Albrecht Rendl z Oušavy ve víru nejvyšší politiky

Alb ech Rendl zOuša y e í u nej yšší poli iky Da id Ko y a ALBRECHT RENDL OF OUŠAVA IN THE VORTEX OF TOP-FLIGHT POLITICS This pape discusses Alb ech Rendl o Ouša a, ape son wi h asigni ican in luence wi hin he Bo- hemian-Hunga ian poli ical union and one o he au ho s o Vladisla ské zřízení zemské [Vladis- laus’ Code], he sup eme law o Bohemia. I lis s he e en s in which Rendl played a ole om he 1490s o his dea h in 1522, and also examines his es amen known as Naučení pana Alb ech a Rendla [Lo d Alb ech Rendl’s P ecep s]. KEYWORDS: Alb ech Rendl o Ouša a; Vladisla ské zřízení zemské; subcame a ius; summus no a ius e ae; Ba oloměj o Mins be k; Zdeněk Le o Rožmi ál; es a es; oyal owns; p ecep s RENDL AJEHO POLITICKÝ VZESTUP V om o příspě ku bych ád ob á il pozo nos kosobnos i nej yššího písaře, pod- komořího k álo ských měs ajednoho zau o ů Vladisla ského zřízení zemského, Alb ech a Rendla zOuša y.1 Snažím se jej předs a i kon ex u neklidného počá ku 16.s ole í aodpo ědě na o ázku, jakými p os ředky edl s oji úspěšnou poli iku. Za- měřím se přede ším na jeho z ahy slidmi společensky mnohem ýznamnějšími ana Rendlo u oli dobo é poli ice apokusím se nas íni ijeho odkaz. Rendl pocházel zmálo ýznamného ladyckého odu zTacho ska, kde se nachá- zela z Ouša a (dnes Úša a).2 Rendlo é jsou bezpečně doloženi od doby Václa aIV., a šak jejich ýznam byl pouze egionální. Dlužno podo knou , že u o omezenos se podařilo přek oči jen osobnos i, ok e é pojedná á en o článek. Rendlů zes up přišel během de adesá ých le 15.s ole í, kdy byl elmi úzce spojen se Zdeňkem L em zRožmi álu.3 P ní ysoký úřad, k e ý Rendl zas á al, byla unkce pu k abího P až- ského h adu.4 Jeho společenský zes up přímo sou isel se snahou šlech y kodi iko a 1 Rendlem jsem se zabý al e s é diplomo é p áci: Da id KORYTA, Alb ech Rendl zOuša y (†1522): ýznamný člen ne ýznamného odu, diplomo á p áce, Ús a českých dějin FF UK, P aha 2016. 2 Maje kop á ními záleži os mi Alb ech a Rendla se zabý al např.Augus SEDLÁČEK, H a- dy, zámky a ze K álo s í českého IV. Tábo sko, P aha 1995. 3 Rendl opako aně s ědčil či byl účas en Rožmi álo ých p á ních spo ů, iz Jose KA- LOUSEK (ed.), A chi český (dále AČ) X, P aha 1890, s.464; TÝŽ (ed.), AČ XII, P aha 1893, s.475; Simona KOTLÁROVÁ, Páni zRožmi álu, České Budějo ice 2008, s.64. 4 Úřad d žel le ech 1494–1496, iz Václa Vladi oj TOMEK, Dějepis měs a P ahy IX, P aha 1893, s.256; Václa SCHULTZ, Pu k abí h adu p ažského le ech 1438–1711, P aha 1903, s.3, 14–15; F an išek PALACKÝ, Dějiny ná odu českého V, P aha 1938, s.230. OPEN ACCESS 10 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2025 zemské p á o, což y cholilo ydáním zemského zřízení, k e é se s alo ozbuškou spo ů mezi šlech ou ak álo skými měs y.5 Rendl se ksepsání Vladisla ského zřízení zemského dos al díky s ému jmeno- ání na pos k álo ského p oku á o a  oce 1498.6 P oku á o zas upo al k ále před soudem, dále o ázce odúm i, spo ů, příjmů, upomínání po innos í, čas o bý al elá o em desek zemských azas upo al k ále i diplomacii.7 Není bez zajíma os i, že Rendl byl p ní, kdo získal za ykoná ání oho o úřadu mzdu.8 Po innos i k álo - ského p oku á o a byly mís y blízké po innos em podkomořího, což dle Ja osla a Demela s álo za ím, že os ědčení k álo š í p oku á oři bý ali čas o jmeno áni p á ě do úřadu podkomořího.9 Ve Vladisla ském zřízení bylo aké zako eno p á o p oku- á o a zaseda na d o ském soudu.10 Koncepce Vladisla ského zřízení byla e s ém základu jasná už koncem osmde- sá ých le 15.s ole í,11 a šak do é doby nebyl kdispozici nikdo, kdo by byl schopen zákoník sepsa .12 P ní elace zemského zřízení byla s a ům předs a ena na sněmu P eš pu ku p