Analýza rizik

Techniky/Metody pro hodnocení rizik Lenka Brumarová Základní rozdělení metod posuzování rizik 1 2 Kvalitativní metody •Užívá slovního (verbálního) vyjádření nebo popisných stupnic k popisu následků a pravděpodobnosti události. •Vhodná pro modifikaci různých rizik. Používaná: jako vstupní analýza pro určení rizik, když úroveň rizika nevyžaduje čas a úsilí pro podrobnou analýzu. 3 Kvantitativní analýza •Využívá plně numerického vyjádření pro následky a pravděpodobnosti. •Kvalita závisí na přesnosti a kompletnosti dat a údajů. Následky mohou být odhadovány na základě modelů •jiných událostí, •skupin, •extrapolace z experimentálních studií nebo •„historických dat“. 4 Semi-kvantitativní analýza •Pro vyjádření míry následků a pravděpodobnosti používají kvalitativní škály. •Pro škálování je použito úrovně následků a pravděpodobnosti. •Cílem je dosáhnout podrobnější priorizace rizik a možností jejich porovnání. •Vyjádřená míra rizika není skutečnou hodnotou rizika (naopak u kvantitativní analýzy). 5 Kvalitativní X kvantitativní X semi-kvantitativní 6 7 Deterministické metody orientované na následky ↓ každý následek má svou příčinu ↓ pravděpodobnost jeho vzniku je tedy možná nebo nemožná. (P=1 nebo P=0) 8 B.10 Techniky pro zaznamenávání a podávání zpráv Registry rizik Matice následků a pravděpodobnosti možnosti vskytu S-křivky Analza typu motlek Analýza rizika B.4 Techniky pro analyzování prvků řízení rizika Analza typu motlek HACCP LOPA B.5. Techniky pro pochopení následků a pravděpodobné možnosti výskytu Bayesovská analza Bayesovské sítě Analza dopadu na podnikání Analza stromu události Analza poruchovch stavů Analza příčin a následků Markovova analza Analza Monte Carlo B.6 Techniky pro analyzování závislosti a interakcí Mapování příčin Metoda křížovch interakcí B. 7. Techniky, jež poskytují ukazatele rizika Posuzování toxikologického rizika Analza dopadu na ochranu údajů Hodnota v riziku (VaR) Podmíněná hodnota v riziku (CVaR) B.1 Techniky pro získáv ání názorůBrainstormingTechnika DelphiTechnika nominální skupinyRozhovoryPrůzkumy B.1 Techniky pro získávání názorů Brainstorming Technika Delphi Technika nominální skupiny Rozhovory Průzkumy Identifikace rizika B.2 Techniky pro identifikování rizika Kontrolní seznamy FMEA/FMECA HAZOP Analza scénářů SWIFT B.3. Určování zdrojů, příčin a rizikových faktorů Cindymick přístup Ishikawova analza Analza kořenovch příčin Hodnocení rizika B.8 Techniky pro hodnocení významnosti rizika ALARA/SFAIRP Diagram četnost-počet (F/N) Paretovi diagramy Údržba zaměřená na bezporuchovost Indexy rizika B.9. Určování zdrojů, příčin a rizikových faktorů Analza nákladů a přínosů Analza rozhodovacího stromu Teorie her Multikriteriální analza Rozsah, kontext, kritéria B.1 Identifikace rizika B.1, B.2, B.3 Analýza rizika B.2, B.3, B.4, B.5, B.6, B.7 Identifikace rizika B.1, B.8, B.9 Posuzování rizika Ošetřování rizika B.4, B.8 Monitorování a přezkoumávání Komunikování a konzultace Zaznamenávání a podávání zpráv B.10 Zdroj: upraveno dle ISO 31010 Techniky pro získávání názorů (B.1) Často jako vstup do dalších metod (B.2-B.7) •Brainstorming •Technika Delphi •Technika nominální skupiny •Rozhovory •Průzkumy 16 Brainstorming •Skupinová technika zaměřená na generování co nejvíce nápadů na dané téma. •Založena na skupinovém výkonu. •Nosnou myšlenkou je předpoklad - lidé ve skupině vymyslí více než jednotlivec. •Volně se překládá i jako burza nápadů. •Analýza a kritika nápadů není součástí procesu metody, následuje až po skončení. •Může být strukturovaný (problém rozdělen na části) nebo nestrukturovaný. 17 Brainstorming Použití: •Na jakékoliv úrovni managementu. •K identifikování nejistot, způsobů úspěchů, poruch, příčin, následků atd. •Kvantitativně pouze ve speciální strukturované formě. 