České překlady Baudelaira, Rimbauda, Mallarmého a Apollinaira

ČESKÉ PŘEKLADY BAUDELAIRA, RIMBAUDA, MALLARMÉHO AAPOLLINAIRA D sko á, Ka eřina. Překlady mode ní ancouzské poezie do češ iny ao ázky básnického překladu: Na příkladu e šo é o by yb aných ancouzských au o ů d uhé polo iny 19.apočá ku 20.s ole í. České Budějo ice: Naklada els í Jihočeské uni e zi y Českých Budějo icích, 2024, 270 s. Milena Fučíko á Uni e zi a Ka lo a milena. uciko a@ped .cuni.cz h p://o cid.o g/0000‑0003‑1420‑7419 S o ná ací monog a ie Ka eřiny D sko é, ysokoškolské pedagožky aau o ky pub- likace České překlady ancouzské li e a u y (1960–1969),1 je k ali ní s udií o eo ii idě- jinách překladu mode ní ancouzské poezie do českého jazyka od d uhé polo iny 19.s ole í po současnos . Na ú odní ři eo e ické kapi oly— p ní je ěno aná yb a- ným aspek ům současného u ažo ání odějinách li e á ního překladu, d uhá se za- bý á překlady poezie z ancouzš iny do češ iny a ře í koncepcemi ame odami básnic- kého překladu— na azuje obsáhlá, íce než s os ánko á s o ná ací s udie, doplněná jmenným ejs říkem au o ů, překlada elů a eo e iků překladu ipřílohami zah nují- cími obsáhlou an ologii známých iméně známých básní o iginále i překladu. ZBau- delai o a díla si au o ka yb ala jedenác kusů, zRimbauda šes , zMalla mého osm azApollinai a de ě básní. Doplňující in o mace český č enář najde ú odu (s.11–13), zá ě u (s.167–172), obsáhlé bibliog a ii (s.173–181) ad ojjazyčném esumé. Vú odu Ka eřina D sko á ys ě luje s ůj zámě e lek o a knižně ydané překlady yb aných ancouzských básní as o ná a překlady p á ě ěch bás- níků, jejichž český umělecký překlad je dodnes inspi a i ní ím, jak si při las ňuje u o— české kul uře již pe ně zakořeněnou a íce než jedno s ole í ající— adici. Au o ka ychází nejen zdůsledně u áděných odbo ných zd ojů českých eo e iků básnického překladu, ale izú ah akomen ářů českých překlada elů, k e é následně elice konk é ně kon on uje s ýsledky jejich mnohdy celoži o - ního překlada elského úsilí. Jako ezi zde Ka eřina D sko á předkládá jis é uko - ení k i iky, eo ie a ecepce českého uměleckého překladu poezie přímo pře- klada elské p axi. Vzhledem k omu, že au o ka za nej ýznamnější p áce zdějin překladu po ažuje České eo ie překladu Jiřího Le ého2 akolek i ní monog a ii Ka- pi oly zdějin českého překladu pod edením Milana H aly3, ěnuje z láš ní pozo nos 1 D sko á, Ka eřina. České překlady ancouzské li e a u y (1960–1969). České Budějo ice: Edi- io Uni e si a is Bohemiae Me idionalis, 2010. 2 Le ý, Jiří. České heo ie překladu. P aha: S á ní naklada els í k ásné li e a u y, hudby aumění, 1957 3 Belliso á, Šá ka— H ala, Milan (ed.). Kapi oly zdějin českého překladu. P aha: Ka olinum, 2002. OPEN ACCESS 174 SVĚT LITERATURY 71 přede ším počinům, kdy je český překlada el poezie zá o eň i eo e ikem li e á - ního překladu apok ačo a elem české adici zako ených překladů, k e é jeho las ní p áci předcházely. Au o ka kupříkladu zmiňuje, jaký li měly Čapko y překlady Cha lese Baudelai a na elice e udo anou překlada elskou p axi Jiřího Pelána, nebo upozo ňuje na jedno li á řešení složi ějších pasáží básních A hu a Rimbauda, k e é si překlada elé sods upem času zájemně předá ali. Tu o s o - ná ací me odu poměřuje ú ahami našich eo e iků překladu (F.X.