Cesta vinicemi za architekturou nových vinařství

Konference Krajina Sídla Památky 2024 CESTA VINICEMI ZA ARCHITEKTUROU NOVÝCH VINAŘSTVÍ A JOURNEY THROUGH THE VINEYARDS IN SEARCH OF THE A RCHITECTURE OF NEW WINERIES Urbášková Hana Klíčová slova: architektura, cesta, historie, krajina, technologie, turistika, vesnice, vinařství, vinice, vinný sklep, výroba prof. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D. [email protected] Department of Urban Design Faculty of architecture Brno University of Technology Poříčí 273/5, 639 00, Czech Republic The author works at the Faculty of Architecture of Brno University of Technology at the Department of Urban Design. She deals with the issue of sustainable development o f settlements and current possibilities of using cultural values of the territory. In her research, teaching and design practice, she emphasizes the preservation of architectural and urban heritage, understanding the importance of heritage conservation and the overall efficiency and sustainability o f design. Abstrakt: Pěstování a zpracování vinné révy je jedinečným fenoménem z hlediska hmotné a duchovní kultury venkova. Specifický způsob pěstován í utvářel podobu vinařské krajiny a struktura vinohradnických staveb ovlivnila podobu obcí ve vinařských oblastech i životní styl regionů, včetně projevů lidového umění a folklóru. Historické vinné sklep y symbolizovaly bohatství, prosperitu a tradiční hodnoty moravského venkova. V současné době je pěstování vína významným a stále se rozvíjejícím odvětvím. Putování po vinicích a vinařských oblastech nabízí alternativní způsob trávení volného času. Tato forma turistiky je stále oblíbenější i na Moravě. Vinařské oblasti jsou zpřístupněny sít í cyklostezek a naučných stezek a vznikají nová moderní vinařství. Dnešn í vinařství je výrazně ovlivněno technologickými inovacemi, které optimalizují procesy od práce na vinici až po řízení, distribuci a komunikaci. Tato revoluce přinesla řadu výhod, ale také výze v a důležitých otázek týkajících se budoucnosti tohoto odvětví. Terén, klimatické p odmínky a topografie jsou klíčovými prvky, které ovlivňuj í nejen výběr odrůd vinné révy, ale také samotné budov y a infrastrukturu. Architektura moderních vinařství se vyznačuje f unkčním a estetickým designem, používáním moderních materiálů a technologií, respektováním tradičních vinařských postupů a ochranou krajiny a přírodního prostředí. Článek nabízí nový pohled na architekturu vinařství jako na proměnlivou cestu časem. Recenze | Review prof. Ing. Martina Peřinková, Ph.D. doc. Ing. arch. Naděžda Menšíková, CSc. 116 www.krajinasidlapamatky.cz Úvod Pro naše předky měly viniční stavby mimořádný význam. Byly místem, kde se lidé scházeli, aby nejen posoudili úrodu a kvalitu vína, ale také debatovali o aktuálních záležitostech. Ochutnávka vína je dodnes obřadem, kterým se vzdává úcta vinaři k vyrobenému nápoji. Kdo chodil do vinného sklepa, nebyl chorý, proto snad vznikl v Prušánkách pro vinné sklípky název „nechory“. Vinařským stavbám byla vždy věnována velká péče a mnohé stavby i celé soubory staveb se dochovaly dodnes i s původními výtvarně zpracovanými detaily. Není pochyb o tom, že je nutné tyto typické soubory i jednotlivé stavby zachovat pro budoucí generace jako významné památkové, historické, kulturní i duchovní dědictví. V současné době je výroba vína významně ovlivněna technologickými inovacemi. Tento inovativní přístup spojuje tradiční vinařské zkušenosti s nejmodernějšími technologiemi a promítá se jak v kvalitě samotného produktu, tak v architektuře budov, kde tato vína vznikají. Vinařská krajina Evropa je zemí s bohatou vinařskou tradicí. Vinařské oblasti starého kontinentu patří mezi nejuznávanější na světě. Pro některé regiony jsou symbolem a důležitou součástí místní identity, protože jsou spojeny s bohatou kulturní historií. Vinice v oblastech s dobrými podmínkami na pěstování vinné révy mají značný vliv na obraz krajiny. Vytvářejí malebné a působivé scenérie, přispívají k vizuální přitažlivosti krajiny i k její biologické pestrosti. Součástí krajiny jsou