Metodické doporučení pro automatizovanou analýzu dat z mýtného systému

Analýza tranzitní nákladní dopravy na základě dat z mýtného systému Metodické doporučení pro automatizovanou analýzu dat z mýtného systému listopad 2025 Projekt byl financován Ministerstvem dopravy účelovou neinvestiční dotací na podporu rozvoje činnosti veřejné výzkumné instituce v resortu dopravy – Centra dopravního výzkumu, v. v. i. na základě Rozhodnutí č. j. MD-8449/2021-730/156 ze dne 21. 3. 2025, projektová karta č. 24 Analýza tranzitní nákladní dopravy na základě dat z mýtného systému Autoři: Ing. Petr Neuwirth Ing. Lucie Vyskočilová Ing. Jan Elgner Ing. Radim Striegler Ing. Zbyněk Mikolajek Ing. Adam Bystrianský © Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Brno 2025 Předmluva Tato metodika vznikla jako reakce na narůstající potřebu komplexně a přesně sledovat zatížení dálnic a silnic I. třídy nákladní dopravou a využít přitom dostupné technologické a datové zdroje. Elektronický mýtný systém představuje klíčový nástroj, který umožňuje získávat detailní informace o pohybu těžkých vozidel v reálném provozu. Přesto dosud chyběl jednotný, transparentní a metodicky ukotvený postup, který by tato data systematicky zpracovával a převáděl do formy využitelné pro dopravní plánování, řízení infrastruktury i strategické rozhodování. Předkládaná metodika si klade za cíl tuto mezeru zaplnit. Popisuje principy práce s daty z mýtného systému, uvádí jejich specifické vlastnosti, upozorňuje na omezení a nabízí sadu postupů, které umožňují vytvářet analytické výstupy v podobě profilových intenzit, řetězců cest či matic zdroj–cíl. Současně metodika usiluje o sjednocení přístupů napříč odbornou praxí, aby bylo možné výstupy vytvářet konzistentně, opakovatelně a s garantovanou kvalitou. Dokument je určen odborníkům v oblasti dopravy, státní i veřejné správě, akademickým pracovištím i dalším institucím, které pracují s dopravními daty nebo se podílejí na plánování a rozvoji dopravní infrastruktury. Věříme, že metodika přispěje ke zvýšení informovanosti o dopravních tocích, ke zkvalitnění rozhodovacích procesů a k efektivnějšímu řízení silniční sítě v České republice. Obsah 1 Úvod ................................................................................................................................... 5 2 Cíl metodiky ........................................................................................................................ 6 3 Metodická část ................................................................................................................... 7 3.1 Data ............................................................................................................................ 7 3.1.1 Síť mýtných úseků .............................................................................................. 7 3.1.2 Struktura dat z mýtného systému ...................................................................... 8 3.1.3 Termíny ............................................................................................................... 9 3.1.4 Referenční mýtné úseky ................................................................................... 10 3.1.5 Zóny .................................................................................................................. 12 3.2 Vyhodnocení ............................................................................................................. 13 3.2.1 Kategorie vozidel .............................................................................................. 13 3.2.2 Tvorba cest ....................................................................................................... 13 3.2.3 Mezičasy ........................................................................................................... 