Linguistic Basis of the Kazakh-English Toponymics and Eastern Themes and Ethnocultural Traits in the Works of Nuraly Nisanbayuly

Acta Linguistica Lituanica 2026, roč. 94, s. 1–15 Odkaz na obsah / Turinio nuoroda ISSN 2669-218X (online / elektroninis) LINGVISTICKÝ ZÁKLAD KAZACHŠTINY A ANGLICKÉ TOPONYMIE A VÝCHODNÍ TÉMATA A ETNOKULTURNÍ RYSY V DÍLECH NURALYHO NYSANBAYULYHO Lingvistický základ kazachsko-anglické toponymie a východní témata a etnokulturní rysy v dílech Nuralyho Nysanbayulyho BALNUR KARAYEVA Katedra kazachského jazyka a literatury, Jižokazachstánská univerzita pojmenovaná po M. Auezovovi E-mail: [email protected] ORCID ID: https://orcid.org/0009-0009-3405-5345 Oblasti výzkumu: filologie, lingvistika. BAURZHAN NASIRDINOV Katedra abajtanu, Jižokazachstánská univerzita pojmenovaná po M. Auezovovi E-mail: [email protected] ORCID ID: https://orcid.org/0009-0004-3248-422X Oblasti výzkumu: filologie, lingvistika, literatura. AKYLBEK MEIRBEKOV Jazyková škola, Mezinárodní kazachsko-turecká univerzita Khoja Akhmeta Yassawiho, Jazyková škola, NPC „University of International Tourism and Hospitality“ E-mail: [email protected] ORCID ID: https://orcid.org/0000-0002-9439-0614 Oblasti výzkumu: filologie, lingvistika, vzdělávání. NURLIBEK OMAROV Katedra kazachského jazyka a literatury, Jižokazachstánská univerzita pojmenovaná po M. Auezovovi E-mail: [email protected] ORCID ID: https://orcid.org/0000-0002-8885-817X Oblasti výzkumu: filologie, lingvistika. BAKYT TASPOLATOV Katedra kazachského jazyka a literatury, Jižokazachstánská univerzita pojmenovaná po M. Auezovovi E-mail: [email protected] ORCID ID: https://orcid.org/0000-0002-6480-2155 Oblasti výzkumu: filologie, lingvistika. Copyright © 2026 Balnur Karayeva, Baurzhan Nasirdinov, Akylbek Meirbekov, Nurlibek Omarov, Bakyt Taspolatov. Vydal Institut litevského jazyka. Tento článek je článkem s otevřeným přístupem distribuovaným podle podmínek licence Creative Commons Attribution, která povoluje neomezené užívání, distribuci a reprodukci v jakémkoli médiu za předpokladu uvedení původního autora a zdroje. // Išleido Lietuvių kalbos institutas. Šis straipsnis yra atviros prieigos, platinamas pagal „Creative Commons“ priskyrimo licencijos sąlygas, leidžiančias neribotai naudoti, platinti ir atkurti turinį bet kokioje laikmenoje, nurodant autorių ir šaltinį. Obdrženo: / Gauta: 2026-03-16. Přijato: / Priimta: 2026-06-12. 1 BOLATBEK TLEUBERDIEV Fakulta filologie, Jižokazachstánská univerzita pojmenovaná po M. Auezovovi E-mail: [email protected] ORCID ID: https://orcid.org/0000-0002-6285-5579 Oblasti výzkumu: filologie, lingvistika. https://doi.org/10.35321/all94-06 ABSTRAKT Nuraly Nysanbayuly (1858–1931) byl významný kazachský akyn, jehož díla odrážejí přechodné kulturní a literární procesy konce 19. a začátku 20. století. Jeho dastany představují cenný pramen pro zkoumání etnokulturních základů kazachského světového názoru a jazykových rysů turkických literárních tradic. Cílem této studie je zkoumat díla N. Nysanbayulyho z etnokulturního a lingvistického hlediska a identifikovat vztah mezi kulturním významem a jazykovou reprezentací v jeho textech. Výzkum vychází z dastanů „Qaraqül“, „Khanym Syry“, „Zhetim Qubyl“ a „Sauda Ishan“. Metodologie kombinuje etnokulturní interpretaci, komparativní analýzu a morfologickou analýzu jazykových jednotek. První část studie zkoumá etnokulturní obsah vybraných dastanů se zaměřením na tradiční kulturní kódy a hodnotové systémy a jejich souvislosti s východní literární tradicí. Analýza ukazuje, že díla N. Nysanbayulyho integrují prvky turkického epického dědictví s osobitými kazachskými etnokulturními významy, a utvářejí tak individuální poetický styl. Druhá část zkoumá morfologickou strukturu toponym obsažených v autorových textech prostřednictvím komparativní analýzy kazachských a anglických toponymických systémů. Výsledky odhalují několik strukturálních korespondencí při tvorbě toponym navzdory typologickým a genetickým rozdílům mezi oběma jazyky. Zjištění přispívají k lepšímu porozumění interakci jazyka a kultury v turkické literatuře a poskytují základ pro zdokonalení překladu a interpretace kazachských toponym v anglickojazyčných kontextech. KLÍČOVÁ SLOVA: akyn, kulturní kódy, dastan, etnokulturní analýza, kazachská literatura, N. Nysanbayuly, toponymická morfologie, toponymie, translatologie, turkická literatura. ANOTACE Nuraly Nysanbayuly (1858–1931) byl významný kazachský dastanista, jehož tvorba odráží přechodné kulturní a literární procesy konce 19. a začátku 20. století. Jeho dastany jsou cenným pramenem pro zkoumání etnokulturních základů kazachského světového názoru a jazykových rysů tradice turkické literatury. Cílem této studie je pojednat o tvorbě N. Nysanbayulyho z etnokulturního a lingvistického hlediska a určit vztah mezi kulturním významem a jazykovou reprezentací v jeho textech. Výzkum vychází z dastanů „Qaraqül“, „Chanym Syry“, „Zhetim Qubyl“ a „Sauda Ishan“. Metodologie zahrnuje etnokulturní interpretaci, komparativní analýzu a morfologickou analýzu jazykových jednotek. V první části výzkumu se pojednává o etnokulturním obsahu vybraných dastanů se zaměřením na tradiční kulturní kódy, hodnotové systémy a jejich souvislosti s východní literární tradicí. Analýza ukazuje, že tvorba N. Nysanbayulyho integruje prvky turkického epického dědictví s osobitými kazachskými etnokulturními významy, a utváří tak individuální poetický styl. Druhá část článku pojednává o morfologické struktuře toponym nacházejících se v autorových textech prostřednictvím komparativní analýzy toponymických systémů kazachštiny a angličtiny. Navzdory typologickým a genetickým rozdílům mezi těmito dvěma jazyky výsledky výzkumu odhalují řadu strukturálních shod při tvorbě toponym. Tyto výsledky přispívají k lepšímu porozumění interakci jazyka a kultury v turkické literatuře a poskytují základ pro zdokonalení překladu a interpretace kazachských toponym v anglickojazyčném kontextu. KLÍČOVÁ SLOVA: akyn, kulturní kódy, dastan, etnokulturní analýza, kazachská literatura, N. Nysanbayul’is, toponymická morfologie, toponymie, translatologie, turkická literatura. 