Výsledky dotazníkového šetření mezi zástupci vedení výzkumných organizací v ČR

2 Výsledky dotazníkového šetření mezi zástupci vedení výzkumných organizací v ČR Analýza potenciálu Open Science a FAIR správy výzkumných dat v ČR Září 2025 Autoři Michal Pazour Kristýna Zychová Adéla Kučerová Miroslav Kostić Instituce: Technologické centrum Praha Datum vydání: 26. 9. 2025 Verze: 1.0 Jazyk: čeština Kontakt: [email protected] Podkladová data: 10.5281/zenodo.17178453 Zpracování této studie bylo podpořeno Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v projektu Strategická inteligence pro výzkum a inovace STRATIN+ (MS25001) Licence: CC BY 4.0 3 Obsah Úvod ....................................................................................................................................... 4 Vymezení pojmů .................................................................................................................. 4 Metodologie ............................................................................................................................ 5 I. Prostředí pro rozvoj Open Science ......................................................................................... 6 II. Otevřený přístup k vědeckým publikacím ............................................................................ 19 III. Ukládání, správa a sdílení výzkumných dat ......................................................................... 23 IV. Obecné ............................................................................................................................ 28 Závěrečné shrnutí .................................................................................................................. 29 Seznam obrázků .................................................................................................................... 30 Seznam příloh ....................................................................................................................... 30 Přílohy .................................................................................................................................. 31 4 Úvod Tato zpráva shrnuje výsledky dotazníkového šetření mezi zástupci vedení výzkumných organizací (VO), které bylo realizováno v rámci Analýzy potenciálu Open Science a FAIR správy výzkumných dat v ČR. Tato analýza je zpracovávána Technologickým centrem Praha na základě zadání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a ve spolupráci s Úřadem vlády ČR, MŠMT a dalšími partnery národního systému VaVaI v projektu Strategická inteligence pro výzkum a inovace (STRATIN+). Cílem tohoto dílčího šetření bylo zmapovat, jakým způsobem je otevřená věda (Open Science, OS) strategicky ukotvena v institucích, jaká infrastruktura a podpora pro OS je dostupná, jak se organizace staví k FAIR správě dat a jaké existují překážky či příležitosti z pohledu institucionálního řízení. Výsledky pomohou při tvorbě doporučení pro koordinovaný rozvoj otevřené vědy v České republice po roce 2027 a při návrhu systémových opatření na národní úrovni. Vymezení pojmů − CzechELib (Czech National Centre for Electronic Information Resources, CEL) – národní centrum pro vyjednávání licencí a transformačních smluv s vydavateli. − Datový steward (Data Steward) – odborník zajišťující podporu při správě a sdílení výzkumných dat, včetně plánů správy dat. − FAIR data (Findable, Accessible, Interoperable, Reusable) – výzkumná data spravovaná tak, aby byla dohledatelná, přístupná, interoperabilní a opakovaně využitelná. FAIR data nejsou automaticky veřejná, ale připravená k bezpečnému zpřístupnění oprávněným uživatelům. − Národní repozitářová platforma (National Repository Platform, NRP) – plánovaný centrální repozitář pro ukládání a sdílení výzkumných dat v ČR. − Občanská věda (Citizen Science, CS) – zapojení veřejnosti do vědeckého výzkumu. − Otevřená věda (Open Science, OS) – přístup k výzkumu, který