Cesty jako zdroj inspirace pro urozené stavebníky období romantismu a jejich architekty a stavitele

Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 CESTY JAKO ZDROJ INSPIRACE PRO UROZENÉ STAVEBNÍKY OBDOBÍ ROMANTISMU A JEJICH ARCHITEKTY A STAVITELE TRAVELS AS A SOURCE OF INSPIRATION FOR THE NOBLE BUILDING OWNERS OF THE ERA OF ROMANTICISM AND THEIR ARCHITECTS AND BUILDERS Binde Filip Klíčo á slo a: šlech a; a is ok acie; ces o ání; oman ismus; his o ismus; k ajinářská o ba PhD . Filip Binde , Ph.D. binde @hiu.cas.cz Depa men o Mode n Cul u al and Social His o y Ins i u e o His o y Czech Academy o Sciences P osecká 809/76, 190 00 P aha 9, Czech Republic The au ho is a his o ian dealing wi h his o y o he 18 h and 19 h cen u ies, wi h a special ocus on he his o y o a is oc acy in he Czech lands. Abs ak : Příspě ek se zabý á ces o áním jako zd ojem inspi ace p o s a ebn í ak i i y a k ajinářskou o bu šlech y českých zemích, k jejichž ealizaci došlo období oman ismu. Tex se zaměřuje na ýp a y s a ebníků a jejich a chi ek ů a s a i elů a ukazuje, nakolik mohly y o ces y o li ni p ojek y úp a a ýs a eb enko ských sídel šlech y a zakládání a adap ace k ajinářských pa ků jejich okolí. Příspě ek si klade o ázku, zdali je y o ýp a y nu né níma jen jako in encionáln í z d oj inspi ace p o danou činnos , nebo je možné o nich ho oři i jako o něčem, co ces o a elům nemělo slouži jako příleži os k hledán í inspi ace p o jmeno ané p ojek y. Další o ázkou je pak o, jes li u edeném období o li nily u ozené s a ebníky a jimi naja é osob y om o smyslu pouze ces y do Velké B i ánie, k e á éře 19. s ole í p ředu čo ala a chi ek onické a kul u ní endy e elké čás i E opy, nebo i ýp a y na jiná mís a. Odpo ědi na y o o ázky hledá příspě e k na příkladu několika a is ok a ů usazených českých zemích a ýzkumu, jehož ámci byl yuži ma e iál uložený českých i zah aničních a chi ech. Z analýzy dokumen ů yplynulo, že ces o án í j e možné níma jako in encionální i nein encionální zd oj inspi ace p o sledo ané p ojek y a že jejich iniciá oři i osoby jejich službách ykonali ces y jak zah aniční, ak i domácí, k e é o li nily cha ak e ěch o počinů. Díky omu se zá o eň podařilo poukáza na ůzno odos z d ojů inspi ace jejich pozadí. Recenze | Re iew PhD . Mg . Daniel Lyčka, Ph.D. Ing. Mg . Michal Voku ka, Ph.D. 188 www.k ajinasidlapama ky.cz Ú od Ces o ání předs a o alo a s ále předs a uje jeden z p os ředků kul u ního ans e u mezi ůznými čás mi s ě a. V minulos i se o elmi ý azně p oje ilo případě šíření uměleckých a kul u ních endů majících počá ky něk e ých zemích, do nichž ámci s ých ces za í ali nejen nej ůznější umělci, a chi ek i a s a i elé, nýb ž i i, k eří y o osoby zaměs ná ali. Ve spoji os i s his o ickými českými zeměmi je i mezi laickou eřejnos í pomě ně známou záleži os í například o, že p o ecepci enesance či ba oka byly om o p os ředí ýznamnými ýp a y ěch o osob zejména do I álie, o li ňující ehdy nejen adap ace a p ojek y ýs a eb sídel šlech y a a is ok acie, nýb ž i její k ajinářskou o bu. Za ímco popula i a enesance a ba oka s pos upem času pominula, zůs alo ces o ání inspi ačním zd ojem p o ýše u edenou činnos i pozdějších dobách, a o i éře okoka, klasicismu či his o izujících s ylů. P á ě his o izující s yly, a mezi nimi například neogo ika, se začaly p osazo a éře p e oman ismu a oman ismu a jejich popula i a os la uku uce s ces o áním šlech iců, a chi ek ů a s a i elů do zah aničí, a zejména do Velké B i ánie, jelikož se y o osoby díky nim seznamo aly s ak uálními endy e opského s a i els í, umění a k ajinářské o by. Úkolem s udie je udíž