Horní právo a bezpečnostní předpisy

doc. Ing. Pavel Zapletal, Ph.D. JUDr. PhDr. Vítězslav Urbanec, Ph.D. Ostrava HORNÍ PRÁVO A BEZPEČNOSTNÍ PŘEDPISY 2 OBSAH 1 ÚVOD HO PROBLEMATIKY HORNÍHO PRÁVA A BEZPEČNOSTNÍCH PŘEDPISŮ ............................ 4 1.1 SMYSL A DŮVOD EXISTENCE HORNÍHO PRÁVA.................................................................................... 4 1.2 VZTAH HORNÍHO PRÁVA K OSTATNÍM PRÁVNÍM ODVĚTVÍM A OBORŮM LIDSKÉ ČINNOSTI: .......................... 4 1.3 POJEM PRÁVA A PRAMENY PRÁVA .................................................................................................. 5 1.4 POJEM HORNÍHO PRÁVA A OBLASTI REGULOVANÉ HORNÍM PRÁVEM ...................................................... 5 1.5 TRADIČNÍ INSTITUTY ČESKÉHO HORNÍHO PRÁVA ................................................................................. 6 1.6 ČESKÝ BÁŇSKÝ ÚŘAD.................................................................................................................... 7 1.7 OBVODNÍ BÁŇSKÝ ÚŘAD ............................................................................................................. 10 2 HISTORIE ČESKÉHO HORNÍHO PRÁVA ...................................................................................... 14 2.1 HISTORICKÝ VÝVOJ HORNÍHO PRÁVA ............................................................................................. 14 2.2 HISTORICKÝ VÝVOJ BEZPEČNOSTNÍCH PŘEDPISŮ ............................................................................... 16 3 ÚSTAVNĚ-PRÁVNÍ KOŘENY ČESKÉHO HORNÍHO PRÁVA A BEZPEČNOSTNÍCH PŘEDPISŮ ......... 18 3.1 ÚSTAVNÍ ZÁKON Č. 1/1993 SB., ................................................................................................. 18 3.2 LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD - Č. 2/1993 SB. ..................................................................... 18 4 ZÁKLADNÍ ZÁKONY TVOŘÍCÍ ČESKÉ HORNÍ PRÁVO A NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ZÁKONY Z OBLASTI BEZPEČNOSTI PRÁCE A PROVOZU ............................................................................................ 19 5 ZÁKLADNÍ VYHLÁŠKY Z OBORU HORNÍHO PRÁVA ................................................................... 22 6 NEROSTNÉ BOHATSTVÍ, NEROSTY, ROZDĚLENÍ NEROSTŮ, VÝHRADNÍ LOŽISKO – DEFINICE A PRÁVNÍ OCHRANA PODLE ZNĚNÍ HORNÍHO ZÁKONA .............................................................. 23 7 LOŽISKOVÝ PRŮZKUM ............................................................................................................. 26 8 ZÁSOBY LOŽISKA, KLASIFIKACE ZÁSOB, PODMÍNKY VYUŽITELNOSTI, STAV ZÁSOB VÝHRADNÍCH LOŽISEK, EVIDENCE ZÁSOB, VYKAZOVÁNÍ, ODPISY A VYPOŘÁDÁNÍ......................................... 28 9 SUROVINOVÁ POLITIKA ........................................................................................................... 31 10 OSVĚDČENÍ O LOŽISKU, OCHRANA NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ, CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ .. ................................................................................................................................................ 34 11 OPRÁVNĚNÍ K DOBÝVÁNÍ VÝHRADNÍHO LOŽISKA - DOBÝVACÍ PROSTOR ................................ 36 12 PROCESY A PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ S HORNICTVÍM ................................................................ 38 13 HOSPODÁRNÉ VYUŽÍVÁNÍ VÝHRADNÍCH LOŽISEK ................................................................... 40 14 HORNICKÁ ČINNOST ................................................................................................................ 43 15 ČINNOST PROVÁDĚNÁ HORNICKÝM ZPŮSOBEM – TĚŽEBNÍ .................................................... 44 16 ČINNOST PROVÁDĚNÁ HORNICKÝM ZPŮSOBEM – NETĚŽEBNÍ ................................................ 46 17 ODBORNÁ ZPŮSOBILOST, ODBORNÁ KVALIFIKACE A REGULOVANÉ PROFESE V OBORU HORNICTVÍ .............................................................................................................................. 47 18 OPRÁVNĚNÍ K HORNICKÉ ČINNOSTI ........................................................................................ 50 19 POVOLENÍ K HORNICKÉ ČINNOSTI A ČINNOSTI PROVÁDĚNÉ HORNICKÝM ZPŮSOBEM, POPD, PLÁN VYUŽÍVÁNÍ LOŽISKA, STŘETY ZÁJMŮ, VSTUP NA POZEMKY............................................ 51 19.1 DOBÝVÁNÍ VÝHRADNÍCH LOŽISEK: ................................................................................................. 51 19.2 DOBÝVÁNÍ NEVÝHRADNÍCH LOŽISEK .............................................................................................. 51 20 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI A BEZPEČNOST PROVOZU V PŘEDPISECH Z OBORU HORNICTVÍ .................................................................................................................. 53 21 BEZPEČNOST TECHNICKÉHO PROVOZU .................................................................................... 54 21.1 BÁŇSKÉ LEGISLATIVĚ ČR ............................................................................................................. 54 3 21.2 INTEGROVANÝM EVROPSKÝM PŘEDPISŮM ...................................................................................... 54 22 VYHLÁŠKY Č. 22/1989 SB., Č. 26/1989 SB., Č. 55/1996 SB. ....................................................... 55 23 HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA OCHRANU ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V HORNICTVÍ ............................... 57 24 ZÁKLADNÍ OBECNÉ ZÁKONY V OBLASTI BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI ............ 59 25 ÚHRADY, POPLATKY A FINANČNÍ REZERVY SOUVISEJÍCÍ S HORNICTVÍM ................................. 60 26 DŮLNÍ ŠKODY A JEJICH NÁHRADA ........................................................................................... 63 27 ZVLÁŠTNÍ ZÁSAHY DO ZEMSKÉ KŮRY, STARÁ DŮLNÍ DÍLA, DŮLNÍ VODY .................................. 64 28 PODZEMNÍ OBJEKTY, VÝBUŠNINY A PREKURZORY VÝBUŠNIN, TĚŽEBNÍ ODPADY .................... 66 29 SPRÁVNÍ, KONTROLNÍ A DAŇOVÉ PROCESY V HORNICTVÍ ....................................................... 68 29.1 SPRÁVNÍ ŘÁD ........................................................................................................................... 68 29.2 KONTROLNÍ ŘÁD ....................................................................................................................... 69 29.3 DAŇOVÝ ŘÁD ........................................................................................................................... 71 29.4 STAVEBNÍ ZÁKON ...................................................................................................................... 71 30 ZAPOJENÍ STÁTU DO OBORU HORNICTVÍ ................................................................................ 72 ZÁVĚREČNÝ PŘEHLED OTÁZEK ........................................................................................................................ 74 LITERATURA ................................................................................................................................................... 76 4 1 Úvod ho problematiky horního práva a bezpečnostních předpisů 1.1 Smysl a důvod existence horního práva Zásadním důvodem existence horního práva je povinnost státu chránit a racionálně využívat nerostné bohatství. (čl. 7 Ústavy „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.“). Pojem „využití nerostu“ v kontextu horního práva představuje vydobytí nerostu za účelem jeho dalšího použití. To vyžaduje zákonem vymezit nerostné bohatství, stanovit pravidla, jakým způsobem a za jakých podmínek nerostné bohatství chránit a využívat a nastavit pravidla ve vztahu mezi státem jako majitelem ložiska a majitelem pozemku, na kterém se ložisko nachází. Obvykle to nelze prosadit bez zásahu do práv jiných subjektů, zejména proto, že ložiska nerostných surovin jsou nepřemístitelná a pozemky, na kterých se nacházejí, ve většině případů nepatří státu. Z uvedených důvodů je horní právo uplatňováno na území dnešní České republiky v různých formách a v různém rozsahu více jak 750 let. Smyslem horního zákona je nerostné bohatství chránit a umožnit je racionálně využívat v souladu se zájmy České republiky, nikoliv jeho využití bránit či znemožnit. Horní právo a bezpečnostní předpisy tvoří nezbytný předpoklad pro řádný výkon činností v hornictví, podzemním stavitelství a v souvisejících oblastech. Horní právo nelze v současné době omezovat, jako k tomu někdy bývá tendence, na problematiku nakládání s nerostným bohatstvím. Naprosto zásadní je dnes problematika bezpečnosti práce a provozu, a velký význam mají i otázky výbušnin, technických zařízení, podzemních objektů, zvláštních zásahů do zemské kůry apod. 1.2 Vztah horního práva k ostatním právním odvětvím a oborům lidské činnosti: Základem je ochrana a využití nerostného bohatství a dozor nad bezpečností práce a bezpečností provozu v hornictví; proto se horní právo úzce dotýká: a) práva životního prostředí (v otázkách dopadů hornické činnosti na životní prostředí a v otázkách geologie) b) práva pracovního, pokud jde o pracovní podmínky, bezpečnost a ochranu zdraví při práci; 5 c) práva stavebního a územního plánování (hlavně v otázce ochrany ložisek, dobývacích prostorů a též i kvůli činnosti prováděné hornickým způsobem – ČPHZ – např. stavby tunelů); d) práva finančního, neboť za vydobyté nerosty a z DP se vybírají úhrady. 1.3 Pojem práva a prameny práva Formálními prameny práva: • nepsané právo (ius non scriptum) – právní obyčeje a právní principy. • (Anglie, USA, Commonwealth). • psané právo (ius scriptum) – především normativní právní akty čili právní předpisy (publikované zejména ve Sbírce zákonů), ale také normativní smlouvy či soudní precedenty. • založeného na římském právu (zejména Francie) • prvotní (určující) – zákon (právní předpis), precedens, v mezinárodním právu mezinárodní smlouva, • druhotné – ostatní prameny Pramenem práva jsou v našich zemích psané a řádně vyhlášené právní předpisy. 1.4 Pojem horního práva a oblasti regulované horním právem Horní právo – v českých zemích tradiční disciplína veřejného práva (obsahuje ale i některé prvky práva soukromého, hlavně pracovního); upravuje vztahy mezi státem, těžaři a dalšími subjekty: a) v oblasti nakládání s nerosty (vč. jejich ochrany a využívání) b) v otázkách bezpečnosti práce v hornictví; c) v dalších souvisejících oblastech (výbušniny, podzemní objekty, těžební odpady, některá strojní zařízení, některé stavby a určité speciální činnosti, správa a výběr úhrad). Lze je považovat za speciální odnož správního práva. Obecné předpisy správního práva (např. správní řád pro správní proces) se používají v horním právu podpůrně. Ve střední Evropě tvoří samostatnou disciplínu; v některých zemích ve světě je naopak součástí práva stavebního či práva životního prostředí. 