usiluje o transparentnost, dostupnost a sdílení vědeckých poznatků, dat, metod a nástrojů. − Otevřený přístup (Open Access, OA) – bezplatný a neomezený přístup k vědeckým publikacím prostřednictvím repozitářů nebo otevřených časopisů. − Persistentní identifikátory (Persistent Identifiers, PID) – mezinárodní identifikátory, např. vědců (ORCID), publikací (DOI), institucí (ROR) atd. − Plán správy dat (Data Management Plan, DMP) – dokument popisující, jak budou data během projektu vytvářena, spravována, uchovávána a sdílena. − Predátorské časopisy (Predatory Journals) – časopisy vybírající poplatky bez řádného recenzního procesu. − Repozitář (Repository) – digitální úložiště pro ukládání a zpřístupňování vědeckých publikací nebo dat. − Transformační smlouvy (Transformative Agreements) – smlouvy mezi knihovnami/konsorciem a vydavateli, které kombinují předplatné a otevřené publikování. 5 Metodologie Dotazník byl připraven ve dvou jazykových mutacích – české a anglické. Obě verze byly obsahově zcela ekvivalentní, se shodným zněním otázek a pořadím sekcí. Šetření bylo šířeno online za využití nástroje LimeSurvey na vedení výzkumných organizací napříč sektory (VŠ a AV ČR). Sběr dat probíhal od 2. června do 9. července 2025 a průměrná doba vyplnění činila přibližně 15–20 minut. Počet platných odpovědí se liší dle jednotlivých responzí u konkrétních otázek. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 105 respondentů ze zhruba 50 institucí. Největší část tvořili zástupci ústavu Akademie věd ČR a veřejných vysokých škol, zastoupeni byli však i respondenti z dalších výzkumných organizací (např. Univerzita obrany nebo Veterinární univerzita Brno). Přehled zastoupených institucí a počtu respondentů je uveden v Příloze I. Dotazník obsahoval 26 otázek, které byly rozděleny do čtyř tematických sekcí. První sekce se zaměřila na prostředí pro rozvoj otevřené vědy, institucionální strategie a politiky, motivace a bariéry zavádění principů OS, včetně otázek k oborovým specifikům a monitoringu. Druhá sekce se soustředila na praxi v oblasti otevřeného přístupu k vědeckým publikacím, preferované modely OA, politiky a způsoby financování. Třetí sekce se věnovala ukládání, správě a sdílení výzkumných dat – tedy institucionálním politikám, infrastruktuře, financování a udržitelnosti. Čtvrtá, závěrečná část, obsahovala otevřenou otázku pro doplňující podněty respondentů. Použité otázky byly různého typu: od jednovýběrových a vícevýběrových uzavřených otázek přes Likertovy škály (1–7) hodnotící významnost bariér, motivací či rizik, až po škály souhlasu (od „rozhodně souhlasím“ po „rozhodně nesouhlasím“) k posouzení výroků o bezpečnostních a etických aspektech OS. Nechyběly ani otevřené otázky umožňující kvalitativní komentáře či volbu „jiná možnost – uveďte“. Celé šetření bylo navrženo a realizováno s důrazem na etiku a ochranu respondentů. Dotazník byl anonymní, odpovědi byly vyhodnoceny výhradně v agregované podobě a bez možnosti zpětné identifikace. Textové odpovědi byly tematicky kódovány a používány pouze ilustrativně, aby dokreslily kontext kvantitativních výsledků. 6 I. Prostředí pro rozvoj Open Science Má vaše instituce formálně definovanou strategii nebo politiku OS? Strategií či politikou OS disponuje 55 % institucí, které tuto otázku zodpověděly. Nejčastěji (25 % všech odpovědí) se přitom jedná o interní zásady či záměry (neformální strategii), dalších 21 % respondentů uvedlo existenci formálně schváleného dokumentu a 9 % institucí řeší problematiku OS v rámci širší strategie. Dalších 21 % institucí pak strategii pro OS aktuálně připravuje. Neexistenci podobné strategie či politiky uvedlo pouze 8 % respondentů, zbývající část respondentů (17 %) odpověď na tuto otázku nezná. Obrázek 1. Formální strategie nebo politika OS v institucích 1 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178453 Které aspekty zahrnuje strategie/politika OS ve vaší instituci? Strategie či politika OS zahrnuje podle respondentů šetření nejčastěji aspekt otevřeného přístupu k vědeckým publikacím (93 % odpovědí), principy FAIR správy dat (90 % odpovědí), vzdělávání a podporu v oblasti OS a aspekt otevřených dat (shodně 78 % odpovědí). Poměrně významná část institucí reagujících na dotazník rovněž zohledňuje principy OS v hodnocení výzkumné činnosti (41 % odpovědí). 