předs a i ces y jako jeden z inspi ačních zd ojů p o u o činnos , a sice e spoji os i s obdobím oman ismu a na základě příkladů spja ých s a is ok acií usazenou his o ických českých zemích a s jí naja ými odbo níky podobě a chi ek ů a s a i elů. Tex , k e ý čás ečně ychází z dří e ealizo aných ýzkumů [1][2][3][4] , se zaměří na yb ané a is ok a y a na adap ace a ýs a by jejich enko ských sídel duchu his o izujících s ylů a úp a y jejich okolí, nichž docházelo k zakládání zah ad a k ajinářských pa ků. Cílem oho o ex u je posoudi , zdali éře oman ismu, již lze časo ě ymezi koncem 18. s ole í na s aně jedné a šedesá ými le y 19. s ole í na s aně d uhé, předs a o alo ces o ání in encionální zd oj inspi ace p o y o p ojek y ( j. ces o a el podnikal ces u za ím účelem, aby se nechal inspi o a ), nebo je o něm možné ho oři i jako o nepláno aném zd oji inspi ace. Další o ázkou, k e ou si ex klade, je o, zdali s a ebníkům a osobám zaměs naným jejich službách jako zd oj inspi ace posloužily pouze zmíněné ces y do Velké B i ánie, k e á ehdy – jak bude pod obně ys ě leno níže – udá ala ón ý oji e opské společnos i i kul uře, umění, a chi ek uře a k ajinářské o bě, nebo je možné naleznou příklady jejich ýp a do jiných mís , k e é lze i ak označi za zd oj inspi ace p o jmeno anou činnos . S udie aké pojedná á oliko o ces o ání, a nikoli o dalších zd ojích inspi ace p o u edené ak i i y, mezi k e é pa řila například p áce s a ebníků, a chi ek ů a s a i elů s jakousi předloho ou li e a u ou nej ůznějšího d uhu a poje í, díky níž si osoby, o nichž předkládaná s udie pojedná á, ozšiřo aly obzo y ohledně oho, jak je možné koncipo a jedno li é p ojek y, i ohledně ak uálních endů oblas i s a i els í a umění. Cílem ex u p o o žádném případě není zhodno i , jaké důleži os i dosaho alo ces o ání jako inspi ační zd oj e s o nání s dalšími možnými i doloženými zd oji inspi ace p o y o p ojek y. Na om o mís ě je zapo řebí učini ješ ě několik dalších ys ě lujících poznámek: Co se ýče klíčo ých e mínů p o předkládanou p áci, pojedná á ex o zás upcích nej yšší složky šlech y, a is ok acie. Te mín „šlech a“ není žádném případě chápán jako synonymu k ý azu „a is ok acie“, ale jako slo o nadřazené k omu o pojmu. S udie aké – jak už yplý á z jejího náz u – ozlišuje mezi a chi ek y na s aně jedné a s a i eli na s aně d uhé. Přes ože mnohdy docházelo k p o nu í obou olí u jedné osoby, což je případ i něk e ých jedinců, o nichž ex pojedná á, ozumí se slo em „a chi ek “ au o koncepce p ojek ů i jedno li ých s a ebních plánů a ná hů a ý azem „s a i el“ pak en, kdo měl na s a os i echnickou s ánku p o edení díla, edy například dohled nad s a ebními p acemi [5] . 189 Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 P olog aneb doba „mánií“: An ikománie, ankománie a anglománie V sou islos i s nas íněním obecného kul u ního ý oje E opy éře oman ismu je řeba předs a i k á ce o, co dané epoše předcházelo. Doba 18. s ole í byla spojena s několika „mániemi“, z nichž něk e é s p osazo áním oman ismu zcela ymizely, nebo se alespoň čás ečně dos aly do s ínu jiných „mánií“. Doba před nás upem oman ismu pla ila mimo jiné jako é a, během níž byly (nejen) šlech ické eli y ze s řední E opy ýznamně o li ňo ány kul u ou F ancie. K omě a chi ek u y a umění, jimž i F ancie do značné mí y udá ala ón, se s upňující se zájem šlech y o F ancii, h aničí až s jis ou posedlos í (a udíž „mánií“) od ážela i jejich z ahu k ancouzš ině, k e á se e šlech ickém p os ředí s ala jakýmsi sociolek em, či z ykem najíma p o s é po omky ancouzské ycho a ele a uči ele [6, s. 237] . V neposlední řadě byl jedním z důsledků popula i y země galského kohou a očích šlech y a a is ok acie i ak , že si y o osoby ybí aly F ancii jako cíl s ých zah aničních ces . É a ankománie, za niž je možné popula i u enoménů spja ých s F ancií označi , nicméně začala odezní a po ýbuchu Velké ancouzské e oluce a sé ii álek s F ancií a později i s Napoleonem Bonapa em, ukončených oce 1815. 