vinohradnické obce a vinařské stavby, kapličky, boží muka a jiné drobné stavby. Dnešní vinařství je spojeno s ochranou přírody, vytvářením a udržováním biodiverzity, ekologickou zodpovědností a snahou minimalizovat negativní vlivy na životní prostředí. Kromě pozitivních účinků může rozšiřování vinic a intenzivní zemědělství změnit vzhled krajiny a negativně ovlivnit autenticitu a charakter dané oblasti. Při intenzivním obhospodařování vinic hrozí riziko větrné eroze a degradace půdy. Rozšiřování vinic může také vést ke ztrátě přírodních stanovišť, k fragmentaci krajiny a negativnímu dopadu na životní prostředí. Proto je důležité, aby se při plánování a správě vinařských oblastí zohledňovaly všechny aspekty tak, aby bylo dosaženo udržitelného a vyváženého využívání krajiny. O kvalitě vinice rozhoduje celá řada faktorů, především to však bývá její poloha a orientace ke slunci, mikroklimatické a půdní podmínky. V České republice jsou dvě vinařské oblasti: 1. Vinařská oblast Čechy je tvořena podoblastmi Litoměřickou a Mělnickou. 2. Vinařská oblast Morava zahrnuje celkem čtyři podoblasti: Znojemskou, Mikulovskou, Velkopavlovickou a Slováckou. Historie a nové trendy vinohradnictví na Moravě Prvními pěstiteli vinné révy na našem území byli zřejmě Keltové, avšak o jejich působení chybí hmotné důkazy. Počátky vinohradnictví na území Moravy je spjato s obdobím kolonizace našeho území římskými legiemi, konkrétně s X. římskou legií císaře Marca Aurelia, která měla ve druhé polovině 2. století po Kristu základnu poblíž obce Mušov na jižní Moravě. První písemné zmínky o vinařství na Jižní Moravě pocházejí z období Velkomoravské říše v 9. století. Ve středověku se vinařství na Jižní Moravě rozvíjelo především díky klášterům, které byly v této oblasti zakládány. Později, za vlády Lucemburků a Habsburků, se vinice na Jižní Moravě ještě více rozrůstaly [1] . Proces výroby vína probíhal ve vinných sklepech, které sloužily také k uskladnění vína. V moravských vesnicích byly vinné sklepy tradičně umisťovány v blízkosti vinic podél vinařských uliček a vytvářely tak specifický obraz vesnice. Fasády sklepů byly často zdobeny sgrafity nebo malbami, které zobrazovaly motivy 117 Konference Krajina Sídla Památky 2024 související s vinohradnictvím nebo lidovou kulturou. Vinné sklepy byly důležitou součástí vinařského hospodářství a dodnes jsou významným kulturním a historickým přínosem regionu. Některé historické vinné sklepy tvoří unikátní sklepní komplexy a jsou památkově chráněny. Například v Petrově u Strážnice vznikl v 15. století unikátní areál vinných sklepů Plže, který byl v roce 1983 prohlášen první památkovou rezervací lidové architektury v České republice. V 19. století začala na jižní Moravě nová éra vinařství, kdy byly založeny specializované vinařské školy a došlo k technologickému pokroku a zlepšení kvality vína. Po druhé světové válce a následně v období komunismu bylo vinařství na jižní Moravě centralizováno státem. Ve vinicích byla zavedena mechanizace, zvýšil se výnos, ale výroba vína byla zaměřena především na kvantitu, a ne na kvalitu. Na konci 20. století, po pádu komunismu a vstupu České republiky do Evropské unie, se jihomoravské vinařství začalo opět rozvíjet a modernizovat. Region se stal známým díky kvalitním vínům, jako je Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský a Modrý Portugal. Dnes má Morava více než 20 000 hektarů vinic, a stává se důležitým hráčem na mezinárodním vinařském trhu. Moravské víno získává uznání nejen v České republice, ale také v zahraničí [2] . Vinařství se stalo důležitým hospodářským odvětvím Moravy a zároveň pečuje o zachování bohaté vinařské tradice a kulturního dědictví regionu. V současné době prožívá viniční hospodářství ve světě velkou renesanci. Putování po vinicích a vinařských oblastech je dokonale organizováno a nabízí alternativní využití volného času. Také na Moravě je tato forma turismu stále populárnější. Kromě degustace vína, prohlídek vinic, informací o pěstování hroznů, procesu výroby vína a historii místních vinohradů nabízejí vinařství také gastronomické