Nové anebo jen staronové otázky? Volby v letech 2023/2024 v Německu, Rakousku a ČR: trendy, paralely, mimoběžky?

https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-6 95 Nové anebo jen staronové otázky? Volby v letech 2023/2024 v Německu, Rakousku a ČR: trendy, paralely, mimoběžky? Vladimír Goněc The elections in Austria, Germany, and Czech Republic in 2023-2024 showed a long-term contrary: Austria and Germany are protected by a functional federative arrangement, a balance among central, regional, and local governance. There, elections are a measure to improve „public matters“, to find again the trust in „the state“. Czechia still lies east of the line that used to act as the Iron Curtain. Among other things, it is a border between the presence and the absence of political culture. In Czechia, the will to political negotiations and the ability of true political partnership are lacking. An image of the enemy is enshrined, and the smaller partner is required to follow the larger one. Extremism is a part of politics and internal organisation in almost all parties. Unilateral orders by party leaders have to be followed in regional and local elections. Together with extreme state centralism, this cripples the efficiency and function of true self-government. There is no improvement of “public matters” after election and the trust of the public in the state is disintegrating. Úvod V poslední době stále méně pozornosti věnujeme našim nejbližším západním sousedům, přičemž platí, že je vlastně už dlouhodobě, od roku 1990 nedoceňujeme, v mnohém až ignorujeme. To platí i pro nejnovější volby v Německu a Rakousku, byť by se nabízelo přímočaré (ale silně zjednodušené) poukázání, že americké volby v roce 1924 vše přehlušily. Zapomínáme, že Vídeň spolu s Bratislavou jsou dnes již funkčním dvojměstím v jádru střední Evropy. Též zapomínáme, jak Karel Schwarzenberg proslul svým výrokem, že „Češi a Rakušané jsou jeden národ o dvou jazycích“. U pražských nacionalistů se to střetávalo s nevolí; v Brně naopak raději připomínáme hodnocení ještě z počátku 20. století, že Moravané a Jihočeši jsou ve skutečnosti Severní https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-6 96 Rakušané,1 kdežto Češi ve skutečnosti nejsou nic více a nic méně než Jižní Prušáci (případně, že na okraji Čech žijí ještě Východní Bavoráci a Jižní Sasové).2 A že češství zůstává zoufale recyklovaným výmyslem blouznivců.3 Od barvitého nadhledu však zpět k volební realitě. Německo Bavorsko a Hessensko 2023 V roce 2023 si své volby do zemských parlamentů zažily Bavorsko4 a Hessensko.5 Po volbách z předchozích let v jiných spolkových zemích přinesly tyto volby varování i pro spolkovou úroveň, a to nejen pro strany v koalici ve spolkové vládě, také varování pro vedení CDU v Berlíně. Jmenovitě volby v Hessensku zdůraznily, že zemští premiéři za CDU si vedou lépe „bez Merze“, tedy když si zemští premiéři nenechají z centrály CDU mluvit do zemské politiky, že to je důležitou podmínkou pro úspěch. To právě potvrdil Boris Rhein jako premiér v Hessensku, jak už předtím Daniel Günther ve Šlesvicku-Holštýnsku či Hendrik Wüst v Severním Porýní-Vestfálsku6. Jmenovaní premiéři navíc představují „novou vlnu v CDU, jsou cca o půl generace mladší než Friedrich Merz. A CSU si samozřejmě vede v Bavorsku zcela 1 Ostatně Karel Schwarzenberg byl Jihočech. 2 Karl Kraus používal i literátský obrat: Češi jsou ti Prušáci, kteří nemluví německy, Moravané jsou ti Rakušané, kteří nemluví německy. 3 Lze poukázat i na starý paradox: Na otázku, proč Moravané mluví neporovnatelně lépe česky než lidé v Čechách, je jediná správná odpověď: „Protože se češtinu učí jako cizí jazyk.“ (Je to paralelou k jinému paradoxu: „Proč nejdokonalejší italštinou mluví lidé s vyšším vzděláním v Benátkách?“) 4 Landtagswahl 2023. Bayern. Endgültiges Ergebnis. [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://www.landtagswahl2023.bayern.de>. 5 Landtagswahl 2023. Endgültiges Ergebnis der Landtagswahl in Hessen. [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://wahlen.hessen.de/endgueltiges-ergebnis -der-landtagswahl-in-hessen> 6 V této spolkové zemi žije téměř čtvrtina veškerého obyvatelstva Německa. https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-6 97 suverénní politiku, nezřídka i proti linii vedení CDU, pro niž není nic více než jen případným koaličním partnerem na federální úrovni. Také toto je třeba zdůraznit jako podmínku pro úspěchy CSU v Bavorsku, úspěchy vždy vyšší a silnější než CDU v jiných spolkových zemích. SPD získala v obou zemích méně než AfD, zvlášť nemilé je to v Hessensku (15,1%), kdysi „pevnosti SPD“. Spolkový kancléř Olaf Scholz osobně se projevil jako zátěž pro SPD ve vnitřních podmínkách jak Hessenska, tak Bavorska (zisk SPD jen 8,6%), jak v jiných případech i pro SPD v dalších spolkových zemích. Zátěží pro zejména stabilní část voličů SPD zůstává Scholzova nerozhodnost, vyčkávání, pseudotaktika nechat věci běžet samospádem, „vysedět“ problémy.7 SPD v očích voličů silně poškodilo, že Scholz ponechával vzájemné konflikty svých vládních partnerů volně běžet, dále že se nikterak v koalici neprojevila váha SPD a že to byli především zelení, kdo se tvrdě prosazoval a kým se nechal Scholz často a až průhledně manipulovat, ba až vláčet, až ho vmanévrovali do konfliktu proti FDP. FDP se ukazuje jako strana dlouhodobě na ústupu (v prostoru bývalé DDR ostatně měla větší váhu jen v Sasku-Anhaltsku). Ukazovaly to už předchozí zemské volby (Dolní Sasko, ŠlesvickoHolštýnsko, Severní Porýní-Vestfálsko, Berlín, Brémy). FDP tíží nedostatek osobností pro důsledné a rozhodné prosazování cílů FDP. Jen má lidi pro (byť oprávněné) výkřiky typu, že migrační politika zelených je bezpečnostním rizikem, aniž by trvali či spolupracovali na řešení. V Hessensku získala FDP 5,0%, v Bavorsku 3,0 %hlasů. AfD svým úspěchem v zemských volbách v Bavorsku (14,7%) a Hessenku (18,4%) prokázala, že její síla graduje i v prostoru „starých spolkových zemí“. Výsledky těchto voleb ukazují, že stranu nelze hodnotit jednorozměrně podle její úspěšné linie v „nových spolkových zemích“, že je vše složitější, a to v celém prostoru Německa. AfD má v sobě nesporně složky pravicových extremistů. Ale ne pouze toto. AfD 7 Což bývala i taktika Merkelové, která se jí ovšem ke konci její politické dráhy vymstila. https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-6 98 dokázala na sebe navázat oprávněnou nespokojenost voličů, mimo jiné nespokojenost právě s politikou federální vládní koalice SPD-ZeleníFDP. A vyhraněnost právě v politice klimatu se AfD obzvlášť vyplatila. Ale nejde však ani o pouhou protestní orientaci příslušné části voličů. Stále více voličů se staví za AfD z přesvědčení; její linii v migrační politice vysoce oceňují. Stále méně voličů vidí v AfD extrémistickou stranu – to platí i pro voliče (zatím) jiných stran. Stále více voličů spojuje témata vnitřní bezpečnosti, navršujících se hospodářských problémů a sociální spravedlnosti s nadějemi právě vůči AfD. Hlavní problémy v Německu a neúspěchy připisuje stranám federální vládní koalice. Pro SPD budiž varováním, že AfD je funkčně i novou dělnickou stranou. Stala se širokým „sběrným táborem“. Volební průzkumy kolem zemských voleb v Bavorsku 2023 konkrétně ukázaly: „CSU se mi nevidí dostatečně konzervativní.