Etické a právní základy vědecké práce

ETICKÉ A PRÁVNÍ ZÁKLADY VĚDECKÉ PRÁCE DEFINICE DRUHŮ VÝSLEDKŮ DLE METODIKY 2017+ Ondřej Životský, Josef Poláček ❑Publikační výsledky •recenzovaný odborný článek (druh J) •odborná kniha (druh B), kapitola v odborné knize (druh C) •stať ve sborníku (druh D) ❑Citační databáze •Web of Science (WoS) •Scopus •Google Scholar ❑Nepublikační výsledky •patent (druh P) •užitný vzor, průmyslový vzor (druh F) •prototyp, funkční vzorek (druh G) •metodika, specializovaná mapa s odborným obsahem (druh N) •software (druh R) Osnova Usnesením vlády ze dne 8. února 2017 č. 107 o Metodice hodnocení výzkumných organizací ahodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje ainovací uložila vláda vbodě II/4místopředsedovi vlády pro vědu, výzkum a inovace ve spolupráci s poskytovateli aktualizovat do 31.října 2017 definice druhů výsledků výzkumu, vývoje ainovací uvedených vbodě I/2 tohoto usnesení apředložit je vládě jako samostatnou přílohu Metodiky splatností od 1. ledna 2018. Dále uvedené definice nabývají platnosti 1. 1. 2018. Jednotlivé druhy jsou uvedeny tak, jak jsou stanoveny pro Informační systém výzkumu, vývoje ainovací – databáze RIV. I. Kategorie –publikační výsledky Původní, případně přehledový článek zveřejněný vodborném periodiku (časopise) bez ohledu na stát vydavatele, který prezentuje původní výsledky výzkumu akterý byl uskutečněn autorem nebo týmem, jehož byl autor členem ajím uváděná afiliace se vztahuje k české výzkumné organizaci. Jedná se oucelené texty prací sčleněním podle požadavků vydavatelů periodika na strukturu vědecké práce (nejčastěji souhrn, úvod, materiál a metody, výsledky, diskuse, závěr, přehled literatury) s obvyklým způsobem citování zdrojů, eventuálně spoznámkovým aparátem. Odborným periodikem se rozumí vědecký recenzovaný časopis, s vědeckou redakcí,který vychází, případně vycházel periodicky, má přidělen pouze kód ISSN, případně e-ISSN a je vydáván vtištěné, v tištěné ielektronické nebo jen v elektronické podobě,včetně zveřejnění on-line. Recenzovaný odborný článek JIMP – původní/přehledový článek vrecenzovaném odborném periodiku, který je obsažen vdatabázi Web of Science (dále „WoS“) spříznakem „Article“, „Review“, nebo „Letter“; JSC – původní/přehledový článek vrecenzovaném odborném periodiku, který je obsažen vdatabázi SCOPUS s příznakem „Article“, „Review“, nebo „Letter“; JOST – původní /přehledový článek vrecenzovaném odborném periodiku, které nespadá do žádné z výše uvedených skupin. Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik se nepoužije. Rozhodující je, zda recenzovaný odborný článek splňuje obecné požadavky na tento druh výsledku a prošel řádně procesem recenzního řízení. Recenzovaným odborným článkem nejsou: a) reprinty, abstrakta apod., byť publikovaná vodborném periodiku, články informativního nebo popularizačního charakteru o výsledcích výzkumu;b) ediční materiály, opravy, recenze, rešerše a souhrny; c) článek typu „preprint“, tj. verze článku uveřejněná před recenzním řízením;d) pro JOST články snižším rozsahem než jsou 2 strany textu, přičemž platí, že do rozsahu stran se nezapočítávají fotografie, grafy, mapové přílohy, obrázky, tabulky a reklamy. Recenzovaný odborný článek Prezentuje původní výsledky výzkumu, které byly uskutečněny autorem knihy nebo autorským týmem, jehož byl autor členem. Kniha je neperiodická odborná publikace o rozsahu alespoň 50 tištěných stran vlastního textu bez fotografických, obrazových, mapových apod. příloh vydaná tiskem nebo elektronicky a posouzená (recenzovaná) alespoň jedním obecně uznávaným odborníkem z příslušného oboru formou lektorského