Literární autenticita jako placebo politiky. Lopatka, Viewegh a další v diskusích devadesátých let

Li e á ní au en ici a jako placebo poli iky. Lopa ka, Viewegh adalší diskusích de adesá ých le Hana Blažko á Filozo ická akul a Uni e zi y Ka lo y, Ús a české li e a u y akompa a is iky hanablazko [email protected] SYNOPSIS Au hen ici y in Li e a u e as aPlacebo o Poli ics: Lopa ka, Viewegh and O he s in he Discussions o he 1990s This pape aims o analyze he so-called dispu es o e au hen ici y which ook place in he ea ly 1990s, om he pe spec i e o apoli ical eading. I a emp s o econs uc he di e en meanings o he e m au hen ici y and o show ha hese dispu es we e mainly poli ically mo i a ed. The i s pa ies o ind an explana ion o he (decla ed) depoli iciza ion o Czech li e a u e and li e a y c i icism a e 1989, in compa ison wi h he b oade (Cen al) Eu opean con ex and ‘an i-poli ical poli ics’ o Czech dissen . The second pa is ocused on he discussion and polemics conce ning au- hen ici y in he con ex o li e a y magazines. I aims o analyze he posi ions o indi idual ac o s (Bílek, Fidelius, Janoušek, Špi i , e c.) in o de o unde s and hei poli ical ami ica ions. The hi d pa ocuses on he popula i y o so-called au hen ic (biog aphical) li e a u e and on he ways in which Michal Viewegh employs i in his w i ings. KLÍČOVÁ SLOVA / KEYWORDS Au en ici a; poli ická li e á ní eo ie; li e á ní k i ika 90.le 20.s ole í; biog a ická li e a u a; Mi- chal Viewegh / au hen ici y; poli ical li e a y heo y; depoli iciza ion; 1990s li e a y c i icism; bio- g aphical li e a u e; Michal Viewegh. DOI h ps://doi.o g/10.14712/23366680.2020.2.8 Ve s ém příspě ku analyzuji z ah mezi é o ickým odmí nu ím poli ických pří- s upů kli e a uře, kněmuž došlo na počá ku de adesá ých le 20.s ole í, aspo y oau en ici ě, jež ehdy pa řily knej ý aznějším aneus ále ak ualizo aným li e á - něk i ickým diskusím.1 Razance adélka ání ěch o deba naznačují, že se nich jednalo odaleko íc než jen ode inici daného pojmu aže a byla možná ím nejméně 1 Čás ečně zde ycházím ze s é diplomo é p áce Li e a u a bez ú azků? Podoby českého (apolského) poli ického č ení 90.le ech 20.s ole í (Blažko á 2019). Velké díky za šech- ny diskuse acenné komen áře pa ří Ondřeji Slačálko i, Jose u Šebko i aoběma anonym- ním ecenzen ům. OPEN ACCESS 132 SLOVO A SMYSL 34 pods a ným článkem celého spo u. Daleko spíš se nich s ře á aly ůzné de inice li- e a u y ajejí ole no é společnos i. To, že se y o spo y zaš iťo aly pojmem au en ici a, nímám jako symp oma ické, p o ože s ou šíří a ágnos í umožňo al, aby ho jeho uži a elé naplňo ali ůznými ýznamy. S ým esencialismem (odkazo áním khodno ám li e a uře by os ně las ním apři ozeným) zá o eň do olo al o mulo a jedno li é li e á ní p og amy době, k e á se p og amo ému u čení ehemen ně yhýbala. Vp ní čás i článku nejp e cha ak e izuji s ůj z ah kpoli ickým přís upům české li e á ní ědě azpůsob, jakým je dále budu použí a , apo é sjejich pomocí přiblížím příčiny adů- sledky depoli izace li e á něk i ického p os ředí de adesá ých le . Ve d uhé čás i pak ekons uuji základní p oudy dobo ých spo ech oau en ici u ajejich z ahy kmimoli e á ním— společenským apoli ickým— pozicím, jež se z cadlí i sou- časné li e á ní ědě. DEPOLITIZACE LITERATURY: DŮSLEDKY APŘÍČINY Poli ické přís upy s ály české li e á ní ědě po dlouhá lé a na ok aji zájmu ado- dnes jsou mnohými li e á ními ědci odmí ány či baga elizo ány. V om o kon ex u se čas o, ne-li ždy odkazuje na zkušenos sau o i ářským ežimem, k e ý— ať už pomocí cenzu y nebo cen álního pláno ání— de o mo al li e a u u ideologií, již p osazo al. Neocho a elké čás i li e á ně ědné obce e lek o a poli ické li e a uře šak čas o ede kmíjení pods a y spo u či diskuse. Li e á ně-poli ické myšlení má s é elké eo e iky například e F ed icu Jame- sono i nebo Raymondu Williamso i, k eří e s ých ex ech ůznými způsoby usilují ona ušení předs a y li e a u y jakož o s é y, jež je izolo ána od s ého společensko- -poli ického kon ex u. Jejich p áce je úsilím ozachycení komplexní sí ě z ahů a a- zeb mezi jedno li