Marxistická eschatologie a tendence věd o člověku v poststalinském Československu

Ma xis ická escha ologie a endence ěd očlo ěku pos s alinském Českoslo ensku Ondřej Holub MARXIST ESCHATOLOGY AND THE TENDENCIES OF HUMAN SCIENCES IN POST-STALINIST CZECHOSLOVAKIA The pape aces he genesis and de elopmen o pos -S alinis Ma xis escha ology, pa icula ly in ela ion o i s endency o cap u e and desc ibe aspec s o ex a-senso y, me aphysical and pa a- psychological expe ience. Wi h i s subjec de ined his way, he pape seeks o cha acon inui y be- ween he e o mis pe iod o “pos -S alinis ” philosophy and he pe iod o Czechoslo ak no mali- za ion. I aims o highligh some lesse -known aspec s o 20 h-cen u y Ma xis u opianism wi hin he b oade con ex o he in ellec ual his o y o Ma xism. KEYWORDS: Ma xis philosophy; Ma xism; pos -S alinism; his o y o hough ; emancipa ion; anscendence Vs pnu 1969 yšla naklada els í Epocha p áce slo enského ma xis y Rudol a Šímy snáz em Člo ek as e .1 Teze, k e é ní b a isla ský in elek uál předs a il, byly smělé: Člo ěk s upuje do esmí u, obje uje jej apolidšťuje. K omu mu ale nes ačí jeho pě geocen ických smyslů. Vesmí ným ho izon ům po ozumí jen ehdy, os ojí-li si kosmocen ické smysly apos oje.2 Jejich pos upné naby í může odk ý a mnohá pře- k apení a és kpřije í oho, co ješ ě če a bylo zhlediska geocen ických smyslů po- ažo áno za nemožné. Mimologické a anscenden ní aspek y lidské zkušenos i, k e é kdysi byly jen předmě em náboženského aokul ního snění, se b zy mohou s á běž- ným lidským po enciálem. Ma xis ická ilozo ie člo ěka p o o nesmí mimologický řád lidské zkušenos i opomíje .3 Šíma os a ně nebyl sám, kdo podobný ý oj an ici- po al. Že si s up člo ěka do kosmu yžádá „přebudo ání našeho myšlení, cí ění, po- znání ap axe zhledisek geocen ických na hlediska kosmocen ická“, před ídal již oku 1966 p áci Filoso ie asoučasnos ilozo Jiří C ekl.4 Šíma nad o u ažo al o„dialek ickém spojení scien ismu aan opologismu“, e k e- ém se „s ě lo lidského ozumu obohacuje eplem lidského s dce“.5 Tako á syne gie mění celý z ah kma e iální sku ečnos i. Jednos anný dů az na empi ii je minulos í. Ma xis ické ilozo ii člo ěka se o e í ají no é možnos i pochopi „smysl, hodno u, ýznam acíl lidského snažení“.6 No ý ozmě poznání sjednocuje šechny me odolo- gické aspek y ěd očlo ěku do podoby o álního po ozumění jeho exis enci.7 Fak ici a 1 Rudol ŠÍMA, Člo ek as e , B a isla a 1969. 2 Tam éž, s.168–169. 3 Tam éž, s.170. 4 Jiří CVEKL, Filoso ie asoučasnos , P aha 1966, s.69. 5 R.ŠÍMA, Člo ek, s.209. 6 Tam éž, s.208. 7 Tam éž, s.209. OndřEJ HOLuB 73 ak an i ikace se doplňují sub ilními o mami chápání lidské sku ečnos i. Do cen a pozo nos i se dos á á še, co člo ěka jeho yzické exis enci přesahuje, co je mu a- jems ím ihodno ou aco dosud zakoušel jen o mou spi i uálních, mimosmyslo ých p oži ků.8 Tendence ma xis ické ilozo ie člo ěka k yjádření o ali y lidského by í předu - čuje u o ilozo ii k omu, aby byla sku ečně uni e zální ilozo ií, schopnou in eg ace aza šení eške é humanis ické ilozo ie.9 Ma xis ická an opologie ím získá á u - či ý escha ologický ys. S á á se hominis ickou escha ologií, schopnou nabídnou uce- lenou pe spek i u lidské emancipace a és dialog se soudobými smě y eologicky anábožensky o ien o aného humanismu.10 Ná ys ma xis ické ilozo ie člo ěka jako už p incipu escha ologické nebyl ději- nách