1 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 7 Obrázek 2. Aspekty zahrnuté ve strategii/politice OS 2 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178453 Jaké hlavní motivace vedou vaši instituci k podpoře OS? Mezi motivacemi pro podporu OS ve výzkumných institucích bylo respondenty nejčastěji uváděno zajištění souladu s požadavky poskytovatelů financování (66 % odpovědí) a naplnění legislativních požadavků (55 %). Významnými motivacemi bylo rovněž zlepšení mezinárodní reputace a viditelnosti instituce (41 %) spolu se souvisejícím zjednodušením meziinstitucionální a mezinárodní spolupráce (31 %), dále pak i zvýšení efektivity a transparentnosti výzkumného procesu (36 % odpovědí). Mezi jinými motivacemi bylo jedním z respondentů uvedeno získání HR Award 3 . 2 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 3 HR Award neboli HR Excellence in Research Award, je prestižní ocenění udělované Evropskou komisí výzkumným institucím, které implementují strategii zaměřenou na zlepšování podmínek pro své výzkumné pracovníky, tzv. Human Resources Strategy for Researchers (HRS4R). 8 Obrázek 3. Hlavní motivace institucí pro podporu OS 4 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178453 Kdo je ve vaší instituci hlavním nositelem odpovědnosti za rozvoj kompetencí v oblasti OS? Podle respondentů z řad managementu VO jsou v jejich institucích hlavním nositelem odpovědnosti za rozvoj kompetencí v oblasti OS nejčastěji knihovna či informační specialisté (24 % odpovědí), vedení instituce či její součásti (20 %), rektorát či centrální vedení (13 %), případně každý výzkumník sám za sebe (11 %). Odpověď „Jiné“ zahrnuje v nejvíce případech (8x) sdílenou odpovědnost za tuto agendu (např. mezi knihovnou a vedoucími vědeckých oddělení), dále její vykonávání OS týmem/oddělením/centrem (3x) či jedním dedikovaným pracovníkem (2x). 4 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 9 Obrázek 4. Hlavní nositelé odpovědnosti za rozvoj kompetencí v oblasti OS 5 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178453 Zhodnoťte následující možné překážky pro zavádění principů OS ve vaší instituci Za nejvýznamnější překážky pro zavádění principů OS v instituci považovali členové managementu zejména: − Nedostatek finančních prostředků na podporu OS (průměrné skóre odpovědi 5,49 na stupnici od 1 do 7, kde 7 je nejvýznamnější překážka; směrodatná odchylka 1,60), − Administrativní zátěž spojenou s OS (průměrné skóre 5,32; směrodatná odchylka 1,53), − Nedostatek lidských kapacit a expertízy (průměrné skóre 5,27; směrodatná odchylka 1,54), − Slabé povědomí a omezenou motivaci výzkumníků (průměrné skóre 5,13; směrodatná odchylka 1,63). Jako relativně méně významné překážky byly naproti tomu vnímány malý důraz na principy OS v hodnocení výzkumu (průměrné skóre 3,46; směrodatná odchylka 1,91) či nedostatečné právní a etické formální ukotvení problematiky OS (průměrné skóre 3,59; směrodatná odchylka 1,79). 5 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 16 zohledňuje otevřené vědecké infrastruktury a za významné lze považovat rovněž zapojení veřejnosti do výzkumu, příležitostně zohledňované ve 37 % institucí. Obrázek 12. Míra zohledňování principů OS při hodnocení výzkumu Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178453 Je podle vás vhodné začlenit hodnocení principů OS do systému hodnocení výzkumu v ČR? V souvislosti s posuzováním vhodnosti začlenění OS do hodnocení výzkumu v ČR se největší část respondentů (40 %) domnívá, že principy OS by neměly být hodnoceny na úrovni výzkumných organizací ani na úrovni grantových a projektových návrhů. Podle 28 % respondentů by implementace principů OS měla být naopak začleněna do obou výše uvedených úrovní hodnocení. 