Zahraniční sběry ve veřejných herbářových sbírkách České republiky

Zahraniční sběry ve veřejných herbářových sbírkách České republiky Úvod Zahraniční sběry ve veřejných herbářových sbírkách pocházejí zpravidla z výzkumných cest tuzemských botaniků, sběrových expedic a studentských exkurzí, případně byly získány výměnou se zahraničními institucemi. Podávají tak svědectví omezinárodních aktivitách, spolupráci a kontaktech českých botaniků od samého vzniku moderních přírodních věd až do současnosti.Díky postupující katalogizaci jsou nyní dostupné informace o provenienci a datu sběru pro více než 500 000 položek ze čtyř největších herbářových sbírek vČR,které dohromady čítají zhruba šest milionů položek.Díky tomu je také možné získat alespoň orientační přehled ozastoupení sběrů zjednotlivých zemí arůzných historických období, jež jsou v těchto sbírkách k dispozici českým izahraničním badatelům. Tabulka 1. Nejčastější původ zahraničních sběrů vkatalogizovaných částech jednotlivých sbírek a v celém datasetu podle data pořízení sběrů.Státy jsou řazeny sestupně podle počtu záznamů vrámci dané sbírky ačasového úseku. Poděkování Naše poděkování patří všem, kdo se podíleli na katalogizaci herbářových sběrů, ať už zapisováním do databází, nebo jiným způsobem. Poster vzniknul na základě institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace poskytované Ministerstvem kultury (DKRVO, MK000094862 a DKRVO, 00023272, 2024-2028/4.I.b). Tento výstup byl vytvořen sfinanční podporou iniciativy EOSC CZ prostřednictvím projektu Národní repozitářová platforma pro výzkumná data (CZ.02.01.01/00/23_014/0008787), financovaného zOperačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) Ministerstva školství, mládeže atělovýchovy České republiky (MŠMT). Vojtěch Taraška1, Maryna Burlaka1,2,Jiří Danihelka2, Svatava Kubešová1, Patrik Mráz3, Petr Novotný3, Karel Sutorý1, Otakar Šída4,Zdeněk Vaněček3 1Moravské zemské muzeum, Botanické oddělení, Hviezdoslavova 29a, 627 00 Brno, [email protected] Zdroje dat •čtyři největší herbářové sbírky v ČR: Univerzita Karlova (PRC), Národní muzeum (PR), Moravské zemské muzeum (BRNM), Masarykova univerzita (BRNU) •databáze: JACQ (BRNU, PRC), Demus (BRNM), interní databáze (PR) •celkem 529 726 datovaných (rok sběru) a lokalizovaných (stát dle současných administrativních hranic) záznamů, z toho 196 134 zahraniční provenience (stav k r. 2025) BRNM BRNU PR PRC vše do 1918 Německo, Rusko, Rakousko Rakousko, Ukrajina Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Slovensko Bulharsko, Černá Hora, Rakousko Rakousko, Ukrajina, Německo, Bulharsko, Itálie, Maďarsko 1919– 1945 Slovensko Ukrajina, Slovensko Slovensko, Ukrajina, Severní Makedonie Slovensko, Černá Hora, Ukrajina, Srbsko Slovensko, Ukrajina, Bulharsko, Rumunsko 1946– 1989 Slovensko, Rusko Slovensko Slovensko, Severní Makedonie, Rusko Egypt, Slovensko, Rusko Slovensko, Rusko, Egypt, Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko, Polsko od 1990 Slovensko, Řecko, Rakousko Rusko, Slovensko Španělsko, Turecko, Slovensko Ekvádor, Kolumbie, Slovensko Slovensko, Rusko, Rakousko, Itálie, Řecko Několik poznatků z doposud katalogizovaných údajů •Zahraniční sběry mají vsoučasnosti asi 37%podíl na celkovém počtu katalogizovaných sběrů ve čtyřech největších českých herbářových sbírkách. V pražských herbářích (PR, PRC) tento podíl přesahuje 50 %, vbrněnských (BRNM, BRNU) dosahuje asi 35 %. Příčinou může být vyšší internacionalizace pražských institucí, ale i selektivní katalogizace při relativně nízkém podílu katalogizovaných sběrů. •Do r. 1918 jsou nejpočetněji zastoupeny sběry zúzemí Rakouska-Uherska (t.