posudku (ne však zpracoviště autorů knihy). Týká se přesně vymezeného problému určitého vědního oboru, obsahuje formulaci identifikovatelné avědecky uznávané metodologie (explicitně formulovaná metodologická východiska i v monografiích směřujících kaplikacím a / nebo formulace nové metodologie opírající se odosavadní teoretická bádání vdané oblasti. Formálními atributy odborné knihy jsou odkazy na literaturu v textu, seznam použité literatury (eventuálně poznámkový aparát a bibliografie pramenů) a souhrn v aspoň jednom světovém jazyce. Kniha má přidělen kód ISBN nebo ISMN. Celou knihu vytváří jednotný autorský kolektiv (bez ohledu na to, jaký mají jednotliví členové autorského kolektivu na obsahu podíl), ato i v případě, kdy mají jednotlivé kapitoly knihy samostatné autorství. Odbornou knihou je např. monografie, vědecky zpracovaná encyklopedie a lexikon, kritická edice pramenů, kritická edice, apod. Odborná kniha (druh B) Odbornou knihou nejsou: a) knihy, které nemají ISBN, případně ani ISMN; b) učební texty (tj. učebnice, skripta), pokud nejsou výsledkem původního pedagogického výzkumu;c) odborné posudky a stanoviska, studie, překlady, příručky, informační apropagační publikace, ročenky (s výjimkou těch, které splňují požadavky na odbornou knihu), výroční nebo obdobné periodické zprávy;d) publikované diplomové, doktorské, habilitační adisertační práce, založené na pracích druhu JIMP, JSC, JOST,opatřené komentářem akódem ISBN; e) běžné jazykové slovníky;f) účelově vydané souhrny odborných prací (např. v rámci jednoho pracoviště);g) tiskem nebo elektronicky vydané souhrny abstraktů, či ústních sdělení zkonferencí;h) metodické příručky, katalogy a normy; i) sborníky (jednotlivé příspěvky ve sborníku jsou výsledkem druhu D);j) beletrie, populárně naučná literatura, např. cestopisy, texty divadelních her; k) výběrové bibliografie, výroční zprávy, proslovy, reportáže, soubory studentských soutěžních prací, turistické průvodce;l) komerční překlady zcizích jazyků;m) memoáry, informační materiály;popularizující monografie, biografie a autobiografie; účelově monograficky vydané závěrečné zprávy zprojektů. Odborná kniha (druh B) Citační databáze citující publikace citované publikace Citace má vknihovnickém použití dva významy: •Bibliografická položka díla (např.článek včasopise), která obsahuje název publikace, jména autorů a údaje ozdrojích (název zdroje, ročník, číslo, strany, rok vydání). •Citát, který obdržel autor v článku publikovaném jiným výzkumníkem. •Nejrozšířenější citační databáze: ➢Web of Science – výzkumná platforma od Thomson Reuters (dříve ISI Web of Knowledge) ➢Scopus –jedna z největších databází abstraktů acitací výzkumné literatury od Elsevier Publisher ➢Google Scholar – volně přístupná databáze od Googlu umožňující hledání napříč mnoha vědními disciplínami a zdroji Web of Science (WoS) https://www.webofscience.com/wos/woscc/basic-search Databáze WOS je zpřístupňována v rámci portálu Web of Knowledge. Výhody: ➢množství slovníků; ➢specifické služby (např. cited search, citation report - tabulky, grafy ), kvalitní citační manažer; ➢kvalitnírecenzované časopisy. Nevýhody: ➢menší počet záznamů než u databází Scopus a Google Scholar; ➢méně přívětivé rozhraní, složitější orientace. VŠB-TU Ostrava má přístup knásledujícím databázím: WoS Core Collection obsahuje následující indexy: Vyhledávání dokumentů dle různých kritérií: Vyhledávání dokumentů dle jména autora: Vyhledávání dokumentů dle jména autora s možnostmi různých filtrů (vlevo): Stanovení kvality časopisu – Journal Citation Report (https://jcr.clarivate.com/jcr/home) Stanovení kvality časopisu – Journal Citation Report Základní informace o časopisu – název, zkratka, ISSN, eISSN, informace o vydavateli, pořadí vkategoriích na WoS. Stanovení kvality časopisu – impakt faktor (IF) Impakt faktor časopisu je počítán následovně: Citace v roce 2023 na položky publikované v letech 2021 (17.633) a 2022 (14.447) normované počtem citovatelných položek v letech 2021 (5.072) a 2022 (4.846) ⟹IF 2023 = 17633 + 14447 5072 + 4846 = 3.2 Impakt faktor časopisu bez autocitací je počítán následovně: Citace v roce 2023 na položky publikované v letech 2021 (17.633) a 2022 (14.447) bez autocitací těchto položek v letech 2021 (5.106) a 2022 (4.573) normované počtem citovatelných položek v letech 2021 (5.072) a 2022 (4.846) ⟹IF 2023 = 17633 + 14447 − 5106 − 4573 5072 + 4846 = 2.3 Stanovení kvality časopisu – pořadí dle IF Pořadí časopisu dle IF vjednotlivých kategoriích na WoS. Pořadí se určuje podle kvartilů (Q1až Q4) a/nebo podle decilů (D1až D10). Časopis Physical Review B má v kategorii Materials Science, Multidisciplinary percentil 54.3 (Q2, D5), v kategorii Physics , Applied percentil 65.6 (Q2, D4) a v kategorii Physics, Condensed Matter percentil 61.4 (Q2, D4). Stanovení kvality časopisu – limity impakt faktoru ➢Impakt faktor je metrikou pro hodnocení časopisů, nikoli však časopiseckých článků aautorů. ➢Kvůli různým publikačním zvyklostem a citačnímu potenciálu vjednotlivých oborech není vhodné srovnávat hodnoty impakt faktoru časopisů zrůzných vědních disciplín. ➢Výše impakt faktoru může být ovlivněna jazykem časopisu,protože vzhledem k dominanci angličtiny ve vědecké komunikaci lze u textů psaných jinak než anglicky očekávat nižší čtenost, a tedy i citovanost. ➢Výše impakt faktoru může být ovlivněna i typem publikovaných článků (např. review, research article, aj.), protože některé tituly se mohou specializovat na publikace mívající obecně nižší či vyšší citační ohlasy. ➢Výši impakt faktoru může ovlivnit množství článků zpřístupněných vrežimu Open Access, protože čtenáři k nim mají neomezený přístup,čímž publikace mají větší citační potenciál než ty zpoplatněné či nezveřejněné. ➢Impakt faktor je vypočten na základě údajů zposledních dvou let, což nemusí být dostačující,když v některých oborech bývají citační ohlasy s větším zpožděním. Proto je při hodnocení vhodné přihlížet i k 5letému impakt faktoru vypočteném podle údajů zposledních pěti let. Stanovení kvality časopisu – citační indikátor časopisu (JCI) Citační indikátor časopisu (JCI) je průměrný normalizovaný citační dopad kategorie (CNCI) citovatelných položek (článků arecenzí) publikovaných časopisem za poslední tři roky. Průměrný JCI v kategorii je 1. Časopisy s JCI 1.5 mají o50 %větší citační dopad, než je průměr vdané kategorii. Může být použit spolu s dalšími metrikami, které pomohou lépe akorektněji hodnotit časopisy. Stanovení kvality časopisu – pořadí dle JCI Pořadí časopisu dle JCI v jednotlivých kategoriích na WoS. Pořadí se určuje podle kvartilů (Q1až Q4) a/nebo podle decilů (D1až D10). Časopis Physical Review B má v kategorii Materials Science, Multidisciplinary percentil 59.11 (Q2, D5), v kategorii Physics , Applied percentil 63.97 (Q2, D4) a v kategorii Physics, Condensed Matter percentil 70.25 (Q2, D3). Stanovení kvality časopisu – další metriky Stanovení kvality časopisu – Eigenfactor score (ES) a Artical influence score (AIS) ➢ES odpovídá na otázku, jak důležitý je daný časopis pro vědeckou komunitu. Jeho zdrojovou základnou jsou citační databáze, konkrétně vychází z Thomson Scientific Journal Citation Reports Dataset, Science Citation Index a Social Science Citation Index. Eigenfactor je vypočítáván zmnožství citací článků daného periodika ve vztahu k celkovému počtu článků v JCR za uplynulých 5 let. Zohledňuje ale také velikost časopisu, eliminuje autocitace, přiřazuje váhu jednotlivým citacím na základě času, který vědec sčasopisem stráví. 