14 3.3 Výstupy ..................................................................................................................... 16 3.3.1 Profilové intenzity ............................................................................................ 16 3.3.2 Řetězce cest ...................................................................................................... 17 3.3.3 Matice zdroj – cíl .............................................................................................. 17 3.3.4 Potenciál přesunu nákladní dopravy na novou síť ........................................... 18 3.3.5 Další možnosti využití dat z mýtného systému ................................................ 19 4 Srovnání novosti postupů................................................................................................. 20 5 Popis uplatnění metodiky ................................................................................................. 20 6 Ekonomické aspekty ......................................................................................................... 20 7 Závěr ................................................................................................................................. 21 8 Seznam elektronických příloh .......................................................................................... 22 9 Seznam použité literatury ................................................................................................ 22 10 Seznam použitých zkratek ............................................................................................ 23 11 Seznam obrázků ........................................................................................................... 23 12 Seznam tabulek ............................................................................................................ 23 5 1 Úvod Tato metodika představuje systematický postup pro využití dat z elektronického mýtného systému při hodnocení zatížení dálnic a silnic I. třídy nákladní dopravou v České republice. Elektronický mýtný systém, spravovaný Ředitelstvím silnic a dálnic s. p., poskytuje rozsáhlý a detailní soubor údajů o pohybu vozidel s povinností úhrady mýtného, zejména nákladních automobilů a autobusů s povolenou hmotností nad 3,5 tuny. Díky tomu představuje unikátní zdroj informací, který umožňuje sledovat reálné toky těžké dopravy v prostoru i čase a vytvářet tak kvalitnější podklady pro dopravní plánování, řízení infrastruktury a strategická rozhodnutí v oblasti silniční dopravy. Cílem metodiky je poskytnout ucelený, transparentní a opakovatelný proces zpracování mýtných dat tak, aby byla zajištěna jejich správná interpretace a využitelnost pro analytické i praktické účely. Metodika popisuje strukturu dostupných dat, vysvětluje jejich omezení a stanovuje postupy pro tvorbu profilových intenzit, řetězců cest či matic zdroj–cíl. Součástí je také zhodnocení možností dalšího využití mýtných dat pro dopravní modelování, prognózy nebo identifikaci potenciálních změn v rozložení dopravního zatížení. Metodika vznikla s cílem sjednotit přístupy k práci s daty z mýtného systému, zvýšit přesnost informací o zatížení dopravní infrastruktury a vytvořit nástroj, který bude využitelný jak pro státní správu a samosprávu, tak pro odbornou veřejnost zabývající se dopravní infrastrukturou, logistickými toky či dopravním plánováním. 6 2 Cíl metodiky Cílem metodiky je vytvořit příručku s postupy pro analýzu dat z mýtného systému pro automatizaci tohoto procesu. Metodika obsahuje detailní návody na sběr a předzpracování dat, včetně metod pro čištění a validaci dat. Metodika vychází ze vzorové analýzy [9], která demonstruje konkrétní kroky a postupy na reálných datech. Metodika obsahuje také doporučení pro vizualizaci dat a prezentaci výsledků analýzy. 