ní polo ině lis opadu 1499, kde bylo ydáno Zůs ání p ešpu ské.13 To neobsaho alo kon o e zní články o ře ím hlasu, k e é byly přidány až do ko- 5 Ja osla PÁNEK, P oměny s a o s í Čechách ana Mo a ě 15.ap ní polo ině 16.s ole í, Fo- lia His o ica Bohemica 4, 1982, s.179–217, zde s.188–189; Jose MARKOV, Spo pánů a y ířů osedání la icích, in: F an išek Čáda (ed.), Sbo ník p ací zdějin p á a českoslo enského I, P aha 1930, s.98–103; Pe KREUZ— I an MARTINOVSKÝ (edd.), Vladisla ské zřízení zem- ské ana azující p ameny (S a o ácla ská smlou a aZřízení o učnicích), P aha 2007, s.34–36. 6 Kúřadu pod obně iz Ja osla DŘÍMAL, K álo ský p oku á o ajeho úřad do oku 1745, Sbo - ník a chi ních p ací 19, 1969, č.2, s.348–385, zde s.350–353. 7 Jako elá o a můžeme nají iRendla, leckdy edle elmi ýznamných osobnos í doby, jmeno i ě Ja osla a ze Šelmbe ka (nej yšší kancléř), Zdeňka L a zRožmi álu či Viléma zPe nš ejna. Relá o ské po innos i Rendla iz např.F an išek PALACKÝ (ed.), AČ V, P a- ha 1862, s.24; TÝŽ (ed.), AČ VI, P aha 1872, s.384; Jose KALOUSEK (ed.), AČ XIII, P aha 1894, s.37. 8 Jednalo se okombinaci inancí ana u álií: 120 kop g ošů českých, 6 džbe ů kap ů a2půl- ozy ína. Ja osla DEMEL, Dějiny iskálního úřadu zemích českých, P aha 1904, s.33; J.DŘÍ- MAL, K álo ský p oku á o , s.355; F.PALACKÝ (ed.), AČ VI, s.586. 9 J.DEMEL, Dějiny iskálního úřadu, s.42. 10 J.DŘÍMAL, K álo ský p oku á o , s.357; I an MARTINOVSKÝ, Soud d o ský za k ále Vladi- sla a II., in: Milosla Polí ka— F an išek Šmahel— Michal S a oš (edd.), His o ia doce . Sbo ník p ací kpoc ě šedesá ých na ozenin p o . PhD . I ana Hla áčka, CSc., P aha 1992, s.277–291, zde s.281–282. 11 TÝŽ, Okolnos i zniku Vladisla ského zřízení zemského, Ús ecký sbo ník his o ický 1979, s.107–132, zde s.117. 12 P.KREUZ— I.MARTINOVSKÝ (edd.), Vladisla ské zřízení zemské, s.43; I.MARTINOVSKÝ, Okolnos i zniku Vladisla ského zřízení, s.107; Václa VANĚČEK, Dějiny s á u ap á a Česko- slo ensku, P aha 1964, s.186. 13 Václa Vladi oj TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, P aha 1894, s.146–150; F.PALACKÝ, Dějiny ná odu českého V, s.261. Obsah as učné hodnocení Zůs ání p ešpu ského iz Jiří VESE- LÝ, Příspě ky ke k i ice ex u p á ních p amenů šes nác ého s ole í II. Zůs ání p ešpu ské, P aha 1935, s.3–7, 28–29, 32. OPEN ACCESS Da ID KORYTa 11 nečné edakce zřízení,14 již p o edla říčlenná komise e složení Alb ech Rendl zOuša y ab a anci Pe aZdeněk ze Š e nbe ka (p ní d a jmeno aní byli součás í ipů odní ši ší e izní komise). Rendl je šeobecně po ažo án za hla ního au o a konečné edakce, přičemž důkazem nám může bý známé hanli é označení Vladi- sla ského zřízení „Rendlo a p á a“.15 Šlech a přišla s eo ií, že měs a jsou na sněmu zas oupena k álem.16 Není bez zajíma os i, že e známých p amenech nelze zjis i , zda měl Rendl alespoň čás ečné p á nické zdělání. Vladisla ské zřízení zemské aké řešilo p oblémy běžné agendy zemských soudů asněmů. Je nu né připomenou , že Rendlů li se předpokládá díky o e řenému ob- iňo ání jeho osoby současníky. Zcela jednoznačně je Rendlo i připiso áno au o s í článku 492,17 k e ý upí á měs ům ře í hlas na zemském sněmu, přičemž jeho op á - něnos přizná á pouze záleži os ech ýkajících se měs ského s azu. Kon o e ze zbuzuje ičlánek 554, k e ý zakazuje měni obsah zřízení bez souhlasu panského a y ířského s a u.18 Další článek, kde se předpokládá Rendlů zásah, je článek 313, k e ý ho oří opří omnos i k álo ského p oku á o a na zemském soudu. Ačkoli ne- lze ylouči myšlenku, že se jedná oRendlo u snahu posíli las ní li , zhledem k ak u, že se Rendl účas nil jednání i dří ější době, můžeme předpokláda , že šlo pouze op á ní zako ení os ědčené p axe posledních le .19 K ál uznal Vladisla ské zřízení zemské p ůběhu oku 1502. Mezi ím p oběhla iza Rendlo y účas i e ize zemských p i ilegií na Ka lš ejně oku 1501, s ěřená sku- pině pod edením Ma ouše zChlumčan.20 K álo o uznání zemského zřízení pře a ilo boj mezi šlech ou aměs y do no é o iny.21 Měs a sepsala s ížnos i na zemské zřízení, 14 Např.I an MARTINOVSKÝ, Vznik apočá ky Vladisla ského zřízení zemského, in: Ka el Malý— Ja osla Pánek (edd.), Vladisla ské zřízení zemské apočá ky zemského zřízení českých zemích (1500–1619), P aha 2001, s.85–93, zde s.90. 