Majdanské plynové komory

Majdanské plynové komory Michal Chocholatý Plynové komory koncentračního tábora Lublin, lidově zvaného Majdanek, zaujímají vhistoriografii nacistických táborů zvláštní místo. Zperspektivy současného badatele či návštěvníka majdanského muzea jsou fenoménem, sjakým se nelze setkat vžádném jiném památníku tohoto typu. Majdanek je vsoučasnosti jediným táborem, kde se zachoval poměrně vysoký počet plynových komor. Oto složitější je však jejich interpretace azařazení do vyhlazovacího procesu jakožto komponenty realizace „konečného řešení židovské otázky“. Jak ukazuje tato studie, nejenže není zcela vyjasněna otázka samotného počtu plynových komor, ale není ani známo, kjakému účelu každá ze zachovalých komor sloužila. Základním problémem zůstává, která zkomor měla desinfekční účel, akterá naopak sloužila kzabíjení lidí. Záběr studie pak záměrně upouští od analýzy potenciálních komor, které „vznikly“ spíše zpoliticko-propagandistických důvodů, anebo zmylné fabulace raně poválečných výzkumů.1 Interpretace plynových komor na Majdanku doznala vprůběhu více než sedmi desetiletí mnoha proměn, které se odrazily vsamotném informačním aparátu současného muzea. Na počátku byly kdispozici závěry učiněné polsko-sovětskou vyšetřovací komisí, které přišly snejvyšším počtem sedmi plynových komor. Ještě tatáž komise však své prvotní závěry korigovala asvůj původní počet snížila ojednu komoru.2 Toto rané období výzkumu plynových komor na Majdanku bylo doprovázeno hlášeními válečného zpravodaje Konstantina Simonova adalšími pozorovateli zemí východního bloku. SSSR si ve své době zajisté udržoval prim na poli bádání dané problematiky azávěry pocházející zjeho provenience se staly odrazovým můstkem pro další bádání, kterých se zhostili zejména polští historici, mezi nimi pracovníci Państwowego Muzeum na Majdanku (dále jen PMM). Předními odborníky vdané oblasti se stali například Józef Marszałek či Czesław Rajca. Do výzkumu začínali současně 1 Tomuto problému je věnován značný prostor vbakalářské práci: CHOCHOLATÝ, M., Plynové komory vKL Lublin ve světle poválečného bádání, bakalářská práce, FF UK, Ústav hospodářských asociálních dějin, Praha 2012. 2 Již vsrpnu roku 1944 se vhlášeních polsko-sovětské komise hovořilo o6 plynových komorách určených kzabíjení lidí. Archiwum Państwowego Muzeum na Majdanku (dále jen APMM), XXV–Polsko-Sowiecka Komisja Nadzwyczajna do Zbadania Zbrodni Niemieckich popełnionych na Majdanku (dále jen XXV)-4, Protokol č.2, Lublin, 19.8.1944, s.5. OPEN ACCESS MiChAL ChOChOLATý 33 pronikat izápadní historici, kteří čerpali zdosud nevyužité pramenné základny pocházející ze soudních procesů spachateli. Dalším důležitým předělem pak byla konverze francouzského popírače holocaustu Jean-Claude Pressaca vuznávaného historika, jenž se jako první začal detailněji zajímat oproblematiku plynových komor na Majdanku, okterých vypracoval často citovanou studii. Pressacova práce dodnes představuje prubířský kámen khlubšímu studiu plynových komor na Majdanku azajisté dala podnět ke vzniku nových, rozsáhlejších studií na toto téma, kterých se zhostil především současný ředitel PMM Tomasz Kranz. Na základě konfrontace aanalýzy pramenů týkajících se plynových komor na Majdanku je možné říci, že Majdanek byl táborem, ve kterém se realizovalo masové vyhlazování lidí pomocí plynu. Je však nutné zdůraznit, že se tak dělo vmnohem menším měřítku, než tomu bylo vOsvětimi-Březince, anebo vtáborech okamžitého vyhlazení.3 Plynování zde bylo organizováno nejspíše od druhé poloviny roku 1942 do září 1943 aje dosti pravděpodobné, že vtáboře „nezabíjelo“ ani osm,4 ani sedm5 plynových komor, ale nanejvýše tři. Kontroverzi pak vzbuzuje především tzv.provizorní komora vmužském lázeňském baráku N°41, která, přes mnohé pochybnosti, mohla vroce 1942 sloužit kvyhlazování lidí cyklonem B, což potvrzují některé výpovědi očitých svědků.6 Tato komora je vaktech polsko-sovětské mimořádné komise pro vyšetřování německých zločinů vedena pod číslem „IV“,7 jinak je známa jako tzv.provizorní plynová komora.8 I) PROVIZORNÍ PLYNOVÁ KOMORA VLÁZEŇSKÉM BARÁKU N°41 Podle současného ředitele majdanského památníku Tomasze Kranze vzbuzuje tvrzení, že se provizorní komora používala kvraždění lidí, „vážné pochybnosti“.9 To pod3 Kulmhof (Chełmno nad Nerem), Bełżec, Sobibór aTreblinka. 4 Existuje výpověď hovořící oplynování vjednom zbaráků na IV táborovém poli. Svědectví Franze Kocha. Düsseldorf, 25.3.1964. APMM, XIX– Zbiór fotokopii ikserokopii (dále jen XIX) Kserok. 1554. Barch, B162/407 ARZ 297/60 (dále jen Barch), Bd.12, s.3. 5 Tři komory v„bunkru“, jedna provizorní komora vlázeňském baráku, dvě předpokládané komory ve starém krematoriu, jedna komora vnovém krematoriu. Na plánu plynových komor (Schemat nr 1) je však taktéž současný sklad plechovek po cyklonu B, místnost sousedící splynovou komorou, veden jako plynová komora. KIEŁBOŃ, J.— BALAWEJDER, E., Państwowe Muzeum na Majdanku w latach 1944— 1947. Wybór dokumentów, Lublin 2004, s.38–39. 6 Kranz se vyjádřil, že kzabíjení lidí byly využívány dvě komory v„bunkru“. KRANZ, T., Eksterminacja żydów na Majdanku irola obozu w realizacji „Akcji Reinhardt“, in: KRANZ, T. (ed.), Zeszyty Majdanka, XXII, Lublin 2003, s.23. 7 SIMONOV, K., Tábor smrti, Praha 1945 s.52. 8 Vsouvislosti stouto komorou se často objevuje označení „provizorní plynová komora“ nebo „experimentální plynová komora“. KRANZ, T., Extermination of Jews at the Majdanek concentration camp, Lublin 2007, s.43; KRANZ, T., Eksterminacja…, s.25. 9 KRANZ, T., Eksterminacja…, s.25. OPEN ACCESS 34 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2017 poruje druhá generace informačních panelů pro návštěvníky muzea, které ji dnes prezentují jako desinfekční komorou, což je vrozporu sinformacemi ze zastaralých cedulí, jež zde byly kvidění do roku 2007. Na nich bylo napsáno, že šlo oexperimentální plynovou komoru „přizpůsobenou kusmrcování vězňů cyklonem B, jenž byl vhazován otvory nacházejícími se ve stropě“.10 Tak zásadní odklon od původního tvrzení, které bylo ještě donedávna zažité vmajdanské historiografii, trefně dokresluje příhoda Roberta Kuwałka, někdejšího zaměstnance muzea, když touto komorou prováděl návštěvníky: „Já si ještě pamatuji, jak jsem tam prováděl lidi, akdyž se vyskytl okamžik, aby si návštěvníci přečetli tuto tabuli [starou tabuli], vždycky jsem jim říkal: ,Ne, vtéto komoře se neplynovalo.‘“11 Józef Marszałek se však zmiňuje oprovizorní komoře vopačném duchu: „Vbudově lázně fungovala ještě jedna komora. [...] Určena byla kužívání cyklonu B. [...] Měla provizorní charakter apravděpodobně začala fungovat ještě před zprovozněním třech [komor v„bunkru“, okterých bude pojednáno dále].