7 3 Metodická část Tato metodika popisuje využití dat z mýtného systému, který spravuje ŘSD s.p., pro vytvoření základní představy o zatížení sítě dálnic a silnic I. třídy nákladní dopravou. Do mýtného systému spadají podle §22 zákona č. 13/1997 Sb. [3] silniční motorová vozidla nejméně se čtyřmi koly, jejichž největší povolená hmotnost činí více než 3,5 tuny nebo traktory o největší povolené hmotnosti vyšší než 3,5 tuny a konstrukční rychlosti 80 km.h-1 nebo vyšší. Provoz traktorů na dálnicích a silnicích není povolen [4]. Do sytému jsou tedy zařazena všechna nákladní vozidla s povolenou hmotností vyšší jak 3,5 t a autobusy. Od 1. 1. 2021 byla v mýtném systému zavedena dynamická změna hmotnostní kategorie, která znamená, že zařazení vozidla do hmotnostní kategorie se mění v závislosti od připojení a odpojení přípojných vozidel k vozidlu (v systému jsou přípojná vozidla značena zvlášť). Záznam vozidla je tedy odvozován od aktuální hmotnosti vozidla / jízdní soupravy v době jízdy [1]. 3.1 Data Technologie výběru mýtného pracuje na principu satelitní navigace [1]. Vozidla, na která se výběr mýtného vztahuje, musí být před vjezdem na zpoplatněné úseky zaregistrována do systému elektronického mýtného a zároveň vybavena správně nainstalovaným elektronickým zařízením (OBU jednotkou). Elektronické zařízení obsahuje aktuální geografické informace o úsecích silnic a dálnic (GEO model), které podléhají mýtné povinnosti, a umožňuje jejich detekci. Během jízdy eviduje informace o poloze vozidla pomocí globálního navigačního satelitního systému a porovnává je s údaji uloženými v GEO modelu. Ve chvíli, kdy algoritmus elektronického zařízení zaznamená jízdu vozidla po zpoplatněném úseku, vytvoří tzv. mýtnou událost (vjezd do zpoplatněného úseku = průjezd počátečním bodem mýtného úseku). Mýtné události jsou odesílány do centrálního informačního systému. 3.1.1 Síť mýtných úseků Nový mýtný systém vycházející ze satelitní navigace byl spuštěn v prosinci 2019, přičemž od ledna 2020 přibylo do systému zpoplatnění velké množství silnic I. třídy. Síť pozemních komunikací podléhající mýtnému jsou stanoveny vyhláškou č. 470/2012 Sb. [7] a v aktuálním znění je vždy obsažen v přílohách 1 a 2 vyhlášky. Síť zpoplatněných silnic a dálnic ke konci roku 2025 (již včetně plánovaných zprovoznění dálnic během prosince) zahrnuje všechny dálnice a vybrané hlavní tahy silnic I. třídy, jedná se o: • 1580 km dálnic, • 1385 km silnic I. třídy. 8 Obrázek 1: Mapa zpoplatněných úseků k 1. 9. 2025 (zdroj: [2]) Mýtný úsek (MÚ) je definovaný počátečním a koncovým bodem a tvoří jej jeden směr jízdy (po nebo proti staničení komunikace). V případě návazných úseků splývá počáteční bod následného MÚ s koncovým bodem předchozího úseku. Na dálnicích jsou jednotlivé MÚ ohraničeny MÚK, případně odpočívkou, kde je umožněno změnit směr (např. D1 Střechov, Jihlava-Pávov, Brněnské Ivanovice, …), nebo sjet z dálnice (viz Rohlenka). Na silnicích I. třídy nejsou obvykle zpoplatněné úseky v intravilánu města, jednotlivé úseky jsou ohraničené všemi úrovňovými i mimoúrovňovými křižovatkami (tzn. žádný úsek neobsahuje vnitřní křižovatku), průměrná délka úseku je tak výrazně nižší než na dálnicích. K 31.12.2024 obsahovala síť 2645 mýtných úseků (z toho 555 na dálnici a 2090 na silnicích I. třídy). Vzhledem k velkému množství a nižšímu významu některých MÚ je vhodné provést výběr referenčních profilů vhodných pro komplexní analýzu. Analýza všech profilů bude velmi výpočetně náročná jak pro zpracování i vyhodnocení dat. Výběr referenčních MÚ je obsahem kapitoly 3.1.4. 