15 F.PALACKÝ (ed.), AČ V, s.5, 10; TÝŽ, Dějiny ná odu českého V, s.226–227, 258, 264; P. KREUZ— I.MARTINOVSKÝ (edd.), Vladisla ské zřízení zemské, s.46; I.MARTINOVSKÝ, Vznik apočá - ky Vladisla ského zřízení zemského, s.90; TÝŽ, Zápas ouznání Vladisla ského zřízení, Ús ecký sbo ník his o ický, 1983, s.133–171, zde s.133; J.DEMEL, Dějiny iskálního úřadu, s.34; Jin- dřich FRANCEK, S a o ácla ská smlou a, P aha 2006, s.28. 16 Ka el MALÝ— Flo ián SIVÁK, Dějiny s á u ap á a Českoslo ensku, P aha 1988, s.114; I.MARTINOVSKÝ, Vznik apočá ky Vladisla ského zřízení zemského, s.92. 17 Číslo ání dle P.KREUZ— I.MARTINOVSKÝ (edd.), Vladisla ské zřízení zemské, s.46. 18 I.MARTINOVSKÝ, Vznik apočá ky Vladisla ského zřízení zemského, s.86. 19 P.KREUZ— I.MARTINOVSKÝ (edd.), Vladisla ské zřízení zemské, s.195–196. 20 F.PALACKÝ, Dějiny ná odu českého V, s.275–276; J.DEMEL, Dějiny iskálního úřadu, s.35; nej- no ěji kon ex u dalších p á ních p amenů iz Ma ek STARÝ, S a o ská p i ilegia ako- di ikace českého zemského p á a, in: Lenka Bobko á— Ma in Čapský akol., Ko unní země dějinách českého s á u IX. Spolu i edle sebe. České s a y as a y zemí České ko uny na p ahu aného no o ěku, P aha 2021, s.12–42, zde s.21, 39, 41; Mlada HOLÁ, „Kdy jsú páni ohledá ali na Ka lš ejně lis y azápisy as obody zemské.“ České s a y ako unní a chi 15.s o- le í, in: am éž, s.43–64, zde s.63; kosobnos i Ma ouše zChlumčan íce Lenka BOBKOVÁ, Vznik apodoba in en áře dese i ka lš ejnských uhlic sp i ilegii K álo s í českého, in: am éž, s.65–85, zde s.76–77. Rendlo a ole při jednání pak am éž na s.79–80. 21 I.MARTINOVSKÝ, Vznik apočá ky Vladisla ského zřízení zemského, s.90–93. OPEN ACCESS 12 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2025 což edlo kdalšímu yh ocení si uace na s a oma inském sjezdu  oce 1502.22 Ko- men uje o iS a ý le opisec, k e ý doslo a píše: „P oč by Rendlo a p á a měla bý lepší než p á a k álů acísařů? Nebyla by žádná škoda, kdyby na en Rendlík na ezli asi č yři ozy suchého dře a a šechny y ozsudky na něm spálili.“23 Podobná při o - nání mizí po Rendlo ě přechodu na s anu k álo ských měs , jak o om ješ ě bude řeč níže. Vp ním dese ile í 16.s ole í začal Rendl budo a s oji pozici ajako osobnos blízká k áli byl šeobecně espek o án, jak se můžeme dočís i e S a ých le opisech: „k ál jako dí ě, již pamě i dob é nemaje, než Rendl apan Pe š ajnský sjinými pány anepřá eli našimi nás súdili, žalo ali ipře edli, ak ále nic neposlúchali.“24 Mezi ím se šak yh o il spo ouznání zemského zřízení. Pozadí oho o dlou- hole ého s a o ského spo u můžeme ozděli do několika ází: 1502–1504 odmí ání zemského zřízení abojko zemského soudu ze s any měs ; 1507–1508 spo y osoud- nic í (známá kauza Kopidlanský); 1512–1517 kníže Ba oloměj čele měs ského s azu aukončení spo ů.25 Celé p ní dese ile í 16.s ole í se neslo duchu bez ýsledných jednání. Zlom ap ní u lumení spo ů přišly až březnu 1508, kdy se konal s a ojakubský sněm a šechny s a y bez ýjimky uznaly nu nos pos upo a společně p o i uši elům zemského pořádku, což bylo jis ě důsledkem poli iky Šliků26 aGu š ejnů západních Čechách aKopidlanského spo u sP ažany. Šlech a nap o i omu uznala su e énnos měs ského