Šalda, O oka Fische , Jiří Le ý, Jose Če mák, Jiří Pecha , Ma in Hilský, Radek Malý), jejichž p axe nebyla přímo o li něna yb anými básněmi Cha lese Baudelai a, A hu a Rimbauda, S éphana Malla mého aGuillauma Apollinai a, edy č yř s éby ných básnických osobnos í, jež si p o s é bádání z olila. Au o ka me ody jedno li ých překlada elů necha ak e izuje ani nehie a chizuje, spíše pečli ě zachycuje a ěcně popisuje ý oj adice českého překladu ancouzské mode ní poezie od počá ků po současnos . Česká ecepce básníka Cha lese Baudelai a (1821–1867) je nas íněna sk ze hojné ci ace Jiřího Pelána, Ja osla a V chlického, Jiřího Š ámka či F.X.Šaldy, díky nimž au o ka dospí á knejednoznačnos i Baudelai o y poe iky. Baudelai e byl pe ným ýmo ým schéma em klasicis a, mo i y oman ik, éma y dekaden , p okle ý básník isymbolis a, ideálem k ásy pa nasis a, konk é ním de ailu ealis a či na u alis a. P á ě ip o s ou nep ůz ačnou složi os je doposud d áždi ou ýz ou p o české pře- klada ele poezie. T adice českých překladů Cha lese Baudelai a začíná Ja osla em V chlickým, cholí Ka lem Čapkem iVí ězsla em Nez alem apok ačuje S a oplu- kem Kadlecem, k e ý jako p ní ajediný přeložil sbí ku K ě ů zla celou. Au o ka po s učném u edení do dějin českých překladů ancouzského básníka nejp e kaž- dého překlada ele ikaždý překlad na základě několika s o nání cha ak e izuje. U a- žuje opřeklada elských me odách Vladimí a Holana, F an iška H ubína iJiřího Pe- lána, jenž dá á přednos pe nému ýmo ému schéma u nad olnos í ajehož mode ní apři ozené překlady jsou ysoce ceněny ipřes konk é ně dokládané ýznamo é po- suny či leckdy přek api ý ýbě slo . Poezie A hu a Rimbauda je p ubířským kamenem každé české gene ace pře- klada elů. Au o ka ys ě luje jejich přís up iin e p e ační s ano iska. ORimbauda se pokusili Ja osla V chlický, Emanuel Lešeh ad, S anisla Kos ka Neumann, Ka el Čapek, Ví ězsla Nez al, O oka Fische , Hanuš Jelínek, S a opluk Kadlec, F an išek H ubín, Vladimí Holan, Gus a F ancl, Ka el Sýs, O o F.Bable . Rozličné přís upy překladů dokumen uje au o ka pod obně na básni „Ba eau i e“, níž ynikají pře- klady F an iška H ubína aS a opluka Kadlece, přes o si šak s é neo řesi elné mís o počešťo ání nespou aného ageniálního en an e ible učeských č enářů ydobyl, jak au o ka popisuje, pa adoxně um a něný amnohdy ne ě ný překlad Ví ězsla a Nez ala. Česká ecepce in e p e ačně ná očného „kníže e básníků“ S éphana Malla mého (1842–1898) je k i icky u edena hodnou cha ak e is ikou zpe a F.X.Šaldy, Jiřího Š ámka, Jiřího Pecha a, Ka la Teigeho aVácla a Če ného, podle něhož je Malla mého symbolická báseň e okací, sugescí ahudbou. P ní překlady Malla mého hudeb- ního básnického jazyka usku ečnili Ja osla V chlický, A noš P ocházka aEmanuel zLešeh adu. Au o ka monog a ie u ádí dokonce ozdílnos názo ů českých li e á - ních ědců na k ali u jedno li ých Lešeh ado ých překladů (zmiňuje např. ozbo y OPEN ACCESS MILENA FUČÍKOVá 175 Ca he ine Ébe -Zemino é aZá iše Šumana, k eří zdů azňují zdařilos pře odu „z ukosledů“, a o na zdo y přísnému soudu Václa a Če ného, jenž jeho překlady po ažuje za umělecky neúspěšné). Po o ná á mnohdy iněkolik e zí překladů