1. ÚVOD Kazachská literatura představuje komplexní a mnohovrstevný systém ústních a písemných tradic, který se po mnoho staletí rozvíjel v úzkém spojení s dějinami, kulturou a světovým názorem turkických národů. Při zkoumání dějin kazachského slovesného umění nabývají zvláštního významu rané památky turkického eposu a folkloru, jako jsou Korkytova kniha a Oghuz-nama, neboť jsou součástí širšího turkického kulturního dědictví včetně kazachské tradice (Mammadova 2022: 18; Gafarli 2024: 3). Hloubku a rozmanitost kazachské literární kultury utvářejí jak trvalé vazby mezi turkickými národy, tak dlouhodobé historické a politické proměny regionu 2 (Boeschoten 2021). Studium tvorby kazachských akynů proto vyžaduje zohlednění etnokulturních, historických a literárních kontextů, v nichž jejich díla vznikala. Jedním z významných představitelů kazachské básnické tradice je N. Nysanbayuly (1858–1931), akyn, jehož tvorba odráží přechodné období mezi 19. a 20. stoletím. N. Nysanbayuly náležel k tradici akynů, kočovných básníků-improvizátorů, kteří se od jiných interpretů ústního eposu, jako byli žyrau a žyršy, lišili vysokou mírou improvizačního umění a individuálním poetickým stylem. Narodil se v oblasti Syr-darji a během svého života cestoval po celé kazachské stepi, kde tvořil díla věnovaná duchovnímu, společenskému a kulturnímu životu kazachského lidu. Jeho tvorba spojuje prvky východní klasické tradice a kazachské národní poetiky, což z něj činí jednoho z významných představitelů kazachské literatury tohoto období. Vznik tradic akynů a žyrau se datuje přibližně do 15. století (Noda 2021; McGuire 2024: 498). Odráží to jeden z charakteristických rysů turkické literární kultury, v níž ústní epická tradice dlouho převládala nad písemnými formami literatury (Subakozhoeva 2022: 634). Důležitou součástí této tradice byla poetická soutěž známá jako aitys, založená na improvizaci a uměleckém mistrovství interpretů (Mursalimova et al. 2022: 469). Tvorba N. Nysanbayulyho se rozvíjela právě v tomto kulturním prostředí, které spojovalo folklorní tradici, ústní epos a individuální autorský hlas. Hlavní část literárního dědictví N. Nysanbayulyho tvoří dastany, žánr narativní poezie, který zaujímá významné místo v turkické literární tradici. Některé formy dastanu lze vysledovat až k raným památkám turkického folkloru z 10. století, což svědčí o starobylosti a kontinuitě tohoto žánru (Huseynov 2023: 59). Stejně jako mnozí představitelé klasické tradice dastanu se N. Nysanbayuly obracel k historickým, mytologickým a hrdinským zápletkám, které odrážely lidové představy o spravedlnosti, morálce a duchovních hodnotách. Užívání známých zápletek a motivů je charakteristickým rysem klasického dastanu (McGuire 2022: 281). Etnokulturní obsah dastanů úzce souvisí s prostorovým a geografickým světovým názorem, který se odráží v toponymické slovní zásobě děl. Toponyma užívaná v dastanech N. Nysanbayulyho nejen označují konkrétní geografické objekty, ale plní také důležitou kulturní a symbolickou funkci spojenou s historickou pamětí, lokální identitou a osobitými rysy lidového světového názoru. Studium toponymické slovní zásoby umožňuje hlubší porozumění specifikům místního folklorního diskurzu a reprezentaci etnokulturních konceptů v literárních textech (Shurieva et al. 2024: 194). Navzdory rostoucímu zájmu o turkickou ústní literaturu a etnolingvistiku zůstala tvorba N. Nysanbayulyho dosud nedostatečně prozkoumána z literárního i lingvistického hlediska. Dosavadní studie se věnují především obecným otázkám kazachského folkloru, ústní poezie nebo historickému a kulturnímu významu dastanů, zatímco interakci mezi etnokulturními rysy a toponymickým systémem v dílech N. Nysanbayulyho byla věnována nedostatečná vědecká pozornost. V kontextu globalizace a rozšiřování mezikulturní komunikace se studium kazachského literárního dědictví v mezinárodním vědeckém prostoru stalo zvláště aktuálním. Analýza etnokulturních rysů dastanů N. Nysanbayulyho a jejich vztahu k východní literární tradici pomáhá objasnit specifika kazachského uměleckého světového názoru. Komparativní studium kazachských a anglických toponym je zároveň prakticky významné pro translatologii a mezijazykový přenos národní a kulturní specifičnosti. Cílem této studie je podat komplexní analýzu etnokulturních rysů dastanů N. Nysanbayulyho a provést komparativní zkoumání strukturálních charakteristik kazachských a anglických toponym zastoupených v jeho dílech. K dosažení tohoto cíle studie usiluje o identifikaci etnokulturních kódů a hodnotových systémů odrážených v dastanech N. Nysanbayulyho, určení vlivu turkických a východních 3 literárních tradic na autorův poetický světový názor, analýzu funkcí toponym a jejich úlohy při reprezentaci kulturní identity, porovnání morfologické struktury kazachských a anglických toponym nalezených v korpusu autorových děl a zhodnocení dopadů identifikovaných jazykových rysů na překlad a interpretaci kazachských toponym v anglickojazyčných kontextech. K naplnění těchto cílů výzkum využívá literárněvědné, etnokulturní a komparativní lingvistické metody analýzy. 1.1. Přehled literatury Navzdory významu N. Nysanbayulyho pro kazachskou literární tradici zůstává počet vědeckých studií věnovaných jeho dílu poměrně omezený, zejména v posledních desetiletích. Nedostatečná pozornost věnovaná dědictví akynů-žyrau z konce 19. a začátku 20. století do značné míry souvisí s dlouhodobým obdobím oslabeného zájmu o místní dějiny, folklor a národní literaturu (Uyama and Matsuzato 2000: 70; Kudaibergen 2024). Literární a jazykové interpretaci tvůrčího odkazu N. Nysanbayulyho proto dosud nebyla věnována komplexní pozornost. Studie ústní epické tradice, žánru dastanu a kultury akynů-žyrau zároveň poskytují nezbytný teoretický základ pro analýzu jeho děl. Jednou z nejrozvinutějších oblastí současného výzkumu je studium kazachské ústní literatury a specifických rysů tvorby akynů-žyrau. Význam akynů-žyrau při formování kazachské literární tradice lze jen obtížně přecenit, přestože značná část ústního dědictví se ztratila v důsledku specifické povahy improvizačního provedení a ústního předávání textů (Rancier 2024: 159). Dochovaná díla umožňují badatelům analyzovat hodnotové