“ To říkají dvě pětiny voličů Freie Wähler, totéž říká téměř polovina nových voličů Freie Wähler. Avšak totéž říkají téměř dvě třetiny voličů AfD. Tedy tito voliči žádají ochranu skutečně konzervativních hodnost a ochranu zájmů konzervativních občanů. To je varování i pro „tradiční“ CSU. Volební průzkumy kolem zemských voleb v Hessensku 2023 mimo jiné dávají odpověď: „Boris Rhein je dobrý ministerský předseda“. S touto tezí souhlasí téměř polovina všech voličů v Hessensku, přitom 86% voličů CDU (což je dle předpokladu), ale také 73% voličů FDP, 41% voličů zelených (obojí by už mělo být s podivem). Naopak souhlasí jen 29% voličů SPD a rovněž 29% voličů AfD. A to je varováním i pro CDU. Na adresu zelených lze říci, že sami sobě zajistili „přehřátý kotel“. Nejde v tom jen o projevy nespokojenosti velké části dosavadních voličů Zelených s rozbředlou federální vládní koalicí se Scholzem v čele. Také obsahově se voliči odvrací. V migrační politice svou zelenou liberální pozicí strana ztratila zcela na racionalitě. Mnoho voličů má stále větší obavy z reálného hospodářského vývoje, který https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-6 99 strana zelených naprosto ignorovala či dokonce svými aktivitami potápěla. Nejde už o ochotu přinášet něco pro klimatickou politiku. Velká část voličů už nehodlá snášet náklady na drahé energie, zvyšování nákladů na klimatickou politiku vnímají jako ohrožení zdrojů pro sociální politiku, jako ohrožení zdrojů pro hospodářskou alespoň stabilizaci, když už dlouho nejde o hospodářskou dynamiku. A tak v bavorských zemských volbách zelení klesli na 14,4%, v hessenských na 14,8%. Voliči však také vnímají, že ideologismus zelených zcela zradil i původní lokální praktickou politiku ochrany životního prostředí (nemluvě o klasické politice ochrany ohrožených druhů fauny a flóry). Ani pragmatičtí politikové, kteří se ve straně zelených přece jen najdou (včetně jejich hessenského předáka), už nemají sílu odvrátit toto hroucení zelených, utopených ve vlastní ideologizaci a ztrativších původní realistickou perspektivu „životního prostředí pro člověka“. Zelení v Mnichově se odhalují jako strana salónních žvanilů, neschopných „politiky pro lidi“, strana v podstatě pravicová.8 Celkově jsou zelení vnímáni jako „strana zákazů“ (například pro zákon o vytápění), jako strana, která likviduje (vraždí) německé hospodářství. Proto ji voliči skutečně trestají. Neméně citlivě vnímají devastaci krajiny obřími větrnými elektrárnami (stojícími při bezvětří) a plochami solárů. Pokud však strana zelených bude dělat příliš mnoho kompromisů, bude to její dosavadní voličské pevné jádro považovat za zradu ideálů, až strana odejde do historie. A v Bavorsku už jí roste protivník – Ökologische demokratische Partei, s důrazem na zájmy „obyčejných lidí“ o něž se má demokratická politika opírat, včetně politiky klimatické. A funguje tady i další, byť zatím malá „Strana ochránců zvířat“. 8 Připomeňme, že původně strana zelených stála zřetelně nalevo od sociální demokracie. https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-6 100 Duryňsko, Sasko, Braniborsko 2024 Zemské volby ve „východních spolkových zemích“9 naznačují psychologické důsledky opětného rozevírání nůžek mezi „západem“ a „východem“ Německa v náladách a smýšlení voličů. Po roce 1990 politický prostor ve „východních spolkových zemích“ opanovaly strany „importované“ ze Západu: CDU se stala dominantní silou zvláště v Sasku, dále v Meklenbursku-Předních Pomořanech, v Duryňsku, FDP v Sasku-Anhaltsku, SPD v Braniborsku a sjednoceném Berlíně.10 Jejich protihráčem „z domácích kořenů“ se stal pokus o PDS (Strana demokratického socialismu). Ta ovšem zabírala více na voliče stižené sentimentem po DDR a ztrácela takto dech, až se sloučila s částí levice západoněmecké SPD do LINKE, ztrácela dech však nadále. Váha „importovaných stran“ ze Západu klesala také, ovšem pomaleji. Východním Němcům máme všelico na závidění z našeho pohledu, v rámci Německa však zůstávají jako ti neúspěšní, na chvostu. Restart po 1990 se plně vydařil jen v Berlíně a nejbližším zázemí a v Drážďanech a okolí. Lipsko už jde lehce do zaostávání, některé regiony až razantně. Deziluze voličů mají své názorné zdroje. První protestní reakce měly svůj úspěch v Sasku – neonacistická NPD se dostala do saského parlamentu a držela se v něm několik volebních období. Prostor pro protestní strany se průběžně rozevíral, 9 Sachsen.de. Landtagswahlen 2024. Wahlergebnisse. [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://wahlen.sachsen.de/landtagswahl-2024-wahlergebnisse.php>; Landtagswahl 2024 in Thüringen – endgültiges Ergebnis. [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://wahlen.thueringen.de/datenbank/wahl.asp?wahlart=LW2024&wJahr=2024& ZeigeErg=Land>; Land Brandenburg. Landtagswahl 2024. Amtliches Ergebnis. [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://wahlergebnisse.brandenburg.de/12/500/20240922/landtagswahlland/ergebnisse.html>. 10 Někdejší „východní Berlín“ je ovšem jen přibližně třetinou celého znovusjednoceného Berlína. https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-6 101 až v něm explozívně zabodovala AfD11 a z druhé strany zatím jasně a silně protestní strana levice – BSW,12 založená teprve na počátku roku 2024 a už tak úspěšná i v západních spolkových zemích. Na vůli či zlé vůli předsedkyně strany Wagenknecht[ové] závisí dnes osud vytvoření demokratické zemské vlády v Sasku. V Braniborsku Wagenknecht částečně ustoupila před varovnou situací: totiž zdejší zemskou vládu lze proti váze AfD utvořit jenom jako koalici právě se zastoupením BSW.13 Specifikem německé mentality je i po vícegeneračním odstupu mimořádná citlivost vůči vlastní minulosti z první poloviny 20. století. A dnešní stav jim připomíná poměry ve Výmarské republice k přelomu 20. a 30. let, po nichž bezprostředně následoval stav, kdy v celé sérii předčasných voleb nebylo možno vytvořit celoněmeckou vládu jako demokratickou, nakolik součet mandátů všech demokratických stran byl nižší než součet mandátů obou antidemokratických velestran. Až přišlo zhroucení. Celoněmecky se aktuálně (listopad 2024) ukazuje: Výsledky voleb do Evropského parlamentu14 nejsou jednoznačnou předpovědí pro očekávané předčasné volby do Spolkového sněmu, ale zůstávají varováním (zvl. největší propad proti roku 2019 pro zelené, o polovinu hlasů, na 11,9%, největší nárůst pro AfD, o polovinu hlasů, na 15,9%). Volby zemské však svými výsledky určují stále proměnlivé složení horní komory federálního parlamentu – Spolkové rady. Věc mezitím 11 Brandenburg: 29,2% (druhá velmi těsně za SPD, o dva mandáty), Sachsen: 30,6% (druhá velmi těsně za CDU, o jediný mandát), Thüringen: 32,8% (vítězná, daleko před druhou CDU, o devět mandátů). 