e opského myšlení ničím zásadě no ým adlouhodobě byl s ředem pozo nos i jak předních ma xis ických in elek uálů, ak ik i iků ma xismu. Filozo , mys ik akřesťanský pe sonalis a Nikolaj Be ďaje už kolem polo iny řicá ých le de ino al ma xismus jako yp myšlení, k e é již není „jen“ ideologií, ale chce bý „uniká ním aul imá ním yje ením smyslu dějinného p ocesu“; en o jeho ná ok lze s o na jen sbiblickým mesianismem.11 Přední mezi álečný le ico ý in elek uál Wal e Benja- min o něž chápal ma xismus jako sekula izo anou obdobu žido sko-křesťanského mesianismu12 asnahu „slouči esenci sexis encí“ escha ologickém yús ění kon- s a o al uma xismu iněmecký enomenolog Ka l Löwi h.13 Zno ějších au o ů pak And zej Walicki, p o k e ého je escha ologický ys ma xismu ím klíčo ým, co jej jako s éby nou ilozo ii dějin alidské exis ence odlišuje od libe ální a e o mní é- o iky sociální demok acie.14 Očeká ání budoucího e o mě usku ečněné komunis- ické u opie bylo os a ně p ů odním escha ologickým ysem ma xis ické ilozo ie člo ěka ap o celé gene ace sympa izan ů komunis ického hnu í bylo silně inspi ují- cím a ůdčím mo i em jejich ideo é olby.15 Nelze pominou ani sku ečnos , že nadějeplná koncepce ma xismu jako homi- nis ické escha ologie odpo ídá e s é podobě ze šedesá ých le ehdejšímu duchu doby— epochy a omu adobý ání kosmu, kdy základní o ázky po esenciálním smyslu lidské exis ence „p olomily s ěny škol auni e zi as aly se ěcí šech“.16 Tedy nejen ěcí západních a ýchodních ma xis ů, ale éž řady nema xis ických in elek uálů, znichž něk eří— za šechny zde jmenujme předního ka olického no o omis u 8 Tam éž, s.206. 9 Tam éž, s.197. 10 Tam éž, s.208. 11 Nicolas BERDYAEV, The Meaning o His o y, London 1936, s.11. 12 Wa en S.GOLDSTEIN, Messianism and Ma xism: Wal e Benjamin and E ns Bloch’s Dialec i- cal Theo ies o Secula iza ion, C i ical Sociology 2, 2001, č.2, s.246–281, zde s.246. 13 Ka l LÖWITH, Meaning in His o y: The Theological Implica ions o he Philosophy o His o y, Chicago 1949, s.35. 14 And zej WALICKI, Ma xismus askok do k álo s í s obody. Dějiny komunis ické u opie, P aha 2020, s.35. 15 Jiří TAUFER, S ana, lidé, pokolení. Kapi oly odobě a s e nících, P aha 1962, s.8. 16 Roge GARAUDY, Pe spek i y člo ěka, P aha 1964, s.12. 74 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2023 Teilha da de Cha dina— aké před ídali o alizaci, kon e genci aepochální ná ůs lidských pozna ků e s ále hus ější sí i mezilidské komunikace.17 P o o ičeskoslo en- ská ma xis ická ilozo ie šedesá ých le usilo ala onalezení ces , jak se sescha ologic- kou dynamikou jiných myšlenko ých smě ů k i icky y o na , na áza snimi dialog apřípadně nabídnou al e na i ní, ale neméně podmani ou escha ologickou izi, od- po ídající na nejzákladnější o ázky po smyslu lidského ži o a. S ědec ím o ako ém úsilí jsou nejen dobo é p áce zpe a Pelušky Bendlo é,18 Milana Macho ce,19 Lubomí a No ého20 ařady jiných au o ů aau o ek. Na ozdíl od Teilha da de Cha dina šak ma xis ič í humanis é nemohli budou- cím plánu pok oku počí a sbodem Omega, nadpři ozeným „uni e zálním ohniskem, ležícím za h anicemi zkušenos ního p ocesu“.21 Vlas ní escha ologická zkušenos ne- byla p o ma xis y ani ak „ yús ěním knejposlednější k ajnos i by í ap a dy“ e o mě anscenden álního a inálního yje ení smyslu šech ěcí,22 ani ýkladem „posledních ěcí jedno li ců is ě a“, jak je