6 Pojem bezpečnostních předpisů: právní předpisy vydané k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu – pestrá škála předpisů od zákoníku práce až po speciální vyhlášky pro jednotlivé obory lidské činnosti. 1.5 Tradiční instituty českého horního práva HORNÍ REGÁL • Výsadní právo státu, popř. panovníka výlučně vlastnit některé nerosty důležité pro celou společnost, moderní české horní právo označuje takové nerosty jako nerosty vyhrazené. • Velmi důležitou je zde skutečnost, že nerosty, které jsou předmětem horního regálu, nejsou součástí pozemku, tzn. nepatří vlastníku pozemku, ale státu. • Z vlastnictví vyhrazených nerostů samozřejmě plyne i právo státu tyto nerosty získávat, upravovat je a dále s nimi nakládat. • Neoddělitelnou součástí regálního práva je rovněž výsada propůjčovat práva k vyhrazeným nerostům subjektům od samotného státu odlišným, tj. těžařům. HORNÍ SVOBODA • užší pojetí • Podstatou horní svobody je v tomto případě právo toho, kdo splnil zákonem stanovené podmínky, získat od státu jakožto od majitele vyhrazených nerostů oprávnění k dobývání vyhrazených nerostů, • a dále právo se těchto nerostů zmocňovat a nakládat s nimi i tehdy, pokud se vyhrazené nerosty nacházejí pod pozemky nepatřícími státu ani těžaři. • Institut horní svobody předpokládá i odpovídající povinnost vlastníka pozemku postup těžaře nadaného příslušným státním oprávněním strpět. • V moderních společenských a právních poměrech je samozřejmě nemyslitelné, aby se tak dělo libovolně a bez konsensu zúčastněných subjektů. • širší pojetí • V tomto případě je horní svobodou soustava benefitů, které stát poskytuje těžařům (správní, daňové, organizační atd.). HORNÍ SVRCHOVANOST – VÝSOST • Její podstatou je neopomenutelná úloha státu v oblasti výkonu dozoru nad bezpečným prováděním hornické činnosti, nad ochranou a využíváním nerostného bohatství, popř. 7 nad dalšími souvisejícími aktivitami, jako je využívání výbušnin, výstavba objektů v podzemí apod. • Praktického naplnění dochází institut horní výsosti primárně ve zřízení orgánů státní báňské správy jakožto odborných orgánů dozoru v oblasti hornictví, a ve zřízení dalších správních orgánů zasahujících do hornictví (Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu). 1.6 Český báňský úřad Činnost Českého báňského úřadu je vymezena v celé řadě právních předpisů. Zásadním ustanovením je v této souvislosti § 40 zákona č. 61/1988 Sb., podle kterého Český báňský úřad zejména: • plní úkoly vrchního dozoru orgánů státní báňské správy; • řídí výkon státní báňské správy a činnost obvodních báňských úřadů a rozhoduje o odvoláních proti jejich rozhodnutím a povoluje nabývání, předávání, vývoz, dovoz a tranzit výbušnin; • ukládá při výkonu vrchního dozoru opatření k zajištění hospodárného využívání ložisek nerostů, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu a za tím účelem organizuje, řídí a provádí zvláštní prověrky; • provádí prověrky pracovišť, činností a technických zařízení a při tom zjišťuje, jak obvodní báňské úřady plní povinnosti vyplývající pro ně z horního zákona, ze zákona č. 61/1988 Sb. a z předpisů vydaných na jejich základě; • dává souhlas ke zřízení, popřípadě nařizuje zřízení hlavních báňských záchranných stanic, stanoví jejich sídla a vymezuje jejich působnost, schvaluje jejich služební řády, určuje podmínky pro ustanovení do funkcí a prověřuje odbornou způsobilost jejich vedoucích pracovníků a dohlíží na stav, organizaci a vybavení hlavních a obvodních báňských záchranných stanic; může též s ohledem na povahu prací, jejich rizikovost a s přihlédnutím k místním podmínkám nařídit, aby organizace při činnosti prováděné hornickým způsobem zajistila báňskou záchrannou službu, • ukládá opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při nakládání s výbušninami a za tím účelem organizuje, řídí a provádí zvláštní prověrky; • vede souhrnnou evidenci dobývacích prostorů a jejich změn, provozovaných hlavních důlních děl a souhrnnou evidenci oprávnění pro hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem; pouze pro účely vrchního dozoru vede souhrnnou evidenci podzemních objektů a jejich změn; 8 • řídí a koordinuje vývoj a výzkum v oblasti působnosti státní báňské správy, který je financován ze státních prostředků, • plní vůči Komisi EU povinnosti České republiky, které vyplývají ze zákona č. 61/1988 Sb., • povoluje jednotlivé druhy výbušnin k prvnímu použití v rizikových podmínkách a v rizikovém prostředí, • je orgánem dozoru podle právních předpisů upravujících posuzování shody stanovených výrobků a technické požadavky na výrobky, případně podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dozor nad trhem, jedná-li se o výbušniny a pomůcky, • stanoví zvláštní podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu včetně bezpečnosti používaných vyhrazených i ostatních technických zařízení při nakládání s výbušninami, • řídí a koordinuje výzkum a vývoj a povoluje zkušební provoz zařízení a systémů v rámci výzkumu a vývoje a k tomu stanovuje podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, • plní úkoly nadřízeného správce daně podle daňového řádu a vydává tiskopisy pro přiznání k úhradám placeným podle horního zákona; • zpracovává v součinnosti s hlavním hygienikem koncepci bezpečnosti a ochrany zdraví při hornické činnosti v dolech, a to po projednání s organizacemi reprezentujícími dotčené zaměstnavatele a zaměstnance, kteří se podílejí na jejím uskutečňování, a tuto koncepci podle potřeby aktualizuje, • zabezpečuje a koordinuje v součinnosti s příslušnými ústředními orgány úkoly mezinárodní spolupráce v oblasti své působnosti, • eviduje údaje o pracovních úrazech, provozních nehodách a nebezpečných událostech, ke kterým došlo při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami; z těchto údajů sestavuje roční statistiky, které zveřejňuje, • vede evidenci o vydaných osvědčeních nebo průkazech odborné způsobilosti, • vede evidenci o udělených sankcích, jejich výběru a předává je Ministerstvu financí České republiky, 9 • poskytuje příslušným orgánům Evropských společenství informace o dobývání ložisek ropy a hořlavého zemního plynu požadované právním předpisem Evropských společenství, • spolupracuje s Komisí a členskými státy Evropské unie na úseku výbušnin, zejména při výměně informací týkajících se organizací, které mají oprávnění nakládat s výbušninami a kterým bylo vydáno povolení k nabývání, předávání, tranzitu, vývozu a dovozu výbušnin, • vykonává činnosti stanovené zvláštním právním předpisem • vydává stanoviska k územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje a územnímu opatření o stavební uzávěře vydávanému Ministerstvem pro místní rozvoj nebo radou kraje. Na základě dalších právních předpisů pak Český báňský úřad např.: • kontroluje plnění technických požadavků na výbušniny, provádí nebo zajišťuje provedení rozboru a zkoušek výbušnin, zda splňují stanovené požadavky, ukládá ochranná opatření k výbušninám nesplňujícím technické požadavky. • jako uznávací orgán podle zákona č. 18/2004 Sb. uznává odbornou kvalifikace a jinou způsobilosti vyžadovanou pro výkon regulované činnosti na území České republiky, pokud byla odborná kvalifikace získána nebo tato činnost byla vykonávána v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci, • podle zákona č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, zjišťuje, jak obvodní báňské úřady plní povinnosti podle tohoto zákona, vede souhrnnou evidenci vydaných povolení provozu úložišť oxidu uhličitého a evidenci uzavřených úložišť oxidu uhličitého a okolních úložných komplexů, včetně map a řezů jejich prostorového rozsahu a dostupných informací důležitých pro posouzení toho, zda bude uložený oxid uhličitý zcela a trvale zadržen, zpřístupňuje informace o úložištích oxidu, zasílá Komisi žádost o povolení provozu úložiště oxidu uhličitého a oznamuje jí pravomocné rozhodnutí o povolení provozu úložiště oxidu uhličitého, rozhoduje o pokračování v ukládání oxidu uhličitého, zpřístupňuje Komisi zprávy a další související materiály, oznamuje Komisi pravomocné rozhodnutí o schválení přechodu povinností, zveřejňuje formu a strukturu poplatkového přiznání včetně předepsaných údajů způsobem umožňujícím dálkový přístup, pověřuje podnikající fyzickou nebo právnickou osobu, která má oprávnění k hornické činnosti, k provádění činností vyplývajících z tohoto zákona, 16 Historie českého horního práva – všeobecný horní zákon 146/1854 ř.z. Horní regál - § 3 Horním regálem se rozumí zeměpanské výsostné právo, vyhrazující výlučně nejvyššímu zeměpánu nakládati volně s určitými nerosty, nalezenými v jejich přirozených ložiskách. Předmětem horního regálu jsou veškeré nerosty, jichž lze využíti pro jejich obsah kovů, síry, kamence, skalice nebo kuchyňské soli, dále vody cementové, tuha a živice a konečně veškeré druhy černého a hnědého uhlí. Takové nerosty se nazývají nerosty vyhrazenými. Horní oprávnění - § 5 Kdo chce vyhledávati nebo dobývati vyhrazené nerosty, musí předem nabýti k tomu náležitého oprávnění. Tato oprávnění jsou buď přidělením kutacích obvodů (kutných polí, §§ 15 - 22) nebo propůjčením horních měr (dolových, povrchových měr) a horních koncesí (§§ 40 až 97). 2.2 Historický vývoj bezpečnostních předpisů Bezpečnostní předpisy v dnešním slova smyslu – až od 19. století. V minulosti zvyková záležitost, dílčí zmínky o bezpečnostních požadavcích a o odpovědnostních vztazích na pracovištích uvedeny v: • Jihlavském horním právu z r. 1249 • Kutnohorském horním právu z r. 1300 • Šlikovském horním řádu z r. 1518. Šlikovský horní řád zahrnoval konkrétní opatření na prevenci, př. důlní chodby musí být dostatečně široké a pevně podepřené, aby se minimalizovalo riziko sesuvu nebo zranění. Zaměřoval se také na povinnost používat vhodné pracovní nástroje a ochranné vybavení. To zahrnovalo například přilby a další ochranné pomůcky. Ustanovení se také zabývala kvalitou vzduchu v dolech, což bylo zásadní pro prevenci respiračních onemocnění. Bylo doporučeno pravidelně větrat důlní prostory a kontrolovat kvalitu vzduchu. Řád obsahoval i pravidla týkající se hygieny v pracovních podmínkách, což bylo v té době poměrně pokrokové. BOZP byla ve středověku a v raném novověku záležitostí podřadnou, mj. i pro malé množství zaměstnávaných osob, rodinnému charakteru malých těžeb atd. Změna nastala díky průmyslové revoluci, vývoj urychlován nehodami, haváriemi a katastrofami na důlních provozech. Základní zásady BOZP obsaženy v obecném horním zákoně č. 146/1854 ř.z. 17 Velký rozvoj bezpečnostní legislativy spojen s vydáním horního zákona č. 41/1957 Sb., vydávány výnosy ČBÚ. V 60. letech pro dílčí oblasti, v r. 1971 vydán výnos č. 1/1971 jako „bezpečnostní kodex“ pro mnoho oblastí. Po roce 1988 (zákony č. 44/1988 Sb. a č. 61/1988 Sb. vydávány vyhlášky – dnes celkem 46 kmenových prováděcích předpisů k těmto zákonům, s desítkami novelizací). Nejvýznamnější jsou vyhl.č. 22/1989 Sb., vyhl.č.26/1989 Sb., vyhl.č.51/1989 Sb., vyhl.