orientace a umělecké rysy tvorby akynů-žyrau, včetně témat národního vědomí, morálních ideálů a kulturní identity (Malgaraeva, Tairova 2021: 52; Oshakbayeva 2021: 39). Žánr dastanu zaujímá zvláštní místo jak v kazachské, tak v širší turkické literární tradici. Badatelé upozorňují, že dastan jako forma narativní poezie vznikl podstatně dříve, než se ustálily samotné pojmy akyn a žyrau (Pardaeva 2022: 152). Dastany představují důležitou součást nejen kazachské literatury, ale také širší východní literární tradice, která spojuje turkické národy s kulturami Blízkého východu (Al-Marashi, Goldschmidt 2024). Formování tradice akynů-žyrau a šíření dastanů jsou považovány za projevy společné pěvecké kultury, která existovala na územích, kde se používaly turkické a arabské jazyky (Naghieva et al. 2019: 116; Yang 2019: 15). Vědci dále zdůrazňují, že dastany odrážejí hlavní historické a kulturní procesy své doby (Ross 2019). Vědecká literatura se zabývá také specifickými mytologickými a folklorními prvky charakteristickými pro tvorbu akynů-žyrau. Jedním z takových obrazů je postava Kydyra (Hıdr, Hızır), široce zastoupená v turkických a předislámských tradicích. V kazachské kultuře je tato postava spojována s představami moudrosti, duchovního vědění a morální dokonalosti, což odpovídá tematickému zaměření mnoha dastanů a děl básníků akynů-žyrau (Uali 2022). Značná vědecká pozornost byla věnována také fenoménu naziragoylik, tradici tvůrčího přepracování a reinterpretace známých zápletek charakteristické pro turkickou literární kulturu (Kaskabasov 2018: 423). Prvky této tradice lze vysledovat také v dílech N. Nysanbayulyho, což ukazuje na jeho spojení s klasickým východním literárním dědictvím. N. Nysanbayuly tvořil v období hlubokých společenských a kulturních změn v kazachské stepi na konci 19. a začátku 20. století. Jeho tvorba spojuje prvky klasické východní poetiky, folklorní tradice a národního kazachského světového názoru. Navzdory literárnímu významu autora však v současné kazachské, ruské a anglickojazyčné odborné literatuře stále chybějí komplexní studie, které by se zabývaly jak etnokulturními rysy jeho dastanů, tak jejich jazykovými charakteristikami. 4 Na rozdíl od omezeného počtu studií věnovaných konkrétně N. Nysanbayulymu je toponymie v současné lingvistice široce zastoupena. V psycholingvistických, kognitivnělingvistických a sociolingvistických studiích jsou toponyma považována za důležitý prvek reprezentace kolektivního světového názoru a kulturní paměti určitého společenství (Gin, Cacciafoco 2021: 1). Badatelé rovněž spojují toponymickou slovní zásobu s otázkami jazykové a kulturní identity (Alasli 2019: 1; Skorupa 2021). V tomto ohledu se analýza toponym v literárních textech stala jedním z perspektivních směrů literárního a lingvistického výzkumu. Tento přístup se uplatňuje jak ve studiích západní literatury (Diamanti 2019: 97), tak při analýze děl turkických autorů (Düzgün 2020). Komparativní studium kazachských a anglických toponym je zvláště zajímavé. Badatelé upozorňují na značné rozdíly mezi oběma systémy, dané strukturálními a genetickými rysy jazyků (Kurban, Duysembekova 2023: 201). Komparativní analýza anglické a kazachské toponymie se v současné lingvistice již do určité míry rozvinula (Meirbekov 2022; Akhmetova 2024: 9). Toponymický systém dastanů jako objekt komplexní literární a translatologicky zaměřené analýzy však zůstává nedostatečně prozkoumán. Téměř zcela chybějí studie věnované toponymům v dílech N. Nysanbayulyho i problému převodu této slovní zásoby v anglickém překladu. Analýza odborné literatury v kazachštině, ruštině, angličtině a turečtině tak ukazuje, že tvorba N. Nysanbayulyho zůstává z literárního i lingvistického hlediska nedostatečně prozkoumána. Dosavadní studie se zabývají jednotlivými prvky ústní epické tradice, žánru dastanu a toponymie; komplexní analýza etnokulturních rysů děl N. Nysanbayulyho a fungování toponym v jeho textech však dosud nebyla provedena. 1.2. Vymezení problému Relevance této studie je dána nedostatečnou mírou prozkoumání tvorby N. Nysanbayulyho navzdory jeho významu pro kazachskou literární a kulturní tradici konce 19. a začátku 20. století. Současné studie se věnují především obecným otázkám kazachské ústní poezie, žánru dastanu a tradice akynů-žyrau, zatímco etnokulturní rysy děl N. Nysanbayulyho a fungování toponymické slovní zásoby v jeho textech zůstávají nedostatečně prozkoumány. Cílem této studie je analyzovat etnokulturní rysy dastanů N. Nysanbayulyho a na základě jeho děl zkoumat strukturální charakteristiky toponym v kazachštině a angličtině. K dosažení tohoto cíle je třeba splnit tyto úkoly: 1) identifikovat rysy východní literární tradice zastoupené v dastanech N. Nysanbayulyho; 2) odhalit a charakterizovat etnokulturní rysy autorových děl; 3) analyzovat strukturální a slovotvorné rysy kazachských a anglických toponym zastoupených v textech N. Nysanbayulyho; 4) prozkoumat specifické rysy převodu kazachských toponym v anglickém překladu. 2. METODY A MATERIÁLY 2.1. Prameny a materiály Primární materiál této studie tvořily texty N. Nysanbayulyho, především jeho dastany „Qaraqïl“, „Khanym Syry“, „Zhetim Qubyl“ a „Sauda Ishan“. Texty těchto dastanů jsou obsaženy v Chrestomatii Jakova Lutsche (Lutsh 1883) a v samostatném vydání „Sauda Ishan“ (Nysanbayuly 1974). Přestože tato vydání pocházejí ze staršího období, obsahují nejúplnější dostupný soubor děl N. Nysanbayulyho. Absenci moderního kritického vydání jeho textů lze vysvětlit dvěma faktory: 5 zaprvé nedostatečnou pozorností, kterou literární a akademické bádání věnovalo jeho odkazu, jak je podrobněji diskutováno v části Přehled literatury; a zadruhé skutečností, že N. Nysanbayuly byl akyn, jehož tvorba měla ústní a často improvizační povahu, což značně komplikuje zaznamenání a systematizaci jeho dědictví. Jednotlivé básně N. Nysanbayulyho nebyly zahrnuty do přímé lingvistické ani etnokulturní analýzy, aby bylo zachováno jasné zaměření výzkumu a nedošlo k rozšíření hlavního předmětu studie. Volba dastanů jako ústředního materiálu studie byla motivována také cílem zdůraznit spojení mezi tvorbou N. Nysanbayulyho a východní literární tradicí, v jejímž rámci se tento žánr rozvíjel a která utvářela charakter s ním spojené epické tradice. Teoretický základ pro analýzu děl N. Nysanbayulyho v širším kulturním a etnickém kontextu turkických jazyků a literatur byl vytvořen na základě zásadní akademické studie Johansona (Johanson 2021). Další teoretické koncepty uplatněné v této studii jsou uvedeny v příslušné následující části. 