18. s ole í lze nicméně s ejně ak cha ak e izo a jako období, kdy se eli y společnos i, če ně šlech y, začaly zno u in enzi ně zajíma o an iku a její dědic í. Na počá ku oho o endu s álo jednak zno uobje ení Pompejí a následné ykopá ky om o měs ě, jednak myšlenky německého učence Johanna Joachima Winckelmanna, k e ého lze po ažo a za zaklada ele mode ní a cheologie. I an ikománie se od azila cílech a p og amu ces šlech iců a a is ok a ů ze s řední E opy, k eří se mnoha případech ydá ali na pu o ání „za an ikou“, a o zejména na Apeninský poloos o [7] . An ikománie 18. s ole í měla neposlední řadě li i na s a ební p ojek y u ozených jedinců ealizo ané duchu klasicismu a dalších an ikizujících s ylů. Za ímco klasicismus lze případě s řední E opy níma jako dominan ní sloh ješ ě před polo inou 19. s ole í, obje il se již dlouho před ím jeho konku en , k e ým byla neogo ika či další his o izující s yly, značící pos upný nás up oman ismu. P ní příklady neogo ické a chi ek u y se českých zemích začaly obje o a k ajinářských pa cích, nichž se nacházejí emply odkazující na s ředo ěk či umělé zříceniny. Zásadní zlom ecepci oman ismu p os ředí šlech y ale znamenala až řicá á lé a 19. s ole í a další dese ile í, kdy se neogo ika jejím s ě ě s ala – a po zohlednění ýše u edených in o mací o ankománii a an ikománii nikoli přek api ě – nesmí ně populá ní záleži os í. I zde je o iž možné ypozo o a sou islos s jis ou mánií, k e ou ehdejší E opa zaží ala – en ok á e s anglománií, jejíž pods a ou bylo zhlížení oby a el s a ého kon inen u k Velké B i ánii a jejich obdi k enoménům spja ým s ou o zemí a k e á eli y ze s řední E opy edla i k obje o ání k ás Spojeného k álo s í během ces do něj. Ros oucí zájem oby a el pe ninské E opy o Velkou B i ánii, jenž má s é počá ky 18. s ole í, sou isel nejp e se záleži os mi hospodářského ázu a zdejšími ynálezy, jelikož Spojené k álo s í bylo kolébkou p ůmyslo é e oluce. S pos upem času se šak E opané začali zajíma i o jiné enomény spja é s b i ským p os ředím, a o například o zdejší kul u u, li e a u u, zákonodá s í a poli ický sys ém, ale i k ajinářskou o bu, umění a a chi ek u u, jelikož i ěch o oblas ech se nakonec Velká B i ánie s ala zo em p o os a ní země. Například koncep k ajinářských pa ků, nazý aných podle pů odu pa ky anglickými a zakládaných na os o ech již době os ícens í, o iž elmi b zy přijala i kon inen ální E opa. S ejně ak i plody a chi ek onických e i alů ( edy s ylů napodobujících s a ší s yly), a předně e i alu go iky, jehož počá ky lze na os o ech ysledo a už p ní polo ině 18. s ole í [8] , obje o ala na os o ech elmi in enzi ně zejména p ůběhu dalšího s ole í o něž šlech a usazená českých zemích, z yklá ze s é domo iny s ále ješ ě na dominanci kánonu an ikizujících s ylů. I p o o se její ces y za h anice las i s aly jedním z p os ředků kul u ního ans e u mezi českými zeměmi a Velkou B i ánií a od azily se i ealizaci p ojek ů ýs a eb a přes a eb jejích sídel duchu anglicizující neogo iky a dalších his o izujících s ylů či její k ajinářské o bě. 190 www.k ajinasidlapama ky.cz Ob ázek 1 – S awbe y Hill House na předměs í Londýna, jeden z elmi aných příkladů a chi ek u y go ického e i alu (polo ina 18. s ole í) (zd oj: o oa chi au o a Ces y s a ebníků jako inspi ační zd oj p o jejich p ojek y Velmi ý azně se dobo á anglománie od azila podobě nejznámějších a is ok a ických sídel up a ených či ys a ěných duchu oman ismu, k nimž pa ří zámky jako Hluboká, H ádek u Nechanic či Lednice, k e é mohou bý označeny za „kus Anglie Čechách“ případě p ních d ou jmeno aných pamá ek, esp. za „kus Anglie na Mo a ě“ případě posledně zmiňo ané s a by. Za ímco k b i ským ýp a ám s a ebníka Lednice, kníže e Aloise II. Jose a z Liech ens eina, neexis uje dos a ečné množs í ele an ních p amenů, díky nimž by se bada el na y o ýp a y mohl zaměři pod obněji, je u iniciá o ů s a ebních p ací na Hluboké a H ádku u Nechanic si uace jiná. Přes ože se něk e ým s a ebníkům a jejich zah aničním poby ům již posledních dese ile ích ěno aly če né s udie, zaměřily se dané ex y zp a idla pouze na něk e é z ěch o ces nebo na jejich yb ané aspek y. Ob ázek 2 – Zámek Hluboká (zd oj: o oa chi au o a) Je o případ b i ských ýp a Jana Adol a II. ze Schwa zenbe gu. V popředí zájmu bada elů o iž zp a idla s ála jeho p ní ces a na os o y ykonaná le ech 1825–1826 [9] , kdy se kníže, ehdy ješ ě s obodný muž, nacházel up os řed ře ího dese ile í s ého ži o a. Docho al se i ces o ní deník mladého a is ok a a, k e ý se s al hla ním p amenem p o ekons ukci ýp a y [10] . Ro něž se ale docho al další ces o ní deník, pojedná ající o ces ě Jana Adol a na ko uno aci k álo ny Vik o ie oce 1838, jíž se Schwa zenbe g zúčas nil jako mimořádný a ašé císaře Fe dinanda I. (V.) [11] . Schwa zenbe ga ehdy na os o y dop o ázela aké jeho manželka Eleono a, jíž byl minulos i připiso án hla ní li na ozhodnu í manželů přes a ě Hlubokou [12] , a schwa zenbe ský s a i el Wilhelm Ne enho s . P á ě na základě jeho pří omnos i usuzo ali ep ezen an i předchozího ýzkumu, že a is ok a ický pá odces o al do Anglie již s ideou up a i Hlubokou [13, s. 30] . Tu o hypo ézu ale bylo možné po di i díky analýze Schwa zenbe go a deníku, k e á o něž umožnila poop a i zaži é předs a y o olích Jana Adol a a Eleono y sou islos i s ideou přes a by zámku. 191 Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 Ob ázek 3 – Ha acho ský zámek H ádek u Nechanic (zd oj: o oa chi au o a) Ob ázek 4 – Liech ens einský zámek Lednici (zd oj: o oa chi au o a) Klíčo é jsou om o ohledu ú y ky z ahující se k pu o ání manželů po b i ském enko ě, na němž Jan Adol a Eleono a hledali inspi aci p o adap ace s ého jihočeského sídla. Společně p o o na š í ili i mnoho h adů, zámků a dalších šlech ických usedlos í děčících za s ou podobu go ickému e i alu, a o če ně k álo ského h adu e Windso u. S é dojmy z něj p oz adil kníže om o ú y ku z 1. če ence 1838: „Přijeli jsme ke s upu [do Windso u], nasedli na koně a uháněli nádhe ným pa kem. Všimli jsme si aké pěkného ýhledu. Co mě ale ěšilo nej íc, byla možnos , že u nás y ořím ješ ě hezčí mís o, než je o o zde. Tak o jsem se s ále p ojížděl s myšlenkami na Hlubokou, kde je k omu ješ ě íce ody a kde k ajinu uza í ají pěkné ho y.“ [11, ne ol.] P á ě y o ě y po zují nejen o, že poby na os o ech měl manželům slouži jako ědomé hledání inspi ace p o jmeno aný p ojek , nýb ž i o, že s a ší předs a y bada elů i laické eřejnos i o Janu Adol o i jako o s a ebníko i plnícím oliko přání s é ženy jsou značně zk eslené, neboť přes a ba Hluboké byla s ejně ak jeho las ním přáním. Na s ěžejní úlohu s a ebníka se nicméně minulos i upozo ňo alo případě h abě e F an iška A noš a z Ha achu, Schwa zenbe go a s e níka, k e ý s kníže em za í al na b i ské os o y oce 1825. Až donedá na šak nebyla známa exis ence p amenů, díky