cem, společens ím a ý obními způsoby (Jameson 2002 [1981]) nebo snahou zah nou li e a u u do kon inua, jež oří společnos akul u a (Wil- liams 1977). To o p omýšlení p opojenos i li e a u y sjejím společensko-ma e iálním kon ex em po ažuji za zásadní ainspi a i ní, nedomní ám se ale, že by p o analýzy konk é ních li e á něk i ických deba , na něž se e s ém příspě ku sous ředím, bylo ý azněji yuži elné. To neznamená, že bych y o obecně zaměřené eo ie zcela pou- š ěla ze zře ele, jen bych daném p ním k oku s ého ýzkumu nejp e ch ěla po- psa si uaci českého li e á ně ědného ali e á něk i ického p os ředí de adesá ých le na jiné ú o ni azjiné pe spek i y, než jakou z ažují i o eo e ici. Pokusím se dobo ou li e á něk i ickou scénu uchopi její ozpo nos i— jako subjek , jenž sám sebe nahlíží izolo aně, ale k e ý je zá o eň součás í ě šího celku, společnos i nebo ši oce pojímané kul u y. Ten o ozpo se zje ně p omí á ido mého u ažo ání— jako kombinace poli ických eo ií usilujících ona ušení za edených h anic obo u asocio- logického (bou dieuo ského) přís upu, jenž se pokouší oco nejpřesnější desk ipci li e á ního pole pomocí nu ně zjednodušujících modelů. Rozhodla jsem se zde p o o yjí zkoncepce neshody Jacquese Ranciè a, jež mi umožňuje zaměři se na konk é ní o inu poli ična yjedná anou konk é ních k i- ických ex ech. Její cha ak e — Ranciè e ne idí ěžiš ě poli iky e eřejné sp á ě, ale e spo u, espek i e neus álém zno uus a o ání p os o u, němž ke spo u by- OPEN ACCESS HANA BLAŽKOVÁ 133 os ně s obodných jedinců může docháze — se p o popis li e á něk i ických pole- mik zdá bý hodnější než li e á ně-poli ické eo ie, jež jsou zaměřeny na ep ezen- ace samo ných li e á ních ex ech. Podle Ranciè a je poli ika neus álým pohybem,  ámci něhož dochází ksous a - nému přehodnoco ání ýč u éma , jež jsou součás í diskuse ak e á mohou bý ne- jen a ikulo ána, ale i yslyšena jako p oje , snímž se počí á (Ranciè e 2011, s.35). To, co běžně nazý áme poli ikou— edy sp a o ání společnos i, s á ní ins i uce, ale i ládnoucí ideologický disku z— nazý á Ranciè e policií. Vjeho poje í se jedná ozby nělou o mu poli iky, ýsledek poli ického zápasu, k e ý se p oměnil sys ém uspořádání moci adis ibuce mís a unkcí. Klade šak dů az na o, že policie není jen s á ním apa á em, ale její ymezení je ši ší— spíše se jedná o ixaci uspořádání ěl e společnos i, jejich mís aúkolů ( am éž, s.37). Vli e á ně ědné diskusi můžeme ako é p oje y policie idě například na ba- ga elizaci poli ických (obz láš ě le ico ých) eo ií apřís upů, ať už se jedná ohod- no ící doslo Pe a Onu e a ke knize Te yho Eagle ona Ú od do li e á ní eo ie2 nebo opoh da ou eakci Pa la Janouška na článek Romana Kandy Disku zi ní bublina jako nás oj ma ke ingo é p opagace ma xismu.3 Nejnápadnějším ysem obou ěch o ex ů je o, že se jejich au oři příliš nesnaží ěcně ozpo o a a gumen y, na k e é eagují, ale nekomp omisně je ylučují z ozp a y p á ě p o jejich poli ičnos , údajnou ideo- logickou í u či za emněnos . Poli ické přís upy kli e a uře jsou zde odmí nu y k ůli s ému spojení sma xismem, aniž by au oři ozlišo ali mezi ma xismem o li něnými eo e ickými přís upy a ep esi ní ideologií minulého ežimu. Síla li e á ně-poli ic- kých eo ií spočí á ale p á ě odhalo ání hegemonních aaž příliš nep oblema ic- kých myšlenko ých schéma , jež u ažo ání oli e a uře použí áme. Odmí nu í poli ických přís upů— jak jsem již naznačila— se české li e á ní ědě ik i ice ob ykle da uje do oku 1989, espek i e do le bezp os ředně následu- jících. A o ipřes o, že se ehdy společnos značně poli icky ak i izo ala:  oce 1990 se usku ečnily p ní s obodné olby, začala bý dod žo ána základní občanská p á a jako s oboda p oje u či sh omažďo ání, lidé mohli po mnoha dese ile ích s obodně s upo a do eřejné diskuse ap o mnohé znich aké pop é dos ala smysl. Li e á ní pole si ale po dlouhé době uží alo možnos se opoli ické boje ůbec nezajíma . Iko- nický esej Jiřího K a och ila Obno ení chaosu české li e a uře osla uje ehdejší si uaci jako s a , kdy li e a u a pozbyla s ých zá azků (po d ou s ech le ech s é exis ence možná