg wisi all.nom.pl.m wierni faithful.nom.pl.m ir and pábani devout.nom.pl.m 3mones people.nom.pl siunciąmi send.prs.pp.nom.pl.m esti aux.prs.3 „…jiné je Nebe, do něhož jsou posíláni všichni věrní a zbožní lidé.“ Co může tento typ distribuce konstrukce s esti naznačovat? Samozřejmě lze předpokládat, že někdy mezi 16th. a 17th. stoletím se sloveso esti znovu objevilo jako výchozí pomocné sloveso pro m-participium, ale to se zdá nepravděpodobné. Důvod tak velkého rozdílu mezi Daukšou a ostatními autory z LDK, jak již bylo zmíněno, je třeba hledat v původu autora Postilly. Lze proto předpokládat, že Daukšův text, který je představitelem středního dialektu, byl v tomto ohledu přinejmenším ovlivněn západním dialektem, což zřejmě potvrzují údaje týkající se t- i m-participia. Ačkoli dosud citované příklady nebyly početné, Chylinskisova Bible zřejmě potvrzuje tezi, že na území LDK ještě nebyla konstrukce yra + m-participium rozvinuta. V uvedeném překladu je ze 266 příkladů pouze sedm konstrukcí spojeno s yra. Čtyři se používají s participiem zynoma „známý“ a jedna 138 Acta Linguistica Lithuanica XCI Disappearance of the auxiliary verb esti in the Lithuanian passive s wadynama „nazývána“ a notszaukiamas „nenazýván“ – proto je třeba je považovat spíše za lexikalizované atributivní nebo modální užití než za vlastní pasivum. (36) 1660ChB a… ana dirwa ju liezuwe that.nom.sg.f field.nom.sg 3.pl.gen.m tongue.loc.sg wadynama ira Akeldama call.prs.pp.nom.sg.f aux.prs.3 pn.nom „…že toto pole je v jejich vlastním jazyce nazýváno Akeldama…“ b [Ježto je znamenité znamení skrze ni učiněno,] zynoma ira všem, kteří žijí v Jeruzalémě] know.prs.pp.n aux.prs.3 all.dat.pl.m which.nom.pl.m live.prs.3 pn.loc.sg „[Neboť ten pozoruhodný zázrak byl skrze ně učiněn] je zjevný všem, kteří bydlí v Jeruzalémě.“ Pouze jeden příklad lze interpretovat jako akcionální pasivum: (37) 1660ChB [Ale ať je její víra, ten, kdo pochybuje, je jako mořská vlna] Wilniey mariu, kursej waromas ira wave.dat.sg sea.gen.pl which.dat.sg move.prs.pp.nom.sg.m aux.prs.3 nog from wejaus wind.gen.sg „[Ale ať prosí ve víře a nijak nepochybuje. Neboť kdo pochybuje, je jako] mořská vlna hnaná větrem…“ Většina příkladů (259) s pasivem založeným na m-participiu v Chylinskisově textu používá sloveso esti. Mezi nimi lze nalézt také konstrukce s participii zmíněnými v příkladech (36) a (37), ale je jich pouze 6. Naprostá většina jsou pasivní konstrukce odpovídající současnému durativnímu a habituálnímu užití m-participia. (38) 1660ChB a…[teywaniste] nog Izaoka paszlawinime jo pažadama ir pastypŋnama est slib.prés.pp.nom.sg.f a upevnit.prés.pp.nom.sg.f pomocné.prés.3 „…[dědictví] je přislíbeno a posíleno Izákovým požehnáním.“ Straipsniai / Articles 139 PAWEŁ BRUDZYŃSKI b Izraeliety pamuszami est nog Filistynu pn.nom.pl defeat.prs.pp.nom.pl.m aux.prs.3 from pn.gen.pl „Izraelité byli poraženi Filištíny.“ c Pastypyrnamas est asabliwu apireyszkimu upevnit.prés.pp.nom.sg.m pomocné.prés. 3 podivný.ins.sg.m odhalení.ins.sg „Byl posílen podivuhodným zjevením.“ Stejně jako v případě t-participia existují konstrukce s hortativním prefixem (39a) a prefixem negace (39b). Je jich však pouze pět: (39) 1660ChB a Wiezliviuste jusu t’est pažystama wisien[us] moderation.nom.sg 2.pl.gen aux.prs.3.hort know.prs.pp.nom.sg.f all.acc.pl.m zmone m[us] man.acc.pl „Ať je vaše umírněnost známa všem lidem.