18 Brainstorming Výhody Nevýhody žádné hodnocení menší počet nápadů než individuálně podpora volné atmosféry obava jednotlivce vyslovit své myšlenky (roste s obtíženosti ukolů s pravděpodobnosti špatné odpovědi ) účastníci nejsou hodnoceni samostatně za počet nápadů tím , že vždy mluví pouze jeden a druzí mlčí, může docházet k zapomínání nápadů, rušení diskusí nebo přerušení tvorby nápadů. veškeré nápady jsou sepisovány dohromady vlivem sociální lenivosti ztrácet motivaci k vymýšlení kreativita Brainwriting •Metoda písemné diskuze. •Založená na skupinovém řešení. •Podstatou je uvolnit: •představivost •fantazii •obrazovost, •generovat nápady, •vzájemně se inspirovat •Cílem je najít netradiční resp. originální řešení v co nejkratším čase. 20 Brainsketching •Místo slov se používají jednoduché obrázky, náčrtky a schémata. •Obrázky atd. Jednotliví účastníci postupně přidávají k prvotnímu nápadu. 21 Zdroj: Brumarová, přednáška Analýza rizik, 2023 Technika Delphi •Postup získávání konsenzu od skupiny odborníků (klidně i stovky). •Sběr a shromažďování úsudků na konkrétní téma. •Odborníci vyjadřují své názory jednotlivě, nezávisle a anonymně – postupně mají přístup k názorům druhých. •Rozešle se dotaz → analýza informací z prvního kola → výsledky předány zpět odborníkům → reakce účastníků → proces se opakuje až do získání konsenzu nebo téměř konsenzu. 22 Technika Delphi Použití: Pro složité systémy, Pro předvídání a vytvoření politiky, K identifikaci rizik, hrozeb a příležitostí, Ke konsenzu o pravděpodobnosti výskytu či následcích. 23 Technika Delphi Silné stránky: •Anonymita umožňuje i vyjádření nepopulárních stanovisek. •Všechny názory mají stejnou váhu. •Není nutné shromažďovat lidi ve stejný čas na stejném místě. •Lidé mají čas k rozvaze nad odpovědí. Omezení: •Časově náročná, je potřeba jasně vyjádřená psaná forma. 24 Zdroj: Jemelková, přednáška Analýza rizik, 2022 Zdroj: Jemelková, přednáška Analýza rizik, 2022 Kontrolní seznamy, klasifikace a taxonomie Kategorizace: Podle zdroje rizika – tržní cena, ohrožení bezpečnosti. Podle následku – rozsahy cílů nebo výkonnosti. Předem identifikované kategorie – směřují myšlení o riziku napříč celému problému. 33 Kontrolní seznamy, klasifikace a taxonomie Silné stránky: •Podporují společné porozumění rizikům, •Pokud dobře připraveny, tak jsou vhodné i pro široký rozsah znalostí neodborníků, •Nejsložitější tvorba, dále nic nevyžadují. Omezení: •Nelze použít stejné v nových situacích, •Často obecné, nedostatek informací vede k překrývání nebo k mezerám, •Mohou svádět pouze k „zaškrtávání políčka“. 34 Kontrolní seznam Kontrolní seznam jednoduchá metoda systematická kontrola splnění předem stanovench podmínek a opatření založena na principu kontrolních seznamů otázek kontrolujících funkční spolehlivost kontrolovaného systému  metoda je již vstupem obtížnost a čas vytváření seznamu závisí na účelu, podkladech a složitosti zařízení Kontrolní seznam (2) Postup metody 1.Zjištění problému 2.Tvorba vhodnch otázek, které jsou podložené a může bt jednoznačná odpověď 3.Odpovědi na jednotlivé otázky kontrolního seznamu se hodnotí určenm hodnotovm systémem (např. 0 nebo 1, ano nebo ne, klasifikace 0 až 5 či 0 až 10 či 0 až 100) 4.Vsledek je součet nebo vážen součet nebo medián nebo modus dle přijatch pravidel 5.Vsledek zařadíme do námi zvolené tabulky Kontrolní seznam (3) Kontrolní seznam kontroluje: •KVALITU systému - zda skutečnost odpovídá určenému požadavkům, předpisům, směrnicím, apod. •KOMPLETNOST systému - zda postupné na sebe navazující kroky jsou plněny při vykonávání určité činnosti. Kontrolní seznam (4) Nejdůležitější při tvorbě kontrolního seznamu je určení cíle Struktura kontrolního seznamu se může měnit od jednoduchého seznamu až po složitý formulář tvořen OTÁZKAMI Kontrolní seznam (5) Tvorba otázek Otázky jsou vytvářeny na základě: •charakteristik sledovaného systému, •nedostatků a rozdílů se standardy, normami, směrnicemi, apod., •potenciálních dopadů a škod, apod. Otázky musí být položeny jasně a výstižně ve vhodném na sebe navazujícím logickém pořadí. Sestavení otázek provádí odborník •Musí mít dostatek odborných znalostí