Full text
https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-12 225 Volby 2023/2024 v evropských mikrostátech Vladimír Srb The text deals with elections in European microstates. All of Europe's smallest countries have interesting electoral systems, inspiring for Central Europe. In San Marino, for example, the emphasis is on fulfilling election promises. The Principality of Andorra operates a unique combined electoral system, ensuring the representation of political parties and local personalities. Malta, the smallest state in the European Union, is inspiring for its high level of citizen participation in the electoral process. Úvod V letech 2023 – 2024 proběhla po celém světě celá řada hlasování, která mohla ovlivnit osudy celého světa i osudy České a Slovenské republiky. Volby prezidenta Spojených států amerických, prezidenta Ruské federace, volby do Evropského parlamentu, stejně tak volby českého a slovenského prezidenta nebo parlamentní volby na Slovensku, všechna hlasování byla pod drobnohledem nejen komentátorů, politologů a analytiků, ale i většiny občanů. Poněkud stranou zájmu Evropanů zůstávají vždy volby v nejmenších státech našeho kontinentu. Je to sice logické, ale je to zároveň i škoda, neboť volební principy, průběh kampaní nebo i výsledky voleb jsou pro zbytek Evropy často velmi inspirativní. I proto se pokusím v tomto stručném příspěvku přiblížit několik příkladů s volební problematikou evropských mikrostátů. Lucembursko Lucemburský volební systém pro volby do parlamentu – Poslanecké sněmovny – je klasickou podobou systému poměrného zastoupení, s přepočtem podle Hagenbach – Bischoffovy formule. Stát je rozdělen na čtyři volební obvody, aby se docílilo rovnoměrného
https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-12 226 rozvrstvení ze všech částí této malé země.1 V Lucembursku je zavedena volební povinnost, volit musí všichni dospělí do 75 let věku. Volí se jen 6 hodin, ale k dispozici je více než 600 volebních místností.2 Volební povinnost není v zemi příliš kritizována, občané ji respektují jako přirozenou součást politického procesu nejbohatší země Evropské unie. Celkem je voleno 60 poslanců, vykonávajících mandát při svém zaměstnání.3 Tabulka č. 1: Výsledky parlamentních voleb v Lucembursku 2023 Volební strana Zisk hlasů v % Zisk mandátů Křesťansko-sociální lidová strana 29,84 21 Demokratická strana 19,15 14 Lucemburská sociálně demokratická strana 18,15 11 Alternativní demokratická reformní strana 9,55 5 Zelení 8,31 4 Lucemburská pirátská strana 6,66 3 Levice 3,62 2 Zdroj: Election.Public.lu – legislative elections 2023. [online], [cit. 10/12/2024]. Dostupné na internete: <https://elections.public.lu /en/elections-legislatives/2023.html>. 1 Zde si jen dovolím připomenout, že Lucembursko je přibližně 19x menší než Slovensko, kde je zaveden jeden volební obvod. 2 Jen pro zajímavost: Bratislava se zhruba stejným počtem voličů, jako je v Lucembursku, jich má přibližně poloviční množství. 3 Někteří německy píšící autoři popisují činnost lucemburského parlamentu jako tzv. DIMI-DO Parlament (jednající jednou za měsíc ve dnech Dienstag-Mittwoch-Donnerstag; tedy Úterý-Středa-Čtvrtek).