8 % respondentů se pak domnívá, že implementace principů OS by měla být součástí hodnocení výzkumných organizací, resp. hodnocení grantových a projektových návrhů. Zbývající část respondentů (15 %) nemá na danou otázku vyhraněný názor. 17 Obrázek 13. Postoje ke vhodnosti začlenění OS do systému hodnocení výzkumu 9 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178453 Jaké jsou podle vás největší budoucí výzvy při zavádění a rozvoji OS ve vaší instituci? Za největší výzvu při zavádění a rozvoji OS považovali dotazovaní zástupci vedení výzkumných organizací nejčastěji finanční náročnost zajištění těchto procesů (v 18 odpovědích) – např. i v souvislosti s potřebou hrazení poplatků za OA publikování – a dále též personální náročnost či aktuální personální poddimenzovanost z hlediska potřeb rozvoje OS (12x). Často vnímanou výzvou (10x) byla rovněž komunikace výhod OS směrem k výzkumníkům i vedoucím pracovníkům, s ohledem na jejich obavy či nízkou pozitivní motivaci. Další zmiňované výzvy se týkaly například zabezpečení infrastruktury a výsledků výzkumu proti zneužití dat; chybějící jasné národní koncepce určující, které oblasti OS jsou předmětem veřejné podpory; či nebezpečí „excesivního uplatňování“ principů OS. Další z respondentů s kritickým pohledem pak upozornil na riziko zahrnutí implementace OS do hodnocení, resp. financování výzkumu, kdy hrozí, že „bohaté“ univerzity získají další prostředky jen díky tomu, že si na rozdíl od jiných mohou dovolit hradit související náklady (např. na OA publikování). Jaké kroky by podle vás měly být podniknuty na národní úrovni pro zlepšení implementace OS v ČR? S ohledem na hlavní výzvy identifikované v předchozí otázce navrhovali respondenti pro zlepšení implementace OS nejčastěji kroky v následujících oblastech: − Vyčlenění prostředků na rozvoj OS v institucích (aby např. instituce nemusely složitě žádat o projekt z operačního programu), − Příprava národní strategie OS, − Vzdělávání výzkumníků a technického personálu v oblasti OS včetně tvorby metodických materiálů, 9 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 18 − Podpora vzniku repozitářů či poskytnutí bezpečného úložiště pro aktivní data, − Zlepšení vyjednávání transformačních smluv s vydavateli (z hlediska počtu i rozsahu) prostřednictvím CzechELib. V kritičtějších komentářích k otázce bylo rovněž navrhováno větší zohlednění specifik jednotlivých oborů namísto hledání jednoho řešení pro všechny či ponechání přístupu k OS na úplné dobrovolnosti výzkumných organizací (s ohledem na velkou finanční i časovou náročnost, jakož i potřebu respektování akademických svobod). Dalším z respondentů pak byla navrhována razantní redukce nákladů na aktivity EOSC (ponechání pouze školicích aktivit) a přesun jejich většiny na jednotlivé VŠ, a dále rozdělování prostředků na OS pro VŠ na základě kohezního principu umožňujícího vyrovnat rozdíly mezi institucemi či odstranění povinnosti publikovat v OA režimu publikační výstupy projektů. 19 II. Otevřený přístup k vědeckým publikacím Má vaše instituce formálně stanovenou politiku pro OA publikování? OA publikování je v 20 % šetřených institucí ošetřeno formálně stanovenou interní politikou či směrnicí, v 52 % institucí pak neformálními pravidly či doporučeními v této oblasti. Zástupci dalších 8 % institucí v šetření uvedli, že OA publikování není řešeno samostatně, ale jako součást širší strategie instituce. Pouze 8 % respondentů pak uvedlo, že jejich instituce nemají žádnou (formální) politiku pro OA. Obrázek 14. Existence formálně stanovené politiky pro OA publikování 10 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178453 Které formy OA vaše instituce aktivně podporuje? V šetřených insticucích jsou poměrně vyrovnaně podporovány různé formy OA – publikování