2.2. Teoretický rámec Klíčovým konceptem určujícím výsledky této studie je východní literatura, kterou lze v závislosti na kontextu interpretovat různými způsoby. V širokém smyslu zahrnuje východní literatura písemná i ústní díla národů východních oblastí od Japonska a Číny (Thornber 2009) přes Blízký východ (Mattar 2020) až po starověký Přední východ (Kuh rt 2020). Pro přesnější vymezení literárních jevů, které ovlivnily tvorbu N. Nysanbayulyho, je nutné rozsah studie zúžit. Tato studie proto vychází ze dvou klíčových literárních tradic východní literatury: turkické a persko-arabské tradice. Turkická literatura zahrnuje kazachské, kyrgyzské, turecké, ázerbájdžánské, baškirské, uzbecké a další kulturní okruhy této širší východní oblasti, což je dáno společným turkickým původem těchto kultur a příslušností jejich literatur k turkické jazykové skupině (Johanson 2021: 83). Perská a arabská literatura je pro tuto studii rovněž ústřední kvůli úzkým vazbám mezi literární tradicí kazachských akynů-žyrau, k níž N. Nysanbayuly náleží, a persko-arabskými autory (DeWeese 2019: 131). Spojujícím prvkem těchto tradic je žánr dastanu, jehož klíčové charakteristiky zahrnují: (1) epickou povahu žánru; (2) hyperbolický a idealistický narativní tón; (3) folklorní a mytologické zdroje zápletek; a (4) témata činů, ctností, hrdinských skutků a morálního sebeuvědomění (Kayumov, Khozhiev 2025: 518). Kromě těchto obecných charakteristik se dastany vyznačují značnou žánrovou rozmanitostí a vykazují jedinečné rysy dané regionem nebo historickým obdobím jejich vzniku (Shaheen et al. 2020: 1045; Khusaynova 2022: 104; Tayyab, Jamshaid 2022: 109; Nabieva 2023: 194). Dastany N. Nysanbayulyho rovněž vykazují specifické rysy, které jsou podrobněji zkoumány v části Výsledky. Dalším aspektem této studie, který vyžaduje náležité teoretické zdůvodnění, je její etnokulturní dimenze. Obrat k etnokulturalismu v literárním a lingvistickém výzkumu je v rámci současného kognitivního přístupu přirozený (Abdelhameed et al. 2023: 189). Podle teorií rozvíjených kognitivními lingvisty není primární jednotkou jazyk sám, nýbrž člověk, který jím mluví, což je názor zásadně odlišný od tradičního přístupu, v němž je lidské myšlení považováno za podřízené jazyku (Evans, Green 2018). Uplatnění kognitivnělingvistických metod v literárních studiích zase umožňuje identifikovat vliv identity a etnokulturalismu na texty daného autora (Ternavskaya, Bogdanova 2023: 160). Každá jazyková jednotka použitá v literárním textu je tedy považována za odraz autorova konceptuálního světového názoru jakožto představitele určité etnokulturní skupiny (Isakova et al. 2018: 298). Praktický lingvistický aspekt této studie je realizován prostřednictvím analýzy toponym, především kazachských, což je dáno tím, že N. Nysanbayulyho 6 kulturní a etnická identita. Samotná toponyma jsou považována za prvky při vytváření jazykové reprezentace obrazu světa (Usmonova 2024: 716). Tato studie se zároveň zaměřuje na lingvistické charakteristiky toponym, zejména na jejich morfologické rysy. Je třeba zdůraznit, že v kazašské onomastice jsou prvky jako -köl, -aral, -tau, -ata a -qorǵan tradičně klasifikovány jako geografické termíny, nikoli jako přípony, v souladu s názorem kazašských onomastiků Erkebaye Koichubayeva a Galiho Konkoshpayeva. Toto rozlišení má zásadní význam pro správnou interpretaci morfologických paralel mezi kazašskými a anglickými toponymy. Vzhledem k značné územní a kulturní vzdálenosti mezi kazašským a anglickým jazykem lze nejvýznamnější podobnosti a rozdíly pro další lingvistickou analýzu identifikovat právě na morfologické úrovni. 2.3. Metody Studie má komplexní literární a lingvistický charakter, který podmínil použití několika vzájemně propojených analytických metod. Hlavní metodou literární analýzy byla deskriptivní metoda, která byla použita ke zkoumání žánrových, tematických a etnokulturních rysů dastanů N. Nysanbayulyho. K identifikaci souvislostí mezi autorovými díly a východní literární tradicí byla uplatněna komparativní metoda. Tato metoda umožňuje porovnávat jednotlivé motivy, žánrové rysy a umělecké charakteristiky dastanů s rysy děl turkické, perské a arabské literární tradice. Lingvistická analýza toponym byla provedena pomocí deskriptivní, komparativní a morfologické metody. Studie zohlednila následující aspekty: 1) strukturální rysy toponym; 2) přítomnost geografických termínů; 3) slovotvorné vzorce; 4) fungování toponym v literárních textech; 5) specifické rysy převodu toponymické slovní zásoby do anglického překladu. Deskriptivní metoda byla použita k charakteristice struktury a sémantiky toponym, zatímco komparativní metoda umožnila identifikovat strukturální a slovotvorné korespondence mezi kazašskými a anglickými toponymickými modely. Morfologická analýza byla uplatněna ke stanovení úlohy geografických termínů při utváření toponymického systému zkoumaných textů. 