3.1.2 Struktura dat z mýtného systému Data exportovaná z centrálního informačního systému obsahují 12 atributů (sloupců), kdy každý jednotlivý záznam (průjezd mýtnou bránou) je na samostatném řádku. Atributy jsou následující: • Timestamp – časový identifikátor vjezdu do úseku ve formátu rrrr-mm-dd hh:mm:ss, • Road – označení komunikace, např. I50 (sil. I/50) nebo D01 (dálnice D1), • Direction – určení směru jízdy podle staničení „1“ (proti směru staničení komunikace) nebo „0“ (po směru staničení komunikace), 9 • Toll Section – jednoznačný identifikátor profilu, obsahující označení komunikace, pořadí profilu a směru jízdy dle názvu obcí, např. D01-018: Humpolec – Větrný Jeníkov, • OBU ID – jednoznačný identifikátor konkrétního vozidla ve dvou různých formátech: o český: číslo o 26 znacích, kdy poslední šestičíslí je unikátní – např. 54092010192313580000468348, o jednotný evropský EETS: řetězec o 8 znacích – např. D4820BA5, • Account – identifikátor účtu, pod jedním účtem může být více OBU ID, ve dvou formátech: o český: číslo o 10 znacích – např. 9010001108, o evropský: pouze označení EETS, • Nationality – země registrace vozidla, např. CZ, SK, PL, RO, …, • Vehicle Type – základní rozlišení typu vozidla: o TRUCK, o BUS, • Vehicle Weight – jednoznačný identifikátor kategorie vozidla ve třech hmotnostních intervalech (s nejvyšší povolenou hmotností): o TRUCK 12000+ kg, 7500-11999 kg, 3501-7499 kg o BUS 12000+ kg, 7500-11999 kg, 3501-7499 kg • Emission Class – Euro emisní norma, hodnoty EURO 0 – EURO IV nebo EEV, • Basic Axles – počet základních náprav (bez přívěsu), hodnoty 2, 3, 4, 5, • Real Axles – celkový počet náprav včetně přívěsu/návěsu, hodnoty 2, 3, 4, 5+. Vzhledem k velkému objemu dat je vhodné celý dataset zmenšit a využívat pouze atributy, které jsou potřebné pro zpracování, případně je zkrátit (OBU ID lze omezit na posledních 6 znaků bez ztráty potřebných informací). Dále je možné udělat sloučení kategorií vozidel viz kapitola 3.2.1. Další vybrané atributy není pro základní zpracování potřeba. Nabízí se však podrobnější kategorizace nákladních vozidel dle počtu náprav s/bez přívěsu (Basic a Real Axles) nebo dle země registrace (Nationality). 3.1.3 Termíny Pro komplexní zpracování je ideální shromažďovat všechna data a pouze pro každý záznam připojit dodatečné informace o termínu (např. dny: běžný pracovní den, den před dnem pracovního klidu, den pracovního klidu, den po dni pracovního klidu; hodiny: hodiny bez zákazu jízdy, hodiny se zákazem jízdy, období: jarní prázdninové, podzimní, zimní [11]). Výběr termínů pro individuální analýzu dat závisí na účelu vyhodnocení. Pro stanovení průměrných hodnot (základních ukazatelů) je vhodné využít neovlivněná data (tj. mimo státní svátky a mimo předcházející a následující dny v ČR, v sousedních zemích a Maďarsku). Naopak pro stanovení maximálních (špičkových) hodnot je vhodné využít právě data ovlivněná státními svátky, kdy dochází ke zvýšenému zásobování a zároveň přesunu zaměstnanců na dny pracovního klidu. Dalším parametrem vstupujícím do volby vhodného časového intervalu je omezení jízdy některých vozidel (ve smyslu §43 zák. č 361/2000 Sb. [4]), vztahující se nákladní vozidla s maximální přípustnou hmotností nad 7,5 t a nákladním vozidlům s maximální přípustnou 16 Na základě analýzy a testování vícero nastavení (viz [9]) jsou doporučeny pro analýzu tyto hodnoty: • P = 540 min (9 hodin), • Rez = 240 min (4 hodiny), tj. délka přestávky 9-13 h, • NMAX = 1, nepředpokládá se plnění více povinných denních pauz na průjezdu ČR, pokud se vyskytne druhá taková přestávka, bude v tomto bodě již cesta rozdělena, jelikož se pravděpodobně jedná o cíl cesty (mezivykládka). Obrázek 4: Časová osa pro dělení cest Z analýzy [9] vyplývá, že při volbě délky přestávky 9-13 hodin jsou celkové intenzity v dálkových tranzitních relacích napříč ČR jen cca o 2-3 % nižší než při délce přestávky 9-24 hodin. 3.3 Výstupy S ohledem na celkově velmi nízké intenzity kategorií LN a SN ve srovnání s dominantní kategorií TN je vhodné pro následující vyhodnocení agregovat kategorie LN a SN do jedné společné skupiny (např. LSN – lehká a střední nákladní vozidla (3,5 – 12,0 tun)). Kategorie LN a SN tvoří dohromady jen 8,5 % z celkového množství všech vozidel zaznamenaných v roce 2024 v mýtném informačním systému [9]. 