Analýza hodnocení možných poruch a jejich následků (Failure Mode and Effect (Criticality) Analysis) Vytvořením „formulářů“ vznikne uspořádaný přehled prvků, včetně stěžejních informací. Zaznamenány mohou být např. následující informace: •identifikační číslo prvku a název prvku, •funkce prvku, •způsob, příčina a důsledky poruchy, •metody detekce poruch, •klasifikace závažnosti poruchy, •pravděpodobnost výskytu poruchy, •kritičnost poruchy (riziko). Závěrečným krokem je vyhodnocení analýzy. Cílem tohoto kroku je přijetí účinných nápravných opatření kodstranění příčin nejzávažnějších typů poruch nebo na snížení stupně jejich závažnosti. Výsledky analýzy je vhodné porovnat s již existujícími předpisy nebo s požadavky vztaženými k určitému produktu. Analýza způsobů a důsledků poruch (FMEA) Silné stránky: •Široké použití, •Jednoduše čitelný formát, •Vstup do programů údržby a monitorování. Slabé stránky: •Neumí kombinace poruch, •Dokáže být časově náročná a zdlouhavá (dle zkoumaného předmětu). 48 Analýza hodnocení možných poruch a jejich následků (Failure Mode and Effect (Criticality) Analysis) 1. Analýza a hodnocení 2. Návrh opatření 3. Hodnocení stavu po realizaci opatření Rizikové číslo (RPN) je součin hodnot významu (RPN =VxVxO), výskytu a odhalitelnosti a porovnává se s kritickou hodnotou, kterou obvykle určuje zákazník (např. RPNkrit=125) Zdroj: https://lean6sigma.cz/fmea/ Studie nebezpečí a provozuschopnosti (Hazard and Operability Study) •HAZOP je zaměřená hlavně na průmyslová nebezpečí. •Díky její flexibilitě je použitelná pro velké nepřetržité i malé diskontinuální provozy či jednotlivá zařízení. •Byla vytvořena pro identifikaci a vyhodnocení zdrojů rizika vprocesním podniku a pro zjišťování provozních problémů. •Jde o týmovou expertní multioborovou, strukturovanou, systematickou techniku akvalitativní metodu, založenou na podrobném rozpracování problémů a velmi důsledně propracovaném postupu kritického prověřování zkoumaného procesu. Studie nebezpečí a provozuschopnosti (HAZOP) •Jedná se o postup založený na pravděpodobnostním hodnocení ohrožení, která jsou spojená s možnými hrozbami a na stanovení z nich plynoucích rizik za účelem odhalení potenciálních nebezpečných situací, nalezení jejich příčin a stanovení možných následků. •Je založená principu konzultací expertů různých odvětví, jejich praxi a dlouhodobých zkušeností. •Úspěch závisí obzvláště na schopnostech, konstruktivním přístupu a myšlení všech členů týmu. •Charakteristickým rysem techniky HAZOP je používání tzv. pracovních porad HAZOP, během nichž tým odborníků zkoumá všechny příslušné části systému. Na této poradě se identifikují nežádoucí stavy, a to pomocí klíčových slov. Studie nebezpečí a provozuschopnosti (HAZOP) Silné stránky: •Systematické zkoumání systému, procesu, postupu, •Identifikuje potenciální problémy, •Vytváří řešení pro ošetření rizik, •Jednoznačné uvažování o příčinách a následcích. Slabé stránky: •Může být časově náročná, •Má opakovací tendence – ztráta pozornosti, •Silně spoléhá na odborné znalosti účastníků. 52 Studie nebezpečí a provozuschopnosti (HAZOP) Jedná se o postup založený na pravděpodobnostním hodnocení ohrožení, která jsou spojená s možnými hrozbami a na stanovení z nich plynoucích rizik za účelem odhalení potenciálních nebezpečných situací, nalezení jejich příčin a stanovení možných následků. Je založená principu konzultací expertů různých odvětví, jejich praxi a dlouhodobých zkušeností. Úspěch závisí obzvláště na schopnostech, konstruktivním přístupu a myšlení všech členů týmu. Charakteristickým rysem techniky HAZOP je používání tzv. pracovních porad HAZOP, během nichž tým odborníků zkoumá všechny příslušné části systému. Na této poradě se identifikují nežádoucí stavy, a to pomocí klíčových slov. Studie nebezpečí a provozuschopnosti (HAZOP) Jak se přijde na nežádoucí událost na poradě? Zdroj: Šplíchalová, přednáška Posuzování rizik, 2022 Studie nebezpečí a provozuschopnosti (HAZOP) Způsob provedení Zdroj: Šplíchalová, přednáška Posuzování rizik, 2022 ISO 31010 Techniky pro identifikování rizika (B.2): •Kontrolní seznamy, klasifikace a taxonomie, •Analýza způsobů, důsledků (a kritičnosti) poruch FMEA (FMECA), •Studie nebezpečí a provozuschopnosti (HAZOP), •Analýza scénářů, •Strukturovaná technika co se stane, když (SWIFT). Techniky pro určování zdrojů a příčin rizika, jakož i rizikových faktorů (B.3): •Cindynický přístup, •Metoda Ishikawovy analýzy (diagramu rybí kosti). 