3. VÝSLEDKY 3.1. N. Nysanbayuly v kontextu východní literatury N. Nysanbayuly patřil ke vzdělaným kazašským akynům konce devatenáctého a počátku dvacátého století, jejichž tvorba se rozvíjela pod vlivem kazašské ústní poetické tradice i klasické východní literatury. Spolu s autory, jako byli Nurzhan Naushabayev, Makysh Kaltayev a Shädi Jängirov, usiloval o spojení tradic turkického folkloru s uměleckými modely perské a arabské literatury. Jeho díla představují syntézu ústního eposu, náboženské a morální problematiky a prvků východní poetiky. Jedním z nejcharakterističtějších rysů tvorby N. Nysanbayulyho je jeho navazování na tradici naziragoylyku, tedy tvůrčí reinterpretaci známých dějů a motivů východní literatury. Tato tradice byla v turkickém literárním prostředí rozšířená a nepředpokládala mechanické reprodukování děje, nýbrž jeho přizpůsobení národnímu a kulturnímu kontextu autora. V dastanu „Sauda Ishan“ lze sledovat pro východní literaturu charakteristický didaktický konflikt mezi spravedlností a morálním úpadkem. Hlavní postavy, Zhanat a Bolat, jsou postaveny do kontrastu se „Sauda Ishan“ jako nositelé morálních kvalit spojených s čestností, oddaností a lidskou důstojností. Podobné motivy se objevují také v dastanu 7 „Zhetim Qubyl“, v němž autor využívá osud sirotka k odhalení témat sociální nespravedlnosti a morální odolnosti. Důležitým rysem dastanů N. Nysanbayulyho je přítomnost obrazů charakteristických pro východní literární tradici. Jednou z takových postav je Kydyr, který je široce zastoupen v turkické, arabské a perské literatuře. V dílech N. Nysanbayulyho Kydyr vystupuje nejen jako náboženská postava spojená s islámskou tradicí, ale také jako nositel moudrosti a morální autority. Jeho funkcí je hájit spravedlnost a morální řád, což odpovídá celkovému morálnímu a didaktickému zaměření dastanů. Spojení tvorby N. Nysanbayulyho s východní literární tradicí se projevuje také na formální úrovni. Autorovy dastany jsou komponovány v rytmické a rýmované formě vhodné pro ústní přednes a hudební doprovod, což odpovídá rysům tradice akyn-žyrau. Například v dastanu „Sauda Ishan“ převažují verše se sedmi- a osmislabičnou strukturou, což je charakteristický rys turkického ústního eposu. Toto uspořádání textu usnadňovalo zapamatování děl a jejich přednášení před publikem. 3.2. Etnokulturní charakteristiky textů N. Nysanbayulyho Dastany N. Nysanbayulyho, které spojují pevné zakotvení v tradiční východní literatuře s moderními kazašskými prvky, jsou bohaté na etnokulturní elementy. Nejvýraznější jsou takové etnokulturní aspekty, jako jsou náboženské doktríny, společenské normy, lingvistické detaily a historický kontext. Zaprvé, kazašská společnost v době N. Nysanbayulyho byla muslimská, což znamená, že toto náboženství, které v regionu po staletí převládalo, dominovalo také ve světovém názoru kazašských spisovatelů, a tedy i v jejich textech. Například v díle N. Nysanbayulyho Zhetym Kubyl, stejně jako v „Sauda Ishan“, jsou hodnoty islámu přítomné a zprostředkované slovy a činy protagonistů. Neupřímnost a úmysl zbohatnout či získat moc tím, že člověk poškodí jinou osobu, patří mezi největší hříchy, které dílo zobrazuje. Tento aspekt se podobá jiným dílům islámské literatury, v nichž je spravedlivost důsledně spojována s upřímností a oddaností. Naproti tomu ti, kdo neposlouchají, jejichž srdce jsou naplněna pohrdáním nebo násilnými úmysly, nejsou na téma morálky pouze poučováni, ale jsou také náležitě potrestáni. Téma hříchu a trestu přítomné v dastanech N. Nysanbayulyho souvisí rovněž s ústřední myšlenkou spravedlnosti v základních doktrínách islámu. N. Nysanbayuly se však zároveň navzdory opírání se o základy svého náboženství vzdaloval své dastany od náboženského diskurzu a přibližoval některé tradičně duchovní prvky běžnému, pozemskému světu. Například Kydyr, zmíněný výše, je přirozenou postavou arabské, perské a turkické literatury; jeho obraz je navždy spojen s proroctvím Alláha. V příběhu N. Nysanbayulyho však Kydyr není ani tak Alláhovým poslem jako spíše osobou nezávislou ve své moudrosti a schopnostech. Společenské normy popsané v dastanech N. Nysanbayulyho tedy nejsou o nic méně důležité než náboženská složka. Například v již zmíněném „Sauda Ishan“ „Zhanat“, ženská protagonistka, nevystupuje pouze proti protiprávnímu a zkorumpovanému samotnému Saudovi, ale také proti diskriminaci, které čelí ve společnosti. Její bratr Bolat, přestože prožívá jiný druh těžkostí, rovněž odolává značnému společenskému tlaku. Taková kombinace náboženských motivů a hodnot se společenskými vlivy odráží úctu k tradici i zájem o modernitu, které se v textech N. Nysanbayulyho projevují současně. Společenský aspekt příběhů N. Nysanbayulyho nabízí jedinečný pohled do etnických a kulturních rozměrů jeho komunity a kazašského života. 3.3. Lingvistické charakteristiky kazašsko-anglických toponym Toponymická slovní zásoba hraje v dílech N. Nysanbayulyho důležitou roli a plní nejen nominativní, ale také kulturní a symbolické funkce. Analýza 8 toponym umožňuje identifikovat specifické rysy jazykové reprezentace prostoru a sledovat souvislost mezi literárním textem a národním kulturním světovým názorem. V průběhu studie bylo metodou úplného výběru v textech dastanů identifikováno 47 toponym. Analýza ukázala, že nejběžnějšími strukturálními složkami kazašských toponym jsou geografické termíny označující přírodní objekty, sídla a uměle vytvořené krajinné prvky. Srovnání kazašských a anglických toponym odhaluje určité strukturální a sémantické korespondence, které jsou uvedeny v tabulce. Tabulka. Komparativní analýza toponymických základů (sestavil autor na základě kazašské a anglické toponymické slovní zásoby) Sémantická skupina | Kazašský jazyk | Význam | Angličtina | Význam Vodní plochy | köl (Kökköl) | jezero | loch (Loch Ness) | jezero Vodní plochy | aral (Aral Teñizi) | ostrov/vodní plocha | pool (Liverpool) | vodní plocha Horské útvary | tau (Aqtau) | hora | rock (Castle Rock) | skála Horské útvary | tau (Qaratau) | horské pásmo | cliff (Clifton) | útes/vyvýšenina Sídla | ata (Alma-Ata) | sídlo/posvátné místo | ham (Birmingham) | sídlo Umělé objekty | qorǵan (Aq qorǵan) | opevnění/pevnost | bury (Glastonbury) | opevněné sídlo Výsledky uvedené v tabulce 1 ukazují, že v obou jazycích se toponyma často tvoří pomocí geografických termínů spojených s přírodními objekty, terénními útvary a typy sídel. Původ a funkce těchto prvků se však v historickém a kulturním vývoji jazyků liší. V anglickém toponymickém systému lze značný podíl strukturálních složek vysledovat k původu ve staré angličtině a keltštině. Například prvek loch je charakteristický především pro skotskou toponymii. V kazaštině jsou toponymické prvky úzce spojeny s turkickou jazykovou tradicí a částečně odrážejí také vliv arabštiny a perštiny. Je třeba poznamenat, že prvky jako –köl, –aral, –tau a –qorǵan jsou v kazašské onomastické tradici považovány především za geografické termíny, nikoli za přípony. Toto rozlišení má pro komparativní analýzu zásadní význam, neboť umožňuje chápat tyto prvky