adičně yložena e s ém eologickém ýznamu.23 Chápejme ji spíše jako endenci p ůběžné aa ini ní ilozo icko-sociální p axe, jejíž nedílnou součás í je z ah kmimologickým a anscenden ním obsahům lidské exis ence, knimž ma xis ický ma e ialismus p oniká apozná á je. Tako á escha ologie je spíše po enciali ou apos ojem kducho ní sku ečnos i než ucelenou dok ínou ajasným ob azem „konce ěků“. P axeologická o ina ma xis ické escha ologie, předpokládající sG amscim, že „p a da je pohybu“24 aže p á ě p axe ůbec je smyslem celé ma xis ické ilozo ie,25 u čuje ypickou podobu pos s alinské ma xis ické escha ologie. Ta není jen o mou e olučního řídního ahis o ického mesianismu. Ve sklonu ka ini ní sociální p axi počí á escha ologická ize ma xismu p á ě isos ojením mimosmyslo é amimolo- gické lidské zkušenos i. Vz ah kmimosmyslo ému na podloží ma e ialis ické ilozo- ie p axe je ak nedílnou součás í ma xis ické escha ologie, její s éby nou k ali ou. P á ě z ah ma xis ické escha ologie kmimosmyslo ým o inám lidské zkušenos i je p o o ema ickým p ůsečíkem é o s udie. KPOJMU MARXISTICKÉ ESCHATOLOGIE Českoslo enský pos s alinský ma xismus se kp oblema ice mimosmyslo é zkuše- nos i z aho al ůznými pojmy, Šímo a „hominis ická escha ologie“ byla jen jedním 17 Teilha d DE CHARDIN, Mís o člo ěka pří odě. Výbo s udií, P aha 1967, s.74–80. 18 Peluška BENDLOVÁ, Člo ěk amode ní ka olicismus, P aha 1965. 19 Milan MACHOVEC, Osmyslu lidského ži o a, P aha 1957. 20 Lubomí NOVÝ, Filoso ie neklidné době, P aha 1965. 21 T.DE CHARDIN, Mís o, s.89–90. 22 Jiří OLŠOVSKÝ, Slo ník iloso ických pojmů současnos i, P aha 2018, s.90. 23 Alis e E.MCGRATH, heslo Escha ologie, in: Blackwello a encyklopedie mode ního křes- ťanského myšlení, s.105. 24 Vladimí MINÁČ, Pa adoxy, P aha 1969, s.43. 25 Jan SMÍŠEK, Pojednání očlo ěku, P aha 1969, s.61. OndřEJ HOLuB 75 znich. Filozo Ví ězsla Ga da ský například ho ořil oobjek i ně dané „společen- ské po řebě me a yziky“. Ta je při ozenou součás í ma xismu jako ilozo ie p axe aumožnuje mu ak „nespekula i ním“ způsobem odpo ída ina z .„ ěčné“ o áz- ky.26 Připouš ěl, že „ znešený i ul me a yziky ma xismu“ naznačuje, že ma xis- ická ilozo ie s ojí před dosud nep obádaným polem, že eške á ilozo ická p áce zde s ojí ep e na samém s ém počá ku. Sám si ná ok na její plné objasnění neči- nil, al ale na om, že „me a yzika je Ma xo ě iloso ii implici ně epsána“ aje pokusem os éby nou eo ii anscendence.27 Vde inici z ahu člo ěka ůči du- cho ní a anscendující eali ě se jedno li í českoslo enš í ma xis é lišili. Lze ale kons a o a , že „d ama zd ojů hodno ajejich me a yziky“28 ys upo alo nezá isle na sobě díle řady znich azakládalo ím p oblém ma xis ické escha ologie jako ak uální, ži é éma. Lze se p o o p á , jakým způsobem můžeme ozumě ma xis ické escha ologii dějinách myšlení českoslo enského pos s alinismu, jakém smyslu se escha olo- gický disku z z ahuje koblas i mimosmyslo é apa apsychologické zkušenos i ajak se en o z ah p omí nul do podoby bádání očlo ěku pos s alinském Českoslo en- sku. Pokus ozachycení p oblému při om nemůže minou zásadní je : disku z ma - xis ické escha ologie  é his o ické podobě, jaké je  é o s udii pojedná án, se sice opí al o e o mní, „ob odnou“ dynamiku šedesá ých le anebyl by bez ní mysli elný, přes o nebyl násilným zásahem do é o dynamiky po s pnu 1968 po lačen. No ma- lizační poli ika