pop é), akonečně se ak může oz íje s obodně (K a och il 1992, s.5). Depoli izace li e a u y asní spojených obo ů ob ykle bý á českém kon ex u ys ě lo ána jako eakce na přehnanou poli ičnos či ideologičnos minulého e- žimu. Nechuť spiso a elů aspiso a elek psá osoudobé společnos i ali e á ně se ní 2 Doz ídáme se zde, co si zEagle ona odnés a ůči čemu se naopak ymezi (ma xismus). Na h anici biza nos i se na íc pohybuje Onu e ů ná h použí a p o ako é ozlišo á- ní z .zd a ý ozum (common sense): aniž by eago al na Eagle ono y k i ické poznámky ůči omu o koncep u, dekla uje ho jako objek i ní ak (Onu e 2005, s.342). 3 Janoušek se zde snaží us ědči Kandu, že nedělá ědeckou p áci, ale pouze jakýsi ma xi- s ický ma ke ing, k e ým se snaží s ou „ma xis ickou í u“ pokou ně pods či li e á - ní ědě. Symp oma ické je, že jeho neče né ěcné ý ky ad eso ané Kando ě ezi  om o ho lení akřka zanikají (Janoušek 2020). OPEN ACCESS 134 SLOVO A SMYSL 34 angažo a má bý podle é o logiky důsledkem několika dese ile í nucené ideolo- gie as á ního dohledu, jež předcházely oku 1989. Ten je  om o poje í nímán jako při ozený pe iodizační milník české li e a u y (s o .např.Zizle 2010, s.13–14). Na y o a gumen y eaguje  oce 2010 Mi osla Balaš ík e s é knize Pos gene ace. Zá iší abojiš ě poezie 90.le 20.s ole í. Podle něj kdepoli izaci li e a u y začalo zpodobných dů odů ( j.k ůli nap os ému znechucení poli ikou) docháze již osmdesá ých le- ech, aneangažo anos polis opado é poezie je edy spíše kon inui ou sosmdesá ými le y než jejich popřením.4 Obě a o ys ě lení ale pa adoxně přisuzují nej ý aznější ys polis opado é li e- a u y působení o iciálních s uk u minulého ežimu, aniž by akcen o ala inicia i u apozice samo ných jejích ak é ů. Obě jsou zá o eň pomě ně izolacionis ická ane- zohledňují zásadní no um, jímž bylo po oce 1989 o e ření h anic asním spojená na ůs ající mí a p opojení se západní E opou, její (poli ickou) kul u ou ili e á ní ědou a eo ií. Depoli izaci de adesá ých le o iž aké můžeme z áhnou kdepo- li izaci celé západní společnos i, k ium u libe alismu aa mos éře z .konce dě- jin. Sous ředění se pouze na českou li e á ní scénu zas iňuje ýhled na celos ě o ý kon ex aneus álé zdů azňo ání las ní pos komunis ické zkušenos i zní činí cosi esenciálního anep oblema ického. A gumen y, že se nejedná oje pozo o a elný pouze pos komunis ickém kon- ex u, můžeme nají ši okém spek u pos poli ických eo ií (na azujících mimo jiné p á ě na Jacquese Ranciè a), jež popisují příklon kexpe nímu sp a o ání společnos i, kněmuž došlo de adesá ých le ech minulého s ole í. Jeho důsledky můžeme pozo o- a oddělo ání apos upující specializaci jedno li ých složek společnos i s ejně jako jedno li ých obo ů (Wilson— Swyngedouw 2015, s.6). Poli iku edy sp a ují poli ici, případně ekonomič í expe i, s á á se do sebe uza řenou s é ou, jíž se občané účas ní jako oliči. Podobně li e a u a si má hledě přede ším s é li e á nos i adalší její unkce jsou po lačeny na minimum. Její izolaci nemůžeme p o o idě jen jako důsledek půso- bení ideologie minulého ežimu, ale ijako součás ideologie no é společnos i. Další ýznamnou o inou by mohl bý ýzkum li e á ního pole zemích, jež mají podobnou his o ickou zkušenos skomunis ickými ežimy. Již po zběžném nahléd- nu í například do Polska můžeme pozo o a , že se am po oce 1989 spiso a elé ak i- ici sice aké pokoušeli od poli iky izolo a , již polo ině de adesá ých le ale bylo zřejmé, že se jim o nemůže podaři (Czapliński 2009, s.17–22). Os obození li e a u y od poli iky ě šina znich nímala o něž jako jakousi úna u zpřílišné poli ičnos i sedmdesá ých aosmdesá ých le . Tu šak nechápali jako důsledek s á ní p opagandy, ale poli ického boje za s obodnou společnos (s o .Czapliński 2009; Nasiłowska 2008). To znamená, že zpřílišné poli izace li e a u y nebyl na počá ku de adesá ých le iněn komunis ický ežim, ale disiden i, k eří podřizo ali li e a u u s ým poli- ickým zájmům. P á ě ole disen u ajeho ideologie kons i uo ání a ymezo ání polis opado é li- e á ní scény je posledním bodem, k e ý při hledání příčin depoli izace de adesá