“ b… jeygu wel n’est wadojama tada bus pagal apwertynima then be.fut.3 sell.pst.pp.n according to estimation.acc.sg tąwo 2.sg.poss „…pokud nebude vykoupen, bude tedy prodán podle tvého odhadu.“ To může naznačovat, že sloveso esti, které mohlo mít v konstrukcích s t-participiem specializované funkce, je v případě m-participia spíše výchozím pomocným slovesem. Tuto hypotézu může podporovat také skutečnost, že mnohé příklady nepocházejí přímo z textu Bible, nýbrž z úvodů ke kapitolám, které nejsou inspirovány předlohou překladu a odrážejí idiolekt samotného autora – a tedy skutečný jazyk centrálního dialektu druhé poloviny 17. století. V Bitnerisově textu, který je o 40 let starší, se situace mění a zastoupení obou pomocných sloves je téměř stejné (45% – esti a 55% – yra). Mezi užitím obou sloves není patrný rozdíl, ale pasivum s esti se zdá být více dějové. Zároveň se v kombinaci s yra objevuje více lexikalizovaných nebo atributivních forem. 140 Acta Linguistica Lithuanica XCI Disappearance of the auxiliary verb esti in the Lithuanian passive (40) 1701BNT a… dukte mano sunkey muczijama esti nūg Welńio aux.prs.3 daughter.nom.sg 1.sg.poss.nom.f grievously vex.prs.pp.nom.sg.f aux.prs.3 from devil.gen.sg „…má dcera je krutě sužována ďáblem.“ b [Grōmata] skaitoma ira nūg wissū ȝmonū book.nom.sg read.prs.pp.n aux.prs.3 from all.gen.pl man.gen.pl „Kniha je čtena všemi lidmi.“ (41) 1701BNT a Tegul jumus wissiemus žinoma esti shall 2.pl.dat all.dat.pl.m know.prs.pp.n aux.prs.3 „Ať vám všem je známo…“ b Nes žinoma ira jog Wießpats musu iβėjo iβ plemės Iudos because know.prs.pp.n aux.prs.3 that Lord.nom.sg 1.pl.gen go.pst.3 from tribe.gen.sg pn.gen „Nebo je zřejmé, že náš Pán vzešel z Judy…“ To může naznačovat, že na přelomu 17. a 18. století začala konstrukce esti upadat v zapomnění. Giedraitisův text obsahuje pouze jednu konstrukci se slovesem esti ze 43. Lze tedy předpokládat, že tato konstrukce již v 19. století nebyla produktivní. Ačkoli stejně jako v případě pruského dialektu nelze uvést přesné datum gramatikalizace konstrukce s yra, nejpozději k ní muselo dojít na přelomu 18. a 19. století, tj. o více než 100 let později. Údaje z východního dialektu jsou skutečně fragmentární. Absence uvedené konstrukce v analyzovaných textech však může být důvodem k tvrzení, že tato konstrukce se musela vyvinout a gramatikalizovat ještě později. 4. ZÁVĚRY Historicky třetí osoba litevského slovesa būti ‚být‘ užívala formu esti, odpovídající ostatním baltským a indoevropským jazykům (srov. pruské ast; polské jest, latinské est, německé ist atd.). V důsledku sémantického posunu však, Straipsniai / Articles 141 PAWEŁ BRUDZYŃSKI místo formy třetí osoby zaujalo původně lokální sloveso yra a tento proces musel začít v preliterárním období, jak dokládají nejstarší litevské texty a lotyšská forma třetí osoby ir. Původní forma třetí osoby esti sloužila již v 16. století v západním dialektu pouze jako pomocné sloveso a její původní funkci převzalo yra. esti však jako pomocné sloveso existovalo v centrálním a pravděpodobně i východním dialektu až do 18. století, což poukazuje na zjevné rozdíly v časovém průběhu gramatikalizace mezi jednotlivými dialekty. V Prusku bylo pasivum založené na slovese yra