Finské modální sloveso viitsiä ve světle dat z paralelního korpusu

ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 107, 2025, Č.1, S. 102–116 Finské modální slo eso ii siä e s ě le da zpa alelního ko pusu1 Lenka Fá o á (P aha) THE FINNISH MODAL VERB VIITSIÄ AS SEEN THROUGH DATA FROM APARALLEL CORPUS The s udy deals wi h acon as i e co pus analysis o he Finnish modal e b ii siä, and i s ansla- ion coun e pa s in English and Czech. Theo e ically based on he concep o ansla ion as a“se- man ic mi o ” (Dy ik, 2004), i uses mul ilingual co pus da a o iden i y shi s in meaning (Jo- hansson, 2007). The esul s show ha he nega i e impe a i e o m älä ii si shi s om adynamic modal e b o adiscou se ma ke in he pa allel da a om he subco po a o sub i les, which is con- i med by i s Czech (no ak, p osím ě) and English (come on, please) coun e pa s. Syn ac ic isola ion, expansion o he seman ic and p agma ic con ex and he loss o alence complemen a ion by he A-in ini i e sugges ha ap ocess o p agma icaliza ion o älä ii si has begun. KEYWORDS Finnish, dynamic modal e b, ii siä, pa allel co pus, ansla ion coun e pa s, p agma icaliza ion KLÍČOVÁ SLOVA inš ina, dynamické modální slo eso, ii siä, pa alelní ko pus, překlado é p o ějšky, p agma ikali- zace DOI h ps://doi.o g/10.14712/23366591.2025.1.8 1. ÚVOD Článek se ěnuje kon as i ní ko puso é analýze inského modálního slo esa ii siä, k e é má češ ině ši okou škálu překlado ých p o ějšků s ědčící ojeho séman ické nejednoznačnos i. Dosud je zkoumaly přede ším ansla ologické s udie, nichž se u ádělo jako jeden zmožných příkladů jedinečného p ku2 e inš ině (např.Ti k- konen-Condi , 2002, s.209). Cílem oho o ýzkumu je zjis i , co oslo esu ii siä, k e é nemá češ ině ani anglič ině jasný lexikální ek i alen , p oz adí jeho překlado é p o ějšky. Spolu se S igem Johanssonem (2007, s.1) se domní ám, že i  om o případě lze p o zkou- mání apozo o ání ozdílů ispolečných ysů yuží ícejazyčných ko puso ých da . 1 Ten o ýs up znikl  ámci p og amu Coope a io posky o aného Uni e zi ou Ka lo ou, ědní oblas Ling is ika, řešeném na Filozo ické akul ě Uni e zi y Ka lo y. 2 Tz .jedinečné p ky (unique i ems) byly zkoumány i jiných jazycích, např.Ma inko á aJanebo á (2019) se ěno aly české čás ici p ý. OPEN ACCESS LENKA FÁROVÁ 103 Překlado é p o ějšky zpa alelních ko pusů by díky kon as i nímu přís upu mohly pomoc nas í i ůzné ýznamy zkoumaného slo esa, slo y Dy ika (2004, s.314) s á se jejich „séman ickým z cadlem“, apomoc je ak od sebe odděli . K omě oho mohou e zd ojo ém jazyce upozo ni na endence naznačené zkoumanými ko puso ými da y, k e é dosud nebyly popsány. Předpokládám, že s udie přinese no é pozna ky kpochopení použi í zkoumaného slo esa současné inš ině. Iden i iko ané překla- do é p o ějšky3 mohou přispě aké ke zpřesnění lexikog a ických da e ýklado- ých ipřeklado ých slo nících. 