v hybridních časopisech v rámci transformačních smluv (podle 54 % respondentů), zlatý OA (52 %), zelený OA (49 %) i diamantový OA (45 %). Pouze 14 % respondentů na tuto otázku uvedlo, že odpověď nezná, příp. neřeší konkrétní formy OA. 10 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 20 Obrázek 15. Podporované formy OA v institucích 11 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178453 Jak je ve vaší instituci zajištěno financování OA publikací? Financování OA publikací je v šetřených institucích nejčastěji zajištěno úhradou publikačních poplatků z individuálních projektů či grantů (podle 80 % respondentů) a využíváním národních transformačních smluv – CzechELib (57 %). 28 % šetřených institucí pak má vlastní institucionální fond pro financování publikačních poplatků. Pouze 9 % respondentů naproti tomu uvedlo, že jejich instituce finančně nepodporuje publikování v OA. 11 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 21 Obrázek 16. Zajištění financování OA publikací 12 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178453 Jaké jsou podle vás největší budoucí výzvy při rozvoji otevřeného přístupu k publikacím ve vaší instituci? Za největší výzvu při rozvoji OA k publikacím považovali respondenti jednoznačně jeho finanční náročnost (ve 27 odpovědích), resp. nedostatek prostředků na straně institucí, i vzhledem k výraznému růstu APC poplatků 13 . Respondenti v této souvislosti poukazovali také na rozpor mezi požadavkem publikovat v otevřených časopisech a neposkytnutím prostředků (ze strany zřizovatelů nebo z grantů) či na riziko dopadů tlaku na OA na možnost zaplacení mladých výzkumníků a doktorandů. Poukazováno bylo rovněž na vysokou časovou náročnost aktivit spojených s OA, ubírající vědeckým pracovníkům čas na jejich vlastní práci. Vícekrát zmiňovanou výzvou bylo rovněž nedostatečné povědomí výzkumných pracovníků o možnostech otevřeného publikování (např. o možnosti sdílení preprintů, využití institucionálních repozitářů či volby otevřených licencí) a související potřeba cílené informační a metodické podpory. Respondenty byl mezi hlavními výzvami rovněž zmiňován rozpor mezi snahou o otevřené publikování a upřednostňováním prestižních impaktovaných časopisů publikujících v uzavřeném režimu (tedy hodnocením výzkumu podle tradičních metrik). Jaké kroky by podle vás měly být podniknuty na národní úrovni pro zlepšení prostředí pro OA? Doporučení respondentů pro zlepšení prostředí pro OA zahrnují nejčastěji návrhy na navýšení finanční podpory OA publikování ze strany státu a na vyjednávání národních dohod s velkými vydavateli (transformačních smluv), přičemž toto vyjednávání by mělo být zároveň koordinováno s partnery ze zahraničí s cílem zvýšení tlaku na vydavatele (a krocení příliš rychle rostoucích 12 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 13 Article Processing Charge (APC) je poplatek, který autoři nebo jejich instituce hradí vydavateli za publikaci vědeckého článku v režimu otevřeného přístupu. Tento poplatek pokrývá náklady vydavatele spojené s volným online zpřístupněním článku. 22 nákladů na OA publikování), případně na transformaci celého systému vědeckého publikování na koncepčně únosnější model. Vícekrát se objevil rovněž návrh na podporu diamantového OA (bez nutnosti poplatků pro autory i čtenáře). Další doporučení se týkala například zřízení otevřené publikační (a otevřeně recenzované) platformy na národní úrovni; vytvoření koordinovaného a závazného rámce pro podporu OA na národní úrovni; zohlednění OA při hodnocení výzkumných výsledků a institucí; zajištění systematického školení o OA publikování pro výzkumníky, administrativní pracovníky i studenty; či přípravy metodik pro autory i instituce, vzorových smluv a licenčních vzorů. Objevil se ovšem i názor, že v souvislosti s OA není na národní úrovni žádoucí stanovovat jakékoli povinnosti a cokoli organizovat, tedy že by měl být přístup k OA ponechán na volbě výzkumných organizací. 