gramatikalizováno dříve a v 16. století se široce užívalo. Pasivum založené na m-participiu, které bylo litevskou inovací a poprvé se objevilo v Prusku, proto implicitně přijalo dobře rozvinutou a široce užívanou formu yra jako své pomocné sloveso hned při svém prvním výskytu. Lze tedy předpokládat, že oba typy pasiva byly gramatikalizovány přibližně ve stejnou dobu, tj. na přelomu 16. a 17. století, protože od tohoto období produktivita esti dramaticky poklesla. Ve středním dialektu však nastává zcela odlišná situace. Proces gramatikalizace pasiva zde začal později. Esti jako pomocné sloveso s t-participiem začalo na počátku 17. století z této funkce mizet. Stále však bylo přítomné a zdálo se být produktivní. Za zmínku stojí, že pasivum s esti se zdá být více dějové než formy založené na yra. To může vysvětlovat původ obou sloves. Původně lokální yra, které mělo statičtější význam, se nejprve objevovalo v atributivních a rezultativních konstrukcích. Vznik baltského pasiva předpokládá reinterpretaci původně statického významu jako dynamického a sémantické rozšíření významu. Tato reinterpretace rozvíjí význam minulého času nebo perfekta vedle původního rezultativního významu přítomného času (Brudzyński, Spraunienė 2021: 167–168). Pasivum založené na m-participiu, které má převážně durativní, a tedy dějový význam, přijalo jako výchozí pomocné sloveso esti, které bylo díky svému původnímu existenčnímu významu dynamičtější. Gramatikalizace obou konstrukcí proto neprobíhala současně. t-participium se začalo gramatikalizovat v 17. století, zatímco m-participium teprve v 18. století, avšak proces u obou skončil v 19. století. Jedním z hlavních dokladů rozdílů v gramatikalizaci pasiva v LDK a Prusku může být Daukšův text, který lze považovat za chybějící článek. Přední představitel centrálního dialektu vykazuje rozložení podobné západnímu dialektu, což může být dáno geografií, tedy polohou Žemaitska na hranici obou dialektů. Pasivní forma nalezená v the Postill proto odpovídá spíše západnímu než centrálnímu dialektu a naznačuje, že proces probíhal postupně od západu k východu. 142 Acta Linguistica Lithuanica XCI Disappearance of the auxiliary verb esti in the Lithuanian passive Za zmínku stojí také sice nedostatečně zastoupené texty východního dialektu, které však mohou v každém případě poskytnout zajímavé hypotézy. Navzdory malému počtu dokladů v 17. století byla jedinou formou pomocného slovesa s t-participiem forma esti. Zároveň se žádný z nich neobjevil s m-participiem. Samozřejmě to může být náhoda, ale pravděpodobně jde o stopu skutečnosti, že tento proces byl ve východním dialektu ve srovnání s ostatními dvěma dialekty ještě více opožděn. K potvrzení této skutečnosti je však zapotřebí více údajů. Odklon od jedné z forem třetí osoby přítomného času slovesa būti byl pravděpodobně způsoben redundancí a společnou ontologií obou sloves. Vztah mezi lokativní a existenční větou lze snadno pochopit, uvědomíme-li si, že při nepříznakovém pořadí slov je tematicko-rematická struktura jedné zrcadlovým odrazem druhé. Existence předpokládá lokaci (kde je?), a lokace předpokládá existenci (kde to je?) (Watkins 1967; 1994; Mikulskas 2009: 128). Z tohoto důvodu sloveso yra nahradilo třetí osobu přítomného času jako výchozí formu, zatímco esti se nejprve přesunulo do