soudnic í apodíl měs na moci. Tře í hlas na sněmu přiznal měs ům známý s a ojakubský mandá , k e ý aké pos a il mimo zákon Jedno u b a skou.27 Roku 1509 zažily české s a y neob yklou událos . Do Čech se ydal k ál Vladisla spolu se s ými nezle ilými dě mi, aby zo ganizo al ko uno aci říle ého syna Lud- íka.28 Pří omnos pano níka Čechách opě ozčeřila spo y mezi s a y. K álo ská měs a yužila příleži os i aopako aně si s ěžo ala přímo k áli na Kopidlanského aRendla. Ten počínání měs zlehčil ím, že se nelicho i ě yjádřil očás i ep ezen ace p ažských měs yslané ke k áli. Rendl měl posels o označi ak o: „Hle, už přile ěli s nadi a abci, lidé lehko ážní, k eří se sem e řeli anebyli ani ysláni ode šech.“29 Při é příleži os i se Alb ech Rendl snažil dále posíli s é pos a ení. Dosa adní působení mu zajišťo alo jis ý li , a šak přede ším sohledem na jeho p á nické 22 Celou p oblema iku le 1500–1502 líčí pod obně F.PALACKÝ, Dějiny ná odu českého V, s.282–297; V.V.TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, s.164–181. 23 Ja osla PORÁK— Ja osla KAŠPAR (edd.), Ze s a ých le opisů českých, P aha 1980, s.277. 24 F an išek ŠIMEK— Mi osla KAŇÁK (edd.), S a é le opisy české z ukopisu Křižo nického, P aha 1959, s.339. 25 Jiří PEŠEK— Bohdan ZILYNSKYJ, Měs ský s a boji se šlech ou na počá ku 16.s ole í, Folia His o ica Bohemica 6, 1984, s.137–161, zde s.141. 26 Kpůsobení Šliků elmi pod obně V.V.TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, s.211–216, 219–220, 227–228. Tomek předpokládá, že p á ě působení Šliků západních Čechách mí nilo o- zepře mezi s a y zájmu zacho ání mí u zemi. 27 J.PEŠEK— B.ZILYNSKYJ, Měs ský s a , s.141; I.MARTINOVSKÝ, Zápas ouznání, s.143–144. 28 V.V.TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, s.265. 29 Ja osla CHARVÁT (ed.), Dílo F an iška Palackého II. S aří le opiso é češ í od oku 1378 do 1527 čili pok ačo ání k onikách Přibíka Pulka y aBeneše zHořo ic z ukopisů s a ých ydané, P a- ha 1941, s.250; J.PORÁK— J.KAŠPAR (edd.), Ze s a ých le opisů českých, s.310. OPEN ACCESS Da ID KORYTa 13 schopnos i. Těch os a ně yužil iběhem oku 1509, kdy se s al nej yšším zemským písařem.30 Ten o úřad si Rendl p osinci 1509 koupil od s ého předchůdce Mikuláše zHořic za čás ku 2000 kop g ošů míšeňských. Alb ech si ale úřadu, ke k e ému se do konce ži o a o e řeně hlásil, dlouho neužil, již během úno o ého sněmu  oce 1510 byl za pří omnos i k ále Vladisla a zúřadu od olán.31 Zůs alo mu mís o k álo ské adě.32 Po s a ojakubském sněmu došlo kdočasnému ú lumu e spo u mezi šlech ou ak álo skými měs y. Až na jaře 1512 šlech a edená Zdeňkem L em zRožmi álu opě začala zpochybňo a pla nos ře ího hlasu.33 Tu o ážnou si uaci řešil sněm če nu 1512, k e ý ale měšťané bojko o ali. Vladisla II. ydal Rendlo i zmocňující lis , jenž měl při és měšťany kposlušnos i. Rendl sku ečně pohnal předs a i ele S a ého Měs a p ažského, k e é eago alo ysláním posels a ke k áli. Je nu né doda , že Alb ech Rendl  é době ned žel žádný zúřadů abyl jednáním směs y po ěřen z i- ulu člena k álo ské ady, j.zpo ěření k ále.34 Spo y mezi šlech ou aměšťany měly bý de ini i ně yřešeny na gene álním sněmu zemí Ko uny české Kladsku e d uhé polo ině oku 1512, kde se šak obje ila osobnos , k e á spojila s ůj mocenský zes up směs ským s a em ajejímž ýznam- ným spojencem se, p a děpodobně již během gene álního sněmu, s al iAlb ech Rendl zOuša y— Ba oloměj Mins e be ský.35 RENDL NA STRANĚ MĚST Měs a z olila  é o s ízelné si uaci náznak kon on ačního řešení azačala se při- p a o a na álečný kon lik . Vlé ě 1513 uza řela smlou u skníže em Ba olomě- jem. Vyb ala si ho jako hej mana ojsk k álo ských měs sp a idelným pla em 1000 kop g ošů míšeňských.36 Všeobecně se soudí, že Ba olomějo ou mo i ací byla snaha poz ednou ú o eň s ých příjmů iau o i y. Jeho maje ko á a inanční si uace byla is ní azajiš ění ze s any k álo ských měs mu íce než pomohlo.37 Nesmíme ale kníže i upří cha isma, k e ým si jis ě získal jak předs a i ele měs ského s a u, ak iRendla nebo Viléma zPe nš ejna. Jako elkého po enciálního i ala, jednak zhle- dem kpů odu, jednak kši okým kon ak ům  ámci českého sous á í i zah aničí, chápal Ba oloměje přede ším Zdeněk Le zRožmi álu.38 30 V.V.TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, s.295. 