nimž by bylo možné zaměři se na Ha acho y kon ak y s os o ní elmocí pod obněji. Ty o p ameny jsou o šem uloženy jeho pozůs alos i Rakouském s á ním a chi u e Vídni [14] . Například během p ní ces y do Velké B i ánie e d acá ých le ech 19. s ole í psal h abě dopisy (a o po ě šinou ancouzsky) s ým odičům a e ě, z nichž yplý á jeho mimořádně pozi i ní z ah ke Spojenému k álo s í [2, s. 60–62] . P a děpodobně p á ě on aké sou isí s jeho pozdějším ozhodnu ím ybudo a na zelené louce nedaleko H adce K álo é no ý zámek, k e ý by s ým ex e ié em i in e ié y odkazo al na Velkou B i ánii a její kul u u. Ob ázek 5 – Jan Adol II. ze Schwa zenbe gu (zd oj: Wikimedia Commons [15] ) 192 www.k ajinasidlapama ky.cz Ha acha, p o ilujícího se jako a is ok a b i ského s řihu, spojuje se Schwa zenbe gem sku ečnos , že i on se e řicá ých le ech yp a il do Anglie, aby sbí al inspi aci p o ýs a bu H ádku. Během s ého poby u na os o ech na ázal kon ak y s amějším a chi ek em Edwa dem Buck onem Lambem, k e ý yp aco al p ní sé ii plánů p o H ádek u Nechanic. In o muje o om následující ú y ek dobo ém pe iodiku ydaném oce 1839: „H abě Ha ach, akouský šlech ic, jenž má elké maje ky Rakousku, Uh ách a Čechách, nedá no s á il několik měsíců é o zemi p ohlížeje si zah ady a enko ská sídla ůzných čás ech jak Anglie, ak Sko ska s ýhledem k ylepšení s ého las ního, až se na á í [...]. H abě zakoupil elké množs í os lin, koní, náčiní a d. a zal s sebou plány a náhledy přip a ené panem Lambem p o ýs a bu nádhe ného paláce, k e ý bude obsaho a okolo 90 mís nos í [...].“ [16, s. 51] I en o příklad spja ý s Ha achem má udíž ýpo ědní hodno u o om, že ces y a is ok acie do Velké B i ánie nesloužily pouze jako nezámě ný zd oj inspi ace p o s a ební činnos , nýb ž i jako zd oj zamýšlený. Ob ázek 5 – K álo ský h ad Windso (zd oj: o oa chi au o a) Ob ázek 6 – F an išek A noš z Ha achu (zd oj: Wikimedia Commons [17] ) Třebaže byla doposud řeč pouze o Velké B i ánii, bylo by chybou se domní a , že s a ebníci oman ických šlech ických sídel ces o ali pouze do ní, aby s é p ojek y oboha ili o odkazy na s a i els í Velké B i ánie. Vyplý á o z případu kníže e Kamila z Rohanu, k e ý polo ině 19. s ole í up a il se e očeský Sych o ak, aby ypadal jako s a obylé sídlo odu pocházejícího z F ancie, esp. z B e aně. Na zdo y omu jsou i na Sych o ě od azy dobo é anglománie éměř nepřehlédnu elné, jak dokládají například udo ské oblouky u hla ní b ány i in e ié ech zámku. Je o něž doloženo, že Rohan na š í il jihočeský s a ý zámek Rožmbe ku [18, s. 16] , kde h abě Jiří Jan Buquoy e s ejné době y ářel muzeum přís upné eřejnos i. Také adap ace Rožmbe ka ycházely ze s a ebníko a, esp. a chi ek o a přihlédnu í k b i ským šlech ickým sídlům, řebaže inspi ačních zd ojů p o jeho úp a y bylo (s ejně jako na Sych o ě) mnohem íce. Buquoyů úředník in o mo al h abě e o Rohano ě ná š ě ě a o om, že se kníže i líbilo několik mís nos í, če ně Křižácké gale ie, jejíž p o edení bylo ideo é o ině inspi o áno Křižáckými sály e Ve sailles [19, s. 387] a o ině 193 Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 p o edení pak b i skými usedlos mi [20, s. 38] : „Na s ém zámku [...] jsem ke s a bě z olil go ický s yl, y o d ě mís nos i, a z láš ě gale ie mě při ádí ke zcela jiným myšlenkám e z ahu k p o edení mých s a eb. Požádám pana h abě e, abych sem někoho poslal k obhlédnu í ěch o mís nos í.