3.3.1 Profilové intenzity Výstupem je dataset výsledků tvořený prostými součty nebo průměrnými hodnotami součtů mýtných událostí pro daný časový interval (hodina, hodina bez zákazu jízdy, hodina se zákazem jízdy, den, běžný pracovní den, den před dnem pracovního klidu, den pracovního klidu, den po dni pracovního klidu, týden, neovlivněný týden, ovlivněný týden, měsíc, období, rok), kategorii vozidla (LN, SN, příp. LSN, TN) a MÚ (případně spojení příslušných MÚ do jednoho profilu, např. D00-002: Praha-Chlumecká - Praha-Horní Počernice a D00-002: Praha-Horní Počernice - Praha-Chlumecká -> D00-002). Pro jednotlivé profily nebo MÚ lze vytvářet přehledné tabulky nebo grafy (RPDI, RPDI (Po-Pá), roční, týdenní variace ve smyslu TP 189 [11], viz následující tabulky a obrázky). Tabulka 3: Měsíční průměry denních intenzit TN + variace dopravy, D0 Vestec, zdroj: [9] ROK/MESIC 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 RPDI 2020 9515 9737 10229 7287 8270 9455 9209 7797 9444 9540 10696 10681 9322 2021 9675 8576 9309 9686 9979 9972 9249 8070 9892 10157 10429 11036 9669 2022 9810 10176 10054 10520 10695 10528 10184 8881 10614 10678 10819 10378 10278 2023 9920 10041 10447 9769 10872 10774 10353 8868 10836 11107 11457 11792 10520 2024 10931 11452 11990 11677 11512 11342 10319 9556 10880 10856 11551 11490 11130 Variace 24 0,98 1,03 1,08 1,05 1,03 1,02 0,93 0,86 0,98 0,98 1,04 1,03 MĚSÍČNÍ PRŮMĚRY DENNÍCH INTENZIT - KATEGORIE TN, D0 VESTEC 17 Obrázek 5: Měsíční průměr denních intenzit pro TN, D0 Vestec, zdroj: [9] Obrázek 6: Roční průměr denních intenzit pro TN, D0 Vestec, zdroj: [9] 3.3.2 Řetězce cest Řetězec cesty je vytvořen soustavou všech MÚ, kterými konkrétní vozidlo postupně projelo v rámci jedné cesty. Ke každému nalezenému řetězci jsou následně přiřazeny intenzity všech vozidel, který daný řetězec cesty projelo s rozlišením podle kategorií vozidel. Pro příklad pro každý analyzovaný týden bylo ve výstupu cca 80 000 unikátních řetězců (z 262 referenčních MÚ, viz [9]) s tím, že u většiny z nich byl nalezen pouze jeden záznam (jedno vozidlo). Z řetězců je možné na konkrétních MÚ stanovit celkové intenzity a následně díky profilovým intenzitám i podíly všech druhů cest (viz Tabulka 2). Toto je realizováno výběrem požadované kombinace MÚ v řetězci (např. pomocí regulárních výrazů). Výstupy je možné vizualizovat pomocí pentlogramů na silniční síti či pomocí koláčových diagramů pro konkrétní zóny nebo MÚ. 3.3.3 Matice zdroj – cíl Z řetězců cest lze pomocí počátečního a koncového MÚ (propojením na zónu) vytvořit matici přepravních vztahů zdroj-cíl mezi všemi nadefinovanými zónami s rozlišením na jednotlivé kategorie vozidel (LN, SN, TN, BUS), dále s rozlišením na odlišná časová období. S ohledem na zákazy jízdy a variace intenzit nákladní dopravy se doporučuje v případě výběru ucelených týdnů vybírat období od neděle do soboty včetně (ne-so). Nejvíce vypovídající jsou tato období: • součet vozidel za celý týden (ne-so) – měsíční/roční průměr, • denní průměr z celého měsíce (28 dní = 4x ne-so), • součet vozidel jen z pracovních dní (Po-Pá) – měsíční/roční průměr, • denní průměr z pracovních dní. Pro vybrané zóny nebo kombinace zón lze poté vizualizovat vybrané výsledky (např. viz Obrázek 7, Obrázek 8). 