1000 nejprestižnějších časopisů má hodnotu nad 0,01 ES. Algoritmus, který Eigenfactor využívá kvyjádření hodnot (Eigenfactor score a Artical Influence score), je navržen podle hypotetické představy chování výzkumníka. Tato představa spočívá v tom, že vědec začíná svůj výzkum či rešerši unáhodně vybraného článku, další články si vybírá podle referencí prvního článku, přičemž tato práce může postupovat až do nekonečna.Výzkumník se tak pohybuje po citační síti časopisů propojených citacemi a podle této sítě je pak možné odhadnout, jak dlouhý čas byl věnován jednotlivým časopisům. ➢Portál Eigenfactor.org je volně dostupný.Jedná se obibliometrický projekt Metrics Eigenfactor Project sponzorovaný Department of Biology na University of Washington. Portál nabízí služby spojené sanalýzou citací, jeho výstupem jsou přehledné grafické vyobrazení, mapy, tabulky. Na rozdíl od ostatních databází obdobného typu nabízí icenové srovnání jednotlivých periodik. Publikace hodnotí na základě dvou metrik: Eigenfactor Score a Article Influence. Stanovení kvality časopisu – Eigenfactor score (ES) a Artical influence score (AIS) ➢Eigenfactor score – jedná se o odhad procenta času, který uživatelé stráví sdaným časopisem.Součet hodnot všech časopisů je roven 100. Je jasné, že při zahrnutém počtu vědeckých žurnálů je toto číslo u většiny časopisů velmi malé. ➢Article Influence score –je určen kodhadnutí důležitosti časopisu nehledě na jeho velikost (počet publikovaných článků). AIS vyjadřuje míru průměrného vlivu každého článku včasopise za pět let po jeho publikování. Pokud je jeho hodnota u časopisu např.20,znamená to, že průměrný článek v tomto časopise je dvacetkrát vlivnější než průměrný článek vcelé kolekci dat. Tento indikátor je srovnatelný s impakt faktorem. ➢AIS je citační metrika v JCR, která je vsoučasnosti součástí hodnocení RVVI a stanovuje průměrný vliv článku během pěti let od jeho vydání. Hodnota vyšší než 1.00 znamená, že každý článek včasopise má nadprůměrný vliv, zatímco hodnota nižší než 1.00 indikuje podprůměrný vliv. Vzorec pro výpočet AIS je následující: AIS =0.01 × Eigenfactor score 𝑋,kde 𝑋 = Počet článků v časopise za posledních 5 let Počet článků ve všech časopisech za posledních 5 let. Informace o zdroji (časopisu) Stanovení kvality časopisu – CiteScore, SCImago Journal Rank (SJR) a Source Normalized Impact per Paper (SNIP) ➢CiteScore –metrika vypočítávána podobnou metodou jako impakt faktor s tím rozdílem, že se započítávají citace na články vydané vpředchozích čtyřech letech, nikoli dvou jako u impakt faktoru. ➢SJR –metrika, jejíž hlavní princip je podobný Google Page Ranku (číslo přiřazené Googlem každému URL vyjadřující věrohodnost nebo důležitost webové stránky) a zohledňuje obor časopisu aváhu citací (tj.ne všechny citace jsou stejně hodnotné). ➢Výpočet SJR se provádí algoritmem, který zjišťuje, kolikrát byl časopis citován jinými časopisy a jakou váhu tyto jednotlivé citace mají.Váha těchto citací se odvozuje od prestiže časopisu, zněhož pocházejí. Tato prestiž se odvíjí také od toho, kolikrát byl konkrétní časopis citován.Výsledný indikátor tedy podává informaci o prestiži konkrétního časopisu na základě vzájemně provázaných informací o citovanosti všech časopisů ve Scopusu. Tím je tak umožněno srovnávání časopisů ize zcela odlišných vědních oborů. ➢SJR metrika je klíčová vbibliometrické analýze prováděné