ých 4 S o .: „[…] alze aké předpokláda , že no malizační zkušenos zba ila li e a u u něk e ých unkcí již dří e, než o udělal lis opad 1989. Jinými slo y, změna, k e á nas ala po pádu ko- munismu, se ýkala přede ším ecepce li e a u y ač enářského očeká ání, za ímco ni ř- ní ý oj li e a u y se společenského angažmá zba il již dří e“ (Balaš ík 2010, s.16). OPEN ACCESS HANA BLAŽKOVÁ 135 le nemůžeme opominou . Ame ický sociolog Gil Eyal e s ém článku An i-Poli ics and he Spi i o Capi alism (An ipoli ika aduch kapi alismu) poukazuje na ýznamnou oli českého disen u ajeho sebeiden i ikace (přede ším okolí Václa a Ha la) při o mo- ání polis opado é společnos i. Disen se podle Eyala  ámci s ých s a egií zdal poli iky již hluboko sedmdesá ých le ech, kdy se mís o a ikulo aného poli ického boje ydal ces ou indi iduální zodpo ědnos i amo ální služby ná odu. Jako zd oj oho o myšlení idí Eyal ob a kmo álnímu jazyku a– což má pří omném kon- ex u elký ýznam— hledání las ní au en ici y.5 Hla ními s a egiemi se podle něj z ěch o dů odů s aly budo ání pa alelní polis azdů azňo ání legali y (boj za dod - žo ání lidských p á ) namís o poli ické legi imi y. Po oce 1989 se předs a y nepoli- ické poli iky s á ají jedním zhla ních společenských disku zů ajejich ýklad období no malizace se dos á á do obecného po ědomí. Ty o předs a y ssebou zá o eň nesou důleži ý pa adox, k e ý budeme pozo o a i li e á něk i ických deba ách: přes ože jedno li í ak éři byli poli icky ak i ní, jejich jazyk aši ší sebeiden i ikace ý azně depoli izo al českou eřejnou deba u. Odmí nu í poli ických přís upů li e a uře aobo ech sní spojených edy zřejmě nebylo pouhou eakcí na nucenou ideologii minulého ežimu, ale mělo celou řadu příčin, k e é jsou čás ečně (i ni řně) p o ichůdné. Vyjedná ání jedno li ých pozic apodoba ak uální deba y oli e a uře se zejména p ní polo ině de adesá ých le (ale ipozději, byť smenší in enzi ou) odeh á alo přede ším na půdě li e á ních časopisů. Jeho p oje y šak můžeme pozo o a populá ní kul uře, jak se pokusím ukáza na příkladu o by Michala Viewegha, i kul u ních ub ikách běžného isku. AUTENTICITA TAKZVANĚ VÁŽNÁ Diskuse, na nichž u o ambi alenci můžeme nejlépe sledo a , jsou bezpochyby y oau en ici ě. Příznačně se nejednalo pouze ojednu konk é ní polemiku, ale ex en- zi ně zasaho aly celá de adesá á lé a. Popis ěch o spo ů edy nemůže chybě žádné li e á něhis o ické publikaci ode adesá ých le ech. Jedním zposledních příspě ků do oho o bádání je kniha Ma ka Lolloka K i ika pohybu. Li e á ní k i ika ame ak i- ika 90.le 20.s ole í, níž je éma u ěno ána elká pozo nos (jedná se onejdelší od- díl celého ex u). Lollok si šímá, že se  ěch o spo ech „od ážejí přede ším názo y na z ah ex u/uměleckého díla k eali ě, edy ak uálnímu s ě u“ (Lollok 2019, s.107), což bude zásadní ip o mou p áci. Jako p oblema ické nicméně idím o, že příběh spo ů yp á í na půdo ysu d ou znepřá elených linií, znichž jedna měla z .au- en ickou li e a u u p o ežo a (Lollok ji z o ožňuje sok uhem au o ů kolem K i ic- kého sbo níku aK i ické Přílohy Re ol e Re ue), d uhá měla bý naopak jejími odpů ci (ok uh časopisu T a ). 5 „Aby jedno li ci dosáhli s ého au en ického já, dí Ha el, azjis ili p a du osobě, musí na sobě ykoná a u či ou p áci. Ta o p áce spočí á e zkoumání s ých činů aslo ajejich ‚au en ičnos i‘— zda o, co říkají adělají, má s ůj sku ečný ýznam, nebo pouze slouží zá- jmům sys ému. Ha el […] a gumen uje při ozeným sklonem lidí, ‚ ouhou po lidské důs oj- nos i, po mo ální in eg i ě‘“ (Eyal 2000, s.62). OPEN ACCESS 136 SLOVO A SMYSL 34 To o ozdělení je do jis é mí y pla né, mezi T a em aK i ickou Přílohou sku ečně docházelo knezanedba elným spo ům, jež do elké mí y u čo aly celou deba u. Lol- lok ji ale edukuje (byť do jis é mí y přiznaně) na an agonismus d ou ý azných ak é ů, Michaela Špi i a aPa la Janouška. Ti se podle něj „jaksi při ozeně s á ají leade y s ých [ edakčních] kolegů“ ( am éž, s.123). Tako é zjednodušení o šem při- spí á jedině k elkému zk eslení ýznamu celé deba y. Ta o iž měla sku ku daleko kpřehlednos i aodeh á ala se na ůzných