č.vnitrostátní) asousedních zemí.Relativně vyšší podíl připadá také na Rusko a některé země Balkánského poloostrova, kde působili např. J. Velenovský, J. Rohlena, J. Freyn nebo E. Formánek.Částečně se jedná odůsledek tehdejší kulturní afinity českých badatelů ke slovanským národům.Podíl katalogizovaných sběrů ztěchto zemí je však patrně nadhodnocen vlivem přednostního zpracování typového materiálu. Intenzita mezinárodní spolupráce byla v tomto období zjevně limitována spíše geografickou vzdáleností nežli geopolitickým uspořádáním. •V letech 1919–1945 se po vzniku Československa ve všech sbírkách projevil intenzivní zájem oúzemí Slovenska a Podkarpatské Rusi. Nadále přetrvává také zájem oBalkánský poloostrov. •Vobdobí po r. 1945 je na herbářových sbírkách patrné rozdělení Evropy železnou oponou, převažují zahraniční sběry ze zemí tzv. východního bloku. Z území Sovětského svazu byly sběry získávány během výzkumných expedic, jakož ivýměnou stamními institucemi. •Po r. 1990 jsou sbírky obohacovány zejména během výzkumných expedic a studentských exkurzí. Geografické zaměření jednotlivých sbírek se liší: PRC – Jižní Amerika, BRNU – Sibiř, BRNM a PR – Mediterán.Patrně dochází k poklesu mezinárodního významu muzeí a naopak větší internacionalizaci univerzitních sbírek.Ve všech sbírkách však ipo rozdělení Československa přetrvává zájem o Slovensko. ◄Obrázek 1. Podíl tuzemských azahraničních sběrů na celkovém počtu katalogizovaných záznamů vjednotlivých herbářových sbírkách. Cíle •kvantifikovat podíl katalogizovaných zahraničních sběrů v jednotlivých sbírkách v časových periodách vymezených přelomy roků 1918/19, 1945/46 a 1989/90 •zjistit zastoupení katalogizovaných sběrů z jednotlivých zemí a rozdíly mezi uvedenými časovými periodami •identifikovat možné faktory, které měly vliv na získávání zahraničních sběrů do českých herbářových sbírek ▲Obrázek 3. Počet katalogizovaných zahraničních sběrů zjednotlivých zemí podle data sběru.Souhrnné počty za sbírky BRNM, BRNU, PR a PRC. do 1918 1919–1945 1946–1989 od 1990 2Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Kotlářská 2, 611 37 Brno 3Herbářové sbírky Univerzity Karlovy v Praze, Benátská 2, 128 00 Praha 2 4Botanické oddělení Národního muzea, Cirkusová 1740, 193 00 Praha 9 – Horní Počernice Limity dat amožné příčiny biasu •nevyrovnaný podíl katalogizované části sbírky mezi institucemi •vyšší podíl katalogizovaných položek mezi recentními akvizicemi ve srovnání s historickými •vyšší podíl katalogizovaných položek mezi taxony s výskytem v ČR ve srovnání s exotickými skupinami •přednostní katalogizace typových položek •selektivní katalogizace – přednostně zpracovaný materiál vybraných – taxonů – např. Dianthus v PR, cévnaté rostliny ve všech sbírkách – regionů – např. Ukrajina v BRNU – regionálně zaměřených sběratelů – např. J. Osbornová (Egypt), J. Rohlena (Černá Hora), S. Staněk (Slovensko), J. Velenovský (Bulharsko) BRNM BRNU PR PRC ►Obrázek 2. Podíl katalogizovaných sběrů na celkovém počtu položek vjednotlivých herbářových sbírkách.Červeně =sběry zČeské republiky, zeleně =zahraniční sběry, šedě =nekatalogizované sběry. Pod jednotlivými diagramy je uveden zaokrouhlený celkový počet položek vkaždé sbírce. 1 000 000 700 000 2 000 000 2 200 000 0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 % 90 % 100 % do 1918 1919–45 1946–89 od 1990 do 1918 1919–45 1946–89 od 1990 do 1918 1919–45 1946–89 od 1990 do 1918 1919–45 1946–89 od 1990 BRNM BRNU PR PRC sběry z ČR zahraniční sběry Konference České botanické společnosti: Český botanický výzkum v zahraničí Praha, 22.–23. listopadu 2025