č. 55/1996 Sb. 18 3 Ústavně-právní kořeny českého horního práva a bezpečnostních předpisů 3.1 Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústavní pořádek České republiky představuje souhrn ústavních zákonů a dalších pramenů ústavního práva České republiky. Podle článku 112 Ústavy České republiky lze dovodit, že se ústavním pořádkem rozumí souhrn určitých ústavních zákonů a dalších Ústavou výslovně jmenovaných pramenů práva v úrovni nejvyšší právní síly. Ústavněprávní dokumenty (ústavní zákony, včetně Ústavy České republiky, a Listina základních práv a svobod) jsou dokumenty největší právní síly (stojí svojí silou nad zákony, nařízeními vlády a vyhláškami). Pro horní právo jsou základním kamenem tyto články: • čl. 7 – stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství V kontextu článku 7 je účelem horního zákona stanovit zásady ochrany a hospodárného využívání nerostného bohatství, zejména při vyhledávání a průzkumu, otvírce, přípravě a dobývání ložisek nerostů, úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, jakož i bezpečnosti provozu a ochrany životního prostředí při těchto činnostech. • čl. 2 – zásada legality (výkon státní moci na základě zákona a v jeho mezích) • čl. 79 – stát může zřizovat úřady jen na základě zákona 3.2 Listina základních práv a svobod - č. 2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb., součást ústavního pořádku ČR – hlava • Hlava první, čl. 11 – vlastnictví (zákaz zneužívání vlastnictví, výhrada vlastnictví státu pro některé komodity). Ve smyslu tohoto článku můžeme dohledat v horním zákoně, že stát si vyhradil právo vlastnit určité nerosty a jejich seznam je taxativně vypsán v § 3, odst. 1, Vyhrazené nerosty. • čtvrtá, čl. 26 až 35 – hospodářská, sociální a kulturní práva (právo na spravedlivou odměnu, na zdravotní péči, sociální zabezpečení, na podnikání, na volbu povolání, na obživu prací atd.) 19 4 Základní zákony tvořící české horní právo a nejdůležitější zákony z oblasti bezpečnosti práce a provozu Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) – důležitý pro ochranu nerostů, územní plánování, pro využívání ložisek Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě – nejdůležitější předpis platného českého horního práva; řeší zásadní kompetence státní báňské správy, upravuje druhy hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, týká se problematiky výbušnin, podzemních objektů aj. Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích – dopadá na geologii, řeší základní podmínky pro výkon geologických prací, včetně oprávnění apod. Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů. - Rozdělení úložných míst a jejich zařazování, povolení provozu Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů. Zákon č. 83/2013 Sb., o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití - Přidělení trojmístného číselného kódu, Evidence a sledovatelnost výbušnin Zákon č. 225/2022 Sb., Zákon o prekurzorech výbušnin a o změně souvisejících zákonů (zákon o prekurzorech výbušnin) Zákon č. 158/2000 Sb., Zákon o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna a o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři – řeší podmínky pro vyhledávání (odborná způsobilost, oprávnění, povinnosti a práva oprávněných osob, výkon státních správy) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce – pracovní poměr, pracovní doba a doba odpočinku, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, odměňování za práci, dovolená, náhrada majetkové a nemajetkové újmy Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) – řeší např. požadavky na pracoviště a pracovní prostředí, výrobní a pracovní prostředky a zařízení, organizaci práce a pracovní postupy a bezpečnostní značky, odborná způsobilost a zvláštní odborná způsobilost 20 Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) – důležitý pro ochranu nerostů, územní plánování, pro využívání ložisek Přijat jako zákon federální, proto např. neobsahuje ustanovení o kompetencích státní báňské správy nebo o povolování hornické činnosti (ta jsou v zákoně č. 61/1988 Sb.) Řeší: • vymezení nerostů, definici ložisek, vymezuje nerostné bohatství; zásoby ložisek, zásady ložiskového průzkumu; • ochranu nerostného bohatství (CHLÚ); • využívání nerostného bohatství (dobývací prostory, zásady hospodárného využívání nerostného bohatství, střety zájmů); • rezervy na sanace a rekultivace a důlní škody; • úhrady z dobývacích prostorů a z vyhrazených nerostů; • některá související témata – zvláštní zásahy do zemské kůry (částečně), stará důlní díla (částečně), důlní vody. Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě – nejdůležitější předpis platného českého horního práva; Upravuje nejdůležitější otázky: • Provádění hornické činnosti, • činnost prováděná hornickým způsobem, • výbušniny pro civilní použití, • organizaci státní báňské správy, přestupky a sankce za ně, • základní požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a bezpečnost provozu, • některé otázky týkající se podzemních objektů, technických zařízení, kvalifikací, • báňskou záchrannou službu atd. Přijat v r. 1988 jako tzv. republikový zákon jenom pro české země, otázky nerostů a využívání nerostného bohatství upraveny v horním zákoně. Výbušniny jsou do zákona č. 61/1988 Sb. zařazeny z důvodu jejich masového využívání při hornické činnosti. Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích – dopadá na geologii, řeší základní podmínky pro výkon geologických prací, včetně oprávnění apod. 21 Dopadá, jak už jeho název napovídá) na geologickou problematiku a řeší základní podmínky pro výkon geologických prací, včetně a) vydávání oprávnění, b) průzkumných území, c) poplatků za průzkumná území; d) provádění geologických prací (projekt geologických prací, odborné a racionální provádění, povinnost dokumentovat a vyhodnocovat geologické práce, postavení tzv. odborného řešitele jakožto osoby oprávněné v zákonem stanovených případech projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce); e) řeší problematiku evidencí geologických prací a uchovávání dokumentace (úkoly pro ČGS a pro průzkumné organizace). f) Zákon též definuje geologický výzkum a geologický průzkum a stanovuje jejich další členění. Pro geologické činnosti platí vyhláška č. 206/2001 Sb., o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce; je vydána v působnosti MŽP. Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů. - Rozdělení úložných míst a jejich zařazování, povolení provozu • Vyhláška č. 428/2009 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o nakládání s těžebním odpadem • Vyhláška č. 429/2009 Sb., o stanovení náležitostí plánu pro nakládání s těžebním odpadem včetně hodnocení jeho vlastností a některých dalších podrobností k provedení zákona o nakládání s těžebním odpadem Výše uvedené předpisy obsahují podmínky pro provozování úložných míst (odvaly a odkaliště splňující podmínky výše uvedených předpisů); požadavky převzaty ze Směrnice 2006/21/ES. Zákon mj. řeší otázku plánu pro nakládání s těžebními odpady, rezervy na činnosti spojené s nakládáním s těžebními odpady apod. 22 5 Základní vyhlášky z oboru horního práva Vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí. Vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu. Vyhláška ČBÚ č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů Vyhláška ČBÚ č. 172/1992 Sb. o dobývacích prostorech Vyhláška ČBÚ č. 175/1992 Sb. o podmínkách využívání ložisek nevyhrazených nerostů Vyhláška ČBÚ č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí Vyhláška ČBÚ č. 239/1998 Sb. o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem Prováděcích předpisů je vydáno k zákonům z oboru horního práva několik desítek; na stránkách ČBÚ https://cbusbs.cz/cs/2019-02-11-11-42-52 najdete jejich dílčí přehled čítající 48 kusů (tzv. kmenových předpisů, které mají desítky novelizací). Další dílčí přehledy lze najít např. na stránkách Ministerstva životního prostředí https://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/ nebo na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/analyticke-materialy-a-statistiky/resortnistatisticka-zjistovani/legislativni-predpisy/default.htm 23 6 Nerostné bohatství, nerosty, rozdělení nerostů, výhradní ložisko – definice a právní ochrana podle znění horního zákona Definice jsou uvedeny v §§ 2-7 zákona č.44/1988 Sb. • nerosty = tuhé, kapalné a plynné části zemské kůry; (nerostem ale není např. rašelina, bahno, písek v korytech vodních toků, pokud neobsahují vyhrazené nerosty v dobyvatelném množství, přírodní léčivé vody atp.); § 2 horního zákona • nerosty se dělí na vyhrazené (taxativní seznam – např. radioaktivní nerosty, uhlí, ropa, rudy, vápenec, blokově dobyvatelný a leštitelný granodiorit a mnohé jiné) a nevyhrazené (všechny ostatní – obecně např. písek a štěrkopísek); § 3 a též čl. II zákona 541/1991 Sb. • Ložisko nerostů je přírodní nahromadění nerostů + základka v hlubinném dole, opuštěný odval, výsypka a odkaliště pokud vznikly HČ a obsahují nerosty; § 4 horního zákona • Výhradní ložisko = ložisko vyhrazených nerostů, a dále to ložisko nevyhrazených nerostů, o němž se rozhodlo před r. 1991, že je vhodné pro národní hospodářství; musí být osvědčeno MŽP; § 5, 6 a a čl. II zákona č. 541/1991 Sb. • Nerostné bohatství – je tvořeno výhradními ložisky; je ve vlastnictví ČR; § 5 horního zákona • Ložisko nevyhrazeného nerostu – součást pozemku, patří majiteli; § 7 HZ § 2 - Nerosty • Za nerosty se podle tohoto zákona považují tuhé, kapalné a plynné části zemské kůry. • Za nerosty se podle tohoto zákona nepovažují • vody s výjimkou mineralizovaných vod, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty (upravuje Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)) • přírodní léčivé vody a přírodní stolní minerální vody, i když se z nich mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty, dále léčivá bahna a ostatní produkty přírodních léčivých zdrojů (upravuje zákon č. 164/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon)) 24 • rašelina (upravuje Opatření č. 61/1956 Sb. Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění o těžbě rašelin a Vyhláška Ministerstva zemědělství a lesního hospodářství č. 151/1957 Ú. l., kterou se vydávají podrobnější předpisy o těžbě rašelin. • bahno, písek, štěrk a valouny v korytech vodních toků, pokud neobsahují vyhrazené nerosty v dobyvatelném množství (částečně upravuje Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)) • kulturní vrstva půdy, která je vegetačním prostředím rostlinstva (upravuje např. Zákon č. 334/1992 Sb. České národní rady o ochraně zemědělského půdního fondu, nebo Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon)) § 3 - Rozdělení nerostů Vyhrazené nerosty jsou • radioaktivní nerosty, • všechny druhy ropy a hořlavého zemního plynu (uhlovodíky), všechny druhy uhlí a bituminosní horniny, • nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy, • magnezit, • nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět fosfor, síru a fluór nebo jejich sloučeniny, • kamenná sůl, draselné, borové, bromové a jodové soli, • tuha, baryt, azbest, slída, mastek, diatomit, sklářský a slévárenský písek, minerální barviva, bentonit, • nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět prvky vzácných zemin a prvky s vlastnostmi polovodičů, • granit, granodiorit, diorit, gabro, diabas, hadec, dolomit a vápenec, pokud jsou blokově dobyvatelné a leštitelné, a travertin, • technicky využitelné krystaly nerostů a drahé kameny, • halloyzit, kaolin, keramické a žáruvzdorné jíly a jílovce, sádrovec, anhydrit, živce, perlit a zeolit, • křemen, křemenec, vápenec, dolomit, slín, čedič, znělec, trachyt, pokud tyto nerosty jsou vhodné k chemicko-technologickému zpracování nebo zpracování tavením, 25 • mineralizované vody, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty, • technicky využitelné přírodní plyny, pokud nepatří mezi plyny uvedené pod druhým bodem. Ostatní nerosty jsou nerosty nevyhrazené. V pochybnostech, zda některý nerost je nerostem vyhrazeným nebo nevyhrazeným, rozhodne Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky. Zákon č. 465/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Kritické nerosty jsou • radioaktivní nerosty, • všechny druhy ropy a hořlavého zemního plynu (uhlovodíky), • nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy, vápenec, pokud je vhodný k chemicko-technologickému zpracování, • nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět prvky vzácných zemin a prvky s vlastnostmi polovodičů, a • nevyhrazené nerosty stavebního kamene a štěrkopísku, nachází-li se tyto nevyhrazené nerosty na ložiskách, které se považují za výhradní § 6a Ložisko strategického významu Ložiskem strategického významu je ložisko kritických nerostů, které má mimořádný význam pro zajištění surovinové nebo energetické bezpečnosti státu nebo pro uskutečnění staveb podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Ložiska strategického významu stanoví vláda nařízením. 32 prostorů a jedním z podkladů pro politiku územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci. (3) Surovinovou politiku schvaluje na návrh ministra průmyslu a obchodu vláda. Vláda předkládá pro informaci surovinovou politiku Poslanecké sněmovně a Senátu. (4) Naplňování surovinové politiky vyhodnocuje Ministerstvo průmyslu a obchodu nejméně jednou za 5 let a o vyhodnocení informuje vládu. § 24 Oprávnění k dobývání výhradního ložiska (1) K podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí mít organizace předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí vydaný po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Předchozí souhlas může Ministerstvo životního prostředí vázat na splnění podmínek vztahujících se k tvorbě jednotné surovinové politiky České republiky a k návratnosti prostředků vynaložených ze státního rozpočtu na vyhledávání a průzkum výhradních ložisek. Tyto podmínky se uvedou v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. Zjednodušená definice surovinové politiky státu: • Dle MPO: „Surovinovou politikou v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů se rozumí legislativní a administrativní rámec ke spolehlivému, cenově dostupnému a dlouhodobě udržitelnému zásobování nerostnými surovinami.“ • Dle MŽP: „Surovinová politika je souhrn všech aktivit, kterými stát ovlivňuje vyhledávání a využívání tuzemských zdrojů surovin (se zřetelem k veřejným zájmům a k ochraně přírodních, kulturních a krajinných hodnot) a získávání surovin v zahraničí s cílem zabezpečit jimi chod své ekonomiky.“ Surovinová politika v praxi legislativní se projevuje jako souhrn námětů pro tvorbu zákonů a dalších předpisů, které mají podpořit zajištění zásobování země nerostnými surovinami. Surovinovou politikou lze řídit proces tvorby legislativy. Surovinová politika v praxi administrativní a exekutivní, se projevuje zásadami, kterými se musí správní orgány řídit při rozhodování ve věcech, na které se ze zákona surovinová politika vztahuje. Z hlediska právního má surovinová politika sílu usnesení vlády a je závazná pouze pro orgány státní správy a další subjekty podléhající vládě. Její závaznost pro jiné subjekty 33 (například soukromé těžební společnosti) je ošetřena v horním právu. Ve vztahu k této analýze se jedná zejména o následující ustanovení: • § 4a odst. 6 zákona o geologických pracích „Ministerstvo (životního prostředí) žádost o stanovení průzkumného území dále zamítne zejména v případě, že průzkum je v rozporu se státní surovinovou politikou, státní politikou životního prostředí, zájmy obrany státu, zahraničními závazky státu nebo pokud další veřejný zájem převýší zájem na dalším průzkumu a následném využití výhradního ložiska.“ • § 24 odst. 2 horního zákona: „K podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí mít organizace předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí vydaný po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Předchozí souhlas může Ministerstvo životního prostředí vázat na splnění podmínek vztahujících se k tvorbě jednotné surovinové politiky České republiky a k návratnosti prostředků vynaložených ze státního rozpočtu na vyhledávání a průzkum výhradních ložisek. Tyto podmínky se uvedou v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru.“ Stát může svou surovinovou politikou poměrně významně ovlivnit udělení, neudělení či omezení práv, která opravňují příslušný subjekt (těžaře) usilovat o dobývání ložiska, a současně i omezení jeho práv nakládat s nerostem po jeho vydobytí. 34 10 Osvědčení o ložisku, ochrana nerostného bohatství, chráněná ložisková území Výhradní ložiska = ložiska vyhrazených nerostů, a dále ta ložiska nevyhrazených nerostů, o nichž se rozhodlo před r. 1991, že jsou vhodná pro národní hospodářství; musí být osvědčeno MŽP (§ 5, 6 a 43a horního zákona). Ložisko výhradního ložiska právně vznikne vydáním osvědčení o ložisku na základě výsledků provedeného průzkumu. Dle § 6 odst. 2 horního zákona MŽP zašle osvědčení o výhradním ložisku na MPO, krajský úřad, OBÚ, orgán územního plánování, stavební úřad a organizaci, pro niž bylo provedeno vyhledávání nebo průzkum ložiska. Podle § 15 horního zákona jsou mj. k včasnému zabezpečení ochrany nerostného bohatství orgány územního plánování a zpracovatelé územně plánovací dokumentace povinni při územně plánovací činnosti vycházet z podkladů o zjištěných a předpokládaných výhradních ložiskách poskytovaných jim MŽP; přitom postupují podle zvláštních předpisů (zákon o obcích, drahách, telekomunikacích, péči o zdraví lidu, zemědělském půdním fondu, vodách, lesích, ochraně přírody, památkové péči) a jsou povinni navrhovat řešení, které je z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a dalších zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Chráněné ložiskové území (CHLÚ, § 16 až 19 horního zákona) – institut zajišťující ochranu výhradního ložiska proti znemožnění jeho dobývání; zahrnuje území, na němž by stavby a zařízení nesouvisející s dobýváním mohly ztížit či znemožnit dobývání výhradního ložiska; CHLÚ stanoví MŽP po projednání s orgánem kraje rozhodnutím vydaným v součinnosti s MPO, OBÚ a po dohodě s orgánem územního plánování a stavebním úřadem; hranice se vyznačí v územně plánovací dokumentaci; organizace má (§ 10 HZ) povinnost navrhnout stanovení CHLÚ. Ochrana ložiska začíná jeho právním vznikem, její intenzita však vzrůstá stanovením chráněného ložiskového území, v němž je omezeno zřizování staveb, které by mohly v budoucnu ztížit využití ložiska. Ochrana ložiska trvá, dokud existuje ložisko či chráněné ložiskové území. Kompetenci ke stanovení chráněného ložiskového území má Ministerstvo životního prostředí. Omezení některých činností v CHLÚ – stavby a zařízení nesouvisející s dobýváním lze v CHLÚ umísťovat jen na základě závazného stanoviska dotčeného orgánu; nesmí se ohrozit dobývání ložiska; rozhodnutí o umístění staveb nesouvisejících s dobýváním lze vydat jen na základě závazného stanoviska orgánu kraje vydaného po projednání s OBÚ (§ 18 a 19 horního zákona). 35 V případech, kdy nebylo stanoveno chráněné území, se dobývací prostor stanovený podle dosavadních předpisů považuje též za chráněné ložiskové území podle tohoto zákona (§ 43 HZ) – jedná se o DP stanovené před r. 1988. Omezení rozvoje obcí, nebo obecně stavební činnosti v oblasti výhradních ložisek neplyne z existence dobývacích prostorů nebo z povolení k dobývání, ale z existence výhradního ložiska nebo chráněného ložiskového území. Vyhláška č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích • Obsahuje: Návrh na stanovení chráněného ložiskového území, Nezbytný obsah návrhu Rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území, Změna a zrušení chráněného ložiskového území • Návrh na stanovení chráněného ložiskového území předkládá právnická nebo fyzická osoba, která požádala o vydání osvědčení o výhradním ložisku (§ 6 HZ) (dále jen "ložisko") nebo právnická osoba, která byla pověřena zabezpečit ochranu a evidenci ložiska ((§ 8 HZ) (dále jen "navrhovatel"). 36 11 Oprávnění k dobývání výhradního ložiska - dobývací prostor (§ 10, 24 až 29 horního zákona, vyhláška č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech) Dobývací prostor je de facto administrativní vymezení prostoru pro budoucí těžbu a stanovuje se s ohledem na velikost a úložné poměry ložiska tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Vychází se ze stanoveného chráněného ložiskového území a musí se stanovit s ohledem na případný vliv dobývání na sousední ložiska. Dobývací prostor – jeho stanovením vzniká organizaci oprávnění k dobývání výhradního ložiska (nejde ovšem ještě o její povolení, ani o podnikatelské oprávnění, ale o právo na nerost v určitém teritoriu, resp. o právo si později požádat o povolení k těžbě) Organizace má při stanovení DP pouze od státu propůjčena práva k ložisku nerostů, což reálně znamená, že si smí - při splnění podmínek daných zákony - teprve požádat o povolení dobývání. (Zákon je samozřejmě předvídavý - pokud organizace splní současně podmínky pro stanovení dobývacího prostoru i pro povolení dobývání, lze obě řízení spojit - tato situace však reálně příliš nenastává). • Ke stanovení nutný předchozí souhlas MŽP vydaný po projednání s MPO; stanovení a změna DP je i rozhodnutím o využití území na povrchu; podle § 10 HZ je povinností organizace navrhnout stanovení, změnu popř. zrušení DP; • DP se stanoví se na základě výsledků průzkumu ložiska; může zahrnovat 1 nebo více ložisek nebo jen část výhradního ložiska; lze stanovit i zvláštní DP pro oddělené dobývání skupiny nerostů; • Např.: dobývací prostor pro těžbu uhlí a zvláštní dobývací prostor pro těžbu zemního plynu vázaného na uhelné sloje (každou z těchto surovin těží jiná organizace). • hranice DP se na povrchu stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem; lze vymezit i hloubkově; • DP stanoví Obvodní báňský úřad (OBÚ) rozhodnutím vydaným v součinnosti s dotčenými orgány státní správy; speciální okruh účastníků řízení • DP lze smluvně převést na jinou organizaci po předchozím souhlasu OBÚ; • Evidenci DP vedou OBÚ; ČBÚ vede souhrnnou evidenci DP 37 