zážitky a ubytování přímo ve vinicích. To vše napomáhá propagovat region a zvyšovat povědomí o moravských vínech. Architektura moderních viničních staveb Nové technologie výroby vína spolu s trendem rozvoje enoturismu si vyžádaly výstavbu nových budov, které slouží nejen výrobě vína, ale integrují i turistické funkce. Pro navrhování nových vinařství jsou příznačné dva rozdílné přístupy. První představuje celosvětový trend využívání moderní architektury pro reklamu a image firmy či reklamu mikroregionu. Druhý vychází z historické skromnosti Obrázek 1 – Petrov, okres Hodonín,část Plže. Dostupné z: https://es.m.wikipedia.org/wiki/Archivo:Petrov_(HO),_Plže_(1).jpg Foto autor: Palickap, licence: CC BY-SA 4.0, navštíveno: 3. 5. 2024 Obrázek 2 – Vinařské oblasti na Moravě.In: Hledám víno: vinařské regiony 3. 10. 2018. Aktualizováno: 21. 6. 2023 [online]. Dostupné z: https://www.hledamvino.cz/vinarske-regiony-ceska-republika 118 www.krajinasidlapamatky.cz venkovského prostředí a vyznačuje se snahou o nekonfliktní začlenění stavby do krajiny. Příkladem prvního přístupu je vinařské centrum LOISIUM v rakouském Langenlois (realizace 2002-2003). Americký architekt Steven Holl, pojal stavbu v americkém velkém stylu. Při realizaci stavby byly použity nejmodernější technologie. Vnější plášť budovy návštěvnického centra o rozměrech 25 × 25 × 13 m tvoří neutrální hliník, v interiéru je použit pohledový beton, kombinovaný s přírodním korkem a šedým sádrokartonem. Povrch podlah tvoří litý leštěný asfalt. Kubus návštěvnického centra mezi vinicemi je tunelem propojen s původními 900 let starými vinnými sklepy. Tunel je přibližně 5 m vysoký, 90 m dlouhý a je v něm pro návštěvníky připraven multimediální program příběhu vína s 11 zastávkami. Záměrem architekta bylo, aby stavba působila na všechny smysly člověka. Významnou roli zde sehrává světlo a hudba. Program zinscenovala a realizovala agentura švýcarských specialistů Steiner Sarnen Schweiz, hudbu zkomponoval šéf Vienna Art Orchester Matthias Ruegg. U vinařského centra LOISIUM byl postaven hotelový komplex s restaurací, vinárnou, konferenčními a jednacími sály, který celou záležitost posunuje z polohy šetrné agroturistiky na velkokapacitní cestovní ruch [5] . Příkladem druhého přístupu je areál vinařského hospodářství WINERY MANNINCOR v italském Kalternu (realizace 2002-2004). Majitelé stávajícího vinařského statku potřebovali vybudovat nové výrobní prostory využívající nové technologie. Protože se lokalita nachází v chráněné krajinné oblasti, navrhli autoři (arch. Walter Angonese, Rainer Köberl, Silvia Boday) stavbu, která je celá skryta ve svažitém terénu vinohradu a minimalizuje tak zásah do krajinného rázu. Na povrchu se objevují pouze prosklené konstrukce pro osvětlení vnitřního degustačního prostoru a nadzemní budova prodejny vína. V podzemí se nachází lisovna, prostory pro zpracování vína a sklad barikových vín v dubových sudech. Podzemní prostor zajišťuje ideální klimatické podmínky pro výrobu a skladování vína. Konstrukční i materiálové řešení je vzájemně skloubeno a propojeno, konstrukce jsou přiznány. Pohledový beton stěn, stropů a podlah je broušený nebo leštěný a kombinován se dřevem, sklem a ocelí [4] . Nové objekty vykazují minimalistické pojetí ve struktuře i formě. Citlivým zakomponováním do vinice s vinnou révou jsou kompletně začleněny do textury vinice a vykazují cit pro atmosféru krajinného prostředí. [3] Obrázek 3 – Vinařské centrum LOISIUM v rakouském Langenlois. Foto autor: Hana Urbášková, 6. 3. 2006 Obrázek 4 – Vinařské hospodářství Winery Mannincor v italském Kalternu. Foto autor: Hana Urbášková, 25. 10. 