“12 Blok N°41, kde se kontroverzní komora nacházela, nízký avinteriéru členitý dřevěný barák vsousedství I. táborového pole, který je vdnešním muzeu po rekonstrukci plně zachován, má vedle vchodu cedulku sněmeckým nápisem: Bad und Desinfektion I.Jeho současná, muzeální podoba je zavádějící co do vysvětlení jeho role vrámci plynování majdanských obětí. Je to skutečnost hojně připomínaná mnohými historiky, především pak Tomaszem Kranzem, J.–C. Pressacem aj. Samotný blok N°41 totiž vdobě fungování tábora působil jako oddělená jednotka, vjejímž sousedství stál cihlový „bunkr“, stavba obsahující plynové komory. Několik let po osvobození tábora byl „bunkr“ vrámci konzervačních prací připojen kjedenačtyřicátému bloku,13 což dnes vytváří dojem, jako by celý Bad und Desinfektion Ibyl vždy jedinou budovou. Tak tomu však dříve nebylo, jak vysvětlil ředitel PMM Kranz: „Zaprvé, řekněme si to upřímně, starší historiografie si nevšímala toho, že to byly dvě rozdílné stavby, mluvím teď omužské lázni abunkru. Nahlíželi na to, jako by to bylo původní avždy spojené tou střechou, jako dnes. Pamatuji se, že když jsem se ještě jako mladý pracovník ptal starších pracovníků, kteří zde byli historiky azkoumali různé aspekty fungování tábora, tak to prezentovali takto. Ajá jsem to také tak vysvětloval, že tady byla jedna stavba slázní apozději oběti, hlavně Židé, byli hnáni dále do plynových komor. Tehdy to zapadalo do interpretace, že existovala komora, které se říkalo provizorní nebo také experimentální. [...] Ale zmých výzkumů vyplynulo, že není takový důkaz, že by se vté místnosti skutečně zabíjeli lidé za užití cyklonu B.“14 Vdobě fungování tábora kryl „bunkr“ splynovými komorami rozlehlý přístřešek vztyčený na okolních dřevěných trámech sháky, na které oběti věšely šatstvo,15 který 10 Zinformační tabule PMM před rokem 2007. 11 Zrozhovoru Michala Chocholatého sRobertem Kuwałkem, Lublin, 13.11.2010. 12 MARSZAŁEK, J., Majdanek, Warszawa 1987, s.33. 13 Srov.: „Samotný bunkr nebyl— jak můžeme vidět dnes— spojen smužským lázeňským barákem (No.41) dřevěnými stěnami. Ty byly přidány po válce vrámci oprav akonzervačních prací.“ KRANZ, T., Extermination…, s.47, KRANZ, T., Eksterminacja…, s.29. 14 Zrozhovoru Michala Chocholatého sTomaszem Kranzem, Majdanek, 7.4.2017. 15 Zrozhovoru Michala Chocholatého sKrzysztofem Tarkowskim, Majdanek, 15.3.2017. OPEN ACCESS MiChAL ChOChOLATý 35 však roku 194616 strhla bouře. Vpadesátých letech měl být rekonstruován, ale nikdy ktomu nedošlo. Namísto toho byla cihlová stavba zastřešena dřevěnou stříškou anapojena koridorem na blok N°41. Na autorovu otázku, zda muzeum vbudoucnu plánuje obnovení přístřešku, odpověděl ředitel Kranz následovně: „Vytvoření nové rekonstrukce, především po tolika letech, by nebylo zmuzeálního akonzervátorského hlediska nejlepším řešením. [...] máme snímky, texty, které otom hovoří, takže se mi zdá, že návštěvník má možnost tuto informaci rychle obdržet. Zadruhé nemůžeme změnit to, co se stalo. [...] musíme především upozorňovat na to, že ta stavba, byť je zvelké části původní, podstoupila jistou změnu podoby vsouvislosti spracemi, které byly dělány už po druhé světové válce. Je to komplikované, avšak ztoho, co vím, většina členů muzea vychází zpředpokladu, že taková místa, jako muzeum utrpení, tam, kde je toho historického materiálu hodně, amy můžeme říci, že ho hodně je [...] by se další rekonstrukce neměly přidávat. Aby bylo možné exponovat to, co je autentické, aaby to mělo odpovídající hodnotu avýznam. [...] nevytvářet rekonstrukci, protože taková rekonstrukce musí být věrohodná amy máme pouze obecné snímky.“17 Pro soudobého návštěvníka majdanského muzea vypadá prohlídka bloku N°41 následovně: po průchodu malé předsíňky se ocitá vmístnosti, kde byly nově příchozím stříhány vlasy. Odtud pokračuje postranním koridorem kvlastní místnosti svodovodním potrubím zakončeným sprchovými hlavicemi, dvěma betonovými káděmi adřevěnými rošty, což vše sloužilo pro skutečnou hygienu vězňů, očemž po vstupu může pochybovat jen málokdo, když si všímá četných oken, která by vžádném případě nemohla obsahovat likvidační plynová komora.18 Za touto prostornou místností se nachází „provizorní komora“. Ta má ve stropu dva otvory vyložené dřevem, přičemž stěny istrop jsou potřísněny modrými stopami po účincích plynu cyklonB. Místnost má jediné okno. Zde návštěvník snadno nabude dojmu, že se nachází vplynové komoře. Jenže, byla tato komora určena klikvidaci lidí, anebo spíše kdesinfekci šatstva? Aproč vlastně existují vsouvislosti stouto komorou tak zásadní rozpory co do jejího historického účelu? Především jde otechnický stav komory, která, jak je dodnes patrné, má hned tři vchody anepravidelný tvar.19 Často diskutovaným tématem je pak samotné okno, umístěné vkomoře, které však, jak naznačují některé prameny, bylo do komory instalováno až později, nejspíše vrámci přestavby lázeňského baráku vroce 1943, tedy ještě vdobě fungování tábora, neboť snímek této komory zroku 1942 jej neznázorňuje.20 Skutečnost, že komora mohla obsahovat okno ještě před osvobozením tábora, tak není argumentem, že nemohla být vražednou plynovou komorou, která vdřívějším období, kdy se vní na základě níže zmíněných zdrojů vražedné 16 Bouře zničila přístřešek nejprve vúnoru 1946 apo opravě byla zvětší části opět zničena bouří následující dne 23. března t. r. KIEŁBOŃ, J.— BALAWEJDER, E., c. d., s.16. 17 Zrozhovoru Michala Chocholatého sTomaszem Kranzem, Majdanek, 7.4.2017. 18 Na tomto místě by mohlo být užito mylné premisy vycházející ztoho, že plynové komory bývaly maskovány jako sprchy. 19 Tyto námitky vznáší například Kranz. KRANZ, T., Extermination…, s.43. 20 Tamtéž, foto č.7. OPEN ACCESS 36 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2017 aktivity předpokládají, tj.vlétě 1942, žádné okno neměla. Tomasz Kranz si však na tomto místě pokládá otázku, kdy se fakticky začalo splynováním vězňů na Majdanku, přičemž za velice podstatnou kjejímu zodpovězení považuje výpověď Friedricha Rupperta, který uvedl, že vzáří či říjnu se na Majdanku kzabíjení lidí užíval kysličník uhelnatý apotrubí kjeho vedení v„provizorní“ komoře není.21 Jeho argumentem kpozdějšímu využití cyklonu B kvražedným účelům, zřejmě až od roku 1943, pak je služební cesta SS-Oberscharführera Antona Enderse do Osvětimi, kam odjel, aby se zde zaškolil vpoužívání cyklonu B amohl tak do Majdanku importovat osvětimské zkušenosti vtéto oblasti. Po svém návratu byl Enders odpovědný za plynové komory.22 Zvýpovědí bývalého Badekapa George Grönera, Ericha Lämmerhirta aRudolfa Ettricha však vyplývá, že vprovizorní komoře se mohl užívat cyklon B kzabíjení lidí již dříve. Gröner ve své výpovědi uvedl: „Vdruhé plynové komoře [Gröner hovoří jen odvou komorách, ojedné cihlové v„bunkru“ aodruhé právě vlázeňském baráku], tedy vté vmužském lázeňském baráku, se ve střeše plynovací místnosti nacházel otvor, kterým byl vhazován cyklon B. [...] Cyklon B byl dovnitř vhazován otvorem ve střeše zdravotníkem SS. [...] Věřím, že to bylo vpočátcích, kdy se splynováním započalo, tedy někdy vsrpnu 1942. [...] Jestliže zdravotník SS tvrdil, že vtéto plynové komoře desinfikoval prostřednictvím cyklonu B oblečení, aza tímto účelem vhodil otvorem ve střeše dovnitř plyn, pak to není pravda.