Název DP se odvozuje od názvu katastrálního území, ve kterém je stanoven, případně ve kterém se nachází jeho větší část a evidenčním číslem. Pokud je v daném katastrálním území víc DP, každý další se označí římskou číslicí. Podrobnosti o stanovení, změnách a zrušení DP stanoví vyhláška č. 172/1992 Sb. Hranice dobývacího prostoru • Hranice dobývacího prostoru na povrchu se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy se určují souřadnicemi, udanými v platném souřadnicovém systému. Jeho prostorové hranice pod povrchem se zpravidla stanoví svislými rovinami, které procházejí povrchovými hranicemi. Výjimečně se tyto prostorové hranice mohou stanovit podle přirozených hranic. Dobývací prostor může být vymezen i hloubkově. • Obvodní báňský úřad může nařídit, aby hranice dobývacího prostoru byly vyznačeny pomezními značkami na povrchu, popřípadě i v důlních dílech, zejména je-li to třeba v zákonem chráněném obecném zájmu nebo z hlediska chráněných zájmů vlastníků (správců, uživatelů) nemovitostí, které leží v hranicích dobývacího prostoru, anebo z hlediska zájmů organizací, jejichž dobývací prostory sousedí. • Hranice stanoveného dobývacího prostoru vyznačí orgán územního plánování v územně plánovací dokumentaci. Obsah žádosti o předchozí souhlas: 1. Údaje o organizaci 2. Údaje o ložisku 3. Návrh dobývacího prostoru 4. Údaje o úhradě geologickoprůzkumných prací 5. Údaje nezbytné k doložení přednostního nároku, pokud je uplatňován 6. Základní informace o záměru dobývat výhradní ložisko 7. Trh a předpokládaný objem výroby 8. Technické řešení a vztah k životnímu prostředí 9. Pozemek a střety zájmů 10. Ekonomická rozvaha 11. Stav ložiska po předpokládaném ukončení těžby 38 12 Procesy a problémy související s hornictvím Mez procesy a případné problémy, které souvisí s hornictvím, patří EIA – posuzování vlivů na životní prostředí, ochrana přírody a krajiny, ochrana lesů, ZPF, územní plánování a stavebnictví. Horní zákon, stejně jako zákon č. 61/1988 Sb. mají nastaveny procesy velmi přímočaře. Ale - pro vydání povolení hornické činnosti je nutno vyřešit střety zájmů. V rámci řešení střetu zájmů je třeba vyhovět požadavkům mnoha právních předpisů z oblasti práva životního prostředí a z dalších odvětví, získat příslušná závazná stanoviska, podpůrná povolení, vyjádření, souhlasy apod. Vydání povolení HČ je tak velmi náročné. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí • posuzují se vlivy záměrů (tj. činností, staveb apod.) na veřejné zdraví a na životní prostředí (na ekosystémy, živočichy, horninové prostředí atd.) • některé záměry se neposuzují (ty nevýznamné), některé vždy (uvedeny v příloze 1 zákona o EIA jako Kategorie I.), některé vyžadují tzv. zjišťovací řízení. Těžební záměry se mohou dostat do všech tří možností. • fáze EIA v nejnáročnějším případě: oznámení záměru, zjišťovací řízení, zpracování dokumentace, zpracování posudku, vydání závazného stanoviska orgánu EIA (buď MŽP nebo orgán kraje) pro potřeby tzv. navazujícího řízení (např. řízení o povolení HČ, o stanovení DP, o povolení ČPHZ – při splnění dalších podmínek daných zákonem č. 100/2001 Sb.) Zákon č. 148/2023 Sb. o jednotném environmentálním stanovisku • Jednotné environmentální stanovisko (JES), je nástrojem procesní integrace státní správy v oblasti ochrany životního prostředí. Vydává se ve formě závazného stanoviska podle správního řádu, a to pro všechny záměry povolované podle stavebního zákona, ať už jde o záměry vyžadující EIA nebo záměry ostatní, a další záměry, které podléhají posouzení vlivů na životní prostředí a následně jsou povolovány podle jiného než stavebního zákona, např. zákona horního. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny • závazná stanoviska, souhlasy, výjimky atd. – nezbytné podklady pro rozhodování jiných orgánů (např. pro rozhodování OBÚ) 39 Lesní zákon (č. 285/1995 Sb.) • Otázky lesnické rekultivace pozemků a schvalování jejích plánů • Odnětí pozemků plnění funkcí lesa je uvolnění těchto pozemků pro jiné využití; může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na dobu uvedenou v rozhodnutí. O odnětí rozhoduje krajský úřad (nad 1 ha výměry), nebo obecní úřad ORP (do 1 ha výměry). Odnětí se děje za poplatek. • Ministerstvo zemědělství vydává souhlas k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, jimiž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa, a určuje způsob jejich rekultivace. Zákon o ochraně ZPF (č. 334/1992 Sb.) • Otázky zemědělské rekultivace pozemků a schvalování jejích plánů • Odnětí pozemků ze ZPF. Zákon stavební (č. 283/2021 Sb.) • Těžební činnost musí být řešena v územně plánovací dokumentaci, pokud tomu tak není, tak vzniká problém např. již při stanovení dobývacího prostoru. Při své činnosti musejí orgány územního plánování navrhovat řešení, které je z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a dalších zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější (vážení zájmů) - § 15 horního zákona 40 13 Hospodárné využívání výhradních ložisek (§ 11, 30, 32 horního zákona, § 10 zákona č. 61/1988 Sb., § 13 zákona č. 62/1988 Sb., § 2 až 4 vyhlášky č. 104/1988 Sb.) Výhradní ložiska se musí využívat hospodárně. Hospodárným využíváním výhradních ložisek se rozumí jejich dobývání a úprava a zušlechťování vydobytých nerostů podle zásad uvedených níže s přihlédnutím k současným technickým a ekonomickým podmínkám; musí být dodrženy zásady báňské technologie, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu a vyloučeny neodůvodněné nepříznivé vlivy na pracovní a životní prostředí; je zakázáno kyanidové loužení (§ 30 HZ); povinnost ověřovat stav zásob za účelem racionálního využití ložiska (§ 11 HZ); POPD musí zajišťovat hospodárné a plynulé dobývání výhradního ložiska (§ 32 HZ), čemuž musejí odpovídat i dobývací metody (§ 10 zákona č. 61/1988 Sb.); Dále je nutno (§ 30 HZ) vydobýt zásoby výhradních ložisek včetně průvodních nerostů co nejúplněji s co nejmenšími ztrátami a znečištěním; dobývání zaměřené výhradně na bohaté části ložiska není dovoleno, • řádně využít vydobyté nerosty při jejich úpravě a zušlechťování prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, • vhodně ukládat průvodní nerosty současně dobývané, avšak dočasně nevyužívané a vést jejich evidenci, • vhodným způsobem ukládat skrývkové hmoty a hlušiny a podle možnosti je účelně využívat. • Je-li z hlediska úložních poměrů ložiska, hospodárnosti nebo bezpečnosti provozu a technických a provozních poměrů organizace účelné, aby část ložiska v jejím dobývacím prostoru vydobyla jiná organizace, nebo je-li třeba, aby si organizace zřídila důlní dílo v dobývacím prostoru jiné organizace, dohodnou se o tom obě organizace. • Organizace může, přispěje-li to k hospodárnějšímu a bezpečnějšímu vydobytí výhradního ložiska a připouští-li to její vlastní provoz, dovolit jiné organizaci společné využívání svých důlních děl a zařízení. • Dobývání výhradního ložiska nesmí být zastaveno, aniž bylo zajištěno, že pozdější jeho dobývání bude technicky možné a hospodářsky účelné a bezpečné, leč by zastavení dobývání vyžadoval důležitý zákonem chráněný obecný zájem, především bezpečnost života nebo ochrana zdraví lidí. • Organizace je oprávněna dobývat výhradní ložisko v dobývacím prostoru, který jí byl stanoven 41 • Podle § 13 zákona č. 62/1988 Sb. musejí orgány územního plánování vycházet při své činnosti z výsledků geologických prací a vytvářet podmínky pro hospodárné využití ložisek. • V § 2 až 4 vyhlášky č. 104/1988 o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem se řeší výrubnost, znečištění a ztráty při dobývání výhradních ložisek, výtěžnost a zjišťování výsledků dobývání výhradních ložisek. § 2 Výrubnost, znečištění a ztráty (1) Při dobývání výhradního ložiska je nutno používat takové dobývací metody, které umožní vydobýt bilanční zásoby výhradního ložiska1) s co největší výrubností (u tuhých nerostů), popřípadě vytěžitelností (u kapalných a plynných nerostů, jakož i při loužení), s co nejmenšími ztrátami a co nejmenším znečištěním, které jsou technicky i ekonomicky zdůvodněny. (2) Organizace je povinna v plánu otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska nebo jeho části navrhnout a zdůvodnit dobývací metodu a z ní vyplývající výrubnost (vytěžitelnost), znečištění a ztráty. § 3 Výtěžnost Při úpravě a zušlechťování nerostů, jestliže se provádějí v souvislosti s jejich dobýváním, je nutno používat takové postupy, které umožní co nejúplnější využití vydobytých nerostů s co největší výtěžností jejich užitkových složek. Postup úpravy a zušlechťování vydobytých nerostů a z něho vyplývající výtěžnost je organizace povinna zahrnout do plánu otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska. § 4 Zjišťování výsledků, jejich evidence a využití (1) Organizace je povinna zjišťovat a evidovat množství hmot ukládaných na odvalech, výsypkách a odkalištích a dále a) při dobývání výhradního ložiska výrubnost (vytěžitelnost), znečištění a ztráty, b) při úpravě a zušlechťování vydobytých nerostů obsah jejich užitkových a škodlivých složek ve vsázce, v poloproduktech, v konečném produktu úpravy a zušlechťování a v odpadu. (2) Organizace sleduje a eviduje u dobývaných nerostů a doprovodných hornin v potřebném rozsahu petrografické a mineralogické složení, způsob a formu výskytu a vzájemné vztahy, obsah a chemické vazby užitkových a škodlivých složek a fyzikálně-mechanické a chemicko-technologické vlastnosti. 48 • řeší otázku tzv. regulovaných povolání, jejichž osvědčení vydávají orgány SBS – jsou to tyto • závodního dolu, • závodního lomu, • závodního, • bezpečnostního technika, • báňského projektanta, • projektanta instalací elektrických zařízení, • geomechanika, • hodnotitele rizik ukládání odpadů, • vedoucího větrání, • odborného znalce, • technického dozoru pro vedení důlních a podzemních děl, • projektanta instalací strojního zařízení, • hlavního důlního měřiče, • důlního měřiče Kromě nich ověřují tyto orgány také odbornou způsobilost u některých povolání v oboru výbušnin (Vyhláška č. 72/1988 Sb. Českého báňského úřadu o výbušninách). • Střelmistr - osoba, která řídí a odpovídá za práce spojené s použitím výbušnin k trhacím pracím malého rozsahu, • Technický vedoucí odstřelu - řídí a odpovídá za práce spojené s použitím výbušnin k trhacím pracím velkého rozsahu, Dle zákona č. 61/1988 Sb. Odbornou způsobilost posuzuje a oprávnění k výkonu funkce střelmistra vydává obvodní báňský úřad a k výkonu funkce technického vedoucího odstřelů Český báňský úřad. Z výše uvedených profesí je třeba vždy chovat v největší vážnosti profese závodního dolu, závodního lomu a závodního, které jsou z hlediska výkonu ty nejodpovědnější. Všechny výše zmiňované kategorie závodních jsou osoby svrchovaně významné v otázkách bezpečného řízení provozů v hornictví a v souvisejících oborech; v těchto otázkách jim nikdo nesmí být nadřízen a dávat jim pokyny. Pro úplnost je třeba uvést, že vyhláška č. 298/2005 Sb. předpokládá ještě existenci určitých povolání, která nejsou plnohodnotně regulována státní mocí, avšak vyžaduje se u nich ověření odborné způsobilosti před komisí organizace, u níž tyto osoby působí – jde mj. o osoby vykonávající technický dozor v organizacích (srov. § 7 vyhlášky č. 298/2005 Sb.). 