63 Cindynický přístup Cindynic = věda o nebezpečí. Identifikuje a analyzuje: •Rozporuplnosti, dvojznačnost, opomenutí, neznalosti (nedostatky), •Odlišnosti mezi zainteresovanými stranami (nesoulady). Postup: Sběr informací o systému → rozhovory v různých časech → analýza informací. 64 Identifikace rizika B.3 Cindynický přístup •Porozumění tomu, proč se dějí katastrofy i když jsou stanovena opatření. •Může hodnotit i ekonomickou účinnost. •Strategická úroveň použití. 65 Zdroj: ISO 31010 Cindynický přístup Silné stránky: •Systémový, vícerozměrný a multioborový přístup. •Informace o rizikovosti a nepozornosti systému. •Lidská i organizační hlediska. •Prostorové i časové představy. Omezení: •Dle počtu stran může být náročná. 66 Ishikawův diagram rybí kosti •Týmová metoda pro identifikaci možných příčin. •Možné faktory se uspořádávají do kategorií lidských, technických a organizačních příčin. •Zobrazeno do diagramu. •Důsledek v „hlavě“ rybí kosti. •Kategorie příčin jako „velké kosti“. 67 Ishikawův diagram rybí kosti 68 Zdroj: Šplíchalová, přednáška Posuzování rizik, 2022 Ishikawův diagram rybí kosti •K analýze kořenových příčin, nebo identifikace faktorů, které přispěly. •Obecně kvalitativní vyjádření – lze dodat pravděpodobnost na základě přesvědčení. •Je potřeba skupina znalých a zkušených odborníků. 69 Ishikawův diagram rybí kosti Silné stránky: •Soustředěný přístup k brainstormingu apod. •Použitelná na široký rozsah situací. •Strukturovaná analýza příčin. Omezení: •Nemusí zvažovat interakce mezi základními kategoriemi příčin. •Příčiny mimo kategorie nejsou identifikovány. 70 Analýza rizika (B.4)(B.5)(B.6)(B.7) •B.4 Techniky pro analyzování prvků řízení rizika •B.5 Techniky pro pochopení následků a pravděpodobné možnosti výskytu •B.6 Techniky pro analyzování závislosti a interakcí •B.7 Techniky, jež poskytují ukazatele rizika 71 Analýza rizika Analyzování existujících prvků řízení rizika (B.4) Ke kontrole, zda jsou prvky řízení rizika vhodné a adekvátní •Analýza typu motýlek •CCA •HACCP •LOPA 72 Analýza rizika Analýza rizik a kritické kontrolní body (Hazard Analysis Critical Control Points) Aplikace systému se opírá o následující čtyři kroky: •vstupní analýza provozu, •stanovení kontrolních a kritických bodů, •vypracování příručky HACCP a souvisejících protokolů, •provedení zaškolení zaměstnanců. Podstatou systému jsou následující principy: •provedení analýzy nebezpečí, •stanovení kritických bodů, •stanovení kritických mezí v kritických bodech, •vymezení systému sledování v kritických bodech, •stanovení nápravných opatření pro každý kritický bod, •zavedení ověřovacích postupů a evidence. Zdroj: Šplíchalová, přednáška Posuzování rizik, 2022 Pochopení následků a pravděpodobné možnosti výskytu (B.5) Pochopení následků a pravděpodobnosti •Bayesovská analýza •Bayesovské sítě a influenční diagramy •BIA •Simulace Monte Carlo •PIA (DPIA) •CCA •FTA •ETA •HRA •Markova analýza 80 Analýza rizika Bayesovská analýza •metoda, která se zabývá hodnocením a revizí pravděpodobnosti určitého výsledku na základě nových poznatků nebo dat. •založena na Bayesově větě, která popisuje, jak měníme naše původní pravděpodobnosti (tzv. a priori pravděpodobnosti) na základě nových informací (tzv. a posteriori pravděpodobnosti). Analýza dopadů (Business Impact Analysis) •Slouží k predikci následků narušení stěžejních obchodních operací podniku v důsledku vzniku nežádoucí události. •Jedná se o významnou součást plánu business