“23 Proč by však onen zdravotník SS (Konietzny) vhazoval plyn otvorem ve střeše, kdyby „jen“ desinfikoval, když existuje výpověď Henryka Nieściora otom, že jako vězni provádějící desinfekci položili plechovku sgranulemi cyklonu B na podlahu komory, načež úderem uvolnili její obsah. Desinfekce oděvu cyklonem B podle něj probíhala vmístnosti „vedle koupele [...] kterou Němci používali kplynování lidí cyklonem [voriginále: tam właśnie gdzie Niemcy truli cyklonem ludzi]“.24 Ačkoli Tomasz Kranz je toho názoru, že Nieścior popisoval desinfekci ve velké komoře v„bunkru“,25 kde se žádný otvor ve stropu nenachází, což by zároveň mohlo vysvětlovat, proč vězni museli položit plechovku na podlahu, místo aby byl její obsah vhozen otvorem ve stropě, autor se domnívá, že se jednalo opopis desinfekce vprovizorní komoře, neboť Nieścior napsal, že vplynové komoře, ve které desinfikovali oblečení, „byl ve stropě hranatý otvor, který se po dvouhodinovém plynování otevřel, plyn vyprchal ateprve 21 Zrozhovoru Michala Chocholatého sTomaszem Kranzem, Majdanek, 7.4.2017. 22 KRANZ, T., Massentötungen durch Giftgase im Konzentrationslager Majdanek, in: GÜNTER, M.— PERZ, B.,— LEY, A. (eds.), Neue Studien zu nationalsozialistischen Massentötungen durch Giftgas. Historische Bedeutung, technische Entwicklung, revisionistische Leugnung, Berlin 2011, s.222. 23 Svědectví Georga Grönera, Köln, 4.5.1965, s.5–6. APMM, XIX. Kserok. 1426. Barch, Bd. 13. Viz dále také svědectví svědectví Georga Grönera, Ansbach, 28.11.1963. APMM, XIX. Kserok. 1402. Barch, Bd. 13, s.3. 24 KRANZ, T., Extermination…, s.58; KRANZ, T., Eksterminacja…, s.31. 25 Srov.„Bylo by zapotřebí zkontrolovat, zda při popisu myslí provizorní komoru, já si to nepamatuji, ale určitě otom píše vzhledem kvelké plynové komoře. Protože samozřejmě ve velké komoře taktéž desinfikovali oděv, atam je zařízení, roura kvedení kysličníku uhelnatého.“ Zrozhovoru Michala Chocholatého sTomaszem Kranzem, Majdanek, 7.4.2017. OPEN ACCESS MiChAL ChOChOLATý 37 tehdy se otevřely dveře apo jisté době jsme vstoupili abrali oblečení, které jsme dále třídili aodváželi do prádelny akrejčovny. […] stačilo jen vejít do gazkamery avyjít avústech byla cítit nasládlá chuť. […] Pracovalo se tam vmokrém oblečení, nasáklém párou aneustále zapáchajícím cyklonem. Ten zápach je cítit idnes po tolika letech, když se vchází do komory“.26 Na druhou stranu je nutné doplnit, že Nieścior se zmiňuje oželezných dveřích, které provizorní komora neměla, přičemž společným atributem pro provizorní komoru ivelkou komoru vbunkru je Nieściorem zmíněný kotel kohřevu vzduchu.27 Badekapo Georg Gröner je však přesvědčen, že se vprovizorní komoře „oblečení nikdy nedesinfikovalo. Měli jsme totiž kdesinfekci vězeňského oblečení pět zvláštních desinfekčních kotlů, které se nacházely vjedné místnosti ženského lázeňského baráku [sousední barák N°42]“. Kdesinfekci šatstva se navíc dle jeho mínění nikdy neužívalo chemických prostředků,28 což je však vrozporu sjinými svědectvími.29 Tomasz Kranz je však ke Grönerovým výpovědím ohledně plynování velmi kritický. Mimo jiné se nechal slyšet, že Gröner „mluvil jasně, že cyklonu B se vůbec nepoužívalo kdesinfekci. On otom nevěděl, že se používal. Aproto si mohl hned pomyslet, že jakmile viděl někoho, jak vhazuje cyklon B, tak že se zabíjejí lidé. Ale tak to nemuselo být. Mohli desinfikovat oděv“.30 Ve výpovědi dalšího kápa, Ericha Lämmerhirta, jež se snejvětší pravděpodobností týká provizorní komory akterá podporuje verzi, že se této komory kzabíjení lidí užívalo, stojí: „Po krátkém pobytu vKL Lublin jsem zjistil, že vmístnostech baráku vězeňských lázní— jedná se oprvní barák napravo od táborového vstupu naproti I.poli— byli zabíjeni židovští vězni plynem.“31 Lämmerhirt vysloveně uvádí, že „během svého pobytu [viděl] asi čtyřikrát až pětkrát [...], jak kápo aSS-Unterführer, který se často staral oplynovou komoru, stál na střeše lázeňského baráku uvikýře, 26 Památník Henryka Nieściora, „Byłem numerem 3083.“ APMM VII/M-115. Zaklików, 25.5.1965, s.11–13. 27 Dalším vězněm, který desinfikoval oblečení, byl Czesław Skoraczyński. Při odvšivování táborových věcí pracoval tři měsíce, během kterých byl členem Bad und Gaskammer komanda. Podle svých slov slyšel během této práce uplynové komory několikrát oplynování. Když jednoho dne míjeli plynovou komoru, byly vní právě plynovány děti, jejichž křiky tlumily motory tahačů. Výpověď Czesława Skoraczyńského. APMM VII/M-100. Kraków,s.2. 28 Svědectví Georga Grönera, Köln, 4.5.1965. APMM, XIX. Kserok. 1426. Barch, Bd.13, s.6. 29 Vsoučasné době (duben 2017) je tento blok návštěvníkům nepřístupný. Autorovi však byl umožněn vstup do jeho interiéru. Kromě masivních bojlerů na ohřev vody se zde nacházejí prostory, ve kterých se mohly nacházet Grönerem zmiňované kotle. Vjednotlivých odděleních jsou cihlová podloží ana stropě visí zrezivělé háky, na něž bylo možné věšet oblečení. Vzhledem ktomu, že tyto prostory byly používány sovětskými vojáky po osvobození tábora apoté zde byl zařízen sál, ve kterém se promítal film oMajdanku, je však jakákoli podrobná interpretace jejich válečné funkce problematická. KIEŁBOŃ, J.— BALAWEJDER,E., c. d., s.16. 30 Zrozhovoru Michala Chocholatého sTomaszem Kranzem, Majdanek, 7.4.2017. 31 Svědectví Ericha Lämmerhirta, Beilngries, 23.7.1974. APMM, XIX. Kserok. 