2. MODÁLNÍ SLOVESA VE FINŠTINĚ— PŘÍKLAD SLOVESA VIITSIÄ Sys émy modali y se  ůzných jazycích liší ( iz např.Hansen ade Haan, 2009) a i  ámci jednoho jazyka se modali a čas o yjadřuje ůznými p os ředky (např.mo ologicky, lexikálně, syn ak icky, in onací). Podle nej ě ší desk ip i ní g ama iky současné inš iny (VISK, 2004, § 1558) se modali a e inš ině yjadřuje slo esnými způsoby (k omě kondicionálu např.ipo enciálem, k e ý yjadřuje epis- emickou modali u), ad e bii a aké řadou modálních slo es. Zkoumané ii siä se ob- ykle řadí mezi z .dynamická4 modální slo esa ( am éž). Úskalím inských dynamických modálních slo es je, že ne oří jednoznačně y- mezenou skupinu aže jejich de inice není jedno ná; ling is é se neshodují ani na jejich přesném poč u. Kangasniemi (1992) de inuje modální slo esa elmi úzce, u ádí jich pouze 14, přičemž slo eso ii siä mezi nimi není. Flin (1980) slo esa dynamické modali y pojímá ši oce ařadí mezi ně 45 slo es če ně ii siä, za ímco VISK (2004, § 1567) k omě slo esa oida ‚moc ‘, což je hla ní slo eso é o skupiny snejobecněj- ším ýznamem, u ádí pouze 27 dynamických slo es, k e á dělí do ří séman ických podskupin. Do skupiny slo es naplňující psychické předpoklady řadí VISK ( am éž) islo eso ii siä. Něk e á z ěch o slo es implikují no mu, případě ii siä je o z ah píle alenos i (VISK § 1611). S udie o inské modali ě o o slo eso zmiňují ě šinou ok ajo ě, např.Tommola (2010, s.524) jako příklad modálního slo esa, k e é se y- sky uje pře ážně zápo u. Slo eso ii siä ep ezen uje dynamickou modali u s ýznamem dos a ku (či zhle- dem kčas ému zápo nému kon ex u, spíše nedos a ku) men ální ene gie či mo i ace ykona u či ou činnos , k e á je objek i ně možná ( iz např.Flin , 1980; VISK § 1611; Johansson aNo d um, 2021). Dů azem na men ální ene gii se ii siä (příklad 1) odli- šuje od ek en o anějšího slo esa jaksaa (příklad 2), snímž bý á někdy s o ná áno ak e é akcen uje dos a ek či nedos a ek yzické ene gie. S ejně jako ě šina inských modálních slo es, je i ii siä alenčně doplněno A-in ini i em plno ýznamo ého slo- esa (VISK § 1564). 3 K e mínu překlado ý p o ějšek iz Če mák akol. (2015, s.21). 4 Dynamická modali a yjadřuje možnos i dané dispozicemi zhlediska subjek u in e ními, j.schopnos í aocho ou něco uděla , za ímco deon ická modali a se z ahuje kzá azku nebo s olení pocházejícímu z nějšího zd oje (Palme , 2001, s.9–10). OPEN ACCESS 104 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 107, 2025, Č.1 (1) En ii si läh eä ku ssille.5 ne.1sg ii siä.conneg jí .ain ku z.all.sg ‚Nemám dos chu i jí na ku z.‘ (2) En jaksa läh eä ku ssille. ne.1sg jaksaa.conneg jí .ain ku z.all.sg ‚Nemám dos sil jí na ku z.‘ Jasné ymezení skupiny inských modálních slo es komplikují jejich nářeční a i- an y. Slo eso ii siä pochází ze západo inských6 dialek ů aje doložené už 16.s ole- í.7 Vysky uje se p o o i e o mě ii iä (či ii iä), k e á se po ažuje za nespiso nou. Vbele ii i e ilmo ých i ulcích se při y áření iluze mlu enos i ( iz např.Tii ula aNuolijä i, 2013; Zasina, 2024) y o a ie y šak běžně použí ají a ysky ly se i e zkoumaném ma e iálu. 3. DATA AMETODA Základní de ino ání ýznamů slo esa ii siä ychází ze slo níko ých hesel e ýkla- do ých apřeklado ých slo nících, a aké zpřeklado