18 Obrázek 7: 20 nejzatíženějších tranzitních vazeb kategorie TN v roce 2024 (RPDI), zdroj: [9] Obrázek 8: 20 nejzatíženějších vazeb zóny Plzeň kategorie TN v roce 2024 (RPDI), zdroj: [9] 3.3.4 Potenciál přesunu nákladní dopravy na novou síť Pomocí regulárních výrazů je možné z řetězců cest stanovit intenzity na konkrétních alternativních trasách mezi dvěma zónami, např. pro stanovení intenzit mezi Prahou a Olomoucí s využitím trasy po D35 nebo D1 přes Brno apod. Vizualizace možná pomocí pentlogramů intenzit na síti variantních tras. 19 3.3.5 Další možnosti využití dat z mýtného systému Pokud budou do databáze doplněny/připojeny některé další zdroje, je možné rozšířit využití dat pro další analýzy. Mezi další možnosti využití dat z mýtného systému patří: • volba náhradní trasy v případě komplikací (omezení, počasí, …), • objíždění kontrolovaných úseků (vážení vozidel, …) • překračování rychlosti nákladní dopravy na kritických úsecích (úseková rychlost), • vytipování úseků s vyšším hmotnostním zatížením, • vytipování úseků, zón s vyšším emisním zatížením, • podíly tranzitní/zahraniční/vnitrostátní dopravy v jednotlivých zónách. 20 4 Srovnání novosti postupů Srovnání novosti postupů v této metodice spočívá především v tom, že oproti dřívějším přístupům k hodnocení zatížení silniční sítě využívá kontinuální, plošně pokrývající a časově velmi podrobná data z mýtného systému. Tradiční metody byly založeny zejména na manuálním sčítání dopravy, krátkodobých měřeních nebo odhadech vycházejících z dopravních průzkumů, což vedlo k omezené přesnosti, nízké frekvenci aktualizace dat a nemožnosti zachytit dynamiku dopravních toků v reálném čase. Nový postup je inovativní tím, že využívá automaticky generovaná data o všech vozidlech nad 3,5 tuny, která systém zaznamenává nepřetržitě a v detailním prostorovém členění. 5 Popis uplatnění metodiky Uplatnění této metodiky spočívá především v možnosti systematicky a objektivně hodnotit zatížení dálnic a silnic I. třídy nákladní dopravou na základě detailních dat z mýtného systému. Metodika umožňuje vytvářet přehledné analýzy intenzit dopravy těžkých vozidel, identifikovat nejzatíženější úseky a sledovat jejich vývoj v čase. Lze ji využít při plánování údržby, rekonstrukcích a investičních opatření na silniční síti, kde poskytuje podklady pro rozhodování o prioritách a rozdělení finančních prostředků. Uplatňuje se rovněž při hodnocení dopadů dopravních omezení, objízdných tras a mimořádných událostí, kdy umožňuje zpětně posoudit změny v dopravních tocích. 6 Ekonomické aspekty Data z mýtného systému primárně neslouží pro získávání dopravně inženýrských charakteristik, takže využití těchto dat je jakousi přidanou hodnotou této databáze. Při správném nastavení a automatickém zpracování je možné získat zajímavé informace potřebné pro podporu efektivního plánování infrastruktury a třeba vytipování míst pro případné kontroly za přijatelné náklady. Získaná data umožňují přesněji identifikovat úseky s nadměrným hmotnostním nebo emisním zatížením a tím optimalizovat plánování investic do údržby a rozvoje silniční sítě, což vede k efektivnějšímu využití veřejných prostředků. Současně poskytují podklady pro úpravy mýtné politiky tak, aby odrážela skutečné zatížení vozovky a spravedlivěji rozdělovala náklady na infrastrukturu mezi uživatele. 21 7 Závěr Pro zpracování a vyhodnocení dat jsou již v současném systému všechny zásadní atributy, pomocí kterých lze snadno stanovit kategorii vozidla, přesný čas průjezdu vybranými MÚ, směr jízdy. Pomocí OBU ID v kombinaci s průjezdy vybraných profilů lze pak efektivně trasovat jednotlivá vozidla a komplexně tak zapracovat do OD-matic či řetězců cest např. pro stanovení objemů tranzitní dopravy. Pro rozšířenou analýzu jsou případně využitelné i atributy emisní normy a země registrace vozidla. Pro lepší identifikaci mezinárodní a tranzitní dopravy doporučujeme zařadit do systému zpoplatnění i okrajové příhraniční úseky jinak zpoplatněných tahů a zvážit zpoplatnění dalších významných mezinárodních silničních tahů zatížených nákladní dopravou. 22 8 Seznam elektronických příloh Příloha 1 Seznam vybraných profilů pro analýzu Příloha 2 Převodní tabulka Příloha 3 Vzorové tabulky mezičasů 9 Seznam použité literatury [1] ŘSD s. p. [MYTOCZ]. (2019) [2025-11-13]. Systém výběru mýtného. Dostupné z https://myto.gov.cz/cs/emytne/system-elektronickeho-vyberu-mytneho [2] ŘSD s. p. [MYTOCZ]. (2019) [2025-11-20]. Dokumenty ke stažení, mapa zpoplatněných úseků od 09/2025. Dostupné z https://myto.gov.cz/cs/dokumenty [3] ČR. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích – znění od 10. 9. 2025. [2025-1113]. Dostupné z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-13#p22 [4] ČR. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) - znění od 1. 7. 2025. [2025-11-13]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361#p43 [5] Policie ČR [POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY]. (2025) [2025-11-13]. Zákaz jízdy kamionů v ČR a sousedních státech. Dostupné z https://policie.gov.cz/clanek/reditelstvi-sluzbydopravni-policie-zpravodajstvi-zakaz-jizdy-kamionu-v-cr-a-sousednich-statech.aspx [6] hungary-vignette.eu [HUNGARY VIGNETTE]. (2025) [2025-11-13]. Truck ban in Hungary 2025. Dostupné z https://www.hungary-vignette.eu/en/news/truck-ban-in-hungary2025 [7] ČR. Vyhláška č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným – znění od 1. 1. 2025. [2025-11-13]. Dostupné z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-470 [8] ŘSD s. p.- Hana Hellová, vedoucí Odboru správy a dohledu elektronického mýta [9] Neuwirth, P., at all, (2025) Závěrečná zpráva. Analýza tranzitní nákladní dopravy na základě dat z mýtného systému, Zpracováno CDV, v.v.i. pro MD ČR [10] Evropská komise. (2006). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 – znění od 31.12.2024. [OJ L 102, 31.12.2024, s. 1–13]. Dostupné z https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2006/561/oj [11] Martolos, J., Bartoš, L. (2018). TP 189 Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích. MD ČR. Dostupné z https://pjpk.rsd.cz/data/USR_001_2_8_TP/TP_189_2018_final.pdf [12] ŘSD ČR. (2024) Metodika CSD 2025 23 10 Seznam použitých zkratek ASD automatický sčítač dopravy CSD celostátní sčítání dopravy DOD nákladní dodávková vozidla do 3,5 t (definice dle metodiky CSD 2025) LN lehká nákladní vozidla od 3,5 do 7,5 t (definice dle metodiky CSD 2025) LSN lehká a střední nákladní vozidla od 3,5 do 12 t (resp. do 20 t dle metodiky CSD 2025) MUK mimoúrovňová křižovatka MÚ mýtný úsek ŘSD Ředitelství silnic a dálnic SN střední nákladní vozidla od 7,5 do 12 t (resp. do 20 t dle metodiky CSD 2025) TN těžká nákladní vozidla nad 12 t (resp. nad 20 t dle metodiky CSD 2025) TP technické podmínky 11 Seznam obrázků Obrázek 1: Mapa zpoplatněných úseků k 1. 9. 2025 (zdroj: [2]) ................................................ 8 Obrázek 2: Identifikace problémových hraniční přechodů, mapa mýtných úseků k 1. 3. 2024 (zdroj: [2], úpravy: autor) ......................................................................................................... 11 Obrázek 3: Mapa všech referenčních profilů (modře) a zón (červeně, zdroj: [9]) .................... 13 Obrázek 4: Časová osa pro dělení cest ..................................................................................... 16 Obrázek 5: Měsíční průměr denních intenzit pro TN, D0 Vestec, zdroj: [9].............................. 17 Obrázek 6: Roční průměr denních intenzit pro TN, D0 Vestec, zdroj: [9] ................................. 17 Obrázek 7: 20 nejzatíženějších tranzitních vazeb kategorie TN v roce 2024 (RPDI), zdroj: [9] 18 Obrázek 8: 20 nejzatíženějších vazeb zóny Plzeň kategorie TN v roce 2024 (RPDI), zdroj: [9] 18 12 Seznam tabulek Tabulka 1: Zákaz jízdy kamionů v ČR a sousedních zemích (zdroj: Policie ČR [5], Hungaryvignette.eu [6]) ......................................................................................................................... 10 Tabulka 2: Druhy cest (zdroj: autor) ......................................................................................... 14 Tabulka 3: Měsíční průměry denních intenzit TN + variace dopravy, D0 Vestec, zdroj: [9] .... 16