1964. Barch, Bd. 28, s. 4. OPEN ACCESS 38 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2017 do něhož sypal obsah plechovky, ve které [...] se nacházely cyankáli. Po asi 30 minutách jsem pak viděl, jak byly vzadu zbaráku vyváženy mrtvoly na ručních vozících“.32 Znal se skápem, který měl tehdy plynování na starost, aten mu vysvětlil, „že vězni umírají po krátké době, co jsou cyankáli vhozeny skrz otvor ve střeše plynové komory“.33 Je patrné, že pozorování, popsané vpředcházející citaci, se týkají střechy nad provizorní komorou, protože sledovat podobnou akci na střeše „bunkru“ by mohlo být ztakovéto pozice (zI. pole, kam Lämmerhirt lokalizuje výchozí bod svého pozorování) dosti nesnadné, vezme-li se vpotaz skutečnost, že „bunkr“ se nacházel vpřítmí přístřešku abyl navíc obestoupen dřevěným plotem sostnatým drátem.34 VKranzově knize je použita část výpovědi Rudolfa Ettricha, která se té Lämmerhirtově vmnohém podobá. Ettrich vní uvádí, že často „sledoval vězně vedené do sprch. Na střeše tam byl otvor připomínající komín. Poskok přišel sžebříkem, opřel jej obarák avylezl na střechu. Vysypal něco zplechovky do komína. Později jsem viděl, jak byla zbaráků vynášena nahá těla, nakládaná na dřevěný vůz“.35 Onen „komín“, okterém se zmínil Ettrich, je dodnes patrný na střeše bloku N°41 nad provizorní komorou, ato na obou stranách. Stejně tak ale mohl být ive střeše komory/komor v„bunkru“, avšak to je dnes již obtížně zjistitelné, protože vtomto ohledu relevantní prostory „bunkru“ jsou vsoučasnosti zastřešené,36 avšak plány komor v„bunkru“ jej znázorňují.37 Nicméně skutečnost, že poslední výpověď zmiňuje sprchy, azejména fakt, že sledovat samotný „bunkr“ bylo obtížné kvůli jeho kamufláži, nasvědčuje závěru, že vní jde oprovizorní komoru. Pressac navíc podotýká, že se vkomorách „bunkru“ kzabíjení lidí nepoužívalo cyklonu B, což podporuje mimo jiné tím, že „pokud vím, neexistuje žádné svědectví, které by hovořilo oSS-manovi lezoucímu po žebříku na kvádr [tj.na „bunkr“]“,38 čímž užívání žebříku pro vysypávání cyklonu B odklání kaktivitám spojeným exkluzivně sprovizorní komorou. Zajímavou je taktéž výpověď Jana Michalaka, jenž vní popisuje sprchování vmužské lázni baráku N°41: „Když jsem se myl, upoutaly mě hermeticky uzavíratelné dveře, které vedly do sousední místnosti. Na mou otázku, co se tam nachází, jsem od jednoho zvězňů uslyšel: ,Gazkomora.‘ Teď jsem věděl, kčemu slouží zdálky pozo32 Tamtéž. 33 Tamtéž, s. 5. 34 „Bunkr splynovými komorami [...] byl ohrazen ostnatým drátem adřevěným plotem [...], [což] společně [se střechou] úspěšně skrývalo komory.“ KRANZ, T., Extermination…, s.47. Nicméně je nutné podotknout, že prkenné oplocení vznikalo postupně od roku 1942 do roku 1943. 35 Tamtéž, s.59. 36 Pressac osvětluje způsob, odkud pocházel materiál kzastřešení: „Kvádr byl přikryt střechou ze zbytků táborových stájových baráků.“ PRESSAC, J.C., The Deficiences and Inconsistencies of “The Leuchter Report“, in: SHAPIRO, S. (ed.), Truth Prevails: Demolishing Holocaust Denial: the end of „The Leuchter Report“, New York 1990, s.53. 37 Łaźnia ikomory gazowe 1:100, Barak Nr 41. Majdanek. Opracował inż. J.Czernik 1964, Przekrój podłużny A-A. Szopa nad komorami gazowymi, skala 1:100, okolo roku 1945. Oba plány poskytnuty Krzysztofem Tarkowskim zPMM. 38 PRESSAC, J.C., c. d., s.52. OPEN ACCESS MiChAL ChOChOLATý 39 rovatelný betonový bunkr.“39 Ačkoli nejprve je zvýpovědi jasně patrné, že vězni se mezi sebou baví oprovizorní komoře sousedící se sprchami, vzápětí je Michalakova výpověď soustředěna na „bunkr“. Jedná se tudíž otypický příklad nepřesností při popisu této oblasti. Dalším Badekapem na Majdanku byl Ernst Fischer. Podle své výpovědi se stal Badekapem včervenci 1942 adohlížel na komando složené přibližně zdvaceti Židů. Během dne odvšivovali oděv ve zvláštní místnosti vlázni. Fischer se nechal slyšet, že asi vpolovině srpna, když začaly přijíždět početné vězeňské transporty, se začalo sprvním plynováním. Podobně jako Gröner, ion ze svého stanoviště pozoroval, jak byli lidé hnáni ke zplynování do lázně, tj.plynové komory: „Ke zplynování se ve střeše nacházel průduch. Během plynování stál příslušník SS svedoucím na střeše, otevřel průduch avhodil jím plyn do komory. Tomu plynu jsme říkali ,Blausäure‘. [...] Když se plynovalo, mnohokrát jsem ráno vídával, jak nakládali mrtvoly na náklaďáky aodváželi je.“40 Fischer také uvedl, že během jeho pobytu vtáboře byl postaven další cihlový barák, který mohl pozorovat ze svého okna. Podle jeho slov však byla plynová komora právě vtomto baráku. Odmítl, že by spolu lázeň aplynovací místnost sousedily. Zlázně „nebyl kplynové komoře přístup. Na něco takového si nevzpomínám. [...] Podle mě byly plynová komora alázeňský barák dva oddělené baráky. Vězni, kteří byli vedeni do plynové komory, se museli mezi oběma baráky, které od sebe byly vzdáleny asi deset metrů ivíce, vysvléct, apak vstoupit zprůčelí plynovacího baráku do plynovací místnosti. [...] Viděl jsem jít lidi do plynové komory ataké jsem pozoroval, jak byly mrtvoly vytahovány zplynové komory ven“.41 Fischer oproti Grönerovi jasně odděluje plynovou komoru od lázeňského baráku stím, že jeho výpověď nenaznačuje, že by vlétě 1942 mohlo docházet kplynování vprovizorní komoře. Fischerova výpověď je zároveň typickým příkladem terminologické nevyjasněnosti voblasti objektů plynové komory alázně. Na tento obecný problém upozornil Tomasz Kranz: „Vím to přece, že se ukazují problémy, že se často užívají různé názvy. My mluvíme hovorově ,bunkr‘ skomorami, němečtí svědkové používají ,Steingebäude‘, kamenná stavba adokonce ,Ziegelgebäude‘. Avíme, že jde obunkr, protože jen on byl takto postavený. Na druhou stranu se objevuje ,Badebaracke‘, přičemž se tím taktéž myslí stavba splynovými komorami. Je to různé.“42 Následující citace ze zprávy Konstantina Simonova se zřejmě taktéž týká provizorní komory: „Vdalších barácích jsou komory43 pro desinfekci šatstva, zněhož byli uvěznění vysvlékáni. Ve stropech jsou otvory, kudy se sypala desinfekční chemikálie. [...] Všechno to je příliš nepevné, než aby sloužilo něčemu jinému než desinfekci šatstva aprádla.“44 Otvory ve stropu této komory se skutečně nacházejí aojejí „nepev39 Památník Jana Michalaka. APMM VII/M-187/Cz. I., s.88–89. 40 Svědectví Ernsta Fischera, Sitterswald/Saar, 1.4.1965. APMM, XIX. Kserok. 1418. Protokół przesłuchania b. więźnia. Barch, Bd. 13, s.2. 41 Svědectví Ernsta Fischera, Düsseldorf, 13.3.1972. APMM, XIX. Kserok. 1391. Protokół przesłuchania b. więźnia— kapo na Ipolu w KL Lublin. Barch, Bd. 13, s.2–3. 42 Zrozhovoru Michala Chocholatého sTomaszem Kranzem, Majdanek, 7.4.2017. 