funkce pomocného slovesa a nakonec v důsledku sémantického posunu do funkce habituálního slovesa. ZKRATKY 1 – první osoba; 2 – druhá osoba; 3 – třetí osoba; ACC – akuzativ; AP – aktivní participium; AUX – pomocné sloveso; DAT – dativ; DET – určitý tvar; F – femininum; GEN – genitiv; INS – instrumentál; LOC – lokál; M – maskulinum; NOM – nominativ; PL – plurál; PN – osobní jméno; POSS – posesivní zájmeno; PP – minulé participium; PRS – prézens; PST – minulý čas; REFL – zvratné; RPOSS – reflexivní posesivní zájmeno; SG – singulár; SUP – superlativ; VOC – vokativ SOURCES 1547 MŽK – Mažvydas Martynas. Katechismusо prasti žodžiai, 1547. 1573 WP – Wolfenbüttelio postilė, 1573. 1579 BB – Bretkunas Jonas. Biblija, 1579–1590. 1579 VEE – Vilentas Baltramiejus. Evangelijos bei Epistolos, 1579. 1599 DP – Daukša Mikalojus. Postilė, 1599. 1612 ZE – Zengštokas Lozorius. Enchiridionas, 1612. 1644 ŠPS – Sirvydas Konstantinas. Punktai sakymų, 1644. Straipsniai / Articles 143 PAWEŁ BRUDZYŃSKI 1647JE – Jaknavičius Jonas. Evangelie Polskie y Litewskie, 1647. 1653KN – Telega Steponas Jaug(e)lis, Minvydas Samuelis, Bożymovskis Jonas. Knyga nobażnystės, 1653. 1660ChB – Chylińskis Samuelis Boguslavas. Biblija, 1660. 1660MP – Morkūnas Jokūbas. Postilė lietuviška 1600. 1701BtNT – Bitneris Samuelis. Naujasis Testamentas, 1701. 1727KNT – Kvantas Jonas, publisher. Naujasis Testamentas, 1727. 1816GNT – Giedraitis Juozapas Arnulfas. Naujas įstatymas, 1816. REFERENCES Ambrazas Vytautas 2001: Lietuvių kalbos pasyvo raidos bruožai. – Acta Linguistica Lithuanica 45, 11–38. Ambrazas Vytautas 2006: Lithuanian Grammar, Vilnius: Baltos lankos. Brudzyński Paweł, Spraunienė Birutė 2021: The Lithuanian passive perfect and its history. – Baltic Linguistics 12(12), 167–207. DOI: doi.org/10.32798/bl.923. Bybee Joan, Perkins Revere, Pagliuca William 1994: The Evolution of Grammar Tense, Aspect, and Modality in the Languages of the World, Chicago, London: The University of Chicago Press. Clark Eve V. 1978: Locationals. Existential, locative, and possessive constructions. – Universals of Human Language, vol. 4: Syntax, eds. J. H. Greenberg, Ch. A. Ferguson, E. A. Moravcsik, Stanford: Stanford University Press, 85–126. Endzelīns Jānis 1922: Lettische Grammatik, Riga: Lettisches Bildungsministerium. Ford Gordon B. 1967: estų und yra in Vilent’as Enchiridion. – Zeitschrift für Slavische Philologie 30, 353–357. Geniušienė Emma 2016: Passive Construction in Lithuanian: Selected works of Emma Geniušienė, Amsterdam, Philadelphia: John Benjamins Publishing Company. Holvoet Axel 2001: Impersonals and passives in Baltic and Finnic. – The Circum-Baltic Languages: Typology and Contact, vol. 2: Grammar and Typology, eds. Ö. Dalhl, M. Koptjewskaja-Tamm, Amsterdam, Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 363–389. DOI: doi.org/10.1075/slcs.55.04hol. Lyons John 1967: A note on possessive, existential, and locative sentences. – Foundations of Language 3, 390–396. 