ých ek i alen ů da abázi T eq (čás 4). K ůli neexis enci inského ná odního ko pusu je kon as i ní analýza zkouma- ného slo esa ( iz čás i 5 a6) p o edena na da ech zpa alelního ko pusu In e Co p Finnish 16ud (Rosen akol., 2024), k e ý obsahuje 165 696 110 pozic. Co do obsahu ažán u ex ů nejde o y ážený ep ezen a i ní ko pus, jakými jsou např.BNC či SYN2020, ale je o ozsáhlý lemma izo aný amo ologicky isyn ak icky označko aný ko pus, dos upný online. P á ě syn ak ické značko ání yuží ající Uni e sal Depen- dencies dá á možnos o mulo a pok očilé do azy přesně acíleně ( iz např.do azy na pola i u, modali u, alenční doplnění čás ech 5 a6). Subko pusy pa alelního ko pusu (čás 5) umožňují po o na použi í slo esa e d ou ypech ex ů: bele ii a ilmo ých i ulcích, zjis i , jak je slo eso  ěch o sub- ko pusech ek en o ané, nakolik p e e uje nega i ní a y (s o .Tommola, 2010, s.524) azda je alenčně doplněno A-in ini i em plno ýznamo ého slo esa (s o .VISK § 1564). Ma e iál zpa alelního ko pusu bude následně zkoumán kon as i ně se za o - naným českým aanglickým subko pusem pa alelního ko pusu In e Co p 16ud 5 Příklady 1 a2 jsou las ní. 6 Ve ýchodo inských nářečích se e s ejném kon ex u p o yjádření nedos a ku chu i či ni řní ene gie použí á slo eso kehda a (Pel oko pi, 2010). Ve spiso né inš ině yjadřu- je slo eso kehda a čas ěji použí aných zápo ných o mách nedos a ek od ahy a klad- ných naopak opo ážli os něco uděla ( iz heslo kehda a, Kieli oimis onsanaki ja, 2024, do- s upné online na: www.kieli oimis onsanaki ja. i). 7 Viz heslo ii siä e ymologickém slo níku Suomen e ymologinen sanaki ja (2024, dos upné online na ad ese: h ps://kaino.ko us. i/ses). OPEN ACCESS LENKA FÁROVÁ 105 (čás 6), p o ože české aanglické překlado é p o ějšky mohou nas í i jedno li é ýznamy slo esa e inš ině. Iukon as i ního pohledu se šak kombinace da jed- nojazyčných apa alelních ko pusů při o mulo ání obecných endencí jazyce je í po řebná auži ečná (Ma inko á, 2014, s.282). P o o jako s o ná ací ma e iál poslou- žila ida a zmul ižán o ého webo ého ko pusu A aneum Finnicum Minus (Benko, 2015), k e ý obsahuje 119 432 402 pozic. 4. SLOVNÍKOVÝ OBRAZ SLOVESA VIITSIÄ 4.1 VÝKLADOVÉ APŘEKLADOVÉ SLOVNÍKY Současné ýklado é apřeklado é slo níky popisují modální slo eso ii siä elmi oz- dílně. Nej ozsáhlejší ýklado ý slo ník současné inš iny Kieli oimis on sanaki ja (2024) s íce než s o isíci hesly u ii siä8 u ádí ři základní ýznamy: 1. ob ěžo a se (čas ěji nega i ním kon ex u) např. (3) En ii siny edes sängys ä nous a. ne.1sg ii siä.p .p cp ani.ad pos el.ela.sg s á .ain dosl. ‚Neob ěžo al/ajsem se ani zpos ele s á .‘ 2. jako ý az znechucení, např. (4) Älä ii si nalku aa. ne.2sg.imp ii siä.conneg b bla .ain dosl. ‚Neopo ažuj se b bla .‘ 3. žádos ech e o mě o ázky, kde je synonymem slo esa oida ‚moc ‘: (5) Vii sisi kö (= oisi ko) iedä oskapussin. ii siä.2sg.cond.q ynés .ain odpadky/py el.acc.sg dosl. ‚Mohl/abys ynés odpadky.