ú o ních li e a u y ( edy nejen li e á - ních časopisech anejen li e a uře z . ysoké). Pokusím se ukáza , že yjedná ání osmyslu li e a u y p obíhalo imimo y o d ě yznačené linie. Jak jsem již připo- mněla, knepo ozumění samozřejmě přispí alo i o, že ý az au en ici a je neobyčejně ši oký a ágní, abyl p o o použí án nap os o odlišných ýznamech. Při ozk ý ání deba oau en ici ě de adesá ých le se nabízí začí od Jana Lo- pa ky, s ejně jako o e s é p áci udělal Ma ek Lollok. Jeho jméno je e spo ech oau en ici u op a du čas o skloňo áno, přes ože on sám do ěch o diskusí inou s é předčasné sm i  oce 1993 příliš zasáhnou nes ihl. Podle Lolloka se u jeho jméno obje o alo ak čas o, p o ože „nešlo jen o o á i do po ědomí no ma- lizaci umlčeného k i ika azhodno i jeho p áci kon ex u 60.le , ale aké z á- ži inspi a i nos apo enciál Lopa ko ých podně ů no ých podmínkách“ ( am- éž, s.103). To ale s ále příliš neodpo ídá na o ázku, p oč o byl p á ě on, kým se de adesá ých le ech zaš iťo alo olik li e á ních k i iků, p oč bylo ak důleži é p á ě oněm és ak zanícené spo y. Lopa ka se s al ep ezen an em poje í li e a- u y, k e é se opí alo opřísnou koncepci společenské odpo ědnos i ů ce. Tedy idů ody oho, p oč měl ak speci ický ýznam, byly spíše mimoli e á ní (hla ně poli ické) než li e á ní aLopa ka se s al přede ším symbolem ezis ence české li e a u y ůči komunismu. Nas íním zde něk e á éma a jeho p áce, jež nejsilněji ezono ala li e á něk i ických deba ách oau en ici ě azá o eň sobě sk ý ají nej ý aznější poli ické os ří. Mezi základní ysy k i ické o by Jana Lopa ky pa ří odmí ání li e a u y, jež jaksi po chně z á ňuje dobo ou a mos é u,6 azá o eň hledání „naléha os i amo- álnos i“, k e é ak oceňuje uJana Hanče (Lopa ka 2010b [1968], s.96). Ta se p oje uje zápasem se s ě em, pohledem do ni ř či sebe e lexí. Pozo uhodné je, že jeho ná ok mo ální naléha os i či ezis ence „ ůči šem podobám ‚li e á ního p o ozu‘“7 li e- a u u sice zdánli ě činí au onomní ůči nějším li ům, ale zá o eň k i é ia p o 6 „Kunde a [ Že u] o iž […] okázale chce bý osobi ým ilozo em, in e p e em doby, osu- du, s ě a. Pod ou o hla ičkou šak přináší a ikulo anou azušlech ěnou esť dobo é po- chní kon e zace opoli ických osudech posledních dese ile ích, jejich s é ázu ain- e p e aci. […] Dílo už nechce podá a jen ‚p a di ý ob az m a ů‘ […], ale chce bý něčím daleko znameni ějším— hlubokou in e p e ací doby. S ane se edy mělce hlubokomysl- nou ilus ací ú žků dobo é ideologie abyl by di , kdyby o dopadlo jinak“ (Lopa ka 2010a [1967], s.60). 7 Omo álnos i a ážnos i mlu í například Mi osla Pe říček: „A ep e od ud je s ozumi- elnější hodno a ‚au en ičnos i‘, na k e ou Lopa ka kladl dů az, ač e s ých ex ech oho o slo a uží al jen zřídka amlu il aději onaléha os i, mo álnos i či ážnos i. Anebo o‚exis- enciální ši ře‘. To šechno sou isí s ím, na čem ždy s a ěl, o iž shledáním ‚lidské pod- s a nos i‘“ (Pe říček 2017, s.32). OPEN ACCESS HANA BLAŽKOVÁ 137 její posuzo ání hledá za jejími h anicemi. P o o se Lopa ka aké opako aně áže po smyslu o by jako ako é apředpokládá exis enciální puzení k o bě, k e é se pak jako jediné může s á zá ukou op a du dob ého díla. Dalším důleži ým éma em díla Jana Lopa ky je z ah cen a ape i e ie. Je známo, že jeho koncepce oceňo ala ou side y či lidi na ok aji li e á ního s ě a nebo ok ajo é (až neli e á ní) žán y. Poli ično  anciè o ském smyslu edy do Lopa ko y o by s upuje d ojím způsobem. Zap é je o sám pohyb u ni ř li e a u y, přehodnoco ání oho, co je za li e a u u po ažo áno aco již nikoli, zad uhé pak požada ek mo álního učení, exis enciální au en ici y au o ské osobnos i, koncep mo ální zá aznos i ůči o bě, k e ý se e s ém důsledku p oje uje odpo em ke konzumnímu umění. Přes ože se Lopa ko a ýchodiska mohou je i jako exis enciální aesencialis ická čili by os ně apoli ická, znikala u či ém his o ickém kon ex u a  eakci na he- gemonii panující me odologii li e á ní ědy. Ob a kp ocesu o by ado lidského ni a musíme kon ex u, k e ý upřednos ňuje li e a u u jednoduché o my a ý az- ných didak ických unkcí, nu ně níma jako poli