“ [16, s. 16] Ob ázek 7 – Se e očeský Sych o (zd oj: o oa chi au o a) Daleko důleži ější než p opojení mezi Sych o em, Rožmbe kem a Velkou B i ánií je o, že a o ukázka ilus uje, že s a ebníci oman ických ezidencí mohli jako zd oj inspi ace yuží a nejenom ces y do Velké B i ánie, ale i jiných zemí a že nu ně nemuseli – což je řeba zdů azni – opouš ě ani h anice las i, aby se mohli inspi o a ámci ealizace las ních p ojek ů. Za ímco o li u ýp a šlech iců do Spojeného k álo s í om o ohledu nebylo o iž ani minulos i pochyb, je u edená in o mace něčím, co ep e čekalo na po zení. Ob ázek 8 – Rožmbe k (zd oj: o oa chi au o a) Ces y s a ebníků jako inspi ační zd oj p o jejich k ajinářskou o bu Ces y u ozených s a ebníků šak nu ně nesloužily jako inspi ační zd oj pouze p o p ojek y přes a eb a ýs a eb jejich enko ských ezidencí, nýb ž i p o adap ace jejich okolí. V případě aného oman ismu se ho oří o li u zah aničních ces na zakládání k ajinářských pa ků či pa ků jakémsi „přechodném s ylu“. V posledních le ech bylo doloženo, že například zaklada el k ajinářského pa ku K ásném D oře u Podbořan Jan Rudol Cze nin z Chudenic se na s é ces ě po s řední a západní E opě le ech 1779–1781 inspi o al om smyslu, že jeho zkušenos i o li nily koncepci celého pa ku i jeho jedno li é součás i [21] . Zaměříme-li se na dobu 19. s ole í, nalezneme obdobné příklady dokládající, že ces o ání může bý nímáno jako inspi ační zd oj p o k ajinářskou o bu a is ok a ů. Jeden z nich posky uje již zmiňo aný kníže Jan Adol II. ze Schwa zenbe gu, k e ý se o plody k ajinářské o by zajímal už během s é p ní b i ské ces y, během níž obdi o al b i ské zah ady a pa ky. Zajíma é nicméně je, že oce 1838, edy době, kdy na os o ech s manželkou a Wilhelmem Ne enho s em hledal inspi aci p o přes a bu Hluboké, zá o eň hledal inspi aci p o úp a y jihočeského enko a. Dokládá o ú y ek jeho deníku da o aný 1. s pna: „Z Londýna jsme yjeli po ře í hodině a p ojížděli úžasnou k ajinou, šechno zelené a s ěží. Při om šem jsem myslel, že i u nás by bylo možné mí mnohé z oho a že ob ysy [našich] ho jsou ješ ě hezčí. Také je něk e ých k ajinách u nás íce ody.“ [11, ne ol.] Přes ože by bylo po přihlédnu í k ěm o ě ám nadmí u ob ížné, ne- li přímo nemožné ysledo a , o jaké konk é ní p ky oboha il Schwa zenbe g jihočeský enko díky b i ské ýp a ě, umožňují p ameny poukáza na o, že jedna z jeho dalších ces , nepláno aná jako inspi ační zd oj p o u o činnos , mohla o li ni ýsadbu jím zakládaných, esp. up a o aných k ajinářských pa cích. V oce 1843 o iž Jan Adol na š í il Uh y, a sice přede ším s cílem seznámi se s amějším zeměděls ím a zemědělskými usedlos mi, k e é ho 194 www.k ajinasidlapama ky.cz zajímaly jako s ědomi ého hospodáře mode nizujícího odo é elkos a ky. Kníže nicméně i přes o ěno al značnou pozo nos amějším zah adám, pa kům a k ajině obecně. Schwa zenbe g mimo jiné na š í il dnešní Ruso ce u B a isla y (Ka lbu g, O osz á ), kde se nacházel oman ický zámek odu Zichy-Fe a is. Ješ ě íce než on jej ale zaujal zdejší pa k, předs a ující podle něj „nejk ásnější anglickou zah adu“ [22, ne ol.] a opečo á aný z učným pe sonálem: „Zah adník Ca lbu gu [sic] je elmi šiko ný a pří el zah adnic í, nebo i zah adník se am mohou mnohému nauči . Využi í pěkných kusů s omů se mi elmi líbilo, člo ěk si [ u] šimne obezře nos i, kusu a oz ažo ání.“ [22, ne ol.] Přes ože en o ú y ek nepo zuje, jes li Schwa zenbe g do Ruso cí yslal s é zah adníky, je možné se domní a , že jeho činnos na poli k ajinářské o by do u či é mí y o li nila nejen ná š ě a a eálu sídla odu Zichy-Fe a is, nýb ž i uhe ského měs ečka Ta a, během níž si p ohlížel i amější ybníky a ýsadbu jejich blízkos i. Spojení mezi jihočeským enko em a Uh ami se nabízí díky é o ě ě: „Velký ybník je elmi pěkně osázený a na Hlubokou a do Třeboně je možné oho mnoho přinés .