12 Brandenburg: 13,5%, Sachsen: 11,8%, Thüringen: 15,8%. 13 Ujednání trojkoalice SPD-BSW-CDU jako silné koalice všech demokratických stran proti AFD Wagenknecht rozbila, zemské organizaci BSW to zakázala. Povolila pouze křehkou koalici SPD-BSW, přičemž hodlá SPD průběžně „lehce vydírat“ a udržet si takto u voličů statut protestní strany. 14 Deutschland – Europawahlen – 2024. Endgültiges Ergebnis. [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://www. bundeswahlleiterin.de/europawahlen/2024/ergebnisse/bund-99.html> https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-6 102 zkomplikoval rozvrat federální vládní koalice a cesta k předčasným volbám do Spolkového sněmu. Předvolební průzkumy předpovídají pro CDU kolem 32% hlasů. To představuje více, než očekávané hlasy pro všechny strany právě padlé koalice dohromady: SPD může získat cca 15%, zelení do 10%, FDP jen 4% (tedy pod limitem pro vstup do parlamentu15). Pro AfD se zatím ukazuje cca 19% hlasů (po zmíněném výsledku 15,9% v eurovolbách). Rakousko Pro Rakousko byl rok 2024 silným volebním rokem; koncem jara proběhly volby do Evropského parlamentu16 a v říjnu 2024 proběhly volby do Národní rady, tedy dolní komory rakouského federálního parlamentu.17 Specificky se jakoby uzavřel cyklus, kdy v mezičase probíhají volby do zemských parlamentů;18 tyto parlamenty u nás silně podceňujeme, ve skutečnosti mají silnou působnost, v řadě kompetencí jsou zcela svrchované, nakolik je Rakouská republika skutečnou federací.19 V důsledku federalistického uspořádání Rakouska se na základě výsledků voleb do každého zemského parlamentu proměňuje (průběžně) rovněž složení Spolkové rady jakožto horní komory 15 Neumí získávat tzv. přímé mandáty. 16 Bundesministerium Inneres. Europawahl 2024. Österreich. endgültiges Ergebnis. [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://www.bundeswahlen.gv.at/2024/eu/>. 17 Bundesministerium Inneres, Nationalratswahl 2024. Österreich, endgültiges Ergebnis. [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https.www.bundeswahlen.gv.at/2024/nr/>. 18 Pozor, nejde o pravidelný cyklus; v Rakousku nejsou ničím mimořádným předčasné volby do Národní rady. 19 Federální parlament (a další federální orgány obdobně) má přísně definované kompetence; ty, které mu země postoupily, do kompetencí zemí nesmí vstupovat. Dle rakouské republikánské ústavnosti jsou spolkové země nositeli originární svrchovanosti, které nabyly znovunavrácením v důsledku rozpadu staré monarchie v roce 1918. Státoprávní jazyk říká, že samostatné země se vzápětí rozhodly spojit a poskytnout tímto přesně vymezené kompetence federálním orgánům Rakouska. https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-6 103 federálního parlamentu. Zemské volby průběžně i signalizují (resp. varují) proměny a posuny smýšlení voličů, byť část voličů si pro sebe rozdílně řeší představu „naši zde v zemi“ a „naši ve federálu“. Najdeme tudíž v Rakousku subjekty, které kandidují pouze na zemské (a lokální) úrovni, na federální úrovni nikoli, resp. subjekty které mají na federální úrovni poněkud jinou podobu než na zemské. Volby do zemských parlamentů Ze spolkových zemí jako vzorek zde uvedeme dvě z „jádra“ Rakouska, totiž Vídeň a Dolní Rakousy, které společně představují cca 45% rakouských voličů (a spolu dávají více než polovinu rakouského ekonomického výkonu). K tomu ještě jako třetí jednu z „vnějších“ spolkových zemí, Štýrsko, jehož centrem je druhé největší rakouské město Graz. Výběr padl na Štýrsko ještě z dalšího důvodu – zdejší zemské volby uzavřely vlnu razantních změn volebního roku 2024 v Rakousku. Ze specifik Vídně zmiňme sídelní dynamiku, proměnlivost osídlení. Rakouské sčítání obyvatelstva m.j. sleduje kategorii „rodáci“. Z obyvatel Vídně jen asi polovina jsou „rodáci“, tedy pochází z Vídně od narození. Druhá polovina se do Vídně přistěhovala vnitřní migrací, anebo i ze zahraničí. Odtud mentální dynamika a otevřenost vůči novým politickým cílům, rovněž dynamika ve stavění osobních životních cílů, etc. Nejsilnější postavení si zde udržuje SPÖ. Ze specifik Dolních Rakous: Dynamika Vídně tento prostor rovněž zasahuje (lze i říci, že se na dynamice Vídně i přiživují); obyvatelstvo jsou však dominantně „rodáci“, konzervatismus je jim „přirozený“. Není zde ani žádné větší město, významnějším průmyslovým centrem je jen Wiener Neustadt na samotné jižní hranici země. ÖVP zde staví na výrazné sociální politice. Její zemská organizace má v ÖVP specifické postavení, částečně připomínající bavorskou CSU. https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-6 110 Je třeba tvrdě zdůraznit, že nejde o žádné „nálady“38, jde o voličské vyhodnocení přešlapů a velkých nectností jak Evropské komise, tak Evropského parlamentu a celého byrokratického aparátu EU. Dodejme ještě jeden rozměr, který český (ani slovenský) volič příliš nezvládá: Rakušané jsou mimořádně citliví na nárůst centralismu v EU, a sice jakožto občané Rakouské republiky coby skutečně federalizovaného státu se širokou reálnou místní samosprávou. Rakušané citlivě vnímají, jak Evropská unie učinila přemet v tématu „subsidiarity“. Od původního prosazování principu39 přešla EU (cca od Lisabonské smlouvy) k pouhému žvanění o principu subsidiarity a od sklonku druhého desetiletí 21. století už je tento princip „tiše odložen“, doslova do šrotu. Stále vice problémová Evropská unie? (malý komentář) EU nabrala špatný směr po uplatnění Lisabonské smlouvy. Ta totiž vytvořila předpoklady pro uplatnění staré vadné teorie z dob německého císařství, že federace je pouhým přechodným mezikrokem na cestě od skupiny nezávislých států k jednomu centralizovanému státu. EU velmi chybí principy skutečné ústavnosti, v tom jeden ze základních principů skutečně federalizovaného státu, totiž ústavně daný přesný soupis záležitostí a témat, které má federální parlament přísně zakázány projednávat a úměrně tomu i co má výkonná moc federace striktně zakázáno konat, a to nezměnitelně. To totiž znamená zákaz přijímání federálním parlamentem ústavních zákonů, které by kompetence federálních orgánů rozšiřovaly. Ještě těsně na konci prvního decennia 21. století bylo možno vést diskuse, že je Evropská unie víceméně konfederací. Dnes už EU postoupila do stavu, kdy realizuje mnohé nectnosti centralizovaného 38 Natož pak havlovské „blbé nálady“. 