ickou. Zá o eň Lopa ko a o ba celé s é ambi alen nos i ko esponduje sdisiden ským disku zem, jak jej popisuje Gil Eyal, ajeho obliba po oce 1989 edy zřejmě sou isí isdominan ní pozicí, jakou en o disku z získal. Lopa ka se  om o poje í s á á spíše symbolem než mysli elem a eo e ikem (mlu- i oněm jako o eo e iko i je os a ně poněkud ob ížné).8 Jeho his o icky podmíněná k i é ia získala  ukou jeho následo níků oli uni e zálně pla ných p a idel abyla od žena od s ých kořenů. Přes ože po oce 1989 znikal no ý společenský konsen- zus, k i é ia Lopa ko y o by nebyla  om o no ém ámci přehodnocena aak ua- lizo ána. Je pomě ně symp oma ické, že Lopa kou o li něném myšlení ý azně ubý á o ázek po smyslu li e a u y, jež p o něj byly ak zásadní. To, co se odeh á alo sLopa ko ým odkazem, sku ečně můžeme nejlépe pozo o- a na spo u mezi časopisy K i ický sbo ník aK i ická Příloha Re ol e Re ue na jedné s aně aT a aIniciály na s aně d uhé, jak dí Ma ek Lollok. Reali a je ale oněco kompliko anější, apokud přis oupíme na zení, že „názo y [k i iků] yzní aly pomě ně če nobíle“ (Lollok 2019, s.95) nebo že se s ěží „dá ho oři onějaké škále di e enco anějších pohledů“ ( am éž), budeme ím ep oduko a pouze o, co osobě sami dili něk eří ak éři dobo ých deba .9 Domnělá k i ika Lopa ko y koncepce čas o byla aké spíše k i ikou ok uhu lidí, k eří se kjeho odkazu hlásili. Škála názo ů 8 Pokud dím, že Lopa ko a koncepce li e á ní k i iky není eo e ická, mám ím na mysli, že sama osobě neaspi uje na o bý objek i ním ědeckým sys émem, přes ože je pomě - ně yh aněná aiden i iko a elná či de ino a elná. Kan i eo e ickému založení Jana Lo- pa ky iz ičlánek Ma ina Hyble a Ces a do S ínadel (Hyble 1996, s.92). 9 Rozdělení k i iků na „zas ánce aodpů ce Lopa ko a koncep u“ (Lollok 2019, s.95) ede Lolloka kna olik biná nímu idění celého spo u, že dokonce iAleše Hamana, oněmž píše, že má „pomě ně ěcný a s řícný pohled na Lopa ko o dílo“, řadí do ka ego ie „odpů ci“, p o ože ani „on si šak neodpus il jis é pochybnos i apříleži os né námi ky“ ( am éž). Domní ám se o šem, že ak o yh ocené dělení je samo osobě anomálií as ojí za samo- s a ný ozbo . Sku ečně můžeme jakoukoli k i iku Lopa ko a díla (nebo i ýh ady ůči němu) ydá a za odpo ? Neznemožňujeme ím už předem jakoukoli k i ickou inspi aci jeho myš lenkami? OPEN ACCESS 138 SLOVO A SMYSL 34 apozic, k e ou zde nas íním, sice s ále nebude  om o k á kém ex u úplná, snad ale bude alespoň oněco plas ič ější anuanco anější. Nejhlasi ějším k i ikem ok uhu Re ol e Re ue ajeho inspi o áním se Janem Lo- pa kou byl bezpochyby Pa el Janoušek. Jeho ex y obsahují os é ýpady ůči z .„po- lopa kis ům“, jak označuje edak o y K i ické Přílohy (Janoušek 1997, s.5). Zjeho po- lemických článků je cí i ap io ní odmí nu í, jež Lollok popisuje jako neocho u se dohodnou .10 Mo i ací Janouško ých i onizujících p ohlášení je ale daleko spíš snaha o ymezení las ních pozic než ouha po dialogu. Ve s ém článku Román p o i ománu z oku 1994 ozlišuje mezi d ěma liniemi sebe e lexi ní li e a u y, znichž jedna p ý e shodě s ý ojem li e á ně eo e ického myšlení ezigno ala na hledání au en ici y díla au o o ě ži o ě azaměřila se na ema izaci samo né li e á ní p omlu y a o my. D uhá (jež je z o ožněna sok uhem Jana Lopa ky) podle Janouška upřednos ňuje au- en ici u z .„ ema ickou“ azaměřuje se přede ším na neli e á ní (deníko é) o my, „k e é jako by au oma icky obsaho aly kýženou P a du, neboť sobě nesou s igma a s é p o ní neli e á ní upřímnos i“ (Janoušek 1994, s.4). Za ímco p ní linie je podle Janouška základem mode ního nímání li e a u y, a d uhá je p o něj e čem i onic- kých posměšků. Článek ale ozhodně nespěje kp ojasnění oho, co si pod pojmem au en ici a las ně předs a i . Janoušek ho použí á čas o a  ůzných kon ex ech, akže spíše než hleda jeho ex ech konk é ní de inice (p o ože y se liší zá islos i na kon- ex u) se ypla í zkouma é o ické s a egie, jež yuží á. Ty aké (s a egicky?) na- pomáhají ozmlžení a ela i izaci pojmu. Janoušek si libuje mys i ikaci, přehánění anadsázce. P o s é nejos řejší ý oky použí á pseudonymy ( iz pseudonym Mojmí Jahoda jako au o zmíněného článku o„polopa kis ech“) as é oponen y ůznými způsoby zesměšňuje. Příčinou eške é ene gie ložené do oho o spo u může bý ne- jen zásadně odlišná koncepce li e a u y ( a Janouško a je depoli izo aná, h a á, libu- jící si mys i ikacích), ale ipoli ická si uo anos — Janoušek pa řil k z .