kontinuity podniku. Představuje nástroj kodhalení zranitelných míst a k tvorbě strategií pro minimalizaci rizik. •Analýza může být vedená třetí stranou nebo týmem složeným z externích a interních zaměstnanců. •Výsledkem je zpráva o analýze dopadů, které popisuje potenciální rizika specifická pro danou organizaci. •Pro analýzu dopadů neexistuje formální standard. Obecně ji lze označit za multifázový proces, který by v sobě měl zahrnovat následující kroky • sběr informací, vyhodnocení získaných informací, příprava zprávy o zjištěných poznatcích a prezentace výsledků nadřízenému nebo vedení organizace. Analýza dopadů (Business Impact Analysis) Scénáře narušení obchodních operací mohou být následující: •fyzické poškození budovy; •poškození nebo porucha strojů, systémů nebo vybavení; •omezení přístupu do areálu nebo budovy; •narušení dodavatelského řetězce, včetně selhání na straně dodavatele nebo narušení dopravy zboží; •výpadek služeb (např. výpadek dodávek elektrické energie); •poškození, ztráta nebo zkreslení informačních technologií, včetně hlasových a datových komunikací, serverů, počítačů, operačních systémů, aplikací a dat; •absence stěžejních zaměstnanců. Výstup analýzy je vhodné zpracovat ve formě tabulky nežádoucích událostí, seřazených vertikálně podle významnosti dopadů. Sloupce tabulky by přitom měly být tvořeny dobou trvání nežádoucí události, provozními dopady a finančními dopady. Simulace Monte Carlo Simulace Monte Carlo je počítačová matematická technika, která pomáhá kvantifikovat riziko spojené s kvantitativní analýzou a rozhodováním. Je typem simulace, která se při výpočtu výsledků opírá o opakovaný náhodný výběr vzorků a statistickou analýzu. Analýza příčin a následků (Cause and Consequences Analysis) Podstatou CCA je analyzování příčin vzniku nežádoucích událostí a jejich následků. Metoda v sobě kombinuje dvě existující metody •induktivní analýzu stromem událostí (ETA) a •deduktivní analýzu stromem poruchových stavů (FTA). Zdroj: Šplíchalová, Posuzování rizik, 2022 Analýza příčin a následků (Cause and Consequences Analysis) Zdroj: Šplíchalová, Posuzování rizik, 2022 Analýza příčin a následků (Cause and Consequences Analysis) Pomáhá •vyhodnocovat a spočítat pravděpodobnost selhání systému, •spočítat pravděpodobnost následků a •určit úroveň rizika zkoumaného systému. Metoda dále znázorňuje logiku poruchy v časovém sledu od kritické události až do koncového stavu nehody s nežádoucími následky. Výstupem je diagram znázorňující vztahy mezi havarijními následky a jejich základními příčinami. Analýza stromem poruch (Fault Tree Analysis) •Je nejčastěji používanou technikou/metodou kauzální analýzy ve zkoumání rizika. •Běžně se využívá při analýze spolehlivosti systémů/provozu nebo technologických havárií. •Tato metoda se používá zejména v oblasti bezpečnostního inženýrství ke kvantitativnímu určení pravděpodobnosti rizika či hrozby. Analýza stromem událostí (Event Tree Analysis) Zdroj: Šplíchalová, přednáška Posuzování rizik, 2022 Analýza stromem událostí (Event Tree Analysis) Startovním bodem je tzv. iniciační událost, po níž následuje „větvení“ podle dopadů. Každé větvi je stanovena pravděpodobnost výskytu. Graf metody ETA představuje sekvence vyhovujících či selhávajících prvků systému. Postup systémového stromu událostí se zakládá na binární logice, dle níž jsou možné pouze dvě varianty rozhodování •buď se událost stala, nebo •nestala a zařízení. Grafický strom ukazuje možné koncové stavy nehody. Analýza stromem událostí (Event Tree Analysis) Použití ETA vyžaduje dobrou znalost možných iniciačních událostí (tj. selhání zařízení, možné havárie či poruchy, nerovnováha systému apod.) a znalost funkcí bezpečnostních systémů, zmírňujících účinky jakýkoli iniciační události. Výsledkem aplikace metody ETA je logický graf rozvoje iniciační události apravděpodobnostní hodnocení scénáře s ohledem na různé možné následky. Výsledkem může být i havarijní sekvence, scénáře nehody, řada