39 Ve zkratce: s procesem posilování evropské integrace má probíhat neméně intenzívně proces posilování reálných pravomocí orgánů „dole“, tedy regionálních a lokálních. https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-6 111 státu. Důsledkem je pak reakce – úsilí národních států obírat o kompetence regionální a lokální samosprávu. Principy subsidiarity jsou tímto stále více pošlapávány, resp. se směrem „dolů“ přeposílá odpovědnost, a to za stále více nesplnitelných podmínek, diktovaných vůči samosprávě shora. Základní princip samosprávy, že totiž skutečná samospráva musí být i „svézákonodárstvím“, je pošlapáván, či (jako v ČR a SR) zcela znemožněn. A to už nečiní EU, nýbrž přičinlivě orgány národního státu jako člena EU. EU přestala fungovat, co se týče původně nejdůležitějšího cíle, totiž vybudování skutečně jednotného trhu. Dnes je zde 27 trhů uvnitř EU, navzájem stále méně kompatibilních. Namísto budování jednotného trhu s transparentním a skutečně funkčním právním rámcem se „řeší“ podružnosti až nesmysly. EU jde v mnohém proti občanům, proti stavu ve 20. století, kdy původně chránila občany více, než činily národní orgány. EU přestala řešit právní zajištění „evropského občana“, opět především ve vztahu k fungování jednotného trhu. Jmenovitě přestala řešit právní zajištění „evropského občana“ na poli „jednotného trhu pracovní síly“ – je zde ve skutečnosti 27 téměř nekompatibilních národních trhů pracovní síly uvnitř EU. Poslanci Evropského parlamentu jsou ve stále větším podílu odložení lidé, kterých se zbavila „domácí politika“; dnes je tomu už ve zcela neúnosné míře.40 Tito poslanci zatahují všechny nectnosti z národních parlamentů do Evropského parlamentu. Zatahují tam povědomí, že zvolení poslanci mají právo na svévoli. Jsou hlavními viníky, že lobbyistické skupiny získaly příliš volné pole působnosti jak vůči chodu a obsahu pracovních výstupů Evropského parlamentu, tak vůči chodu Evropské komise. 40 To platí zvlášť výrazně pro ČR i SR. Ale ne že by to neplatilo i pro staré a velké členské země EU. Týká se to ostatně i samotné předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen. https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-6 112 Právo se stává nejasným co do obsahu norem – jak z vůle poslanců Evropského parlamentu a lobbyistů stojících za nimi, tak z vůle poslanců a lobbyistů na národní úrovni. Normy mimo jiné obsahují stále více nesmyslných titěrností, aby ztěžovaly a znemožňovaly práci nezávislým soudům. Právě touto cestou je dnes nejvíce ohrožována soudní nezávislost. Je třeba přitom přiznat, že na uvedených negativech se větším podílem projevují aktivity poslanců z prostoru středovýchodní Evropy, a naopak nejméně ze zemí staré Šestky. Ze všech kadencí Evropského parlamentu bylo jeho složení v letech 2019-2024 naprosto „transparentně“ nejslabší, s nejvyšším podílem „mlácení prázdné slámy“, s nejvyšším podílem právních paskvilů ve výstupech. Ze všech složení Evropské komise ono složení z let 20192024 bylo pracovním výkonem nejslabší a intelektuálně výrazně insuficientní.41 Česká republika Výsledky voleb v ČR během roku 2024 neradno přeceňovat. Jde totiž ve všech třech případech v očích voličů o „volby druhého řádu“. Volby do Evropského parlamentu Jsou v ČR především volbami, jichž se účastní velmi málo voličů. Za případ v roce 2024 se zdálo přímo k oslavě, že se zúčastnilo až 36,45% voličů, tedy výrazně více než v předchozích periodách.42 Pohlížet na to jako na nějaký návrat k „uvědomělosti“ voličů by však bylo naivní. Příliš velká část voličů v ČR považuje volby do Evropského parlamentu prostě za zbytečné.43 Abstence voličů je stále 41 V. Jourové a M. Ševčoviče se to netýká, ale to je málo. 42 V roce 2019 to bylo 28,72% voličů. 43 Konkrétně nejčastěji proto, že považují zastoupení ČR v Evropském parlamentu za příliš slabé, než aby dokázalo něco prosadit. https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-6 113 příliš vysoká, než aby bylo možno nalézat plastičtější obraz o náladách voličů.44 A ptáme-li se po zvýšeném počtu těch, kteří přišli volit, pak se do popředí dere narůst těch, kdož přišli volbou protestovat proti aktivitám Evropského parlamentu za poslední kadenci a kdož přišli takto i nepřímo protestovat proti konkrétní evropské politice aktuální vlády ČR, resp. přišli se záměrem zabránit zvolení kandidátů za vládní strany. Jsou to voliči, kteří jsou nespokojeni s činností orgánů EU, či dokonce je považují za přímo sobě nepřátelské. Je tedy třeba zvolit ty kandidáty, kteří půjdou dosavadním elitám EU „po krku“.45 Takové postoje a nálady ještě pomáhá stupňovat i „propaganda výmluv“ ze strany státních orgánů ČR, které i své vlastní nezdary příliš často připisují „Bruselu“. Přitom samy tyto orgány jsou až příliš často tím, kdo vědomě deformuje normy EU a při jejich transferu do práva ČR si do nich v nepřijatelné míře pašuje paragrafy podle svých vlastních zájmů. Velmi chybí v české politice otevřená debata, kdo takové směřování, t.j. deformování, dlouhodobě – a ve vztahu k naplňování svých zájmů velmi úspěšně – prosazuje. Nejrozměrněji tak činí ODS, ve skutečnosti je v tomto loutkovým vykonavatelem zájmů svých zákazníků – od podnikatelských svazů přes agrární komoru až po vybrané velké advokátské kanceláře. 44 Jen část voličů považuje členství ČR v EU za negativum. Naopak jiná část voličů považuje členství v EU za klasické „menší zlo“, což však pro ně ještě není dostatečným důvodem jít k volbám. A další nemalá část voličů považuje jisté okruhy pravomocí Evropského parlamentu (resp. dalších orgánů EU) za negativum přitom jiné okruhy pravomocí za pozitivum; a tento rozpor je pro tyto voliče důvodem nejít k volbám. 45 Výsledky: ANO – 7 mandátů, SPOLU – 6, Motoristé+Přísaha – 2, Stačilo – 2, Starostové a osobnosti pro Evropu – 2, Piráti – 1, SPD – 1. Český statistický úřad. Volby do Evropského parlamentu konané na území ČR ve dnech 07.06-08.06.2024 (celkové výsledky za ČR). [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://www.volby.cz/pls/ep2024/ep11?xjazyk=CZ>.; Český statistický úřad. Volby do Evropského parlamentu konané na území ČR ve dnech 07.06-08.06.2024 (regionální a lokální výsledky). [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://www.volby.cz/pls/ep2024/ep13?xjazyk=CZ>. https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-6 114 Volič jemnostem vyjádření v právních normách zpravidla vůbec nerozumí, avšak vše uvedené nemalá část voličů přijímá jednostranně jako „tvrdou botu Bruselu, která po nás šlape“. Těmto voličům se „zadařilo“. M.j. lehká většina poslanců Europarlamentu, zvolených za ČR odmítla dát důvěru nové Evropské komisi. (jakožto neúnosně „staronové“, nedávající záruku potřebných reforem).46 Volby do krajských zastupitelstev v ČR Kraje mají v ČR vícevrstevnou smůlu. Jednak se média o nich zmiňují příliš málo, resp. příliš okrajově; média jsou zahlcena celostátními záležitostmi, byť jsou i třetiřadého významu. Na druhé straně o lokálních záležitostech je volič také dostatečně zpraven. Podle