https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-12 227 Vítězem lucemburských voleb byla Křestansko-sociální lidová strana, která se hlásí ke konzervativně – liberálním hodnotám a kterou v minulosti vedl například pozdější šéf Evropské komise Jean – Claude Juncker. Zajímavostí je i úspěch pirátské strany, která získala mandáty v parlamentu již podruhé, ale s vyšším ziskem (přibližně 2%) než ve volbách v roce 2018. Jde tak o opačný trend než například v Německu nebo České republice. Specifikem lucemburské reality je, že velkovévoda ihned po volbách vede konzultace se zástupci všech volebních stran, které uspěly, a následně jmenuje tzv. formátora, která má za cíl zformovat vládu. Pokud tuto osobu schválí následně parlament, stává se z něho premiér. Praktičnost a respekt k výsledkům voleb je pro středoevropské prostředí velmi inspirativní. Předsedou vlády se po volbách v roce 2023 stal Luc Frieden, předseda CSV, dosavadní premiér Xavier Bettel se stal místopředsedou vlády a zároveň ministrem zahraničních věcí. V evropském kontextu je tak na lucemburských volbách asi nejzajímavější to, že proběhnou hladce, všichni respektují výsledek a vláda je obvykle utvořena velmi rychle a bez pro nás tak obvyklých koaličních problematických jednání. Na prvním místě je zájem země, aby dál fungovala a prosperovala jako nejbohatší země Evropské unie. Malta Na Maltě, nejmenším státě EU, neproběhly ve sledovaném období volby parlamentní, ale konaly se, jako v celé EU, volby evropské. Chci upozornit na dvě zajímavosti. Prvním specifikem je, že ačkoliv ve volbách obdržely obě hlavní politické strany stejný počet mandátů (po 3), všichni poslanci následně podpořili volbu pravicové kandidátky Roberty Metsolaové na funkci předsedkyně EP, kterou bude zastávat již podruhé. Maltský systém politických stran je již od vzniku samostatné republiky bipartijní. Tomu odpovídají i výsledky voleb, kdy všechny
https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-12 228 mandáty nebo jejich drtivou vždy získávají zástupci dvou politických stran – konzervativní Nacionalistické strany a sociálně demokratické Labouristické strany. V roce 2023 dopadly volby v nejmenším státě Evropské unie takto: Tabulka č. 2: Výsledky voleb do EP v roce 2024 na Maltě Volební strana Zisk v % Labouristická strana 45,26 Nacionalistická strana 42,02 Impérium Evropa (radikální strana, žádající sjednocení Evropy od Atlantiku po Vladivostok) 2,62 Zelení 1,19 ABBA (křesťanská strana) 0,20 Nezávislí kandidáti a ostatní strany 8,71 Zdroj: European Parliament – Results 2024. [online], [cit. 10/12/2024]. Dostupné na internete: <https://results.elections.europa.eu/en/ malta/>. Druhou zajímavostí je vysoká volební účast, rovnající se přibližně třem čtvrtinám maltských voličů. Jde o nejvyšší účast ze zemí EU, kde není zavedena volební povinnost. Malťané si prošli širokou a bouřlivou diskusí o výhodách a nevýhodách členství v EU4 před dvaceti lety, když do EU země vstoupila, nyní jsou Malťané v EU spokojeni a dokážou z výhod členství výrazně těžit, a to i v oblasti získávání prestižních funkcí ve strukturách EU. Vysoká volební účast není typická jen pro volby evropské. Na Maltě je vysoká volební účast přirozenou součástí politického života u všech typů hlasování. Naznačuje to především zájem obyvatel na řízení svých záležitostí v oblasti politiky a veřejného života. Domnívám se, 4 Srov. SRB, V.: Proměny politických systémů evropských mikrostátů. Praha: Machiavelli Press, 2017.