‘ U ýznamu 1 je explici ně zmíněna p e e ence zápo ného kon ex u, u ýznamu 2 je příklado é ě ě použi ý a zápo ného impe a i u 2.os. sg. Ve ýznamu 3 se zdů- azňuje o ma o ázky a ýznam žádos i, k e á je příkladu yjádřená kondicionálem. Ve šech příkladech je slo eso ii siä alenčně doplněno A-in ini i em. K omě las ního hesla se slo eso ii siä obje uje ijako synonymum heslech ji- ných slo es: unářeční a ian y kehda a ( iz čás 2), adále uslo es ilje ä ‚ ou a si‘, su ai a (čas o i onicky) ‚po ažo a za možné či hodné‘, ai au ua ‚ob ěžo a se, dá si p áci‘, oida ‚moc ‘ a äli ää (nega i ní o ma) ‚nemí chuť, nech í ‘ a příklado ých 8 Překlad slo níko ého hesla slo esa ii siä Kieli oimis on sanaki ja (2024) je las ní, glosy jsou přidané p o po řeby oho o článku. OPEN ACCESS 106 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 107, 2025, Č.1 ě ách dalších 22 heslech.9 Ze spek a slo níkem na ho aných synonym je idě , že séman ický ob az slo esa ii siä je ši oký, ap o ozlišení jedno li ých ýznamů je řeba zkouma jej ši ších kon ex ech. Zcela jiný ob az slo esa ii siä přinášejí překlado é slo níky, k e é jej jako heslo čas o ůbec neobsahují ( iz např.Finsko-český s udijní slo ník, 2020). Pokud jej ob- sahují, pak jen jednom z ýznamů— např.Lind oos (1984, s.345) u ádí hesle ii siä jako překlado ý ek i alen ‚(ne)da si p áci, (ne)ch í ‘ odpo ídající ýznamu 1 Kieli oimis on sanaki ja (2024), nebo ybe ou izolo aný příklad: anglicko- inský a insko-anglický slo ník (Sä kkä, 1992, s.776) u ádí hesle ii siä pouze ě u en ii si ehdä si ä ‚Ican’ be bo he ed o do i ‘, k e á aké ep ezen uje ýznam 1 podle Kieli oimis on sanaki ja (2024). 4.2. DATABÁZE TREQ Da abáze překlado ých ek i alen ů T eq (Va řín aRosen, 2015), dos upná online ače - pající da a zko pusu In e Co p 15, u ádí p o lemma ii siä při omezení na subko pus bele ie češ ině i anglič ině desí ky ná hů na překlado é ek i alen y, znichž ě - šina se zdá ne ele an ní. To je dáno ím, že ýsledek au oma ické exce pce T equ je založený na s ochas ickém za o nání slo o na slo o aže uslo smenší ek encí e- le an nos nabízených překlado ých ek i alen ů klesá (Šk abal aVa řín, 2017). Přes- nější ýsledky da abáze T eq posky ne, pokud se při zadání do azu označí možnos y- hledá a íceslo né ý azy, akže nabídne slo ní spojení či disku zi ní ma ke y jako no + ak, p osi + y nebo necha + en neboli no ak, p osím ě, nech oho (příklad 6). (6) Älä ii si, iedä , e ä a i sen ahaa. ne.2sg.imp ii siä.conneg ědě .2sg že.conj po řebo a .1sg peníze.pa .sg Nech oho, íš přece, že po řebuju p achy. (In e Co p 16ud— Pulkkinen: Zapomenu é ša y) I anglič ině subko pusu bele ie T eq nabízí mezi íceslo nými ý azy disku - zi ní ma ke y, jako např.come on. Podobně jako učeských ek i alen ů se izde pře- klado é ek i alen y ůzně kombinují jako příkladu 7, kde je älä ii si p o ějškem come on iplease. (7) Robin, älä ii si. Robin.nom.sg ne.neg.imp ii siä.conneg Robin, come on. Please. (In e Co p 16ud— Galb ai h: Sm ící bílá) Vsubko pusu i ulků mají mezi anglickými ek i alen y nej yšší ek enci nemo- dální slo ní spojení jako come on, gi e me ab eak či don’ be silly. 