Zpráva a doporučení z panelové diskuse: Budoucnost otevřené vědy v ČR

1 2 Zpráva a doporučení z panelové diskuse: Budoucnost otevřené vědy v ČR Analýza potenciálu Open Science a FAIR správy výzkumných dat v ČR Listopad 2025 Autoři Kristýna Zychová Michal Pazour Instituce: Technologické centrum Praha Datum vydání: 25. 11. 2025 Verze: 1.0 Jazyk: čeština Kontakt: [email protected] Záznam z panelové diskuse: https://www.youtube.com/live/KwKuEv1xKwE Zpracování této studie bylo podpořeno Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v projektu Strategická inteligence pro výzkum a inovace STRATIN+ (MS25001) Licence: CC BY 4.0 3 Obsah Úvod a rámec panelové diskuse ................................................................................................................... 5 Vize a scénáře rozvoje otevřené vědy v ČR ............................................................................................. 7 Analýza aktuálního stavu a výzev ................................................................................................................ 8 Klíčová témata panelu ................................................................................................................................... 10 Příklady zahraniční dobré praxe ................................................................................................................ 13 Praktická doporučení a další kroky ........................................................................................................... 15 Význam kontinuálního dialogu a participace ......................................................................................... 16 4 Chybí jednotná strategie a systémová koordinace, přesto má ČR potenciál stát se evropským lídrem díky silným projektům a rostoucí komunitě. Klíčové je zapojení vědecké komunity do tvorby pravidel, strategií i každodenní praxe. Plnění otevřené vědy jen „na oko“ vede k odklonu od původního smyslu a brzdí skutečný přínos pro českou vědu. Stávající systém hodnocení, grantů a kariéry neodměňuje otevřenost ani sdílení dat, což je třeba změnit. Projektové financování nestačí, ČR potřebuje dlouhodobé řešení pro infrastrukturu, školení i komunitní služby. Například z Nizozemska, Dánska nebo celoevropských platforem, jako je EOSC, které staví na sdílení infrastruktury, dialogu a participaci. Pravidelné přehodnocování a schopnost rychle reagovat na změny jsou klíčové. Otevřená věda je v ČR na rozcestí Bez participace výzkumníků to nepůjde Hrozí formalismus Nutná reforma hodnocení amotivací Udržitelnost infrastruktury je klíčová Inspirace ze zahraničí Dynamická strategie 5 Úvod a rámec panelové diskuse Otevřená věda (Open Science, OS) v posledních letech v České republice začala významně ovlivňovat strategické směřování celého výzkumného a inovačního prostředí. Panelová diskuse „Budoucnost otevřené vědy v ČR“, která proběhla 12. listopadu 2025 v Technologickém centru Praha (TC Praha), představovala jeden z klíčových momentů. Poprvé na této úrovni umožnila otevřeně diskutovat předběžné scénáře, překážky i návrhy opatření, které mohou zásadně ovlivnit další vývoj otevřené vědy v ČR. Akce proběhla hybridně – osobně v TC Praha a online formou streamu – jako doprovodný program Open Science Weeku 2025 1 pořádaného Pracovní skupinou Open Science Asociace knihoven vysokých škol ČR 2 . Panelová diskuse byla zahájena úvodním slovem a stručným představením problematiky Kristýnou Zychovou, která se podílí na Analýze potenciálu Open Science a FAIR správy výzkumných dat v ČR 3 . Diskusi moderoval Michal Pazour, který se na zmiňované analýze také podílí. Panel tvořili zástupci klíčových institucí a odborné komunity, konkrétně: − PhDr. Lucie Núňez Tayupanta, Ph.D. – ředitelka odboru výzkumu a vývoje, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), − Prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D. – 1. místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) (online účast), − Mgr. Dagmar Hanzlíková – vedoucí Centra pro podporu open science, Data steward for Humanities, Ústřední knihovna Univerzity Karlovy, − PhDr. Pavel Doleček, Ph.D. – člen předsednictva Technologické agentury ČR, − doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D. – člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace (online účast). Akce byla určena zejména odborné veřejnosti, vedení výzkumných organizací, poskytovatelům podpory a tvůrcům výzkumných a inovačních politik. 