https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-12 229 že příčinou je i vysoká míra aktivity politiků ve vztahu k občanům a jejich velká otevřenost. Následující tabulka uvádí přehled volební účasti při volbách do Evropského parlamentu v letech 2004 – 2024: Tabulka č. 3: Volební účast ve volbách do EP na Maltě v letech 2004 – 2024 Rok voleb Volební účast v % 2004 82,39 2009 78,81 2014 74,80 2019 72,66 2024 72,98 Zdroj: Electoral Commision Malta. [online], [cit. 10/12/2024]. Dostupné na internete: <https://electoral.gov.mt>. San Marino V roce 2024 se konaly parlamentní volby i v Nejjasnější republice Svatého Marina. Sanmarinské parlamentní volby vyhrála pravicová koalice pod vedením Křesťanskodemokratické strany, a to zejména proto, že stávající ministři zvládli naprosto skvěle covidovou situaci. Tedy výsledek byl opačný než ve většině zemí Evropy, kde neschopnost vládních elit v době pandemické situace způsobila změny ve volebním rozhodnutí voličů (změna vládních stran nastala např. v ČR, SR, Polsku nebo Německu). Výhodou mikrostátů je možnost osobního kontaktu s politickými elitami a jejich kontrola většinou voličů. San Marino je však inspirující i svými volebními pravidly. Klasický D´Hondtův systém, používaný pro parlamentní volby, je spojen s nutností předem oznámit možné vládní koalice, kdy jedna musí následně získat většinu ve volbách. Ale především – od roku 2008 platí zásada, že občanům nenabízejí volební strany a koalice jen volební
https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-12 230 program, ale přímo program vládní. Tedy všichni kandidáti už musejí sdělit předem voličům, co chtějí ve vládě udělat, jak to chtějí udělat a jaké nástroje hodlají k naplnění svého programu využít. Nelze měnit sliby voličům – tedy pokud by například vládní strany ve volbách, jako tomu bylo v České republice v roce 2021, slíbily voličům, že nebudou zvyšovat daně, a následně je zvýšily s argumentem, že nevěděly, v jak špatné stavu jsou státní finance, mohlo by dojít k rozpuštění parlamentu a vyhlášení nových voleb, neboť by se jednalo o oficiálně uznaný podvod na voliče. Občanům se totiž v San Marinu nesmí lhát, a to je kodifikováno i ve speciálním volebním zákoně. A ještě jednu zajímavost lze zmínit pro inspiraci. V ČR existuje zvláštní úřad pro dohled nad financováním politických stran, dle mého názoru zcela neefektivní a v mnoha případech postupující buď zbytečně či v případě vážných pochybení i nekvalitně.5 V San Marinu není s kampaní problém, neboť stát na své náklady doručí do všech schránek občanů všechny volební programy, které jsou k dispozici rovněž elektronicky na zvláštních webových stránkách. Sanmariňany totiž zajímá především program a kvalita kandidátů. Nutno poznamenat, že tím dopadá snaha politiků po zázračném mediálním vítězství, kdy obvykle v ČR či SR zcela zbytečně vynakládají prostředky na mediální poradce s vidinou snadného volebního vítězství. Parlamentní volby v San Marinu, které proběhly 9. 6. 2024, přinesly tyto výsledky (celkem se přiděluje 60 mandátů ve Velké a generální radě San Marina): 5 Úřad například v roce 2020 udělil pokutu jednomu z nezávislých kandidátů do Senátu Parlamentu ČR ve volebním obvodě Kolín za to, že neměl na svých webových stránkách zveřejněn odkaz na svůj transparentní účet. Úřad však přehlédl, že kandidát webové stránky vůbec neměl, tedy neměl čéslo svého účtu kde zveřejnit.