9 Vě šinu ěch o příklado ých ě by bylo možné zařadi k ýznamu 2., např.heslo hupsu- ella: Älä ii si hupsu ella! ‚Nedělej hloupos i!‘; heslo au a: Älä ny ii si olla au a. ‚Nebuď jako mimino.‘. OPEN ACCESS LENKA FÁROVÁ 107 České ianglické neslo esné ek i alen y na ho ané da abází T eq zejména sub- ko pusu i ulků edy naznačují u či ý posun e ýznamu slo esa ii siä a endenci kp agma ikalizaci zápo né o my impe a i u 2.os. sg. älä ii si e ýznamu 2 po- dle Kieli oimis on sanaki ja (2024), zejména pokud slo eso není doplněné alenčním A-in ini i em (příklady 6 a7). 5. INTERCORP JAKO JEDNOJAZYČNÝ KORPUS Ve inském subko pusu In e Co pu 16ud yuži ém kjednojazyčné analýze má le- mma ii siä celkem 19 324 ýsky ů. Subko pus Abs. q i.p.m. i ulky 18 890 151,16 bele ie 424 49,82 Eu opa l 9 0,76 Bible 1 1,48 TABULKA 1.F ek ence lemma u ii siä subko pusech IC 16ud— Finnish Rozložení ýsky ů lemma u ii siä jedno li ých žán o ých subko pusech ko pusu In e Co p Finnish ( iz Tabulka 1) po zuje, že o o slo eso je ypické p o méně o - mální mlu ený jazyk. Nej yšší zas oupení podle ela i ní ek ence má subko pusu i ulků, k e é simulují mlu ený jazyk (s o .Zasina, 2024), sods upem následuje be- le ie. Další analýza slo esa ii siä je p o o založena pouze na da ech ze subko pusů bele ie a i ulků. Zajímá mě, jakou dis ibuci má lemma ii siä  ěch o d ou žán ech azda e ý- sky u h aje oli překlado os , ajaká je ek ence zkoumaného slo esa nega i ním kon ex u, k e ý zmiňují g ama iky, slo níko á hesla apo zují ida a zwebo ého ko pusu A aneum Finnicum Minus,10 němž nega i ní a y oří 63 % ýsky ů slo- esa ii siä. Tabulka 2 ukazuje, že slo eso ii siä11 je ý azně íce zas oupeno  i ulcích než bele ii, překlado os  i ulcích oli neh aje, nepřeklado é bele ii se ysky uje ýznamně čas ěji než překlado é.12 Zápo né a y oří bele ii íce než 72 % ze 10 Lemma slo esa ii siä má e webo ém ko pusu A aneum Finnicum Minus 2 556 ýsky ů si.p.m. 21,4. 11 Mo ologický analyzá o použi ý na da a pa alelního ko pusu In e Co p řadí pod lemma ii siä inářeční a ian u ii iä, což se p oje uje subko pusech bele ie i i ulků s insko- jazyčným o iginálem, nichž nářeční a y oří 14 %, esp.69 %. Vpřeklado ých da ech se nářeční a ian y ne ysky ují. 12 Na základě es u chí-k ad á , p o edeného online pomocí nás oje dos upného online na ad ese: h ps://ko pus.cz/calc, je ozdíl e ek enci lemma u ii siä mezi inskojazyčnou ajinojazyčnou bele ií přeloženou do inš iny s a is icky ýznamný (p = 2,155×10⁻¹⁰). OPEN ACCESS 108 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 107, 2025, Č.1 šech ýsky ů lemma u ii siä,  i ulcích dokonce íce než 93 %, což znamená, že ýznamy 1 a2 slo esa dle Kieli oimis on sanaki ja (2024) ý azně pře ažují. Ti ulky: inský o iginál Ti ulky: jiný o iginál Bele ie: inský o iginál Bele ie: jiný o iginál Velikos subko pusu ( pozicích) 193 196 113 627 801 2 315 101 6 141 743 lemma ii siä abs. q / i.p.m. 32 / 165,63 18 858 / 165,96 172 / 74,29 247 / 40,22 zápo né a y (abs. q / % e šech a ech ii siä) 30 / 93,75% 18 406 / 97,6% 129 / 72,06% 197 / 79,75% älä ii si (% záp. a ech) 23 / 76,66% 16 464 / 89,44% 