49 Pro geologické činnosti platí vyhláška č. 206/2001 Sb., o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce; zde je dána působnost MŽP Odborná způsobilost se osvědčuje pro obory • zkoumání geologické stavby, • ložisková geologie, • hydrogeologie, • inženýrská geologie, • environmentální geologie, • sanační geologie, • geochemie • geofyzika. Tyto obory se uvádějí na kulatém razítku odpovědného řešitele geologických prací. 50 18 Oprávnění k hornické činnosti (§ 24 horního zákona, zákon č. 61/1988 Sb., vyhláška č. 15/1995 Sb.).) • Oprávnění k hornické činnosti – HČ nelze vykonávat bez oprávnění (§ 5 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb.); vydává je příslušný OBÚ (§ 1 a 2 vyhlášky č. 15/1995 Sb.); jedná se fakticky o podnikatelské oprávnění umožňující podnikat v příslušném oboru, zde v oboru hornictví; výkon HČ bez oprávnění se trestá podle § 44 a 44a zákona č. 61/1988 Sb.; podmínkou pro vydání oprávnění je, že organizace musí jmenovat tzv. závodního (srov. § 6 zákona č. 61/1988 Sb. a vyhl. č. 298/2005 Sb. a č. 15/1995 Sb.) – osobu odpovědnou za odborné a bezpečné řízení HČ nebo ČPHZ – podle typu provozu to je závodní dolu, závodní lomu, závodní. • § 1 č. 15/1995 Sb. o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností Oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování a navrhování objektů a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem (dále jen "oprávnění"), lze vydat právnické nebo fyzické osobě, která prokáže, že je odborně způsobilá sama nebo prostřednictvím k tomu odborně způsobilých zaměstnanců (závodní, závodní dolu, závodní lomu, báňský projektant nebo hlavní důlní měřič) zabezpečovat činnosti v rozsahu požadovaného oprávnění. • U organizace provozující důlní měřictví je osobou odpovědnou osoba s kvalifikací hlavního důlního měřiče. • Oprávnění k hornické činnosti neznamená oprávnění k dobývání výhradního ložiska (vzniká stanovením dobývacího prostoru - § 24 odst. 1 horního zákona) • Povolení hornické činnosti – pro většinu typů HČ (§ 2 zákona č. 61/1988 Sb.) je třeba povolení; teprve na základě povolení je tak např. možno dobývat nerosty; § 5 odst. 2, 9,10,11,13,17 a 18 zákona č.61/1988 Sb. 51 19 Povolení k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, POPD, plán využívání ložiska, střety zájmů, vstup na pozemky 19.1 Dobývání výhradních ložisek: • Organizace (§ 5a horního zákona a § 3a zákona č. 61/1988 Sb.) musí mít oprávnění k hornické činnosti (vyhláška č. 15/1995 Sb.), dále stanovený dobývací prostor (§ 24 až 29 horního zákona) a konečně povolení hornické činnosti vydané OBÚ podle zákona č. 61/1988 Sb. Předpokladem pro vydání povolení je vyřešení střetů zájmů (§ 33 horního zákona a § 17 zákona č. 61/1988 Sb. Další požadavky stanoví zvláštní právní předpisy (např. EIA, ZPF). • Organizace musí dodržet (§§ 30 až 32 HZ) zásady hospodárného využití ložiska, vydobýt ložisko co nejúplněji, vhodně ukládat průvodní nerosty a skrývkové hmoty, provádět další průzkum ložiska atp. Po skončení dobývání je nutno zajistit likvidaci důlních děl a lomů, a též sanaci a rekultivaci zasaženého území. • Hornická činnost - § 2 zákona č. 61/1988 Sb. • Povolení hornické činnosti – pro většinu typů HČ /§ 2 písm. a, b, c, f, g zákona č. 61/1988 Sb./ je třeba povolení; teprve na základě povolení je tak např. možno dobývat nerosty; § 5 odst. 2, 9,10,11,13,17 a 18 zákona č.61/1988 Sb.; • asi nejvýznamnější z nich je otvírka, příprava a dobývání – povoluje se na základě POPD (plán otvírky, přípravy a dobývání); • o povolení HČ rozhoduje ve správním řízení na základě žádosti organizace OBÚ (OBÚ navíc smí některé hornické činnosti nařídit - § 10 zákona č. 61/1988 Sb.) • náležitosti žádosti a dokumentace (POPD, plán zajištění, plán likvidace apod.) stanoví vyhláška č. 104/1988 Sb. • důležité je mít vyřešeny střety zájmů (§ 33 horního zákona a § 17 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb.) • speciální okruh účastníků řízení, podpůrné užití správního řádu 19.2 Dobývání nevýhradních ložisek • Organizace (§ 3a zákona č. 61/1988 Sb.) musí mít příslušné oprávnění k ČPHZ, dále územní rozhodnutí podle stavebního zákona (stavební úřad) a konečně povolení ČPHZ vydané OBÚ podle § 19 ve spojení s § 17 a 18 zákona č. 61/1988 Sb. Podkladem pro vydání povolení je plán využívání ložiska. 52 • Podrobnosti pro LNN stanoví vyhláška č. 175/1992 Sb., o podmínkách využívání ložisek nevyhrazených nerostů • Střety zájmů – jejich vyřešení je podmínkou pro vydání povolení hornické činnosti (§ 17 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb.); jejich podstatou je protichůdnost různých právem chráněných zájmů, které působí proti zájmu na ochraně a využití nerostného bohatství (např. zájem na ochraně přírody, zájem na ochraně lesa, zájem na ochraně archeologického dědictví, podle dnešní praxe ale i zájmy vlastníků nemovitostí atp.). Mechanismus řešení, a základní vymezení subjektů a orgánů, je nastaveno v § 33 HZ; organizace je povinna (§ 10 HZ) řešit střety zájmů již při stanovení DP, vyřešit je musí před povolením hornické činnosti. V dnešní době je reálně jediným způsobem vyřešení střetu zájmů dosažení dohody s těmi subjekty, které nějaký chráněný zájem reprezentují (vč. dohody s vlastníky). • Vstup na pozemky – (§ 15 zákona č. 61/1988 Sb.) při vybraných typech HČ jsou pracovníci orgánů a organizací oprávněni v nezbytném rozsahu, po předchozím oznámení vlastníkovi (správci, uživateli), vstupovat na cizí nemovitosti, provádět obhlídku, popřípadě zaměření a používat je ke zřizování a udržování měřických a hraničních značek a ochranných znaků, signálů a jiných měřických zařízení. • Orgány a organizace mohou též v nezbytném rozsahu, pokud tak neučiní na jejich žádost a na jejich náklad v přiměřené lhůtě vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, provést na vlastní náklad nezbytné úpravy půdy, odvětvit a odstraňovat porosty překážející obhlídce a používání měřických a hraničních značek a ochranných znaků, signálů a jiných měřických zařízení. Při výkonu těchto oprávnění jsou orgány a organizace povinny dbát, aby co nejméně zasahovaly do práv a právem chráněných zájmů vlastníků (správců, uživatelů) nemovitostí. U geologických prací (§ 14 geologického zákona) nutná dohoda s vlastníkem pozemku o zásahu do pozemku, nedosáhne-li se jí, pak může vlastníkova práva omezit krajský úřad. 53 20 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a bezpečnost provozu v předpisech z oboru hornictví • Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí. • Vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu. • Vyhláška ČBÚ č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů • Vyhláška č. 123/2022 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami • Vyhláška č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí • Vyhláška č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl • Vyhláška č. 35/1998 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu důlní dráhy hnědouhelného lomu • Vyhláška č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem • Vyhláška č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi • Vyhláška č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů 54 21 Bezpečnost technického provozu Legislativu bezpečnosti technického provozu v hornictví je možné rozdělit na : • bezpečnost důlních děl a souvisejících provozů, • bezpečnost technických zařízení. Důlní díla a související provozy podléhají: • Hornímu zákonu • Zákonu č. 61/1988 Sb. • Prováděcím předpisům (vyhl.č .22/1989 Sb., 26/1989 Sb., 51/1989 Sb., a desítky dalších) Technická zařízení používaná v hornictví ČR podléhají: 21.1 Báňské legislativě ČR zákon č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti (§ 8 Technická zařízení), vyhláška č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová; vyhláška č. 123/2022 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami Rozlišujeme: technická zařízení (obecná), vyhrazená technická zařízení (VTZ), vybraná důlní zařízení (VDZ). 21.2 Integrovaným evropským předpisům • Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky • řada ustanovení tzv. „Technických předpisů“ (podle §3 22/1997 Sb.), četná nařízení vlády o technických požadavcích na výrobky (harmonizované směrnice EU), např. Zákon č. 236/2024 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, NV 116/2016 Sb. o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu při jejich dodávání na trh • Zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků • Předpisy o posuzování shody (zákon č. 90/2016 Sb. atd.) 55 22 Vyhlášky č. 22/1989 Sb., č. 26/1989 Sb., č. 55/1996 Sb. Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška platí od roku 1989, často novelizována; okruhy působnosti: • požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti v podzemí; • požadavky k zajištění BOZP a bezpečnosti provozu při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí; • týká se i objektů a zařízení na povrchu, které souvisejí s těmito činnostmi. Obsahuje technicko-bezpečnostní požadavky na pracoviště, osoby, dokumentaci, technická zařízení, havarijní plány, vedení důlních děl, větrání, proti-výbuchovou ochranu, odvodňování dolů, dopravu atd. Nastavuje odpovědnostní vztahy; významná úloha závodního dolu. Rozsáhlý okruh definic, např. co je důl, důlní dílo atd. Provozní dokumentace: technologický postup, pracovní postup, dopravní řád, provozní řád nebo návod k použití; schvaluje ji na základě zavedené praxe závodní dolu. Další dokumentace (např. evidenční kniha, dolový deník, kniha hrází atd.) se řídí § 23 této vyhlášky. Vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška stanoví platí od roku 1989, často novelizována; okruhy působnosti: • požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a ČPHZ na povrchu; • požadavky k zajištění BOZP a bezpečnosti provozu při dobývání nevyhrazených nerostů na povrchu; • nevztahuje se /ve zkratce/ na úpravnictví, dobývání ropy a plynu a na zvláštní zásahy do zemské kůry. Obsahuje technicko-bezpečnostní požadavky na pracoviště, dobývání a výsypkové hospodářství, odvodňování lomů, elektrická a strojní zařízení, dopravu atd. Nastavuje odpovědnostní vztahy; významná úloha závodního lomu. Rozsáhlý okruh definic, např. co je důlní dílo, břemeno, velkostroj, lom atd. 56 Provozní dokumentace: technologický postup, pracovní postup, dopravní řád, provozní řád nebo pokyny pro obsluhu a údržbu. Provozní dokumentaci schvaluje závodní lomu nebo závodní. Další dokumentace (např. evidenční kniha, dolový deník, kniha odvodňování atd.) se řídí § 21 této vyhlášky. Vyhláška č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění pozdějších předpisů; vydána ČBÚ, účinná od 01. 07. 