éže básně, kon on uje spo ná mís a. Další překlady přinášejí Ka el Čapek, Hanuš Jelínek iVí ězsla Nez al, znichž posledně jmeno aný sice p aco al olně se symbolis ickým jazykem, jeho zpě nos ahudebnos nicméně do češ iny pře edl súspěchem. Důle- ži ou e apou his o ii českých překladů Malla mého jsou překlady F an iška H u- bína aO y Nechu o é, Vladimí a Mikeše aJana Ma iuse Tomeše. Báseň „Hommage“ přeložil Jose Pali ec abáseň „Appa i ion“ I an Bla ný. Za po šimnu í s ojí ě né, zpě né a o málně zdařilé překlady Jindřicha Poko ného, jenž z ancouzš iny pře- ložil Cha lese Baudelai a, Théophila Gau ie a, Lecon a de Lisle, Théodo a de Ban ille adalší básníky zpřelomu s ole í. Vbásni „B íza“ z ýbo u Neznámý Pa nas (1988) se Poko ného překlada elské umění snad nej ěsněji snoubí sMalla mého nejednoznač- nou poe ikou: P oč hledím na úběl, jenž ch ání p ázdný lis ? P oč na s ou kojící ženu? Ne, jsem si jis , že půjdu! Čeká loď, áhna se kolébají, z edneme ko y s říc předalekému k aji! Vždyť sbohem šá ečků si áda dopřeje iboles ži ená apnos mi naděje! Po něm na překladech Malla mého p aco ali aké Jiří Pecha , Jiří Pelán iLumí Či ný. Do české překlado é li e a u y u edl a an ga dního Guillauma Apollinai a (1880–1918) Ka el Čapek, jehož překlady jsou dodnes h a é as ěží, dále se mu ěno- ali Jose Čapek, S anisla Kos ka Neumann, Hanuš Jelínek aJindřich Hořejší. Po nich se oApollinai a pokoušeli Zdeněk Kalis a, Ja osla Sei e aGus a F ancl. Au o ka ěnuje de ailní pozo nos překladům básní po oce 1950: „Ma ie“ (Milan Kunde a), „Sal imbanques“ (Vladimí Holan), „Clai de lune“ (Ja osla Ma inic), „Il pleu “ (Jiří Konůpek), „Les Colchiques“ (Pe Kop a), „Rosemonde“ (Ka el Sýs), „Nui hénane“ (Jiří Žáček), „Clo ilde“ (Pe Ska lan , Gus a F ancl), „Les Fenê es“ (Pe Š ů a), „Rolandseck“ (Pe K ál). Každá báseň je s o ná ána so iginálem azdařilos či nedo- s a ky překladů jsou ěcně as řízli ě hodnoceny. Publikaci Ka eřiny D sko é nemůžeme upří zásadní k ali y, zje ná je péče ě- no aná ýbě u básnických ex ů, na nichž lze speci ikum o iginálu ime odu kaž- dého českého překlada ele hodně ukáza adoda kní leccos no ého. Zásluhou au- o ky se před námi ýsuje his o ická linie českého uměleckého překladu poezie, kdy je každá přeložená báseň přede ším dialogem mezi ancouzským básníkem ačeským překlada elem. Zajíma ým ak em zůs á á, že při au o čině ýbě u bás- níků, jakými byli Baudelai e, Rimbaud iMalla mé, jde pa ně ojeden znejob ížněj- ších dialogů mezi ancouzskou ačeskou kul u ou ůbec. S éby ně mnohoznačná poe ika ěch o ří mis ů slo a dokládá, jak zásadní zůs á á ecepce ancouzské mode ní poezie p o českou li e a u u ip o mladé překlada ele. Na Alkoholy aKa- lig amy si o iž češ í překlada elé mohou ou nou s ě ší opo ou, Apollinai o y e še edou su či ými hlasy české poezie odos lehčí ozho o . Do olím si oci o a OPEN ACCESS 176 SVĚT LITERATURY 71 na zá ě překlad Pásma Ka la Čapka ( e ze z oku 1936), jenž dodnes zůs á á nedo- s ižným zo em: Tím s a ým s ě em přec jsi zna en na konec Pas ýřko Ei elko jak bečí s ádo mos ů dnes Řecký ařímský s a o ěk se i už přežily Zde s a odá né se zdají bý už i y au omobily Jen nábožens í zůs alo no é jenom ono Zůs alo p os é jak hangá y přís a u a ionů OPEN ACCESS