poruch a chyb vedoucích khavárii. Havarijní sekvence představují logickou kombinaci událostí, mohou být převedeny do modelu stromu poruch (FTA) a dále kvantitativně hodnoceny. Kvalita výstupů je závislá na znalostech a zkušenostech hodnotitele. Analýza spolehlivosti lidského faktoru (Human Reliability Analysis) Metoda hodnotí a posuzuje to, jaký vliv má člověk na výskyt potenciálních rizik (havárií, živelních pohrom, nehod, útoků) v systému. Vrámci metody se provádí hodnocení možných lidských chyb, jejich příčin a následků. Součástí metody je identifikace důležitých míst systému, která mohou být lidskými chybami ovlivněna. Při použití metody se přihlíží ke vztahu mezi člověkem a strojem (mikroergonomie), a ke vztahu mezi člověkem atechnologií (makroergonomie). •Metoda HRA by měla splňovat následující cíle: •kvantitativně analyzovat lidské jednání a odhalit tak možné chyby, •odhalit slabá místa systému atím vytvořit prostor pro relevantní opatření, •zvýšit poměr spolehlivosti a pohotovosti technického systému v důsledku omezení potenciálních chyb člověka. Analýza spolehlivosti lidského faktoru (Human Reliability Analysis) Aplikace metody vyžaduje následující data a informační zdroje: •procesní postupy; informace z rozhovorů s personálem procesu; znalosti o rozmístění, funkci a rozložení procesu; umístění řídícího panelu a výstražného systému. Za realizaci metody by měl být zodpovědný tým analytiků, přičemž požadavky na počet lidí vtýmu se liší podle rozsahu analýzy. Obecně by měli být schopni provést analýzu pro daný proces jeden nebo dva analytikové znalí problematiky lidského faktoru. Analyzování závislostí a interakcí (B.6) •Mapování příčin •Metody křížových interakcí 10 0 Analýza rizika Mapování příčin Analýza kořenových příčin zvaná též analýza hlavní příčiny, RCA, RC analýza (z anglického Root Cause Analysis) je systematický proces identifikace základní příčiny (příčin) problému nebo události a nalezení přístupu pro adekvátní reakci. CA je založena na přesvědčení, že efektivní řízení vyžaduje více než jen "hašení ohně" pro problémy tak jak přicházejí, ale že je lépe najít způsob, jak problémům předcházet. Cílem analýzy RCA je odhalit kořenové příčiny poruch a chyb tak, aby se snížil jejich budoucí výskyt nebo dopad. RCA není nějaká striktní univerzální metodika pro všechny typy problémů. Chce postupovat systematicky a postihnout všechny faktory přispívající k problému nebo události. Metody křížových interakcí Metoda používaná v prognostice a spojující prvky expertních odhadů a strukturálního modelování. Existuje několik variant - všechny jsou založeny na analýze vzájemného ovlivňování (interakce) množiny jevů. Podle použité varianty mohou být výsledkem zpracování : 1. zpřesněné odhady pravděpodobnosti toho, že nastanou jednotlivé jevy; 2. zpřesněné odhady podmíněných pravděpodobností jevů, které nastanou; 3. odhad pravděpodobnosti dosáhnutí hierarchicky vyššího cíle za předpokladu, že se dosáhnou cíle nižší; 4. odhad pravděpodobnosti všech kombinací jevů, které nastanou a nenastanou; 5. prognóza trendů v závislosti na existenci různých pravděpodobností výskytu jevů ovlivňujících dané trendy; 6. prognóza trendů v závislosti na jejich vzájemné interakci a na modelových zásazích decizní sféry. Výsledky: samostatný prognostický výstup nebo mohou vstupovat jako podklady do scénářů budoucností. Poskytování ukazatelů rizika (B.7) •Posuzování toxikologického rizika •Analýza dopadu na ochranu údajů •Hodnocení v riziku (VaR) •Podmíněná hodnota v riziku (CVaR) 103 Analýza rizika Analýza dopadu na soukromí (PIA) /analýza dopadu na ochranu údajů (DPIA) •Analýza PIA/DIA je proces pro hodnocení návrhů k identifikaci potenciálních důsledků na soukromí jednotlivce a osobní údaje. Paretovy diagramy Nástroj pro volbu omezeného počtu úkolů, jež tvoří významný celkový důsledek. Pravidlo 80/20: •80 % problémů se vytvoří z 20 % příčin. •20 % práce může vytvořit 80 % přínosů. •80 a 20 je ilustrativní. Pro stanovení priorit, které příčiny jsou nejdůležitější. 