1996, má několik novelizací. -vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských společenství požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí; (pozn. – myslí se tím ČPHZ spočívající např. v podzemním stavitelství, budování tunelů atd., nikoliv těžba nevyhrazených nerostů) • vyhláška se nevztahuje na dobývání ložisek nevyhrazených nerostů v podzemí; • definuje např. jámu, šachtici, studnu, podzemní dílo, tunel atd. • řeší BOZP a BP při budování podzemních staveb; obsahuje požadavky na vedení důlních děl, pracoviště, osoby, technická zařízení, havarijní plánování, větrání, dopravu atd. Významná úloha závodního. Provozní dokumentace: zejména technologický postup, pracovní postup, dopravní řád, provozní řád nebo pokyny pro obsluhu a údržbu. Provozní dokumentaci schvaluje závodní. Další dokumentace: kniha směnového hlášení, kniha příkazů, kniha kontrol, řídí se § 18 citované vyhlášky. 57 23 Hygienické požadavky na ochranu zdraví při práci v hornictví Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci – prováděcí předpis k zákonu č.309/2006 Sb.; platí obecně pro všechny profese; v hornictví se použije tehdy, pokud není ve speciálních horněprávních předpisech stanoveno něco jiného; upravuje a) rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, metody a způsob jejich zjišťování, hygienické limity, b) působ hodnocení rizikových faktorů z hlediska ochrany zdraví zaměstnance, c) minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnance, d) podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a jejich údržby při práci s olovem, chemickými látkami nebo směsmi, které se vstřebávají kůží nebo sliznicemi, a chemickými látkami, směsmi nebo prachem, které mají dráždivý účinek na kůži, karcinogeny, mutageny a látkami toxickými pro reprodukci, s azbestem, biologickými činiteli a v zátěži chladem nebo teplem, e) bližší podmínky poskytování ochranných nápojů, f) bližší hygienické požadavky na pracoviště a pracovní prostředí, g) bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů při zátěži teplem nebo chladem, při práci s chemickými látkami, směsmi, prachem, olovem, azbestem, biologickými činiteli a při fyzické zátěži h) bližší požadavky na práci se zobrazovacími jednotkami, i) některá opatření pro případ zdolávání mimořádné události, při které dochází ke z expozice na úroveň, která může vést k bezprostřednímu ohrožení zdraví nebo života zaměstnance exponovaného chemické látce, směsi nebo prachu, j) rozsah informací k ochraně zdraví při práci s olovem, při nadměrné expozici chemickým karcinogenům, mutagenům nebo látkám toxickým pro reprodukci, s biologickými činiteli a při fyzické zátěži, k) minimální požadavky na obsah školení zaměstnance při práci, která je nebo může být zdrojem expozice azbestu nebo prachu z materiálu obsahujícího azbest. Rizikové faktory pracovních podmínek: tepelná zátěž, dehydratace (pozn. -řeší se ochrannými nápoji), toxické plyny, prach, chemické karcinogeny, fyzická zátěž, ruční manipulace s břemeny, psychická zátěž, zraková zátěž, biologičtí činitelé. 64 27 Zvláštní zásahy do zemské kůry, stará důlní díla, důlní vody 1/ Zvláštní zásahy do zemské kůry –vymezení zvláštních zásahů do zemské kůry nacházíme v § 34 zákona č. 44/1988 Sb.; je to zřizování, provoz, zajištění a likvidace zařízení a) pro uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách a v podzemních prostorech (podzemní zásobníky plynů a kapalin); b) pro ukládání radioaktivních a jiných odpadů v podzemních prostorech; c) pro průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry s výjimkou tepelné energie vody vyvedené na povrch, d) pro ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur. Podzemní prostory vzniklé při zvláštních zásazích se považují za důlní díla. Jako typ hornické činnosti jsou ZZDZK upraveny v § 2 písm. f) zákona č. 61/1988 Sb.; povoluje je obvodní báňský úřad (OBÚ) podle § 11 zákona č.61/1988 Sb. ve spojení s § 17 a 18 téhož zákona). 2/ Stará důlní díla (§ 35 horního zákona) Staré důlní dílo je důlní dílo v podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám; starým důlním dílem je také opuštěný lom po těžbě vyhrazených nerostů, jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. MŽP zabezpečuje zjišťování starých důlních děl, vede jejich registr a zabezpečuje jejich zajišťování nebo likvidaci. Zajišťování a likvidaci starých důlních děl jako jeden z typů hornické činnosti povoluje OBÚ (§ 13 zákona č. 61/1988 Sb. ve spojení s § 17 a 18 cit. zákona). Opuštěným důlním dílem se podle tohoto zákona rozumí důlní dílo, jehož vlastník nebo provozovatel je znám, avšak toto důlní dílo trvale nebo dlouhodobě nevyužívá. 3/ Důlní vody (§ 40 horního zákona) jsou všechny podzemní, povrchové a srážkové vody, které vnikly do hlubinných nebo povrchových důlních prostorů bez ohledu na to, zda se tak stalo průsakem nebo gravitací z nadloží, podloží nebo boku nebo prostým vtékáním srážkové vody, a to až do jejich spojení s jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami. Organizace je při hornické činnosti oprávněna 65 a) bezúplatně užívat důlní vody pro vlastní potřebu b) bezúplatně používat na základě povolení vodohospodářského orgánu důlní vodu jako náhradní zdroj pro potřebu těch, kteří byli poškozeni ztrátou vody vyvolanou činností organizace c) vypouštět nepotřebnou důlní vodu do povrchových, popř. podzemních vod a odvádět ji i přes cizí pozemky (způsobem a za podmínek stanovených vodohospodářským orgánem a orgánem ochrany veřejného zdraví). 66 28 Podzemní objekty, výbušniny a prekurzory výbušnin, těžební odpady 1/ Podzemní objekty (§ 37 zákona č. 61/1988 Sb.) jsou podzemní prostory vytvořené ražením, např. tunely a štoly, kolektory, odvodňovací a vodovodní štoly atd. Upraveny na základě novely provedené zákonem č. 376/2007 Sb. Provozovatel, popř. vlastník podzemních objektů je povinen je udržovat v bezpečném stavu, ustanovit osobu k zajištění jejich bezpečného stavu a provádět prohlídky prostřednictvím báňské záchranné služby. Dozor nad zajišťováním bezpečného stavu podzemních objektů vykonávají orgány státní báňské správy dle § 39 odst. 1 písm. c) zákona č. 61/1988 Sb. (1) Za podzemní objekty se pro účely tohoto zákona považují podzemní prostory vytvořené ražením včetně jejich přístupových částí, jedná-li se o a. tunely a štoly metra, b. ostatní tunely a štoly, pokud jejich délka přesahuje 50 m, c. kolektory včetně jejich hloubených částí a spojovacích šachet, d. jiné prostory o objemu větším než 1000 m3 zpřístupněné veřejnosti nebo využívané k podnikatelské činnosti, e. stavby pro účely ochrany obyvatelstva, f. kanalizační stoky o světlém průřezu větším než 2 m2, pokud jejich délka přesahuje 50 m, g. odvodňovací a vodovodní štoly o světlém průřezu větším než 2 m2, pokud jejich délka přesahuje 50 m, h. bývalá stará nebo opuštěná důlní díla následně zpřístupněná veřejnosti nebo využívaná k podnikatelské činnosti. Podrobnosti stanoví vyhláška č. 49/2008 Sb. Rozdělení podzemních objektů (1) Podzemní objekty se z hlediska možného vstupu do nich rozdělují takto: a. podzemní objekty nebo jejich části volně přístupné, b. podzemní objekty nebo jejich části přístupné jen s doprovodem, c. podzemní objekty za provozu přístupné jen pracovníkům provozovatele podzemního objektu, 67 d. podzemní objekty za provozu nepřístupné. (2) Podle způsobu zajištění ostěním se podzemní objekty rozdělují takto: a. podzemní objekty trvale zajištěné v celé délce ostěním z betonu, cihel a jiných trvanlivých materiálů obdobných vlastností, b. podzemní objekty trvale zajištěné v celé délce ostěním jiným než uvedeným v písmenu a), c. podzemní objekty zajištěné zcela nebo zčásti dočasným ostěním a podzemní objekty celé nebo zčásti bez ostění. 2/ Výbušniny (část třetí zákona č. 61/1988 Sb.) Zákon č. 61/1988 Sb. upravuje problematiku výbušnin pro civilní použití; úprava je silně ovlivněna evropskou Směrnicí 2014/28/EU. Cit. zákon obsahuje obecné povinnosti pro nakládání s výbušninami, dále upravuje povolování nabývání, předávání, vývozu, dovozu a tranzitu výbušnin (povoluje ČBÚ), provádění trhacích prací (povoluje OBÚ na základě předložené dokumentace), požadavky na sklady výbušnin a evidenci výbušnin a další otázky. Od roku 2013 je účinný také zákon č. 83/2013 Sb., o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití /schválen s cílem zvýšení bezpečnosti a v rámci boje proti terorismu, vychází z práva EU/. Prekurzory výbušnin jsou látky, které samy o sobě ještě nejsou výbušninou, avšak mají vlastnosti, které umožňují vyrobit z nich výbušniny, a to i osobami z řad široké veřejnosti. V zájmu boje proti terorismu bylo mj. vydáno Nařízení EU č. 2019/1148, které bylo v ČR doplněno zákonem č. 225/2022 Sb. Cílem těchto předpisů je omezit nekontrolovaný přístup veřejnosti k některým rizikovým látkám, např. k vysokoprocentnímu peroxidu vodíku, vysokoprocentní kyselině dusičné nebo k nitromethanu. 3/ Těžební odpady upravuje primárně zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů, dále vyhláška č. 428/2009 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o nakládání s těžebním odpadem, a vyhláška č. 429/2009 Sb., o stanovení náležitostí plánu pro nakládání s těžebním odpadem včetně hodnocení jeho vlastností a některých dalších podrobností k provedení zákona o nakládání s těžebním odpadem. Uvedené předpisy obsahují podmínky pro provozování úložných míst (odvaly a odkaliště splňující podmínky výše uvedených předpisů); požadavky převzaty ze Směrnice 2006/21/ES. Zákon mj. řeší otázku plánu pro nakládání s těžebními odpady, rezervy na činnosti spojené s nakládáním s těžebními odpady apod. 68 29 Správní, kontrolní a daňové procesy v hornictví 29.1 Správní řád Ačkoliv obsahují předpisy z oboru horního práva celou řadu procesních ustanovení (tzn. řeší se v nich, jak se vydá určité rozhodnutí), nejsou tato ustanovení všeobsažná. Proto se při rozhodování o právech a povinnostech podpůrně využívá správního řádu. Správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.) řeší otázku zásad činnosti správních orgánů, náležitosti žádostí, způsob zahájení správního řízení, obsah spisu, náležitosti rozhodnutí, doručování, odvolání atd. Př.: Řízení o povolení hornické činnosti podle POPD, vedené před OBÚ, se řídí primárně zákonem č. 61/1988 Sb., podpůrně se ovšem použije správního řádu. Základní pravidla správního řízení jsou [5]: 1. zásada legality – správní orgán musí postupovat v souladu se zákony a ostatními právními předpisy (i mezinárodními smlouvami), uplatňovat svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem svěřena a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. porušení zákona má za následek přezkoumání nezákonného rozhodnutí, příp. nahrazení škody 2. zásada správnosti – správní orgán je povinen použít nejvhodnějších prostředků, které vedou k správnímu vyřízení věci 3. zásada ochrany veřejného a jiného obecného zájmu – správní orgány jsou povinny vyžadovat plnění povinností od osob, které jsou účastníky správního řízení nebo kterým byly tyto povinnosti uloženy (za neplnění může uložit pořádkovou pokutu - (§ 62) 4. zásada ochrany práv a zájmů adresátů veřejné správy – správní orgány jsou povinny chránit práva a právem chráněné zájmy fyzických i právnických osob 5. zásada přednosti smírného řešení – správní orgán se vždy, pokud to připouští povaha věci, pokusí o smírné vyřízení 6. zásada součinnosti správních orgánů s účastníky řízení – i mimo rámec konkrétního řízení je povinností správního orgánu poučit potenciální účastníky o právních předpisech, aby při neznalosti právních předpisů neutrpěli újmu 7. zásada rychlosti a hospodárnosti – zbytečné průtahy v řízení či zbytečné zatěžování účastníků lze kvalifikovat jako nesprávný úřední postup 8. zásada materiální pravdy – rozhodnutí správního orgánu vychází ze spolehlivě zjištěného stavu věci, správní orgán není vázán návrhy účastníků, příp. jejich shodným tvrzením 9. zásada přesvědčivosti rozhodnutí – že rozhodnutí musí být srozumitelně a jednoznačně odůvodněno 69 10. zásada rovnosti účastníků řízení – v řízení, kde vystupuje více účastníků, mají všichni rovná procesní práva a povinnosti Všechny tyto zásady musí být v rovnováze a uplatňovány současně, s hledáním optimálního řešení. 