jako samostatné nositele prostorového a kulturního významu. Analýza rovněž ukázala, že toponyma v dílech N. Nysanbayulyho plní důležitou uměleckou funkci. V řadě případů autor používá konvenční nebo zobecněné toponymické modely, které vytvářejí folklorní a epický prostor. Jinými slovy se objevují skutečné geografické názvy spojené s územím Jižního Kazachstánu, včetně Saryarky a Zhetisu Alatau. Užívání takových toponym posiluje národní a kulturní zakotvení textu a přispívá k utváření prostorového obrazu kazašské stepi. Z hlediska překladu představují toponyma zvláštní obtíž, neboť obsahují nejen geografické, ale také etnokulturní informace. V některých případech může sémantický překlad pomoci zachovat uměleckou obraznost originálu. Například toponymum Saryarka lze přeložit jako „Žlutá step“, zatímco Zhetisu Alatau jako „Pohoří sedmi řek“. Volba mezi transliterací a 9 sémantickým překladem závisí na překladatelské strategii a na míře, v níž má být zachována národní a kulturní složka textu. 4. DISKUSE Celková analýza ukazuje, že tvorba N. Nysanbayulyho zůstává v současném literárním bádání nedostatečně prozkoumaná, přestože má význam jak v kazašské, tak v širší turkické literární tradici. Omezený počet specializovaných studií věnovaných jeho životu a dílu ukazuje na potřebu věnovat tomuto autorovi a jeho odkazu další odbornou pozornost. Výsledky potvrzují, že N. Nysanbayulyho je třeba považovat za představitele turkické literární tradice stojící na průsečíku ústní poetické kultury a písemných vlivů klasické východní literatury. Jak konstatovaly badatelky turkické literární tradice, zejména Akbope Suleimenova (2018) a Madina Moldasheva (2023), žánr dastanu a tradice akyn-žyrau vytvářejí jednotný kulturní a literární prostor, v němž tvorba N. Nysanbayulyho organicky zapadá do širšího východního literárního kontextu. Textová analýza ukázala, že autorovy dastany obsahují ustálené prvky tradice naziragoylyku, čímž potvrzují své spojení s perskými a arabskými literárními modely (DeWeese 2019: 131). Tyto prvky zároveň nepředstavují prosté přejímání dějů; fungují spíše jako mechanismus kulturní adaptace a reinterpretace charakteristický pro turkické literární prostředí. To odpovídá argumentům týkajícím se žánrové flexibility dastanu jako literární formy (Shaheen et al. 2020: 1045; Khusaynova 2022: 104; Tayyab, Jamshaid 2022: 109; Nabieva 2023: 194). Etnokulturní rysy identifikované během studie potvrzují, že díla N. Nysanbayulyho odrážejí hodnotový systém kazašské společnosti na konci devatenáctého a počátku dvacátého století. Zejména náboženské motivy spojené s islámskou etikou jsou úzce propojeny se společenskými představami o spravedlnosti, morálce a veřejném pořádku. Tato pozorování odpovídají obecným charakteristikám východní literatury, v níž morální a didaktická složka hraje významnou roli (Uali 2022; Rancier 2024: 159). Analýza zároveň ukazuje, že náboženské obrazy v textech N. Nysanbayulyho procházejí výraznou uměleckou transformací. Například obraz Kydyra funguje nejen jako tradiční náboženský symbol, ale také jako literární postava se samostatnou narativní funkcí (Umirzakov, Nasirdinov 2019). Tato interpretace odpovídá vývoji obrazového systému v turkické a východní literatuře, včetně děl Hakima Ferdowsiho, Ganjaviho Nizamiho a Alishera Navoiho. Lingvistická analýza toponym odhalila ustálené strukturální korespondence mezi kazašským a anglickým toponymickým systémem. Tyto systémy se však liší svým historickým a kulturním původem i slovotvornými vzorci. V kazašské toponymii dominují turkické prvky a také výpůjčky z arabštiny a perštiny, zatímco anglický systém zachovává stopy vlivu staré angličtiny a keltštiny (Johanson 2021; Kenbayeva et al. 2022: 45; Al-Jarf 2023: 42). Jak ukazuje tabulka 1, strukturální prvky toponym v obou jazycích plní podobné funkce při pojmenovávání přírodních objektů, sídel a antropogenních krajinných útvarů. Zároveň je důležité zdůraznit, že prvky jako –köl, –aral, –tau a –qorğan jsou v kazašské onomastické tradici považovány za geografické termíny, nikoli za přípony, v souladu s názory kazašských onomastiků E. Koichubayeva a G. Konkoshpayeva. Z hlediska překladatelské praxe výsledky ukazují, že toponyma v literárních textech plní nejen nominativní, ale také etnokulturní funkci. Volba strategie jejich převodu, ať už prostřednictvím transliterace, nebo sémantického překladu, proto závisí na cíli zachovat kulturní informace. Tento závěr odpovídá studiím o přeložitelnosti kulturně příznakové slovní zásoby (Marinis 2025: 10 77) a postupům analýzy toponym v arabských a turkických jazycích (Kenbayeva et al. 2022: 45; Al-Jarf 2023: 42). Studie rovněž ukazuje, že přístupy použité při analýze toponym v textech N. Nysanbayulyho lze aplikovat i na jiné korpusy turkické literatury. Taková zobecnění však vyžadují samostatné ověření s ohledem na specifika každého jazyka a literární tradice. Je třeba uvést několik omezení této studie. Zaprvé je analýza omezena na korpus textů zastoupený v dostupných vydáních, což nevylučuje existenci dalších materiálů. Vzorek toponym čítající 47 jednotek odráží pouze část potenciálního jazykového materiálu. Tato omezení nesnižují význam zjištění, naznačují však potřebu dalšího rozšíření datového korpusu. Výsledky potvrzují opodstatněnost dalšího studia tvorby N. Nysanbayulyho z literárního i lingvistického hlediska. Získaná data lze využít ve výzkumu turkické literatury, onomastiky a teorie literárního překladu, zejména v kontextu převodu etnokulturních prvků při překladu kazašských textů do angličtiny. 