43 Pluár je tu nepochybně použit vzhledem ktomu, že kvlastní komoře přiléhá menší místnost, kde jsou dnes vystaveny plechovky od cyklonu B. 44 SIMONOV, K., Tábor smrti, 1944…, s.8. OPEN ACCESS 40 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2017 nosti“ nemůže být již při zběžném zkoumání pochyb. Ztoho vyplývá zajímavý závěr, že dokonce Simonov nepovažoval již vroce 1944 tuto komoru za likvidační. Zároveň je však důležité podotknout, že se nezmiňuje ooknu. Tomasz Kranz, vsouladu se Simonovovým hodnocením, se domnívá, že je nepravděpodobné, aby komora vbloku N°41 sloužila kusmrcování lidí, jelikož byla sumývárnou propojena dřevěnými dveřmi, které se navíc otevíraly dovnitř (směrem do komory),45 což by vpřípadě mrtvých lidí natlačených na dveře značně znesnadňovalo jejich otevření, ale izavření, kdyby se oně oběti přetahovaly skaty.46 Nicméně je nutné zdůraznit, že právě barák N°41 předalo sovětské vojsko ve stavu mimořádného poškození, bez oken adveří.47 Je patrné, že existují mnohá pro aproti, hovořící ve prospěch či neprospěch věci, zda se vprovizorní plynové komoře zabíjeli lidé. Je zřejmé, že sloužila kdesinfekci šatstva, nicméně není vyloučeno, že nebyla alespoň jednou použita klikvidaci lidí, jak ukazují zmíněné extrakty výpovědí, zejména té, která se jasně zmiňuje ovyvážení mrtvol zkomory na ručních vozících, či těch ovhazování obsahu plechovek cyklonuB otvorem ve stropě. Stejně důležité je však tvrzení Grönera, jenž argumentuje barákem N°42 jako tím, kde byl desinfikován oděv aje si jist vražednou funkcí komory vsousedním baráku N°41, přičemž je zapotřebí připomenout, že byl jako kápo sousedního baráku vbezprostředním okolí „plynovacích akcí“. Nakonec iKranz, přes svůj skepticismus kvražednému užívání provizorní komory, připustil, že „popravdě není možné zcela vyloučit, že vté komoře byli po nějakou dobu usmrcováni lidé“.48 Během rozhovoru sautorem doplnil, že „teoreticky je možné si představit situaci, kdy těžce nemocní vězňové jsou umístěni do desinfekční komory, zavřou se za nimi dveře, avšak jak jste sám zmínil, samotná komora je velice nepravidelná, má několik místností, aže to tak bylo, víme, protože přece máme dokumentaci zmístního průzkumu, vykonaného polsko-sovětskou komisí, jehož součástí jsou také nákresy spopisy, takže se to po válce už neměnilo“.49 II) „BUNKR“ SPLYNOVÝMI KOMORAMI Jestliže provizorní plynová komora vlázeňském baráku, dnes propojeném s„bunkrem“ dřevěným spojovacím koridorem, vzbuzuje pochybnosti ohledně svého možného využití kvražedným účelům, vpřípadě „bunkru“ je zodpovězení tohoto problému jednodušší. „Bunkr“ je cihlová, pouze zčásti omítnutá stavba, jejíž projekt se nechal inspirovat desinfekčním zařízením vkoncentračním táboře Dachau. Na Majdanku vněm byly učiněny jisté změny, které samy osobě anticipovaly jiné než desinfekční využití 45 Ve zprávě polsko-sovětské vyšetřovací komise z2.–3.8.1944 však je uvedeno, že „jedny dveře vedou do místnosti se sprchami azavírají se ze strany sprch“. KIEŁBOŃ, J.— BALAWEJDER, E., c. d., s.31. 46 KRANZ, T., Extermination…, s.43. KRANZ, T., Eksterminacja…, s.26. 47 KIEŁBOŃ, J.— BALAWEJDER, E., c. d., s.16. 48 KRANZ, T., Eksterminacja…, s.26. 49 Zrozhovoru Michala Chocholatého sTomaszem Kranzem, Majdanek, 7.4.2017. OPEN ACCESS MiChAL ChOChOLATý 47 ního prostranství, na kterém se na Majdanku odbývalo třídění nově příchozích na práceschopné aty, kteří byli určeni pro plynovou komoru. Stávalo se však také, že staré anemohoucí lidi ztransportu ihned sami nacisté brali na nosítka aaniž by je zplynovali, házeli je zaživa do pece.86 Czesław Rajca vysvětlil modality táborové selekce: vrámci výběru do plynových komor na ženském poli byl výběr soustředěn na vězeňkyně židovského původu, zatímco mezi muži se selekce týkaly vězňů různých národností. Aby byli eliminováni vězni neschopní práce, byl nejčastěji organizován běh, kdy byla odhalena malá fyzická zdatnost. Při velkém přílivu transportů apřeplnění tábora byli ke zplynování vybíráni dokonce Židé vplné síle. Frekvence selekcí se pohybovala vrozmezí 2× za týden až 2–3× za měsíc (od listopadu 1943 se snimi přestalo).87 Henryk Nieścior vzpomínal na několikeré příjezdy vozů na jednotlivá táborová pole vdobě po osmé hodině večerní, kdy začínal hon na Židy. „Koho chytili, jak se motá kolem bloků, vzali ho na auto, děti astaré, nemohoucí88 aodvezli je ke zplynování ,cyklonem‘ do plynovacího zařízení, které bylo vedle lázně.“89 Zuzanna Hamel-Michałowska ve svých vzpomínkách psala ovnoci odebraných dětech, které byly zplynovány anásledně přeneseny do jámy za V. polem, protože krematorium nefungovalo. Taktéž zmínila časté selekce, během nichž brali staré lidi do plynových komor.90 Bývalý vězeň Franz Koch oselekčním prostranství poznamenal: „Vblízkosti lázeňského zařízení aplynovací komory bylo místo oploše zhruba 2 500 m2 oplocené ostnatým drátem. Toto místo vstoupilo ve známost pod označením Rosengarten.“91 Dále Koch popsal selekce, kterých byl na Rosengarten svědkem, azmínil ijména Thumann aPerschon, přičemž Perschona přímo spojil splynovou komorou.92 Podle Zacheusze Pawlaka získal Rosengarten název od jednoho esesmana, který, když přihlížel tomu, jak jeho kolegové hledají cennosti mezi shromážděnými nahými lidmi dokonce vrodidlech žen, které se hanbou červenaly, otočil se ke svému kolegovi smetaforickou poznámkou, že tu kvetou růže. Kolega mu na to odvětil: „Ano, vypadá to tu jako malý sad růží— Rosengarten.“93 86 Památník Zofie-Łebek-Kosely-Jończyk. „Pamiętnik zpobytu w obozie koncentracyjnym wMajdanku.“ APMM VII/M-135. 24.2.1966, s.7. 87 RAJCA, Cz., c. d., s.265. 88 Srov.„Slabé, nemocné, staré aděti posílali do gazkamery.“ Památník Felikse Sijewy „Więzień III pola. Nr. 3678/29170.“ APMM VII/M-9, I/II, s.16. 89 Památník Henryka Nieściora „Bylem numerem 3083“. APMM VII/M-115. Zaklików, 25.5.1965, s.6. 90 Vzpomínky Zuzanny Hamel-Michałowské „Pamiętne dni przeżyte w Obozie na Majdanku“. APMM VII/M-491, s.1–2. 91 Svědectví Franze Kocha, Düsseldorf, 25.3.1964. APMM, XIX. Kserok. 1554. Barch, Bd. 12, s.2, 4. 92 Podle Kranze byly klíčovými osobami v oblasti majdanského plynování Hans Perschon aAnton Enders. Účastnil se ale také Otto Knott, který byl vsrpnu 1943 přeložen do KL Stutthof, kde se zabýval plynováním tamních vězňů prostřednictvím cyklonu B. KRANZ,T., Massentötungen…, s.224. 93 Rukopis Zacheusze Pawlaka. „Przeżyłem…“. APMM VII/M-104, s.113. OPEN ACCESS 48 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2017 Nejpozději začátkem roku 1943 bylo vtáboře všeobecně známo, že selekce slouží kvýběru lidi ke zplynování.94 Bývalý vězeň Adolf Górski ve svých pamětech vzpomínal na jistou květnovou neděli roku 1943, kdy hnali ke komoře velkou skupinu Židů zjednoho zještě nezastavěných vězeňských polí: „Udrátů na poli se shromáždila skupina vězňů. Vurčité chvíli začal ,hnaný‘ dav házet přes dráty na pole cennosti. Ti lidé věděli, že je to jejich poslední cesta— vždyť šli na smrt zplynováním.