yloučila jen y p ky „escha ologického disku zu“, jejichž nosi elé byli příliš spja i s e o mním p oudem ak e é ak nesly zře elný nádech obá aného e izionismu. Jiné p ky a ema ické o iny escha ologického disku zu šak byly bez ohledu na poli ické ains i ucionální změny é y no malizace oz íjeny inadále aadap o aly se na podmínky pos pno é ědecké kul u y. Na s éby né aspek y oho o p ocesu kon inui y nabízí předložená s udie s ůj dílčí pohled. REVIZE DIALEKTICKÉHO MATERIALISMU APLURALITA MARXISTICKÉ FILOZOFIE ŠEDESÁTÝCH LET JAKO VÝCHODISKA MARXISTICKÉ POSTSTALINSKÉ ESCHATOLOGIE Ma xismus ame a yzika. „Podezřelé“ spojení pojmů, k e é se s alo předmě em os- ých diskusí mezi ma xis y aka alyzá o em spo ů opo ahu apů od z .ma - xis ického e izionismu. Pilířem dok íny ma xismu-leninismu měla bý o iž ma e ialis icky poja á dialek ika, nauka o ozpo uplném ý oji pří ody aspoleč- nos i. Me a yzika je přímým opakem dialek iky, neboť „pojímá ěci jako nehybné, nezměni elné, bez ni řních ozpo ů“.29 Dialek ika byla „syn e ickou koncepcí sku- ečnos i“ ajako ako á měla překoná a me a yzické přes ědčení, že by í je p o ždy 26 Ví ězsla GARDAVSKÝ, Bůh není zcela m e . Ú ahy okřesťanském eismu ama xis ickém a ei s mu, P aha 1967, s.190. 27 Tam éž. 28 Jiří HERMACH, Usku ečnění současného člo ěka, P aha 1969, s.114. 29 Boj ma e ialismu sidealismem dějinách iloso ie, P aha 1972, s.13–14. 76 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2023 u čeno nější abs ak ní esencí.30 Pola i a obou koncepcí se zdá bý jasná. P o o ina- řčení z„k ajní me a yzičnos i přís upu ke zkoumaným je ům“31 zazní alo dispu- acích ma xis ických eo e iků pokaždé, když se obhájcům ma xis ické o odoxie zdálo, že se spojmem dialek iky zachází chybně a e izionis icky. Exis ence podobných polemik nicméně s ědčí o om, že pojem dialek ického ma- e ialismu nebyl dějinách ma xis ické ilozo ie nikdy ykládán jedno ně. P o ože za ů ce dialek iky jako me ody byl po ažo án ilozo G.F.Hegel, od íjela se ma xis ická e lexe dialek iky přede ším od „zhodnocení hegelo ských mo i ů, pří omných Ma - xo ě způsobu analýzy“.32 Za ímco na a i s alinského dogma ismu p aco al s ezí, že Hegel byl ů cem „,me a yzického ma e ialismu, z ácené idealis ické dialek iky“,33 k e ou až Ma x aEngels zba ili její „idealis ické slupky“ apos a ili ji na ědecký ama- e ialis ický základ,34 řada dalších ma xis ických au o ů, jako byli Gyö gy Lukács nebo E ns Bloch, akcen o ala už e d acá ých le ech hegelo ské mo i y jejich pů odnos i daleko ý azněji asdů azem na jejich emancipační aescha ologický smysl.35 Ani dané době ani později se ak i o au oři neub ánili nařčení ze snah o„hegelianizaci Ma xe“.36 Přelomo ý 20.sjezd KSSS o e řel ces u ke s udiu Hegelo y ilozo ie „objek i ně, na základě konk é ních his o ických podmínek jejího ý oje“.37 Následující deba a ma xis ů oHegelo i, silně ezonující i pos s alinském Českoslo ensku d uhé po- lo iny padesá ých le , ale jen dále odhalila a iabili u ao e řenos koncep u dialek- ického ma e ialismu. Za ímco například ilozo aes e ik Jose Zum a o al před heslem „P yč sHegelem“ jako před nebezpečnou snahou nah adi e oluční eo ii omezenou dogma ikou38 aKa el Kosík nímal obno ený zájem oHegela jako snahu p onika ědecky „kpods a ě doby“,39 opono al ilozo Jindřich Zelený zením, že z .„hegelizující endence“ jsou zas řeným, ale e s é pods a ě pseudoma e ialis ic- 30 F an išek ČÍŽEK akol., Filoso ie, me odologie, ěda, P aha 1969, s.57. 