23 III. Ukládání, správa a sdílení výzkumných dat Má vaše instituce formálně stanovenou politiku pro správu výzkumných dat? Principy pro správu výzkumných dat jsou ve 22 % šetřených institucí upraveny interní formální politikou či směrnicí, ve 46 % institucí je pak tato oblast ošetřena neformálními pravidly nebo doporučeními. V dalších 10 % institucí jsou principy správy výzkumných dat zahrnuty v širší strategii dané instituce. V celých 20 % šetřených institucí ovšem nejsou aplikovány žádná politika, směrnice ani neformální pravidla pro správu výzkumných dat. Obrázek 17. Existence politiky pro správu výzkumných dat 14 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178453 Pokud máte politiku nebo pravidla pro správu výzkumných dat, kterých oblastí se týkají? Politiky či pravidla pro správu výzkumných dat v šetřených institucích se nejčastěji týkaly podpory při přípravě DMP (u 76 % institucí, kde byly tyto politiky či pravidla aplikovány), ukládání a dlouhodobé archivace výzkumných dat (72 %), výběru vhodných repozitářů a doporučené platformy (70 %) a pravidel pro přístupnost a sdílení výzkumných dat (63 %). Poměrně často tyto politiky či pravidla řeší také technickou podporu a infrastrukturu pro správu výzkumných dat (52 %), otázky napojení na požadavky poskytovatelů podpory (50 %) či role a odpovědnosti výzkumníků při správě výzkumných dat (48 %). 14 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 24 Obrázek 18. Obsah politiky pro správu výzkumných dat 15 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178453 Jak je na vaší instituci zajišťováno ukládání a sdílení výzkumných dat prostřednictvím repozitářů? Vlastním institucionálním repozitářem pro výzkumná data disponuje dle odpovědí 18 % šetřených institucí, dalších 5 % institucí se podobný repozitář chystá vytvořit. Vzhledem k tomu, že odpověď „Jiné“ respondenti volili také v případech, kdy je v jejich instituci využívána kombinace repozitářů, dosahuje podíl šetřených institucí s vlastním repozitářem fakticky 23 %. Největší část šetřených institucí (28 %) nemá vlastní institucionální repozitář pro výzkumná data a plánuje se proto připojit k Národní repozitářové platformě. Ve významné části institucí (23 %) je správa výzkumných dat zajišťována pouze samotnými výzkumníky prostřednictvím oborových repozitářů. Respondenti, kteří u otázky označili možnost „Jiné“, uváděli často využití kombinace různých repozitářů, přičemž v šesti případech byl zmiňován repozitář ASEP spravovaný AV ČR a ve třech případech repozitář Zenodo. 15 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 25 Obrázek 19. Ukládání a sdílení dat prostřednictvím repozitářů 16 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178453 Jak je v současnosti zajištěno financování aktivit spojených se správou výzkumných dat ve vaší instituci? Financování správy výzkumných dat je ve větší části (60 %) šetřených institucí zajišťováno prostřednictvím kombinace projektových a institucionálních zdrojů. Financování ze specifických výzkumných projektů uvádělo 38 % a z institucionálního rozpočtu 24 % respondentů. Poměrně časté (27 % odpovědí) je využívání externích infrastruktur, které financuje jiný subjekt. Respondent, který označil možnost „Jiné“, uvedl využití kombinace prostředků Programu na podporu strategického řízení VŠ a aliance evropských univerzit. Menší část respondentů (8 %) pak uvedla, že v jejich instituci nejsou na správu dat vyčleněny žádné prostředky. 16 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 32 AV ČR 1 Akademie múzických umění v Praze 1 Janáčkova akademie múzických umění 1 Mendelova univerzita v Brně 1 Univerzita Hradec Králové 1 Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem 1 Univerzita Pardubice 1 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 1 Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava 1 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích 1 Celkem 105