https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-12 231 Tabulka č. 4: Výsledky parlamentních voleb v San Marinu v roce 2024 Volební koalice či strana Zisk hlasů v % Zisk mandátů Demokracie a svoboda (konzervativně – liberální koalice) 41,50 26 Socialistická koalice 28,29 18 Budoucnost republiky (středové seskupení) 11,98 8 Motus Liberi (křesťansko-liberální strana 8,47 5 Hnutí RETE (nezávislé seskupení) 5,07 3 Zdroj: Sito uffiziale Elezioni della Repubblica di San Marino. [online], [cit. 10/12/2024]. Dostupné na internete: <https://www.elezioni.sm/online/home.html>. Andorra Velmi podobný příklad, který se týká excelentně zvládnutého přístupu ke covidovým opatřením v zemi, dávají i výsledky voleb v Andoře. Premiér Xavier Espot Zamora zúročil své úspěchy, kdy se s odstupem času ukázalo, že jeho řešení opatření v době pandemie bylo nejefektivnějším v Evropě. Andorra totiž nechala v době nejvyššího výskytu viru vše otevřené – obchody, restaurace, bary, školy, výrobní podniky, domovy pro seniory atd. Jedinými omezeními byla nutnost nosit roušky do obchodů a uzavírka barů a dalších pohostinských podniků do 00:30 v noci. Zbylá opatření byla cílená a individualizovaná, za účelem ochrany rizikových skupin. Zbytek země se měl promořit a po začátku očkování i proočkován. Takže ačkoliv měla Andorra jeden z nejvyšších počtů nakažených v Evropě, měla procentuálně méně obětí než Česká republika
https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-12 232 a především, i v době nejvyššího počtu nakažených byla obsazenost lůžek na jednotkách intenzívní péče maximálně ve výši kolem 30%. Pozitivní důsledky neuzavření společnosti oproti ČR a SR asi nemusím zdůrazňovat. Navíc se tak prokázalo, že pokud se zbytečně politici nebojí přijmout odpovědnost za svá rozhodnutí a neodvolávají se výhradně na mínění odborníků, výsledek opatření může být velmi efektivní. Andorra má rovněž zajímavý volební systém. Polovina z 28 poslanců parlamentu, nazvaného Generální rada, se volí prostřednictvím systému poměrného zastoupení, kdy Andorra tvoří jeden volební obvod, a druhá polovina, tedy 14 poslanců, se volí v sedmi dvoumandátových obvodech, odpovídajících sedmi místním komunitám Andorry. Je tak zajištěna reprezentativnost politických stran, ale i reprezentativnost všech regionů země s možností výběru výrazných osobností. Andoře systém vyhovuje, je to prosperující země, s narůstajícím počtem obyvatel i ekonomickou stabilitou. V zemi je minimum sociálních problémů, navíc mezinárodně – politická bezpečnost země je zajištěna i osobností jednoho ze spoluknížat, kterým je francouzský prezident. S trochu nadsázky můžeme říci, že Andorra je nejmenší stát světa, kde hlava státu disponuje tzv. jaderným kufříkem. Poslední parlamentní volby v Andoře se konaly 2. 4. 2023, volilo se 28 poslanců.
https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-12 233 Tabulka č. 5: Výsledky parlamentních voleb v Andoře v roce 2023 Volební strana Zisk mandátů Demokraté pro Andorru (liberálně-konzervativní strana) 14 Concord (progresivistické seskupení) 5 Sociálně demokratická strana 3 Andorra vpřed (hnutí třetí cesty) 3 Spojení občané (liberální seskupení osobností) 2 Akce pro Andorru (sociální liberálové) 1 Zdroj: Eleccions Andorra. [online], [cit. 10/12/2024]. Dostupné na internete: <https://www.eleccions.ad/resultats>. Monako Nejmenší stát světa, kde probíhají parlamentní volby, je Monacké knížectví. Parlamentní volby však nemají, obdobně jako v Lichtenštejnsku, vliv na sestavení exekutivního orgánu. Hlavu monacké vlády vybírá kníže sám, bez parlamentu, a podle tradice jde obvykle o francouzského státního občana. Nicméně parlament hraje důležitou roli při utváření monacké státnosti. Monacký volební systém je obdobně jako v Andoře kombinací poměrného a většinového systému, kdy 2/3 poslanců se volí většinově a 1/3 poměrně. V posledních parlamentních volbách, konaných 5. 2. 2023 se dohodly všechny dosavadní volební strany, zastoupené v monacké Národní radě, jednokomorovém parlamentu, že sestaví jednu kandidátní listinu, která následně pod názvem Národní unie Monačanů vyhrála volby a získala 100% všech mandátů. Proti této jednotné kandidátce se postavilo hnutí Nové myšlenky pro Monako,