31 Současný p a ico ý e izionismus. K i ická analýza, P aha 1973, s.257. 32 Jan MERVART— Jiří RŮŽIČKA, „Rehabili o a Ma xe!“ Českoslo enská s anická in eligence amyšlení pos s alinské mode ni y, P aha 2020, s.75. 33 Teodo OJZERMAN, Vznik ma xismu— e oluční pře a e iloso ii, in: O ědeckém s ě o- ém názo u. Soubo s a í so ě ských au o ů, P aha 1950, s.37–56, zde s.44. 34 Josi Vissa iono ič STALIN, Odialek ickém ahis o ickém ma e ialismu, P aha 1948, s.7. 35 Hegelo a dialek ika dějin se jako možný hlubinný zd oj ma xis ické escha ologie odhalu- je zejména Lukácso ě známém díle Dějiny a řídní ědomí (1923), níž je e oluční p ole- a iá pos a en na mís o hegelo ského „Ducha“ jako sku ečný subjek dějin, k e ý komu- nismu usku eční o ali u lidského by í. Také E ns Bloch ho ořil díle Geis de U opie (1918 a1923) opo řebě no é me a yziky amesianismu, opě e ý azně hegelo ském smyslu. 36 Gus a RIEDEL, Lud ík Feue bach amladý Ma x, P aha 1962, s.205. 37 Teodo OJZERMAN, Německá klasická ilozo ie, jeden z heo e ických zd ojů ma xismu, P aha 1956, s.8. 38 Jose ZUMR, Dos i Hegela?, Li e á ní no iny 6, 1957, č.4, s.3. 39 Ka el KOSÍK, Hegel anaše doba, in: ýž, Dialek ika, kul u a apoli ika. Eseje ačlánky zle 1955–1969, ed. Jan Me a , P aha 2019, s.39–46, zde s.41. Pů odní s ať byla o iš ěna ča- sopise Li e á ní no iny, oč. 5, č.48 (17.11.1956), abyla agmen em ši ší deba y o eo e- ických a ilozo ických zd ojích ma xismu, do níž se zapojili k omě Kosíka aké ilozo o é I an S i ák, I an Dubský, Jiří C ekl adalší. OndřEJ HOLuB 77 kým aidealis ickým ú okem na ma xismus.40 Deba a oHegelo ě odkazu byla e s é pods a ě jednou z a iací diskuse na éma sku ečné pods a y dialek ického ma e ia- lis mu aznamenala jeden zp ních ý azných signálů yh aňujících se in elek uál- ních pozic mezi ma xis ickou o odoxií a e o mis y. Že e s éře českoslo enské ma xis ické ilozo ie došlo ke zniku několika zá- jemně kon lik ních a ůči sobě oponen ních pos ojů ko ázce zd ojů ma e ialis ické dialek iky, bylo dáno posuny dobo é ma xis ické ilozo ie kideo é au onomii anázo- o é di e enciaci, kmodelu omezené ni řní plu ali y. Zd oje ma xis ického myšlení už nebyly jen di ek i ně ko igo ány s anickými eli ami, ale au onomně p omýšleny na půdě socialis ických ědeckých ins i ucí e snaze onalezení no é ideo é legi imi- y.41 „De ici y s alinské mode ni y“ mohly bý modelu omezené ni řní plu ali y, ypické napě ím mezi s anickou in eligencí as anickými poli ickými špičkami, od- halo ány ařešeny nejčas ěji sodkazem na s udium řady pů odních azaklada elských ex ů ma xis ické ilozo ie aob a em kp amenům ma xis ického myšlení. P áce spů odními ex y zah no ala nejen opě o ný zájem oHegelo o myšlení. Přinášela ssebou ibada elské p ůniky do p ací mladého Ma xe, analýzu klasických děl e op- ských ma xis ů (G amsci, Lab iola42 ajiní), sys ema ič ější poznání os ícenské nebo enesanční ahumanis ické ilozo ie43 jako zd oje ma xismu.44 S anou nezůs á al ani zájem omezi álečný myšlenko ý a ů čí ýboj su ealismu, jehož „spojo ání eali y asnu“ konec konců od áželo úsilí opoznání „ o álních o em lidského exis o ání“.45 Odk ý ání he e ogenních zd ojů ma xis ického humanismu šak dále p oble- ma izo alo pojem dialek ického ma e ialismu. Ukazo alo jej jako o ganicky spja ý sřadou idealis ických au opických smě