31 F.PALACKÝ, Dějiny ná odu českého V, s.375; J.CHARVÁT (ed.), Dílo F an iška Palackého II, s.273; J.PORÁK— J.KAŠPAR (edd.), Ze s a ých le opisů českých, s.331–332. 32 F.PALACKÝ, Dějiny ná odu českého V, s.376. 33 I.MARTINOVSKÝ, Zápas ouznání, s.152. 34 V.V.TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, s.310–312. 35 F.PALACKÝ, Dějiny ná odu českého V, s.399; V.V.TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, s.315–321, 327. 36 Tam éž, s.325–329; F.PALACKÝ, Dějiny ná odu českého V, s.405. 37 Ba oloměj jako ep ezen an k álo ských měs iz aké Adol BACHMANN, Geschich e Böhmens II. Bis 1526, Go ha 1905, s.761–769. 38 V.V.TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, s.330–334. OPEN ACCESS 14 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2025 Ba oloměj Mins e be ský byl synem Vik o ina zPoděb ad39 a nukem Jiřího zPo- děb ad. Vycho á án byl s ým s ýcem zma činy s any Kazimí emII. Těšínským.40 Vmládí se dos al na hloho ský d ů Zikmunda Jagellonského, díky němuž přišel aké do Budína ke d o u k ále Vladisla a. Známý je jeho dlouhole ý spo sV a isla í, k e ý y cholil oblehnu ím Ba olomějo a h adu Skály e ýchodních Čechách. Ve álce sV a isla í Ba olomějo i pomáhali iodpo ědníci Českého k álo s í Kau unko é, známí ze spo ů sGu š ejny západních Čechách.41 Jose Macek chápe jako jeden zdů- odů Ba olomějo a p osazení iná aznos na odkaz k ále Jiřího.42 Měs a pos upo ala přímočaře— sepsala mani es p o členy yšších s a ů naklo- něných měs ským záleži os em; s ojí au o i ou jis ě přispěl ikníže Ba oloměj. V é době jednal směs y sek e ář k ále Vladisla a P ocek Malý zCe ně, k e ý šak nedo- sáhl ý aznějšího ýsledku. Ne yloučil bych myšlenku, že P ocků neúspěch lé ě 1513 při edl Rendla de ini i ně na s anu k álo ských měs , k e á se ou dobou začala je i jako p užnější poli ická síla než Rožmi ál.43 Mo i y Rendlo a přeběhnu í ke k álo ským měs ům nejsou přesně známy, ap o o bychom je ekons uo ali jen elmi ěžko. Zdeněk Le zRožmi álu jej důsledku celé akce nazý al šibalem as ěžo al si k áli na Rendlů iP ocků přís up. Rendlo i se edy po edlo pomě ně ychle získa P ocka na s ou s anu.44 Nap o i omu mo i y kníže e Ba oloměje p o spojení sRendlem jsou jasné— po řebo al získa blízkos i 39 Kži o ním osudům kníže e Vik o ina ajeho b a ů např.Ma in ČAPSKÝ, „…okna skleně- ná, ale něk e á kolečka od po ě ří ybi a…“ Re lexe ozpadu zeměpanské ezidenční sí ě na pozdně s ředo ěkém Opa sku, in: Lenka Bobko á— Jana Kon ičná (edd.), Ko unní země dějinách českého s á u III. Rezidence asp á ní sídla zemích České ko uny e 14.–17.s ole í, P aha 2007, s.187–206; TÝŽ, Ho noslezská knížec í napěťo é ose mezi K ako em, Budínem aP a- hou, in: Radim Jež— Da id Pindu (edd.), Těšínsko p oměnách s ale í. Sbo ník předná- šek zle 2008–2009 kdějinám Těšínského Slezska, Český Těšín 2010, s.37–48; S a omí ČERNÍN, Úloha Slezska poli ice Vladisla a Jagellonského (1490–1516), in: Mečisla Bo ák (ed.), Slezsko dějinách českého s á u. Sbo ník příspě ků z ědecké kon e ence pořáda- né pod záš i ou p eziden a České epubliky Václa a Ha la upříleži os i 50. ý očí Slez- ského ús a u SZM Opa ě, Šeno uOs a y 1998, s.158–164; Ondřej FELCMAN— Radek FUKALA akol., Poděb ado é. Rod českomo a ských pánů, kladských h aba aslezských kníža , P aha 2008; S e an GLOGOWSKI, Po omci k ále Jiřího zPoděb ad. Genealogie kníža zMins - be ka, Os a a 1989; Zdeněk JIRÁSEK akol., Slezsko dějinách českého s á u I.Od p a ěku do oku 1490, P aha 2012; TÝŽ akol., Slezsko dějinách českého s á u II. 1490–1763, P aha 2012. 