RVVI jako jeden z nástrojů hodnocení vědeckých organizací vČesku. Stanovení kvality časopisu – CiteScore, SCImago Journal Rank (SJR) a Source Normalized Impact per Paper (SNIP) ➢SNIP – citační metrika, jejímž autorem je Henk F. Moed, před úmrtím působící v Centre for Science and Technology Studies v nizozemském Leidenu. Metrika vyjadřuje poměr průměrného počtu citací na článek daného časopisu acitačního potenciálu oboru: SNIP =IPP DCP . ➢IPP je hodnota vypočtená obdobným způsobem jako impakt faktor s tím rozdílem, že se pracuje s údaji za tři roky, nikoli dva: IPP2023 =počet citací v roce 2023 na články v letech 2020−2022 v daném časopise počet všech článků v letech 2020−2022 publikovaných v daném časopise . ➢DCP je zkratka pro citační potenciál časopisu ve svém vědním oboru. Jeho hodnota se vypočítává podílem citačního potenciálu časopisu vdatabázi amediánem časopisu vtémže oboru. Zjišťování těchto údajů je vysoce náročné aprováděné spomocí výpočetní techniky. ➢Citační potenciál časopisu se vypočítává tak, že se shromáždí články, které v roce 2023 citovaly články vydané vanalyzovaném časopisu v letech 2020-2022. U takto shromážděných článků se pak zjišťuje, kolik bibliografických citací z let 2020-2022 je v jejich seznamech literatury. Průměrný počet takových citací se dělí výše zmíněným počtem článků, které v roce 2023 citovaly analyzovaný časopis, čímž se zjistit výše citačního potenciálu. Pořadí časopisu a trend dle CiteScore Pořadí časopisu dle SJR - www.scimagojr.com/journalrank.php?category=1000 Vyhledávání podle autorů Vyhledávání podle autorů – souhrn citací autora včetně autocitací Vyhledávání podle autorů – souhrn citací autora včetně autocitací Vyhledávání podle autorů – souhrn citací autora bez vlastních autocitací Vyhledávání podle autorů – souhrn citací autora bez autocitací všech autorů Google Scholar Google Scholar – osobní profil Predátorské časopisy (scam journals) ➢falešné open access (OA) časopisy založené pouze pro generování zisku prostřednictvím neoprávněného vybírání autorských poplatků (APC); ➢hijacked journals, tj. podvodné časopisy, které si neprávem přivlastňují identitu odborného vědeckého časopisu a na první pohled jsou identické se skutečným časopisem; ➢jejich počet roste (18 v roce 2011, 1211 v roce 2016); ➢publikováním v těchto časopisech se snižuje důvěryhodnost autora, instituce i vědecké obce; ➢články mají obvykle nízkou kvalitu a přinášejí minimální přínos pro rozvoj vědeckého poznání; ➢autoři si uměle navyšují publikační činnost s cílem získat vyšší ohlasy své práce. Typické znaky predátorských časopisů ➢absence recenzního řízení, fiktivní recenzní řízení; ➢(téměř) žádné překážky při publikování zaslané práce; ➢uvádění jmen známých světových vědců v redakčních radách bez jejich souhlasu a vědomí; ➢nepravdivá indexace známými databázemi; ➢vlastní metriky hodnocení časopisu, falešný impakt faktor, falešné ISSN, DOI či jiné neexistující identifikátory; ➢zneužívání názvů známých časopisů (vyberou si známý časopis nebo konferenci a mírně změní název); ➢příliš obecná jména časopisů. Predátorské konference ➢konference se vůbec nekoná - informuje o ní webová stránka a často nevyžádané e-maily, po zaplacení registračního poplatku však veškerá komunikace končí a akce nikdy neproběhne; ➢konference se koná, ale v neadekvátní kvalitě - akce skutečně proběhne, nicméně její kvalita neodpovídá běžným standardům, často ji provází chabá organizace, změny v programu, chybějící prezentující a příliš obecné prezentace bez logické souvislosti mezi nimi. ➢publikování příspěvků v predátorských časopisech; ➢kontrola místa konání, kontaktních