ů, bez nichž by znik ma xis ické ilozo ie nebyl možný. Snad nejexplici něji na u o p oblema iku poukázal Robe Kali oda díle Mode ní ducho ní sku ečnos ama xismus. Kali oda zde nahlíží na dějinnou a- dici e olučního u opického oman ismu, jenž se me a yzicky ob ací k„ u u ologic- kému ideálu“ naplněné lidské pods a y.46 Libe inský a oman icko-u opický huma- nismus, k e ý byl při ozeným ducho ním klima em mladého Ka la Ma xe, ope uje s izí pů odní d uho é pods a y lids í jako ha monického předob azu sku ečně s o- bodné, komunis ické společnos i. Ma x pak en o u opický ideál, p incipu escha- ologický, oz íjí Ú odu ke k i ice Hegelo y iloso ie p á a aEkonomicko- ilozo ických ukopisech, s a í na jeho mo i ech a oří ideu „kul u ního o álního člo ěka“, k e ý e s ém by í abso buje eške é ducho ní hodno y.47 To ální člo ěk je Ma xo ou p ojekcí 40 Jindřich ZELENÝ, Ohegelizujicích endencích, in: Ma xis ická iloso ie anaše dnešní poli i- ka, P aha 1959, s.51–54, zde s.51. 41 J.MERVART— J.RŮŽIČKA, „Rehabili o a Ma xe!“, s.18–21. 42 An onio GRAMSCI, Seši y z ězení, P aha 1959; An onio LABRIOLA, Eseje oma e ialis ickém poje í dějin, P aha 1961. 43 I an SVITÁK, Mon aigne, P aha 1966; Paul Hein ich Die ich on HOLBACH, Zd a ý ozum neboli při ozené předs a y p o ikladu kpředs a ám nadpři ozeným, P aha 1959. 44 J.MERVART— J.RŮŽIČKA, „Rehabili o a Ma xe!“, s.30. 45 I an SVITÁK, Lidský smysl kul u y, P aha 1968, s.163. 46 Robe KALIVODA, Mode ní ducho ní sku ečnos ama xismus, P aha 2021, s.80–81. 47 Tam éž, s.85. 78 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2023 a escha ologickým ideálem komunismu. Při om je od ozen zideo ých zd ojů, k e é jsou pods a ě u opické, oman izující aidealis ické. S udium pů odních Ma xo ých aEngelso ých ex ů zjejich aného období edlo éž uKali odo a kolegy Ví ězsla a Ga da ského kpřehodnocení ano é de inici zá- jemného z ahu dialek ického ma e ialismu, u opismu ame a yziky. Ma x aEngels, dil Ga da ský, odmí ají me a yziku jako p os ý únik do iluzo ní sku ečnos i, ne- popí ají ale, že je zde „oblas ne ik i ních me a yzických p oblémů“, k e é se yje ují e zlomo ých e apách dějin jako ázání po základních o ázkách lidské exis ence.48 „Lids o se y íjí ím, že se přek ačuje amění s é při ozené h anice his o ické. Me a yzika je pak e lexí či eo ií oho o p ak ického p ocesu,“49 uza í al Ga da ský s é s ano isko kme a yzice jako neodmysli elné součás i ma xis ického humanismu. Re ize p amenů acelého in elek uálního kon ex u zniku ma xis ického myšlení h ála p o ý oj ma xis ické escha ologie šedesá ých le klíčo ou oli. Ak ualizo ala spo opods a u adosah ma e ialismu. Nas olila diskusi o las ní podobě dialek iky jako me ody zkoumání ma e iální báze lidské exis ence. Rehabili ace Hegelo y ilo- zo ie, adikální u opické a oman ické imaginace isnění uměleckých a an ga d po- s a ila do cen a ilozo ického zájmu p oblém usku ečněné o ální lidské exis ence. Analomila schema ickou předs a u onepřekona elné kon apozici ma e iálního aidealis ického. Předs a a člo ěka jako odo é by os i, k e á se p axí ujímá předmě - ného s ě a a o o dílo dále přesahuje,50 akcen o ala p oblém „me a yzické“ e lexe osmyslu lidské exis ence nikoli už jako chybnou endenci subjek i ního idealismu, ale jako in eg ální součás ma e iální aspolečenské p axe. Ideál zno unabý ané „sku- ečné odo é předmě nos i“ člo ěka51 ssebou nu ně