5. ZÁVĚRY Studie umožňuje dospět k závěru, že N. Nysanbayuly je významnou postavou dějin kazašské literatury a představuje tradici akynské básnické tvorby zakořeněnou v ústní improvizační kultuře turkických národů. Analýza jeho dastanů dokládá jejich příslušnost k širšímu kontextu turkické, perské a arabské literární tradice, jak o tom svědčí využití tradičních dějových modelů, motivů a poetických prostředků. Díla N. Nysanbayulyho zároveň odrážejí ustálené etnokulturní rysy kazašského obrazu světa na konci devatenáctého a počátku dvacátého století. Jeho texty spojují klasické formy východní literatury s místními kulturními prvky, což ukazuje na syntézu tradice a autorské reinterpretace v rámci žánru dastanu. Lingvistická analýza odhalila strukturální paralely mezi kazašským a anglickým toponymickým systémem, především na úrovni funkčních složek geografických názvů. Identifikované korespondence umožňují hovořit o potenciálu komparativního studia toponym v obou jazycích a o jejich zohlednění v překladatelské praxi. Zároveň je třeba prvky jako –köl, –aral, –tau a –qorğan považovat za geografické termíny, nikoli za afixy, což je důležité pro přesnou morfologickou interpretaci. Zjištění ukazují, že překlad kazašských dastanů do angličtiny vyžaduje komplexní přístup, který kombinuje transliteraci a sémantický převod kulturně významných toponym v závislosti na překladatelské strategii a cíli zachovat etnokulturní informace. Omezením této studie je použití redukovaného korpusu textů a relativně malého počtu analyzovaných toponym, což ponechává prostor pro další rozšíření empirické základny. Budoucí výzkum se může zaměřit na rozšíření korpusu textů N. Nysanbayulyho, hlubší analýzu dalších představitelů akynské tradice a uplatnění navrženého přístupu při studiu a překladu toponym v dalších turkických a indoevropských jazykových dvojicích. REFERENCES Abdelhameed Said, Alefirenko Nikolay F., Shakhputova Zukhra K. 2023: Ethno-Cultural Aura of Language Images in the Light of Cognitive Linguopoetics. – Bulletin of Peoples’ Friendship University of Russia 14(1), 189–207. DOI: https://doi.org/10.22363/2313-2299-2023-14-1-189-207. 11 Akhmetova Gulnur 2024: Lexico–Semantic Nature of Toponyms: Theory and Analysis. – Bulletin of Shokan Ualikhanov Kokshetau University 4, 9–22. DOI: https://doi.org/10.59102/kufil/2024/iss4pp9–22. Alasli Malak 2019: Toponyms’ Contribution to Identity: The Case Study of Rabat (Morocco). – Proceedings of the ICA 2, [1–7]. DOI: https://doi.org/10.5194/ica-proc-2-3-2019. Al-Jarf Reima 2023: The Interchange of Personal Names in Muslim Communities: An Onomastic Study. – Journal of Gender, Culture and Literature 3(1), 42–56. DOI: https://doi.org/10.32996/ijcs.2023.3.1.5. Al-Marashi Ibrahim, Goldschmidt Arthur Jr. 2024: A Concise History of the Middle East, 13th edition, New York: Routledge. DOI: https://doi.org/10.4324/9781003053446. Boeschoten Hendrik 2021: The Speakers of Turkic Languages. – The Turkic Languages, eds. J. Lars, É. Á. Csató, 2nd edition, London: Routledge, 1–12. DOI: https://doi.org/10.4324/9781003243809–1. DeWeese Devin 2019: Persian and Turkic: From Kazan to Tobolsk. – The Persianate World: The Frontiers of a Eurasian Lingua Franca, ed. N. Green, Oakland: University of California Press, 131–156. DOI: https://doi.org/10.1525/luminos.64.e. Diamanti Laura 2019: Toponymy and Topography in William Wordsworth’s Poetry and Prose. – Questione Romantica 11(1/2), 97. Düzgün Doğuş 2020: The Death of the Author in the Streetscape of Ankara: A Barthesian Intervention into Critical Toponymy: Master’s Thesis, Ankara: Middle East Technical University. Internet Access: https://etd.lib.metu.edu.tr/upload/12625713/index.pdf. Evans Vyyvan, Green Melanie 2018: Cognitive Linguistics: An Introduction, New York: Routledge. DOI: https://doi.org/10.4324/9781315864327. Gafarli Ramazan 2024: Unity of Time, Space and Quantity in the Poetic Structure of Oğuz-Name (“Oğuz Kagan” and “Kitabi-Dede Gorgud”). – Dede Gorgud 1, 3–17. Gin Shaun Lim T., Cacciafoco Francesco Perono 2021: Toponyms as a Gateway to Society: An Abui Case Study. – Old World: Journal of Ancient Africa and Eurasia 1(1), [1–18]. DOI: https://doi.org/10.1163/26670755-01010008. Huseynov Bilan H. 2023: Assignativnye osobennosti folklornych žanrov v obščetiurkskom epose [Folklore Genres in Common Turkic Epics: Assignative Features]. – Colloquium–Journal 11(170), 59–63. Internet Access: https://colloquium-journal.org/wp-content/uploads/2023/05/Colloquium-journal-2023-170-1.pdf. Isakova Sabira S., Kusaiynova Zhainagul A., Kenzhemuratova Salima K., Zhuminova Aizhan­na B., Mukhtarullina Aigul R. 2018: Worldview within the Terms of Concepts, Sphere of Concepts and Conceptualization. – Analele Universitatii din Craiova 40(1/2), 298–317. Johanson Lars 2021: The History of Turkic. – The Turkic Languages, eds. J. Lars, É. Á. Csató, 2nd edition, London: Routledge, 83–120. DOI: https://doi.org/10.4324/9781003243809–6. Kaskabasov Seit 2018: Iranian Folk Motifs and Religious Images in Kazakh Literature and Folklore. – Astra Salvensis – Revista de Istorie si Cultura 6, Supplement 1, 423–432. Kayumov Ibrahim, Khozhiev Zafarjon 2025: Musical and Pedagogical Foundations of the Art of Dastan. – Multidisciplinary Journal of Science and Technology 5(1), 518–524. 12 Kenbayeva Ainur Z., Bekmasheva Aktoty N., Umarova Gulnar S., Shakirova Katira M., Tuimebekova Aliya A. 2022: Functioning of Toponymic Lexis in Turkic Epic Literature. – Eurasian Journal of Applied Linguistics 8(3), 45–54. Internet Access: https://files.eric.ed.gov/fulltext/EJ1385958.pdf. Khusaynova Gulnira R. 2022: Main Characters in Tatar Romantic Dastans: General and Individual Qualities. – Bulletin of the North-Eastern Federal University Named after M. K. Ammosov 1(25), 104–114. Kudaibergen Diana T. 2024: The Kazakh Spring: Digital Activism and the Challenge to Dictatorship, Cambridge: Cambridge University Press. Kuhrt Amélie 2020: The Ancient Near East: c. 3000–330 BC, 2 volumes: The Routledge History of the Ancient World, London: Routledge. Kurban Aruzhan M., Duysembekova Zerde M. 2023: Etymological Aspects of Phytotoponyms in English and Kazakh Languages. – Yasawi University Bulletin 2(128), 201–212. DOI: https://doi.org/10.47526/2023-2/2664-0686.16. Lutsh Yakov 1883: Kirghiz Anthology: Collection of Samples of Folk Literature of the Kirghiz of the Turkestan Region, Tashkent: O. V. Bazilevsky’s printing house. Malgaraeva Zaure, Tairova Bagila 2021: Tvorčestvo žyrau i formirovanie nacionalnoj idei [Creativity of Zhyrau and the Formation of a National Idea]. – Adam Alemi 87(1), 52–65. DOI: https://doi.org/10.48010/2021.1/1999–5849.05. Mammadova Shebnəm N. 2022: Folklore and Mythological Origin of “Korkyt Ata” and Its Transformation into “Kitabi–Dede Korkud”. – Epic Studies 5, 18–33. Marinis Michail I. 2025: On the Morphology of Toponyms: What Greek Inflectional Paradigms Can Teach Us. – Transactions of the Philological Society 123(1), 77–96. DOI: https://doi.org/10.1111/1467–968X.12313. Mattar Karim 2020: Specters of World Literature: Orientalism, Modernity, and the Novel in the Middle East, Edinburgh: Edinburgh University Press. McGuire Gabriel 2024: Empire and Resistance in Kazakh Oral Epic: The Case of Sätbek Batyr. – The Epic World, ed. P. Lothspeich, London: Routledge, 498–511. DOI: https://doi.org/10.4324/9780429286698–40. McGuire Gabriel Vertin 2022: Trickster, Comrade, Citizen: The Adventures of Aldar Köse in Kazakh Folktales and Mass Culture. – Journal of American Folklore 135(537), 281–304. DOI: https://doi.org/10.5406/15351882.135.537.02. Meirbekov Akylbek 2022: Phonosemantic Characteristics of Kazakh Toponyms, New York: Liberty Publisher. Moldasheva Madina. 