šedé zóně minulého ežimu aúčas nil se jeho ědeckého ali e á něk i ického ži o a, azjeho ex ů oau en ici ě je pa né, že po ažo al an ikomunis ický disku z au o ů kolem Re ol e Re ue za oh ožující.11 Jinou pozici li e á ním dění de adesá ých le zaujal Pe A.Bílek. Přes ože se do polemik oau en ici ě nezapojo al přímo, publiko al řadu ex ů, jež o om o é- ma u pojedná ají. Mezi nej ý aznější pa ří například Možnos i „Já“. Au en ici a, au o- biog a ie, au o (ský ob az) (Bílek 1996) nebo se iál Tři ilipiky p o i je o ému připsaný „na paměť“ Janu Lopa ko i (Bílek 1993a–c). V ěch o ex ech ys upuje zejména p o i doslo nos i azájmu oau o a jako psycho yzickou by os . Lopa ko o dílo sh nuje jako „koncep li e a u y založené na au o ském ‚já‘, na au en ici ě las ního ži í, na au o - 10 Jedním zlei mo i ů ehdejších polemik mezi K i ickou Přílohou aT a em podle něj je „ a- jící nepo ozumění až neocho [a] ěcně adopod obna si ujasni a ya gumen o a s á ý- chodiska adob a se případně nějakého ýsledku, řebas p á ě nabízejícím se žán u po- lemiky“ (Lollok 2019, s.115). 11 „Zdá se, že op á něné ineop á něné ýpady Li e á ních no in p o i T a u mají jeden spo- lečný jmeno a el. Přes ědčení s a ých izb usu no ých sp a edli ých, že se někdo cpe ně- kam, kam nepa ří“ (Janoušek 1990, s.2), napsal Pa el Janoušek mj.  eakci na Lopa ko u k i iku T a u. OPEN ACCESS HANA BLAŽKOVÁ 139 ské ži o ní zkušenos i“ (Bílek 1993b, s.6), zdů azňuje šak i o, že Lopa ka „zá o eň […] zmiňo al ischopnos idě dílo jako ‚ ěc‘, ys ě li elnou do značné mí y ze sebe sama“ ( am éž). Bílek si ud žuje ods up li e á ního eo e ika, jenž celou diskusi dokáže zdánli ě objek i ně uchopi pomocí eo e ického apa á u. Samozřejmě ne dí, že jeho hle- disko je jediné sp á né (o om byl pos s uk u alis y dobře poučen), naopak se é o pozici snaží yhnou . Přes o Tři ilipiky yzní ají jako p og amo ý ex olající po ě ší sys ema izaci hodno o ých k i é ií ajejich ema izaci. Demys i ikuje zde poje í li e a u y jako (au en ické) o by a o muluje s á kons uk i is ická ýchodiska. Li- e a u a je p o něj jazyko ou s uk u ou, k e ou si jako č enáři zpří omňujeme sk ze s é las ní ži o y,12 a edy izolo aně od kon ex u o by ispolečensko-poli ického kon ex u díla. Jeho poje í je udíž zhlediska depoli izace li e a u y de adesá ých le ech zdaleka nej adikálnější ako esponduje s enoménem expe ního sp a o ání jedno li ých složek společnos i  om o období, jak jej popisují pos poli ické eo ie, ale isp onikáním západních eo ií do českého kon ex u. Jedno li é polohy se od sebe poněkud odlišují i K i ické Příloze či K i ickém sbo - níku, abyť je p o ně ypická malá k i ičnos ůči Lopa ko u koncep u, ý azněji se od sebe mohou liši jeho in e p e ace. Že y o pozice zli e á ně ědného bádání ne- ymizely, můžeme sčaso ým ods upem pozo o a i e sbo níku zkon e ence oJanu Lopa ko i, k e á se usku ečnila če nu 2016.13 Zde můžeme jis ý nesoulad pozo o a například  om, zda Lopa ka použí al slo o au en ici a, či nikoli, nebo jaký má jeho koncepce z ah kmimoli e á ní eali ě. Jedno li é in e p e ace na sebe ale příliš ne- odkazují, nedochází zde edy k ý aznějším spo ům. Jedním zmála, kdo Lopa ko u koncepci oři ě in e p e ují, je  om o ok uhu Ma in Hyble . Ve s ém ex u Ces a do s ínadel se ji snaží eo e icky koncep ualizo a aza ádí p o y o po řeby no ý pojem— o iginál (Hyble 1996, s.93). Ten má bý jakousi mimo ex o ou en i ou či zkušenos í, již au o ( ů ce) zakouší před ím, než usedá ke psaní. Zá o eň mu umožňuje yhnou se p oblema ickému e mínu au en ici a, k e ý je době zniku ex u li e á něk i ickém p os ředí naduží án a yp ázdněn. Hyble ím ale nekončí a o muluje ůči Lopa ko ě koncepci (opa né) ý ky. T dí o iž, že au o může s oři dob é dílo, aniž by si byl exis ence o iginálu plně ědom, adob