údajů, programu; ➢ověřovat konference v databázích WoS a Scopus. II. Kategorie –nepublikační výsledky je vynález, pro který bylo uděleno výhradní právo jeho užití: a) učeského patentu Úřadem průmyslového vlastnictví za podmínek stanovených zákonem č. 527/1990 Sb., o vynálezech azlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů; b) uevropského patentu Evropským patentovým úřadem (EPO) za podmínek stanovených Úmluvou o udělování evropských patentů; c) uostatních patentů příslušným patentovým úřadem za podmínek stanovených právním řádem. Výsledkem je udělený patent, který chrání původní výsledky výzkumu avývoje, jež byly uskutečněny původcem nebo týmem, jehož byl původce členem.Za uplatněný výsledek tohoto druhu lze tedy považovat výsledek až vokamžiku zveřejnění oznámení oudělení patentu v příslušném patentovém rejstříku, eventuálně nabytím právní moci listiny osvědčující udělení patentu. Patentem nejsou: •patentové přihlášky, ato vjakékoliv fázi řízení oudělení patentu; •dílčí validace evropského patentu; •příslušným národním patentovým úřadem vydaná ochrana pro netechnické řešení, zejm. rostlinnou odrůdu, design nebo software. Patent (druh P) Výsledek „Užitný vzor“ realizoval původní výsledky výzkumu avývoje, které byly uskutečněny původcem nebo týmem, jehož byl původce členem.Užitným vzorem je technické řešení, které je nové, přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti a je průmyslově využitelné. Za užitný vzor lze považovat pouze taková technická řešení, která jsou zapsána Úřadem průmyslového vlastnictví vrejstříku užitných vzorů. Podrobnosti o přihlášení, zápisu adobě platnosti užitného vzoru stanovuje zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů.Protože Úřad průmyslového vlastnictví nezkoumá, zda užitný vzor byl z hlediska novosti, unikátnosti řešení atvůrčí úrovně způsobilý kochraně je podmínkou, aby užitný vzor byl na základě technického řešení průmyslově využitelný, tj. zda může být opakovaně využíván vhospodářské činnosti (viz ustanovení § 5zákona č.478/1992 Sb.). Užitný vzor (druh F) Výsledek „Průmyslový vzor“ realizoval původní výsledky výzkumu avývoje, které byly uskutečněny původcem nebo týmem, jehož byl původce členem.Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. Jde o designérská řešení, tj. o vizuálně vnímatelnou vlastnost výrobku, nikoliv o jeho technickou nebo konstrukční podstatu. Výrobkem je průmyslově nebo řemeslně vyrobený prostorový nebo plošný předmět, tj.průmyslově nebo řemeslně vyrobený předmět, včetně součástek určených k jeho sestavení do jednoho složeného výrobku, obal, úprava, grafický symbol a typografický znak. Jedná se ovýsledek, který požívá ochrany podle zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č.527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. Průmyslovým vzorem nejsou: •počítačové programy; •samotné grafické návrhy bez spojení skonkrétním výrobkem. Průmyslový vzor (druh F) PLCH, Lukáš; KRATOCHVÍL, Jiří, 2022.Citační metriky. Online. Masarykova univerzita. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/sukb/kuk/materialy/cze/Metriky/docs/Citacni_metriky.pdf. [cit. 2024-11-28]. ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI. Predátorské časopisy a nakladatelství. Online. Dostupné z: https://www.knihovna.zcu.cz/cs/Science/Publishing_activity/predatory_publishers. [cit. 2024-11-28]. UNIVERZITA KARLOVA. Predátorské publikování. Online. Dostupné z: https://openscience.cuni.cz/OSCI-36.html. [cit. 2024-11-28]. Literatura O NPO_VŠB-TUO_MSMT-16605/2022 Děkuji za pozornost ondrej.ziv[email protected] josef[email protected] Toto dílo je licencováno pod CC BY 4.0