toho se cítí i posuzovat jak celostátní, tak lokální politiku, a tak chodí i k příslušným volbám. Voliči sami v průzkumech přiznávají, že nedokážou posuzovat činnost hejtmana a krajského zastupitelstva, protože jednoduše o ní neví nic anebo příliš málo. A úměrně tomu účast v krajských volbách je výrazně nižší. V roce 2024 činila 32,91%.47 46 Pro názornost uveďme anketní odpověď mezinárodně významného neurochirurga Vladimíra Beneše, jaké vidí minus členství v EU: „….. Ze zásluhové společnosti jsme se stali společností nárokovou. Vadí mi dotace, jakékoliv. Vždy vedou k nerovnosti. Trvalé vyzdvihování práv minorit. Politický nátlak stovek neziskových organizací. Zelená ekonomika závislá na Číně. Bezzubá imigrační politika. Vojenská impotence Evropy. Tisíce nařízení a regulací, omezování svobody informací. … Máme vládu nevolených úředníků, kteří spolu s ohromným aparátem páchají dobro, přičemž ignorují historii, tradice, kulturu a tisícileté hodnoty. Ignorují i fyzikální zákony, a tváří se, že budou poroučet větru a dešti. A nakonec ignorují i názory a touhy běžných občanů. Jde o to, zda je EU schopna se reformovat, nebo zda, jako každá říše, bude mít svůj začátek a konec. Anketa. Jaké je podle Vás největší plus a největší minus našeho členství v Evropské unii? In: Reflex, XXXV, 2024, č. 17, s. 14-17. 47 Volby na mandáty absolutně vyhrály ODS v Jihočeském kraji a ANO v Karlovarském a Moravskoslezském kraji; dále uspěla uskupení vládní pětikoalice v Středočeském, Libereckém (v obou případech však klíčová síla v STAN) a Jihomoravském kraji (klíčová síla lidovci). V šesti krajích získal ANO většinu s vládě opozičními uskupeními. V Pardubickém kraji se ustavila pragmatická koalice napříč stranami, s hejtmanem mimo vládní tábor. Český statistický úřad. Volby do zastupitelstev krajů konané 20.09.-21.09.2024 https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-6 115 Kraje v ČR si podnes nesou dědictví svých špatných sudiček z momentu vzniku. Byly vytvořeny, aby se obešly, resp. jen formálně naplnily teze ústavy. Ve skutečnosti k žádné smysluplné regionální samosprávě nedošlo. Kraje byly ve zhloupnuté formě opsány ze starého komunistického modelu z roku 1949. Centrální orgány následně navalují na kraje úkoly, pro které jim nepřidělují dostatek financí.48 Opakovaně až podnes se uplatňuje politika, že centrum přehazuje ty záležitosti, které se nedaří, resp. které jsou zanedbané, na zodpovědnost krajům. A to vždy bez dostatečného finančního zajištění. Přehazuje jen zodpovědnost, přitom jen s minimálními rozhodovacími pravomocemi. Ty a rovněž kontrolní pravomoci si centrum ponechává, resp. až nesmyslnými (i zlovolnými) zákony a nařízeními limituje krajské orgány natolik, že nemohou svou úlohu smysluplně realizovat. Následně může centrum kraje nadále šikanovat, kontrolovat (i pomlouvat).49 Školství, zdravotnictví, veřejná doprava, krajské silnice, etc., stav těchto záležitostí, „přihozených“ krajům, se průběžně zhoršuje A při současném rozkladu základní sítě lékařské péče ministr chce hodit další úkoly na kraje, ač jde názorně o negativní důsledek činnosti zdravotních pojišťoven (včetně důsledků špatného zákonodárství o zdravotních pojišťovnách); na ně dosáhnout je ovšem ministr zbabělý. (výsledky za kraje, okresy, obce, okrsky). [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://www.volby.cz/app/kz2024/cs/results>.; Český statistický úřad. Volby do zastupitelstev krajů konané 20.09.-21.09.2024 (souhrnná statistika). [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://www.volby.cz/app/kz2024/cs/statistics>. 48 V době ustavování krajů měl Jihomoravský kraj pouze třetinový objem rozpočtu ve srovnání s rozpočtem města Brna, jakožto svého krajského centra. 49 Kontrola krajské „samosprávy“ ze strany ministerstev je jednoznačným principem totalitarismu. Ve skutečném demokratickém státě je nepřípustná, v takovém případě má ministerstvo jedině možnost se s kraji soudit. https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-6 116 Volič tedy v krajských volbách volí ty, kteří se osvědčili právě a jedině v zájmu kraje. A je dokonce připraven odpustit určitá negativa, když se přesvědčil o intenzívním nasazení, které projevilo vedení kraje v krizových situacích.50 Hejtman, radní a členové krajských zastupitelstev musí projevit schopnost jít tvrdě i proti vůli vedení vlastní strany i proti její vládní politice, musí i takto prokázat, že pracují skutečně pro potřeby kraje (a nikoli pro potřeby stranické centrály). Takto přímo modelově postupuje jihočeský hejtman Kuba.51 Ještě jednoznačněji tak vystupuje liberecký hejtman Půta, distancuje se od centrály STAN v zájmu rozvoje kraje zanedbávaného po desetiletí jak komunistickým režimem, tak postkomunisty. Pak může v krajských volbách uspět i síla, která je silně zastoupená ve vládě. Jinak mají šanci ostatní. A platí to univerzálně – příkladem budiž samostatná politika zlínského hejtmana Holiše a krajské organizace ANO – pracuje se pro kraj, nikoli pro centrálu (byť opoziční strany). Když jsme před 12 roky pojednávali v programu košických politologických dialogů rovněž průběh voleb v tehdejších souvislostech, byl můj příspěvek věnován odmítnutí mýtu, že krajské volby jsou nástrojem, kterým nespokojený volič trestá vládu a její 50 Srv.: jihomoravský hejtman Grolich a jeho osobní nasazení při likvidaci důsledků tornáda v roce 2022. Pak mu volič odpustí velké nedostatky v jihomoravském zdravotnictví (jejichž původcem je ve skutečnosti ministerstvo zdravotnictví, které znemožňuje účelnou činnost krajských orgánů). Podobně získal vysoké body hejtman moravskoslezského kraje Bělica při povodních 2024 (naopak návštěvy premiéra a ministrů v prostoru povodní volič vyhodnotil jako „povodňovou turistiku“ provázenou beztvarým žvaněním „turistů“). 51 Centrále ODS dává Kuba otevřeně najevo, že za její politiku a problémy nehodlá dávat všanc svou dobrou pověst před jihočeskými voliči. A jednoznačně hlásá, že volby v Jihočeském kraji nevyhrála ODS, nýbrž jeho tým. (KOLÁŘ, P.: Kuba: Uspěl můj tým, ne ODS [rozhovor s M. Kubou]. In: Mladá fronta DNES, 23.9.2024, s. 3.) https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-6 117 koalici v poslanecké sněmovně.52 Aniž bylo možno předvídat, vláda padla následujícího roku sama pro vnitřní rozpory.53 Zůstává konstantou, že kraje v ČR mají příliš omezené pravomoci na to, aby volbou do krajských zastupitelstev mohla být vláda skutečně potrestána či omezena. Extrémní centralismus v ČR nadále udržuje obecnou představu, že vláda jednak „může všechno“, resp. cokoli si zamane, jednak ještě tvrději představu, že „vláda může za všechno“ co se v ČR stane, snad s výjimkou počasí. Vláda je samozřejmě plně zodpovědná především za výkon ministerstev. Výkon je chabý, až zmetkovitý, kvalita úřednictva je nezřídka až záporná.54 Volby do Senátu Parlamentu ČR Volby