“95 Vselekcích nově příchozích sehrával důležitou úlohu doktor Heinrich Rindfleisch. Jeho činnost v„majdanském sektoru smrti“ přiblížil svou výpovědí Gröner: „Myslím, že tyto selekce prováděné dr. Rindfleischem, se udály na jaře 1943. […] Vězni, kteří stáli na Rosengarten museli předstoupit před dr. Rindfleische ajiné příslušníky SS abyli buď posláni do lázeňského baráku, kde se vykoupali, následně oblékli apak byli přiděleni na pole, nebo, jestliže byli staří anemocní, byli posláni stranou. […] Průběh (selekce) jsem sledoval skrz spáru vlázeňském baráku [jedná se oblok N°42]. […] viděl jsem, jak dr. Rindfleisch ukazoval rukama, kam má vězeň jít, buď přímo klázeňskému baráku, nebo vpřípadě nemocných astarých vězňů […] na malé oddělené místo. […] vybraní nemocní astaří vězni museli jít do předsíně mužského lázeňského baráku atam se vysvléknout. […] Potom byli vězni nahnáni do malé cihlové plynové komory [některé komory v„bunkru“] atam zplynováni. Pokud si vzpomínám, netrvalo to déle než pět minut, než křiky ustaly. Viděl jsem, jak během plynovacího procesu chodil dr. Rindfleisch před plynovou komorou adokonce mezi oběma lázeňskými baráky sem atam.“96 IV) SVĚDCI PLYNOVÁNÍ AKREMACE Existuje velmi chudá pramenná základna, na základě které by bylo možné učinit si plastičtější obrázek oplynování na Majdanku. Svědectví na toto téma jsou natolik vzácná, že vminulosti nebylo ničím výjimečným vypůjčit si pro ilustraci podobné situace doložené vjiných nacistických táborech, především vOsvětimi.97 Přesto lze při podrobnějším průzkumu narazit na některé výpovědi, jež se váží přímo kMajdanku ajsou pro svoji vzácnost oto zajímavější. Bývalý vězeň Feliks Sijewa napsal, že: „Muži aženy se vysvlékali těsně před vstupem do lázně pod dozorem sprostě vtipkujících esesmanů azvláštního komanda. Poté je pustili druhými dveřmi do komor, kam je nacpali jako sledě do konzervy. Každý musel zvednout ruce apoložit je na ramena předchozího, aby se ušetřilo drahocenné místo. Po zabouchnutí těsnících dveří vhodili Němci speciálním otvorem ve střeše cyklon B.Za dvacet až třicet minut bylo po všem. Votevřené komoře se často odtrhávala železnými háky namodralá těla, jež vsobě byla propletená ve smrtelné křeči, někdy 94 Rozsudek proti Hackmannovi. APMM, XIX. Ksero. 1343. Langericht Düsseldorf, Urteil, Hackmann u. A.XVII 1/75 S, Band I., s.88. 95 Památník Adolfa Górského „Moje wspomnienia zobozu koncentracyjnego Majdanek“, Lublin, 5/1980. APMM VII/M-442, s.10–11. 96 Svědectví Georga Grönera, Köln 4.5.1965. APMM, XIX. Kserok. 1426. Barch, Bd. 13, s.11. 97 Srov.RAJCA, Cz., c. d., s.270. OPEN ACCESS MiChAL ChOChOLATý 49 se zaťatými zuby, skřečovitě pokřivenými obličeji, aby se sál vyklidil pro další várku. Důstojníci stáborovým lékařem sledovali průzory reakce zabíjených aúčinek plynu. Thumann asistoval skoro každé akci.“98 Existují taktéž svědectví oodvozu mrtvol zplynových komor. Zacheusz Pawlak vypověděl, že po zplynování byly převáženy mrtvoly Židů několik set metrů za lázeň ve směru Lublinu. „Mrtvoly zplynové komory se odvážely vnoci traktorem, který kroužil celou noc mezi komorami aspalovacími rošty, kterých bylo několik.“ Spalovací rošty popsal následovně: „Na podezdívce byly položené železné mříže. Místo nich se někdy používal podvozek náklaďáku. Pod takovýto rošt se dalo dřevo, koks, uhlí. Mrtvoly se pokládaly do několika vrstev na mříže, polily se vysoce hořlavou látkou azapálily se. Přes den zahalovala sousední území těžká klubka žlutého dýmu. […] Ohromné ohnivé sloupy rozjasnily celý tábor, když se zapalovaly čerstvé hranice.“ Ty podle něj budily dojem živé, pohybující se lidské masy.99 Czesław Solis, který se podílel na stavbě táborového krematoria přivážením materiálu, spatřil ve spalovacích rožních táborovou hrůzu: „Teprve tehdy jsem pochopil, odkud pochází ten tajemný dým, který jsme často vídali.“100 Dým zahalující majdanský tábor, stejně jako sběr mrtvých těl po táboře, tedy ne jen zplynových komor, nebyl vtomto táboře ničím výjimečným, jak dokládají vzpomínky bývalého vězně Zdzisława Badia: „Já jsem viděl pouze dým, protože my jsme byli na druhé straně krematoria, na prvním poli ato bylo na druhém poli.101 Stálý dým asmrad ztěch těl atak dále. Ale nebyli schopni ta těla spálit, tak je odváželi automobily do Krempce, do lesa. […] Já jsem to viděl. Ta těla byla vysvlečená, nahá, házená jako klády dřeva na přívěsy, avyváželi je do Krempce, kde je pochovali.“ Na autorovu otázku, zda byla těla tímto způsobem odvážena také zplynových komor, odpověděl: „To je velice možné, ale nevím, neviděl jsem to. Těžko říct. Později již více těl spalovali vtom novém [krematoriu], ale to bylo až vroce 1943. Ke konci čtyřicátého třetího roku zprovoznili to druhé krematorium. Ale předtím to bylo jen takové provizorium. No ale spalovali ta těla, aten smrad, ten stálý dým, my jsme jej cítili aviděli. Ale samozřejmě jsem tam nebyl.“102 Pro běžného vězně nebylo možné proniknout hlouběji do problematiky plynových komor. Mimořádně zajímavou je proto výpověď Zygmunta Godlewského, který byl vybrán na nakládání zplynovaných těl na přívěsy. Podle něj vypadala nahá ado sebe propletená těla strašně, ženy svíraly rukama krky svých dětí. Když chtěl vzít hák, aby jím těla zkomory vytáhl, byl za to zbit přihlížejícím esesmanem. Zplynové komory ještě unikal plyn. Nakonec byl pod hrozbou dalšího bití donucen vytahovat těla holýma rukama: „Jakmile byly vůz apřívěs plné, nařídili nám vylézt nahoru adupat nohama po tělech, házet mrtvolky dětí do ještě volných mezer, aby bylo možné umístit co nejvíce těl. Byl to ohyzdný astrašlivý pohled, který mám dodnes 98 Památník Felikse Sijewy. „Więzień III pola. Nr. 3678/29170.” APMM VII/M-9, I/II, s.68–69. 99 Rukopis Zacheusze Pawlaka. „Przeżyłem…“. APMM VII/M-104, s.113–114. 100 Památník Czesława Solise „Moja droga przez Piekło na Ziemi. Rok 1943–1945“. APMM VII/M-46, s.2. 101 Ve skutečnosti na I. mezipolí, pruhu země mezi I. aII. táborovým polem. 102 Zrozhovoru Michala Chocholatého se Zdzisławem BADIEM, Majdanek, 5.4.2017. OPEN ACCESS 50 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2017 vživé paměti.