40 Kosobnos i kníže e Kazimí a např.Da id PINDUR, Książę czasów p zełomu. Kazimie z II Cie szyński (1450–1528) ijego władz wo, W oclaw 2010. 41 Jose MACEK, Jagellonský ěk českých zemích (1471–1526) II. Šlech a, P aha 1994, s.21–22, 107. 42 TÝŽ, Jagellonský ěk českých zemích (1471–1526) I.Hospodářská základna ak álo ská moc, P aha 1992, s.258. 43 F.PALACKÝ, Dějiny ná odu českého V, s.413; V.V.TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, s.338–339. 44 P ní Rožmi álů dopis ze s pna 1513 je ad eso án Pe o i zRožmbe ka, d uhý zp osin- ce éhož oku Ladisla o i ze Š e nbe ka. Můžeme edy idě dlouho ající zášť amožná ijis é přek apení, k e é Rendlů přechod způsobil. Jose KALOUSEK (ed.), AČ VII, P aha 1887, s.20 a28. OPEN ACCESS Da ID KORYTa 15 k ále člo ěka, k e ý měl po řebné kon ak y, dos a ečné ambice a neposlední řadě jis ý li na k ále.45 Zanedba elná u či ě není aké myšlenka yuží Rendla knalo- mení y ířského s a u, sjehož příslušníky ud žo al kon ak y aměl na ně jis ý li .46 Myslím, že je bezpředmě né snaži se zjis i , od koho z é o poněkud nesouměři elné d ojice zešel impulz na áza užší spojenec í. P o oba, Ba oloměje iRendla, šlo ošanci posunou se dál ka iéře. Rendl byl znám s ými p á nickými znalos mi aši- okým ozhledem, na íc ho Ba oloměj mohl zná zBudína, kde s á il čás s ého mládí, ap á ě am na něj ehdejší k álo ský p oku á o mohl zanecha hlubší dojem. Nápad při és na s anu měs Rendla se mohl z odi i hla ě něk e ého zp agma- icky u ažujících p ažských konšelů, jmeno i ě Jana Paška zV a u.47 Pašek sRendlem se  é době měli zájemně úc ě, ozpo y mezi nimi p opukly až době po Rendlo ě odchodu zúřadu podkomořího. Rendlů přechod přek apil ijeho dosa adní spojence— Zdeňka L a zRožmi álu, Pe a zRožmbe ka, Ladisla a ze Š e nbe ka aJana zLomnice,48 k eří se no ě začali p o i Rendlo i elmi os ře ymezo a . Není se co di i , ždyť o byla pods a ě z ada. Jan zLomnice oněm dokonce píše: „A oho ač e jis ě ěři i ap o pána, a ač e na o pilně mysli i: dokudž en lo Rendl konce jmí i nebude, do ad ne ač e na o mysli i, abys e VM jakého pokoje užili […] co jes Rendl podle s ých ysokých oš ů ařečí, k e éž jes JKM i p a il, že již o JM idí azná, co jes JM i dob ého zjednal.“49 Následné období je cha ak e is ické neus álým jednáním mezi s a y zájemně amezi s a y ak álem. Zas a ím se nyní pouze uklíčo ých momen ů, kde igu o al Rendl. Ten byl ys a en ěžkému ná laku ze s any šlech ické kliky. Opako aně bylo na ho áno jeho yloučení zk álo ské ady zdů odu napomáhání měs skému s a u, k e ý p o ip á ně uza řel smlou u sBa olomějem. Obje uje se ijasná změna pos oje měšťanů, k eří začínají Rendla ho ečně háji .50 Kníže Ba oloměj jako dědic elkého diploma ického nadání s ého dědečka ěděl, že pouze sRendlem nemá p o i panskému s a u dos a ečnou pozici. P o o se, spolu sRendlem, ob á il o ázce yřešení s a o ského spo u ina Zikmunda S a ého, pol- ského k ále aVladisla o a b a a, ujehož hloho ského d o a mládí aké působil ak e ý se pomě ně ocho ně nechal áhnou do mezis a o ského spo u.51 Dokonce dopo učo al Vladisla o iII. Rendlo o dosazení do úřadu podkomořího. V om idíme 45 F.PALACKÝ, Dějiny ná odu českého V, s.416. 46 J.MACEK, Jagellonský ěk II, s.76; J.FRANCEK, S a o ácla ská smlou a, s.77. 47 Jose Václa ŠIMÁK, Ziga Vaníčko ic, účas ník bouře p ažské oku 1524, Časopis Musea k á- lo s í Českého 73, 1904, č.1, s.33–42, zde s.36. 