1 Open Science Week je každoroční série akcí zaměřených na podporu otevřené vědy v ČR. Více informací o Open Science Weeku 2025 viz https://www.akvs.cz/akce/akce-2025/os-week-2025. 2 Pracovní skupina Open Science sdružuje odborníky na otevřenou vědu v ČR nejen z vysokoškolských knihoven, ale také z Akademie věd ČR a Národní knihovny. Více informací o PS OS je možné nalézt na webu https://www.akvs.cz/pracovniskupiny/ps-os. 3 Tato analýza je zpracovávána Technologickým centrem Praha na základě zadání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a ve spolupráci s Úřadem vlády ČR, MŠMT a dalšími partnery národního systému VaVaI v projektu Strategická inteligence pro výzkum a inovace (STRATIN+). 6 Panel probíhal v situaci, kdy: − ČR dlouhodobě chybí jednotná strategie otevřené vědy. Současná praxe je roztříštěná, závislá na projektovém financování a motivaci jednotlivců i institucí. − Probíhají významné investice do národní a evropské datové infrastruktury (například projekty EOSC-CZ 4 a NDI 5 , NCIP 6 ). − Mezinárodní tlak na otevřenost sílí – včetně požadavků Evropské komise (Horizon Europe 7 , European Open Science Cloud 8 ), UNESCO (UNESCO Recommendation on Open Science 9 ) a globálních trendů v otevřeném publikování a správě dat. − Roste nejistota ohledně dlouhodobé udržitelnosti a koordinace těchto investic a iniciativ, zejména v kontextu bezpečnostních hrozeb, absencí legislativních rámců, různých přístupů napříč institucemi a nevyjasněných pravidel sdílení citlivých dat. Panelová diskuse ukázala, že otevřená věda v ČR není pouze technickým nebo administrativním tématem, ale hluboce hodnotovou otázkou, kde se střetává pragmatismus státní správy, realita každodenní vědecké praxe a různorodé potřeby napříč vědními obory. Diskuse otevřela prostor pro pojmenování skutečných překážek, možností i cest k systémovým změnám, které mohou zásadně ovlivnit strategii a kvalitu české vědy v nadcházející dekádě. 4 EOSC-CZ je česká národní implementace European Open Science Cloud (EOSC), jejímž cílem je vytvořit infrastrukturu pro správu a sdílení výzkumných dat v souladu s evropskými standardy a umožnit propojení s evropskými a světovými platformami. Více informací na https://www.eosc.cz. 5 Národní datová infrastruktura (NDI) je strategický projekt zaměřený na budování infrastruktury pro správu, uchovávání a sdílení výzkumných dat v České republice, který má zajistit podporu FAIR principů a zapojení ČR do evropského prostoru otevřené vědy. Více informací na https://www.eosc.cz. 6 Národní centrum pro informační podporu VaVaI (NCIP) je projekt zaměřený na rozvoj podpůrných služeb a infrastruktury pro vědu, výzkum a inovace v ČR. Cílem je posílit dostupnost kvalitních informačních zdrojů a služeb pro výzkumnou komunitu. Více informací na https://ncip.techlib.cz. 7 Horizon Europe je rámcový program EU pro výzkum a inovace na období 2021–2027, který klade důraz na otevřený přístup k vědeckým publikacím, datům a podporu zásad otevřené vědy. Přehledné informace najdete na https://research-andinnovation.ec.europa.eu/funding/funding-opportunities/funding-programmes-and-open-calls/horizon-europe_en. 8 European Open Science Cloud (EOSC) je celoevropská federace pro sdílení výzkumných dat, služeb a nástrojů mezi vědci v EU, jejímž cílem je zlepšit dostupnost a využitelnost výzkumných dat napříč Evropou. Viz https://research-andinnovation.ec.europa.eu/strategy/strategy-research-and-innovation/our-digital-future/open-science/european-openscience-cloud-eosc_en. 9 Doporučení UNESCO pro otevřenou vědu z roku 2021 stanovuje základní principy a hodnoty pro rozvoj otevřené vědy na globální úrovni. Plné znění v angličtině je dostupné na: https://doi.org/10.54677/MNMH8546. Jak zajistit, aby se otevřená věda stala přirozenou a efektivní součástí českého výzkumného prostředí – a podpořila kvalitu i konkurenceschopnost české vědy, nikoli aby skončila jako další „formální agenda“? 