“ [20, ne ol.] Schwa zenbe gů případ – řebaže by se nu ně nemuselo jedna o případ jediný, na k e ém by bylo možné u edené doloži – udíž po zuje ýše zmiňo anou ezi, že se ces y p o s a ebníky období oman ismu, ať už jejich k oky mířily kamkoli , s á aly něk e ých případech ědomým hledáním inspi ace p o jejich k ajinářskou o bu (jako u ces y kníže e do B i ánie oce 1838), za ímco jiných zd ojem nein encionálním (jako u poby u Uh ách oce 1843). Ces y a chi ek ů a s a i elů jako inspi ační zd oj p o s a ební ak i i y a is ok a ů období oman ismu Věnujme se nyní ale i ces ám osob, jež s oupily do služeb samo ných s a ebníků. To, že i jejich ýp a y mohly slouži jako zd oj inspi ace p o zamýšlené p ojek y, se ědělo již minulos i. Po zuje o os a ně již zmíněný případ Wilhelma Ne enho s a, k e ý s Janem Adol em a Eleono ou ze Schwa zenbe gu na š í il Velkou B i ánii oce 1838. Výsledkem jeho poby u na os o ech byla p áce Einige Ansich en als Ve schöne ungs-Bau-Behel e on Landschlösse n, Wohn- und Wi scha sgebäuden, Co ages, Ga en e zie ungen und Pa kanlagen , ydaná o osm le později e Vídni a obsahující Ne enho s o y nák esy enko ských s a eb. Úkolem s a i ele ale s ejně ak bylo zachy i p o s ého pána a jeho po řeby na papíře ako ou a chi ek u u, k e ou Jan Adol po ažo al za zajíma ou a jež mu případně mohla slouži jako zd oj inspi ace p o úp a y Hluboké. Ačkoli byl úkolem přes a ě zámek nakonec po ěřen F anz Bee , a nikoli Ne enho s , nelze popří , že jeho pří omnos na os o ech měla seh á důleži ou oli e z ahu k možnos i kníže e mí i po ná a u do las i před očima podobu s a eb, jimiž bylo žádoucí necha se o li ni . Také Ka l Fische , jeden z p ojek an ů H ádku u Nechanic, na š í il Velkou B i ánii. Přes ože na základě docho aných p amenů nelze po di domněnky něk e ých au o ů, že Fische os o y na š í il na přelomu řicá ých a č yřicá ých le 19. s ole í [17, s. 283] , obsahuje pozůs alos h abě e Ha acha ko espondenci ad eso anou jeho ženě Anně a dokládající, že Fische oce 1851, kdy se pozo nos s a ebníka upí ala zejména k in e ié ům s a by, za í al na os o y spolu s jejím manželem: „Všechno ady dělám pěšky, Fische o ale ne yd ží, on je ždy hned una ený, přes o dou ám, že nak eslí mnoho uži ečného. Dou ám, že mu ukážu ješ ě C ew [C ewe Hall], Haddonhall [Haddon Hall], Ha ield, psal jsem [lo du] Clanwilliamo i k ůli poslednímu.“ [23, ne ol.] Z Ha acho y ko espondence yplý á několik nadmí u zajíma ých in o mací - jednak o, že a is ok a nech ěl Fische o i ukáza s a by ědčící za s ou podobu neogo ice, esp. go ickému e i alu, ale pamá ky z doby udo ské go iky a enesance z časů k álo ny Alžbě y Tudo o ny a k ále Jakuba S ua a. To aké jasně ukazuje, že p ojek y přes a eb a ýs a eb a is ok a ických sídel duchu oman ismu nelze níma oliko jako přejímání neogo iky, nýb ž i dalších s ylů (jak se je í při pohledu na in e ié y řady sídel, nichž pře ládá nápodoba enesance). 195 Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 Další zajíma ou in o maci pak posky uje jiný z dopisů h abě e u čených Anně, a sice en, jenž předcházel dopisu obsahujícímu ýše u edený ú y ek. Ha acho y ehdejší řádky manželce o iž naznačují, že přání, aby se Fische na b i ské os o y oce 1851 ydal, nu ně nemuselo bý přáním a is ok a a, nýb ž spíše přáním jeho zaměs nance, k e ému bylo nakonec yho ěno: „Pokud budu na H ádku spokojený s [jeho] ýkonem,“ podo kl h abě če nu, „pak přece nechám Fische a jí sem na 14 dní […].“ [23, ne ol.] Inicia i ní oli a chi ek ů a s a i elů je možné doloži ješ ě na jednom případu sou isejícím s ýs a bou H ádku u Nechanic. Když Fische pomě ně mladém ěku zemřel, ys řídal jej oli osoby mající za úkol dokonči ýs a bu H ádku s a ební inžený Jose Schube h. Docho alo se při om několik jeho dopisů ad eso aných Ha acho i. Z jednoho z nich yplý á, že Schube h ze s é las ní inicia i y ykonal ces u na Sych o , aby na něm hledal inspi aci p o řešení několika de ailů na H ádku. Nej íce jej ehdy zajímaly amější skleníky a jejich kons ukce: „29. če na jsem byl na Sych o ě, kde byla Jeho Jasnos kníže Rohan ak laska a, že mi sama ukázala zámek a udělila s olení, abych si mohl p ohlédnou skleníky. U nich jsou hla ní nosníky z li iny a [p os o y] mezi okny z epaného železa.“ [24, ne ol.] Inicia i ní oli a chi ek a ukazuje neposlední řadě i příklad oman ických úp a Lednice, jejichž adap ace měl zpočá ku na s a os i mladý ídeňský p ojek an Geo g Wingelmülle , k e ý byl aké ím, kdo kníže i Aloisi Jose o i z Liech ens eina dopo učo al „s a oanglický s yl“ p o přes a bu sídla boha ého odu [25] . Už ě šina s a ších ex ů zmiňuje, že Wingelmülle ykonal s udijní ces u na b i ské os o y, řebaže se jejích de ailech y o ex y ozcházely s údaji jiných au o ů [26, s. 87][17, s. 343] . Co je ale p o dané s udie ypické, je o, že jejich au oři nepřiřkli Wingelmülle o i úlohu osoby, z jejíž s any zešel podně k omu, aby en o a chi ek odces o al do zah aničí. V Liech ens einském odo ém a chi u e Vídni je šak uložena i s ať Emila Edga a, dícího, že o byl sám a chi ek , kdo s ého zaměs na a ele oce 1845 žádal o s olení yp a i se přibližně na d a měsíce do zah aničí, a o konk é ně do Velké B i ánie, F ancie a Belgie ( případě posledních d ou zemí se mělo jedna o země, přes k e é Wingelmülle pu o al). Ani Wingelmülle o y ces y nicméně ne yče pá ají šechny příklady ces a chi ek ů a s a i elů předních oman ických a is ok a ických ezidencí českých zemí, k e é může bada el naleznou . Z hlediska možnos i poukázání na ůzno odos inspi ačních zd ojů yuži ých při jejich úp a ách a ýs a bách je ale pa ně nejzajíma ější případ his o izujících adap ací Sych o a kníža z Rohanu. Pakliže o iž již byla řeč o s a ebníko ě ná š ě ě Rožmbe ka, je nu no zmíni se o dalších osobách, k e ým zámek děčí za s ou podobu. Za ímco něk e é plány p o ex e ié zámku y ořil německý a chi ek Be nha d G uebe , k e ý Čechách s oupil do služeb členů Společnos i las eneckých přá el umění [27] , měl elkou zásluhu na z á nění sych o ských in e ié ů Jose P u o , ohanský s a ební adjunk , sp á ce a později i ředi el. Z analýzy docho aných p amenů yplý á, že i P u o ykoná al s udijní ces y, řebaže není zcela jasné, zdali inicia i a ždy zešla ze s any jeho pána, nebo naopak od něj samo ného. Zaměřme se p o o nyní k á ce i na jeho ýp a y. Po přihlédnu í ke knize hos í na Hluboké z d uhé polo iny 19. s ole í je jasné, že P u o 8. dubna 1855 na š í il en o schwa zenbe ský zámek. Dokladem je o iž jeho podpis ní. In o mace pod jménem „ ohanský knížecí s a ební sp á ce“ [28, ne ol.] zá o eň ylučuje možnos záměny osob či chybného č ení jména. Vzhledem k omu, že úp a y Sych o a ehdy p obíhaly naplno, není pochyb, že dů odem jeho ná š ě y zámku bylo hledání inspi ace. Další z doloži elných ces ykonaných P u o em je pak jeho ná š ě a oman ického zámku Bo u u Tacho a, up a eného odinou Kamilo y manželky Adély z Löwens einu. S ědec ím o P u o o ě p ohlídce zámku jsou jeho skici uložené pláno é dokumen aci k přes a bě Sych o a, mezi nimiž bada el nalezne i jeho skici z ahující se ke jmeno anému zámku a něk e ým jeho de ailům [29] . I p o o se je í jako íce než p a děpodobné, že P u o na š í il Bo u Tacho a k ůli hledání inspi ace p o se e očeské sídlo 196