29 / 22,48% 87 / 44,16% älä ii si + A-in (% zcelko ého poč u älä ii si) 2 / 8,69% 509 / 3,09% 8 / 29,62% 20 / 22,98% TABULKA 2.F ek ence lemma u ii siä a a u älä ii si subko pusech i ulky abele ie ko pusu In e Co p 16ud13 Význam 3 popsaný heslu ii siä e slo níku Kieli oimis on sanaki ja (2024), j. žá- dos ech e o mě o ázky (s o .příklad 3), kdy má ii siä ýznam slo esa oida ‚moc ‘, je e zkoumaném ma e iálu zas oupený zcela ma ginálně a ysky l se pouze bele - ii (příklad 8). (8) – Ai a, ii si kö an aa ylikons aapeli Kalliolle Ai a.nom.sg ii siä.2sg.q dá .ain inspek o .nom.sg Kallio.all.sg kupillisen ee ä. šálek.acc.sg čaj.pa .sg „Ai o, nabídla bys inspek o ce Kallio é šálek čaje?“ (In e Co p 16ud— bele ie, Leh olainen: Zasněžená žena) Vsubko pusu i ulků je absolu ně nej ek en o anějším zápo ným a em impe a- i 2.os. sg. älä ii si ( iz Tabulka 2). Očeká aný alenční A-in ini i se o šem uo i- ginálně inských i ulků zápo ném impe a i u 2.os. sg. naplňuje pouze 8,69 % ( iz příklad 9) aupů odně jinojazyčných i ulků přeložených do inš iny dokonce jen e 3,09 %. Nap o i omu ozdíl e ek enci mezi inskojazyčnými i ulky (193 196 pozic) ajinojazyč- nými i ulky přeloženými do inš iny (113 627 801 pozic) ani při ý azném ozdílu abso- lu ní ek enci s a is icky signi ikan ní není (p = 0,7843). 13 Za konzul ace kdo azům In e Co pu 16ud děkuji Alexand u Roseno i. OPEN ACCESS LENKA FÁROVÁ 109 (9) Älä ii si ali aa. ei.neg.imp ii siä.conneg s ěžo a .ain dosl. ‚Neopo ažuj se si s ěžo a .‘ (In e Co p 16ud— i ulky) Vos a ních ýsky ech A-in ini i chybí a ě y oří pouze samo ný a : Älä ii si.14 To naznačuje, že se zápo ný impe a i 2.os. sg. žán u, jenž imi uje mlu ený jazyk, použí á pa ně jinak, než je p o modální slo eso ypické. Vdalším k oku edy pa a- lelní ko pus In e Co p 16ud poslouží jako zd oj da p o k ali a i ní analýzu českých aanglických překlado ých p o ějšků älä ii si. Jak bylo naznačeno ú odu, analýza jeho překlado ých p o ějšků češ ině a anglič ině, může os ě li současné endence použi í oho o slo esného a u ajako séman ické z cadlo (s o .Dy ik, 2004. s.314) nas í i ýznam slo esného a u, unějž je ko puso ém ma e iálu pa ná změna po o nání sjeho slo níko ým ob azem. 6. ANALÝZA PŘEKLADOVÝCH PROTĚJŠKŮ Překlado é p o ějšky byly zkoumány k ali a i ně na da ech ze d ou subko pusů pa a- lelního ko pusu In e Co p 16ud: manuálně za o ná aného subko pusu bele ie aau- oma icky za o naného subko pusu i ulků. Analýza českých aanglických p o ějšků se zaměřila pouze na a zápo ného impe a i u 2.os. sg. älä ii si,15 k e ý byl jednojazyč- ných da ech iden i iko án jako elmi ek en o aný, a o zejména subko pusu i ulků ( iz Tabulka 2) auněhož byly zaznamenány změny cho ání alenčního doplnění. 