7 Vize a scénáře rozvoje otevřené vědy v ČR Účastníci panelové diskuse se shodli na tom, že bez jasné, dlouhodobé vize a společného strategického rámce se Česká republika v otázce otevřené vědy dál nepohne. Vize však v podání panelistů nebyla „frázovitá“, ale nabízela rozmanité pohledy podle jejich pozic, zkušeností i oborů. Vize roku 2035: otevřená věda jako běžná součást české vědy − Otevřená věda by měla být v roce 2035 plně integrovaná do každodenní praxe a vědecké kultury, nikoli vnímána jako samostatná agenda. − Vědecká integrita, odpovědnost, transparentnost a sdílení výsledků by měly být standardem, nikoli výjimkou. − Panelisté zdůraznili potřebu „evoluce, nikoli revoluce“ – tedy přirozeného vývoje při zavádění principů otevřené vědy založeného na participaci a důvěře. Strategie a koordinace: minimum i maximum úspěchu − V České republice dlouhodobě přetrvává absence jasné národní strategie, roztříštěná koordinace a časté formální naplňování požadavků. − Zazněl silný apel na vytvoření strategie, na jejíž podobě se shodne celá komunita – nejen státní správa, ale také samotní výzkumníci. − Česká věda musí zůstat plně kompatibilní s evropskými a světovými standardy, protože věda „nezná hranice“ a je nezbytné zabránit izolaci českých institucí, začínajících vědců i dat. Konkrétní scénáře a rozpory − Strategie by měla sloužit jako nástroj kontroly financí, posílení legitimity a garance efektivního využívání veřejných prostředků. − Současně zazněla obava z nadměrné administrativy, formalismu a vzniku strategie, která nebude založena na skutečné participaci výzkumné komunity. − Byla zdůrazněna také potřeba dialogu mezi obory i generacemi, protože při „násilné“ implementaci otevřené vědy hrozí nepochopení a odpor. Úkol do dalších let − Je nutné vyjednat shodu na základních principech, která přesáhne hranice oborů, institucí i státní správy. − Výzkumné komunitě by mělo být umožněno více rozhodovat o obsahu i samotné implementaci strategií. − Strategie by měla být nastavena dynamicky, s pravidelnou revizí a schopností reagovat na technologické i společenské změny. Za deset let už bychom se třeba vůbec nemuseli bavit o otevřené vědě jako takové, jako nějaké speciální věci, kterou potřebujeme dělat... Otevřená věda je evoluce a ne revoluce, to je přirozený vývoj. Musíme umět obhájit smysluplnost veřejné podpory výzkumu. Máme skvělé strategie, ale nikdo je nedodržuje, pokud je sám nevytváří. Vědecký svět je různorodý – biolog bude mít blíž k biologovi z Londýna než k humanitnímu vědci z Brna. 8 Analýza aktuálního stavu a výzev Stávající pokrok a silné stránky v ČR Panelisté se shodli, že Česká republika má dnes v otevřené vědě řadu pozitiv – především ve vybudované infrastruktuře, rostoucím politickém zájmu a existenci aktivní profesní komunity. Během uplynulých let se podařilo: − V posledních letech byly zahájeny významné kroky k vybudování národní datové infrastruktury (NDI, EOSC-CZ), která je v evropském kontextu vnímána jako příklad dobré praxe zejména v oblasti přípravy a zapojení do mezinárodních projektů. Samotná infrastruktura je však stále ve fázi výstavby a implementace. − Spustit několik významných rozvojových projektů s evropskou podporou, které dávají základ pro udržitelné sdílení dat a služeb. − Rozšířit povědomí o OS mezi vedení institucí, na řadě univerzit vznikly specializované týmy, podpůrná centra a role datových stewardů. − Česká republika je aktivně zapojena do mezinárodních iniciativ (EOSC) a v některých aspektech patří ke středoevropským lídrům. Roste institucionální a politická podpora – včetně úvah o začlenění OS do národního hodnocení výzkumu, rozšiřuje se povinné školení k OS a tématům jako FAIR data, výzkumná integrita a otevřený přístup. Bariéry, slabiny a systémové výzvy Přestože ČR není na začátku cesty, panel i diskuse ukázaly, že bez systémové změny je zde reálné riziko stagnace nebo dokonce ústupu. Absence národní strategie a nejednotná koordinace − Na národní úrovni chybí jasná, srozumitelná a široce respektovaná strategie otevřené vědy. − Koordinace mezi jednotlivými sektory je spíše nahodilá a často vzniká ad hoc podle konkrétních projektů nebo v reakci na mezinárodní požadavky. − Rozdílné přístupy poskytovatelů podpory, jako jsou grantové agentury či ministerstva, komplikují zavádění jednotných pravidel a vytvářejí další administrativní zátěž pro výzkumníky. Formálnost vs. smysluplnost − Otevřená věda je v řadě případů naplňována formalisticky: splnění povinných minimálních standardů (např. existence plánu správy dat, povinný OA), místo smysluplného začlenění do výzkumné praxe. − Mnozí vědci a instituce vnímají OS jako další administrativní zátěž. Panelisté varovali, že takový přístup vede k odklonu od původního smyslu otevřené vědy a oslabuje její reálný přínos pro vědeckou praxi. Něco, co musíme udělat, protože to chce poskytovatel. 