é dílo edy může zniknou pods a ě „omylem“. Nicméně si o podle něj sám Lopa ka u ědomo al, jen o explici ně nezmiňo al e s ých ex ech ( am éž, s.99). Nejméně k i ický přís up kLopa ko u dílu měl p a děpodobně Michael Špi i , k e ý dokonce e s é las ní o bě mnohém přebí á k i iko u me odu (obliba žán u me ak i iky, ediční poznámky, ex ologie) a de adesá ých le ech čas o na 12 „Smiřme se p o o s ím, že enomén z aný ‚li e a u a‘ nám nabízí jazyko ě u ářené ex- y, snimiž my, obec níma elů, můžeme s upo a do pa ne ského z ahu ím, že je ní- máme, konk e izujeme aobčas se ipokoušíme ojejich in e p e aci; obecně řečeno— z i- xo ané ex o é s uk u y si u áříme íce či méně ži oucí dílo“ (Bílek 1993a, s.4). 13 S o .například příspě ek Robe a K umphanzla, němž upozo ňuje na z ah li e á ního amimoli e á ního kon ex u Lopa ko ě koncepci (K umphanzl 2017, s.14) aodmí nu í ako ého p opojení Janem Pospíšilem (Pospíšil 2017, s.33). Nebo příspě ek Mi osla a Pe- říčka akcen ující pojmy au en ici a aši a (Pe říček 2017, s.31), jež E a V abco á sou is- los i sLopa kou odmí á jako klišé (V abco á 2017, s.152). OPEN ACCESS 146 SLOVO A SMYSL 34 LITERATURA Balaš ík, Mi osla : Pos gene ace. Zá iší abojiš ě poezie 90.le 20.s ole í. Hos , B no 2010. Blažko á, Hana: Li e a u a bez ú azků? Podoby českého (apolského) poli ického č ení 90.le ech 20.s ole í. Diplomo á p áce. Filozo ická akul a Uni e zi y Ka lo y, Ús a české li e a u y akompa a is iky, 2019. Czapliński, P zemysław: Poli yka li e a u y, czyli pokazywanie języka. In: Kinga Dunin (ed.): Poli yka li e a u y. P zewodnik K y yki Poli ycznej. Wydawnic wo K y yki Poli ycznej, Wa szawa 2009. Eyal, Gil: An i-Poli ics and he Spi i o Capi alism: Dissiden s, Mone a is s, and he Czech T ansi ion o Capi alism. Theo y and Socie y 29, 2000, č.1, s.49–92. Jameson, F ed ic: The Poli ical Unconscious: Na a i e as aSocially Symbolic Ac [1981]. Rou ledge, London 2002. K umphanzl, Robe : Předpoklady o by alež li e a uře. Zkušenos Jana Lopa ky k i ikách ze šedesá ých le . In: Edi a Onu e o á— Te ezie Poko ná (eds.): Jan Lopa ka: 1940–1993. Re ol e Re ue, P aha 2017, s.13–20. Lollok, Ma ek: K i ika pohybu. Li e á ní me ak i ika 90.le 20.s ole í. Masa yko a uni e zi a, B no 2019. Machala, Lubomí : P óza. In: Pe H uška (ed.): Vsouřadnicích olnos i. Česká li e a u a de adesá ých le d acá ého s ole í in e p e acích. Academia, P aha 2008, s.275–311. Nasiłowska, Anna: Li e a u a po 1989 oku— czy czas na podsumowania? In: A le a Galan — Inga Iwasiów (eds.): Dwadzieścia la li e a u y polskiej 1989–2009. Idee, ideologie, me odologie. Wydawnic wo Naukowe Uniwe sy e u Szczecińskiego, Szczecin 2008. Pe říček, Mi osla : Au en ici a: ši a bez kódu. In: Edi a Onu e o á— Te ezie Poko ná (eds.): Jan Lopa ka: 1940–1993. Re ol e Re ue, P aha 2017, s.30–32. Pospíšil, Jan: Oobludnos i umění ak i ickém soudu. In: Edi a Onu e o á— Te ezie Poko ná (eds.): Jan Lopa ka: 1940–1993. Re ol e Re ue, P aha 2017, s.33–42. Přibáňo á, Alena: Od ománu opsaní k ománu přímém přenosu. Role apodoba č enáře e d ou sebe e lexi ních ománech Michala Viewegha. Česká li e a u a 55, 2007, č.4, s.453–477. Ranciè e, Jacques: Neshoda. Poli ika a iloso ie, přel. Jose Fulka. S oboda Se is, P aha 2011. V abco á, E a: „Ná očný anázo o ě yh ocený k i ik.“ Jan Lopa ka li e á něhis o ických pří učkách. In: Edi a Onu e o á— Te ezie Poko ná (eds.): Jan Lopa ka: 1940–1993. Re ol e Re ue, P aha 2017, s.150–154. Wach el, And ew Ba uch: Po komunismu s ále důleži í? Role spiso a elů e ýchodní E opě, přel. Ma ina Ke lo á. Academia, P aha 2017. Williams, Raymond: Ma xism and Li e a u e. Ox o d Uni e si y P ess, Ox o d 1977. Wilson, Japhy— Swyngedouw, E ik: Seeds o Dys opia: Pos -Poli ics and he Re u n o he Poli ical. In íž (eds.): The Pos -Poli ical and I s Discon en s: Spaces o Depoli iciza ion, Spec es o Radical Poli ics. Edinbu gh Uni e si y P ess, Edinbu gh 2015, s.1–22. Zizle , Jiří: O e řená dekáda. In: Pe H uška (ed.): Vsouřadnicích olnos i. Česká li e a u a de adesá ých le d acá ého s ole í in e p e acích. Academia, P aha 2008, s.11–34. OPEN ACCESS