do Senátu ČR jsou opět jen minimálně směrodatné pro směřování politiky ČR a ještě méně pro zrcadlení vůle voličů. Senát byl pouze formálně opsán z ústavy první republiky, reálně měl sloužit jednoznačně jako odkladiště pro federální poslance z ČR, kteří ztratili mandát v důsledku rozbití ČSFR. Pravomoci Senátu byly nastaveny tak nízko, aby nepřekážely pohodlnému vládnutí na bázi koalice ustavené v dolní sněmovně. Veřejnost byla následně řadu let masírována tezemi, že jde o zbytečnou instituci. Senát zůstával neustaven a protiústavní poměry byly posunuty kousek k lepšímu až po čtyřech letech (v souvislosti s politickým oslabením dosavadní vládní koalice). Uvedené nálepky už Senátu zůstaly. Výsledkem je dlouhodobá abstence voličů při volbách do Senátu, čímž je i legitimita mandátů senátorů silně zpochybněna. Volební účast v roce 2024 činila v prvním kole 30,42%, ve 52 GONĚC, V.: Železný zákon krajských voleb v ČR? In: DOBIAŠ, D.; EŠTOK, G.; BZDILOVÁ, R., (eds.): Voľby 2012. Kam kráčaš demokracia. Kočice: UPJŠ, 2013, s. 373-387. 53 Zvlášť v ní „vybuchli“ zelení; m.j. jejich ministryně školství musela být odvolána už předtím pro svůj „zelený“ tvrdý fundamentalismus. 54 Je ostatně veřejným tajemstvím, že kvalita úřednictva krajských orgánů (rozumějme mimo prostor Prahy) je výrazně vyšší než kvalita úřednictva v centrálních orgánech ČR. https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-6 118 druhém kole jen 17,54%.55 Z hlediska signalizování nálad voličů navíc Senát je volen každé dva roky v pouhé třetině volebních obvodů. Volby „druhého řádu“ jsou tak v ČR nanejvýš deformovaným signálem, jak uspěla agitace opozičních stran. Aktuální (ke konci 2024) vládní koalice ovšem ignoruje jiné závažné posuny ve vědomí voličů. Tak jmenovitě, přes kritické projevované v příslušné době vůči všem předchozím polistopadovým vládám, je aktuální vláda vedle kritiky i předmětem výsměchu ve společnosti. Je první vládou, která je přirovnávána k předlistopadovým vládám tzv. České socialistické republiky, premiér Fiala je otevřeně přirovnáván k Josefu Korčákovi. A lidová moudrost v roce 2024 přispěla do (jinak falešných) diskusí o hledání vhodnějšího názvu pro ČR; je to dnes „Blbá Fialárna“. V této souvislosti nutno připomenout i narůstající sociální kontrasty v ČR. Za posledních 15 let (z toho nejvíce za posledních 5 let) se s daňovými změnami zvýšila nejchudším zaměstnancům průměrná daňová sazba o dva „procentní body“, tedy objem daně jako takové jim vzrostl o sedm procent; nejbohatším naopak průměrná daňová sazba poklesla o dva „procentní body“ (tedy celkový objem daně se snížil o devět procent). V porovnání se skutečnými západními zeměmi je v ČR průměrná mzda daněna podobnou sazbou jako v západních zemích, zato zaměstnanci nejvyšších kategorií mají mzdu daněnou o tři procentní body níže, naopak nejhůře vydělávající mají v ČR sazbu o čtrnáct procentních bodů vyšší než v západních zemích.56. A to jde jen o daně přímé; v případě nepřímých daní (názorně DPH) dopadá 55 Český statistický úřad. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 20.09-21.09.2024 (výsledky voleb za jednomandátové volební obvody, obce a okrsky). [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://www.volby.cz/app/senat/20230920/cs/results>. 56 SLÁVIK, M.: Stát, který chudým bere a bohatým dává. In: Ekonom, 11.12.2024. [online], [cit. 14/12/2024]. Dostupné na internete: <https://www.msn.com/cscz/zpravy/other/stát-který-chudým-bere-a-bohatým-dává/arAA1vHeyn?ocid=msedgdhp&pc=ACTS&cvid=95eafb83364c4f8588766c8a4c568b2e&ei= 26>. https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-6 119 daňová zátěž opět zvýšeně na nejchudší složky společnosti. Inflace (jakožto „nejhloupější forma zdanění“) se v ČR roztočila nejrychleji z celé EU, za „blahovolné neutrality“ vlády. Propad reálných mezd v ČR je rovněž za inflační období (údaj do konce 3. čtvrtletí 2024) nejvyšší v EU, 10%. Naopak Portugalsko (dlouhodobě vysmívané pravicovými ekonomy z ČR) má růst reálných mezd 10%, Rakousko se svými hospodářskými problémy růst 7%, Německo mzdově stagnuje. A Polsko má růst reálných mezd 17% (životní úroveň v Polsku je již vyšší než v ČR).57 Nárůst průměrného stáří osobních automobilů58 je rovněž ukazatelem nárůstu chudoby. Voliče irituje i absentující, resp. úmyslně nepřijímaná legislativa proti „černé ekonomice“, jmenovitě proti korupci, která v ČR narůstá. Jaké z toho plynou politické „nálady“? Podle analýz Agentury pro sociální začleňování (analytičky Lucie Trlifajová a Barbora Halířová) ochrana nejchudších v ČR již zcela selhává a do nároků na sociální příspěvky propadá i část nižší střední třídy. Za posledních pět let narůstají i celé zóny s koncentrací nejchudších, jmenovitě narůstá podíl obcí s nejvyšší měrou sociálního vyloučení, zřetelně (za posledních pět let o deset procent) klesá podíl obcí bez sociálního vyloučení či s malou měrou sociálního vyloučení.59 57 ALI, S.: Češi zchudli více než po krizi v roce 2008. In: Mladá fronta DNES, 5.2.2025, s. 11 [na základě analýz investiční společnosti XTB; hlavní ekonom XTB: Pavel Peterka]. 58 Přesáhlo již šestnáct let. Názorně statisticky vyjádřeno: na jedno nové auto připadají dvě auta stará 25 let. 59 Střední třída chudne, ochrana nejchudších selhává. In: ČTK, 22.11.2024. [online], [cit. 26/11/2024]. Dostupné na internete: <https://www.msn.com/cscz/zpravy/dom%C3%A1c%C3%AD/expertka-střední-třída-chudne-ochrananejchudších-selhává/arAA1uzmRE?ocid=msedgdhp&pc=ACTS&cvid=6b7d99e67d1d49fda80345a60ce717e3&e i=84>; Index vyloučení. In: ČTK, 22. 11. 2024. [online], [cit. 26/11/2024]. Dostupné na internete: <https://www.msn.com/cs-cz/zpravy/dom%C3%A1c%C3%AD/indexvyloučení-obcí-s-vysokou-mírou-vyloučení-loni-o-50-přibylo-bylo-jich-241/arAA1uzfax?ocid=msedgdhp&pc=ACTS&cvid=6b7d99e67d1d49fda80345a60ce717e3&ei= 271>. https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-6 126 nýbrž si je také udržet, nasáli Piráti do sebe neústrojné živly, včetně vyslovených eko-fanatiků, čímž si začali voliče odrazovat. A voliči je potrestali jak v evropských volbách, tak ještě více v krajských volbách. Jejich propady jsou ještě hlubší než ztráty zelených v Rakousku či Německu. ANO už nemusí dělat nic jiného než sbírat nespokojené voliče jiných stran; resp. k ní přicházejí i „probuzení“ lidé, kteří doposud k volbám příliš nechodili. Nemusí tudíž vystupovat natolik populisticky jako jiné strany. SPD funguje obecně jako sběrný tábor takových voličů, kteří jsou ovládáni vysokou měrou nespokojenosti. Nespokojenosti, která není žádnou povrchní „náladou“, nýbrž má hluboké sociální kořeny. Antibabišismus se rychle stal vyčpělou kartou. Věcnou argumentaci rychle ztratil v naprosté absenci praktické realizace. Navěšení se na dotace ze státního rozpočtu a z rozpočtů ve veřejné sféře vůbec, navěšení se na veřejné zakázky, k tomu byl už dávno dříve připraven