“103 Mrtvoly vytažené zvláštním vězeňským komandem zplynových komor byly nejčastěji pokládány na ruční vozíky nebo vozy apřemístěny ke zpopelnění buď do starého krematoria, popř. do připravených hrobů ana žároviště mimo tábor vKrempjeckém lese.104 Za využití úzkokolejky, která vedla od pátého táborového pole směrem kprvnímu poli aodtud se stáčela kplynovým komorám vbunkru, které míjela, jak ukazuje jeden zdobových snímků,105 však mohly být mrtvoly vytažené zkomor také položeny na výklopné vagonky ajimi dopraveny ke kremaci dále po úzkokolejce, která pokračovala ve směru spalovacích hranic několik desítek metrů od plynových komor.106 Tímto způsobem byly mrtvoly zplynových komor přemisťovány zejména vSobiboru azpočátku také vTreblince. Jedna zvězeňkyň Majdanku se dokonce stala obětí plynování ve zdejší komoře apřežila. Nejprve byla dozorkyní vybrána, aby asistovala při plynování židovských dětí, které naházeli na náklaďáky, aspolečně putovali do plynové komory. Dětí ve věku jednoho roku až deseti let bylo kolem dvou set: „Musely jsme je rozmístit vplynové komoře. Najednou zhaslo světlo, dveře se zabouchly anastal šum. Uslyšela jsem chrapot aucítila, že dětem zúst pravděpodobně vytéká krev. To potom potvrdila skutečnost, že jsem měla oblečení plné krvavých skvrn. Zároveň jsem pocítila šum vhlavě aztratila jsem vědomí. Když jsem se probrala, všimla jsem si, že ležím na autě na hromadě zplynovaných dětí, uvelkého krematoria. Začala jsem zvracet. Když se mi udělalo lépe, opatrně jsem slezla zauta adírou pod dráty jsem se dostala na V.pole.“107 Děti byly častou obětí majdanských plynových komor, jak dokládá výpověď jiné vězeňkyně Majdanku: „Za dva týdny naložili všechny děti na auta, že je odvezou do útulku uVaršavy, ale místo toho je odvezli ke zplynování aspálili je, což jsem viděla na vlastní oči. Už jsem neměla slzy, abych mohla plakat.“108 Bývalý německý vězeň Schtalbe vypověděl, že několikrát viděl, jak přiváželi lidi na smrt. Jednou viděl 157 dětí, které zadusili vplynových komorách.109 Mnoho vězňů, mezi nimi iZdzisław Badio, vědělo okomorách pouze zdoslechu:110 „Slyšel jsem, samozřejmě, že jsem slyšel. […] Nebylo možné tam jít adívat se. Ati, kteří to viděli... ti Rusové to viděli, protože tam pracovali. Ajinak vězňové 103 Zprotokolu výslechu svědka Zygmunta Godlewského, Warszawa, 28.6.1967. APMM VII135/212, s.3. 104 Rozsudek proti Hackmannovi. APMM, XIX. Ksero. 1343. Langericht Düsseldorf, Urteil, Hackmann u. A.XVII 1/75 S, Band I., s.88. 105 Například KRANZ, T., Extermination…, foto č.7. 106 Tato informace vyplývá zkonzultace autora sKrzysztofem Tarkowskim, zaměstnancem PMM, jehož specializací jsou táborové plány. Zrozhovoru Michala Chocholatého sKrzysztofem Tarkowskim, Majdanek, 11.4.2017. 107 Výpověď Władysławy Piotrowské. Majdanek (1943), Lublin, 11.10.1960. APMM VII-135/2, s.1. 108 Památník Zofie-Łebek-Kosely-Jończyk. „Pamiętnik zpobytu w obozie koncentracyjnym wMajdanku.“ APMM VII/M-135, 24.2.1966, s.8. 109 APMM, XXV-4, Polsko-Sowiecka Komisja Nadzwyczajna do Zbadania Zbrodni Niemieckich popełnionych na Majdanku. Protokol č.4, Lublin, 24.8.1944, s.7. 110 Srov.„Od slovenského Žida jsme se také dozvěděli oplynových komorách, ve kterých masově zabíjeli lidi.“ Rukopis Zacheusze Pawlaka. „Przeżyłem…“. APMM VII/M-104, s.78. OPEN ACCESS MiChAL ChOChOLATý 51 říkali, že jsou tu plynové komory, ale nebylo možné tam jít adívat se.“111 Czesław Solis taktéž nedokázal na téma plynových komor říci mnohé, což odůvodnil tím, že vězňové, kteří vkomandu uplynových komor pracovali, byli od tábora odděleni: „Pouze vím, že je často obměňovali112 proto, že se po určité době stali sami oběťmi stejných komor.“113 Podle Jana Michalaka byla majdanská obskurní pracovní komanda, mezi nimi ikomando obsluhy plynových komor, ubytována na IV. poli. Je možné, že jedno ztěchto komand tvořili holandští Židé. Práce komanda plynové komory (Gazkomora komanda) nebo jinak také Enlössungkommanda spočívala vobsluze plynové komory, ve které se prostřednictvím cyklonu B plynovalo oblečení, ale ilidé. Toto komando podle něj spolupracovalo sBadenkommandem, které obsluhovalo lázeň, přes kterou procházely oběti do plynové komory. Tímto způsobem se mělo docílit dojmu, že sprchování je skutečným účelem, proč sem byly oběti zavedeny. Dalším komandem, které obývalo speciálně střežený barák na IV. poli, bylo Krematoriumkommando, jehož úkolem bylo zahladit stopy po zločinu kremací zabitých vězňů. Waldkommando pak působilo ktémuž účelu vdobě před zprovozněním nového krematoria ajeho pracovištěm se staly okolní lesy, ve kterých probíhala exhumace dříve pohřbených těl kjejich zpopelnění. Michalak napsal, že „členové výše zmíněných komand měli zvláštní práva. Vzezřením se lišili od ostatních vězňů lepším oblečením akoženými botami, které jinak příslušely pouze kápům afunkcionářům. […] Bydleli vodděleném astřeženém bloku na IV.poli. Také dostávali mnohem lepší stravu než jiní vězňové avelmi často se vraceli zpráce opilí“.114 Stejně jako vtáborech smrti, izde působil tzv.dentista, jehož úkolem bylo prohlédnout ústa mrtvému ve snaze vytrhnout zlaté zuby před zpopelněním těla. Majdanský dentista „ssebou nosil plátěnou brašnu podobnou chlebníku, ve které měl zrezivělé zubařské kleště na vytrhávání zubů. […] odstranil mrtvole zlaté části chrupu, které následně postoupil šéfovi krematoria“.115 Zdzisław Badio se během svého několikaměsíčního pobytu na Majdanku setkal sRusy, kteří pracovali vtáborovém krematoriu. Je však nutné podotknout, že ačkoli je možné, že komando pracující uplynových komor bylo složené zRusů, tato konkrétní skupina zaměstnaná upecí zřejmě neobsluhovala plynové komory, které nebyly součástí krematoria, tak jako tomu bylo ve finální fázi plynovacích operací vOsvětimi-Březince. Zdzisław Badio autorovi řekl: „Jistého dne, jistého večera tam vedle nás stálo pět Rusů. Já jsem nevěděl, kde pracují, co dělají atak dále. Jeden znaší skupiny, ale starší, bylo mu kolem čtyřiceti let, jmenoval se Nosar, se chtěl dostat na 111 Zrozhovoru Michala Chocholatého se Zdzisławem Badiem, Majdanek, 5.4.2017. 112 Srov.„Na IV. poli bydleli vězňové zaměstnaní v[…] krematoriu, lázni plynové komoře aWaldkommandu. Členy posledních komand byli Židé, které velitelství tábora často obměňovalo.“ Památník Jana Michalaka. APMM VII/M-187/Cz. I., s.278. 113 Památník Czesława Solise „Moja droga przez Piekło na Ziemi. Rok 1943–1945“. APMM VII/M-46, s.2. 114 Památník Jana Michalaka. APMM VII/M-187/Cz. I., s.221, 278. 115 Tamtéž, s.221. OPEN ACCESS 52 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2017 revír.116 Aoni, že se už jistě nevrátí. Ajá se ptám, co se sním stalo? Celou tu frontu, která čekala na lékaře, vzali do krematoria. Apřiznali se mi, že pracují vkrematoriu. Velice dobře vypadali. Atak mě zajímalo, kde pracují aoni se přiznali. Řekli, že pracují vkrematoriu. Tam dostávali, podle toho co říkali, zřejmě dvojité porce atak dále. Aříkali, víme, co nás čeká. Ti lidé, co tam pracovali, neměli na výběr.