9 Závislost na projektovém financování a riziko udržitelnosti − Realizace většiny podpůrných aktivit v OS je vázána na projektové prostředky (národní nebo evropské), což zpochybňuje jejich dlouhodobou udržitelnost. − Hrozí, že po skončení projektů nebudou prostředky na provoz repozitářů, specialisty (datové stewardy, právníky) ani další služby. Právní a legislativní vakuum − Chybí jasné právní rámce pro sekundární publikační práva (Secondary Publishing Rights, SPR) 10 , což znesnadňuje Green OA a vede k rozporům s praxí v zahraničí. − Nejasná pravidla pro sdílení citlivých dat, zejména v biomedicíně a humanitních vědách, výrazně komplikují spolupráci i mezinárodní výměnu dat. − Implementaci otevřené vědy dále ztěžují rozdílné výklady pravidel jak mezi jednotlivými poskytovateli grantů, tak mezi výzkumnými institucemi. Nerovnoměrné podmínky a kapacity − Mezi jednotlivými výzkumnými organizacemi i obory existují výrazné rozdíly: některé instituce mají silná centra otevřené vědy, zatímco jinde je tato agenda pouze přidruženou činností bez odpovídajícího personálního a finančního zajištění. − Tyto rozdíly se projevují i mezi vědními oblastmi, protože biomedicína čelí zcela odlišným výzvám než například humanitní či technické obory. Kultura, motivace a role hodnocení − Současný systém hodnocení, kariérního postupu a grantových pobídek výzkumníky k otevřené vědě dostatečně nemotivuje – často ji spíše ignoruje nebo jen formálně toleruje. − Výzkumníci navíc často nevidí osobní přínos, ale vnímají otevřenou vědu jako další administrativní zátěž, přičemž některé obory se cítí být platnými pravidly znevýhodněny. − Panelisté otevřeně pojmenovali, že dokud se otevřená věda nestane přirozenou součástí vědecké práce a nebude podpořena také v kariérním systému, zůstane na okraji nebo bude docházet k jejímu obcházení. Obavy z bezpečnosti, zneužití dat a ztráty autonomie − V některých oblastech (např. zdravotnický výzkum, biotechnologie, obranný výzkum) panuje obava z bezpečnostních rizik a nutnosti chránit citlivé informace. − Diskutovala se potřeba najít rovnováhu mezi otevřeností a ochranou národních či komerčních zájmů. Panel tedy ukázal, že otevřená věda v ČR stojí na rozcestí: na jedné straně má silné základy a podporu, na straně druhé jí hrozí, že sklouzne k formalismu a neudržitelným řešením. Změnu může přinést jen realistický strategický rámec, široká participace a schopnost reagovat na skutečné potřeby vědecké praxe napříč obory. 10 Právní mechanismus umožňující autorům vědeckých článků zveřejnit svou práci v repozitáři, i když ji již publikovali v časopise. Tato úprava je v platnosti např. v Německu. Přehled konkrétní implementace ve vybraných zemích nabízí například studie Secondary Publishing Rights in Europe: status, challenges & opportunities vypracovaná v rámci projektu Knowledge Rights 21 viz https://doi.org/10.5281/zenodo.10798286. 16 Význam kontinuálního dialogu a participace Panelová diskuse potvrdila, že úspěšná implementace otevřené vědy v ČR je možná pouze za předpokladu široké participace, kontinuální komunikace a ochoty adaptovat se na měnící se podmínky. Otevřená věda nesmí být vnímána jako technokratická agenda, ale jako cesta ke zvýšení kvality, důvěryhodnosti a globální konkurenceschopnosti české vědy. Klíčovým výstupem panelu je potřeba otevřeného, dynamického a inkluzivního strategického rámce, který bude průběžně revidován a adaptován podle skutečných potřeb vědecké komunity. Jen tak bude možné dosáhnout stavu, kdy se otevřená věda stane přirozenou součástí vědecké práce, nikoli povinností, a kdy Česká republika obstojí nejen v evropské, ale i světové vědecké konkurenci.