systém, určený pro jiné odběratele a podporovatele jiných stran. Systém „dotační ekonomiky“ jede nerušeně dále, nelze ho znepřístupnit výlučně Babišovi, seškrtáním či zrušením by byly silně postiženy jiné osoby, resp. jiné korporace. Je veřejným tajemstvím, že celá hospodářská komora je onou „skutečnou ODS“ na pozadí a že v ODS nemá hlavní slovo předseda strany, nýbrž šéf komory Zajíček. Jiným veřejným tajemstvím je, že Jurečkův bratr stojí v čele jedné velké zemědělsko-potravinářské korporace a těží přímo z týchž dotačních fondů jako Babiš. Podobně s jinými stranami a jejich podnikatelským pozadím. Teprve otevřená neschopnost hospodářské politiky Fialovy vlády za poslední roky otevírá příležitost, aby se podnikatelské organizace a velkopodnikatelé osobně poohlíželi po nových tvářích. Zde mají šanci např. Motoristé a Turek osobně, při obratném postupu by mohli zcela nahradit ODS (odtud je i část ODS https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-6 127 naopak zcela otevřená pro koalici s Babišem po příštích volbách do Poslanecké sněmovny). Závěr V Německu i Rakousku se výrazně projevila nespokojenost voličů s politikou aktuální koalice federální vlády. Nespokojenost se vylila jak proti silnější (resp. nejsilnější) složce vlády, tak výrazně i proti druhému vládnímu partneru, což byli v obou případech zelení, jakožto v obou případech hlavní manipulátoři, přivádějící jak k rozvratu vládní politiky, tak k rozvratu (Německo) či stagnaci (Rakousko) ekonomiky země. Zelení se projevovali delší dobu jako strana křiklounů bez koncepce, tedy strana rozvratu, jak v Rakousku, tak nakonec (po generační výměně) i v Německu. Bohužel se dostavil efekt: chtějí-li voliči potlačit bezkoncepční křiklouny z jedné části politického spektra, pak jiní křiklouni, z jiné části politického spektra, kteří se na federální vládě nepodílejí, získávají v očích voličů dalekosáhlou výhodu. Že je v tom z velké části spíše podvědomí než racionalita voličů, je pro dotyčný stát smůla, zároveň však možnost rychlého obratu voliče napříště. AfD má v Německu výhodu zcela nového fenoménu, na který může volič snadno „naletět“; FPÖ naopak je v Rakousku stranou spíše se starou špatnou pověstí, zároveň však s pověstí, že na úrovni ústředí federálního státu má nedostatek osobností vůbec schopných výkonu politické funkce, na úrovni spolkových zemí téměř absenci takových osobností. Dosáhne-li na pozice ve vládě (federální či zemské), sama se v nich brzy utopí, případně druhá složka vlády jí v tom utopení ještě pomůže; důsledkem mohou být i předčasné volby, třeba hned za dva roky.73 Rakouský volič tak opakovaně použil svůj hlas výrazně jako trest vůči ÖVP (jindy vůči SPÖ), aby se vzpamatovaly a vrátily se k „politice pro 73 Takže to „nakonec dobře dopadne“. https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-6 128 své voliče“. A svůj hlas už příště pro FPÖ nedá.74 Masové přelivy voličů i přechody k nevoličům při nových volbách nejsou za posledních 30 let v Rakousku ničím výjimečným. Problém ČR by se dal v kostce shrnout, že zůstala ještě příliš na východ od pozůstatků železné opony. Socioekonomicky je zvýrazňována teze o nejen přežívající, nýbrž přímo se navyšující „mzdové železné oponě“; tedy o dosahování falešné/falzifikované ekonomické prosperity na účet umělého udržování nízkých mezd (a fakticky hlubokého reálného propadu mezd v těch nejnižších pásmech).75 Z hlediska politického stále ještě v ČR nevyzrál systém politických stran; zůstávají jednak neukotvené, jednak s lidmi málo schopnými pragmatické politiky, jednak jsou to strany početně příliš malé, tedy spíše uzavřené politické „sekty pro sebe“, házející po voličích spíše negativistická hesla a zastrašovací kroky.76 A ideologická žvanivost stran už voliče vysloveně obtěžuje, tedy strany takto zatěžuje. A zejména se strany (resp. jejich křídla a části) staly loutkami různých lobbyistických uskupení; v skrytu tak konají totéž co Babiš, či ještě více, resp. hůře. A v roce 2024 se provalilo, že i armáda je ještě „příliš východní“. Obyvatelé ČR jsou mimořádně citliví na vstup armádních činitelů do politiky. Tomu ministryně obrany nedokázala čelit a premiér jí tiše odmítl podpořit. A tak platí: „Armáda trpí 74 Zemské volby v Burgenlandu 19. 1. 2025 už překračují časový rámec tohoto příspěvku, přesto jako příklad zdánlivý kontrast: Ve volbách do Národní rady 2024 se FPÖ v Burgenlandu umístila na první příčce (s 28,8%), ovšem při vyrovnanosti prvních tří stran (SPÖ jako třetí s 27,0%). V zemských volbách už jinak: SPÖ jako s velkým předstihem první s 46,38%, FPÖ sice druhá, ale jen s 23,09%, ÖVP jako třetí s 21,09% (se ztrátou téměř třetiny voličů proti předchozím zemským volbám]. (e-Government Burgenland.Landtagswahl 2025. [online], [cit. 10/02/2025]. Dostupné na internete: <https://wahl.bgld.gv.at/wahlen/lt20250119x.nsf>. 75 Termín „mzdová železná opona“ zavedla v české kritické publicistice Apolena Rychlíková. 76 To činí ODS jednoznačně už od roku 1992, ostatní to přejali, záleží jen, kdo takto bude konat obratněji. https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-6 129 dvojvládím, komunikaci státu řídí „lampasák“ a vše kryje prezident v uniformě.77 Další zátěží v ČR (též SR, atp.), kterou lze hodnotit jako fungování rovněž na východ od vnitroevropské bariéry je opětné rozšiřování konceptu „jediné zjevené pravdy“, ať už stavěné v politice z naivity (občas), anebo ze zlé vůle (nejčastěji). Uplatňování takového konceptu (nejen v politice) znamená návrat do středověku, nikoli pouze „před 1989“,78 ani pouze „před 1945“. „Logickou základnou“ takového konceptu je primitivní tautologie: „My máme jedinou pravdu, protože jsme se tak rozhodli.“ A je zcela jedno, zda to hlásají postavy od ODS, TOP či protilehle třeba od Pirátů. Pro subjekty-nositele takové „zjevené pravdy“ platí i sebeprezentace „my jsme ti správní hlasatelé“ pro zjevenou pravdu, do ostatních je třeba kopat, ostrakizovat je; a pokud to půjde, tedy je i mocensky šikanovat, v nejlepším případě i trestněprávně postihovat.79 Nedůvěra vůči státu v ČR narůstá. Jak velký je podíl těch, komu je tento stát již zcela lhostejný, a těch, kdo ho už přímo vnímají jako nepřítele?80 To vše bude mít volič v ČR k účtování v září 2025 při volbách do Poslanecké sněmovny 77 „Zelený mozek“ je stále nepřijatelný. (Zde je i hlavní příčina poklesu prezidentovy popularity.) Viď např.: KORECKÝ, M.: Když se oficíři utrhnou z řetězu. In: Mladá fronta DNES, 13. 2. 2025, s. 8. 78 Jak to v ČR nejčastěji vnímají starší generace. 79 Zárodek „ministerstva pravdy“ už byl v ČR založen. Onen orgán vlády ČR v čele s plukovníkem Foltánem se už však stihl zatím naštěstí spíše zesměšnit jakožto typický představitel uvažování pověstných „zelených mozků“ z armády doby normalizace, tedy prázdné velitelské vykřikování při absenci racionality. 