“117 Zvýpovědi bývalého polského vězně Stanislawského vyplývá, že komory obsluhovali váleční zajatci. Odtud je možné, že se jednalo opět oRusy: „Vroce 1943 otrávili vplynových komorách 300 Poláků, které nazvali nepotřebným balastem. […] Otom mi říkal kamarád. Já sám jsem byl svědkem, jak do plynové komory nahnali 150 židovských a3 polské děti. Plynové komory obsluhovali váleční zajatci. Jim také nařídili vstoupit arozestavit děti. Avtu chvíli, když váleční zajatci vstoupili, tak je zavřeli neprodyšnými dveřmi audusili společně sdětmi.“118 Feliks Sijewa napsal, že komory akrematoria obsluhovali nejdříve Židé ateprve později Rusové pod vedením Němce: „Němci zničili dvě komanda po sobě, aby se zbavili svědků. Zachránilo se jen to poslední ruské zroku 1944.“119 ZÁVĚR Právě majdanský „bunkr“ dává odpověď na to, jestli byli na Majdanku plynováni lidé. Rozhodně se však nejednalo otak početné skupiny plynovaných jako například vOsvětimi-Březince či vtáborech okamžitého vyhlazení. Pro ilustraci, okolik lidí poslaných ke zplynování se na Majdanku jednalo, poslouží část zGrönerovy výpovědi: „Dr. Rindfleisch […] vrámci první selekce měl co do činění sasi 200 nebo 300 vězni. […] z nich vybral asi 20 ke zplynování. Ztransportu, který následoval za zhruba 8–14 dní, aukterého jsem ho viděl […] vybral asi 15–20 nemocných apráceneschopných vězňů, které poslal ke zplynování. Vtřetím případě […] který se mi obzvlášť vtiskl do paměti […] se jednalo otransport, který přijel zVaršavy ačítal na 500 vězňů, vybral alespoň 20— ale mohlo to být víc— vězňů.“120 VTernesově výpovědi pro vyšetřovací komisi je uvedena větší skupina jednorázově zplynovaných. Otřech stech takto zabitých dětech mu měl podat informaci dr. Rindfleisch.121 Zacheusz Pawlak napsal, že „komory nestačily ničit stále přibývající nové transporty. Stovky tisíc Židů [nepochybně značně nadsazené číslo] muselo čekat na svoji řadu do plynových komor“.122 Skutečnost, že Majdanek nebyl uzpůsoben na hromadné plynování tak, jako Osvětim-Březinka, Treblinka, Sobibór či Bełżec, vyplývá taktéž ztohoto Grönerova zá116 Táborová nemocnice. 117 Zrozhovoru Michala Chocholatého se Zdzisławem Badiem, Majdanek, 5.4.2017. 118 APMM XXV-4, Polsko-Sowiecka Komisja Nadzwyczajna do Zbadania Zbrodni Niemieckich popełnionych na Majdanku. Protokol č.4, Lublin, 24.8.1944, s.8. 119 Památník Felikse Sijewy „Więzień III pola. Nr. 3678/29170”. APMM VII/M-9, I/II, s.69. 120 Svědectví Georga Grönera, Köln 5.5.1965. APMM, XIX. Kserok. 1426. Barch, Bd. 13, s.2. 121 SIMONOV, K., Tábor smrti, 1945…, s.53. 122 Rukopis Zacheusze Pawlaka. „Przeżyłem…“. APMM VII/M-104, s.112–113. OPEN ACCESS MiChAL ChOChOLATý 53 věru: „Zařízení na Majdanku, tedy nejprve malé krematorium aobě plynové komory, nebyly konstruovány tak, aby vnich mohl být zabit větší počet vězňů.“123 Podle závěrů Tomasze Kranze, který se odvolává na Friedricha Rupperta, bylo vposledním čtvrtletí roku 1942 zabíjeno vmajdanských plynových komorách 500–600 vězňů týdně. Na jaře roku 1943 bylo usmrceno 4000–5000 varšavských Židů.124 Například 19. října 1942 bylo zabito plynem 350 žen adětí.125 ABSTRAKT MAJDANSKÉ PLYNOVÉ KOMORY Studie má za cíl analyzovat plynové komory vkoncentračním táboře Lublin (Majdanek) nejen zpopisného hlediska, ale také sohledem na kontroverzní interpretace jejich funkce, jež reprezentují nedílnou součást historických závěrů publikovaných na dané téma. Struktura studie staví na rozboru každé zmajdanských plynových komor spřihlédnutím klišícím se stanoviskům jednotlivých historiků, čerpajících zpoměrně úzké pramenné základny. Velký důraz je kladen na osobnost současného ředitele Státního muzea na Majdanku, Tomasze Kranze, jenž problematice majdanských plynových komor věnoval značnou část své badatelské kariéry. Ta se zároveň stala důležitým impulsem kpřeměně vzhledu muzeálního informačního aparátu, provázejícího bývalá místa spojená svražděním vězňů plynem na Majdanku. Studie odkrývá vražednou historii tábora jako místa, kde byly smrtící plynové komory, přestože vporovnání sOsvětimí-Březinkou zde plnily jakousi stínovou funkci. Vzhledem ktomu existuje mizivé množství svědectví, na jejichž základě by bylo možné rekonstruovat plynovací procedury vtáboře ajejich zákulisí. Přesto se některá taková svědectví dochovala astala se důležitým zdrojem, ze kterého čerpal autor předkládané studie. KLÍČOVÁ SLOVA Plynové komory; koncentrační tabor; selekce; kremace; cyklon B; kysličník uhelnatý ABSTRACT MAJDANEK GAS CHAMBERS This paper aims to analyse the gas chambers of concentration camp Lublin (Majdanek) not using only adescriptive perspective but also exploring the controversy in the interpretation of their function which appears as an integral part of historical conclusions they have been published on this topic. The structure of this paper is based on the analysis of each of Majdanek gas chambers with respect to the different opinion of particular historians they are exploring relatively thin source base. The big emphasis is put on the person of present director of State Museum at Majdanek, Tomasz Kranz, whose focus on the Majdanek gas chambers represents considerable part of his research carrier that gave an important impulse for transforming the appearance of museum’s information 123 Svědectví Georga Grönera, Köln 6.5.1965. APMM, XIX. Kserok. 1426. Barch, Bd.13, s.1. Vyšetřovací komise však došla ktomuto podivuhodně přesnému číslu: „Při současném používání všech komor, zařízených na otravování lidí, bylo možno usmrtiti najednou 1914 lidí.“ SIMONOV, K., Tábor smrti, 1945…, s.52. Je však nutné podotknout, že závěry byly nepochybně učiněny za předpokladu, že se užívalo 6–7 potenciálních komor. 124 KRANZ, T., Massentötungen…, s.227. 125 APMM, XXV-4, Polsko-Sowiecka Komisja Nadzwyczajna do Zbadania Zbrodni Niemieckich popełnionych na Majdanku. Protokol č.2, Lublin, 19.8.1944, s.6. OPEN ACCESS 54 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2017 apparatus connected with former places where the killing by gassings took place at Majdanek. The paper uncovers the killing past of the camp as aplace with homicidal gas chambers although they played more likely ashadow role in the comparison with Auschwitz-Birkenau. There is arare source base of witnesses’ accounts they could serve for transparent reconstruction of gassing procedure in the camp as well as its background. Nevertheless some of these accounts were preserved and became an important source substance explored by the author of this paper. KEYWORDS Gas chambers; concentration camp; selection; cremation; cyklon B; carbon monoxide Michal Chocholatý Department of Historical Sciences, Faculty of Philosophy and Arts, University of West Bohemia [email protected]. OPEN ACCESS