6.1 ZÁPORNÝ IMPERATIV ÄLÄ VIITSI VBELETRII ATITULCÍCH Subko pus bele ie e inš ině se za o nanou češ inou ianglič inou obsahuje 5 159 317 pozic a a älä ii si se něm ysky l 80×.16 P o zacho ání s o na elnos i byl s ejně elký zo ek17 y ořen ize subko pusu i ulků, k e ý má 121 779 537 pozic a němž se zkoumaný a ysky l 13 770×. Zkoumaný a je šak bele ii doplněný p o mo- dální slo esa ypickým alenčním A-in ini i em pouze pě ině ýsky ů,  i ulcích dokonce jen 5 % ( iz Tabulka 3). P o s o nání: 78 ýsky ů a u älä ii si e webo- ém ko pusu A aneum Finnicum Minus (Benko, 2015) mělo dané alenční doplnění 14 Přes ože se jedná o a zápo ného impe a i u, ykřičník ě y ukončuje jen 11,5 % ý- sky ů. 15 Do az: [aux_ ea s="Mood=Imp" & aux_ ea s="Numbe =Sing" & aux_ ea s="Pola i y=Neg" & lemma=" ii siä"] 16 Celkem je a älä ii si bele ii zas oupen e 21 p ozaických dílech ůzných žán ů: knih p o dě i amládež (např.Dahl, Gaa de , Lindg en, Rowling), his o ických ade ek i ních ománů (např.G isham, La sson, Man el) isoučasné p ózy (např.Cunningham, Oksa- nen, Smi h), jejichž pů odním jazykem byla anglič ina, češ ina, inš ina, němčina, no š i- na aš édš ina. 17 T a älä ii si byl e zo ku ždy 1× osmdesá i ůzných ilmech. OPEN ACCESS 110 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 107, 2025, Č.1 ýznamně čas ěji, ale přes o aké jen e 43 %. Absence in ini i u je p o modální slo- esa obecně elmi ne ypická. In e Co p 16ud bele ie In e Co p 16ud i ulky älä ii si sA-in ini i em 17 21,25 % 45 % älä ii si bez A-in ini i u 63 78,75 % 76 95 % Celkem 80 100 % 80 100 % TABULKA 3.Výsky a u älä ii si subko pusech bele ie a i ulků ko pusu In e Co p 16ud Bele ie ykazuje celko ě delší, séman icky boha ší asyn ak icky kompliko anější ě y než i ulky, k e é mají omezený poče znaků aunichž h aje ě ší oli aké si u- ační kon ex . Přes o je poče a ian překlado ých p o ějšků obou žán ech elmi ysoký. Vsubko pusu bele ie má 80 ýsky ů a u älä ii si celkem 42 ůzných čes- kých a26 anglických p o ějšků (příklady iz Tabulka 4). Všechny u edené ypy p o- ějšků se čas o zájemně kombinují, kombinace jsou započí ány ka ego ii, k e á nese nej yšší mí u séman ické in o mace. Zhlediska slo něd uho ého jsou p omi- nen ními p o ějšky älä ii si češ ině ianglič ině disku zi ní ma ke y18 (čes. ale, no ak, p osím; angl. come on, please). České p o ějšky— ek ence apříklady ealizace Anglické p o ějšky— ek ence apříklady ealizace Zápo ný impe a i 16 nebuď ako á; ohle nedělej 17 don’ gi e me ha ; don’ play dumb Kladný impe a i 22 nech oho; přes aň 10 lis en; sa e i ; s op i Kladný indika i 1děláš si s andu 3you a e making un o me Ad e bia 2 ak pomalu; ážně 2 eally Disku zi ní ma ke 36 ale; no ak; p osím 46 come on; please Ci oslo ce 3 u ; ach 1ugh Os a ní 2 1 TABULKA 4.F ek ence ypů překlado ých p o ějšků älä ii si— 80 ýsky ů ze subko pusu bele ie ko pusu In e Co p 16ud19 T a älä ii si se ě šinou nachází iniciální pozici e ě ě, ojediněle jej předchází kon ak o é ci oslo ce či oslo ení (příklad 10). 18 Finská ling is ická adice použí á p o disku zi ní ma ke y několik ůzných e mínů: p agmaa inen pa ikkeli (p agma ická pa ikule), modaalipa ikkeli (modální pa ikule), disku ssipa ikkeli (disku zi ní pa ikule) adisku ssin me ki sin (disku zi ní značka) ( iz např.Vilkuna, 1996, s.333; VISK § 793). 19 Ka ego ie os a ní zah nuje případy, kdy p o ějšek chybí nebo jej oří nedokončená p o- mlu a. OPEN ACCESS