80 K tomu viz: GONĚC, V.: Miznúca dôvera v štát – uzlový problém pre oslabovanie demokracie? Prípad ČR v paralelách strednej Európy. In: DUBÓCZI, P.; DVORSKÝ, T.; EŠTOK, G. (eds.): Medzi ideálom a realitou. Kam kráčaš demokracia? Košice: UPJŠ, 2024, s. 736. https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-6 130 Literatúra: ALI, S.: Češi zchudli více než po krizi v roce 2008 [na základě analýz investiční společnosti XTB, hlavní ekonom XTB: Pavel Peterka]. In: Mladá fronta DNES, 5. 2. 2025, s. 11. Anketa. Jaké je podle Vás největší plus a největší minus našeho členství v Evropské unii? In: Reflex, XXXV, 2024, č. 17, s. 14-17. Bundesministerium Inneres. Europawahl 2024. Österreich. endgültiges Ergebnis. [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://www.bundeswahlen.gv.at/2024/eu/>. Bundesministerium Inneres, Nationalratswahl 2024. Österreich, endgültiges Ergebnis. [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https.:www.bundeswahlen.gv.at/2024/nr/>. Český statistický úřad. Volby do Evropského parlamentu konané na území ČR ve dnech 07.06-08.06.2024 (celkové výsledky za ČR). [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://www.volby.cz/pls/ep2024/ep11?xjazyk=CZ>. Český statistický úřad. Volby do Evropského parlamentu konané na území ČR ve dnech 07.06-08.06.2024 (regionální a lokální výsledky). [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://www.volby.cz/pls/ep2024/ep13?xjazyk=CZ>. Český statistický úřad. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 20.0921.09.2024 (výsledky voleb za jednomandátové volební obvody, obce a okrsky). [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://www.volby.cz/app/senat/20230920/cs/results>. Český statistický úřad. Volby do zastupitelstev krajů konané 20.09.- 21.09.2024 (souhrnná statistika). [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://www.volby.cz/app/kz2024/cs/statistics>. Český statistický úřad. Volby do zastupitelstev krajů konané 20.09.- 21.09.2024 (výsledky za kraje, okresy, obce, okrsky). [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://www.volby.cz/app/kz2024/cs/results>. https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-6 131 Das Land Steiermark. Steirische Landtagswahl am 24. November 2024. [online], [cit. 15/12/2024]. Dostupné na internete: <https://www.verwaltung.steiermark.at/cms/ziel/181502798/D E/>. Deutschland – Europawahlen – 2024. Endgültiges Ergebnis. [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://www. bundeswahlleiterin.de/europawahlen/2024/ergebnisse/bund99.html>. Důvěra ústavním institucím – podzim 2024. [online], [cit. 30/12/2024]. Dostupné na internete: <https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskovezpravy/politicke/instituce-a-politici/5893-duvera-ustavniminstitucim---podzim-2024>. Důvěra k vybraným institucím veřejného života a mezilidská důvěra – léto 2024. [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/politicke/politickeostatni/5870-duvera-k-vybranym-institucim-verejneho-zivota-amezilidska-duvera---leto-2024>. e-Government Burgenland.Landtagswahl 2025. [online], [cit. 10/02/2025]. Dostupné na internete: <https://wahl.bgld.gv.at/wahlen/lt20250119x.nsf>. GONĚC, V.: Miznúca dôvera v štát – uzlový problém pre oslabovanie demokracie? Prípad ČR v paralelách strednej Európy. In: DUBÓCZI, P.; DVORSKÝ, T.; EŠTOK, G. (eds.): Medzi ideálom a realitou. Kam kráčaš demokracia? Košice: UPJŠ, 2024, s. 7-36. GONĚC, V.: Železný zákon krajských voleb v ČR? In: DOBIAŠ, D.; EŠTOK, G.; BZDILOVÁ, R., (eds.): Voľby 2012. Kam kráčaš demokracia. Kočice: UPJŠ, 2013, s. 373-387. Index vyloučení. In: ČTK, 22. 11. 2024. [online], [cit. 26/11/2024]. Dostupné na internete: <https://www.msn.com/cscz/zpravy/dom%C3%A1c%C3%AD/index-vyloučení-obcí-svysokou-mírou-vyloučení-loni-o-50-přibylo-bylo-jich-241/ar- https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-6 132 AA1uzfax?ocid=msedgdhp&pc=ACTS&cvid=6b7d99e67d1d49fda 80345a60ce717e3&ei=271>. KOLÁŘ, P.: Kuba: Uspěl můj tým, ne ODS [rozhovor s M. Kubou]. In: Mladá fronta DNES, 23. 9. 2024, s. 3. KORECKÝ, M.: Když se oficíři utrhnou z řetězu. In: Mladá fronta DNES, 13. 2. 2025, s. 8. Land Brandenburg. Landtagswahl 2024. Amtliches Ergebnis. [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://wahlergebnisse.brandenburg.de/12/500/20240922/land tagswahl-land/ergebnisse.html>. Land Niederösterreich. Landtagswahl 2023. [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://www.noe.gv.at/L2023l/index.html>. Landtagswahl 2023. Bayern. Endgültiges Ergebnis. [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://www.landtagswahl2023.bayern.de>. Landtagswahl 2023. Endgültiges Ergebnis der Landtagswahl in Hessen. [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://wahlen.hessen.de/endgueltiges-ergebnis-derlandtagswahl-in-hessen>. Landtagswahl 2024 in Thüringen – endgültiges Ergebnis. [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://wahlen.thueringen.de/datenbank/wahl.asp?wahlart=L W2024&wJahr=2024&ZeigeErg=Land>. Politická kultura veřejně činných lidí – léto 2024. [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskovezpravy/politicke/hodnoceni-politicke-situace/5884-politickakultura-verejne-cinnych-lidi-–-leto-2024>. Řada lidí z ODS má se SPOLU problém [rozhovor s M. Kubou]. In: Právo, 30. 11. 2024, s. 1, 11. https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-6 133 Sachsen.de. Landtagswahlen 2024. Wahlergebnisse. [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://wahlen.sachsen.de/landtagswahl-2024wahlergebnisse.php>. SLÁVIK, M.: Stát, který chudým bere a bohatým dává. In: Ekonom, 11. 12. 2024. [online], [cit. 14/12/2024]. Dostupné na internete:<https://www.msn.com/cs-cz/zpravy/other/státkterý-chudým-bere-a-bohatým-dává/arAA1vHeyn?ocid=msedgdhp&pc=ACTS&cvid=95eafb83364c4f8588 766c8a4c568b2e&ei=26>. Stadt Wien. Gemeinderatswahlen 2020. Ergebnisse der Wiener Wahlehörden. [online], [cit. 10/11/2024]. Dostupné na internete: <https://www.wien.gv.at/wahlergebnis/de/GR201/index.html> Střední třída chudne, ochrana nejchudších selhává. In: ČTK, 22. 11. 2024. [online], [cit. 26/11/2024]. Dostupné na internete: <https://www.msn.com/cscz/zpravy/dom%C3%A1c%C3%AD/expertka-střední-třídachudne-ochrana-nejchudších-selhává/arAA1uzmRE?ocid=msedgdhp&pc=ACTS&cvid=6b7d99e67d1d49fd a80345a60ce717e3&ei=84>. Umfrage. 30 Jahre EU-Mitgliedschaft — Österreicher:innen bilanzieren positiv, Ausblick verhalten. Wien: Österreichische Gesellschaft für Europapolitik, 2024. URBAN, J.: Z demokracie se nám vytratila potřeba právního státu, nezávislých institucí a médií. In: Hlídací pes, 11. 12. 2024. [online], [cit. 17/12/2024]. Dostupné na internete: <https://www.msn.com/cscz/zpravy/other/jan-urban-z-demokracie-se-nám-vytratilapotřeba-právního-státu-nezávislých-institucí-a-médií/arAA1vDZr0?ocid=msedgdhp&pc=ACTS&cvid=52af353bc37244d18 5d68c1576ab5025&ei=117>.