nesl ipo řebu me a yzické ima- ginace, k e á u o oblas lidské au en ici y bude de ino a ausilo a ojejí dosažení. VSTUP ČLOVĚKA DO KOSMU JAKO KATALYZÁTOR VÝVOJE MARXISTICKÉ ESCHATOLOGIE Kos ojení speci ické me a yzické aescha ologické imaginace šedesá ých le šak ma xis ická ilozo ie nedospěla jen „ze sebe“ azpodmínek pos s alinské in elek uální au onomie aplu ali y. Samo ná a o plu ali a byla mo i o ána řadou nějších poli ic- kých i ědecko- echnických s imulů, znichž asi nej ýznamnějším byl s up člo ěka do kosmu, chápaný jako ohlas budoucího globálního ium u komunismu.52 Před lid- ským odem se „o e í aly esmí né dálky“53 ao ázkou bylo, jak se a o sku ečnos p omí ne do p obíhající diskuse oka ego iích hmo y adialek ickém ma e ialismu. P oniknu í za meze s a os é y nas olilo sno ou naléha os í éma in e subjek i- i y eške ého lids a. Asní ys upo ala na po ch izře elná k ize hodno . Vglo- 48 V.GARDAVSKÝ, Bůh, s.192. 49 Tam éž. 50 Ka el MARX, Ekonomicko- iloso ické ukopisy z oku 1844, P aha 1961, s.69. 51 Tam éž. 52 XXII. sjezd Komunis ické s any So ě ského s azu, P aha 1961, s.65. 53 M.MACHOVEC, Osmyslu, s.3. OndřEJ HOLuB 79 bálním „kon lik u humanismů“ ůzného d uhu se s ře á al absolu izo aný ideál hod- no shodno ami ela i ními, his o icky podmíněnými.54 Jak ůbec překona ozpo mezi humánní a echnickou yspělos í lids a, k e ý se sdobý áním kosmu s al olik zje ným?55 Adokáže ma xis ická ilozo ie p oniknou za „pseudokonk é ní“ ho izon každodenního, u ili á ního myšlení adá lidem možnos ozumě sku ečné pods a ě jejich by í?56 Ty o p oblémy úzce sou isely s ím, zda ma xis ická ilozo ie dokáže o - mulo a dos a ečně při ažli ou humanis ickou pe spek i u, k e á by po řebné míře e lek o ala po řebu lidské ealizace a anscendence. Asamo ná možnos ako é pe spek i y se opě od íjela od schopnos i ma xis ů p omýšle a e ido a las ní p incip ma xis ického dialek ického ma e ialismu. NESUBSTANČNÍ ONTOLOGICKÝ MODEL ZBYŇKA FIŠERA JAKO KRAJNÍ VÝCHODISKO MARXISTICKÉ ESCHATOLOGIE. V om o ohledu pa ně nejdál dospěl ilozo Zbyněk Fiše (Egon Bondy). Vp áci O ázky by í aexis ence nač l zásadní ozdíl mezi ma xis ickými anema xis ickými koncep y lidské exis ence (on ologie). Za ímco šechny nema xis ické myšlenko é smě y se  é či oné podobě upínaly ke „ka ego ii on ologické subs ance“ e o mě boha či ideologie,57 ma xis ická ilozo ie nap o i omu jako jediná mohla dospě knesubs ančnímu on ologickému modelu, koncepci exis ence „bez opiá ů apod- pě “, k e á by jako důsledně ma e ialis ická ilozo ie s a ěla ýlučně na maximální lidské s obodě azodpo ědnos i za sebe sama.58 Radikálně emancipační unkci ne- subs ančního on ologického modelu nicméně Fiše podmiňo al maximalis ickou ein e p e ací dialek ického ma e ialismu, spočí ající „on ologickém ymezení hmo y“.59 Tak o ymezená hmo a se p oje uje jako jedno a lá ko ých, ma e iálních o em eali y a o em „nelá ko ých“, mezi k e é Fiše řadil ědomí, myšlení, oz íjení po- enciálu, u ědomění e ických hodno .60 „Vše co je, je hmo né aobjek i ně eálné.“61 Znamenalo o, že i ědomí celé pes os i s ých mani es ací je jednou „znekoneč- ných možných o em hmo y“. Neexis uje žádná duali a sku ečnos i, žádný p o iklad domněle ma e iálního aima e iálního, eálného amožného, neboť o, co je ješ ě „jen“ možné, je už on ologickém ymezení hmo y ázáno na již pří omné.62 „Zon o- logického hlediska je možnos něčeho, co ješ ě není, s ejně objek i ně eálná, jako 54 Adam SCHAFF, Filozo ia člo eka, B a isla a 1964, s.134–143. 