2023: Yumaçık Oglu Mavlekey’in XIX. Yüzyılın İkinci Yarısında Kazak Türklerinden Derlediği Kıssa–i Seyyid Battāl, Dīvāne Şeyh Bürkī, Kara Kul, Münācāt Adlı Metinler: İnceleme–Metin–Dizin: Doktora Tezi [The Texts Kıssa–i Seyyid Battāl, Dīvāne Şeyh Bürkī, Kara Kul, and Münācāt, Collected by Yumaçık Oglu Mavlekey from the Kazakh Turks in the Second Half of the 19ᵗʰ Century: Study–Text–Index: Doctoral Dissertation], Ankara: Ankara Üniversitesi. Mursalimova Nasihat, Oralbek Almas, Aça Mehmet 2022: Kazak Halkının Aitys Sanatı [The Kazakh Art of Aity]. – Motif Akademi Halkbilimi Dergisi 15(38), 469–480. DOI: https://doi.org/10.12981/mahder.1097528. 13 Nabieva Almara V. 2023: Poetyka azerbaidżańskich liubovnyh dastaniv [Poetics of Azerbaijani Love Dastans]. – Alfred Nobel University 2(26), 192–193. DOI: https://doi.org/10.32342/2523-4463-2023-2-26/1-13. Naghiyeva Shahla, Amirdabbaghian Amin, Shunmugam Krishnvanie 2019: Ashik Basti: My Saz Wails for My Beloved. – SARE: Southeast Asian Review of English 56(2), 116–138. DOI: https://doi.org/10.22452/sare.vol56no2.10. Nysanbayuly Nuraly 1974: Sauda Ishan, Almaty: Zhazushy Press. Noda Jin 2021: The Kazakhs, 16th–19th Centuries. – Oxford Research Encyclopedia of Asian History, ed. D. Ludden, New York: Oxford University Press. DOI: https://doi.org/10.1093/acrefore/9780190277727.013.317. Oshakbayeva Zhanar B. 2021: Traditional Culture in the Formation of Personal Self-Consciousness. – Problems of Personality Self-Development in Modern Society: Proceedings of the II International Scientific and Practical Conference, ed. A. P. Getman, Kharkiv: Madrid Printing House, 39–41. Pardaeva Dilfuza R. 2022: Turkic Literature of Middle Ages and Its Mythological Basis. – Berlin Studies Transnational Journal of Science and Humanities 2(1.6), 152–158. Rancier Megan 2024: “The Real Kazakh Is a Dombyra”?: Musical Instruments and Nation Branding in 21st–Century Kazakhstan. – Journal of Musicological Research 43(2/3), 159–174. DOI: https://doi.org/10.1080/01411896.2024.2376938. Ross Danielle 2019: Domesticating 1916: The Evolution of Amangeldi Imanov and the Creation of a Foundation Myth for the Kazakh Soviet Socialist Republic (1916–1939). – The Central Asian Revolt of 1916, eds. A. Morrison, C. Drieu, A. Chokobaeva, Manchester: Manchester University Press, 327–346. DOI: https://doi.org/10.7765/9781526129437.00023. Shaheen Aamer, Khan Muhammad Asif, Qamar Sadia 2020: Pakistani Anglophone Novel and Romance/Dastan Narrative Strategies: Farooqi’s ‘Qissa-Novel’ as a Case of Genre Re-Visitation. – Pakistan Social Sciences Review 4(3), 1045–1059. DOI: http://dx.doi.org/10.35484/pssr.2020(4-III)76. Shurieva Aislu, Zhetkizgenova Aliya, Dosybaeva Aitkul 2024: Toponimičeskij folklore kak žanr ustnogo narodnogo tvorčestva [Toponymic Folklore as a Genre of Oral Folk Art]. – Keruen 84(3), 194–204. DOI: https://doi.org/10.53871/2078-8134.2024.3-15. Skorupa Pavel 2021: Vilnius County Toponyms as Signs of National and Cultural Identity: Research Study, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Subakozhoeva Cholpon T. 2022: Epic Folklore on the Great Silk Road. – Neofilologiya 8(3/31), 634–641. DOI: https://doi.org/10.20310/2587-6953-2022-8-3-634-641. Suleimenova Akbope 2018: Kazak Destanlarında Deyimler ve Türkiye Türkçesi Karşılıkları: Yüksek Lisans Tezi [Idioms in Kazakh Epics and Their Equivalents in Turkish (Turkey): Master’s Thesis], Erzurum: Atatürk Üniversitesi. Tayyab Areeba, Jamshaid Kashif 2022: [Trans]Cultural Contact Zones – A Comparative Study of Archetypes: Persian Dastan and Greek Epic Traditions. – Transcultural Humanities in South Asia, eds. W. Anwar, N. Yousaf, London: Routledge, 107–117. DOI: https://doi.org/10.4324/9781003039549-11. 14 Ternavskaya Madina M., Bogdanova Yuliya V. 2023: Ethnocultural Identity in Literary Text. – Keruen 78(1), 160–173. DOI: https://doi.org/10.53871/2078-8134.2023.1-15. Thornber Karen L. 2009: Empire of Texts in Motion: Chinese, Korean, and Taiwanese Transculturation of Japanese Literature, Leiden: Brill. Uali Nurgeldy 2022: Agrionyms in the Mytho–Religious World Outlook of the Kazakhs. – Tiltanym 1, 10–20. Internet Access: https://www.tiltanym.kz/jour/article/view/293/126. Umirzakov Sattar D., Nasirdinov Bauyrzhan P. 2019: The Biggest Representative of the Kazygurt–Karateau Regional Literature School–Nur­aly Nysanbayuly. – Qazaqtán’y 3, 253–261. Usmonova Mohinur B. 2024: Theoretical Foundations of Studying Toponyms in Linguistics. – Ethiopian International Journal of Multidisciplinary Research 11(5), 716–718. Internet Access: https://www.eijmr.org/index.php/eijmr/article/view/1632. Uyama Tomohiko, Matsuzato Kimitaka 2000: The Geography of Civilizations: A Spatial Analysis of the Kazakh Intelligentsia’s Activities, from the Mid–Nineteenth to the Early Twentieth Century. – Regions: A Prism to View the Slavic–Eurasian World: Towards a Discipline of “Regionology”, ed. K. Matsuzato, Sapporo: Hokkaido University, 70–99. Yang Xi 2019: History and Organization of the Anatolian Ašuł/Ašık/Aşıq Bardic Traditions. – Diversity and Contact among Singer–Poet Traditions in Eastern Anatolia, eds. U. Özdemir, W. Hamelink, M. Greve, Baden Baden: Ergon Verlag, 15–36. DOI: https://doi.org/10.5771/9783956504815-15. 15