2005 119 Konference Krajina Sídla Památky 2024 Nové viniční stavby na Moravě Moravská vinařství se přizpůsobila nové době. Vinařské oblasti byly zpřístupněny sítí cyklostezek a naučných stezek a vznikla řada moderních vinařských areálů, které návštěvníkům nabízejí mnoho zážitkových aktivit. Kromě ubytování a vynikající gastronomie nabízejí vinařské hotely wellness a fitness služby, možnost pořádání svateb, hudební a další kulturní programy včetně vinařských festivalů. Návštěvnická centra, muzea vína a interaktivní expozice prezentují zábavnou a interaktivní formou svět vína. Důležitou roli v tomto procesu hraje architektura moderních vinařských staveb, které jsou samy o sobě atraktivním turistickým cílem. V posledních desetiletích začali moravští vinaři stavět moderní vinařské budovy podle plánů špičkových architektů. V roce 2003 bylo u Hustopečí postaveno vinařství Sonberk (architekt Josef Pleskot) a vinařství Gotberg (Bukolsky architekti s.r.o.), které posunulo vnímání vinařství na Moravě o úroveň výš. Mezi další zajímavé architektonické počiny patří vinařství Obelisk (ateliér AiD team) postavené v roce 2017 nad Valticemi a reprezentativní centrum vinařství Lahofer (ateliér Chybik+Kristof Associated Architects) u Znojma z roku 2020. Stavba byla nominována na prestižní evropskou cenu za současnou architekturu Mies van der Rohe Award a postoupila do finále světové soutěžní přehlídky MIPIM Awards v kategorii „Best Mixed-Use Development“. Jmenovaná vinařství prezentují moderní architekturu jako marketingovou a firemní image. Oproti tomu architektonické řešení vinařství Krásná hora na Slovácku ve Starém Poddvorově z roku 2011 (studio Létající inženýři) a vinařství Starý vrch v Hustopečích (studio POParch) realizované v roce 2014 v Mandloňovém sadu, Obrázek 5 – Prosklený degustační prostor Winery Mannincor. Foto autor: Hana Urbášková, 25. 10. 2005 Obrázek 6 a 7 – Nové technologie výroby vína v Sonberku u Hustopečí. Foto autor: Hana Urbášková, 2. 10. 2005 120 www.krajinasidlapamatky.cz vychází ze skromnosti a specifik konkrétního vesnického a krajinného a prostředí. Navrhování architektury nových viničních staveb Navrhování architektury nových viničních staveb, kde se prolínají nejmodernější technologie s tradičními postupy, není jednoduchý úkol. Jejich urbanistické a architektonické řešení by mělo vycházet z regionální kultury, specifik konkrétního krajinného prostředí, a přitom využívat nejnovější ekologické stavební technologie a splňovat požadavky uživatelů na vyšší kvalitu staveb. Studenti architektury jako významní tvůrci hmotného prostředí by měli být seznamováni s řešením těchto aktuálních úloh. Jako příklad představuji výukový ateliérový projekt Any Lukaševič, studentky 5. ročníku Fakulty architektury VUT v Brně. Tématem zadání byl návrh zážitkového vinařství s ubytováním mezi vinicemi, které bude vycházet z tradic vinařského regionu, ale doplní ho o nové prvky, které budou revitalizovat zanedbanou krajinu řešeného území. Lokalita se nachází v blízkosti obce Strachotín u prostřední Novomlýnské nádrže, která je přírodní rezervací Natura 2000 s krásným výhledem na Pálavské vrchy. V současné době není lokalita zemědělsky využívaná, ale existuje záměr obnovit plochy vinic. Strachotín patří do Mikulovské vinařské podoblasti s bohatou historií a kulturními i folklorními tradicemi. Historie pěstování vína je v obci velmi dlouhá. K rozšíření vinic přispěli v 16. století Habáni a velký rozmach vinařství nastal v 17. století [1] . Strachotín má výhodnou polohu. Nachází se 3 km od Dolních Věstonic, které jsou jednou z nejznámějších archeologických lokalit ve střední Evropě, asi 15 km od Mikulova v turistické oblasti Pálava a Lednicko-valtický areál a nedaleko rekreačního areálu u Pasohlávek s Aqualandem Moravia. Kromě turistických tras prochází Strachotínem i Moravská vinná cyklostezka. Pro dané území se studentka rozhodla navrhnout WINERY – VENUŠE jako CESTU 4 ELEMENTŮ. Cesta Vinicemi – element ZEMĚ, cesta Vinařstvím - element OHEŇ, cesta Vyhlídkovou věží - element VZDUCH a cesta nad Vlnami jezera - element VODY). Zároveň je idea návrhu chápána jako CESTA 4V (vinice + Winery + vyhlídka + voda) a současně jako CESTA POZNÁNÍ: cesta vinicemi (poznání kulturní krajiny), cesta Winery (poznání výroby vína), vertikální cesta vyhlídkovou věží k břehům jezera, cesta po molu k ornitologické Obrázek 8 – Vinařství Krásná hora ve Starém Poddvorově. Foto autor: Hana Urbášková, 5. 6. 2023 Obrázek 9 – Obec Strachotín s památníkem Velké Moravy. Foto autor: Hana Urbášková, 15. 9. 2023 121 Konference Krajina Sídla Památky 2024 pozorovatelně (poznání fauny Pálavy) a cesta k altánku pro oddych a jógu (cesta sebepoznání). Návrh zážitkového vinařství obsahuje kromě výrobních prostor i degustační místnosti a ubytování. Pro řešení daného problému si studentka vybrala oblast na jižním okraji pozemku, svažující se strmě k vodní hladině, která je přírodní rezervací s hnízdišti ptáků a také zastávkou při podzimní migraci ptáků do jižních oblastí. Součástí projektu je proto i návrh umístění ptačí pozorovatelny, která nenaruší prostředí ptáků a bude rozvíjet plán na výstavbu umělých ostrůvků, který je navržen ochránci přírody. Vyhlídková věž na hraně prudkého svahu spojuje vinařství s ornitologickou pozorovatelnou a meditačním altánem, který ve spolupráci se studentkou Anou Lukaševič navrhla studentka 3. ročníku Zuzana Říhová. Cyklisté, pěší turisté a návštěvníci vinařství mohou toto místo využít k relaxaci a poznávání fauny, aniž by rušili hnízdící ptáky. V zimě lze prostor využít také k bruslení a zimní turistice. Cílem návrhu Winery – Venuše s nově založenými vinicemi je zohlednit přírodní charakteristiku krajinného rázu v kontextu ekonomických, sociálních a environmentálních aspektů a vytvořit nový obraz v krajině, který je pohledově exponovaný z CHKO Pálava. Závěr V historii lze sledovat úžasný vývoj architektury vinařských staveb od starověkých chýší a komplexů vinných sklepů až po současnou moderní architekturu. Tyto stavby byly vždy těsně spjaty s krajinou, využívaly místní materiály a zohledňovaly klimatické podmínky. Moderní architektura vinařství spojuje umění, krajinu a lidský prožitek do fascinující symbiózy. Tato dynamická spojení mezi životním prostředím a lidskou tvorbou nejen reflektují technologický pokrok, ale také duchovní vztah člověka s krajinou. Samotná krajina, v níž se vinice nacházejí, často ovlivňuje návrh architektury vinařství. Terén, klimatické podmínky a topografie jsou klíčové prvky, které ovlivňují nejen výběr odrůd vinné révy, ale i samotné budovy a infrastrukturu. Architektura vinařství se tak mění podle tvaru krajiny, snaží se integrovat do okolního prostředí a respektovat jeho charakter. Budovy vinařství mohou nabízet nejen technické možnosti pro výrobu vína, ale také estetický a emocionální zážitek. Terasy s výhledy do vinic, umělecké instalace a veřejná prostranství se stávají součástí architektonického plánu, který vyvolává smyslové a duševní prožitky. Tato evoluce v architektuře vinařství také ovlivňuje interakci lidí s prostředím. Vinařství se stávají místy setkávání a sdílení znalostí nejen o vínu, ale i o krajině a jejím vývoji. Lidé se stále více zajímají o původ a kontext produkce potravin a návštěva vinařství se tak stává zážitkem spojeným se vzděláním, kulturou a přírodou. Celkově lze říci, že moderní architektura vinařství představuje fascinující cestu časem, kde se prolíná tradice s inovací. Tím odráží regionální identitu a vytváří novou tvář regionu. Moderní vinařství nemají pouze funkci praktických potřeb, ale je to vyjádření dialogu mezi člověkem, krajinou a technologiemi. Reprezentují symbiotický vztah, který reflektuje naši snahu lépe porozumět přírodě, respektovat ji a zároveň se s ní spojit skrze umělecké a technologické inovace. Obrázek 10 – Studentský projekt Winery Venuše, Fakulta architektury VUT v Brně A utor: Ana Lukaševič, 15. 12. 2023 122 www.krajinasidlapamatky.cz Použité zdroje: [1] FROLEC, Václav. Vinohradnictví kapitoly z dějinného vývoje od minulosti do současnosti na Moravě a v Čechách. Brno nakladatelství Blok, 1973, 297 s. [2] HONSNEJMANOVÁ, Irena. Moravské a české víno v datech [cit. 7.11.2018]. Dostupné z: https://www.ceskovdatech.cz/clanek/114-moravske-a-ceskevino-v-datech/ [3] URBÁŠKOVÁ, Hana. Architektura zemědělských staveb . VUT FA Brno 2005, ISBN-80-214-2883-x [4] BOECKL Matthias. Der Weg zur Qualität. In: Architectur actuel.l 06/2004, ISSN 0570-6602 [5] HAUSEGGER Gudrun: Steven Holl: Losium World of Wine Hardcover. Nakladatel: Hatje Cantz; 1. vydání, 2007), 112 s. ISBN-10: 3775719490, ISBN-13: 978-3775719490 123