144 Acta Linguistica Lithuanica XCI Disappearance of the auxiliary verb esti in the Lithuanian passive Mikulskas Rolandas 2009: Jungties konstrukcijos ir jų gramatinis kontekstas. – Acta linguistica Lituanica 61, 113–156. Nau Nicole, Spraunienė Birutė, Žeimantienė Vaiva 2020: The Passive Family in Baltic. – Baltic Linguistics 11, 27–128. DOI: doi.org/10.32798/bl.699. Ostrowski Norbert 2017a: Non-verbal Predication in Baltic. Lithuanian yra. – Essays in the History of Languages and Linguistics. Dedicated to Marek Stachowski on the Occasion of his 60th Birthday, eds. M. Nemeth, B. Podolak, M. Urban, Cracow, 463–471. DOI: doi.org/10.12797/9788376388618.27. Ostrowski Norbert 2017b: Od comitativu do spójnika. O pochodzeniu słowiańskiego spójnika i oraz litewskiego ir ‘i’, też’. – LingVaria 12(24), 165–176. DOI: doi.org/10.12797/LV.12.2017.24.10. Ostrowski Norbert 2021: The Baltic *-á-illative. – Indogermanische Forschungen 126, 65–84. DOI: doi.org/10.1515/if-2021-004. Shibatani Masayoshi 1985: Passives and Related Constructions: A Prototype Analysis. – Language 61(4), 821–848. Siewierska Anna 1984: The Passive A Comparative Linguistic Analysis, London, Sydney, Wolfeboro, New Hampshire: Croom Helm. Stang Christian Sch. 1947–1970: Esti et yra dans les Punktay Sakimu de Szyrwid. – Norsk Tidskrift for Sprogvidenskap 14, 87–97 [reprint.: idem, 1970, Opuscula linguistica. Ausgewählte Aufsatze und Abhandlungen, Oslo, 172–180]. Yong Wang, Jie Xu 2013: A Systemic Typology of Existential and Possessive Constructions. – Functions of Language 20(1), 1–30. DOI: fol.20.1.01wan. Watkins Calvert 1967–1994: Remarks on the Genitive, in To Honor Roman Jakobson: Essays on the Occasion of his 70th Birthday 3: 2191–2198, Hague, Paris [reprint.: idem, Oliver, L. (ed.) 1994, Selected Writings, Language and Linguistics, Innsbruck]. Zinkevičius Zigmas 1987: Lietuvių kalbos istorija 2: Iki pirmųjų raštų, Vilnius: Mokslas. Zinkevičius Zigmas 1988: Lietuvių kalbos istorija 3: Senųjų raštų kalba, Vilnius: Mokslas. Zinkevičius Zigmas 1990: Lietuvių kalbos istorija 4: Lietuvių kalba XVIII–XIX a., Vilnius: Mokslas. Zinkevičius Zigmas 1998: The History of the Lithuanian Language, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Straipsniai / Articles 145 PAWEŁ BRUDZYŃSKI Pagalbinio veiksmažodžio esti išnykimas iš lietuvių kalbos neveikiamosios rūšies SANTRAUKA Remiantis 1547–1816 metų tekstais, parašytais trijomis istorinėmis lietuvių kalbos tarmėmis, straipsnyje nagrinėjamas pagalbinio veiksmažodžio esti istorinis nykimas lietuvių neveikiamosios rūšies konstrukcijose. Straipsnį sudaro keturios dalys: įvadas, metodologija, analizė ir išvados. Istoriškai veiksmažodžio būti 3-iojo asmens forma buvo esti. Tačiau dėl semantinių poslinkių yra, iš pradžių buvęs vietos veiksmažodis, palaipsniui pakeitė esti šioje pozicijoje. Toks perėjimas greičiausiai prasidėjo dar prieš raštijos pradžią. Iki XVI amžiaus vakarų tarmėje esti buvo vartojamas tik kaip pagalbinis veiksmažodis, o jo pirminę funkciją perėmė yra. Iki XVIII amžiaus vidurio ir galbūt rytinėje tarmėje esti buvo vartojamas kaip pagalbinis veiksmažodis, atspindintis regioninius kalbos raidos skirtumus. Perėjimą nuo esti prie yra lėmė perteklius ir panašus abiejų veiksmažodžių vaidmuo vietos ir egzistenciniuose sakiniuose. Todėl yra tapo tipine 3-iojo asmens forma, o esti ėmė atlikti įprastą veiksmažodžio funkciją. Įteikta 2024 m. liepos 3 d. PAWEŁ BRUDZYŃSKI University of Warsaw Wydział Polonistyki, Katedra Językoznawstwa Ogólnego, Migowego i Bałtystyki Krakowskie Przedmieście 26/28 00–927 Warszawa, Poland [email protected] 146 Acta Linguistica Lithuanica XCI