48 J.MACEK, Jagellonský ěk II, s.22; TÝŽ, Jagellonský ěk českých zemích (1471–1526) III. Měs- a, P aha 1998, s.352; V.V.TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, s.339–340. 49 Jose KALOUSEK (ed.), AČ XI, P aha 1892, s.150–151, 153, 155–156, 162. 50 V.V.TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, s.341–356. 51 Celá akce y olala elký šok, jak se doz ídáme zko espondence Zdeňka L a zRožmi á- lu. Akceschopnos měs ského s a u, jak nám a o si uace dokládá, byla mnohem ě ší, než byla šlech a dosud ocho ná připus i . J.KALOUSEK (ed.), AČ VII, s.37. Opsaní Zikmun- do i se dočí áme aké e S a ých le opisech. J.CHARVÁT (ed.), Dílo F an iška Palackého II, s.302–303; J.PORÁK— J.KAŠPAR (edd.), Ze s a ých le opisů českých, s.371. OPEN ACCESS 16 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2025 ijis ou lekci zpo upného od olání zúřadu nej yššího zemského písaře, neboť Rendl se začal cíleně přip a o a na pře ze í úřadu a čas si zajis il i li né přímlu ce. Zdeněk Le zRožmi álu se  u ch íli oci l de enzi ě. Ba oloměj sRendlem opa- ko aně jezdili do Budína za k álem azajišťo ali meziná odní podpo u s é záleži os i. Dle Rožmi álo y ko espondence můžeme dojí kzá ě u, že pán zBla né po ažo al za mo o celé akce Rendla aobá al se důsledků. Vdopise Vilémo i zPe nš ejna da- o aném úno u 1514 se dočí áme: „… nebudem-li oho čas předcháze i, což jes škodného pána našeho, JMKské a oho o k álo s í, že ep e ěm moud os em s ozumíme, když na popele sedneme.“ Zdeněk Le zde dokazuje s ůj poli ický oz- hled i alen , když us á noucího Pe nš ejna apeluje přede ším na zájem pano níka azemě. P o nás je ale pods a nější, že iosobnos jako Rožmi ál chápala Rendla jako eálnou h ozbu p o s é zájmy, čímž je nepřímo doložen možný ozsah jeho li u.52 Alb ech Rendl se  é o době s á á p o k ále sku ečně elmi blízkou osobou. Vdubnu 1514 k ál přizná á „s a ečnému Alb ech o i Rendlo i zAuša y na Myšlíně“ dluh 5000 kop g ošů českých za sebe idědice obou s an.53 S a o ský spo se yh o il ozepří Rendla snej yšším kancléřem Ladisla em ze Š e nbe ka. Rendl byl ze s any Š e nbe ka opako aně napadán před k álem, bylo p o- sazo áno jeho od olání zk álo ské ady, Rožmi ál Rendla ob inil ze z ady54 anabádal k ále, aby se nenechal Rendlem o li ni .55 UŠ e nbe ka jde jednoznačně odůsledek Rendlo y snahy zba i jej k álo ské peče i, aby získal pod kon olu agendu nej yššího kancléře, p a děpodobně p o něk e ého ze spojenců kníže e Ba oloměje (Ladisla zBosko ic, sám Ba oloměj?), což by bylo p o Rendla logickým k okem, neboť Ba o- lomějo a s ana by získala přehled olis inách, k e é k álo skou kanceláří p ojdou. To by znamenalo de ini i ní ium měs ské s any.56 Vladisla se šak nech ěl Rendlo- ých služeb zdá .57 Tomu se dokonce pos upně dařilo čím dál íce k ále přikláně na s anu k álo ských měs .58 Je nu né doda , že ýznamnou mo i ací p o k ále byla aké neocho a měs zapla i pi o a skou be ni, pokud by byl Rendl od olán.59 Všechny s ížnos i, napadání ip o i ení se k álo ské ůli měl řeši sněm na po- čá ku oku 1515. Jeho jediným ý azným ýsledkem ale bylo dočasné í ězs í k álo - ských měs , k e á p osadila obsazení podkomořského úřadu Alb ech em Rendlem.60 Jeho jmeno ání bylo éměř okamži ě e lek o áno eřejnos í. Velmi ozča o án byl Jan zEbe nic, k e ý píše K yš o o i ze Š ambe ka: „Neš nic no ějšího adie něšího 52 J.KALOUSEK (ed.), AČ VII, s.38. 53 TÝŽ (ed.), AČ XI, s.418; F an išek BENEŠ— Ka el BERÁNEK (edd.), Soupis česky psaných lis- in alis ů I.O iginály lis in, III/2. 1501–1526, P aha 1980, s.1393. 54 Rožmi ál chápal Rendla aBa oloměje jako na uši ele pořádku. S.KOTLÁROVÁ, Páni zRož- mi álu, s.46; F.PALACKÝ, Dějiny ná odu českého V, s.425–428. 