K stati Karla Novotného Ještě o fenoménech a povaze jevení

Kstati Karla Novotného Ještě ofenoménech apovaze jevení Jiří pechar Svelkou pozorností asnemalým zájmem jsem si přečetl stať, kterou Karel Novotný otiskl ve Světe literatury č.59 při příležitosti mých narozenin avníž se vrací knaší dávné debatě týkající se Husserlova pojetí pojmu fenomén. Nezpochybňoval jsem tehdy samozřejmě onu „základní fenomenologickou diferenci“ mezi prožitkovým materiálem akonstituovanými předmětnostmi, kterou Novotný ve své stati sleduje vcelém průběhu Husserlova myšlení, ale jsem přesvědčen, že výrazu fenomén Husserl používá právě pro prožitky, nikoli pro to, co je na jejich základě konstituováno. Tak je tomu zajisté alespoň vprvním svazku jeho Idejí kčisté fenomenologii afenomenologické filosofii, kde jsem sledoval všechny výskyty slova fenomén, tak jak to umožňují odkazy vrejstříku připojeném kčeskému vydání této knihy. Uvedu alespoň jeden příklad, který najdeme na str.122 českého překladu, odpovídající str.114 německého originálu: Chceme-li vytvořit fenomenologii jako čistě deskriptivní nauku opodstatách imanentních útvarů vědomí, fenoménů uchopitelných vproudu prožitků vrámci fenomenologického vyřazení, nepatří do tohoto rámce nic transcendentně individuálního atím ani nepatří kfenomenologii žádná ztranscendentních podstat, jejichž logické místo by bylo spíše veidetické nauce opříslušných transcendentních předmětnostech. Zde se tedy zcela jednoznačně hovoří o„fenoménech uchopitelných vproudu prožitků“ avylučují se naopak všechny „transcendentní“ podstaty. Apodobně je tomu uvšech výskytů slova fenomén vcelém tomto Husserlově díle. Netroufám si ovšem tvrdit, že je tomu tak ve všech Husserlových textech, vjejichž znalosti se rozhodně nemohu sKarlem Novotným měřit. Rozsah Husserlova díla, tak jak je dnes publikováno, zahrnujícího ivšechny texty, které sám nepublikoval, protože je nepokládal za dostatečně uspokojivé řešení příslušných otázek, je tak velký, že onich může mít adekvátní představu jen někdo, kdo jim jako Karel Novotný zasvětil celý svůj život. Navíc ti, kdo se vurčitém údobí své myslitelské dráhy kfenomenologii vurčité míře hlásili, zaujímali často kněkterým Husserlovým myšlenkám kritický postoj. Prožitkový materiál označuje Husserl řeckým výrazem hylé, aktomuto pojmu zaujal spolu se Sartrem asMerleau-Pontym kritický postoj ináš Patočka, který vtomto Husserlovu pojetí vidí „jistý mentalistický zbytek, neboť pasivní aaktivní syntézy, OPEN ACCESS JIřÍ pECHAR 197 jejichž ,výkonem´ je objevení se věci před námi, zdají se mít smysl jen tehdy, dochází- -li knim na základě něčeho mentálně ,reelního‘.“ Podle Patočky tento mentalistický zbytek „znamená vždy cosi přežívajícího zkarteziánsky rozštěpeného jsoucna, zbytek toho jeho pojetí, které založilo tradici matematické přírodovědy.“1 Karel Novotný svým pojetím tedy realizuje jen korekturu, kterou by si uHusserlova pojetí přál Jan Patočka, aopírá se přitom ocitaci zdíla napsaného ještě vHusserlově předfenomenologickém období. Pojem hylé jako vnitřního prožitkového základu se zdá zajisté problematickým, když Husserl rozlišuje třeba červeň nějakého předmětu ačerveň jako vnitřní prožitek. Rozlišení vnitřního prožitku akonstituované předmětnosti nabývá však smyslu, když jde oproblematiku fungování fantazie. Kdyby termín fenomén uHusserla označoval pouze konstituovanou předmětnost, dalo by se sotva pochopit, jak může uMarca Richira— filosofa, sjehož myšlením Karel Novotný jako první seznamoval české publikum ajemuž ve své knize Opovaze jevů věnoval rozsáhlou závěrečnou kapitolu— jím praktikovaná „hyperbolická epoché“ vést ktom, co označuje výrazem „fenomén jako nic než fenomén“ aco jsou „jevy“ (apparences) předtím, než jsou […] determinovány jako apercepce nesoucí intencionální strukturu vědomí.“2 LITERATURA: 1 Patočka 1990, s.24. 2 Richir 2000, s.484. Patočka, Jan. Kacířské eseje ofilosofii dějin. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1990. Richir, Marc. Phéneménologie en esqisses. Paris: Éditions J.Millon. OPEN ACCESS