29.2 Kontrolní řád Výkon kontrolních pravomocí je ve speciálních předpisech z oboru horního práva upraven jen z malé části. Způsob, jakým se kontrola zahajuje, jaká jsou práva a povinnosti kontrolního orgánu a jaká jsou práva a povinnosti kontrolované osoby, to vše je uvedeno v kontrolním řádu, tj.v zákoně č. 255/2012 Sb. Kontrolu vykonává fyzická osoba, kterou kontrolní orgán k tomu pověřil, tzv. kontrolující. Pověření ke kontrole vydává vedoucí kontrolního orgánu, anebo osoba k tomu pověřená vedoucím kontrolního orgánu. Pověření ke kontrole má formu písemného pověření k jednotlivé kontrole, nebo průkazu. Kontrola je zahájena prvním kontrolním úkonem, jímž je buď předložení pověření ke kontrole kontrolované osobě nebo povinné osobě, nebo doručení oznámení o zahájení kontroly kontrolované osobě, anebo první z kontrolních úkonů bezprostředně předcházejících předložení pověření ke kontrole kontrolované osobě nebo povinné osobě, jež je přítomna na místě kontroly, pokud je provedení takových kontrolních úkonů k výkonu kontroly třeba. Kontrolní orgán může k účasti na kontrole v zájmu dosažení jejího účelu přizvat fyzickou osobu, která má v kontrolním procesu postavení přizvané osoby. Kontrolující má v souvislosti s výkonem kontroly právo vstupovat do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor s výjimkou obydlí (tam jsou jeho práva zákonem limitována – srov. § 7 kontrolního řádu). Kromě toho je oprávněn požadovat prokázání totožnosti fyzické osoby, jež je přítomna na místě kontroly, provádět kontrolní nákupy, odebírat vzorky, provádět potřebná měření, sledování, prohlídky a zkoušky, požadovat poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu kontroly nebo k činnosti kontrolované osoby atd. Kontrolující má kromě práv také celou řadu povinností, např. zjistit stav věci v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu kontroly a v závislosti na povaze kontroly doložit kontrolní zjištění potřebnými podklady, šetřit práva a oprávněné zájmy kontrolované osoby, povinné osoby a třetí osoby, předložit kontrolované osobě nebo povinné osobě pověření ke kontrole, umožnit kontrolované osobě účastnit se kontrolních úkonů při výkonu kontroly na místě, vyhotovit protokol o kontrole a doručit jeho stejnopis kontrolované osobě apod. Mezi důležité povinnosti kontrolujícího patří také povinnost mlčenlivosti (§ 20 kontrolního řádu). 70 Také osoby kontrolované a osoby povinné mají v kontrolním procesu svoje práva a povinnosti (např. podle § 10 kontrolního řádu.) Kontrolovaná osoba je tak kupř. oprávněna požadovat po kontrolujícím předložení pověření ke kontrole a dalšího dokumentu, který dokládá, že se jedná o osobu uvedenou v pověření ke kontrole, namítat podjatost kontrolujícího nebo přizvané osoby, seznámit se s obsahem protokolu o kontrole a podávat námitky proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu o kontrole. Nejdůležitějším výstupem z kontrolního procesu je protokol o kontrole. Protokol o kontrole musí podle § 12 kontrolního řádu obsahovat alespoň označení kontrolního orgánu a kontrolujícího, označení ustanovení právního předpisu vymezujícího pravomoc kontrolního orgánu k výkonu kontroly, označení přizvané osoby, včetně důvodu jejího přizvání (pokud byla tato osoba přizvána), označení kontrolované osoby, označení předmětu kontroly, kontrolní úkon, jímž byla kontrola zahájena, a den, kdy byl tento kontrolní úkon proveden, poslední kontrolní úkon předcházející vyhotovení protokolu o kontrole a den, kdy byl tento kontrolní úkon proveden, kontrolní zjištění, obsahující zjištěný stav věci s uvedením nedostatků a označení právních předpisů, které byly porušeny (včetně uvedení podkladů, z kterých tato kontrolní zjištění vycházejí), poučení o možnosti podat proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu o kontrole námitky s uvedením lhůty pro jejich podání a komu se podávají, datum vyhotovení a konečně také podpis kontrolujícího. Protokol o kontrole se vyhotovuje ve lhůtě 30 dnů ode dne provedení posledního kontrolního úkonu, ve zvláště složitých případech činí tato lhůta o 60 dnů. Stejnopis protokolu o kontrole musí doručit kontrolní orgán kontrolované osobě. S obsahem kontrolního protokolu nemusí kontrolovaná osoba souhlasit a může se proti zjištěním bránit podáním námitek. Námitky proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu o kontrole může kontrolovaná osoba podat písemně kontrolnímu orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole (pokud nebyla v protokolu dána lhůta delší). Z podaných námitek musí z nich být zřejmé, proti jakému kontrolnímu zjištění směřují, a musí obsahovat odůvodnění nesouhlasu s napadeným kontrolním zjištěním. Námitky vyřizuje ve lhůtě 7 dnů buď kontrolující nebo vedoucí kontrolní skupiny; nevyhoví-li námitkám vedoucí kontrolní skupiny nebo kontrolující, vyřídí je nadřízená osoba kontrolujícího ve lhůtě 30 dnů ode dne jejich doručení, a to třemi možnými způsoby: buď jim vyhoví, nebo jim vyhoví částečně, anebo námitky zamítne. Ve zvlášť složitém případu se lhůta pro vyřízení námitek nadřízenou osobou kontrolujícího prodlužuje o 30 dnů. 71 29.3 Daňový řád Nedílnou součástí horního práva je také správa úhrad. Ta je primárně vykonávána na základě horního zákona, podpůrně se využívá daňového řádu, tj. zákona č. 280/2009 Sb. Obdobná je situace při správě pokut. Daňový řád je základní předpis pro výběr daní; řeší mj. základní zásady daňového procesu, základní práva a povinnosti daňových subjektů a správců daně atd. Základní hmotně-právní úprava úhrad je obsažena v části osmé zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Pro každý druh úhrady jsou zde definovány jednotlivé daňové atributy (přehled uvádí tabulka č. 1) a společná ustanovení pro výkon správy úhrad, 29.4 Stavební zákon Zvláštní kapitolu představuje stavební zákon č. 283/2021 Sb. Tento zákon je základním právním předpisem pro oblast stavebnictví, která je oblasti horního práva velmi blízká, a dopadá i na stavby sloužící hornické činnosti. Územní opatření o stavební uzávěře § 123 Podmínky vydání (1) Územním opatřením o stavební uzávěře se omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit jeho budoucí využití podle připravované územně plánovací dokumentace, jestliže bylo rozhodnuto o jejím pořízení nebo o pořízení její změny, nebo podle jiného rozhodnutí nebo opatření v území, jímž se upravuje využití území. (2) Územní opatření o stavební uzávěře lze vydat také v případech, kdy je zrušena územně plánovací dokumentace nebo její část. (3) Územní opatření o stavební uzávěře, kterým se omezuje nebo zakazuje stavební činnost, která by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace, se vydává na nezbytně nutnou dobu, která však nesmí být delší než 6 let. (4) Územní opatření o stavební uzávěře dále pozbývá účinnosti jeho zrušením. (5) Územním opatřením o stavební uzávěře nelze omezit nebo zakázat udržovací práce. Územním opatřením o stavební uzávěře dále nelze omezit nebo zakázat realizaci veřejně prospěšné stavby dopravní nebo technické infrastruktury a stanovení dobývacího prostoru vymezené v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje. 72 30 Zapojení státu do oboru hornictví Do otázek správy v oblasti hornictví zasahují hlavně a) Státní báňská správa (SBS), tvořená Českým báňským úřadem (ČBÚ) a Obvodními báňskými úřady (7 OBÚ); do její kompetence spadá mj. vrchní dozor nad BOZP a bezpečností provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami, povolování dobývání, stanovování dobývacích prostorů, ukládání sankcí, správa úhrad atd. Dozorová činnost vykonávána prostřednictvím obvodních a ústředních báňských inspektorů. b) MPO – mj. odepisuje zásoby podle § 14c horního zákona; podle zákona č. 2/1969 Sb. je ústředním orgánem tvorbu jednotné surovinové politiky a využívání nerostného bohatství, energetiku, těžbu, úpravu a zušlechťování ropy a zemního plynu, tuhých paliv, radioaktivních surovin, rud a nerud. c) MŽP – mj. je podle zákona č. 2/1969 Sb. ústředním orgánem pro výkon státní geologické služby, pro ochranu horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod, pro geologické práce a pro ekologický dohled nad těžbou; vede evidenci CHLÚ, evidenci osvědčení o výhradním ložisku, souhrnnou evidenci zásob, vydává předchozí souhlasy ke stanovení DP. Pro zajištění svých úkolů mj. i zřizuje a řídí Českou geologickou službu. Sankce • Sankce podle zákona č. 61/1988 Sb. – ukládají se za porušení povinností uvedených v zákoně č. 61/1988 Sb., resp. vzniklých na jeho základě. • Od července 2017: • přestupky uvedené v § 44 (týkají se výhradně fyzických osob – občanů, zaměstnanců); • přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob uvedené v § 44a; podle typu lze uložit pokuty do 1 mil. Kč, do 2 mil. Kč, a do 5 mil. Kč. • Pro jejich projednání platí podpůrně přestupkový zákon č. 250/2016 Sb. • Přestupky projednávají v přestupkovém řízení v první instanci zpravidla OBÚ, ČBÚ pak působí jako odvolací orgán. Další důležitá legislativa (výběr): • Zákon č. 133/1985 Sb. , o požární ochraně 73 • Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí • Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny • Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu • Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) • Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) • Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) • Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech. • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) • Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) • Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) • Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon • Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší • Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) • Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) • Zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice) • Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon