Rozhovor s doc. PhDr. Janem Měchýřem, CSc. (1930–2018, jeden ze zakladatelů a dlouholetých pracovníků Ústavu hospodářských a sociálních dějin)

Rozho o sdoc. PhD . Janem Měchýřem, CSc. (1930–2018, jeden ze zaklada elů adlouhole ých p aco níků Ús a u hospodářských asociálních dějin) O ázky kladla: alena Š epešo á Jan Měchýř se na odil 22.března 1930 Želénkách. V oce 1944 byl nuceně nasazen jako po- mocný dělník e i mě HIKO Duchco ě. Po d uhé s ě o é álce, konk é ně  oce 1948, zís- kal ýuční lis . Následně mohl pok ačo a e s udiích, nejdří e na Vysoké škole poli ických ahospodářských ěd apo jejím z ušení na Filozo ické akul ě Uni e zi y Ka lo y P aze. Jeho hla ním zájmem byla no odobá his o ie sou isející spočá kem p ůmyslo ého oz oje ano odobého sociálního hnu í na se e u Čech. Byl ý aznou osobnos í ka ed y dějin KSČ, ale po nás upu no malizace byl yloučen z akul y. Následně se s al školi elem obo u ý- poče ní echniky. Po oce 1989 se mohl á i zpě na FFUK. Řada jeho děl přinesla apři- náší no ý pohled na p oblema iku hospodářských asociálních dějin Českoslo ensku. Jeho hla ní doménou byly dějiny dělnického hnu í před p ní s ě o ou álkou, ale ne yhýbal se ani dějinám po d uhé s ě o é álce. Pa řil kdlouhole ým p aco níkům ÚHSD, ep ezen o al jeho zaklada elskou gene aci aipo s ém pensiono ání zůs á al čilém kon ak u sděním na ús a u. Jan Měchýř zemřel 19.října 2018. Jaká byla Vaše ces a k ysokoškolskému zdělání? Nejdří e jsem, zhledem kd uhé s ě o é álce, nas oupil k yučení. Upřijímací zkoušky na Vysokou školu poli ických ahospodářských ěd byl důleži ý dělnický pů- od s uden a, p o o jsem mís o ma u i ního ys ědčení předkládal záznam ozaměs - nání odičů ap a odičů, k e ý ozhodl omém přije í. V oce 1953 byla o šem Vysoká škola poli ických ahospodářských ěd z ušena. P ní čás s uden ů se dos ala pod p á nickou akul u ad uhá čás pod ilozo ickou akul u. Já jsem pok ačo al na a- kul ě ilozo ické. Dodnes si ži ě zpomínám na zkoušku zdějin komunis ické s any So ě ského s azu. VSo ě ském s azu pod dohledem S alina znikla publikace odě- jinách s any od založení až do oku 1938. Bylo o něco jako kladi o na ča odějnice, ako á učebnice dogma ismu. Publikaci přeložili již za álky do českého jazyka amy se o museli nauči přeříka auděla z oho zkoušku. Kdy, p oč asjakými mo i acemi js e přišel na Ka ed u, esp.Ús a hospodář- ských asociálních dějin FFUK? Nas oupil jsem sem p o o, že pů odní moje p aco iš ě na Filozo ické akul ě, k e é se jmeno alo Ka ed a dějin dělnického hnu í, bylo z ušeno. My jsme byli p opuš ěni Jan Měchýř — Alena Š epešo á 36 WISOHIM/ESHP 28 akdyž jsme se aceli, ak naše pů odní ka ed a již neexis o ala. Nejp e jsme skon- čili ná uči Ka ed y českých dějin apo é se his o ici, k eří se zabý ali hospodář- skými asociálními dějinami, dali doh omady a akul a nás za egis o ala jako Ka- ed u hospodářských asociálních dějin. Poma uje e si ok, kdy js e na ka ed u nas oupil? Na sklonku oku 1989 nás pop é edení FFUK obeslalo amy jsme se začali scháze začá kem oku 1990 ajiž od oho o oku jsme yučo ali. Co Vás za edlo khospodářským asociálním dějinám? Já jsem se jako mladý nadšenec zaujal p o dějiny dělnického hnu í. Bylo o om na- psáno několik pou a ých publikací, k e é jsem če l, když mi bylo přibližně 16 le . To o éma mě zaujalo. Když jsem se hlásil na Vysokou školu hospodářských asociálních ěd, ěděl jsem, že se chci ěno a dějinám dělnického hnu í. Sjakou mo i ací js e s upo al na Ka ed u/Ús a hospodářských asociálních dějiny? F ied ich Engels s ými díly o e řel okno zdělané eřejnos i do jiného s ě a amy jsme se na ka edře, když jsem byl mladý, snažili o o éž. Jak se y íjel Váš odbo ný náhled na hospodářské asociální dějiny? Ze začá ku jsem za p oje ak i i y dělnického hnu í po ažo al z láš ě s á ky, ale p o- blém byl zcela jiný a las ně dodnes ne ys ě li elný. Záz ak, že počá kem de a e- nác ého s ole í masa lidí zchudých esnic přišla do měs aběhem d ou až ří gene- ací byli pa lamen u apo é zasedli i e ládách, a o se s ejnou k ali ikací jako mají dnešní minis ři. To jsem pouze z nějšku popiso al. Lidé, k eří ži o ě neče li Kapi- ál, nemohli pochopi dějiny dělnického hnu í. Abych se přiznal, ak já jsem nedělal p a é sociální ahospodářské dějiny. Já jsem spíše popiso al his o ické událos i. Kam dospějí hospodářské asociální dějiny? Nedo oluji si soudi . Nikdy jsem nad ou o o ázkou nepřemýšlel. Budoucnos ne i- dím příliš ůžo ě, p o ože dnes je o p o mode ního mladého ědce éměř nedůs ojné ěno a se dějinám dělnického hnu í. Jaké s é dílo, k e é zniklo během Vašeho působení na ka edře, po ažuje e za nej ýznamnější? Za uži ečnou publikaci po ažuji knihu: Slo ensko Českoslo ensku. V oce 1991, když se Českoslo ensko chýlilo ke s ému ozpadu, jsem ji sepsal p o naklada els í P áce. Vknize jsem publiko al i eřejnos i neznámé dokumen y. Společně sJiřím Ma ějčkem jsme sepsali knihu Če né miliony odě s í amládí dolo ání se e očeském e í u. Recenze knihy byly pozi i ní, ale nedokáži odhadnou , kolik č enářů a o kniha měla. Oco js e se e s ých dílech snažil? Snažil jsem se opopula izaci odbo ných éma . Bylo p o mě důleži é psá p o lidi. Č e- náři byli z yklí na po inné áze, akže době, kdy bylo přikázáno ydá a ak i ní jan MěcHýř — alEna Š EPEŠO á 37 knihy os aně nebo odělnické řídě, bylo p o č enáře úle ou, když do ukou dos ali kul i o aný ex , jenž neměl p opláno ě p opagandis ické unkce. Podařilo se Vám mezi magis y az láš ě dok o andy ycho a někoho, koho po ažuje e za s ého pok ačo a ele či žáka? Nepama uji se, že bych měl následo níka mezi s ými s uden y. Zkolegů jsme si hodně ozuměli skolegou Pullmannem. Je nějaká ýznamná osobnos , k e á Vás o li nila? Zli e á ů Milan Ja iš. Zkolegů o byl zesnulý p o eso Vladimí Kašík, k e ý byl imým dob ým pří elem. Velice sk omný člo ěk, ze k e ého jeho osobnos yzařo ala. Dále Pe Ho a Hořejš, uk e ého jsem se snažil pochopi , čem spočí á jeho úspěšné psaní (pozn. ed. jde ojeho ozsáhlé dílo Toulky českou minulos í). Jak js e začal s ýukou hospodářských asociálních dějin? Posledních dese le před okem 1989 jsem yučo al ýpoče ní echniku, p o ože jsem upadl nemilos . Před ím jsem byl asis en em na Ka edře dějin KSČ. Na ka edře jsme byli upozo něni, ať jsme opa ní azby ečně do ničeho ne ýpáme. Tehdy jsem jako še- s ad ace ile ý kluk přednášel na ilozo ické akul ě nejho ší možné období, no odobé dějiny. Hla ním éma em byla d uhá s ě o á álky až současnos . Je něco co se nelze během s udia hospodářských asociálních dějin nauči ? Myslím si, že se nelze nauči psá , o musí e dos a do ínku. Vyzná ám p a idlo ob ácené s ánky. Například Pe Ho a Hořejš, může psá očemkoli , y si přeč e e s ánku apok ačuje e kdalší. Po é je o dob á kniha. Tam, kde se donu í e přečís jen d uhý ods a ec apo é usne e, ak ať je očemkoli ajakkoli přínosná, není důleži á. Bylo někdy nějaké éma, k e é js e byl nucen yučo a nebo psá ? Nepama uji si, že by omu ak bylo. Bylo z ykem, že se muselo přednáše op áci S alina: Oo ázkách jazyko ědy. Psal jsem s ědomím cenzu y, akže něk e é čás i jsem musel psá souladu snařízením, ale inspi o al jsem se s ým yučujícím F an iškem Če in- kou, k e ý říkal: „Exis ují si uace, kdy není možné říci p a du, ale důleži é je, abys neřekl lež.“ Myslím si, že během přednášek i e s ých publikacích jsem se ím o p a idlem řídil. Změnil bys e dnes s é ozhodnu í zabý a se hospodářskými asociálními dě- jinami? U či ě ne. Jak hodno í e pozici Ka ed y hospodářských asociálních dějin se zah aničními ins i ucemi? Nedokáži posoudi Jak nímá e z ah sociálních ahospodářských dějin? Vdobě mého působení jsem nepociťo al soupeření mezi hospodářskými asociálními dějinami nebo případně mezi odbo níky na hospodářské či sociální dějiny. 38 WISOHIM/ESHP 28 Jak hodno í e s é působení na Ka edře/Ús a u hospodářských asociálních dějin? Já jsem nikdy nebyl na p aco iš i, kde bychom si házeli klacky pod nohy. Myslím si, že jsem am skaždým ycházel dobře. Vdob ém na o zpomínám. Je nějaké éma, k e é js e ch ěl zkouma nebo publiko a , ale nepodařilo se Vám o? Zodbo ných p ací jsem dokončil še, co jsem ch ěl. Jediné nedokončené dílo je pa - nác ý díl Toulek českou minulos í, k e é mi nabídl ke zp aco ání Pe Ho a Hořejš. Bohužel se nepohodl s edak o em, bouchl d eřmi aza nimi jsem bohužel zůs al ijá snedokončeným pa nác ým dílem, k e ý měl bý op ní epublice. Je něco, co Vám zamezilo publiko a nebo p aco a ? Bohužel bylo na překážku mé jméno. H abal nebo Hořejš museli psá pod pseudony- mem. Pa řil jsem mezi jména, k e á se nesměla obje o a . V oce 1968 jsem nepa řil mezi y, co ykřiko ali ap o olá ali ůzná hesla, p o ože jsme byli znalí no é ga ni- u y, dos jsme onich ěděli, ak jsme e o mní p oces přijímali s elkým uspokoje- ním, ale bez nadšení, p o ože jsme jim příliš ne ěřili, což se nakonec yplnilo. Kdy js e pop é pocí il, že již nemůže e dále publiko a ? Pop é mi o zkázal šé edak o jednoho nejmeno aného libe eckého naklada el- s í, když am ležela má kniha ozho o ů se členy k ajského ýbo u komunis ické s any. Necí il jsem o jako zákaz. Tako á byla doba. Co Vás donu ilo odejí z ilozo ické akul y? Ka ed a byla z ušena a ě šinu znás p opus ili. Raději jsem po é odešel, než abych p o i s ému přes ědčení pok ačo al na ilozo ické akul ě. Kde js e následně působil? P aco al jsem oddělení ma e iálně echnického zásobo ání e Výzkumném ús a u pedagogickém. Měl jsem am příjemnou společnos , ale jeden den mi byl zamezen přís up do budo y, abych nemohl získa smlou u na dobu neu či ou. Po é jsem po- k ačo al Kancelářských s ojích, kde jsem se pohybo al e společnos i osob spo- dobným osudem. Zde jsem působil od 17.lis opadu 1980 do ledna 1990 jako yučující ýpoče ní echniky. Napsal js e nějakou publikaci le ech 1980–1990? Napsal jsem učebnici p og amo ého jazyka COBOL, p ní dějinách Českoslo enska. Když jsme se aceli na akul u, ak jsme museli p ojí poho o em. Všichni kolego é, k eří am seděli, se omlou ali, že o, bohužel, musejí. Součás í poho o u bylo ipřed- ložení bibliog a ie, kam jsem knihu sh dos í u edl. Jak hodno í e pos a ení mužů ažen hospodářských asociálních dějinách? Vdobě mého působení na ilozo ické akul ě byly hospodářské asociální dějiny do- ménou mužů. P ní má přednáška po oce 1989 byla oana chismu, am nebyla jediná jan MěcHýř — alEna Š EPEŠO á 39 žena, ale sešli se am ana chis é, k eří nebyli ani z akul y, jen si o přišli poslechnou . Na dalších přednáškách, k e é jsem edl, se ysky o aly iženy, ale s ále byla pře aha mužů. Zjakých a chi ních p amenů js e e s ých publikacích nejčas ěji če pal? U či é a chi álie měl Ús a dějin KSČ. P o ma e iál kodbo ným p acem jsem chodil do S á ního ús ředního a chi u (pozn. ed. dnešní Ná odní a chi ) do ondu P ezi- dia českého mís od ži els í aPolicejního ředi els í. Přede ším jsem použí al si u- ační zp á y jedno li ých s anic. Měl jsem příleži os dos a do uky elké množs í dokumen ů. Byl jsem  ehabili ační komisi adíky omu se mi do ukou dos alo elké množs í dokumen ů, k e é nikdo jiný nezískal. Va chi u bezpečnos ních složek jsem aději nebyl, p o ože mi o nebylo dopo učeno. P ý o není dob á če ba. Přemýšlel js e někdy oemig aci? Ne, dokonce jsem se  oce 1968 dos al do Š ýca ska. Řekl bych, že am byly o e řené d eře, ale ím bych zabil s ou ma ku i odinu, p o ože by o p o ně bylo na doži o í. Nikdy jsem oho o ozhodnu í neli o al. Li uje e něčeho, co js e během s é ka ié y ne ykonal nebo naopak udělal špa ně? Dos al jsem kdysi dob ou adu: „Ne zpomínej na kopance, k e é jsi udělal, a žád- ném případě nepřemýšlej o om, co si měl nebo mohl uděla .“