55 J.KALOUSEK (ed.), AČ VII, s.40. 56 O ěch o Rendlo ých snahách nás in o muje opě Rožmi ál. Tam éž, s.45. 57 V.V.TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, s.390–393. 58 F.PALACKÝ, Dějiny ná odu českého V, s.419–420. 59 V.V.TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, s.398; F.PALACKÝ, Dějiny ná odu českého V, s.449. 60 Ja osla ČECHURA, České země le ech 1437–1526 II. Jagellonské Čechy (1471–1526), P aha 2012, s.142–143; J.PORÁK— J.KAŠPAR (edd.), Ze s a ých le opisů českých, s.387. OPEN ACCESS Da ID KORYTa 17 jsem neslyšel, neš že js e zRejnle učinili podkomoří, bozopomozi ám šem, že js e naň ak laska i aže jemu ako é c i auži ku při odie e: abozopomoci jemu, že on oho na VM í šech ak dosahuje asobě o při ede. Psal bych VM i ád, že js enebožá ka, ale nesmím, bojím se, aby o VM i p o ie mysli nebylo. Ba nebo- žá ka, nebožá ka! Rač eš VM i odpus ie ie, že o o ak VM i píši, neb se mi en řád a elmi zle líbí. Dej Bůh  om lepší pořádek.“61 Tu o si uaci ozhodně nepodceňo al Rožmi ál, neboť se dopise Pe o i zRožm- be ka ze září 1515 opě yjádřil kRendlo u li u, en ok á no ém úřadě: „ačkoli ěk i o se mi nezdá, aby Rendl k omu našeho pána při edl, aby o učini i měl, ač šak nynějších sple cích sluší opa nos i uží a i, poně adž což se dob ého zedná pána našeho a oho o k álo s í, ch í o něk eří uši i p o s é uži ky ach ějíc ím jinajm p o i ens í čini i.“ Rendl je zde edy chápán jako opo unis a, neboť „oněmi něk e- ými“ je bezpochyby myšlen on.62 Vli k álo ských měs je  é o o ázce zcela zřejmý. Dosa adní podkomoří Bu ian T čka zLípy byl Rožmi álů spojenec63 aměs a dila, že jim s ým působením ško- dí.64 T čka hledal zas ání u y ířského s a u,65 jeho spojenci pak ydali p ohlášení yzý ající k omu, aby měs a Rendla ne ole o ala přede ším sohledem na po ušení s a ojakubského mandá u, k e ý neumožňo al od olání úředníka bez podpo y zem- ské lády.66 Minulos Rendla aT čky aké nebyla bez posk ny— lis opadu 1510 Rendl, k e ý se ješ ě i ulo al jako nej yšší písař, T čku pohnal o500 kop g ošů čes- kých. P a děpodobně se jednalo os a ší k álo ský dluh, p o ože T čka zde ys upo- al z i ulu podkomořího. Rendl sice celý spo yh ál, Rožmi ál z i ulu nej yššího pu k abího p ažského měl nařídi sumu ypla i , o šem nes alo se ak— ne íme šak p oč. Je možné, že a o kauza „usnadnila“ Rendlo i ozhodo ání opřes upu na s anu k álo ských měs .67 Mezi ím Rendl adalší zás upci měs u edli do úřadu Ku né Hoře dalšího úřed- níka úzce spja ého směs ským s a em— nej yššího mincmis a Viléma Kos ku zPos upic, jednoho zBa olomějo ých aRendlo ých spojenců.68 Kos ka iRendl se samozřejmě okamži ě ujali s ých úřadů.69 Po innos i podkomořského úřadu se ý- kaly agendy k álo ských měs , přede ším pak o ázky us a ení měs ských ad. Máme doklad o om, že konk é ně Rendl yslal ho ych éře kus a ení měs ské ady do 61 Jose KALOUSEK (ed.), AČ XV, P aha 1896, s.109. 62 TÝŽ (ed.), AČ VII, s.120. 63 Ipřes o měl ale spo y sLadisla em ze Š e nbe ka. Václa HÁJEK ZLIBOČAN, K onika čes- ká, ed. Jan Linka, P aha 2013, s.1071; J.CHARVÁT (ed.), Dílo F an iška Palackého II, s.297. 64 J.MACEK, Jagellonský ěk II, s.77. 65 An onín REZEK, Příspě ky kdějinám Čech za k álů Vladisla a aLud íka Jagellonského, Časo- pis Musea k álo s í Českého 56, 1882, č.2, s.217–243, zde s.218–219. 66 V.V.TOMEK, Dějepis měs a P ahy X, s.402. 67 J.KALOUSEK (ed.), AČ XIII, s.381. 68 J.PORÁK— J.KAŠPAR (edd.), Ze s a ých le opisů českých, s.388; J.CHARVÁT (ed.), Dílo F an- iška Palackého II, s.319; F.PALACKÝ, Dějiny ná odu českého V, s.451–453; V.V.TOMEK, Dě- jepis měs a P ahy X, s.399–403. 69 Rožmi ál píše Rožmbe ko i o om, že Rendl sázel konšely k álo ských měs (p osinec 1515). J.KALOUSEK (ed.), AČ XII, s.180. OPEN ACCESS