55 Milosla KUBEŠ— Ladisla KŘÍŽKOVSKÝ, Člo ěk, s ě a iloso ie. Základy ma xis ické iloso- ie, P aha 1967, s.3. 56 Ka el KOSÍK, Dialek ika konk é ního. S udie op oblema ice člo ěka as ě a, P aha 1963, s.10. 57 Zbyněk FIŠER, O ázky by í aexis ence, P aha 1967, s.11. 58 Tam éž, s.173–174. 59 Tam éž, s.139. 60 Tam éž. 61 Tam éž. 62 Tam éž, s.140. 80 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2023 k e ýkoli objek , k e ý máme z o na před sebou.“63 Tak o domyšlený ma e ialismus sobě zah nuje holis ickou sku ečnos . Také pa apsychologické amimosmyslo é as- pek y hmo y jsou už ím, že je možné je mysle , objek i ně eálné. Fiše ů nesubs anční on ologický model byl adikální podobou e ize ma xis- ického dialek ického ma e ialismu. Byl k ajním domýšlením ma xis ické eo ie p axe kh anici anscenden álních p oži ků, poja ých na ma e ialis ické bázi. Teo- ie nesubs ančního on ologického modelu byla současně ilozo ií „kosmologického op imis mu“, snímž Fiše předjímal „kosmo o ný ýznam člo ěka“, jeho os oucí po enciál při „řízení esmí u“.64 Lze jej chápa ijako ý az endence, níž dobo ý echnologický op imismus nabý al při e izi možnos í dialek ického ma e ialismu u či ou u opicko- anscenden ální ářnos . Jde o endenci, k e ou lze sledo a sou- časně mimo jiné uFiše a iRudol a Šímy. Ten se Fiše o ou hypo ézou nesubs an- čního on ologického modelu zna elně inspi o al při p omýšlení kosmocen ických pe spek i člo ěka.65 P á ě Zbyněk Fiše šak spolu smnoha dalšími pa řil kin e- lek uálům, k eří po s pnu 1968 museli yklidi eřejný p os o . A en o dalekosáhlý pe sonální iins i ucionální zásah samozřejmě o li nil no malizační pa adigma ma - xis ické escha ologie. NORMALIZAČNÍ PODMÍNKY ROZVOJE MARXISTICKÉ ESCHATOLOGIE V„zaklada elském“ ex u no malizačního období, Poučení zk izo ého ý oje, byl p o pos pno é období nas olen e minologický adisku zi ní ežim, k e ý po lačil ideo- ou au onomii pos s alinského ma xismu. Pos s alinská plu ali a au onomních po- zic, ypická p o období šedesá ých le , byla  ex u Poučení chápána jako „nepřípus ná de enzí nos asho í a os “, pokus o„ideologické odzb ojení“ s any o mou „ideolo- gické di e ze“.66 Mili an ní slo ník Poučení mani es o al snahu oopě o né nas olení hie a chické au o i y a konk é ním jmenném ýč u „di e zan ů“ u áděl například iKa la Kosíka.67 No á koncepce „o enzi ní poli ické p áce“ mimo jiné předpokládala aké „sous a né odhalo ání kořenů p a ico é pla o my“ aza edení opa ření, k e á e izionis ům zamezí jakémkoli li u na eřejné mínění.68 Vp axi o p o konk é ní předs a i ele „ e izionismu“ znamenalo z á u p aco ního mís a, cenzu ní laky adalší ep esi. Z ex u Poučení ycházela koncepce no malizační ma xis ické ilozo ie, jejímž úkolem bylo odhali a duchu Poučení k i icky odsoudi konk é ní o my pos s alin- ské e ize dialek ického ma e ialismu. Klasickým příkladem ako ého ex u je p áce au o ů Ladisla a H zala aJakuba Ne opilíka Ideologický boj e ý oji české ilozo ie. Vní oba au oři k i izo ali snahu oz íje ma xismus „přejímáním ůzných nábo- 63 Tam éž, s.142. 64 TÝŽ, Ú ěcha zon ologie. Subs anční anesubs anční model on ologii, P aha 1967, s.35–36. 65 R.ŠÍMA, Člo ek, s.13. 66 Poučení zk izo ého ý oje e s aně aspolečnos i po 13.sjezdu KSČ, P aha 1971, s.8. 67 Tam éž. 68 Tam éž, s.46.