11 1 Paretovy diagramy Indexy rizika •Jiný ukazatel rizika, s využitím skórovacího přístupu a pořadových stupnic. •Skóre pro každou část musí být vnitřně konzistentní a zachovávat správné vztahy. •Jiné klasifikace a porovnávání rizik, specifické pro určitý typ rizika. •Příklad – klasifikace nebezpečí požáru lesa v různých dnech (indexy vlhkosti, síly větru, sucho krajiny, dřevina) 11 3 Techniky pro výběr mezi volitelnými možnostmi (B.9) •Logický základ pro rozhodnutí mezi možnostmi řešení vícenásobných rizik pomocí optimalizace nákladů a přínosů. •Analýza nákladů a přínosů (celkové očekávané náklady na volitelné možnosti vs. očekávané přínosy), •Analýza rozhodovacího stromu (modeluje možné cesty z počátečního rozhodnutí), •Teorie her (modelování následků různých rozhodnutí vs. řada budoucích situací), •Multikriteriální analýza. 11 4 Hodnocení rizika Teorie her = teorie strategických her •disciplína aplikované matematiky - analyzuje široké spektrum konfliktních rozhodovacích situací, které mohou nastat kdekoliv, kde dochází ke střetu zájmů. Herně-teoretické modely - snaha konfliktní situace analyzovat, ale sestavením matematického modelu daného konfliktu a pomocí výpočtů se snaží nalézt co nejlepší strategie pro konkrétní účastníky takových konfliktů. •interakce mezi účelně se chovajícími jednotlivci, která odlišuje strategické rozhodování od ostatních typů rozhodování. Teorii her založil matematik John von Neumann (1944 vydal spolu s Oskarem Morgensternem publikaci Theory of Games and Economic Behavior.) Multikriteriální analýza •Teorie multikriteriálního (vícekriteriálního) rozhodování je založena na matematickém modelovaní, i když pro zvládnutí základů vícekriteriálních optimalizačních technik je možné vystačit s matematikou velmi jednoduchou. •Metody párového porovnání -více metod párového porovnání. Některé z nich připouštějí při porovnávání v páru i rovnost, jiné vyžadují vždy stanovit v každém páru pořadí. •Příkladem metody vyžadující stanovit pořadí vždy je Fullerova metoda •Některé z metod párového porovnání mohou využívat i kardinální typ informací. Příkladem této metody je Saatyho párové porovnání. Kritéria dáváme do matice. Stanovujeme naši preferenci v řádku oproti sloupci. B. 10 Techniky pro zaznamenávání a podávání zpráv •Běžně vkládání informací o riziku do registru rizik (tabulky, databáze). •Také ale složitější popis (např. jedna událost více zdrojů rizik, domino efekty apod.) Velikost rizika nejčastěji maticí. •Registry rizik •Matice následků a pravděpodobné možnosti výskytu •S-křivky 11 7 Registry rizik •Sdružuje informace o riziku pro další využití. •Papírová či databázová podoba. Obsahuje: •Krátký popis rizika •Pravděpodobnost •Zdroje a příčiny •Aktuální řízení rizika •Rizika mohou být různě klasifikována. •Pro firemní, oborové, projektové i provozní využití. 11 8 Matice rizika •„Matice následků a pravděpodobné možnosti výskytu“ •Zobrazení klasifikace významnosti rizika. •Osy matice = přizpůsobené stupnice pro následek a pravděpodobnost. •Stupnice jakýkoliv počet, mohou být kvalitativní, semikvantitativní i kvantitativní. •Stupnice vždy přizpůsobit jednotkám a zajistit konzistenci na celé škále. 119 Zdroje obrázků MR (slide 120-128): Šenovský, Matice rizik – zajímavosti, problémy a jak se jim vyhýbat, časopis Spektrum, 2/2021, ISSN 1804-1639 (online) Matice rizika Částečný příklad tabulky stanovující stupnice následků 12 0 Matice rizika Konzistence barev Červená buňka kvantitativně odpovídá dalším červeným buňkám. Zelená zeleným. Atd. 12 7 Matice rizika Konzistence barev Někdy výhodnější upravit na tři barvy. Zelená a červená čára označuje buňky, které mohou být zelené a červené – ne však najednou! Sporné R = 4 12 8 Další metody…. Analýza kvantitativních rizik procesu (Process Quantitative Risk Analysis) Tato metoda hodnotí rizika s ohledem •kodhadu pravděpodobnosti a •následků nebezpečných událostí a •kvantitativní vyjádření výsledků jako například rizik při práci, životního prostředí, majetků společnosti apod. Nástroj ke kvantifikaci rizika generovaného činností, průmyslovou oblastí nebo oblastí ohroženou více průmyslovými oblastmi. Může se zaměřit na „interní“ rizika na místě nebo „externí“ rizika mimo pracoviště. Předmětem metody je rovněž hodnocení robustnosti a platnosti kvantitativních výsledků. Metoda nachází uplatnění zejména u výrobních a zpracovatelských zařízeních. Zdroj:5.5 Risk assessment methods (cdema.org) Analýza kvantitativních rizik procesu (Process Quantitative Risk Analysis) •Cíle metody lze shrnout v následujících bodech: •identifikace nebezpečí (spojených se zařízením), •určení potenciálních frekvencí a důsledků zjištěných rizik, •určení dostupnosti ochranných systémů, •kvantifikace rizik (např. individuální riziko za rok, potenciální ztráta života apod.). •Aplikace metody QRA zajišťuje, že si je dotčený subjekt vědom rizik, jímž je vystaven a které zajišťují vstupy pro rozhodování a zdokonalení bezpečnostních systémů, provozních postupů, údržby, školení zaměstnanců nebo pro tvorbu nouzových plánů. Zdroj: How to do a Quantitative Risk Assessment (QRA) - Gexcon blog Bezpečnostní audit (Safety audit) Jedná se o postup zaměřený na identifikaci a analýzu nebezpečnosti rizik anásledně navrhována opatření na zvýšení jejich bezpečnosti. Systémovým a systematickým způsobem stanovuje situace, mající potenciál způsobit narušení či selhání funkce prvku, nehodu, havárii, provozní problém apod. Metoda je vhodná pro analýzu rizik na provozní úrovni organizace. Zpravidla se k provedení auditu používá sestavený seznam bezpečnostních otázek amatice pro skórování rizik. Taktéž je velice často využíváno rozhovorů se zainteresovanými osobami, jako jsou například operátoři, údržbáři, inženýři, bezpečnostní pracovníci apod. Bezpečnostní audit je v praxi běžně chápán jako doplněk ostatních bezpečnostně procesních činností (rutinní vizuální kontrola) či ostatní techniky identifikace zdrojů rizik. Metoda KARS (Kvalitativní analýza rizik s využitím jejich souvztažností) Izolovaná rizika v rámci systému neexistují. Taktéž neexistuje systém, který by zahrnoval jen jedno nebo dokonce žádné riziko, a proto byla zpracována metoda analýza souvztažnosti rizik. Je založena na vzájemném působení rizik mezi sebou neboli souvztažnosti rizik. Základním principem metody KARS je možná eskalace událostí, kdy událost jednoho objektu (zařízení) může být příčinou události u jiného objektu (zařízení). Tato kvalitativní metoda se řadí mezi metody síťové analýzy aje založena na stanovení a hodnocení souvztažnosti mezi riziky, ato v předem stanoveném rozmezí. Metoda byla vytvořena za účelem prioritizace rizik. Metoda KARS (Kvalitativní analýza rizik s využitím jejich souvztažností) Při aplikaci metody je nutné dodržovat kroky: vytvoření soupisu rizik. •Tento seznam rizik musí být dostatečné rozsáhlý a podrobný. sestavení tabulky souvztažnosti rizik. •Tato tabulka je sestavena jako matice, ve které je počet řádků a sloupců roven počtu všech identifikovaných rizik. U jednotlivých rizik jsou nalézány vazby, které jsou následně hodnoceny koeficienty aktivity a pasivity. •Koeficient aktivity KARi je procentuální vyjádření počtu návazných rizik, která mohou být vyvolána působením rizika Ri. •Koeficient pasivity KPRi je procentuální vyjádření počtu rizik, která mohou (na základě správně vyplněné tabulky souvztažnosti rizik) vyvolat působení rizika Ri. Volba techniky posuzování rizik Dle: •cíle, ke kterému má výsledek sloužit, •účelu provádění posouzení rizik, •různého stupně hloubky, •míry podrobnosti, •kvality vstupních dat, •dle nároků na přesnost výsledků, •rozsah potřebných dat, •použití jedné či více metod (samostatně či jejich kombinace). 14 3 Transformace formy a obsahu vysokoškolského vzdělávání na VŠB-TUO NPO_VŠB-TUO_MSMT-16605/2022 Děkuji za pozornost [email protected] Toto dílo je licencováno pod CC BY 4.0